CZ22070U1 - Plavidlo, zejména remorkér nebo vlečný člun, s doplňkovým manévrovacím ústrojím - Google Patents

Description

Oblast techniky

Technické řešení se týká plavidel, především tažných remorkérů, ale i vlečných člunů, vybavených doplňkovým manévrovacím ústrojím, které doplňuje hlavní manévrovací ústrojí, přičemž hlavním manévrovacím ústrojím je zpravidla kormidlo či kormidla, alespoň na zádi plavidla, a doplňkovým manévrovacím ústrojím je přídavný pohon, instalovaný v přední části plavidla a směrovaný či směrovatelný mimo podélnou osu plavidla.

Dosavadní stav techniky

V současnosti jsou známa přídavná kormidlovací, resp. manévrovací ústrojí pro plavidla, která ío jsou vytvořena jako přídavné kanály s nuceným prouděním vody v příčném směru, ve vztahu k podélné ose plavidla. Tyto kanály jsou umístěny nejěastěji v přední části trupu plavidla, případně také ještě i v jiných částech trupu. V těchto kanálech je uloženo čerpací zařízení na principu lodního šroubu či turbínového čerpadla a příčný proud vody potom vyvolává reakci na lodní trup tak, že je možno dosáhnout nejen jemného dokormidlování za pohybu plavidla vpřed ale také otáčení plavidla, nebo dokonce příčného pohybu plavidla na jednom místě, tedy v podstatě bez současného dopředného či zpětného pohybu.

Uvedená známá zařízení ovšem neumožňují sama o sobě jemné manévrování s plavidlem ve všech směrech, ale v podstatě jen otáčení nebo příčný pohyb. Pokud je třeba dosahovat jemného dokormidlování za současného dopředného, nebo i zpětného pohybu plavidla, je třeba u součas20 ných plavidel kombinovat chod hlavního pohonného ústrojí a pomocného, resp. doplňkového manévrovacího ústrojí. To je sice obecně možné, ale nevýhodou zůstává jednak nutnost i pro malé samostatné pohyby plavidla hlavní pohon spouštět, jednak většinou i nepřizpůsobenost hlavního pohonu pro chod a regulaci chodu v oblasti velmi malých výkonů, resp. velmi malých rychlostí plavby. Z jiného pohledu je také nevýhodou, při použití dosavadních doplňkových ma25 névrovacích zařízení s příčně směrovaným kanálem či kanály, že při jemném dokormidlování během normální plavby se energie doplňkového příčného pohonu nevyužívá pro doprednou plavbu. Dále je ještě nevýhodou, pokud je dosavadní dokormidlovací ústrojí použito u nákladních člunů nebo u remorkérů pevně svázaných s nákladními čluny, že při manévrování s nenaloženým člunem či soupravou, která má velmi malý ponor, dochází k nasávání vzduchu do dokor30 midlovacího kanálu a/nebo k vytlačování vody z tohoto kanálu zčásti rozstřikem nad okolní vodní hladinu. Tím se jednak snižuje efektivnost dokormidlování, jednak se snižuje účinnost takového pohonu, a to ať již slouží pouze k bočnímu pohybu, nebo zejména když má napomáhat i pohybu doprednému.

