CZ2023386A3 - Protiproudý válcový rekuperační výměník tepla, určený pro větrání budov, a způsob jeho výroby - Google Patents

Abstract

Protiproudý válcový rekuperační výměník (1; 1a; 1b) tepla zahrnuje lamely (6;6a-2; 6b-2), stočené do evolventního tvaru (7) v průřezu kolmém na podélnou osu (8) výměníku (1; 1a; 1b) a uspořádané paralelně a souose za sebou vzhledem k ose (8) výměníku (1; 1a; 1b), se stejnou vzájemnou roztečí mezi sebou navzájem. Vzniklé oddělené protiproudé evolventní kanály přívodu (13) a odvodu (14) vzduchu navazují na odpovídající oddělené evolventní vstupy (11) výstupy (12) vzduchu. Každý rozdělovač (17,18; 17a, 18a; 17b, 18b) je opatřen napojovací mezitrubkou (9). Protiproudá část (2; 2a; 2b) výměníku (1; 1a; 1b) je zvlněna v příčném i podélném směru vůči podélné ose (8) výměníku (1; 1a; 1b). Rozdělovače (17,18; 17a,18a; 17b, 18b) mohou být zkoseny nebo mohou být ploché. Pro výměník (1a) je popsán způsob výroby z termoplastu.

Description

Protiproudý válcový rekuperační výměník tepla, určený pro větrání budov, a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Vynález se týká protiproudého válcového rekuperačního výměníku tepla, určeného zejména pro větrání budov. Výměník zahrnuje válcovou protiproudou část, navazující na dva protilehle uspořádané rozdělovače. Protiproudá část obsahuje souose uspořádanou vnitřní a vnější trubku, mezi nimiž jsou uspořádány lamely. Vstupy vzduchu jsou uspořádány radiálně, případně semiradiálně, na rozdělovačích výměníku a paprskovitě vzhledem k podélné ose výměníku a navazují na vstupní kanály, uspořádané mezi vnější trubkou a vnitřní trubkou protiproudé části výměníku. Výstupy vzduchu jsou uspořádány axiálně na koncových rozdělovačích výměníku paprskovitě vzhledem k podélné ose a navazují na výstupní kanály mezi vnější trubkou a vnitřní trubkou protiproudé části výměníku. Pokud se směry proudění otočí, stávají se vstupy vzduchu výstupy vzduchu a výstupy vzduchu vstupy vzduchu.

Vynález se týká též způsobu výroby tohoto výměníku.

Dosavadní stav techniky

Patent CZ 300999 B6 (publ. 08.04.2009) popisuje protiproudý rekuperační výměník šestiúhelníkového tvaru. Protiproudý rekuperační výměník, zahrnuje rám, v němž jsou uloženy vrstvy tenkých lamel, s vrcholky a prohlubněmi. Je použit jeden tvar lamely se středovou částí a protilehlými koncovými částmi. Protiproudá středová část, přednostně pravoúhlá, slouží pro přívod a odvod proudů média. Protilehle uspořádané koncové části, přednostně trojúhelníkové, jsou opatřeny distančními prvky. Protiproudá středová část má paralelně uspořádané drážky, vedené v podélném směru mezi protilehlými koncovými částmi lamely, které vykazují zaoblený harmonikovitý profil v průřezu středovou částí, vedenou kolmo na podélný směr lamely. Všechny ve vrstvách uspořádané lamely mají vždy sousední lamely k sobě navzájem přivrácené svými lícovými stranami a svými rubovými stranami. Všechny přivrácené strany sousedních lamel na sebe dosedají ve středové části pouze v kontaktních oblastech drážek s co nejmenší plochou. Mezi kontaktními oblastmi drážek přivrácených stran sousedních lamel v protiproudé středové oblasti je vymezen volný meziprostor pro proudění jednoho proudu média. Drážky středové části vykazující trajektorii zvlnění drážek ve tvaru na sebe navazujících vln či tečně navazujících kruhových oblouků za sebou, případně sinusovky. Zvlněné drážky mají amplitudu zvlnění trajektorie drážek větší nebo rovnou rozteči sousedních vrcholků či prohlubni drážek. Zvlněné drážky přivrácených stran sousedních lamel jsou vůči sobě fázově posunuty v podélném směru do půl periody včetně. Volný meziprostor, v kolmém řezu k podélnému směru ve smyslu vedení obou proudů, vykazuje průřez o konstantní velikosti plochy, avšak proměnlivého tvaru průřezu, v podélném směru ve smyslu obou proudů média mezi přivrácenými drážkami.

Výhodou tohoto řešení je zlepšení tvaru lamel, kdy se využívá téměř celá plochy lamel jakožto teplosměnných ploch a nevyužívají se jen kontaktní oblasti s co nejmenší plochou. Volný meziprostor mezi lamelami je průchozí pro média po celé ploše lamel, v podélném směru a ve směru na něj kolmém.

Nevýhodou je šestiboký hranolovitý tvar při aplikaci výměníku do zdi budovy. Další nevýhodu představují distanční prvky koncových trojúhelníkových částí, které slouží k udržení vzdálenosti dvou sousedních lamel a které při proudění způsobují nadbytečnou takovou ztrátu.

Patent CZ 303626 B6 (publ. 16.1.2013), korespondující s WO 2013/041066 A2 a EP 2758738 B1, má téhož majitele 2VV s.r.o. Pardubice CZ, a tytéž původce Chlup Jaroslav a Hazuka Pavel, jako u předchozího CZ 300999 B6. Patent CZ 303626 B6 popisuje protiproudý

