CZ23320U1 - Zařízení s řízeným podáváním archů spodním sacím prvkem - Google Patents

Description

Oblast techniky

Podavače archů, využívající principu podávání spodním sacím prvkem, se používají zejména v polygrafickém průmyslu, kde je vhodné nebo nezbytné vyjímat archy jednotlivě jeden za druhým zespodu stohu archů a předávat je následujícímu zařízení k dalšímu zpracování, opět jednotlivě jeden za druhým, v definovaných časových intervalech nebo v definovaných prostorových odstupech.

Dosavadní stav techniky

Podavače archů, pracující na principu podávání spodním sacím prvkem, se v polygrafickém průmyslu používají již mnoho let. Jejich hlavní předností zůstává, že vzhledem k odebírání archů zespodu stohuje možné dokládat další archy na vrch stohu, a to kdykoli za chodu zařízení, aniž by se jakkoli narušovala jeho činnost. V průběhu let bylo ve světě přiznáno několik patentů zdokonalujících nebo upravujících způsob činnosti podavače se spodním sacím prvkem. V převážné většině se jednalo či jedná o patenty umožňující podávat uvedeným principem archy o vyšších gramážích, patenty upravující způsob distribuce tlakového vzduchu a vakua a metodu jejich řízení v podavači, a dále pak patenty, zabezpečující u podavače archů se spodním sacím prvkem výstup jednotlivých ze stohu vydělených archů v definovaných prostorových odstupech, ať už s využitím čistě mechanických vazeb, jako jsou spojky a vačky, nebo nověji elektrických a optických čidel v kombinaci s elektronickými časovacími a spínacími obvody. Žádné ze zmiňovaných řešení však u podavače archů se spodním sacím prvkem neumožňovalo výstup jednotlivě vydělených archů s takzvaným definovaným přesahem, tj. ten případ, kdy ze zařízení následně vystupující arch je o definovanou délku přesazen přes arch bezprostředně předcházející. Toto řešení podávání archů je nezbytné například pro využití podavače archů se spodním sacím prvkem ve spojení s tepelným laminovacím strojem, kdy přeložené archy musí z technologických důvodů procházet tímto strojem jako souvislý pás bez jakýchkoli mezer, přičemž šíře přeložení musí být stavitelná, má dosahovat co nej menších hodnot a musí zůstávat konstantní bez ohledu na pracovní režim (rychlost) laminovacího stroje.

Podstata technického řešení

Cílem tohoto technické řešení je zabezpečit, aby ze stohu vydělené archy vycházely z podavače archů se spodním sacím prvkem definovaně přesazené, tj. aby každý následně vystupující arch byl o definovanou délku přesazen přes arch bezprostředně předcházející.

Tohoto cíle bylo dosaženo použitím zařízení s prostředkem pro založení stohu archů na jeho vstupu, s prostředkem pro rozfuk archů, s prostředkem vybaveným mechanickým dorazem a spodním sacím prvkem pro přisátí archu, jeho následné uchopení a odebrání ze stohu, se dvěma prostředky s pevnou vzájemnou vazbou pro posouvání archu o různých rychlostech a s prostředky elektronických spínacích a časovačích prvků nebo s prostředky výpočetní techniky pro ovládání, časování a synchronizaci veškerých uzlů zařízení, přičemž toto zařízení je charakterizované tím, že obsahuje alespoň:

- sací prvek tvořený jedním nebo více elementy. Tyto elementy mají zpravidla, nikoli však výlučně, podobu dutého válce, v jehož vnitřku se nachází přívod a rozvod podtlakového vzduchu vhodně směrovaného ke stěně elementu, kde se nachází soustava otvorů pro přisátí podávaného archu papíru ke stěně elementu a pro jeho unášení takto vyvinutou silou ve směru otáčení či posunu elementu rychlostí totožnou s obvodovou rychlostí elementu a po dobu stanovenou časovacími obvody zařízení,

-jeden nebo více stavitelných mechanických dorazů umístěných nad povrchem sacího prvku pro zabránění průchodu archů mezi ním a povrchem sacího prvku v případě, že podávaný arch není prisáván k a tedy i přimknut k povrchu sacího prvku,

-1 CZ 23320 Ul

-jeden nebo více čtecích prvků pro čtení a určení mechanickou, elektrickou nebo optickou cestou okamžiku průchodu zadní hrany podávaného archu kolem tohoto nebo těchto čtecích prvků a pro spouštění časovaeího obvodu či obvodů zařízení,

