CZ230097A3 - Telefonní stanice - Google Patents

Description

Vynález se týká. telefonní stanice druhu popsaného v hlavním pojetí nároku 1.

Podstata vynálezu

Základním úkolem vynálezu je navrhnout telefonní stanici s bezpečnostním zařízením proti podvodu, které znemožní každý podvodný pokus telefonovat z telefonní stanice bez zaplacení vzniklých poplatků.

Uvedený úkol je řešen podle vynálezu s příznaky podle nároků 1 a 7. Výhodná provedení vyplývají ze závislých nároků.

Přehled obrázků na výkresech

Dále jsou blíže vysvětleny příklady provedení vynálezu pomocí obrázků.

Obrázky uvádějí:

na obr. 1 elektrické schéma telefonní stanice spojené s telefonní ústřednou, na obr. 2 měřicí obvod, na obr. 3 magnetizační křivku a tvary signálů, na obr. 4 magnetizační křivku a průběhy proudů a napětí, na obr. 5 měřicí obvod pro měření vstupní impedance t rans f ormátoru.

i ··

9 9 • · 9 ·9 9 • ·

9 • · · 9 9

9 9

99

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 uvádí elektrické schéma zapojení veřejné telefonní stanice X, která je spojena třemi vedení 2, 3. a A s telefonní ústřednou 5.. Má dva vypínače 6 a Ί_, první a druhou cívku 8. případně £, obvodový díl 10, měřicí cívku

11. jádro 12 z magnetického materiálu a měřicí obvod 13. Přepínač 6, první cívka 8, obvodový díl 1 0 , druhá cívka 9 a vypínač 7. jsou zapojeny elektricky do série. Vypínače 6 a 2 jsou na výstupní straně spojeny s vedením 2 případně 3 a jsou ovládány pomocí sluchátka 14 telefonní stanice _1_. Jsou otevřeny, když je sluchátko 14 zavěšeno a jsou uzavřeny, když je sluchátko 14 zvednuto. Část obvodu 10 má dva přípoje, které jsou přes odpor 15 případně 16 spojeny s vedením 4. Obvodový díl 10 je vlastním jádrem telefonní stanice _1. Z elektrického hlediska vytváří impedanci Z?. Další podrobnosti výstavby obvodového dílu 10 nejsou pro pochopení vynálezu podstatné a proto nejsou popsány.

V telefonní ústředně je první vedení 2 spojeno přes cívku s uzemněným bodem m, s vedením 4 sloužícím jako uzemřiovací vedení a s kladným pólem stejnosměrného zdroje napětí. Druhé vedení X je přes cívku 19 spojeno se záporným pólem stejnosměrného zdroje 18 napětí. Telefonní ústředna 5_ má uzemřiovací obvod 20 s cívkou 21 se střídavým generátorem 22 napětí, který slouží mimo jiné k namodulování tarifních impulzů na obě linková vedení 2 a 3. Tarifní impulzy jsou střídavé signály, které mají zpravidla frekvenci 50 Hz. Tarifní impulzy jsou přijaty obvodovým dílem 10 telefonní stanice 1 a jsou použity např. pro bezprostřední zúčtování pohledávky vzniklé vhozením mincí nebo podobných platebních prostředků. Je také možné, že telefonní stanice X nejdříve sečte tarifní impulzy a později je použije pro stanovení účtu např. při bezhotovostní platbě pomocí kreditní karty nebo čipové « · · · · · ► · · « » · ·· • · · · « • · « ftft ·· úmys1em • · • ft • · · • · · • ftft ·· · karty .

K telefonní stanici je napojen s podvodným elektrický obvod 23. První přívodní vodič 24 obvodu 23 má elektrické spojení ve snímači A telefonní stanice A, který se nachází mezi obvodovým dílem 10 a druhou cívkou 9. Druhý přívodní vodič 25 obvodu 23 je spojen s uzemněným bodem mp Obvod 23 představuje z elektrického hlediska impedanci Zp která je uspořádána mezi oběma přívodními vodiči 24 a 25. Obvodem 23 může být podle způsobu podvodu telefon nebo obvod pro oslabení tarifních impulzů.

