CZ21794A3 - Method of launching a projectile being not guided in vertical direction from a mobile transport means and a device for its delayed motion along a determined trajectory - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu vypouštění nejméně jednoho projektilu, který není veden ve svislém směru, z pohyblivého dopravního prostředku a řízení pohybu projektilu po dráze pohybu na cíl, při kterém se nejméně jeden projektil po svém vypuštění z dopravního prostředku pohybuje po smíšené dráze sestávající z dráhy volného pádu s regulovatelnou dobou trvání a potom z dráhy brzděného pádu, při kterém se v první přibližovací fázi před vypuštěním projektilu a pro každou z různých po sobě následujících poloh dopravního prostředku nejprve určí poloha cíle v trojrozměrné vztažné soustavě navazující na dopravní prostředek, nastaví se regulovatelná doba trvání volného pádu na maximální hodnotu, vypočte se předpokládaná virtuální dráha pohybu projektilu pro maximální dosah, přičemž při výpočtu se vezme v úvahu rychlost dopravního prostředku a vztažný systém, vypočte se vzdálenost mezi cílem a virtuální drahou pohybu a projektil se uvolní a vypustí po poklesu této vzdálenosti na minimální hodnotu.

Dosavadní stav techniky

Pro vypouštění projektilů, například pum nebo raket, které nejsou vedeny ve svislém směru, z pohyblivých dopravních prostředků, například z letadel, navádí pilot letoun do úhlu, který je vhodný pro shazováni projektilů a při kterém se cíl nachází v dráze letu projektilu, v případě letadel je tento úhel určen drahou letu letadla, zatímco v případech jiných dopravních prostředků na zemi nebo na moři, například raket, je možno nastavit úhel změnou polohy odpalovacího zařízení. Úsek dráhy letu projektilu, probíhající setrvačným pohybem, je následován úsekem dráhy, ve kterém probíhá zpomalování pohybu projektilu například pomocí padáku a kdy se pohyb projektilu brzdí, aby se dosáhlo vhodnějšího úhlu dopadu na terén a tak se zajistila spolehlivě exploze pumy a aby se pokud možno zasáhl cíl v úhlu dopadu, který je dostatečný pro zabezpečení požadované účinnosti výbuchu.

Problém v těchto případech spočívá v nastavení dráhy pumy s dostatečnou přesností a v určitém úhlu nebo sklonu závěrečné fáze dráhy a určení správného okamžiku vypuštěni pumy, protože jinak by byl dopad pumy příliš krátký nebo by se místo dopadu nacházelo za cílem.

Jestliže musí letadlo shodit v jediné útočné fázi na jeden cíl několik pum, není možno vypustit celou skupinu pum najednou, protože by vznikalo nebezpečí jejich vzájemné kolize .

Pro odstranění tohoto nebezpečí se shazování pum provádí postupně, se zajištěním dostatečného bezpečnostního časového intervalu mezi jednotlivými shozy. Každá puma má potom svoji vlastni dráhu pohybu, přičemž obecně má nejméně jedna z takto shazovaných pum nesprávnou dráhu. Problém s nastavováním dráhy pohybu potřebné pro skupinové odpalování nebo shazování projektilů se ještě komplikuje, jestliže mají pumy různé balistické charakteristiky nebo různou hmotnost.

Z toho důvodu musela být při tomto známém bombardování celá oblast pokropena větším počtem pum a letadlo se tak muselo v některých případech vracet k opakovanému útoku, což zvyšovalo nebezpečí jeho sestřelení.

Jestliže navíc cíl pokrývá určitou rozsáhlejší oblast, například je tvořen přistávací dráhou, je třeba ke způsobení dostatečného poškození a k jeho vyřazení z provozu většího počtu pum. Problém spočíval v zajištění koncentrovaného bombardováni rozložením bodů dopadu homogenním způsobem, aby se neplýtvalo projektily.