- 1 CZ 2023 - 386 A3 rekuperační výměník s vícechodými šroubovitě stočenými teplosměnnými plochami, určenými zejména pro větrací zařízení budov a představuje zlepšené technické řešení vzhledem k předchozímu patentu CZ 300999 B6. Rekuperační výměník podle patentu CZ 303626 B6 má válcový tvar, vnější trubku se souose uspořádanou vnitřní trubkou, mezi nimiž jsou situovány teplosměnné plochy šroubovitě tvarované. Na obou koncích rekuperačního výměníku jsou situovány rozdělovače pro vstup a výstup médií. Pokud se směry proudění otočí, stávají se vstupy média výstupy a výstupy média vstupy média. Šroubovice teplosměnné plochy je pravotočivá nebo levotočivá a je stočena pod úhlem stoupání, který je větší než 0 stupňů a menší než 90 stupňů vzhledem k podélné ose rekuperačního výměníku. Teplosměnné plochy jsou vzájemně oddělené, souosé, vícechodé, šroubovitě stočené mezi vnější trubkou a vnitřní trubkou.Teplosměnné plochy mají tvar plochy vzniklé tažením tvořícího profilu po vnějších šroubovicích a vnitřních šroubovicích, kde profil má jeden tvar, v příčném řezu kolmém na podélnou osu rekuperačního výměníku, ze skupiny zahrnující části přímky, kružnice, spirály, evolventy, paraboly a hyperboly. Jednotlivé teplosměnné plochy, a tedy vstupní kanály a výstupní kanály, mohou mít konstantní stoupání šroubovice. Teplosměnné plochy mohou být spojeny na vnitřním a vnějším povrchu do vložek, přičemž jsou střídavě spojeny vždy dvě sousední teplosměnné plochy na vnější válcovité ploše a následující dvě sousední teplosměnné plochy na vnitřní válcovité ploše. S výhodou je vložena do vnitřní válcovité plochy vnitřní trubka a na vnější válcovitou plochu ochranná trubka. Každý rozdělovač může být opatřen vnější oddělovací plochou a/nebo vnitřní oddělovací plochou pro oddělování vstupu a výstupu médií. Vnější trubka nebo vložky, případně rekuperační výměník, mohou být vloženy do ochranné trubky. S výhodou je vnější trubka opatřena otvory pro odvod kondenzátu a ochranná trubka prostředkem na sběr kondenzátu.

Výhodou tohoto výměníku je jeho válcová plocha, představující konstrukčně jednoduché uspořádání. Velkou předností výměníku jsou koncové rozdělovače pro radiální nebo semiradiální vstup média a axiální výstup média vzhledem k podélné ose rekuperačního výměníku, umožňující spolehlivé oddělení obou proudů médií.

Nevýhodu tohoto řešení představuje vícechodé šroubovicové uspořádání teplosměnných ploch lamel, teplosměnné vložky a oddělovací plochy rozdělovačů, jejichž výroba je finančně nákladná, zdlouhavá a nerentabilní a navíc obtížně vyrobitelná běžnými technologiemi.

Dokument DE 2543326 A1 popisuje deskový výměník tepla, který obsahuje válcový plášť pro vedení plynného teplo pohlcujícího média. Ve válcovém plášti jsou umístěny paralelní průtokové kanály pro vedení plynného, teplo uvolňujícího média, probíhající souběžně s podélnou osou válcového pláště. Každý průtokový kanál je tvořen dvěma evolventně zakřivenými deskami. Desky jsou na svém horním a spodním konci přivařeny ke kolektorům. Uvnitř tepelného výměníku je rovnoběžně s podélnou osou pláště umístěna centrální trubka, která spolu s evolventně zakřivenými deskami a pláštěm vymezuje průtokové kanály. Evolventní desky mohou být svařeny z jednotlivých evolventně tvarovaných lisovaných segmentů. Průtokové kanály jsou vyztuženy distančními vložkami, které plní funkci rozpěrek. Distanční vložky mají tvar kruhový nebo eliptický. Kolem pláště výměníku tepla je uspořádán další vnější válcový plášť pro vytvoření v průřezu prstencového kanálu. Prstencový kanál je zaslepen dvěma čelními plochami ve své středové oblasti. Prstencový kanál je spojen s evolventními průtokovými kanály štěrbinami v plášti protiproudé části.

Tento protiproudý výměník je zvláště vhodný pro použití v systémech, kde se na teplosměnných plochách vyskytují vysoké teploty, např. v jaderných elektrárnách. Tento tepelný výměník je vystaven velmi vysokým teplotám, protože vstupní teplota primárního nebo chladicího plynu je až 950 °C. Výstupní teplota média cirkulujícího v sekundárním okruhu je až 900 °C. K výrobě evolventně zakřivených desek, které slouží jako teplosměnné plochy, se používají válcované plechy z vysoce tepelně odolného materiálu. Jako teplosměnné médium je užito s výhodou inertní helium pro primární i sekundární okruh.

- 2 CZ 2023 - 386 A3

Tento robustní válcový protiproudý výměník je určen pro uvedené speciální průmyslové aplikace. Tento výměník má zřejmě nákladnou výrobu i provoz. Výměník má složitou konstrukci, např. zahrnuje tři válcové souosé trubky, respektive potrubí, přičemž ve vnějším prstenci je vedeno médium z kolektorů do protiproudé části výměníku. Tento výměník je naprosto nevhodný pro větrání budov při běžných teplotách.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody se odstraní nebo podstatně omezí u protiproudého válcového rekuperačního výměníku tepla, určeného pro větrání budov podle předvýznaku patentového nároku 1. Podstata tohoto vynálezu spočívá v tom, že lamely jsou stočeny do evolventního tvaru v průřezu kolmém na podélnou osu výměníku, evolventní lamely jsou uspořádány paralelně a souose za sebou vzhledem k ose výměníku a se stejnou vzájemnou roztečí mezi sebou navzájem. Párem evolventních lamel je vymezen oddělený protiproudý evolventní kanál přívodu vzduchu a sousedním párem evolventních lamel je vymezen oddělený protiproudý evolventní kanál odvodu vzduchu. Každý protiproudý evolventní kanál přívodu vzduchu navazuje na vnější evolventní vstup vzduchu a každý protiproudý evolventní kanál odvodu vzduchu navazuje na vnitřní evolventní výstup vzduchu. Lamely jsou uspořádány na vnějším povrchu protiproudé části do zvlněného povrchu. Každý rozdělovač je opatřen napojovací mezitrubkou.

Hlavní výhodou tohoto vynálezu je maximální účinnost protiproudého válcového rekuperačního výměníku tepla s minimální tlakovou ztrátou za minimální cenu, díky vyplnění velké části protiproudé části výměníku profilovanými a zvlněnými evolventně stočenými lamelami, evolventním kanálům mezi nimi, evolventním vstupům a výstupům vzduchu a též díky tuhým a předepnutým evolventním lamelám. Získá se tak malá, levná a dostupná rekuperační jednotka pro větrání budov s nenáročnou instalací, s jednoduchým a jasným ovládáním, s dlouhodobou životností a s jednoduchou a funkční konstrukcí. Rekuperace spoří náklady na vytápění a snižuje energetické ztráty větráním. Evolventní kanály s v podstatě shodnou vzájemnou roztečí umožňují stejnou tlakovou ztrátu v obou směrech proudění vzduchu. Napojovací mezitrubka bezpečně odděluje vstupy a výstupy vzduchu v rozdělovačích. Zvlněný povrch protiproudé části výměníku způsobuje zintenzivnění prostupu tepla.