Při zvednutém sluchátku 14 se uzavře stejnosměrný obvod: prvním vedením 2 protéká stejnosměrný proud lj od kladného pólu stejnosměrného zdroje 18 napětí přes obvodový díl 10 ke snímači A, druhým vedením 3 protéká stejnosměrný proud 1.2 od snímače A k záporném pólu stejnosměrného zdroje 18 napětí a uzemňovacím vedením 4 protéká další stejnosměrný proud JLj od kladného pólu stejnosměrného zdroje 18 napětí ke snímači A. Stejnosměrné proudy jsou vázány vztahem Jj ⁼ lj + J.3· Stejnosměrné proudy _Ij a ^maJÍ řádovou velikost 100 mA. Stejnosměrný proud ij je velmi malý ve srovnání se stejnosměrnými proudy ,1] ^a Lp P^r°t°^^e odpory 15 a 16 jsou zvoleny velmi vysokoohmové ve srovnání s impedancí Zy obvodového dílu 10. Tímto způsobem se dá telefonní stanice 1 napájet elektrickou energií z telefonní ústředny 5. přes dvě linková vedení 2 a .3·

Tarifní impulzy představují střídavé proudové impulzy hj a hj, které se dostávají z telefonní ústředny 5 na obě linková vedení 2 a 3 paralelně k telefonní stanici _! a protékají přes odpory 15 případně 16 a uzemňovací vedení 4 k zemi. Velikost proudových impulzů hj a hj je zpravidla několik nebo několik desítek mikroampérů a je tím velmi malá oproti velikosti stejnosměrných proudů I_j a J^· • · · · · · • · · · · · ·· · ·· ···

Není-li ve snímači A zapojen žádný obvod 23 s podvodným úmyslem, potom jsou oba stejnosměrné proudy _Ij a L·, ^co do velikosti skoro stejně velké. Je-li však jako obvod 23 připojen telefon, potom protéká další proud 1^ od země m^ přes impedanci Zj· ke snímači A a k zápornému pólu stejnosměrného zdroje 18 napětí. Podle pravidla pro proudy v uzlu platí I_₂ ⁼ I] ⁺ Ij ⁺ I4 ·

Cívky 8 a .9, měřicí cívka 11, magnetické jádro 12 a měřicí obvod 13 představují zařízení k zabránění podvodných pokusů pomocí telefonu 23. Jak je znázorněno jsou cívky 8 a 9 navinuty na jádru 12 v protiběžném smyslu navinutí a mají stejný počet závitů Nj . Jádro 12 je vytvořeno jako toroid. Stejnosměrné proudy _Ij případně ij, protékající cívkami 8 a 9, vytvářejí v toroidu 12 magnetické pole , které je úměrné roždí lu stejnosměrných proudů Δχ = _Ij - ^a počtu závitů N j: ~ . Měřicí cívka 11 je rovněž navinuta na toroidu 12 .

Obr. 2 uvádí první provedení měřicího obvodu 13. který obsahuje zdroj střídavého proudu, spojený s oběma přívody měřicí cívky 11 , který se skládá ze střídavého zdroje 26 napětí a odporu 27 , zapojených do série, měřicí zařízení 28 napětí k měření napětí, které je na měřicí cívce 11 a srovnávací obvod 29. Měřicí zařízení 28 napětí předává stejnosměrné napětí V, které srovnávací obvod 29 srovnává s předem určenou prahovou hodnotou νθ. Srovnávací obvod 29 dodává na svém výstupu binární signál, který může mít hodnoty 0 nebo 1. Hodnota 0 značí, že stejnosměrné napětí V je větší než hodnota νθ, hodnota 1” značí, že stejnosměrné napětí V je menší než hodnota νθ. Výstup srovnávacího obvodu 29 je přiveden na vypínače 6 a 7. tak, že signál 0 nechá polohu vypínačů 6 a 2 nezměněnou a že signál ”1 způsobí otevření vypínačů 6 a 2·