Oba tyto problémy, to znamená skupinové bombardování a koncentrované bombardování, jsou spojeny se základním problémem spočívajícím v nastavení dosahu pum ve svislé rovině jejich dráhy pohybu.

Úkolem vynálezu je vyřešit problém nastavování dosahu projektilů.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen způsobem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že v druhé přibližovací fázi se určí poloha cíle, fixuje se regulovatelná doba trvání letu, vypočte se předpokládaná virtuální dráha pohybu projektilu jakc v první přibližovací fázi, ale ve výpočtu majícím upřesnit tuto minimální hodnotu se nahradí dráha pohybu s maximálním dosahem smíšenou drahou pohybu, pro kterou se nastaví doba trvání pohybu po úseku dráhy volného pádu minimální hodnotou této vzdálenosti od cíle tak, že pro každou z různých poloh dopravního prostředku v době druhé přibližovací fáze je vzdálenost cíle od polohy projektilu na smíšené dráze rovna této minimální hodnotě a před uplynutím doby pohybu volným pádem se projektilu vyšle signál o době trvání pohybu, probíhajícího úsekem dráhy volného pádu.

Při tomto řešení je při libovolných vvpouštěcích podmínkách pro shazováni projektilů v průběhu pádu projektilu zajištěno v požadovaném okamžiku zpomalování jeho pohybu, takže jeho dráha protne cíl.

Je třeba připomenout, že je možno také sledovat polohu cíle, pokud je cíl mobilní, a je možno při nastavování dráhy pumy vzít v úvahu předpokládaný pohyb cíle v době volného pádu projektilu.

Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu se vypočte úhel dopadu na základně dráhy pohybu projektilu v průběhu první fáze a také v průběhu druhé přibližovací fáze a vypouštění projektilu se zastaví, dokud dráha pohybu projektilu nesvírá s vodorovnou rovinou úhel dopadu, který je větší než určená hodnota úhlu dopadu.

V tomto případě úsek dráhy, na kterém probíhá zpomalovaný pohyb, nemusí mít vždy potřebnou dobu trvání letu pumy, aby se dosáhlo potřebné účinnosti v sektoru plně obklopujícím místo dopadu.

Tím je vyřešen problém účinnosti projektilu, protože v tom případě projektil nejen dosáhne cíle, ale také jej zasáhne, jestliže má cíl vodorovnou povrchovou plochu odpovídající úhlu dopadu, který je dostatečně velký pro zajištění potřebné účinnosti.

Způsobem podle vynálezu je možno provádět skupinové odpalování nebo shazování projektilů na stejný bod zdánlivě špičatého cíle nebo projektilu s různými aerodynamickými vlastnostmi nebo hmotnostmi, které mohou' být shazovány současně. Při shazování všech dalších projektilů se postupuje stejně jako u prvního z nich.

Jestliže má být odpáleno nebo shozeno několik projektilů tak zvaným koncentrovaným odpálením nebo na několik bodů cíle, je pro jednotlivé projektily určeno několik míst dopadu v oblasti cíle a informace o době trvání volného pádu jednotlivých projektilů, která je závislá na poloze jednotlivých míst dopadu, se přivádí na každý z projektilů.

Tím je dosaženo požadovaného rozložení míst dopadu projektilů.

Vynález se také týká způsobu navádění projektilů, navazujícího na způsob odpalování nebo shazování podle vynálezu, při kterém se pro projektil, obsahující přijímač dat upravený pro spolupráci po vypuštění s vysilačem dopravního prostředku, vypečte virtuální dráha pohybu projektilu po jeho vypuštění, která je shodná se skutečnou drahou pohybu, a na projektil se vyšlou signály odpovídající době trvání pohybu po dráze volného pádu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení vynálezu, zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 boční pohled na letadlo a na dráhu pohybu svrhávaných pum, obr. 2 blokové schéma určující průběh způsobu podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Letadlo i nese v tomto příkladném provedení dvě pumy 2 , 2, které jsou shodné a mají zasáhnout cíl 4, který se v tomto případě nachází na základně tvořené terénem 5.