Podstata technického řešení

Uvedené nevýhody se řeší v podstatné míre a manévrovateínost plavidla, jak při běžné plavbě, tak i při manévrování v malých či nulových dopředných nebo zpětných rychlostech, se zlepšuje u plavidla, zejména remorkérů nebo vlečného člunu, s doplňkovým manévrovacím ústrojím, vytvořeným s použitím přídavného pohonu a navazujících kanálů, podle předkládaného technického řešení, kde podstata spočívá v tom, že přídavný pohon je vytvořen jako vrtulová nebo proudová jednotka, umístěná alespoň svojí vrtulovou nebo proudovou částí pod vodou a zavěšená vůči trupu plavidla otočně na přídi plavidla, přičemž na výstup z této vrtulové nebo proudové jednotky, alespoň v její poloze rovnoběžné s podélnou osou plavidla, navazují usměrňovači kanály, vedené na povrchu či pod povrchem vnějšího pláště tohoto plavidla, v délce alespoň podél úseků přídě, a to podél spodní části boků přídě a/nebo podél boční části dna plavidla, a vyústěné ale45 spon v oblasti přechodu přídě do boků plavidla. S výhodou otočné zavěšení vrtulové a/nebo proudové jednotky je provedeno s pevnou svislou osou otáčení této jednotky vůči plavidlu. To bude výhodné, pokud se přídavný pohon ovšem nenamontuje například na příď vlečného člunu, kde při plavbě bez nákladu bude vhodné sklonit přídavný pohon vpřed, aby jeho vrtule nenasá-1 CZ 22070 Ul vala vzduch a kde bude potom výhodné vytvořit přídavný pohon jako naklápecí vpřed i vzad. S výhodou ovšem může být plavidlo vytvořeno jako tažný remorkér, a to remorkér, na kterém jsou usměrňovači kanály vedeny podél bočních částí dna tohoto plavidla, a to až k zádi plavidla nebo do její blízkosti. U takového plavidla pevná osa otáčení pomocného pohonu nebude na závadu, změna zátěže soupravy se na ponoru přídě tažného remorkéru neprojeví, nebo jen v omezené míře a nasměrování proudu vody na výstupu z pomocného pohonu směrem dolů, které je někdy výhodné, může být zajištěno při přímé plavbě šikmým výstupem z usměrňovačích kanálů a při manévrování se stranovým natočením pomocného pohonu potom lze směrovat mírně dolů výstup z krátkého kanálu samotného pomocného pohonu. Tak bude výhodou konkrétně, jestliže usměrlo novací kanály mají podélnou osu ve vyústění skloněnu od vodorovného směru dolů o 5 až 15 úhlových stupňů. Dále je výhodné, jestliže takto vytvořené plavidlo má v zadní části vytvořeno kloubové spojovací ústrojí, upravené v podélném směru pro těsné spojení s vlečným člunem nebo čluny, a to pro spojení pouze se změnou úhlu, svíraného při bočním pohledu podélnými osami tohoto plavidla a vlečného člunu či člunů. Zejména je výhodou, je-li kloubové spojovací ústrojí upraveno pro změnu úhlu svíraného při bočním pohledu podélnými osami plavidla a vlečného člunu či člunů s úhlovými dorazy tak, že změna tohoto úhlu odpovídá sklonění plavidla přídí dolů o úhel do 15 úhlových stupňů vůči podélné ose bezprostředně připojeného vlečného člunu. Tak se dosáhne nastavitelného optimálního ponoření přídě tažného remorkéru s pomocným pohonem na této přídi, a to právě při tažení nenaloženého vlečného člunu, a to v situaci, kdy je provedeno těsné spojení remorkéru s vlečným člunem. V jiných použitích pomocného pohonu je výhodou, jestliže otočné zavěšení vrtulové nebu proudové jednotky vůči trupu plavidla obsahuje kloub, upravený pro podélný výkyv této proudové jednotky od svislé polohy. Zejména je výhodné, jestliže kloub pro podélný výkyv vrtulové nebo proudové jednotky je upraven pro omezení výkyvu této proudové jednotky na úhel do 30 úhlových stupňů od svislé polohy. Výhody takového provedení byly popsány výše. Výhodné je dále, a to obecně ve všech variantách plavidla, jestliže usměrňovači kanály jsou za přechodem přídě do boků plavidla vedeny ještě dále podél boků plavidla, a to alespoň ke středu plavidla, a mají ještě další vyústění, upravené alespoň v oblasti středu plavidla. Taková úprava ještě dále zlepší možnost otáčení na místě nebo možnost samostatného bočního pohybu. S výhodou přídavný pohon je opatřen vrtulí, uloženou v krátkém kanálu, a je zavěšen na přídi plavidla na závěsu, obsahujícím pohonný hřídel, a je vybaven elektropohonem, umístěným nad čárou ponoru, a to v trupu plavidla nebo na palubě plavidla. V krátkém kanálu pomocného pohonu jsou s výhodou za vrtulí uložena usměrňovači podélná žebra. Taková žebra nasměrují proud vody za vrtulí ze směru Šroubového pohybu do směru přímého na výstupu z uvedeného kanálu pomocného pohonu, což je výhodné jednak pro účinnost pohonu obecně, jednak pro zlepšení přesnosti manévrování při natáčení pomocného pohonu na strany. Krátký kanál je případně s výhodou ještě směrem ke svému výstupu zahnut směrem dolů, a to o úhel 5 až 15 úhlových stupňů od podélné osy plavidla. To umožní jednak přechod na jeho vstupu do níže u dna lodi vytvořených usměrňovačích kanálů, jednak tím při natočení pomocného pohonu na stranu lze dosáhnout výstupu vodního proudu směrem dolů, což může být, jak již výše zmíněno, také samo o sobě výhodné. Dále ještě je s výhodou v krátkém kanálu před první vrtulí uložena druhá vrtule, spřažená s pohonným hřídelem a/nebo s první vrtulí přes převodové ústrojí. To má význam zase pro usměrnění proudu za první, hlavní vrtulí, a to v provedení v podstatě aktivním, kde se použije za první vrtulí ještě druhá vrtule, zpravidla protiběžná, která je při svém spřažení přes převodové, například přes diferenciální ústrojí, s první vrtulí napojena na pohon, takže výkon přiváděný pohonem lze automaticky rozdělovat mezi první a druhou vrtuli, podle jejich momentálního pohonného odporu, resp. dosahuje se vyrovnání rotujícího proudu vody za první vrtulí, kde současně energie rotace, zachycená na druhé vrtuli, je využita pro podporu pohonu, Dále je výhodné, jestliže výstup z krátkého kanálu přídavného pohonu je směrován mimo vstupy usměrňovačích kanálů při natočení přídavného pohonu od podélné osy plavidla od úhlu