-jednu nebo více volně pohyblivých přítlačných kladek, které se v definovaný okamžik při5 mknou k pod nimi umístěnému unášecímu válci pro sevření právě vyděleného a sacím prvkem podávaného archu mezi jejich povrchy a pro jeho zpomalení na rychlost posunu totožnou s obvodovou rychlostí unášecího válce,

- tvarovanou prohlubeň umístěnou za unášecím válcem v dráze posuvu archu, v prvním přiblížení přestavovanou jednoduchou skloněnou rovinou, klesající ve směru posuvu archu nebo io komplikovanějším tvarem v podobě asymetrické vaničky se skloněným dnem mezi unášecím a odváděcím válcem,

-jednu nebo více přítlačných kladek, manžet nebo trysek se stlačeným vzduchem pro stlačení konce předchozího podávaného archu do nižší polohy vymezené tvarovanou prohlubní v dráze posuvu archu tak, aby počátek následně podávaného archu najel na konec předchozího archu shora a vytvořil tak požadované přesazení archů,

- odváděči válec pro přebírání archů přicházejících od unášecího válce,

- jeden nebo více časovačích obvodů v podobě intervalových relé, integrovaných obvodů, sestavené z diskrétních prvků nebo simulované programovou časovou smyčkou prostředku výpočetní techniky či jiným způsobem, pro stanovení časového intervalu, který má uplynout od okamžiku přečtení průchodu zadní hrany předchozího archu kolem jednoho nebo více Čtecích prvků, do okamžiku vytvoření podtlaku v sacím prvku a tedy i přisátí archu následujícího, a pro jeho podvlečení pod mechanickým dorazem a uvedení do pohybu rychlostí shodnou s obvodovou rychlostí sacího prvku,

-jeden nebo více časovačích obvodů v podobě intervalových relé, integrovaných obvodů, sesta25 vené z diskrétních prvků nebo simulované programovou časovou smyčkou prostředku výpočetní techniky či jiným způsobem, pro stanovení časového intervalu, který má uplynout od okamžiku přečtení průchodu zadní hrany podávaného archu kolem jednoho nebo více čtecích prvků do okamžiku, kdy se oddálené přítlačné kladky přimknou k unášecímu válci a sevřou podávaný arch, čímž ztotožní jeho rychlost s obvodovou rychlostí unášecího válce, a dále pak pro stanovení časového intervalu, který uplyne od okamžiku, kdy se přítlačné kladky přimknou k unášecímu válci, do okamžiku, kdy dojde ke zrušení podtlaku v sacím prvku tak, aby pohyb podávaného archu jím už nadále nebyl ovlivňován,

- mechanickou nebo elektrickou vazbu mezi pohony sacího prvku a unášecího válce pro zachování konstantního poměru rychlostí posuvu archů zařízením, vyvozených podáváním sacím prvkem nebo unášením unášecím válcem, a to i pri různých hodnotách nebo změnách těchto rychlostí.

Základním principem zde uvedeného technického řešení, umožňujícího výstup archů s definovaným přesazením, je využití rozdílné rychlosti posuvu archu zařízením. Procházejí-li dva po sobě jdoucí archy zařízením takovým způsobem, že arch následující je posouván vyšší rychlostí než arch předcházející, je možné stanovením vhodného časového okamžiku, od kterého se následující arch uvede do pohybu vyšší rychlostí, jakož i stanovením časového intervalu, po který se bude následující arch vyšší rychlostí pohybovat, než přejde na rychlost nižší totožnou s archem předchozím, dosáhnout toho, že přední hrana následujícího archu dostihne a předstihne zadní hranu archu předcházejícího. Uvedený časový okamžik spuštění pohybu následujícího archu se odvo45 zuje od definované polohy zadní hrany archu předchozího a k jeho odvození a úpravě slouží čtecí prvek nebo prvky, časovači obvody, a program řídících obvodů. Uvedený časový interval, po který se následující arch bude posouvat vyšší rychlostí, se rovněž odvozuje od definované polohy zadní hrany archu předchozího a k jeho odvození a úpravě taktéž slouží čtecí prvek nebo prvky, časovači obvody, a program řídících obvodů. Protože mezi jednotlivými pohony, způsobujícími pohyb archů vyšší nebo nižší rychlostí je pevná mechanická nebo elektrická vazba, je znám i poměr těchto rychlostí pri jakékoli změně rychlosti jednoho z pohonů, neboť poměr rychlostí zůstává stále zachován. Podstatou výjimečnosti uvedeného technického řešení je pak ta skutečnost, že programem řízené řídící obvody umožňují pro kteroukoli zvolenou rychlost posuvu ar-2CZ 23320 Ul chu, konstantní poměr obou rychlostí posuvu archu a z geometrických poměrů na zařízení, danými jeho konkrétním řešením, stanovit časové okamžiky a časové intervaly pro posuv následujícího archu vyšší rychlostí tak, aby se na výstupu archů ze zařízení dosáhlo jejich předem zamýšleného a obsluhou zařízení zvoleného přesazení archů, jež za předpokladu neměnnosti vstupních parametrů bude totožné u všech následujících archů vycházejících ze zařízení.

