CZ217898A3

CZ217898A3 - Způsob ochrany rostlin s použitím oleje z vodních živočichů, zejména rybího tuku

Info

Publication number: CZ217898A3
Application number: CZ982178A
Authority: CZ
Inventors: Yigal Cohen
Original assignee: Bar Ilan University
Priority date: 1996-01-11
Filing date: 1997-01-10
Publication date: 1999-02-17
Also published as: JP2000515490A; CN1211187A; HUP9900647A3; EP0907367A4; US5720980A; TR199801340T2; NO983061L; WO1997025053A1; PL327944A1; BR9708291A; EP0907367A1; NO983061D0; CA2241811A1; HUP9900647A2

Description

Oblast techniky

Vynález se týká použití určitých materiálů pro ochranu rostlin před napadením pathogeny.

Jde konkrétně o použití olejů z vodních živočichů, zejména z ryb, například rybího tuku. Dále jde o nové kompozice s obsahem těchto, olejů, které při aplikaci na plodiny chrání tyto plodiny proti houbovým infekcím. V dosavadním stavu techniky je uvedena řada látek, které chrání rostliny a podporují jejich růst.

Dosavadní stav techniky

Tak například patent US 3,712,803 uvádí použití vodné směsi proteinového materiálu á lignosulfonátu alkalického kovu podrobené kyselé hydrolyse a poté oxidaci, která při aplikaci na rostliny a stromy formou postřiku nebo formou přísady do půdy v kořenové zóně dodává rostlinám a stromům mrazuvzdornost.

US Patent 2 013 063 uvádí použití postřiku rostlin vodnou emulzí vosku, která obsahuje koloidní zeminu, amoniovou sůl sušící kyseliny, tj. nenasycené mastné kyseliny jako jsou kyseliny ze sóji, ryb nebo fazolí, přičemž se tvoří propustný antidesikační povlak.

US Patent 2 198 991 popisuje způsob ochrany živých stromů a rostlin proti korní spále, proti škůdcům, kteří • · *♦ • *« · · · • · * • * · · vrtají ve dřevě a proti napadení houbou ošetřením kmenů a větví vodnou emulzí s obsahem parafinického vosku, amonné soli sušící kyseliny, jak je definována v patentu US 2 013 063, koloidní zeminu a jemné částice.

Také je známo použití různých olejů včetně rybích olejů jako vhodných, fyzikální cestou působících přísad, k úpravě stability suspenze účinné látky k ochraně rostlin.

Tak například US patenty 4 826 863 a 4 734 432, uvádějí použití různých olejů včetně parafinických, sojových, rybích a minerálních olejů, spolu s aktivní složkou , například fungicidem nebo herbicidem a dalšími složkami, k dosažení stabilizace suspenze prostředku k ochraně rostlin.

US Patent 4 761 423 uvádí použití rostlinného, živočišného nebo minerálního oleje spolu s fungicidem nebo insekticidem a dalšími složkami, k přípravě zlepšeného prostředku k moření osiva.

US Patenty 3 728 454, 3 725 557 a 3 728 453 uvádějí použití borovicového nebo rybího oleje, spolu s dalšími složkami a mezi jinými účinnou složkou, kterou je, aloxan, aloxantin nebo kyselina dialurová, k inhibici růstu rostlinných bakterií, hub a dalších mikroorganismů.

Tato sdělení podle známého stavu techniky, podle kterých se produkty, které nejsou přírodního původu používají k ochraně rostlin proti houbovým chorobám, jsou výrazně omezena.

V literatuře se nyní uvádí, že určité nenasycené mastné kyseliny přírodního původu, pokud byly naneseny na

0 0 spodní listy rostlin bramboru (Solanum tuberosum), chránily horní listy proti napadení infekcí hnilobou brambor (Phytophthora infestans) viz Cohen et at.: „Systemic Resistance of Potatoes Plants Against Phytophthora infestans Induced by Unsaturated Fatty Acids“, Physiol. and Molecular Piant Pathol. 38:255-263, 1991). Použití těchto nenasycených mastných kyselin má však závažnou nevýhodu, která spočívá v tom, že tyto kyseliny projevují, i při použití v malých množstvích, ve kterých jsou průkazně účinné při ochraně, fytotoxicitu vůči listům rostlin bramboru.

Z tohoto důvodu i z jiných důvodů, existuje naprosto zřetelná potřeba účinných přírodních produktů, které by se mohly nanášet postřikem na rostliny za účelem ochrany těchto rostlin proti houbovým chorobám, které nevyvolávají žádnou fytotoxicitu.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že přírodní produkt, kterým jsou oleje z mořských živočichů, zejména z ryb, účinně chrání plodiny proti houbovým chorobám, aniž by byl fytotoxický. Toto zjištění je překvapivé a je obtížné porozumět mechanismu, jakým dochází k účinné ochraně bez doprovodné fytotoxicity. Tento vynález tudíž úspěšně překonal předsudek dosavadního stavu techniky použitím přírodního produktu, který efektivně chrání rostliny proti houbovým chorobám, aniž by byl vůči uvedeným rostlinám toxický.

Termín „Rybí oleje“, jak je zde používán, zahrnuje oleje získané z různých ryb, ale i jiných vodních živočichů, zejména z hlavonožců, a zejména zahrnuje oleje z tresky, • · * » • ·♦· « · • « * tresky skvrnité a dalších treskovitých ryb, tzv. „rybí tuk“, oleje z huňáčka severního, olihně, štikozubce, žraloka, halibuta, sledě, Brevoortia tyrranus, sardinky, Pollachius vireus, sépie, makrely, smáčka, ančovičky a lososa.

Tyto oleje obsahují převážně C14 až C_Z2 nasycené a nenasycené mastné kyseliny ve formě mono, di- a triglyceridů. Kyselina palmitová (16:0) byla přítomna v největším množství (asi 15 %), kyselina myristová (14:0) byla na druhém místě (asi 5 %), a kyseliny stearová (18:0) byla přítomna nejméně (asi 3%).