30 až 60 úhlových stupňů. Tak tedy při natočení pomocného pohonu o úhel v rozmezí 30 až 60 stupňů dojde již k plnému vyústění proudu vody mimo vstupy do usměrňovačích kanálů. Usměrňovači kanály, pokud jsou vedeny pod povrchem přídě, tedy v trupu plavidla, mohou s výhodou být vytvořeny jako přímá potrubí. Alternativně potom usměrňovači kanály, pokud jsou vedeny po povrchu přídě, mohou s výhodou být vytvořeny jak přídavná opláštění nebo jako plochá po- 2 CZ 22070 Ul trubí, sledující tvar přídě. Takto vytvořené kanály mohou být s výhodou vytvořeny dodatečně na již vyrobených lodích, do jejíchž základní konstrukce jíž není třeba zasahovat. S výhodou také usměrňovači kanály, pokud jsou vedeny po povrchu přídě a pak ještě dále podél boků plavidla, jsou upraveny do tvaru stabilizačních ploch, upravených pro tlumení bočního kývání plavidla, a to tak, že mají v příčném směru zvětšenou plochu a/nebo jsou v příčném směru vytvořeny jako profil se zvětšeným odporem při příčném obtékání. Takto se dosáhne konstrukce, která vedle dalšího zlepšení manévrovatelnosti umožňuje také i přídavnou montáž na již hotová plavidla a navíc se vytvořená změna vnějšího tvaru trupu využije pro další účel, a sice pro již zmíněnou stabilizaci. Dále je výhodné, jestliže ve vyústění usměrňovačích kanálů jsou umístěny uzavírací a/nebo směrové klapky, napojené na ovládací ústrojí. Výhodné je také, jestliže ovládací ústrojí uzavíracích a/nebo směrových klapek v jednom a ve druhém usměrňovačím kanále, vedeném podél jedné a podél druhé strany plavidla, obsahuje přepínač s výstupy, zapojenými pro volbu synchronního ovládání, nebo protisměrného ovládání těchto klapek, nebo navzájem nezávislého ovládání každé takové uzavírací a/nebo směrové klapky. Je pochopitelné, že technickým ekvivalentem zde jmenovaných uzavíracích a/nebo směrových klapek mohou být i pohyblivá a případně i uzavíratelná zakončení na vyústění usměrňovačích kanálů, provedená jako natáčecí či flexibilní nátrubky, apod.

Co se týče úprav krátkého kanálu pomocného pohonu, zejména vytvoření tohoto kanálu, vytvoření kombinace s podélnými usměrňovacími žebry, případně s výstupním zahnutím dolů nebo i zapojení druhé vrtule za první vrtuli, může ovšem být výhodné tyto úpravy aplikovat i na vrtuli hlavního pohonu plavidla.