Na palubě letadla 1 se nachází zaměřovači zařízení 11 vysílající signál 19 určující relativní polohu cíle £ vzhledem k letadlu l. V tomto příkladném provedení zaměřovači zařízení 11 obsahuje optický zaměřovači systém, který může být nasměrován a který je napojen na neznázorněný počítač. Úhel zaméřavaciho optického systému vzhledem ke stabilizovanému vztažnému systému, zaměřenému na terén 5, a oznamování polohy letadla 1 v tomto vztažném systému jsou přiváděny na zaměřovači zařízení 11, ve kterém se potom generuje odpovídající signál 19. Kozumi se, že specifické navigační zařízení by mohlo také zjišťovat polohu cíle £, aniž by tento cíl 4 byl viditelný.

Na palubě letadla I se také nachází přijímací počítač

13, který je v tomto příkladu součástí soupravy 12 , ve které se zpracovává a indikuje poloha letadla 1 společné se signálem 19 o poloze cíle 4.

Počítač 13 , v jehož paměti jsou uloženy charakteristiky drah pohybu obou pum 2/_1, které jsou nezbytné pro výpočet jejich dráhy v průběhu jejich pádu, zejména jejich hmotnost a aerodynamický součinitel Cx, popisuje cyklicky algoritmus pro výpočet dráhy pohybu pum jb_3, který určuje maximální dosah obou pum 2, 3 a při tomto určování bere v úvahu jejich rychlostní vektory a úhel sevřený s vodorovnou rovinou společně s jejich letovou výškou a výškou dráhy pohybu letadla ve vztahu k vodorovné rovině, ve které se nachází cíl A.

Pumy 2_,_2 jsou opatřeny brzdicím ústrojím, kterým jsou v tomto příkladném provedeni padáky, jejichž otevření je zpožděno oproti okamžiku vypuštění pum 2, 3. Aktivační zpoždění TB1, TB2 padáku je možno nastavit, i když se obě pumy

2_,_3 mají pohybovat po kombinovaných drahách tvořených úsekem, ve kterém probíhá pohyb volným pádem a který je tak zvanou hladkou fází, ve které není pohyb pum 2, 3 záměrně brzděn, přičemž úsek tohoto volného pádu je možno regulovat dobou jeho trvání a tím také délkou, která je řízena v případě vyslání povelu a sledována, a úsekem s drahou pohybu, probíhajícího se zpomalováním.

Počítač 13 tedy múze vypočítat vodorovný dosah pum 2, v indikovaných polohových a rychlostních podmínkách letadla

1, podle doby trvání pohybu pum 2, 3 probíhajícího po úseku dráhy, ve které pumy 2_,_3 klesají volným pádem.

Shazování pum 2_,_2 se provádí pomoci postupu popsaného v další části tohoto popisu.

V první přibližovací fázi před uvolněním a shozením pum 2_,_3 se pro každou z po sobě následujících poloh letadla 1 zařadí cíl £ do referenční soustavy pomocí zaměřovacího zařízení 11, přičemž počítač 13 určuje cyklicky část dráhy 6 pohybu pum 2 , 3 , probíhající volným pádem a odpovídající maximálnímu vodorovnému dosahu P, který muže být dosažen při uvažování bombardovacích podmínek.

Jestliže je vodorovná vzdálenost cíle £ od letadla 1 rovna maximálnímu bombardovacímu vodorovnému dosahu P, počítač 13 vyšle pilotovi letadla 1 první signál o možnosti zahájení odpalovací nebo uvolňovací operace.