Podstata a výjimečnost technického řešení lépe vynikne ze studia přiložených obrázků, znázorňujících příklad provedení technického řešení.

Popis obrázků

Dále je popsáno jedno z možných uspořádání technického řešení v návaznosti na obrázky zařízení, kde:

Obr. 1, Pohled A: je pohled z perspektivy na vrchní část zařízení s řízeným podáváním archů spodním sacím prvkem, a to včetně založeného stohu archů;

Obr. 1, Pohled B: je pohled z perspektivy na vrchní část zařízení s řízeným podáváním archů spodním sacím prvkem z jiného úhlu, než Pohled A, a to bez založeného stohu archů;

Obr. 2: je schematický obrázek vydělování jednotlivých archů se znázorněním tvarované prohlubně na zařízení, kde dochází k vytvoření přesahu archů;

Obr. 3: je schematický obrázek se zobrazením existence dvou pohonů o různých rychlostech posuvu archu v zařízení, s celkovou proměnnou rychlostí a s konstantní mechanickou vzájemnou vazbou;

Obr. 4: je diagram znázorňující časový průběh vytvoření přesahu archů.

Příklad uskutečnění technického řešení

Celkovou představu o doporučeném uspořádání lze nejlépe získat z obrázků 1 Pohled A a Pohled B. Vstupní část zařízení tvoří zakládací plocha i stolu, na kterou se pokládá stoh archů 2, jež mají být jednotlivě ze stohu vyděleny a jeden za druhým podávány s definovaným přesazením do nějakého následného zařízení. Na zakládací ploše jsou umístěny dvě lišty s otvory 3, stavitelné příčně ke směru posuvu archů, jejichž cílem je vedle vymezení polohy stohu na zakládacím stole také dodávka stlačeného vzduchu, proudícího otvory v lištách 4 tak, aby svým působením rozfoukával jednotlivé archy stohu, vytvářel mezi nimi tenké vzduchové polštáře a tímto je nadlehčoval a usnadňoval jejich vydělování. Míra proudění vzduchu jednotlivým otvory je seřiditelná prvky 22.

Na konci zakládací plochy ve směru předpokládaného pohybu archů je viditelný výřez 5, pod kterým se nachází podávači sací prvek s jedním elementem ve tvaru válce s otvory pravidelně rozmístěnými po jeho povrchu 6. Výřez je polohován symetricky vzhledem k šíři zakládací plochy, není to však pravidlem, ani podmínkou. Sací prvek zasahuje do výřezu tak, aby se jeho vrchní část přibližně dotýkala pomyslné roviny zakládací plochy. V reálném provozu se pak podle povahy zpracovávaných archů nastavuje skutečná výška sacího prvku stavícími prvky (na obr. 1 Pohled A a Pohled B nejsou zakresleny) tak, aby se jeho vrchní hrana nacházela několik desetin až jednotek milimetru pod nebo nad pomyslnou rovinou zakládací plochy. Sací prvek je řízené poháněn (jeho sací element se otáčí kolem své podélné osy) a ústí do něj řízený rozvod podtlakového vzduchu (na obr. 1 Pohled A a Pohled B není zakreslen). Výskyt podtlakového vzduchu v rozvodu vyvolá nucené proudění vzduchu otvory ve stěně sacího prvku z okolí do jeho vnitřku a v důsledku toho je arch papíru, který se nachází na povrchu sacího prvku nebo v jeho těsné blízkosti, přisát a přitisknut k povrchu prvku. Posuv archu ve směru rotace elementu sacího prvku je pak zajištěn existencí třecích sil mezi povrchem tohoto elementu a povrchem archu a ty jsou přímo úměrné intenzitě prisávání. Nad sacím prvkem je umístěn mechanický doraz 7, o který se opírá přední hrana celého stohu archů. Spodní konec mechanického dorazu je vhodně zaoblen, nejčastěji do tvaru části elipsy, a jeho povrch je vyleštěn. Vzdálenost nej nižšího