Tím se tedy celkově dosáhne vytvoření soustavy, resp. ústrojí, pro zlepšení manévrovatelnosti celého plavidla, a to jak za běžného pohybu, tak zejména za pomalého pohybu či za nulové dopředně či zpětné rychlosti. Popsané ústrojí je navíc energeticky úsporné a je možno jej domontovávat na již vyrobená plavidla, a to s poměrně nízkými výrobními a montážními náklady. Podstatné výhody se projeví zejména pri vytvoření plavidla s doplňkovým manévrovacím ústrojím podle vynálezu, kde plavidlem je vlečený nebo tlačený nákladní člun, tažený či tlačený remorkérem a určený pro říční plavbu. V takových případech totiž je možno nejen napomáhat manévrování s celou soupravou během plavby v zakřivených úsecích řeky, ale lze také manévrovat s jednotlivými čluny při rozpojení soupravy. To potom umožní i plavbu například dlouhých souprav na řekách, kde celá taková souprava by přesahovala rozměry plavebních komor a kde nejsou upravena u komor zařízení či kde nejsou připraveny pomocné remorkéry pro manévrování s částmi rozpojené soupravy, které nemají vlastní pohon. Nebo v situaci, kdy je možno proplouvat souběžnými komorami, lze zkrátit prostoje rozpojením dlouhé soupravy a souběžným proplutím obou částí, kde část soupravy bez vlastního hlavního pohonu může manévrovat pomocí vlastního doplňkového manévrovacího ústrojí takto dočasně odpojených člunů. Proplutí dlouhých souprav po řekách s více zakřivenými úseky lze napomáhat i vytvořením souprav, kde mezi alespoň některými čluny je vytvořeno kloubové spojení, přičemž i pri manévrování takovýchto souprav je použití plavidel s doplňkovým manévrovacím ústrojím podle vynálezu pro takové soupravy výhodou.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení je dále podrobněji popsáno a vysvětleno na příkladném provedení, též s pomocí přiložených výkresů, kde na obr. I je vodorovný podélný řez přídí plavidla s doplňkovým manévrovacím ústrojím podle vynálezu, kde přídavný pohon je v poloze rovnoběžné s podélnou osou plavidla, na obr. 2 je tatáž situace, ale s přídavným pohonem v poloze vychýlené od podélné osy plavidla, na obr. 3 je potom ještě tatáž přední část plavidla, tentokrát zobrazená v bočním pohledu, dále na obr. 4 je patrný svislý příčný řez přední částí plavidla, a to ve střední části usměrňovačích kanálů, na obr. 5 je pak ještě, v podélném svislém řezu, detail přídě plavidla s krátkým kanálem pomocného pohonu, natočeném pro jízdu vpřed, zatímco na obr. 6 je tentýž detail přídě jako na obr. 5, ale s natočením krátkého kanálu bud* pro jízdu vzad, nebo i pro jízdu vpřed, ale s reverzací směru otáčení vrtule, načež ještě na obr. 5a je patrný příčný svislý řez krátkým kanálem

-3 CZ 22070 Ul v místě první vrtule a na obr. 5b je příčný svislý řez krátkým kanálem před jeho výstupem, přičemž poloha řezů je vyznačena na obr. 5, načež ještě dále na obr. 7 je, ve svislém podélném řezu, znázorněn tažný remorkér ve výkyvném těsném spojení s vlečným člunem, za normální jízdy, a konečně na obr. 8 je, také v podélném svislém řezu, znázorněna tatáž souprava, jako na obr. 7, ale tentokrát při sklopení remorkéru vůči vlečnému člunu, a to přídí remorkéru směrem dolů.