Rybí oleje obsahují množství mono-, di- a póly nenasycených (PUFA) mastných kyselin (18:1 n9) kde převládá kyseliny olejová (asi 10-30 % ). Zpracované (čištěné) oleje obsahují méně kyseliny olejové a větší podíl PUFA, zejména kyseliny linoleové (18:2), EPA (kyselina ikosapentanová 20:5 n3) a DHA (kyselina dokosahexanová 22:6 n3). Další nenasycené mastné kyseliny jsou: kyselina vakcenová (18:1 n7), kyselina linolenová (18:3 n3), kyselina ikosenová (20:1 n9), kyselina oktadekatetraenová (18:4 n3), kyselina ikosadienová (20:2 n6), kyselina ikosatrienová (20:3 n3), kyselina arachidonová (20:4 n6), kyselina eruková nebo brasidová (22:1 n9), kyselina dokosapentanová (22:5 n3) a dokosatetraenová (22:4 n6). U některých olejů představovaly 3 plně omega mastné kyseliny asi 70%. Dva emulgované oleje od firmy Nippon (Japonsko) obsahovaly 5 % lecitinu a 0,05 % ethoxychinolinu. Všechny oleje obsahovaly antioxidanty, vitamin A, vitamin D, a stopy volných mastných kyselin. Tyto antioxidanty, vitamin A a vitamin D byly odděleně testovány a nebyla u nich zjištěna schopnost chránit rostliny proti chorobám.

• « « « ·«···«« • « * · · · · _ *·· · ··♦ *·* ·· ·*

Krátký popis obrázků na výkresech

Vynález je dále popsán pouze formou příkladů s odkazy na doprovodná vyobrazení, na kterých:

Obr. 1 Představuje, rozvoj hniloby brambor na rostlinách bramboru (odrůda „Alfa), ošetřených čtyřmi druhy rybích olejů. Rostliny byly postříkány homogenátem oleje a vody (0.5, 1, a 2%) na adaxiálních (horních) površích listů a po 2 dnech infikovány houbovou chorobou Phytophthora infestans (izolát MR-1, X000 sporangií/ml). Stupeň napadení chorobou byl hodnocen 4 dny po infikování (stupnice 0 až 4). Na obrázku je znázorněna i směrodatná odchylka, a to formou vodorovných úseček nad a pod graficky vynesenou průměrnou hodnotou, která byla zjištěna ze tří opakování(n=3).

. Obr. 2 Srovnání rybích olejů s rostlinnými oleji při ochraně rostlin brambor (A) a rajčat (B) proti Phytophthora infestans. Rostliny byly postříkány na horních površích listů hohoba olejem, sojovým olejem, rybím tukem HL nebo olejem z huňáčka severního (1 % ve vodě) a takto ošetřené povrchy byly po 2 dnech od ošetření infikovány houbovou chorobou (5000 sporangií/ml, izolát MR-1). Stupeň napadení (stupnice 0 až 4) byl hodnocen 5 dní po infikování. Na obrázku je znázorněna i směrodatná odchylka, a to formou vodorovných úseček nad a pod graficky vynesenou průměrnou hodnotou, která byla zjištěna ze tří opakování(n=3).

Obr. 3 Závislost účinnosti ochrany rostlin bramboru (odrůda „Alfa“) proti hnilobě brambor na čase, který uplyne od ošetření. Rybí tuk HL, rybí tuk G, sépiový olej a olej z huňáčka • ·· 9 •·« ··· severního (0,5, 1 a 2 % ve vodě) byl nastříkán na horní povrchy listů a rostliny byly infikovány na ošetřených površích hnilobou Phytophthora infestans (2500 sporangií/ml, izoíát MR-1) 0, 1, 2, 4, 5, 6 a 7 dní po postříkání. Stupeň napadení chorobou byl hodnocen 4 dny po infikování (n=3).

Obr. 4 Závislost účinnosti ochrany rostlin rajčat (odrůda „Florida Basket“) hnilobě rajčat způsobené Phytophthora infestans rybím tukem HL (0,5 a 1 % ve vodě) na čase, který uplyne od ošetření. Rostliny byly infikovány infikovány (2500 sporangií/ml) v různých časových intervalech po postříkání. Stupeň napadení chorobou byl hodnocen 4 dny po infikování.

Obr. 5 Translaminární ochrana neošetřených povrchů listů rostlin brambor proti hnilobě brambor pomocí rybího tuku HL o různých koncentracích (I, 2 a 4% ve vodě). Rostliny byly na horních površích postříkány rybím olejem a pak byly po uplynutí různých časových intervalů od ošetření, infikovány hnilobou Phytophthora infestans (2500 sporangií/ml, izolát MR-1) na horních (A) nebo spodních (B) površích. Stupeň napadení chorobou byl hodnocen 4 dny po infikování.

Obr. 6. Systemická ochrana rostlin (odrůda Alfa) rybí tuk HL. Rostliny byly postříkány na 3 nižších listech 2% rybím olejem a po 4 dnech infikovány Phytophthora infestans (2500 sporangií/ml, izolát MR-1. Stupeň napadení chorobou byl hodnocen 3 dny po infikování). A. Jsou získané průměrné hodnoty pro 1 rostlinu (vystínovaná plocha znázorňuje směrodatnou odchylku od průměrné hodnoty (n=6)); B. Jsou • ** získané průměrné hodnoty pro 1 rostlinu (vystínovaná plocha znázorňuje směrodatnou odchylku od průměrné hodnoty (n=6

Popis výhodných provedení

Jako výhodné se ukázaly ty rybí oleje, které obsahují asi 1 % až asi 40 % hmotnostních alespoň jedné nebo více mastných kyselin z následující skupiny kyselin: myristoleová, palmitová, palmitoleová, linolenová, linoleová, arachidonová, ikospentenová a dokosahexenová, a to ve formě monoglyceridů, diglyceridů nebo trigiyceridů přičemž ve stopových množstvích jsou přítomny volné kyseliny. Zejména výhodné jsou ty oleje, které obsahují asi 5 % až asi 35 % hmotnostních alespoň jedné nebo více mastných kyselin z následující skupiny kyselin: palmitová, linoleová, arachidonová, ikosapentenová a dokosahexenová a to ve formě monoglyceridů, diglyceridů nebo trigiyceridů.