S výhodou je protiproudá část výměníku zvlněna v příčném i podélném směru vůči podélné ose výměníku, což přispívá ke zvýšení účinnosti výměníku a ke zmenšení tlakových ztrát.

Je výhodné, rozdělovače jsou zkoseny a jsou zúženy směrem k podélné ose výměníku a směrem k napojovacím mezitrubkám, což napomáhá příznivému vedení proudů vzduchu na vstupu a výstupu rozdělovačů.

Též je výhodné, když rozdělovače jsou ploché, což představuje levný a dostupný výměník za přijatelnou cenu.

Také je výhodné, když každá evolventní lamela je svými konci přichycena k vnitřní trubce a k vnější trubce v protiproudé části a k rozdělovací části rozdělovačů, nejlépe vzduchotěsně, což zajišťuje bezpečné oddělení evolventních kanálů v protiproudé části výměníku a na vstupech a výstupech vzduchu v rozdělovačích.

Dále je výhodné, když evolventní lamela má střední protiproudou část i obě protilehlé koncové křížové části s hladkým povrchem, což přináší snadnou konstrukci i výrobu a zlevňuje výměník.

Rovněž je výhodné, když každá evolventní lamela má střední protiproudou část profilovanou a zvlněnou a obě protilehlé koncové křížové části mají hladký povrch. Ukázalo se, že toto uspořádání přináší velmi dobré výsledky v prostupu tepla a snížení tlakových ztrát.

- 3 CZ 2023 - 386 A3

Kromě toho je výhodné, když evolventní lamela má svou protiproudou část obdélníkového tvaru, který zaplní protiproudou část a přispívá k její větší účinnosti. Protilehlé koncové křížové části lamely ve tvaru trojúhelníku nebo obdélníku jsou snadno vyrobitelné, přičemž neobsahují navíc distanční prvky jako lamely u patentu CZ 303626 B6.

Mimoto je výhodné, když vstupy přívodu vzduchu a výstupy vzduchu rozdělovacích částí nebo rozdělovačů jsou opatřeny záslepkami, které zajišťují bezpečné oddělení vstupů a výstupů vzduchu, navíc mohou působit i jako distanční prvky.

Dlouhodobými testy bylo prověřen optimální způsob výroby protiproudého válcového rekuperačního výměníku tepla, zejména z termoplastu, se zvlněnými evolventními lamelami a se zkosenými rozdělovači podle tohoto vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že probíhá v několika následných krocích. Nejprve se připraví jednotlivé součásti výměníku z termoplastu, a to vnitřní trubka a vnější trubka se nařeže na požadovanou délku. Lamely v rozvinutém stavu se vakuově vstřikují a lisují za tepla včetně ostřihu. Poté se jednotlivé lamely v rozvinutém stavu nalepí paprskovitě do drážek vnitřní trubky, a to prostřídaně levé a pravé lamely líc k líci, rub k rubu. Následně se získaný polotovar vloží do speciálního stáčecího přípravku, pomocí něhož se stočí všechny lamely najednou do požadovaného evolventního tvaru. Získaný polotovar se vloží dovnitř vnější trubky zevnitř opatřené lepidlem k fixaci všech evolventních lamel mezi vnitřní trubku a vnější trubku. Připraví se přední a zadní rozdělovač s mezitrubkou a záslepkami a rozdělovacími částmi konců evolventních lamel v jednom technologickém kroku, kdy se termoplast vstřikuje a lisuje za tepla ve formách. Následně se k oběma koncům získané protiproudé části přichytí přední rozdělovač a zadní rozdělovač pomocí lepidla tak, aby vnější evolventní vstupy vzduchu obou rozdělovačů a vnitřní evolventní výstupy vzduchu ústily odpovídajících evolventních kanálů protiproudé části výměníku.

Hlavní výhodou tohoto způsobu přípravy je dostupnost zvoleného materiálu, výroba jednotlivých částí výměníku běžně dostupnými prostředky a technologiemi, relativně jednoduché konstrukční uspořádání, čímž se dosahuje i finančně dostupného výrobku.

Objasnění výkresů

Vynález je podrobně popsán dále na neomezujících konkrétních příkladných provedeních válcového protiproudého rekuperačního výměníku, objasněných na připojených schematických výkresech.

Příklad 1 ilustruje na připojených výkresech výměník s válcovou protiproudou částí, navazující integrálně na protilehlé rozdělovače se zkosenými vstupy a výstupy vzduchu, z nichž představuje:

obr. 1 axonometrický pohled se základními konstrukčními prvky na výměník s průhledy na jednu hladkou evolventně stočenou lamelu, šestiúhelníkového tvaru, tvořenou obdélníkovou hladkou protiproudou částí lamely, integrálně navazující na protilehlé hladké křížové části trojúhelníkového tvaru;

obr. 2 axonometrický pohled na výměník s rozdělovači a s naznačenými směry proudění a v průhledu protiproudé části výměníku se dvěma hladkými evolventně stočenými lamelami;

obr. 3 čelní pohled na levý rozdělovač výměníku z obr. 2, se zvýrazněnými evolventními vstupy a výstupy vzduchu a s uzavřenými oblastmi rozdělovačů;

obr. 4 čelní pohled na přední rozdělovač z obr. 2 bez zvýrazněných vstupů a výstupů vzduchu;

- 4 CZ 2023 - 386 A3 obr. 5 boční pohled na výměník z obr. 4 s přerušením jeho válcové protiproudé části; a obr. 6 příčný řez A-A z obr. 5 protiproudé části výměníku.