V druhé přibližovací fázi se pro udržení cíle £ na dráze pohybu pumy 2 při letu letadla 1 určuje poloha cíle £ podobně jako v předchozím případě a počítač 13. nastaví regulovatelnou dobu TBl trvání letu výpočtem předpokládané virtuální dráhy pohybu pumy 2 jako pro první přibližovací fázi, ale při výpočtu dosahování minimálního rozdílu se nahradí dráha 6 maximálního dosahu smíšenou drahou 20 pohybu, u které je doba T31 trvání letu po prvním úseku dráhy 21 pohybu probíhajícího volným pádem řízena minimální hodnotou vzdálenosti cíle £ tak, že pro každou z různých poloh pumy 2 v časovém intervalu této druhé přibližovací fáze je vzdálenost cíle 4 od projektilu na druhé smíšené dráze 25 pohybu rovna minimální hodnotě a před uplynutím této doby TBl trvání letu, po kterou probíhala první fáze letu pumy 2 se na pumu 2 přivede signál o dobé T31 trvání letu na vzdálenost prvního úseku dráhy 21 pohybu volným pádem. Rozumí se, že jestliže je plánováno udržovat datové spoje 14 , 15 mezi počítačem 13 a pumami 2_,_3, měl by být signál o době TBl trvání letu předán ještě před uvolněním a shozením pumy 2, 3.

v tomto příkladu první odpalovací signál ještě nedává oprávnění k vypuštění pum 2^_3, protože jsou programovány ještě přídavné podmínky spočívající v tom, že z dráhy pum 2^ 3_ vyplývá také hodnota úhlu A dopadu pumy 2£ 3 na terén 5, sevřeného s vodorovnou rovinou, která ná dosahovat prahové hodnoty, která je v tomto případe 82 stupňů, přičemž tato dráha pohybu může být v praxi částí dráhy pohybu volným pádem, například dráhy 6 pohybu, jestliže odpovídající vrchol dráhy letu je dostatečně vysoký pro dráhu pohybu pum 2, 3, aby závěrečná fáze dráhy letu byla dostatečné blízká svislému směru, což vyžaduje nižší výšku vrcholu dráhy, protože dráha pohybu má přechodový bod, od kterého přibližování ke svislému směru probíhá rychleji.

Aby se splnily požadované podmínky pro dosažení úhlu A dopadu v průsečících drah pohybu pum 2, 3 s vodorovnou rovinou proloženou cílem 4, určí počítač 13 druhý odpalovací signál, jehož vytváření bude popsáno v další části a který dává povolení k uvolnění a shození pum 2, 3, jestliže úhel A dopadu dosáhne požadované hodnoty úhlu AO dopadu. Jakmile se letadlo 1 přiblíží k cíli 4, v tomto případě bez ztráty letové výšky, délka úseku volného pádu se redukuje a úsek dráhy brzděného pohybu se postupně zvětšuje, což přináší zvýšení hodnoty úhlu A dopadu.

Je třeba poznamenat, že jestliže je cíl ý skryt za reliéfem terénu nebo je špatně viditelný v důsledku své vodorovné polohy, ale má známou výšku, je možno do výpočtů zavést přídavné podmínky, které zajišťují, že smíšená dráha 20 pohybu probíhá v dostatečné výšce až k cíli 4, to znamená že má dostatečnou výšku svého vrcholu, aby se zabezpečil let přes relief terénu. Při tomto letu je relief terénu pokládán za cíl, takže tato dráha letu musí být v každém případě zrušena a nahrazena smíšenou dráhu 20 pohybu, to znamená vypuštění pum 2-í_2 se může uskutečnit až potom, kdy smíšená dráha .20 pohybu překonala výšku terénního reliefu a po sníženi vzdálenosti mezi smíšenou drahou 20 pohybu pum 2_,_1 a. výškou reliéfu terénu na minimum.