Tyto rybí oleje se obvykle aplikují na osivo, hlízy nebo listové povrchy kulturních rostlin. Pokud jde o aplikaci na listy, lze postřik provést po zjištění napadení nebo před ním. Množství rybího oleje, které postačuje dosažení lokální a/nebo systemické odolnosti kulturních rostlin, která umožňuje dostatečnou kontrolu choroby, se mění v závislosti na takových faktorech jako je druh kulturní plodiny, druh houbové choroby, která se má potírat, způsob aplikace účinné látky (například moření osiva, moření hlíz, postřik listů či poprašování), stav porostu nebo plodin a druh použitého rybího oleje.

• · ·····'· • · · * · · ··· · · ·····»» ··· · ··· ·«« ·· ·· o

Při moření hlíz nebo osiva lze dosáhnout přijatelné výsledky použitím 0,1 až 1 kg rybího oleje na 100 kg hlíz nebo osiva.

Při aplikaci na rostliny nebo jejich stanoviště se mohou rybí oleje používat v množství asi 0,5 až asi 10 kg/ha přičemž ošetření porostu se obvykle opakuje po 1 až 3 týdnech.

V praxi se rybí oleje aplikují ve formě kompozic obsahujících také zemědělsky přijatelné přísady, zejména rozpouštědla jako je voda a/nebo aceton. Tyto kompozice pro přímou aplikaci obvykle obsahují 0,05 až asi 10 % hmotnostních rybího oleje, výhodně asi 0,1 až asi 5 % hmotnostních, přičemž ošetření se opakuje, pokud je to nutné, po 1 až 3 týdnech.

Příklady provedení vynálezu

Použité rostliny: Většina experimentů byla prováděna s rostlinami brambor (Solanum tuberosum L} odrůda „Alfa. Pro některé experimenty byla použita odrůda Bintje. Rostliny byly pěstovány ze sadby tvořené celými hlízami v substrátu písek:rašelina:vermikulit (1:1:1 hmotnostně) ve skleníku (18-24°C) a byly hnojeny dvakrát týdně 1% NPK (20:20:20). Do jedné nádoby byla vysazena jedna hlíza (1:1). Pro experimenty byly rostliny použity po cca 4 týdnech od vysazení, kdy měly 3 až 5 výhonků/nádobu s olistěním asi 10 listů/výhonek.

Pathoqen. Převážně byl používán metalaxylresistentní izolát MR1 Phytophthora infestans (Mont.) de Bary.

• · ♦····· • · · · ······* • · · · · * ··· · ·*«··· ·· ··

Některé experimenty byly také prováděny s jinými izoláty z Izraele a izolát S-49 ze Švýcarska (získány darem U. Gisi, Sandoz Agro Research, Basilej).

Rybí oleje. Sedm rybích olejů bylo získáno z Velké Británie (Seven Seas, Hulí, UK), devět z Japonska (Nippon Chemical Feed Co. Ltd, Hokkaido, Japan), jeden z Norska (Jahres Sandefjord, Norway), dva od B. Kovena (National Institute for Oceanography, Eilat, Israei) a dva byly zakoupeny v místních obchodech.

Postřik a inokutace. Vodné homogenáty rybích olejů byly získány dvouminutovou homogenizací rybího oleje ve vodě homogenizéru „Kinematika“ (Bazilej, Švýcarsko), který pracuje při 27000 ot./min. Acetonové roztoky byly připraveny rozpuštěním rybího oleje v acetonu analytické čistoty. Oleje byly nastříkány na adaxialní (horní) povrch listů rostlin brambor nebo rajčat (asi 10 ml/ros.tlinu) pomocí skleněné rozprašovačky pro chromatografií při tlaku vháněného vzduchu 50 kPa. Jako kontrola sloužily rostliny postříkané vodou nebo acetonem. Rostliny byly umístěny do růstové komory při 20°C (12 h osvětlení denně, 120 μΕ m'² s’¹, CW fluorescenční lampou, doplněné světlem žárovky) až do inokulace.

Čerstvě získané výtrusnice P.infestans byly sklizeny z bramborových hlíz (odrůda „Alfa), týden před tím inokulovaných, do ledem vychlazené redestilované vody a ponechány při 13 °C. Koncentrace výtrusnic byla upravena na 2500 nebo 5000 na ml a takto získané inokulum bylo nastříkáno na abaxiální nebo adaxiální povrchy listů (asi 15 ml na jednu nádobu). Inokulované rostliny byly umístěny 20 hodin v mlžné komoře ve tmě při 18 °C aby se zajistilo infikování a poté byly přemístěny do růstové komory při 20 °C (jako dříve) aby se dosáhlo rozvoje příznaků.

·* • ·»· · · • · · • · ·· •♦· **·

Závažnost choroby byly vizuálně posouzena pomocí stupnice O až 4, kde jednotlivé stupně mají následující význam: 0 = žádná choroba; 0.05 = jedna nebo 2 lese na nádobu; 0,1 = 3 až 10 lesí; 0,5 = 11 až 50 lesí, asi 10 % plochy listů napadeno; 0,75 = asi 15 až 20% plochy listů je zničeno hnilobou; 1, 2 a 3 = asi 25, 50 a 75% plochy listů je zničeno hnilobou a 4 = rostliny zcela zničeny. U některých experimentů byly zaznamenány konkrétní počty lesí.