-3CZ 23320 Ul bodu mechanického dorazu od pomyslné roviny zakládání je stavitelná prvkem 8 a vzdálenost nejnižšího bodu mechanického dorazu od svislé roviny procházející osou rotace elementu sacího prvku je stavitelná posunem prvku 9. Tyto vzdálenosti se v reálném provozu nastavují podle povahy zpracovávaných archů tak, aby mechanický doraz zadržoval stoh archů jako celek, ale přitom umožňoval podvlečení nej spodnějšího archu pod jeho spodní hranou. Vhodná volba těchto vzdáleností pak zaručí, že se působením sacího prvku podvleče pod hranou mechanického dorazu právě jeden jediný arch a nikoli dva nebo více archů najednou.

Přibližně v přímce 10, kde kolmá plocha procházející osou elementu sacího prvku protíná pomyslnou rovinu zakládací plochy, je proveden mírný ohyb zakládací plochy v celé její šíři směrem i o dolů, v rozsahu několika jednotek úhlových stupňů, jehož smyslem je sledování zakřivení povrchu elementu sacího prvku a tedy i usnadnění podvlečení odebíraného archu. V zakládací ploše nedaleko sacího prvku se nachází čtecí prvek tvořený optickým čidlem, umístěným pod okénkem li, kterým prochází světelný paprsek detekce okamžiku průchodu zadní hrany podávaného archu nad tímto okénkem. Okénko čtecího prvku je situováno několik desetin až jednotek milimetrů za spodní hranou mechanického dorazu ve směru pohybu archů tak, aby čtecí prvek již nereagoval na přítomnost celého stohu archů. Přesná vzdálenost čtecího prvku s₅ od mechanického dorazu 7 je seřiditelná pod okénkem umístěnými stavitelnými mechanickými prvky (na obr. 1 Pohled A a Pohled B nejsou zakresleny).

Na konci zakládacího stolu ve směru pohybu archů je umístěn unášecí válec 12, jehož výšková poloha je zvolena tak, aby se jeho horní hrana nacházela přibližně v rovině zakládací plochy stolu.

Nad unášecím válcem se nachází dvě nezávisle pohyblivé přítlačné kladky 13, které jsou zavěšeny společně s mechanickým dorazem 2 na nosníku 15. Rotační osa obou kladek je společná a její poloha nad rotační osou unášecího válce je taková, že jimi prochází společná svislá rovina.

Přítlačné kladky jsou ovládány pneumatickými pohony 16 tak, že mohou zaujmout dvě různé vertikální polohy. V první, vrchní poloze, je mezi povrchy kladek a unášecího válce mezera několika milimetrů a kladky jsou v klidu. Ve druhé, spodní poloze, se přítlačné kladky přimknou k povrchu unášecího válce, sevřou procházející arch a roztočí se. Třecí síly způsobí, že rychlost posunu archu i povrchová rychlost přítlačných kladek jsou totožné s určující povrchovou rych30 lostí unášecího válce. Přítlačné kladky jsou společně se svými pneumatickými pohony na nosníku posuvné ve směru příčném vůči směru pohybu archu a jejich polohu je možné zajistit stavěcími prvky 14. Za unášecím válcem ve směru pohybu archu je umístěn odváděči válec 18. Povrchové rychlosti unášecího válce a odváděcího válce jsou totožné, takže pokud je předcházející arch unášen odváděcím válcem a následující arch unášecím válcem s přítlačnými kladkami, vzá35 jemná poloha a tedy i přesah obou pohybujících se archů zůstávají zachovány. Mezi unášecím válcem a odváděcím válcem se nachází plocha, která vytváří vhodně tvarovanou prohlubeň Γ9, jejíž dno je pod úrovní zakládací plochy stolu a tedy i vrchní hrany povrchu unášecího válce. Na dno této prohlubně dosedají určitou silou dvě pružné manžety 20, které jsou suvně uchyceny na nosníku 15, kde je jejich poloha zajištěna prvky 23. Poloha pružných manžet vůči tvarované prohlubni je taková, že se od místa svého uchycení sklánějí k této prohlubni pod úhlem několika desítek stupňů a to ve směru pohybu archů. Jejich spodní konce jsou zaobleny a působí na dno tvarované prohlubně určitou silou. Tuto sílu lze měnit stavitelnými prvky 21 změnou výšky uchycení pružných manžet nad tvarovanou prohlubní, čímž se změní i jejich předpružení a přítlak na dno prohlubně až po nulovou hodnotu (tj. bez přítlaku). Stavitelné prvky také umož45 ňují plynulé natáčení pružných manžet vůči směru pohybu archů o několik desítek stupňů vlevo nebo vpravo. Tvarovaná prohlubeň mezi unášecím a odváděcím válcem je místem na zařízení, kde dochází k vlastnímu přesazení podávaných archů, což je schematicky znázorněno na obr. 2. Předcházející arch je označen 24, následující arch 25 a samotný přesah archů As.