Pilot letadla 2 potom vypustí z letadla 2 pumu 2 v okamžiku TI, který nastává v bodě 7 dráhy 8 pohybu letadla 1, vyznačené čárkovanou čarou. V tomto případě se místo ukládání hodnot do paměťových jednotek pumy 2 před jejím shozením se určuje zpoždění, vztažené k okamžiku TI odhození pumy 2, aktivace padáku, vypočtené v době uvolnění pumy 2, přičemž počítač 12 pokračuje ve výpočtu tohoto zpoždění. Puma 2 se pohybuje po dobu trvání letu na vzdálenost, kterou puma 2 urazí za dobu TB1 zpoždění na dráze 20 vytvořené z prvního úseku dráhy 21 pohybu volným pádem, který je následován od okamžiku TI -i- TB1 druhým úsekem dráhy 22 zpomalovaného pohybu. Po uplynutí odpovídající doby trvání letu pumy 2 vyšle počítač 13 brzdicí povelový signál na pumu 2. Tento brzdicí povelový signál, vyslaný po vypuštěni pumy 2, který muže být v příkladném provedeni nahrazen jiným brzdicím povelovým signálem uloženým v paměti pumy 2 před jejím vypuštěním, umožňuje vzít v úvahu pohyb cíle 4, který není možno odhadnout v okamžiku vypuštění pumy 2. Ve svém důsledku je možno pomocí počítače 13 extrapolací plánovat pohyb cíle 4, avšak tento výpočet je jen statistickým výpočtem a nemůže vzít v úvahu úhybné manévry cíle 4, prováděné na základě zjištěného ohrožení. Příkaz k otevření padáku je uložen do paměti a otevírací povel pro padák se vyšle po uplynutí doby TS1 od odhození pumy 2.

Druhá puma 2 se shazuje v bodě 9 dráhy i pohybu letadla a v okamžiku T2, kdy se letadlo 1 přiblíží k cíli 4 po předchozím odhození první pumy 2. a počítač 13 vyšle se zpožděním TB2, které je menší než doba TB1 zpožděni pro první pumu 2, povel pro otevření padáku druhé pumy 3. Druhá puma 3 sleduje při svém pádu druhou smíšenou dráhu 25. která sestává z prvního úseku dráhy 26 volného pádu následované druhým úsekem dráhy 27 , na kterém je pohyb druhé pumy 2 brzděn. Dráha pohybu druhé pumy 2, u které může být doba trvání letu volným pádem rovna prvnímu úseku drány 21 pohybu první pumy volným pádem, je zobrazena čárkovanou čarou, která orotíná terén 5 za cílem 4 ve vzdálenosti D.

Rozdíl Δ Tl mezi dobou trvání letu pum _2j_3 po dráze volného pádu je úměrný době trváni Z. Tl = T2 - Tl, kterou jsou od sebe odděleny dvě vypoustěcí operace. Avšak s možností změn shazovacích podmínek u jednotlivých pum 2_,_3 a v důsledku toho, že pumy 2_,_3 jsou při svém pádu mírně zpomalovány odporem vzduchu v úseku jejich volného pádu, jsou do tohoto postupu zaváděny opravné hodnoty.

Vzdálenost D mezi dopadem pum 2_,_1 na terén 5, který je zejména vodorovný a ke kterému došlo bez opravy zpoždění otevření padáků je rovna rozdílu A Tl me2i okamžiky vypuštění pum 2_,_3, násobenému vodorovnou rychlostí J Vív místě průsečíku dráhy pohybu jedné z pum _3 s terénem 5, přičemž tento výpočet se provede známým způsobem pomoci počítače 13 . Korekce dosahu druhé pumy 3, to znamená hodnota vzdálenosti D mezi oběma dopady, je rovna vodorovné rychlosti Vbdruhé pumy 3 na konci úseku jejího prvního úseku dráhy 21 pohybu volným pádem, násobené dobou trvání předpokládaného odpovídajícího brzdicího signálu pro druhou pumu 3.