I. Lokální ochrana

Sedm druhů rybích olejů bylo (ve formě vodních homogenátů) nastříkáno na adaxiální (horní) povrchy listů rostlin bramboru (odrůda Alfa) a po 2 dnech infikovány P. infestans na adaxiálních površích listů. Výsledky uvedené na obr. 1 ukazují, že rostliny ošetřené rybími oleji byly ochráněny (68-99 % ) proti infekci hnilobou. Ochrana se mírně zlepšuje pokud se koncentrace oleje zvyšuje od 0,5 do 2 %.

Nejúčinnější byl rybí tuk G, kterým bylo dosahováno >95% ochrany při všech použitých koncentracích. Rostlinné oleje (sója a hohoba) neměly žádný ochranný účinek proti hnilobě brambor (obr. 2A) ani proti hnilobě rajčat (obr. 2B). Pomocí rybích olejů se dosahovalo 84 až 91% ochrany proti hnilobě brambor a 75% ochrany proti hnilobě rajčat (obr. 2).

Vpředu uvedené čtyři rybí oleje byly podobně aplikována na rostliny bramboru, ale rostliny byly infikovány inokulací v různých časových intervalech po postřiku. Je zajímavé, že oleje měly malou ochrannou účinnost při koncentracích 0,5, 1 i 2%, pokud byly rostliny infikovány bezprostředné po postřiku, po jeho uschnutí (den 0, asi 2 h po postřiku). Podstatná ochrana však byla zjištěna u rostlin, * * 99 • ·· 9 9

9 9 infikovaných 1 den nebo více dní po postřiku (Obr. 3). Zbytková ochranná účinnost závisela na druhu použitého rybího oleje a na jeho koncentraci. Rybí tuk G byl nejlepší a účinkoval při koncentracích 0,5 a 1 % a rybí tuk HL působil při 2 %, zatímco olej z huňáčka severního byl při koncentraci 0.5 % a 1 % nejhorší a byl fytotoxický při koncentraci 2 %. Pokud zvyšujeme koncentraci oleje, zvyšuje se ochranná účinnost rybího tuku a sépiového oleje (obr. 3). Podobné pokusy, prováděné s rybini tukem HL o koncentraci 4 % ukázaly, že se dosahuje asi 20% ochrany u rostlin bramboru, nakažených v den 0 a asi 90% ochrany u rostlin bramboru nakažených 3. až 10. Den po aplikaci oleje

Rybí tuk HL ve vodě také chránil rostliny rajčat (odrůda Florida Basket) proti hnilobě rajčat způsobem, který byl popsán pro brambory. Ochrany byla závislá na časovém intervalu mezi postřikem a infikováním a na koncentraci (obr. 4).

Roztoky rybího tuku HL v acetonu, pokud byly aplikovány na horní povrchy rostlin bramboru 3 dny před infikováním, poskytovaly 67, 80, 88 a 96% ochranu při koncentracích 0,25, 0,5, 1 a 2 mg/100ml. EPAX-GT 5500 poskytoval při obdobné aplikaci 93, 93 a 99% ochranu při koncentracích 0,25, 0,5 a 1%. Byl mírně fytotoxický.

Dále bylo testováno šestnáct dalších olejů, s cílem stanovit jejich případnou schopnost chránit proti hnilobě brambor nebo rajčat. Všechny tyto oleje byly aplikovány v 1% vodních homogenizátech na.adaxiální povrchy listů rostlin bramboru (odrůdy „Alfa” nebo „Bintje“) a rostlin rajčat (odrůdy „Baby“ a „Florida Basket“) a použitou infekcí byly P.

• ··«··· • · · · ··· · · • · · · · · 99 9 ·· ·· infesíans (MR-1 nebo S-49) a infekce byla prováděna 1, 2, nebo 3 dny po postřiku.

Výsledky (tabulka 1) kolísají podle experimentu a pro různé oleje. Obecně lze uvést, že všechny oleje byly účinné při ochraně rostlin proti hnilobě. Průměrné hodnoty ochrany se pohybují mezi 67 až 91 % pro různé oleje. Oleje bohaté na EPA (EPA 28G od Nippon a EPAX GT 5500 od Jahres) poskytovaly nejvyšší ochranu.

Testované rybí oleje byly rozpuštěny tak, aby obsahovaly 0,1% oleje v přepočtu na ekvivalent EPA v acetonu a nastříkány na adaxiální povrchy listů rostlin bramboru (odrůda „Alfa“). Kontrolní rostliny byly postříkány samotným acetonem. Všechny rostliny byly infikovány-inokulovány hnilobou P. infesíans MR1 2 dny po postřiku. Posouzení choroby bylo provedeno a zaznamenáno 4, 5, a 7 dní po inokulaci a % ochrany byla vypočtena v poměru ke stavu kontrolních rostlin, ošetřených samotným acetonem. Všechny oleje poskytovaly vysoce účinnou ochranu proti hnilobě (tabulka 2). Alespoň trochu účinné byly oleje Nippon č. 4 a 6, což ukazuje, že EPA není jedinou složkou rybích olejů, která je odpovědná za ochranu rostlin.

II. Translaminární ochrana

Rostliny bramboru byly postříkány rybími oleji na adaxialních (horních) površích a infikovány P. infesíans na adaxialních nebo na adaxialních (spodních) površích. Obr. 5 ukazuje výsledky tohoto experimentu, při kterém byla infekce inokulována odděleně listy, které byly připojeny k neošetreným rostlinám a k rostlinám ošetřeným různými koncentracemi rybího tuku HL ve vodě. Tyto olejem ošetřené povrchy byly «·.

*·· · *·· ··*

vysoce ochráněny (obr. 5A) proti hnilobě při všech koncentracích (1 až 4 %). Ochrana byla účinná při všech intervalech odstupu infekce od ošetření kromě dne 0 (srovnej obr. 3). Neošetřené povrchy listů byly chráněny, ale v menší míře, přičemž maximální ochrana byla pozorována u listů inokulovaných 3 dny po postšiku (obr. 5B). Ochrana neošetřených povrchů byla lepší při vyšší koncentraci oleje.