Příklad 2 je znázorněn na připojených výkresech výměníku se zvlněnými lamelami, z nichž každá lamela sestává z profilované zvlněné protiproudé části ve tvaru obdélníku a na ni navazujících protilehlých koncových hladkých křížových částí ve tvaru trojúhelníku, a se zkosenými vstupy a výstupy rozdělovačů, z nichž představuje:

obr. 7 axonometrický pohled na výměník s jednou zvlněnou evolventně stočenou lamelou v průhledu a v levé části v pohledu na přední rozdělovač;

obr. 8 čelní pohled na přední rozdělovač výměníku z obr. 7, se zobrazenými vstupy a výstupy vzduchu a s uzavřenými oblastmi předního rozdělovače;

obr. 9 boční pohled na výměník z obr. 8 s přerušením protiproudé části výměníku válcového tvaru;

obr. 10 příčný řez B-B protiproudé části výměníku z obr. 9;

obr. 11 axonometrický pohled na vnitřní trubku s drážkami a s jednou rovinnou zvlněnou lamelou;

obr. 12 axonometrický pohled na vnitřní trubku s drážkami a se dvěma rovinnými zvlněnými lamelami;

obr. 13 axonometrický pohled na vnitřní trubku se všemi rovinnými zvlněnými lamelami;

obr. 14 axonometrický pohled na vnitřní trubku s drážkami a se dvěma zvlněnými stočenými evolventními lamelami;

obr. 15 axonometrický pohled na vnitřní trubku se všemi evolventně stočenými lamelami;

obr. 16 axonometrický pohled na vnitřní trubku se všemi zvlněnými evolventně stočenými lamelami vloženými do vnější trubky;

obr. 17 axonometrický pohled na vnitřní trubku s drážkami se dvěma zvlněnými evolventně stočenými lamelami a s předním a zadním rozdělovačem;

obr. 18 axonometrický pohled na vnitřní trubku se všemi evolventně stočenými lamelami a oběma rozdělovači; a obr. 19 axonometrický pohled na kompletní výměník.

Příklad 3 ilustruje na připojených výkresech výměník se zvlněnými lamelami šestiúhelníkového tvaru, z nichž každá sestává z obdélníkové profilované protiproudé části a trojúhelníkových koncových křížových částí, a s rovinnými rozdělovači (bez zkosení), z nichž představuje obr. 20 axonometrický pohled na hladkou vnitřní trubku s jednou rovinnou zvlněnou lamelou v rozvinutém stavu;

obr. 21 axonometrický pohled na hladkou vnitřní trubku se dvěma zvlněnými rovinnými lamelami v rozvinutém stavu;

- 5 CZ 2023 - 386 A3 obr. 22 axonometrický pohled na vnitřní trubku se všemi zvlněnými rovinnými lamelami v rozvinutém stavu;

obr. 23 axonometrický pohled na hladkou vnitřní trubku se dvěma zvlněnými evolventně stočenými lamelami;

obr. 24 axonometrický pohled na vnitřní trubku se všemi zvlněnými evolventně stočenými lamelami;

obr. 25 axonometrický pohled na vnitřní trubku se všemi zvlněnými evolventně stočenými lamelami, vloženými do vnější trubky;

obr. 26 axonometrický pohled na hladkou vnitřní trubku s dvěma stočenými zvlněnými lamelami s oběma plochými rozdělovači;

obr. 27 axonometrický pohled na vnitřní trubku se všemi zvlněnými evolventně stočenými lamelami a s oběma plochými rozdělovači; a obr. 28 axonometrický pohled na kompletní výměník s hladkou vnitřní trubkou se všemi zvlněnými evolventně stočenými lamelami, vloženými do vnější trubky a s oběma plochými rozdělovači.

Příklady uskutečnění vynálezu

Protiproudé rekuperační výměníky (1, 1a, 1b), určené zejména pro větrání místností v budovách, mají za úkol vyměňovat znečištěný vzduch v místnosti za čistý venkovní vzduch a přitom převádět teplo ze znečištěného odváděného vzduchu do přicházejícího čistého vzduchu.

Příklad 1 (obr. 1 až 6) - Protiproudy válcový rekuperační výměník 1 tepla s hladkými evolventně stočenými lamelami 6 a se zkosenými vstupy 11 a výstupy 12 vzduchu rozdělovačů 17, 18

Nejjednodušší příkladné provedení protiproudého válcového rekuperačního výměníku 1 tepla podle tohoto vynálezu představuje řešení, zobrazené na obr. 1 až 6.

Na obr. 1 jsou vyobrazeny základní konstrukční prvky výměníku 1, sestávající z válcové protiproudé části 2 a na ni integrálně navazujících dvou křížových koncových rozdělovacích částí 3 rozdělovačů 17, 18 předního rozdělovače 17 a zadního rozdělovače 18. Protiproudá část 2 výměníku 1 obsahuje vnitřní trubku 4 s hladkým vnějším povrchem, souose uspořádanou vnější trubku 5 a šestiúheníkovou lamelu 6. Hladká vnitřní trubka 4 představuje centrální nosný konstrukční prvek výměníku 1, kterým neproudí žádné médium, v příkladných provedeních vždy vzduch. Vnější trubka 5 představuje další nosný konstrukční prvek a má funkci vnějšího pláště výměníku 1. Lamela 6 je stočená v příčném řezu, kolmém na osu 8 výměníku 1, do evolventního tvaru 7, vyznačeného na obr. 1 dvojitě čerchovanou čarou. V tomto příkladném provedení evolventně stočená lamela 6 sestává z obdélníkové protiproudé části 15, na niž integrálně navazují dvě protilehle uspořádané trojúhelníkové koncové křížové části 16.

V dalším textu se používá termín „evolventně stočená lamela 6“ nebo „evolventní lamela 6“ podle vhodnosti použití v textu, přičemž oba tyto termíny odpovídají shodnému řešení lamel 6.

Evolventní lamela 6 v tomto příkladném provedení má hladké teplosměnné plochy své protiproudé části 15 bez zvlnění. Představuje výrobně nejjednodušší tvar lamely 6 snadno vyrobitelný. Vnitřní trubka 4 a vnější trubka 5 jsou souosé s podélnou osou 8 výměníku 1. Rozdělovací část 3 obsahuje napojovací mezitrubku 9 pro připojení jednoho proudu vzduchu.

- 6 CZ 2023 - 386 A3

Obr. 2 ukazuje axonometrický pohled na výměník 1 se všemi lamelami 6 a se dvěma čárkovaně naznačenými hladkými evolventními lamelami 6 v průhledu protiproudé části 2 výměníku 1. V levé části obr. 2 je perspektivně zobrazen přední rozdělovač 17, který zahrnuje rozdělovací část 3, evolventně stočené koncové křížové části 16 lamel 6, napojovací mezitrubku 9, záslepky 10 a koncové části vnitřní trubky 4 a vnější trubky 5, vše integrálně spojené.