·· ·· • · · · • · ·· • · · · · · • · · • · · · ·

Při otevření vypínačů 6 a 2 není již možné napájení telefonní stanice 1_ elektrickou energií z telefonní ústředny .5. Aby se vy pí nače 6 a 2 př i odpojení energetického napájení při zvednutém sluchátku 14 ihned znovu nezapojily, nýbrž až po zavěšení a novém zvednutí sluchátka 14., jsou provedeny jako bistabilní vypínače, např. jako bistabilní relé. V případě, že telefon 23 je po novém zvednutí sluchátka 14 stále ještě připojen, způsobí měřicí obvod 13 okamžitě znovu otevření vypínačů 6 a 2·

Měřicí cívka 11 slouží na jedné straně spolu se střídavým zdrojem 26, 27 proudu k vytvoření střídavého magnetického pole Ημ (t) v toroidu 12, které se superponuje na magnetické pole H^j, vytvořené stejnosměrnými proudy Iq a Ij. Na druhé straně slouží měřicí cívka 11 k měření časové derivace magnetické indukce B(t) vytvořené v toroidu 12 na základě magnetizační křivky B(H). Obě tyto funkce by mohly být také realizovány pomocí dvou měřicích cívek.

V prvním provedení je toroid 12 (obr. 1) z magneticky měkkého materiálu, který má magnetizační křivku B(H), která je kvalitativně znázorněna na obr. 3. Pro magnetické pole H, jehož absolutní hodnota leží pod hodnotou Hp je magnetická indukce B(H) úměrná H a stoupání dB/dH, tj. magnetické permeabilitě ιχ je velká proti hodnotě jedna: jj._r >> 1. Pro magnetická pole H, jejichž absolutní hodnota leží nad hodnotou Hp je stoupání dB/dH mnohem menší. Magnetický materiál přichází do nasycení nebo je nasycen: magnet i cká permeabilita jí se blíží hodnotě jedna. Při poli Hj, má magnetizační křivka B(H) známý bod kolena K, Počet závitů Nj cívek 8. a 9. je nyní pevně stanoven na Nj = 25 tak, že proudový rozdíl Δχ = 2 mA vytvoří magnetické pole H^j, které je menší než pole Hj, a toroid 12 se tím neuvede do nasycení, a že proudový rozdíl Δΐ_ - 4 mA vytvoří magnetické pole H^j , které je jednoznačně větší než pole H_K a uvede musí mít • · • · • · ·· jádro 12 do nasycení. Magnetický materiál vlastnost, že přechod od velké permeabi1 i ty k malé permeabilitě následuje v rozsahu ÁH, který je srovnatelně menší než hodnota : ΔΗ << , takže maximální přípustná velikost rozdílu proudů Δΐ_<>, který není ještě interpretován jako podvodný pokus, se dá dobře definovat. V odborné mluvě se hovoří o ostrém bodu kolena.

Střídavý zdroj 26 napětí vyrábí střídavé napětí s frekvencí ©IP která leží někde v oblasti od asi 5 kHz do 100 kHz, odpor 27 má hodnotu asi 10 kO. Tato hodnota je zvolena velká proti velikosti impedance měřicí cívky 11 při frekvenci , takže měřicí cívkou 11 protéká střídavý proud Iy(t) předem určené relativně malé amplitudy. Střídavý proud l_M(t) vytvoří v toroidu 12 měřicí pole H_M(t), které je superponováno na pole . Měřicí pole H_M(t) je úměrné střídavému proudu (t) a počtu závitů Nj měřicí cívky 11, který je asi = 250. Velký počet závitů Nj slouží k vytvoření relativně silného měřicího pole (t) při relativně malém střídavém proudu .1^ (t) několika pA, takže měřicí obvod 13 spotřebuje málo energie. Při střídavém proudu X_H(t) = 10 pA je měřicí pole Hy(t) asi s činitelem 20 menší než magnetické pole při proudovém rozdílu asi Δΐ_ = 2 mA. Měřicí zařízení 28 napětí postrádá napětí U(t), které je na měřicí cívce 11 , které je úměrné časové derivaci magnetického toku ó(t) v měřicí cívce 11 a tím je také úměrné časové derivaci magnetické indukce B(t), která se vytvoří na základě magnetického pole H(t) - (t) v toroidu 12.