Podobně byly provedeny experimenty s listy bramboru, které byly izolovaně inokulovány v různých intervalech po ošetření postřikem. Listy byly inokulovány chorobou (2500 sporangií/mI) na neošetřených površích. U listů inokulovaných po 0, 1, 2, 3, 4, 6 a 7 dnech od postřiku 1% rybím tukem HL ve vodě byla procenta ochrany (vztaženo na olejem neošetřené listy) 37, 52, 45, 80, 65, 52 a 47 % ; při koncentraci 2 % byla 34, 37, 35, 85, 75, 67, a 57 % a při koncentraci 4 % byla 39, 55, 77, 95, 90, 75 a 67%.

Následující experimenty byty prováděny s neporušenými rostlinami bramboru. Rostliny (odrůda „Alfa“) byly postříkány na horních površích listů v prvním případě rybím tukem HL (koncentrace 1 mg/100ml) ve vodě nebo v acetonu a v druhém případě roztokem EPAX-GT 550 ve vodě nebo v acetonu (koncentrace 1 mg/100ml). Rostliny byly infikovány-inokulovány na horních í spodních površích listů po 1 nebo 5 dnech po ošetření postřikem. Výsledky jsou uvedený v tabulce 3 a ukazují, že horní, ošetřený povrch, byl silně chráněn (82 až 99 %) proti hnilobě oběma oleji první den po ošetření. Inokulaci, provedenou po 5 dnech, snížil téměř dvojnásobně rybí tuk HL, ale jen nepatrně ji omezil EPAX-GT 5500. Při nanášení v acetonu byly oba oleje o něco méně účinné (ve srovnání s aplikací těchto olejů ve vodě) po 1 dni od ošetření ale ne po 5 dnech po ošetření (tabulka 3). Spodní neošetřené povrchy byty chráněny z 69 až 85 % 1 den po ošetření acetonem, tedy o něco méně než při aplikaci vody. Po

5.dnech od ošetření rybím tukem HL ztratil účinnost zatímco EPAX-GT 5500 si udržela hodnotu procentické účinnosti 48 až 59 % (Tabulka 3). Podobné výsledky byly získány s rostlinami bramboru (odrůda „Bintje výsledky nejsou presentovány).

III. Systemická ochrana

Jedenáctilístkové rostliny bramboru (odrůda „Alfa“) bylo postříkáno homogenizátem na 3 spodních lístcích a po 4 dnech infikovány inokulací. Stupeň napadení chorobou byl hodnocen 3 dny po inokulaci a získané hodnoty jsou znázorněny na obr. 6. Listy na rostlinách ošetřených olejem byly průkazně méně napadeny hnilobou než srovnávací rostliny, které byly inokulovány ale nebyly ošetřeny (obr. 6A). Průměr procentické ochrany ze všech listů byl 74 % (obr. 6B). Čtvrtý den po inokulaci dosáhl stupeň napadení chorobou hodnot 3,7 ± 0,21 u kontroíních rostlin a 1,4 ± 0,48 ošeřených rostlin (to odpovídá ochraně 62% ochraně).

Při druhém experimentu byl aplikován rybí tuk HL ve formě 1 nebo 2% homogenizátu na spodní listy rostlin bramboru 5 dní před infikováním. Hodnocení stupně napadení chorobou bylo provedeno 4 dny po inokulaci. Tento stupeň napadení byl 2,03 ± 0,81 u neošetřených rostlin a

0,91 ± 0.60 a 0.94 ± 0.59 u rostlin ošetřených 1 a 2% olejem (55 a 54% ochrana). Další experimenty ukazují, že aplikace rybího tuku HL (1%) nebo EPAX-GT 5500 (1%) na 3 spodní listy rostlin bramboru snižuje počet lesí na listech 4 až 11. U kontrolních rostlin se vyvinulo 55 ± 15 lesí oproti 23 ± 6 lesím * · · • » «·♦ · u ošetřených tresčím a 15 ± 1 EPAX olejem (to odpovídá 58 a 73% ochraně).

Tabulka 1. Lokální protektivní účinnost homogenátů (1% ve vodě) proti Phytophthora infestans na bramborách a rajčatech.

% ochrany

	Brambory	Brambory	Brambory	Rajčata	Rajčata	Průměr ± Směrod. odchylka
Dodavatel a číslo	Alfa/1ď	Alfa/3d*	Bintje/2d*	Florida Basket/1d*	Baby/2d*
	MR-1	MR-1	S-49	MR-1	MR-1
Seven Seas,
UK
1	-	58	83	74	69	71 ±10
2	-	71	70	78	78	74 ±4
3	-	75	50	90	53	67 ±19
4	-	67	61	82	76	72 ±9
5	-	82	67	82	75	77 ±7
6 r	-	78	85	89	75	82 ±6
7	-	82	95	82	81	85 ±7
Nippon Japonsko
1	96	82	-	79	-	86 ±9
2	89	79	-	83	-	84 ±5
3	91	83	-	83	-	86 ±5
4	85	56	-	86	-	76 ±17
5	95	64	-	72	-	77 ±16
6	78	69	-	68	-	72 ±6
7	89	81	-	75	-	82 ±7
8	Fytotoxický	Fytotoxický	-	92	-
9	80	94	-	96	-	90 ±9
Health Life, GB
Rybí tuk HL	95	-	-	-	-	-
Epáx GT 5500	-		-	93	-	91 ±3

* Počet dnů, které uběhnou mezi aplikací rybího oleje a infikováním inokulací.

Izolát MR-1 byl inokulován při koncentrací 5000 a 2500 sporangií/ml na brambory a rajčata. Izoláty S-49 byly aplikovány při koncentraci 7000 sporangií/ml. Hodnocení stupně napadení chorobou bylo prováděno 5 dní po inokulací, kdy kontrolní rostliny {neošetřené rybím olejeml) vykazovaly 80-90% napadených listů.