V přední rozdělovací části 3 jsou zobrazeny evolventně stočené lamely 6, z nichž každé dvě sousední evolventně stočené lamely 6 jsou prostřídaně zaslepeny záslepkami 10, mezi nimiž jsou vytvořeny vnější evolventní vstupy 11 vzduchu a vnitřní evolventní výstupy 12 vzduchu, které jsou tak bezpečně odděleny.

Na obr. 2 je znázorněn šipkami (rovně ukončenými) zvlášť směr proudění přívodu 13 vzduchu a jinými šipkami (ukončenými ve tvaru písmene „V“) zvlášť směr proudění odvodu 14 vzduchu, po celé délce výměníku 1.

Obr. 3 znázorňuje nárysný pohled na přední rozdělovač 17, kde jsou označeny záslepky 10 pro zaslepení vnějších otvorů vnitřní trubky 4 křížovým šrafováním, vnější evolventní vstupy 11 vzduchu šrafováním směrem zleva-zdola doprava-nahoru a vnitřní evolventní výstupy 12 vzduchu šrafováním směrem zleva-shora doprava-dolů.

Vnější evolventní vstupy 11 vzduchu jsou uspořádány radiálně, případně semiradiálně na koncových rozdělovačích 17, 18 paprskovitě vzhledem k podélné ose 8 výměníku 1, navazují na vstupní evolventní kanály přívodů 13 vzduchu uspořádané odděleně mezi vnitřní trubkou 4 a vnější trubkou 5.

Vnitřní evolventní výstupy 12 vzduchu jsou uspořádány axiálně na koncových rozdělovačích 17, 18 a paprskovitě vzhledem k podélné ose 8 výměníku 1, navazují na výstupní evolventní kanály odvodu 14 vzduchu a jsou uspořádány navzájem oddělené mezi vnitřní trubkou 4 vnější trubkou 5.

Na obr. 3 jsou dále označeny vnitřní trubka 4 s vnější záslepkou 10 k uzavření její dutiny, vnější trubka 5 a mezi nimi uspořádaná napojovací mezitrubka 9, přičemž všechny tyto trubky 4, 5, 9 jsou souose uspořádané vzhledem k ose 8 výměníku 1.

Obr. 4 odpovídá obr. 3 s tím rozdílem, že jsou zvýrazněny pouze záslepky 10, a to jednak vnější záslepka 10 pro zaslepení dutiny vnitřní trubky 4 a jednak vnitřní záslepky 10, zajišťující a oddělující evolventními vstupy 11 a výstupy 12 vzduchu v rozdělovači 17. Mezi záslepkami 10 jsou patrné volné vnější evolventní vstupy 11 vzduchu a vnitřní evolventní výstupy 12 vzduchu.

Obr. 5 znázorňuje boční pohled na výměník 1 z obr. 4 s přerušením protiproudé části 2, se dvěma protilehlými koncovými rozdělovači 17, 18, s vnější trubkou 5 a s napojovacími mezitrubkami 9, se zobrazenými konci evolventních lamel 6, s vnějšími záslepkami 10 a s osou 8.

Obr. 6 znázorňuje příčný řez A-A z obr. 5 protiproudé části 2 výměníku 1 s vnější trubkou 5 a vnitřní trubkou 4, mezi nimiž jsou evolventními lamelami 6 vymezeny oddělené protiproudé evolventní kanály přívodu 13 vzduchu šrafované směrem zleva-zdola doprava-nahoru a protiproudé evolventní kanály odvodu 14 vzduchu šrafované směrem zleva-shora doprava-dolů. Evolventní kanály jsou vzájemně bezpečně odděleny a mezi sebou navzájem vykazují shodnou rozteč.

Všechny evolventní lamely 6 jsou samonosné. Evolventně stočené lamely 6 jsou svými konci pevně a vzduchotěsně připojeny k vnitřní trubce 4, k vnější trubce 5 a k napojovací mezitrubce 9.

- 7 CZ 2023 - 386 A3

Tento typ válcového protiproudého výměníku 1 s hladkými teplosměnnými plochami evolventně stočených lamel 6 představuje technicky, výrobně a obchodně nejjednodušší provedení výměníku 1 k využití pro větrání obytných budov se zpětným zpětným získáváním tepla.

Příklad 2 (obr. 7 až 19) - Protiproudý válcový rekuperační výměník 1a tepla se stočenými zvlněnými evolventními lamelami 6a a s vnějšími zkosenými evolventními vstupy 11 vzduchu a vnitřními evolventními výstupy 12 vzduchu rozdělovačů 17a, 18a

Nejvýhodnější příkladné provedení protiproudého válcového rekuperačního výměníku 1a tepla podle tohoto vynálezu představuje řešení, zobrazené na obr. 7 až 19.

Na obr. 7 znázorněný výměník 1a v axonometrickém pohledu má válcovou středovou protiproudou část 2a, a na ni navazující dvě křížové koncové rozdělovací části 3a. Protiproudá část 2a obsahuje vnitřní trubku 4a s drážkovaným vnějším povrchem, vnější trubku 5 a všechny zvlněné, evolventně stočené lamely 6a-2. V průhledu je čárkovaně znázorněna jedna lamela 6a-2, stočená v příčném řezu, kolmém k podélné ose 8 výměníku 1a, do evolventního tvaru 7. Vnitřní trubka 4a a vnější trubka 5 jsou souosé s podélnou osou 8 výměníku 1a. Obě rozdělovací části 3a obsahují napojovací mezitrubku 9 pro připojení vzduchu. Na obr. 7 je perspektivně zachycen vlevo přední rozdělovač 17a a vpravo částečně zadní rozdělovač 18a. Na rozdíl od předchozího příkladu 1 nejsou oba rozdělovače 17a, 18a integrální s protiproudou částí 2a výměníku 1a. Oba rozdělovače 17a, 18a se vyhotoví zvlášť a poté se přední rozdělovač 17a a zadní rozdělovač 18a připojí k válcové protiproudé části 2a tak, aby evolventní vstupy 11 a výstupy 12 vzduchu navazovaly na přívody 13 a odvody 14 vzduchu navazujících evolventních kanálů.

Obr. 8 znázorňuje čelní pohled na přední rozdělovač 17a, kde jsou označeny vnější záslepky 10a pro uzavření vnitřní trubky 4a křížovým šrafováním, vnější evolventní vstupy 11 vzduchu a vnitřní evolventní výstupy 12 vzduchu zobrazené v průhledech s viditelným dotykem zvlněných částí lamel 6a-2. Na obr. 8 jsou dále znázorněny vnitřní trubka 4a se záslepkami 10a, vnější trubka 5 a napojovací mezitrubka 9.