Předpokládaná hodnota je rovna době TB1 zpoždění brzdicího signálu pro první pumu 2 ve vztahu k jejímu vypoustěcímu okamžiku, která je menší než doba TB2, která je v tomto případě redukována v brzdicím povelovém signálu pro druhou pumu 3 ve vztahu k jejímu vypoustěcímu okamžiku T2, který proto dává rovnici

Tb = Tl. [ Vi ! / ! Vb!

Je třeba poznamenat, že vodorovná rychlost Jvi! bodu dopadu na terén 5 je fázovou rychlostí, to znamená odpovídá pohybu virtuální dráhy, která je koncem úseku zpomalované dráhy pohybu. Tato vodorovná rychlost proto může mít hodnoty, které jsou nezávislé na vodorovné rychlosti letu letadla 1, zejména když letadlo 1 provádí stoupavý manévr, kterým se výrazné zvyšuje dosah pum 2_,_3, i když má velký význam přesné určení okamžiku TI. Monitorováním části dráhy volného pádu pum 2 , 3, prováděným pozorováním, a brzdicího povelového signálu, vysílaného po vypuštění pum 2_,_3, při kterém se bere v úvahu sledovaná dráha pum 2_,_3, se dále dosahuje zvýšení přesnosti bombardování.

Na druhé straně muže letadlo χ manévrovat tak, že vodorovná rychlost i Vij je nízká ve fázi mezi oběma shazovacími operacemi, to znamená, že 2dánlivé paraboly dvou drah volného pádu procházejí zřetelně cílem 4, což v tomto případě zajišťuje přesnost bombardováni mírné závislou na rozdílu mezi dobami zpoždění při vysílání brzdicích povelových signálů.

Je třeba také připomenout, že na rozdíl od znázorněného příkladného provedení, zpoždění brzdicího povelu pro druhou pumu 3 může být větší než pro první pumu 2, jestliže letadlo 1 při svém přibližováni k cíli 4_ provádí manévr snižující dosah P.

V případě jiného než v předchozí části popsaného skupinového vypouštění pum 2, 3 při koncentrovaném bombardování, kdy je nutno rozložit body dopadu rovnoměrné po cílové ploše, se předpokládá, že popsaný postup je použitelný při nahrazení brzdicího zpoždění mezi jednotlivými pumami 2_,_3 korekcemi časového zpoždění, které může být pozitivní nebo negativní a které se vypočítá na základě stejného principu a které zajišťuje rozložení bodů dopadu na terén 5 ve stanovených vzájemných vzdálenostech. Pumy potom dopadají do příslušných rozmístěných bodů dopadu v oblasti cíle 4 a doba trvání volného pádu po těchto drahách TBl, TB2 pohvbu, odpovídající polohám příslušných bodů dopadu, se přenáší na každou z pum 2 , 3..

V tomto příkladném provedeni dodává počítač 13 signál pro přerušeni shazování pum 2__3, jestliže je doba trvání je12 jich letu po dráze volného pádu snížena na předem stanovenou prahovou hodnotu, která znemožňuje korekci dosahu. Tato hodnota v případě, je-li odlišná od nuly, umožňuje letadlu i vynechat použití padáku. To může záviset na letových podmínkách letadla 1, to znamená na rychlosti, kterou se letadlo i pohybuje po odhození pum 2__I_3 z jejich dráhy dalšího pohybu.

Rozumí se, že délku dráhy volného pádu pum 2^ 3 a také dobu trváni pohybu pum 2_* 3 P° této dráze je možno regulovat.