Tabulka 2. Lokální ochrana rostlin brambor (cv. Alfa) proti Phytophthora infestans pomocí rybích tuků rozpuštěných v acetonu

Rybí olej, Zdroj a číslo	Originál EPA, konc. v %	Použitá konc. g/100ml	% Ochrany 4d	% Ochrany 5d	% Ochrany 7d
Seven Seas, GB
1	7,5	1,3	92	90	83
2	5,8	1,7	99	99	96
3	5,4	1,85	91	85	81
4	9,6	1,0	90	84	85
5	8,6	1,2	93	92	83
6 '	13,8	0,72	96	95	87
7	14,6	0,69	95	91	85
Nippon, Japonsko
1	13,1	0,76	85	84	79
2	14,6	0,68	97	92	66
3	11,0	0,91	90	91	73
4	10,0	1,0	78	81	58
5	i 4,2	0,71	93	90	85
6	15,3	0,65	71	72	37
7	13,6	0,73	98	96	91
8	28,4	0,35	Fytotoxický
9	23,5	0,43	97	88	79
Jahres* Norsko
Epax GT 5500	32,8	0,3	97	98	87

Rostliny byly inokulovány při koncentraci 2500 sporangií/ml izolátu MR1. Kontrolní rostliny, ošetřené samotným acetonem, vykazovaly 56 ± 17, 93 ± 4 a100 ± 0 % olistění napadeného po 4, 5 a 7 dnech po inokulaci.

*Jahres Fabrikker, Norsko * 00 »0 0 0 «

0 ϊ »· ··

0 0

Tabulka 3. Lokální a translaminární účinnost rybích olejů proti Phytophthora infestans na rostlinách brambor:

Horní povrch inokulován Spodní povrch inokulován

Dny po ošetření dny po ošetření

dny po ošetření*	1 den		5 dní		1 den		5dní
Aplikace na honit povrch	závažnost choroby	% Ochrany n	Závažnost choroby	% Ochrany n	Závažnost choroby	% Ochrany n	závažnost % choroby Ochrany n
Nic	4,0 ±0	-	4,0 ±0	-	4,0 ±0	- .	3,67 ±0,47	-
Aceton	4,0 ±0	-	4,0 ±0	-	4,0 ±0	-	3,82 ± 0,23	-
Rybí tuk HL 1% ve vodě	0,08 ±0,02	98	2,0 ±0	50	. 1,0 ±0,6	75	3,0 ±0	18
Rybí tuk HL 1% v acetonu	0,70 ± 0,1	82	1,67 ±0,47	58	1,25 ±0,5	69	333±043	15
Epax GT 5500 1% ve vodě	0,03 ±0,02	99	0,67 ±0,11	83	0,60 ±0	85	1,5 ±0	59
Epax GT 5500 1%’v acetonu	0,43 ±0,17	89	0,58 ±0,12	85	1,0 ±0	75	2,0 ±0	48

* Interval mezi aplikací a infikováním inokulací.

Rostliny byly inokulovány koncentrací 2500 sporangií/ml s použitím izolátu MR-1. Hodnocení stupně napadení chorobou bylo prováděno 7 dní po inokulací.

Příklad formulace I: Emutzní koncentrát hmotnostních dílů rybího oleje, 65 dílů xylenu a 10 dílů směsného reakčního produktu alkylfenolu a xylenoxidu s kalciumdodecylbenzensulfonátem bylo důkladně mícháno, až vznikl homogenní roztok. Získaný emulzní koncentrát se před použitím zředí vodou.

• « ♦ ·»

4 ·»· 4 *

4 4 4 «44 44 44

Další formulace mohou být například kompozice a odloženým uvolňováním a mohou obsahovat obvyklé nosiče, ředidla a/nebo přísady. Tyto kompozice mohou být připravovány známými způsoby, například míšením účinné látky s nosiči a dalšími formulačními íngredienty s přísadou polytronu.

Kompozice typu koncentrátů obecně obsahují asi 2 až 80 % , výhodně asi 5 až 70 % hmotnostních. Aplikační formy mohou například obsahovat 0,01 % až 20% hmot., výhodně 0,01 % až 5 % hmot. rybího oleje.

Podle okolností se může sloučenina podle vynálezu používat spolu se solemi kovů, například mědi, zinku, manganu nebo s pesticidy jako jsou fungicidy, insekticidy, akaricidy, herbicidy nebo regulátory růstu rostlin za účelem zvýšení jejich účinnosti nebo zlepšení jejího spektra.

Příklad formulace II : moření osiva nebo hlíz hmot. dílů rybího oleje se naadsorbuje na nosič obsahující 15 dílů jemného oxidu křemičitého a 44 dílů jemného kaolinu s přísadou malého množství těkavého rozpouštědla jako je aceton. Získaný prášek se nejprve nechá uschnout a pak se smísí s 15 díly dialkylfenoxypoly(ethylenoxy)ethanolu, 0,5 díly barviva (například krystalové violeti) a 0,5 díly xanthanové gumy. Směs se promíchává a mele v kulovém mlýnu při zhruba 10000 ot/min na Střední velikost částic pod 20 μ. Získaná formulace se používá k moření osiva nebo htíz ve formě vodnénebo organické suspenze v přístroji, který je k tomu vhodný.

» * φ * * · · * · · ·«« · ·· ··« Φ 1 φ · ί φφ φφ

Rybí oleje jsou podle vynálezu účinné pesticidní prostředky proti řadě fytopathogenních hub z Čeledi Oomycetes, Ascomycetes a Basidiomycetes a Fungi imperfecti.

Následuje částečný výčet plodin a odpovídajících chorob a organismů, které lze podie tohoto vynálezu potírat.