Obr. 9 znázorňuje boční pohled na výměník 1a z obr. 7, pro snadnější orientaci čtenáře, zjednodušením a s přerušením protiproudé části 2a, se dvěma koncovými rozdělovacími částmi 3a, s vnější trubkou 5, s napojovacími trubkami 9, se zobrazenými konci evolventních lamel 6a, s vnitřními záslepkami 10a a s osou 8 výměník 1a.

Obr. 10 znázorňuje příčný řez B-B z obr. 9 protiproudé části 2a výměníku 1a s vnější trubkou 5 a vnitřní trubkou 4a, mezi nimiž jsou evolventními lamelami 6a-2 vymezeny neznázorněné oddělené protiproudé evolventní kanály přívodu 13 vzduchu a kanály odvodu 14 vzduchu.

Na obr. 11 je znázorněna jedna lamela 6a-1 v rozvinutém stavu, přichycená na vnitřní trubce 4a s drážkami. Lamela 6a-1 obsahuje tři části, a to prostřední profilovanou a zvlněnou protiproudou část 15a-1 ve tvaru obdélníku a dvě protilehlé koncové křížové části 16a-1 trojúhelníkového tvaru s hladkým povrchem.

Protiproudá část 15a-1 plně odpovídá protiproudé části lamel podle patentu CZ 303626 B6. Takže, protiproudá část 15a lamely 6a-1 obsahuje drážky harmonikovitého profilu, mající v průřezu vrcholek na lícové straně, odpovídající prohlubni na rubové straně. Drážky vykazují jak na lícové straně, tak na rubové straně zvlněnou trajektorii drážek v podélném směru mezi protilehlými koncovými hladkými křížovými částmi 16a-1 každé lamely 6a-1. Tak je vytvořena protiproudá část 15a-1, která je profilovaná a zvlněná.

Na obr. 12 je znázorněna trubka 4a s drážkami, na niž jsou přichyceny dvě lamely 6a-1 v rozvinutém stavu. Každá tato lamela 6a-1 má prostřední protiproudou část 15a-1 ve tvaru obdélníku a dvě protilehlé koncové křížové části 16a-1 trojúhelníkového tvaru.

- 8 CZ 2023 - 386 A3

Na obr. 13 je znázorněna trubka 4a s drážkami se všemi lamelami 6a-1 v rozvinutém stavu, které jsou přichyceny v drážkách trubky 4a a paprskovitě uspořádány ke středu podélné osy 8.

Na obr. 14 je znázorněna trubka 4a s drážkami, na niž jsou přichyceny 2 lamely 6a-2 stočené do evolventního tvaru 7. Každá tato evolventně stočená lamela 6a-2 má prostřední protiproudou část 15a-2 ve tvaru obdélníku a dvě protilehlé koncové křížové části 16a-2 trojúhelníkového tvaru.

Na obr. 15 je znázorněna trubka 4a s drážkami se všemi lamelami 6a-2, stočenými do evolventního tvaru 7, přichycenými v drážkách trubky 4a a paprskovitě uspořádanými ke středu podélné osy 8.

Obr. 16 znázorňuje uspořádání z obr. 15 doplněné o vnější trubku 5.

Obr. 17 znázorňuje uspořádání z obr. 14 doplněné o přední rozdělovač 17a a zadní rozdělovač 18a.

Obr. 18 znázorňuje uspořádání z obr. 15 doplněné o přední rozdělovač 17a a zadní rozdělovač 18a. Na obrázku je viditelné zvlnění evolventních lamel 6a-2 v protiproudé části 2a výměníku 1a.

Vnější evolventní vstupy 11 vzduchu rozdělovačů 17a, 18a vnější evolventní výstupy 12 rozdělovačů 17a, 18a, přívody 13 vzduchu a odvody 14 vzduchu do evolventních kanálů protiproudé části 2a výměníku 21a, jsou uspořádány obdobně jako v předchozím Příkladu 1. Evolventně stočené lamely 6a-2 jsou pevně a vzduchotěsně přichyceny svými konci k vnitřní trubce 4a, k vnější trubce 5 a k napojovací mezitrubce 9.

Obr. 19 znázorňuje uspořádání z obr. 16 doplněné o přední rozdělovač 17a a zadní rozdělovač 18a a představuje tak kompletní výměník 1a.

V příkladném provedení je výměník 1b zhotoven z tvrdého plastu.

Evolventní lamela 6a-2 má tloušťku 0,1 až 0,5 mm, s výhodou 0,2 až 0,4 mm, nejvýhodněji 0,25 mm.

Rozteč mezi lamelami je s výhodou 1 až 5 mm, s výhodou 3,5 mm. Počet lamel 6a-2 je 20 až 50, s výhodou 20 až 40, nejvýhodněji 30mm. Vnitřní trubka 4a má vnitřní průměr 20 až 100 mm, s výhodou 30 až 70 mm, nejvýhodněji 50 mm.

Vnější trubka 5 má vnitřní průměr 100 až 300 mm, s výhodou 200 mm. Délka vnitřní trubky 4a a vnější trubky 5 je 200 až 600 mm, s výhodou 300 až 500 mm, nejvýhodněji 250 mm.

Příklad 3 (obr. 20 až 28) - Protiproudy válcový rekuperační výměník tepla 1b se stočenými zvlněnými evolventními lamelami 6b a s plochými vstupy 11 vzduchu a výstupy 12 vzduchu rozdělovacích částí 3

Příkladné provedení protiproudého válcového rekuperačního výměníku 1b tepla podle tohoto vynálezu představuje optimální řešení tohoto výměníku 2b, zobrazené na obr. 20 až 28. Konstrukční uspořádání odpovídá předchozímu Příkladu 2 s tím rozdílem, že vnitřní trubka 4 má hladký povrch, lamely 6b-1, 6b-2 mají koncové křížové části 16b-1, 16b-2 obdélníkového tvaru s hladkým povrchem, takže lamely 6b-1, 6b-2 mají obdélníkový tvar a dále je podstatné, že oba rozdělovače, přední rozdělovač 17b a zadní rozdělovač 18b jsou ploché, nejsou zkosené jako v předchozích příkladech 1 a 2.