Obr. 3 uvádí kromě bezhysterezní magnetizační křivky B(H) případně Β(ΔΙ), magnetická pole Hj (t) = (t) a Hj (t) = H^j 2 + (t) a vznikající napětí U(t) = U( 1) případně U(t) = Uj (t) , přičemž proudový rozdíl v prvním případě je = mA a v druhém případě je Δΐ₂ = 4 mA. Amplitudy ·» ···· • · • · · * · • ♦ ♦ · · • · ♦ · · · · · · · ·· · ·· magnetického pole H_H(t) a napětí Uj (t) a Uj(t) jsou ilustraci znázorněna zvětšená. Tvar střídavého proudu budicího měřicí cívku 11 nemá zvláštní význam. Jednoduše se dá vyrobit střídavý proud pilového tvaru.

Magnetické pole Hj (t) nezpůsobuje potom jako před tím nasycení jádra 12 (obr. 1), takže časová změna magnetické indukce B(t) vytvořená v toroidu 1 2, odpovídající velkému stoupání dB/dH magnetizační křivky B(H) před kolenem K, vytvoří v měřicí cívce 11 napětí Uj (t ) se srovnatelně velkou amplitudou. Při magnetickém poli Hj (t) je toroid 12 vlivem stejnosměrné složky pole magneticky nasycen, takže pole B(t), odpovídající stoupání dB/dH za bodem kolena K, vykazuje jen velmi malé časové změny. Amplituda napětí Ujít) je proto mizivě malá. Napětí Uj(t) a Uj (t) jsou střídavá a nemají žádnou stejnosměrnou složku.

Měřicí zařízení 28 napětí vytváří v prvním případě, tj. při přivedení napětí Uj(t), stejnosměrné napětí V, které je větší než napětí νθ, V druhém případě, tj. při přivedení napětí Uj (t), je stejnosměrné napětί V menší než hodnota νθ. Rozdíl Δ2 obou proudů 2j a Ij, který je větší než předem určená prahová hodnota A_I_g tím způsobí otevření vypínačů 6 a 2· Tím je telefonní stanice 2 uspořádána tak, že rozpozná a znemožní každý pokus o telefonování z telefonu 23, který j e napoj en na telefonní stanici 2, jak bylo popsáno výše.

V obr. 3 znázorněná magnetizační křivka B(H) odpovídá ideálnímu případu. Ve skutečnosti má každý feromagnetický materiál hysterezní účinky, které se projevují jako konečná remanence B_f nebo konečná koercitivní síla Η_ς. Aby měřicí zařízení po neúspěšném přerušeném podvodném pokusu znovu samostatně bezvadně fungovalo, je nutné, aby remanence B_f magnetického materiálu byla dostatečně malá. Malá remanence B_f totiž v této souvislosti znamená, že magnetické pole B

9 9 9

9 99

9 9 ·

9 9

99 pro • · • ··· • · · « • · ··

• · · · · • · * ·· ·· v toroidu 12 má hodnotu, která leží podstatně pod hodnotou nasycení B(Hjj), jakmile zanikne rozdíl Δχ proudů Xj a Xj a tím také od nich vytvořeného magnetické pole . Díky velké permeabilitě znamená malá remanence B_f také malou koercitivní sílu H_c. Materiály, které mají magnetizační křivku B(H) velmi blízkou takové ideální magnetizační křivce, jsou např. kovová skla, to jsou amorfní feromagnetické materiály. Kovové sklo s malou remanencí B_r a malou koercitivní silou H_c se dá dostat v obchodě pod označením VITROVAC 6025 F. Toto kovové sklo má anizotropii v příčném směru, která vede k tzv. F charakteristice smyčky magnetizační křivky B(H).