Příklad provedení technického řešení

Plavidlo 100 s doplňkovým manévrovacím ústrojím 10 má toto ústrojí vytvořeno obecně jako přídavný pohon s navazujícími kanály. Podstatné je, že přídavný pohon je zde vytvořen jako vrtulová jednotka 11, umístěná otočně, se svislou osou otáčení, na přídi 101 plavidla 100, a současně na výstup 111 z této vrtulové jednotky 11. a to zde v její poloze rovnoběžné a nebo ještě i mírně vychýlené od podélné osy plavidla 100. navazují usměrňovači kanály 102, které vedou zde na povrchu podél přídě 101 plavidla 100 a jsou vyústěné v oblasti přechodu přídě 101 do boků 103 plavidla 100. Přídavný pohon je vytvořen jako vrtulová jednotka 11 s krátkým kanálem 110, zavěšená na přídi 101 plavidla 100 na závěsu 104, obsahujícím pohonný hřídel 105. a vybavená elektropohonem 106. Elektropohon 106 je zde umístěn nad čárou ponoru, a to v na palubě 107 plavidla 100. Výstup 111 krátkého kanálu 110 přídavného pohonu je zde konkrétně směrován mimo vstupy usměrňovačích kanálů 102 při natočení přídavného pohonu od podélné osy plavidla 100 o úhel od 45 úhlových stupňů. Do dosažení takto vyúhlované polohy je voda vháněna napřed zcela a do obou usměrňovačích kanalů 102, dále pak je proud Směrován jen do jednoho usmcrňovacího kanálu 102 a konečně je proud směrován mimo tyto usměrňovači kanály 102 a dále pak může být proud natáčen zcela kolmo k podélné ose plavidla 100 a ještě dále pak až do směru zcela vpřed. Mimoto lze i reverzovat směr otáčení vrtule 112, takže při nasměrování vyústění, resp. výstupu 111, který je směrován dolů, proti směru plavby a při reverzaci pohonu vrtule 112 lze dosáhnout i snížení polohy tohoto výstupu 111, který ovšem nyní má funkci vstupu. To je patrné na obr. 6, kde je krátký kanál 110 otočen o 180 úhlových stupňů, na rozdíl od situace, patmé na obr. 5, kde je tento krátký kanál 110 v základní poloze. To je výhodné jako jedno z opatření, bránící při malém zatížení plavidla 100, a tudíž při malém ponoru první vrtule 112 pomocného pohonu, nasávání vzduchu z hladiny. Na obr. 5 a obr. 6 je také patrná za první vrtulí 112 umístěná usměrňovači žebra 113 a za touto první vrtulí 112 ještě umístěná druhá vrtule 114. Popsaný krátký kanál 110 má zde v místě první vrtule 112 a druhé vrtule 114 průřez kruhový, jak je patmo na obr. 5a, načež tento průřez postupně přechází směrem k výstupu 111 do tvaru obdélníkového, jak je patmé na obr. 5b. Na obr. 7 a obr. 8 je pak ještě patmé plavidlo 100. v podobě tažného remorkéru, kde toto plavidlo 100 má v zadní části vytvořeno spojovací ústrojí 121 pro těsné spojení s vlečným člunem 200. upravené pro změnu úhlu, svíraného při bočním pohledu podélnými osamí plavidla 100. zde vytvořeného jako tažný remorkér, a vlečného člunu 200. Na obr. 7 je patrná popsaná souprava s vodorovnou polohou plavidla 100 i člunu 200, zatímco na obr. 8 je patrná změna tohoto úhlu mezi podélnými osami obou lodí, která odpovídá sklonění tohoto plavidla 100 přídí 101 dolů o úhel a, zde o velikosti 5 úhlových stupňů, vůči podélné ose bezprostředně připojeného vlečného člunu 200. Co se týče ještě usměrňovačích kanálů 102, tak tyto, pokud jsou obecně vedeny pod povrchem přídě 101. mohou s výhodou být vytvořeny jako přímá potrubí. To je konstrukčně jednodušší, ale znamená to jednak kanály při průchodu stěnou přídě 101 utěsňovat, jednak je to provedení, vhodné k vestavbě do trupu již konstrukčně k této úpravě přizpůsobenému. Alternativně potom usměrňovači kanály 102, pokud jsou vedeny po povrchu přídě 101. jak je znázorněno na zde popisovaném konkrétním příkladném provedení, a to na obr. 3 a na obr. 4, jsou tyto usměrňovači kanály 102 vytvořeny jako přídavné opláštění této přídě 101, kteréžto opláštění sleduje tvar této přídě 101. Takto vytvořené kanály mohou být s výhodou vytvořeny dodatečně na již vyrobených plavidlech, do jejichž základní konstrukce již není třeba zasahovat, jak bylo již řečeno. Dále je zde patmé umístění směrových klapek 108 ve vyústění 1021 usměrňovačích kanálů 102. Těmito směrovými klapkami 108 je možno proud vody z usměrňovačích kanálů 102 vychylovat více či méně od povrchu plavidla 100 a tak dosahovat buď spíše podpory dopředného pohybu, nebo spíše podpory příčného pohybu. Ovládání směrových klapek 108 v jednom a ve druhém usměrňovacím kanále 102 je zde upraveno pro