PLODINA	CHOROBA	ORGANISMUS
brambor	hniloba brambor	Phytophthora infestans
rajče	hniloba rajčat	Phytophthora infestans
tabák	peronospora tabáková	Peronospora tabacina
okurka	plíseň okurková	Pseudoperonospora cubensis
vinná réva	vřetenatka révová	Ptasmopara viticola
brukvovité	plíseň zelená	Peronospora parasitica
tykvovité	padlí tykvové	Sphaerotheca fuliginea
okurka	padlí	Erysiphe cichoracearum
ječmen	.padlí travní	Erysiphe graminis hordei
pšenice	padlí travní	Erysiphe graminis tritici
rýže		Pyricularia oryzae
ječmen	skvrnitost listů	Cocchlióbolus sativum
fazole	rez	Uromyces appendiculatus
pšenice	rez travní	Puccinia graminis tritici
ječmen	rez travní	Puccinia graminis hordei
rajče	plíseň šedá	Botrytis cinerea
okurka	plíseň šedá	Botrytis cinerea
vinná réva	plíseň šedá	Botrytis cinerea
vinná réva	padlí	Uncinulla necator

« · * · ·

««< ·

DALŠÍ PŘÍKLADY

Příklad 1. Ochrana ječmene proti Erysiphe graminis f, sp. Hordeit pomocí rybích olejů při 20 °C.

Rostliny se třemi listy byly. postříkány acetonovými roztoky rybích olejů {koncentrace 1g/100ml), po 1 dni byly infikovány a hodnoceny 10 dní po infikování. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Ošetření % infekce vztaženo na kontrolu

Aceton (kontrola)	100
Olej z huňáčka severního 1 %	47
Rybí tuk (G) 1 %	36
Rybí tuk (UK) 1 %	26

Příklad 2. Ochrana okurek proti Sphaerotheca fuliginea rybími oleji v polních podmínkách (Izrael) při použití 3 postřiků za sezónu.

Rybí oleje byly smíseny s emulgátorem (0,05 % hmot emulgátorů a bylo přidáno takové množství vody, aby se získala směs o koncentraci 0,5 nebo 1 g rybího oleje na 100 ml roztoku. Rostliny byly postříkány 3 krát vždy s odstupem 5 týdnů. Hodnocení bylo provedeno 5 dní po postřiku. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

*»

OŠETŘENÍ	% INFIKOVANÉ	% POTLAČENÍ CHOROBY
PLOCHY	OLISTĚNÍ
Žádné		58	0
Emulgátor (0,05%)		52	10
Rybí tuk (UK) 0,5%		9	84
	1 %	18	69
Rybí tuk (G) 0.5%		13	78
	1 %	6	90
Sépiový olej	0,5%	6	90
	1 %	10	83
Olej z huňáčka	0,5%	8	86
severního	1 %	5	91

Příklad 3. Ochrana okurek proti Psuedoperonospora cubessis rybím olejem při 20 °C.

OŠETŘENÍ	% INFIKOVANÉ LISTOVÉ PLOCHY	% POTLAČENÍ CHOROBY
Žádné		88	0
Oxadixyi	250 mg/litr	88	0
Rybí tuk	1%	3	97
Sojový ole	!J 1 %	85	3

fc

fc 9 fc ·· · ·

Příklad 4. Ochrana okurek proti Psuedoperonospora cubessis rybími oleji v polních podmínkách (Izrael) při použití 3 postřiků za sezónu.

Rybí oleje byly smíseny s 0,05 % hmot. emulgátoru a byla přidána voda v takovém množství, aby koncentrace získaného roztoku byla 0_;5 nebo 1 g rybího oleje na 100 ml roztoku. Rostliny byly postříkány 3 krát vždy s odstupem 5 týdnů. Hodnocení bylo provedeno 5 dní po postřiku. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

OŠETŘENÍ % INFIKOVANÉ % POTLAČENÍ

LISTOVÉ PLOCHY CHOROBY

Žádné				35	0
Emulgátor (0,05	%)			43	-23
Rybí tuk (UK) 0,	5%			2	94
			1 %	6	83
Rybí tuk (G) 0,5	%			6	83
			1 %	9	74
Sépiový olej	0,5	%		14	60
	1	%		3	91
Olej z huňáčka	OJ	5%		8	77
severního	1	%		15	57

Příklad 5. Ochrana okurek proti Botrytis cinerea rybím olejem. Rostliny byly ve stadiu prvního lístku postříkány homogenizáty rybích olejů a po 3 dnech infikovány B. cinerea. Procenta rostlin, které zahubila infekce, byla stanovena 10 dní po inokulací. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:

·· » « · 4 * · i

OŠETŘENÍ % mrtvých rostlin

Žádné	100
Rybí tuk 0,5%	15
Rybí tuk 1%	0
Rybí tuk 2%	. 0

Přestože byl vynález popsán s ohledem na omezený počet provedení, je zřejmé, že je možné vyrobit mnoho dalších variant a modifikací.