V druhém provedení provozuje měřicí obvod 13 (obr. 2) měřicí cívku 11 jako tzv. senzor hradla toku (Fluxgate Sensor) . Za tímto účelem je střídavý zdroj 26, 27 proudu uvažován jinak, měřicí zařízení 28 napětí má pásmovou propust 30 a za srovnávacím členem 29 je zapojen do série invertor. Proudový zdroj, vytvořený ze střídavého zdroje 26 napětí a odporu 27, dodává s výhodou střídavý proud Xp pilového tvaru se základní frekvencí top, přičemž jeho amplituda a počet závitů N2 měřicí cívky 11 jsou vzájemně určeny tak, že magnetické pole Hp vytvořené střídavým proudem Xp v měřicí cívce 11 uvádí toroid 12 periodicky do stavu nasycení, tj. amplituda střídavého proudu Xp vytváří magnetické pole H, které je větší než pole H^. Pásmová propust 30 je propustná přinejmenším pro jednu sudou vyšší harmonickou základní frekvence top, zvláště pro první sudou vyšší harmonickou frekvence 2*»p.

Obr. 4 uvádí časový průběh magnetického pole Hp (t) = Hpj (t) případně H_p(t) = Hp2 (t ) a napětí U(t) = Upj (t) případně U(t) = Upj(t) na měřicí cívce χχ. V prvním případě je proudový rozdíl Δχ, který se má měřit, nulový. Tím magnetické pole Hpj (t) nemá stejnosměrnou složku. Napětí Upj (t) , které je ·· ···· opět úměrné časové změně magnetického toku <ř(t) a tím je úměrné časové změně magnetického pole B(t), má průběh vytvořený z kladných a záporných obdélníkových impulzů. Kladné a záporné obdélníkové impulzy napětí Upj (t) tvoří tvar sudé křivky a frekvenční spektrum napětí U_pj (t) obsahuje jen liché harmonické. Na výstupu měřicího zařízení napětí je mizivé stejnosměrné napětí V a srovnávací člen vede signál 1. Se zvětšujícím se proudovým rozdílem Δΐ_ se zvětšuje stejnosměrná složka magnetického pole Hpj(t). Vlivem naregulování toroidu 12 až na magnetické nasycení mění kladné a záporné obdélníkové impulzy na časové ose délku a polohu a frekvenční spektrum napětí (t) má také sudé vyšší harmonické. Díky předřazené pásmové propusti 30. postrádá měřicí zařízení 28 napětí sílu druhé harmonické. Stejnosměrné napětí V se zvětšuje se zvětšujícím se proudovým rozdílem Δ_£. Přestoupí-li stejnosměrné napětí V hodnotu γθ, potom srovnávací obvod 29 vede výstupní signál 0. Pomocí hodnoty νθ se dá kontrolovat prahová hodnota Δ_Ι<,, při které se mění hladina hladina výstupního signálu srovnávacího obvodu 29. Invertor zapojený do série se srovnávacím obvodem 29 přeměňuje hladinu signálu, takže může následovat řízení vypínačů 6 a Ί_ jako v dříve popsaném postupu.

V tomto druhém provedení obvodu je také možné nahradit materiál kovového skla pro toroid 12 feromagnetickým materiálem, který má známé hysterezní účinky, jako např. Permaloy. Napětí U_f| (t) a (t) nemají potom obdélníkové impulzy, které byly uvedeny v obr. 4 (v originálu nesprávná 5), princip měření však zůstává kvalitativně nezměněný. Další podrobnosti senzoru hradla toku (Fluxgate Sensor) mohou být převzaty z článku Thomase Seitze Fluxgate Sensor in Planar Microtechnology, uveřejněného v časopisu Sensors and Actuators, svazky A21 - A23, ročník 1990, str. 799 802.