Součástí uspořádání technického řešení jsou pohony sacího prvku 6, unášecího válce 12 a odvá50 děcího válce 18, Výjimečnost technického řešení je mimo jiné založena na rozdílných rychlostech, jež jsou těmito pohony podávaným archům udíleny. Vzhledem k požadavku proměnné rychlosti podávání je nutno zabezpečit pevnou elektrickou nebo mechanickou vazbu mezi těmito

-4CZ 23320 Ul pohony. Jedním z příkladů možného provedení je pevná mechanická vazba realizovaná řetězovým převodem 26 mezi pohonem sacího prvku 27 a unášecím válcem 28. jak je schematicky znázorněno na obr. 3. Pevnou mechanickou vazbou řetězovým pohonem 29 z unášecího válce je odvozen i pohon odváděcího válce 30, taje však v tomto případě volena tak, aby obvodové rychlosti unášecího i odváděcího válce byly totožné, neboť úkolem odváděcího válce je arch od unášecího válce převzít a posouvat jej dále stejným směrem a nezměněnou rychlostí. Rychlost celé mechanické soustavy je určována hnacím agregátem (na obr. 3 není zakreslen), jež je se soustavou propojen řetězem 31, vedoucím z tohoto agregátu na pohon unášecího válce.

Jedním z možných příkladů řešení časovačích obvodů, majících za cíl stanovit časový interval, jež uplyne od okamžiku přečtení průchodu zadní hrany předchozího archu do okamžiku vytvoření podtlaku v sacím prvku, jakož i časový interval, po který bude tento podtlak v sacím prvku působit, a dále pak i časový interval, který uplyne od okamžiku přečtení průchodu zadní hrany podávaného archu do okamžiku, kdy se oddálené přítlačné kladky přimknou k unášecímu válci, jsou programově vytvářené časové smyčky v prostředku výpočetní techniky jako je průmyslový automat, tvořící zároveň řídící jednotku celého uspořádání. Průmyslový automat umožňuje jednak přímo, jednak prostřednictvím různých doplňkových modulů snímat signál z čidla hlídajícího průchod zadní hrany podávaného archu, jakož i vysílat signály pro ovládání přítlačných kladek a řízení rychlosti motorů pohonů. Dále pak umožňuje realizovat komunikační rozhraní stroj / člověk v podobě ovládacího panelu, ze kterého lze, podle rozsahu a struktury programového vybavení, zadávat různé proměnné technické parametry, jako například rychlost podávání a velikost přesazení archů. Časový diagram znázorňující časový průběh vytvoření přesahu archů je na obr. 4. Vodorovná osa souřadnicového systému zde představuje čas t a svislá osa dráhu s, kterou archy v závislosti na čase urazí. Protože se archy pohybují lineární rychlostí, je jejich pohyb v časovém diagramu vyjádřen přímkami s označením Vj, pro rychlost vyvolanou sacím prvkem a y₂ pro rychlost vyvolanou unášecím a následně pak i odváděcím válcem. Souřadnicový počátek t_Q je okamžikem, kdy zadní hrana předcházejícího archu protne čidlo v okénku li, které se nachází ve vzdálenosti s_x od mechanického dorazu archů 7. Dotyčné čidlo aktivuje časovači obvody, které vygenerují časový interval (xi = ti - to), jež uplyne od Iq do okamžiku vytvoření podtlaku v sacím prvku a tedy i uvedení archu následujícího do pohybu rychlostí v_l5 dále časový interval (x₂ t₂ - to), jež uplyne od t_Q do okamžiku, kdy se oddálené přítlačné kladky přimknou k unášecímu válci a sníží tak rychlost archu následujícího z v_x na V2, a dále pak také časový interval (x₃ = t₂ - ti), po který působí v sacím prvku podtlak. Pro zjednodušení obr. 4 byl xj zvolen tak, aby jeho součet s τ_Α dával přesně interval x?. Po ukončení časového intervalu x^ přední hrana archu následujícího urazí dráhu s_L a zadní hrana archu předcházejícího urazí dráhu Sj. Jejich rozdíl As představuje požadovaný přesah archů, jehož hodnotu lze měnit vhodnou volbou časových intervalů Ii^axa-