-4CZ 22070 Ul volbu mezi synchronním ovládáním, protisměrným ovládáním a navzájem nezávislým ovládáním každé směrové klapky 108. Tím lze právě volit mezi režimy pro jemný pohon vpřed nebo i částečně vzad, při synchronním přesměrování vody na výstupech z usměrňovačích kanálů o více než 90 úhlových stupňů od směru vzad podél trupu plavidla 100, nebo pro otáčení plavidla 100 na místě pří protisměrném natočení směrových klapek 108, nebo pro boční pohyb plavidla 100 při uzavření výstupu z usměrňovacího kanálu 102 pouze na jedné straně a nasměrování proudu v podstatě kolmo k trupu na druhé straně. Větší variability pro směrování proudu se může dosáhnout pohyblivými zakončeními na vyústění usměrňovačích kanálů 102, provedenými jako natáčecí či flexibilní nátrubky, apod. Taková úprava zde není znázorněna, ale jedná se v podstatě o ío technický ekvivalent zde znázorněných směrových klapek 108.

Funkce zařízení je následující. Zlepšení manévrovatelnosti celého plavidla, a to jak za běžného pohybu, tak zejména za pomalého pohybu či za nulové dopředně či zpětné rychlosti, se dosahuje především spuštěním a aktuálně potřebným nasměrováním celého přídavného pohonu na přídi plavidla, s výhodou potom ještě i nasměrováním uzavíracích a/nebo směrových klapek na výstui5 pech z usměrňovačích kanálů. Úprava tvarování přídě, především pri vytvoření usměrňovačích kanálů na povrchu přídě, zlepšuje také ještě navíc obtékání přídě a ve spolupráci s vhodným nasměrováním vyústění těchto usměrňovačích kanálů se i během plavby snižuje významnou mírou vlnový odpor.

Průmyslová využitelnost

Zařízení podle předkládaného technického řešení je využitelné pro většinu běžných plavidel, zejména ovšem pro větší a velká plavidla a také pro říční plavidla, kde se požaduje často mimořádně dobrá manévrovatelnost, především na užších tocích a pro dlouhé lodě Či soupravy.

Claims (19)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Plavidlo, zejména remorkér nebo vlečný Člun, s doplňkovým manévrovacím ústrojím,

   25 vytvořeným s použitím přídavného pohonu a navazujících kanálů, vyznačené tím, že přídavný pohon je vytvořen jako vrtulová nebo proudová jednotka (11), umístěná alespoň svojí vrtulovou nebo proudovou částí pod vodou a zavěšená vůči trupu plavidla otočně na přídi (101) plavidla (100), přičemž na výstup (111) z této vrtulové nebo proudové jednotky (11), alespoň v její poloze rovnoběžné s podélnou osou plavidla (100), navazují usměrňovači kanály (102), ve30 děné na povrchu ěi pod povrchem vnějšího pláště plavidla (100), v délce alespoň podél úseku přídě (101) plavidla (100), a to podél spodní části boků přídě (101) a/nebo podél boční části dna plavidla (100), a vyústěné alespoň v oblasti přechodu přídě (101) do boků (103) plavidla (100).
2. 2. Plavidlo podle nároku 1, vyznačené tím, že otočné zavěšení vrtulové nebo proudové jednotky (11) je provedeno s pevnou svislou osou otáčení této jednotky (11) vůči plavidlu

   35 (100).
3. 3. Plavidlo podle nároku 2, vyznačené tím, že je vytvořeno jako tažný remorkér, na kterém jsou usměrňovači kanály (102) vedeny podél bočních částí dna tohoto plavidla (100), a to až k zádi (120) plavidla (100) nebo do její blízkosti.
4. 4. Plavidlo podle nároku 3, vyznačené tím, že usměrňovači kanály (102) mají podél40 nou osu ve vyústění (1021) skloněnu od vodorovného směru dolů o úhel 5 až 15°.
5. 5. Plavidlo podle nároků 3 a 4, vyznačené tím, že v zadní části plavidla (100) je vytvořeno kloubové spojovací ústrojí (121), upravené v podélném směru pro těsné spojení s