«4 ·

4

4

4

4444

4 ·

·

444

V dalším měřicím obvodu 13 je měřicí cívka 11 integrována v sériovém nebo paralelním zapojení s kapacitním prvkem s kapacitou C jako ěást LC rezonančního obvodu v měřicím obvodu 13 . Měřicí obvod 13 obsahuje elektronický obvod, který provozuj e rezonanční obvod v rezonanci a vytváří signál, který je úměrný rezonanční frekvenci , při které rezonanční obvod kmitá. Při dostatečně malém proudovém rozdílu Δχ se toroid 12 nedostane do nasycení a měřicí cívka 11 má velkou indukěnost Lj. Při dostatečně velkém proudovém rozdílu Δχ přejde toroid 12 magneticky do nasycení a měřicí cívka 11 se chová jako vzduchová cívka s velmi zmenšenou indukěností L = Lj_g ve srovnání s hodnotou L = Lj . Protože rezonanční frekvence je v normálním případě dána vztahem = 1//(LjC) případně při podvodném pokusu = l/V(LjgC) dá se podvodný pokus snadno rozpoznat. Měřicí obvod 13 je uspořádán tak, aby vytvořil signál k otevření vypínačů 6 a 7., když rezonanční frekvence Or překročí předem určenou hodnotu. Protože rezonanční frekvence při pevně předem dané hodnotě kapacity C závisí jen na impedanci L měřicí cívky 11 , odpovídá tato měřicí metoda měření impedance.

Dosud popsaná řešení k zabránění telefonování telefonem připojeným jako obvod 23 na telefonní stanici X (obr. 1) jsou založena na použití magnetického materiálu, jehož magnetizaění křivka v oblasti proudového rozdílu Δχ, který se má měřit, není lineární, nýbrž má účinky nasycení , které jsou např. použitelné pro dříve popsané způsoby k přerušení telefonního spojení při podvodném pokusu. Dále je nyní popsáno řešení, které zabrání telefonování, když obvod 23 je obvodem k potlačení tarifních impulzů.

Cívky 8 a 9 jsou navinuty protiběžně, takže proudy Xj a X₂ vytvoří v toroidu 12 magnetické pole H, které je, jak bylo dříve vysvětleno, úměrné rozdílu proudů Xj - X₂, přičemž φφ φφ φ φ φ φ φ φφφ φ φφφ φ · φ φ φ φφ φφ φφ φφφφ φφφ φφφ φφ φ φφ φ φ φ φ φ · φ φ φφ směr proudů a J^{e v} obr. 1 definován šipkami. Přitom nehraje žádnou roli zda proudy I_j - í^sou stejnosměrné nebo střídavé proudy. Obě cívky 8 a 9 dohromady mají indukěnost L_{{ = 0. Zatímco střídavý impulz hj (obr. 1) má stejný směr proudu jako stejnosměrný proud ij » má střídavý impulz h2 ve vztahu k stejnosměrnému proudu JLj obrácený směr proudu. Cívky 8. a 9. představují proto pro tarifní impulzy vytvořené střídavými impulzy hj a hj nemizivou indukěnost. Cívky 8, 9, toroid 12 a měřicí cívka 11 se proto chovají vzhledem ke střídavým impulzům hj a jako transformátor. K odpovědi na otázku zda obvod 23, zeslabující nebo dokonce potlačující tarifní impulzy, spojuje snímač A se zemí m je proto opatřeno využití vlastnosti změny impedance transformátoru: Měřicí obvod 13 je uspořádán k určení impedance měřicí cívky _1_1_, na kterou se má v tomto případě hledět jako na vstupní impedanci Z_Tg transformátoru. Vstupní impedance —Te transformátoru je závislá na výstupní impedanci Z^_a transformátoru, která je určena zatížením transformátoru. Vstupní impedance Z^_g tím závisí na přítomnosti nebo nepřítomnosti obvodu 23.