Claims (9)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Zařízení s řízeným podáváním archů spodním sacím prvkem umožňující výstup archů s řiditelným přesahem, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň:

   - zakládací plochu v podobě stolu (1), na kterou se pokládá stoh archů, ze kterého mají být jednotlivé archy vydělovány a unášeny dále do zařízení;

   - líšty (3) s otvory (4), umístěné a orientované na stole ve směru podávání archů, přičemž jsou posuvné ve směru příčném a jejich nastavení tak vymezuje správnou polohu založeného stohu archů na zakládací ploše, přičemž otvory (4) v těchto lištách proudí stlačený vzduch pro vytváření tenkých vzduchových polštářů pro usnadnění následného vydělení archů;

   - sací prvek (6) s elementem v podobě válce s otvory pravidelně rozmístěnými po jeho povrchu, do kterého ústí řízený rozvod podtlakového vzduchu, pro vyvolání nuceného proudění okolního

   -5 CZ 23320 Ul vzduchu dovnitř elementu sacího prvku a pro přisátí archu papíru, který se nachází v jeho těsné blízkosti, k jeho povrchu, a pro následné podání již přisátého archu papíru dále do zařízení řízeným otáčením tohoto sacího prvku;

   - mechanický doraz (7), o který se opírá přední hrana stohu archů, stavitelný výškově a ve směru

   5 pohybu archů, pro zamezení pohybu veškerých archů ve stohu s výhradou archu, nacházejícího se úplně na jeho spodku;

   - čtecí prvek (11), tvořený čidlem pracujícím na mechanickém, elektrickém nebo optickém principu, umístěný v okénku v definované vzdálenosti od mechanického dorazu (7) ve směru pohybu archů, pro registraci průchodu konce každého z podávaných archů v podobě vydávaných i o řídících signálů;

   - unášecí válec (12), umístěný dále od mechanického dorazu (7) ve směru pohybu archů, pro přebírání podávaného archu od sacího prvku (6) a pro jeho následné posouvání v součinnosti s přítlačnými kladkami (13) dále do zařízení;

   - přítlačné kladky (13), umístěné nad unášecím válcem (12), pro posouvání podávaného archu v 15 součinnosti s unášecím válcem (12) dále do zařízení;

   - odváděči válec (18), umístěný dále od unášecího válce (12) ve směru pohybu archů, pro vynášení podávaného archu dále ven ze zařízení;

   - prohlubeň (19) s pružnými manžetami (20), situovanou mezi unášecím válcem (12) a odváděcím válcem (18), jejíž dno se nachází pod úrovní horní hrany povrchu unášecího válce a

   20 vhodně tvarovanou tak, aby zadní hrana předcházejícího archu byla pružnými manžetami přitlačována na její dno a umožnila tak přední hraně archu následujícího, přicházejícího ve výši horní hrany povrchu unášecího válce, přisunout se na ni shora a vytvořit tak definovaný přesah archů;

   - pohon sacího prvku, vydělujícího a zároveň unášejícího nej spodnější arch ze stohu archů ve

   25 směru pohybu archů rychlostí vyšší, než je následná rychlost archů způsobená pohonem unášecího válce (12) a odváděcího válce (18), a dále pak pohon unášecího a odváděcího válce, provádějících unášení vyděleného archu dále ve směru pohybu archů rychlostí nižší, než je rychlost unášení archu vyvolaná počátečním působením sacího prvku (6);