• v • ·· ·» · « i

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob ochrany rostliny obiloviny proti padlí, způsobeným houbou Erysiphe, vyznačující se tím, že se na.osivo nebo oiistění rostliny obiloviny nebo na místo, kde se nachází působí nefytotoxickým olejem z alespoň jednoho vodního živočicha v množství, 'dostačujícím k nefytotoxické inhibici infekce rostliny obiloviny houbou Erysiphe.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím , že uvedený olej je získán z alespoň jednoho vodního živočicha, vybraného skupiny zahrnující treskovité ryby, tresky, tresku skvrnitou, huňáčka severního, oliheň, štikozubce, žraloka, halibuta, Brevoortia tyrannus, sardinku, sledě, Pollachius virens, sépii, makrelu, smáčka, ančovičku a lososa.
3. Způsob ochrany tykvovitých rostlin proti padlí, způsobenému alespoň jedním houbovým druhem, vybraným ze skupiny zahrnující Sphaerotheca fuliginea a Erysiphe cichoracearum, vyznačující se tím, že se na osivo nebo oiistění tykvovité rostliny nebo na místo, kde se nachází, působí nefytotoxickým olejem z vodního živočicha v množství dostatečném k nefytotoxické inhibici infekce tykve houbou rodu Sphaerotheca.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že uvedený olej je získán z alespoň jednoho vodního živočicha, vybraného ze skupiny zahrnující treskovité ryby, tresku, tresku skvrnitou, huňáčka severního, oliheň, štikozubce, žraloka, halibuta, Brevoortia tyrannus, sardinku, sledě, Pollachius virens, sépii, makrelu, smáčka, ančovičku a lososa.
5. Způsob ochrany vinné révy proti padlí, způsobeným houbou Uncinulla, vyznačující se tím, že se na osivo nebo olistění vinné révy nebo na místo, kde se nachází, působí nefytotoxickým olejem z vodního živočicha v množství dostatečném k nefytotoxické inhibici infekce vinné révy houbou Uncinulla.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že uvedený olej je získán z alespoň jednoho vodního živočicha, vybraného ze skupiny zahrnujícl· treskovité ryby, tresku, tresku skvrnitou, huňáčka severního, oliheň, štikozubce, žraloka, halibuta, Brevoortia tyrannus, sardinku, sledě, Pollachius virens, sépii, makrelu, smáčka, ančovičku a lososa.
7. Způsob ochrany tykvovitých rostlin proti plísním, způsobeným houbou Pseudoperonospora, vyznačující se tím, že se na osivo nebo olistění rostliny tykve nebo na místo, kde se nacházejí, působí nefytotoxickým olejem z vodního živočicha v množství dostatečném k nefytotoxické inhibici infekce rostliny tykve houbou Pseudoperonospora.
8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že uvedený olej je získán z alespoň jednoho vodního živočicha, vybraného ze skupiny zahrnující treskovité ryby, tresku, tresku skvrnitou, huňáčka severního, oliheň, štikozubce, žraloka, halibuta, Brevoortia tyrannus, sardinku, sledě, Pollachius virens, sépii, makrelu, smáčka, ančovičku a lososa.
9. Způsob ochrany brukvovitých rostlin proti plísním způsobeným houbou Peronospora, vyznačující se tím, že se na osivo nebo olistění tykvovité rostliny, nebo na místo, kde se nacházejí, působí nefytotoxickým olejem z vodního živočicha v množství dostatečném k nefytotoxické inhibici infekce brukvovité rostliny houbou rodu Peronospora.

> · • e · »» » w·» ♦ · « • * · · t » ·· · · ·
10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že uvedený olej je získán z alespoň jednoho vodního živočicha, vybraného skupiny zahrnující treskovité ryby, tresky, tresku skvrnitou, huňáčka severního, oliheň, štikozubce, žraloka, halibuta, Brevoortia tyrannus, sardinku, sledě, Pollachius virens, sépii, makrelu, smáčka, ančovičku a lososa.
11. Způsob ochrany vinné révy proti plísním, způsobeným houbou Plasmopara, vyznačující se tím, že se na osivo nebo olistění vinné révy nebo na místo, kde se nachází, působí nefytotoxickým olejem z vodního živočicha v množství dostatečném k nefytotoxické inhibici infekce vinné révy houbou Plc.smopara.
12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že uvedený olej je získán z atespoň jednoho vodního živočicha, vybraného ze skupiny zahrnující treskovité ryby, tresky, tresku skvrnitou, huňáčka severního, oliheň, štikozubce, žraloka, halibuta, Brevoortia tyrannus, sardinku, sledě, Pollachius virens, sépii, makrelu, smáčka, ančovičku a lososa.
13. Způsob ochrany rostliny okurky proti plísni šedé způsobené druhem Botrytis cinerea vyznačující se tím, že se na osivo nebo olistění rostliny okurky nebo na místo, kde se nachází, působí nefytotoxickým olejem z vodního živočicha v množství, dostačujícím k nefytotoxické inhibici infekce rostliny okurky houbou Botrytis cinerea.
14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že uvedený olej je získán z alespoň jednoho vodního živočicha, vybraného ze skupiny zahrnující treskovité ryby, tresky, tresku skvrnitou, huňáčka severního, oliheň, štikozubce, žraloka, ·

• · *

··· · ·· • ·<· · 1 » · i sépii, makrelu, proti plísni šedé • · ··* · tyrranus, sardinku, sledě, Pollachius vireus, smáčka, ančovičku a lososa.
15. Způsob ochrany rostlin okurek způsobené druhem Botrytis cinerea vyznačující se tím, že se na listy rostlin okurek nebo na místo, kde se nacházejí, působí nefytotoxickým olejem z vodního živočicha v množství, dostačujícím k nefytotoxické inhibicí infekce rostlin okurek houbou Botrytis cinerea.
16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že uvedeným olejem je olej z živočicha, vybraného ze skupiny zahrnující treskovité ryby, zejména tresku skvrnitou, huňáčka severního, oliheň, štikozubce, žraloka, halibuta, Brevoortia tyrranus, sardinku, sledě, Pollachius vireus, sépii, makrelu, smáčka, ančovičku a lososa.

• 99 • · 9 · ·

9 9 osa y : napadení + - interval spolehlivosti gg

JÍ « 8 8 '3 8 6 *· 99

O N □

O ’ο

Q

QQ o

(/) +-» 3 Q. 0) >C

CTOO-COOOCs4: hunácek severní > · a

999 9

9 * ·

V * • « ·*» ··· *% * • 9

9 ♦ • *

9 · ω Μ-» 3 o. ω >c

C re Q. Ct Ό <D c <

* * * ’ Λ flfMtX-f# « 4 • ·· · » * a • t· · • 4 ε

φ >VΦ >ω o

o

Q.

c

Ό

Φ o

X

Φ *fro ε

CZ) -M 3 Ο. Φ >C

C CC Q. Φ □ Φ C v

KONTROLA