- 9 CZ 2023 - 386 A3

Na obr. 20 je znázorněna jedna lamela 6b-1 v rozvinutém stavu, přichycená vzduchotěsně na hladké trubce 4. Lamela 6b-1 obsahuje tři části, a to prostřední profilovanou zvlněnou protiproudou část 15b-1 ve tvaru obdélníku, a dvě protilehlé koncové křížové části 16b-1 obdélníkového tvaru s hladkým povrchem.

Na obr. 21 je znázorněna hladká trubka 4, na niž jsou přichyceny dvě lamely 6b-1 v rozvinutém stavu. Každá tato lamela 6b-1 má prostřední protiproudou část 15b-1 ve tvaru obdélníku a dvě protilehlé koncové křížové části 16b-1 obdélníkového tvaru.

Na obr. 22 je znázorněna hladká trubka 4 se všemi lamelami 6b-1 v rozvinutém stavu, které jsou vzduchotěsně přichyceny na hladké trubce 4 a paprskovitě uspořádány ke středu podélné osy 8 výměníku 2b.

Na obr. 23 je znázorněna hladká trubka 4, na niž jsou přichyceny dvě lamely 6b-2, stočené do evolventního tvaru 7. Každá tato evolventní lamela 6b-2 má prostřední protiproudou část 15b-2 ve tvaru obdélníku a dvě protilehlé koncové křížové části 16b-2 obdélníkového tvaru.

Na obr. 24 je znázorněna hladká trubka 4 se všemi lamelami 6b-2 stočenými do evolventního tvaru 7, které jsou přichyceny na hladké trubce 4 a paprskovitě uspořádány k podélné ose 8 výměníku 2b.

Obr. 25 znázorňuje uspořádání z obr. 24 doplněné o vnější trubku 5.

Obr. 26 znázorňuje uspořádání z obr. 23 doplněné o přední rozdělovač 17b a zadní rozdělovač 18b, které nejsou zkosené, jsou hladké. Oba rozdělovače 17b, 18b obsahují napojovací mezitrubku 9, vnitřní záslepky 10b zajišťující a oddělující evolventní vstupy 11 a výstupy 12 vzduchu v rozdělovačích 17b, 18b. Mezi záslepkami 10b jsou patrné volné vnější evolventní vstupy 11 vzduchu a vnitřní evolventní výstupy 12 vzduchu. Do obou rozdělovačů 17b, 18b zasahují v tomto případě přivrácené konce vnější trubky 5 a vnitřní trubky 4b.

Obr. 27 znázorňuje uspořádání z obr. 24 se všemi evolventními lamelami 6b-2 doplněné o přední rozdělovač 17b a zadní rozdělovač 18b.

Obr. 28 znázorňuje uspořádání z obr. 27 doplněné vnější trubku 5 a představuje tak kompletní výměník 1b.

Příklad 4 (obr. 11, 12, 13, 15, 16, 19) - Výroba protiproudého válcového rekuperačního výměníku tepla 1a se zvlněnými evolventními lamelami 6a a se zkosenými evolventními vstupy 11 vzduchu a evolventními výstupy 12 vzduchu rozdělovacích částí 3

Výroba tohoto výměníku 1a dle příkladu 2 spočívá v několika krocích. Nejprve se připraví jednotlivé součásti výměníku 1a, např. z termoplastu. Vnitřní trubka 4a a vnější trubka 5 se na požadovanou délku připraví, např. řezáním.

Lamely 6a-1 v rozvinutém stavu se připraví za tepla, např. vakuovým vstřikováním a lisováním za tepla do formy, včetně ostřihu.

Poté následuje montáž těchto jednotlivých součástí do polotovaru sestavy.

Jednotlivé lamely 6a-1 v rozvinutém stavu se nalepí paprskovitě na vnitřní trubku 4a, a to prostřídaně levé a pravé lamely 6a-1, líc k líci, rub k rubu lamely 6a-1.

Následně se tento polotovar sestavy vloží do speciálního stáčecího přípravku, pomocí něhož se stočí všechny lamely 6a-1 najednou do požadovaného evolventního tvaru 7.

- 10 CZ 2023 - 386 A3

Takto získaný polotovar sestavy se vloží dovnitř vnější trubky 5, zevnitř opatřené lepidlem k fixaci všech evolventních lamel 6a-2 mezi vnitřní trubku 4a a vnější trubku 5. Potom se oba konce této sestavy opatří předním rozdělovačem 17a a zadním rozdělovačem 18a pomocí lepidla tak, že přední rozdělovač 17a a zadní rozdělovač 18a se musí umístit tak, aby vnější evolventní vstupy 11 vzduchu obou rozdělovačů 17a, 18a a vnitřní evolventní výstupy 12 vzduchu ústily do odpovídajících evolventních kanálů protiproudé části 2a výměníku 1a. Tím je výměník 1a hotov.

3D tisk je alternativním způsobem výroby výměníku 1, 1a, 1b. Představuje nákladnější způsob výroby.

V případě kovového materiálu pro výměník 1, 1a, 1b, jako je např. hliník, je možná výroba svařováním jednotlivých součástí. Kovové evolventní lamely 6, 6a-2, 6b-2 je možno lisovat z tenké fólie tvářením za studena.

Průmyslová využitelnost

Rekuperační výměník 1, 1a, 1b představuje vzduchotechnický prvek větracího systému, udržujícího teplo nebo chlad v místnosti při větrání v budově. Jedná se o výměník 1, 1a, 1b typu vzduch-vzduch, který je určen pro zabudování zejména do obvodové zdi budovy, ale též do VZT potrubí.

Claims (10)

1. Protiproudý válcový rekuperační výměník (1; 1a; 1b) tepla, určený pro větrání budov, zahrnuje válcovou protiproudou část (2; 2a; 2b) navazující na dvě protilehle uspořádané rozdělovače (17,18; 17a, 18a; 17b, 18b), výměník (1; 1a; 1b) obsahuje souose uspořádanou vnitřní trubku (4, 4a) a vnější trubku (5), mezi nimiž jsou uspořádány lamely (6), vstupy (11) vzduchu jsou uspořádány radiálně případně semiradiálně na rozdělovačích (17,18; 17a, 18a; 17b, 18b) výměníku (1; 1a; 1b) a paprskovitě vzhledem k podélné ose (8) výměníku (1; 1a; 1b) a navazují na vstupní kanály uspořádané mezi vnější trubkou (5) a vnitřní trubkou (4; 4a; 4b) protiproudé části (2; 2a; 2b) výměníku (1; 1a; 1b), výstupy (12) vzduchu jsou uspořádány axiálně na koncových rozdělovačích (17,18; 17a, 18a; 17b, 18b) výměníku (1; 1a; 1b ) paprskovitě vzhledem k podélné ose (8) a navazují na výstupní kanály mezi vnější trubkou (5) a vnitřní trubkou (4; 4a; 4b) protiproudé části (2; 2a; 2b) výměníku (1; 1a; 1b) a pokud se směry proudění otočí, stávají se vstupy vzduchu výstupy vzduchu a výstupy vzduchu vstupy vzduchu, vyznačující se tím, že