   - pevnou mechanickou vazbu mezi oběma řečenými pohony v podobě soustavy ozubených řetě30 zových kol a řetězů pro zajištění konstantního poměru rychlostí unášení archů prostřednictvím sacího prvku a prostřednictvím unášecího či odváděcího válce, přičemž tento poměr zůstává konstantní i při změně rychlosti kteréhokoli z řečených pohonů;

   - časovači obvod, vytvořený kombinací spínacích elektrických či elektronických prvků v podobě relé a průmyslového automatu, pro určení časového intervalu, jež má uplynout od okamžiku

   35 přečtení průchodu zadní hrany předchozího archu do okamžiku vytvoření podtlaku v sacím prvku, a dále pak i časového intervalu, po který bude tento podtlak v sacím prvku působit, přičemž délka obou těchto časových intervalů se stanovuje a ovládá programovou smyčkou v programu, vykonávaném řečeným průmyslovým automatem;

   - časovači obvod, vytvořený kombinací spínacích elektrických či elektronických prvků v podobě

   40 relé a průmyslového automatu, pro určení časového intervalu, jež má uplynout od okamžiku přečtení průchodu zadní hrany podávaného archu do okamžiku, kdy se oddálené přítlačné kladky (13) přimknou k unášecímu válci (12) a zpomalí tak rychlost podávaného archu na rychlost archu předchozího, se kterým vytváří požadovaný přesah, přičemž délka tohoto časového intervalu se stanovuje a ovládá programovou smyčkou v programu, vykonávaném řeče45 ným průmyslovým automatem.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že čtecí prvek (11) je tvořený snímací kamerou opatřenou vlastní řídící jednotkou nebo propojenou s jiným prostředkem výpočetní techniky.
3. 3. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 2, vyznačující se tím, že prohlubeň (19)

   50 mezi unášecím válcem (12) a odváděcím válcem (18) má podobu prosté roviny, sklánějící se dolů ve směru pohybu archů.

   -6CZ 23320 Ul
4. 4. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 3, v y z n a č uj í c í se t í m , že pružné manžety (20) pritlačující zadní hranu předcházejícího archu ke dnu prohlubně (19) jsou nahrazeny nebo doplněny tryskami umístěnými ve stejných pozicích a přítlačná síla na arch je vyvozována z nich unikajícím proudem vzduchu.
5. 5 5. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že pevná vazba mezi pohonem sacího prvku (6) a pohonem unášecího (12) a odváděcího válce (18) je tvořena mechanickými soukolími.
6. 6. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že pevná vazba mezi pohonem sacího prvku (6) a pohonem unášecího (12) a odváděcího válce (18) je tvořena io pomocí klínových nebo ozubených řemenů z pryže, plastových nebo směsných materiálů.
7. 7. Zařízení podle jednoho z nároků laž4, vyznačující se tím, že pevná vazba mezi pohonem sacího prvku (6) a pohonem unášecího (12) a odváděcího válce (18) je tvořena elektrickou cestou pomocí elektrických motorů, snímačů otáček nebo rychlostí upevněných na pohonech a dále pomocí řídících jednotek těchto motorů, které na základě vyhodnocení vzájem15 ného poměru otáček nebo rychlostí pohonů a prostřednictvím vzájemné komunikace zabezpečují konstantní poměr těchto otáček nebo rychlostí.
8. 8. Zařízení podle jednoho z nároků laž7, vyznačující se tím, že časovači obvody jsou tvořeny kombinací spínacích prvků a elektronických časovačích obvodů v podobě monostabilních nebo bistabilních obvodů vyhotovených z diskrétních součástí, integrovaných obvodů

   20 nebo z kombinace obou.
9. 9. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že časovači obvody jsou tvořeny kombinací časových smyček vytvářených v průmyslovém automatu, spínacích prvků a elektronických časovačích obvodů v podobě monostabilních nebo bistabilních obvodů vyhotovených z diskrétních součástí, integrovaných obvodů nebo z kombinace obou.

   25 10. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že časovači obvody jsou částečně nebo zcela tvořeny a ovládány programovými smyčkami, vykonávanými jedním nebo více přídavnými prostředky výpočetní techniky vyšší úrovně buď přímo nebo pomocí jimi vytvářené nebo k nim připojené počítačové sítě.