   -5CZ 22070 Ul vlečným člunem nebo čluny (200), a to pro spojení pouze se změnou úhlu, svíraného při bočním pohledu podélnými osami plavidla (100), a vlečného člunu či člunů (200).
6. 6. Plavidlo podle nároku 5, vyznačené tím, že kloubové spojovací ústrojí (121) je upraveno pro změnu úhlu svíraného při bočním pohledu podélnými osamí plavidla (100) a vleč5 ného člunu či člunů (200) s úhlovými dorazy tak, že změna tohoto úhlu odpovídá sklonění plavidla (100) přídí dolů o úhel do 15° vůči podélné ose bezprostředně připojeného vlečného člunu (200).
7. 7. Plavidlo podle nároku 1, vyznačené tím, že otočné zavěšení vrtulové nebo proudové jednotky (11) vůči trupu plavidla (100) obsahu je kloub, upravený pro podélný výkyv této

   10 jednotky (11) odvislé polohy.
8. 8. Plavidlo podle nároku 7, vyznačené tím, že kloub pro podélný výkyv vrtulové nebo proudové jednotky (11) je upraven pro omezení výkyv u této jednotky (11) na úhel do 30° od svislé polohy.
9. 9. Plavidlo podle nároku 1, vyznačené tím, že usměrňovači kanály (102) jsou za

   15 přechodem přídě (101) do boků (103) plavidla (100) vedeny ještě dále podél boků (103) plavidla (100), a to alespoň ke středu plavidla (100), a mají ještě další vyústění, upravené alespoň v oblasti středu plavidla (100).
10. 10. Plavidlo podle nároků laž9, vyznačené tím, že přídavný pohon je opatřen vrtulí (112), uloženou v krátkém kanálu (110), a je zavěšen na přídi (101) plavidla (100) na závěsu

    20 (104), obsahujícím pohonný hřídel (105), a je vybaven elektropohonem (106), umístěným nad čárou ponoru, a to v trupu plavidla (100) nebo napaluj (107) plavidla (100).
11. 11. Plavidlo podle nároku 10, vyznačené tím, že v krátkém kanálu (110) jsou za vrtulí (112) uložena usměrňovači podélná žebra (113).
12. 12. Plavidlo podle nároků 10 a 11, vyznačené tím, že krátký kanál (110) je směrem

    25 ke svému výstupu (111) zahnut směrem dolů, a to o úhel 5 až 15° od podélné osy plavidla.
13. 13. Plavidlo podle nároků 10a 12, vyznačené tím, že v krátkém kanálu (110) je za první vrtulí (112) uložena druhá vrtule (114), spřažená s pohonným hřídelem (105) a/nebo s první vrtulí (112) přes převodové ústrojí.
14. 14. Plavidlo podle nároků 10ažl3, vyznačené tím, že výstup (111) z krátkého ka30 nálu (110) přídavného pohonu je směrován mimo vstupy usměrňovačích kanálů (102) při natočení přídavného pohonu od podélné osy plavidla (100) od úhlu natočení o 30 až 60°.
15. 15. Plavidlo podle nároků lažl4, vyznačené tím, že usměrňovači kanály (102), pokud jsou vedeny pod povrchem přídě (101), jsou vytvořeny jako přímá potrubí.
16. 16. Plavidlo podle nároků lažl4, vyznačené tím, že usměrňovači kanály (102),

    35 pokud jsou vedeny po povrchu přídě (101), jsou vytvořeny jako přídavná opláštění nebo jako plochá potrubí, sledující tvar přídě (101).
17. 17. Plavidlo podle nároků 9al6, vyznačené tím, že usměrňovači kanály (102), vedené po povrchu přídě (101) a ještě dále podél boků (103) plavidla (100), jsou upraveny do tvaru stabilizačních ploch, upravených pro tlumení bočního kývání plavidla (100), a to tak, že mají v

    40 příčném směru zvětšenou plochu a/nebo jsou v příčném směru vytvořeny jako profil se zvětšeným odporem při příčném obtékání.

    -6CZ 22070 Ul
18. 18. Plavidlo podle nároků 1 až 17, vyznačené tím, Že ve vyústění usměrňovačích kanálů (102) jsou umístěny uzavírací a/nebo směrové klapky (108), napojené na ovládací ústrojí.
19. 19. Plavidlo podle nároku 18, vyznačené tím, že ovládací ústrojí uzavíracích a/nebo směrových klapek (108) v jednom a ve druhém usměrňovacím kanále (102), vedeném podél

    5 jedné a podél druhé strany plavidla (100), obsahuje přepínač s výstupy, zapojenými pro volbu synchronního ovládání, nebo protisměrného ovládání těchto klapek (108) nebo navzájem nezávislého ovládání každé uzavírací a/nebo směrové klapky (108).