i) lamely (6; 6a-2; 6b-2) jsou stočeny do evolventního tvaru (7) v průřezu kolmém na podélnou osu (8) výměníku (1; 1a; 1b);

ii) tyto evolventní lamely (6; 6a-2; 6b-2) jsou uspořádány paralelně a souose za sebou vzhledem k ose (8) výměníku (1; 1a; 1b) se stejnou vzájemnou roztečí mezi sebou navzájem, iii) párem evolventních lamel (6; 6a-2; 6b-2) je vymezen oddělený protiproudý evolventní kanál přívodu (13) vzduchu a sousedním párem evolventních lamel (6; 6a-2; 6b-2) je vymezen oddělený protiproudý evolventní kanál odvodu (14) vzduchu;

iv) každý protiproudý evolventní kanál přívodu (13) vzduchu navazuje na vnější evolventní vstup (11) vzduchu a každý protiproudý evolventní kanál odvodu (14) vzduchu navazuje na vnitřní evolventní výstup (12) vzduchu; a

v) každý rozdělovač (17,18; 17a, 18a; 17b, 18b) je opatřen napojovací mezitrubkou (9).

2. Protiproudý válcový rekuperační výměník (1; 1a) podle nároku 1, vyznačující se tím, že protiproudá část (2; 2a; 2b) výměníku (1; 1a; 1b) je zvlněna v příčném i podélném směru vůči podélné ose (8) výměníku (1; 1a; 1b).

3. Protiproudý válcový rekuperační výměník (1; 1a) podle nároku 1, vyznačující se tím, že rozdělovače (17,18; 17a,18a) jsou zkoseny a jsou zúženy k podélné ose (8) výměníku (1; 1a; 1b) a směrem k napojovacím mezitrubkám (9).

4. Protiproudý válcový rekuperační výměník (1b) podle nároku 1, vyznačující se tím, že rozdělovače (17b; 18b) jsou ploché.

5. Protiproudý válcový rekuperační výměník (1; 1a; 1b) podle nároku 1, vyznačující se tím, že každá evolventní lamela (6; 6a-2; 6b-2) je svými konci přichycena k vnitřní trubce (4; 4a; 4b) a k vnější trubce (5) v protiproudé části (2; 2a; 2b) a k rozdělovací části (3; 3a) rozdělovačů (17, 18; 17a, 18a; 17b, 18b).

6. Protiproudý válcový rekuperační výměník (1) podle nároku 1, vyznačující se tím, že evolventní lamela (6) má střední protiproudou část (15) i obě protilehlé koncové křížové části (16) s hladkým povrchem.

7. Protiproudý válcový rekuperační výměník (1a; 1b) podle nároku 1, vyznačující se tím, že každá evolventní lamela ( 6a-2; 6b-2) má střední protiproudou část (15a-2; 15b-2) profilovanou a zvlněnou a obě protilehlé koncové křížové části (16a-2, 16b-2) mají hladký povrch.

- 12 CZ 2023 - 386 A3

8. Protiproudý válcový rekuperační výměník (1, 1a, 1b) podle nároku 1, vyznačující se tím, že evolventní lamela (6; 6a-2; 6b-2) má svou protiproudou část (15; 15a-2; 15b-2) obdélníkového tvaru a své protilehlé koncové křížové části (16a-2, 16b-2) ve tvaru trojúhelníku nebo obdélníku.

9. Protiproudý válcový rekuperační výměník (1, 1a, 1b) podle nároku 1, vyznačující se tím, že vstupy přívodu (13) vzduchu a výstupy (14) vzduchu rozdělovacích částí (3; 3a) nebo rozdělovačů (17,18; 17a, 18a; 17b, 18b) jsou opatřeny vnitřními záslepkami (10, 10a, 10b), a vnitřní trubky (4, 4a) jsou na svých vnějších koncích opatřeny vnějšími záslepkami (10, 10a, 10b).

10. Způsob výroby protiproudého válcového rekuperačního výměník (1a) tepla se zvlněnými evolventními lamelami (6a-2) a se zkosenými rozdělovači (17a, 18a) podle nároku 1, vyznačující se tím, že probíhá v několika následných krocích:

• nejprve se připraví jednotlivé součásti výměníku (1a) z termoplastu, a to vnitřní trubka (4a) a vnější trubka (5) se nařežou na požadovanou délku;

• v jednom technologickém kroku se připraví lamely (6a-1) v rozvinutém přímém stavu, kdy se vakuově vstřikuje a lisuje termoplast za tepla ve formě včetně ostřihu;

• v dalším jednom technologickém kroku se připraví přední a zadní rozdělovač (17a, 18a), včetně napojovací mezitrubky (9), záslepky (10a) a rozdělovacích částí (3a) konců evolventních lamel (6a-1), kdy se vstřikuje a lisuje termoplast za tepla ve formě;

• poté se jednotlivé lamely (6a-1) v rozvinutém stavu nalepí paprskovitě do drážek vnitřní trubky (4a), a to prostřídaně levé a pravé lamely (6a-1), líc k líci, rub k rubu;

• následně se získaný polotovar vloží do speciálního stáčecího přípravku, pomocí něhož se stočí všechny lamely (6a-1) najednou do požadovaného evolventního tvaru (7);

• získaný polotovar se vloží dovnitř vnější trubky (5), případně do jejích drážek, zevnitř opatřené lepidlem a fixují se všechny evolventní lamely (6a-2) mezi vnitřní trubku (4a) a vnější trubku (5);

a • následně se k oběma koncům získané protiproudé části (2a) přichytí přední rozdělovač (17a) a zadní rozdělovač (18a) pomocí lepidla, aby vnější evolventní vstupy (11) vzduchu obou rozdělovačů (17a, 18a) a vnitřní evolventní výstupy (12) vzduchu ústily do odpovídajících evolventních kanálů protiproudé části (2a) výměníku (1a).