Claims (6)

1. Způsob vypuštění nejméně jednoho projektilu (2, 3), který není veden ve svislém směru, z pohyblivého dopravního prostředku (1) a řízení pohybu projektilu (2, 3), při kterém se nejméně jeden projektil (2, 3) po svém vypuštění z dopravního prostředku (l) pohybuje po smíšené dráče (25) pohybu sestávající z dráhy volného pádu s regulovatelnou dobou trvání a potom z dráhy brzděného pádu, pří kterém se v první přibližovací fázi před vypuštěním projektilu (2, 3) a pro každou z různých po sobě následujících poloh dopravního prostředku (1) nejprve určí poloha cíle (4) v trojrozměrné vztažné soustavě navazující na dopravní prostředek (1), nastaví se regulovatelná doba trvání volného pádu na maximální hodnotu, vypočte se předpokládaná dráha (6) pohybu projektilu (2, 3) pro maximální dosah, přičemž při výpočtu se vezme v úvahu rychlost dopravního prostředku (1) a vztažný systém, vypečte se vzdálenost mezi cílem (4) a virtuální drahou (6) pohybu a projektil (2, 3) se uvolní a vypustí po poklesu této vzdálenosti na minimální hodnotu, vyznačující se tím, že v- druhé přibližovací fázi se určí poloha cíle (4), fixuje se regulovatelná doba (TB1, TB2) trvání letu, vypočte se předpokládaná virtuální dráha pohybu projektilu (2, 3) jako v první přibližovací fázi, ale ve výpočtu majícím upřesnit tuto minimální hodnotu se nahradí dráha (6) pohybu s maximálním dosahem smíšenou drahou (25) pohybu, pro kterou se nastaví doba trvání (TB1, TS2) pohybu po úseku dráhy (26) volného pádu minimální hodnotou této vzdálenosti od cíle (4) rak, že pro každou z různých poloh dopravního prostředku (1) v době druhé přibližovací fáze je vzdálenost cíle (4) od polohy projektilu (2, 3) na smíšené dráze (25) rovna této minimální hodnotě a před uplynutím doby (TBl, TB2) pohybu volným pádem se projektilu (2,

3) vyšle signál o době trvání pohybu probíhajícího úsekem dráhy (26) volného pádu.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, ze se vypočte úhel (A) dopadu na základně dráhy pohybu projektilu (2, 3) v průběhu první fáze (6) a také v průběhu druhé približovací fáze (25) a vypouštění projektilu (2, 3) se zastaví, dokud dráha (25) pohybu projektilu (2, 3) nesvírá s vodorovnou rovinou úhel (A) dopadu, který je větší než určená hodnota úhlu (AO) dopadu.

3. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 a 2, vyznačující se t i m , že se vypouští několik projektilů (2, 3), kterým se určí několik příslušných bodů dopadu v oblasti cíle (4) a ke každému projektilu (2, 3) se přenáší určená doba (TBl, TB2) pohybu volným pádem po úseku dráhy v závislosti na poloze odpovídajících bodu dopadu v oblasti cíle (4 ) .

4. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že doba (TBl, TB2) trvání pohybu volným pádem se porovná s prahovou hodnotou a vyšle se signál pro zastavení vypouštění projektilu (2, 3), jestliže je tato vzdálenost menší než prahová hodnota.

5. Způsob navádění projektilu (2, 3), následující po jeho vypuštění způsobem podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4,vyznačující se tím, že pro zamezení průchodu projektilu (2, 3) do prostoru, kterému se má vyhnout, se urči poloha tohoto prostoru, vypočte se vzdálenost mezi vrcholem tohoto prostoru a vrcholem smíšené dráhy pohybu projektilu (2, 3) a a projektil (2, 3) se vypustí teprve po poklesu této vzdálenosti na minimum.

6. Způsob naváděni projektilu (2, 2), následující po jeho vypuštění způsobem podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že pro projektil (2, 3), obsahující přijímač dat upravený pro spolupráci po vypuštění s vysílačem dopravního prostředku (1), se vypočte virtuální dráha (6, 25) pohybu projektilu (2,3) po jeho vypuštění, která je shodná se skutečnou drahou pohybu a na projektil (2, 3) se vyšlou signály odpovídající době trvání pohybu po dráze (26) volného pádu.