Obvod 13 pro měření vstupní impedance transformátoru je znázorněn na obr. 5. Obsahuje střídavý generátor 31 napětí, odpor 32., měřicí zařízení 33 napětí a vyhodnocovací obvod 34. Střídavý generátor 31 napětí, který vyrábí napětí předem dané amplitudy a předem dané frekvence ω^, a odpor 32 jsou zapojeny v sérii a odpor 32 je zvolen vysokoohmový oproti vstupní impedanci Z^_g, takže měřicí cívkou 11 protéká střídavý proud předem dané amplitudy. Frekvence je zvolena přibližně rovná frekvenci střídavých impulzů hj a h_2, je tedy asi 50 Hz. Měřicí zařízení 28 napětí postrádá střídavé napětí, které je na měřicí cívce 11 a dodává do vyhodnocovacího obvodu 34 stejnosměrné napětí V, které je úměrné vstupní impedanci —Te transformátoru. Jak je zřejmé z obr. 1, je výstupní impedance Z^ transformátoru vytvořená

• 9

9

9 ·

9 · · • ·

9 9 9

9 99

999 9 · ·· ·· cívkami 8, 9, toroidem 12 a měřicí cívkou 11 závislá také na impedancích, které jsou k dispozici v telefonní ústředně

5. v liniových vedeních 2 a _3. Telefonní stanice j_ je proto zvláětě uspořádána aby určila vstupní impedanci Z_T při převzetí do provozu nebo také periodicky a aby ji uložila jako hodnotu -2.fe normál vyhodnocovacího obvodu 34. Vyhodnocovací obvod 34 určuje potom při provozu telefonní stanice když vypínače 6 a 7 jsou uzavřené, v pravidelných nebo stochasticky rozdělených časových odstupech vstupní impedanci Z^_e a srovnává ji s uloženou hodnotou Z_rMorMj. Jestliže rozdíl Z_Te - Ζ^θ^, překročí předem určenou hodnotu, vytvoří vyhodnocovací obvod .34 výstupní signál, který způsobí otevření vypínačů 6 a 7..

Tímto jsou principiálně popsány důležité děje pro pochopení vynálezu. Měřicí obvod podle obr. 2 a měřicí obvod podle obr. 5, které jsou vyloženy pro zjištění různých způsobů podvodů, mohou být nyní odborným způsobem kombinovány, takže telefonní stanice je uspořádána tak, že rozpozná a znemožní různé způsoby podvodu.

Claims (10)

1. Telefonní stanice (1) se sluchátkem (14), prvním a druhým vypínačem (6), (7), jichž prostřednictvím se dá telefonní stanice (1) spojit přes dvě vedení (2), (3) s telefonní ústřednou (5), přičemž telefonní stanice (1) se dá při zapnutých vypínačích (6), (7) napájet elektrickou energií z telefonní ústředny (5) přes vedení (2), (3) a s obvodovým dílem (10), přičemž první vypínač (6), obvodový díl (10) a druhý vypínač (7) jsou zapojeny elektricky do série a přitom vypínače (6), (7) se dají ovládat sluchátkem (14) telefonní stanice (1) vyznačující se tím, Že mezi prvním vypínačem (6) a obvodovým dílem (10) je vestavěna první cívka (8), že mezi obvodovým dílem (10) a druhým vypínačem (7) je vestavěna druhá cívka (9), že obě cívky (8), (9) jsou navinuty v protiběžném smyslu na jádru (12) z magnetického materiálu, že prostředky (11), (13);

(11), (26), (27) jsou opatřeny pro vytvoření střídavého magnetického pole ((t)); (Hp(t)) v jádru (12), že prostředky (11), (13); (11), (28), (29); (11), (28), (29), (30) jsou opatřeny k měření časové derivace dB/dt magnet i cké indukce B(t) vznikající v jádru (12) a že prostředky (13), (29) jsou opatřeny pro vytvoření signálu k otevření vypínačů (6), (7) v případě, že naměřená derivace dB/dt splní předem daná kritéria.

2. Telefonní stanice podle nároku 1 vyznačující se tím, že magnetický materiál má přibližně magnetizační křivku B(H), která má pro magnetické pole H, jehož vel i kost |H| je menší než hodnota magnetickou permeabilitu (, která je velká proti číslu jedna, a která pro magnetické pole H, jehož velikost |H| je větší než hodnota Hp má malou magnetickou permeabilitu (μ_ρ) , že rozsah přechodu ΔΗ od velké k malé permeabilitě (μ_Γ) je ·· ·· > 9 · I » 9 99

9 9 9 9 <

9 9 1

99 99

99 99·· malý proti hodnotě Η_χ a že remanence B_f je malá proti hodnotě nasycení B(H_K).

3. Telefonní stanice podle nároku 2 vyznačující se tím, že magnetickým materiálem je kovové sklo.

4. Telefonní stanice podle nároku 2 nebo 3 vyznačující se tím, že prostředek pro výrobu střídavého magnetického pole (H_H(t)) je zdroj střídavého proudu vytvořený ze střídavého generátoru (26) napětí a odporu (27), na který je připojena měřicí cívka (11) navinutá na jádru (12) a že amplituda magnetického pole (H,j(t)) je malá proti hodnotě H^.

5. Telefonní stanice podle nároku 1 až 3 vyznačující se tím, že prostředek pro výrobu střídavého magnetického pole (Hp(t)) je zdroj střídavého proudu vytvořený ze střídavého generátoru (26) napětí a odporu (27) , na který je připojena měřicí cívka navinutá na jádru (12) a že amplituda střídavého magnetického pole (Hp(t)) je tak velká, že v jádru (12) vzniknou účinky magnetického nasycení.

6. Telefonní stanice podle nároku 5 vyznačující se tím, že proud protékající měřicí cívkou (11) má základní frekvenci a že prostředky (11), (13); (11), (28) , (29), (30) pro měření časové derivace dB/dt obsahují měřicí zařízení (28) napětí a pásmovou propust (30), která je propustná pro druhou vyšší harmonickou s frekvencí 2*o>p

7. Telefonní stanice (1) se sluchátkem (14), prvním a druhým vypínačem (6), (7), jichž prostřednictvím se dá telefonní stanice (1) spojit přes dvě vedení (2), (3) s telefonní ústřednou (5), přičemž telefonní stanice (1) se dá při zapnutých vypínačích (6), (7) napájet elektrickou ·· ···· energií z telefonní ústředny (5) přes vedení (2), (3) a s obvodovým dílem (10), přičemž první vypínač (6). obvodový díl (10) a druhý vypínač (7) jsou zapojeny elektricky do série a přitom vypínače (6), (7) se dají ovládat sluchátkem (14) telefonní stanice (1) vyznačující se tím, že mezi prvním vypínačem (6) a obvodovým dílem (10) je vestavěna první cívka (8), že mezi obvodovým dílem (10) a druhým vypínačem (7) je vestavěna druhá cívka (9), že obě cívky (8), (9) jsou navinuty v protiběžném smyslu na jádru (12) z magnetického materiálu, že na jádru (12) je navinuta třetí cívka jako měřicí cívka (11) a že se dá v závislosti na impedanci (L) měřicí cívky (11) vytvořit signál k otevření vypínačů (6), (7).

8. Telefonní stanice podle nároku 7 vyznačující se se tím, že měřicí cívka (11) je uspořádána v rezonančním obvodu, že jsou opatřeny prostředky (13), které provozují měřicí cívku (11) v rezonanci a určují rezonanční frekvenci () , přičemž rezonanční frekvence () závisí na impedanci (L) měřicí cívky (11), a že signál způsobí otevření vypínačů (6), (7), když rezonanční frekvence () překročí předem danou hodnotu.

9. Telefonní stanice podle nároku 7 vyznačující se tím, že je opatřen obvod (31), (32), (33), (34) k určení impedance (L) měřicí cívky (11) při frekvenci (ω,ρ) tarifních impulzů.

10. Telefonní stanice podle nároku 1 až 9 vyznačující se tím, že magnetické jádro (12) je toroid.