CZ2021455A3 - Repelentní přípravky k ochraně kultur před poškozením zvěří, způsob jejich přípravy a použití - Google Patents

Abstract

Pro repelentní přípravky k ochraně kultur před poškozením zvěří ve smyslu řešení je charakteristické, že obsahují acetylid vápenatý (karbid vápníku) a lanolin. Tyto mohou mít charakter suspenzí, past, nebo krémů. Součástí řešení je také způsob jejich přípravy a použití.

Description

Repelentní přípravky k ochraně kultur před poškozením zvěří, způsob jejich přípravy a použití

Oblast techniky

Řešení se týká přípravy a použití repelentních přípravků sloužících k ochraně kultur před poškození zvěří.

Dosavadní stav techniky

Poškozením dřevin způsobuje, zejména spárkatá zvěř, značné škody zejména v lesním hospodářství na výsadbách lesních porostů. Hlavně jedle, která je vysazována méně než ostatní jehličnaté dřeviny, je pro zvěř lákavým zpestřením stravy. Podobně, zejména mladé stromky listnáčů (buk, dub, jasan, aj.) jsou zvěří poškozovány. Nej rozšířenější jsou škody způsobené srnčí a jelení zvěří. V posledních desetiletích došlo na Slovensku i v České republice k významnému nárůstu stavů spárkaté zvěře v důsledku čehož došlo i ke zvýšení škod na lesních kulturách.

Jedním z několika možných způsobů, jak je možné účinně snížit tyto škody představuje chemická ochrana v podobě chuťových repelentů, které se aplikují přímo na stromky. Účinné chemické repelenty mohou významně snížit náklady spojené se zajištěním dřevin, protože není třeba budovat nákladné oplocenky nebo obnovovat výsadbu sazenic. Na Slovensku, v České republice a také v zahraničí se v současnosti používá několik typů chemických repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří, které jsou více nebo méně účinné. V praxi se však pozorovalo, že zvěř si po jisté době může na aplikovaný repelentní přípravek zvyknout a je proto třeba repelenty obměňovat a střídat, včetně účinných látek v nich obsažených.

V současnosti používané chemické repelentní přípravky k ochraně kultur před poškozením zvěří lze rozdělit na: odstrašující, způsobující bolest, vzbuzující podmíněný odpor a repelenty chuťové. V podstatě se vždy jedná o chuťové a zapáchající účinné látky, přičemž u některých repelentních přípravků se jejich účinky kombinují.

Na Slovensku a také v České republice se v minulosti používaly repelenty především na bázi tetremetyltiuram disulfidu - (CH3)2N-CS-S-S-CS-N(CH3)2, tzv. thiramu (TMTD), který se využívá hlavně jako fungicid. V současnosti je použití tetramethylthiuram disulfidu zakázané. Známé jsou repelenty obsahující ichtyol, tálový olej, písek, mletý vápenec a destilační zbytky tuků. Komerčně dostupné jsou také přípravky napodobující lidský pot a další pachové přírodní, resp. přírodě identické látky.

V posledních letech byla, hlavně v Čechách, ověřována účinnost vývojových přípravků obsahujících různé pálivé a dráždivé látky (kapsaicin, piperin), denatonium benzoan, tzv. Bitrex jako sloučenina mimořádně hořké chuti, albumin, krevní moučka, rybí olej, dimethylsulfoxid (DMSO) a několik rostlinných silic - esenciálních olejů. Pokusně byl ověřován také účinek některých barvi v a luminiscenčních přísad.

Z publikovaných výsledků zahraničního výzkumu je třeba uvést práci Ward, J.S. a Williams, S.C. („Effectiveness of Deer Repellents in Connecticut“, Human-Wildlife Interactions 4 (1): 56-66, 2010) podle níž se při zkoušení celkem deseti komerčních přípravků osvědčilo použití repelentů na bázi zkažených slepičích vajec a kojotí moči. Studie Trenta, Nolteho a Wagnera („Comparison of Commercial Deer Repellents“, USDA National Wildlife Research Center Staff Publications, 572,2001) hodnotila účinnost 20 v USA dostupných repelentních přípravků, přičemž jako nejúčinnější se ukázaly přípravky obsahující rozkládající proteiny (zkažená slepičí vejce, zkažený jatečný odpad).

- 1 CZ 2021 - 455 A3

Podstata vynálezu

Nyní se zjistilo, že jako repelentní přípravky k ochraně kultur před poškozením zvěří, zejména 5 dřevin, lze s výhodou použít suspenze, pasty nebo krémy obsahující karbid vápníku (CaC2) a lanolin. Acetylid vápenatý, známý pod označením dikarbid vápenatý, nebo obvykle karbid vápníku (CAS: 75-20-7, ES: 200-848-3), patří mezi základní produkty elektrochemického průmyslu. Vyrábí se z vápence a koksu. Při značném zjednodušení lze redukci vápna koksem vyjádřit reakční schématem:

CaO + 3C — CaC2 + CO ΔΗ298,ι = + 108,0 kcal

Reakce má výrazně endotermický charakter, přičemž potřebné teplo se generuje elektrickým proudem formou elektrického oblouku a také odporem, který klade průchodu proudu obsah pece.

Reakce je vratná, přičemž teplota, při které se začíná tvořit karbid, je asi 1 700° C. Vznikající karbid se rozpouští v přebytečném vápně na taveninu. Aby se další podíly vápna přeměnily na karbid, je třeba, aby teplota v peci dosáhla asi 2 100° C. Tavenina získaná při této teplotě se skládá ze 75 - 80 hmot. % karbidu vápníku, zbytek tvoří oxid vápenatý, nečistoty z koksu a vápence a také malé množství (0,5 - 1 hmot. %) zůstatkového uhlíku.

Převážný podíl vyráběného karbidu slouží k výrobě etinu - acetylenu (C2H2), jehož podstatná část se zpracovává dále na celou řadu významných organických látek (acetaldehyd, kyselina octová, butadien atd.) a kyanových sloučenin. Používá se také v ocelářství jako redukční odsiřovací činidlo. Přibližně čtvrtina vyráběného karbidu se zpracovává azotací na kyanamid vápenatý, CaCN2, tzv.

dusíkaté vápno. V roce 1862 Fridrich Wohler zjistil, že působením vody na karbid vápníku vzniká etin - acetylen ve smyslu schématu:

CaC2 + 2H2O ^ Ca(OH)2 + C2H2

Použití karbidu - vápenatého na ochranu zemědělských rostlin v současnosti povoluje platná legislativa a karbidová drť se používá na odpuzování krtků tím, že karbid se vnáší do jejich nor.

Lanolin je amorfní mastná hmota získaná při praní ovčí vlny. Využití „masti“ získávané z vlny znali už ve starověkém Řecku. Její rafinací se zabývali v Německu Liebrich a Braun, přičemž v 35 roce 1882 tuto látku označili jako „lanolin“. Lanolin má funkci hydrofobní ochrany vlněných vláken, takže vytváří ochrannou vrstvu proti účinkům vody. V důsledku absence glycerolu v této mastné hmotě je opodstatněné zařadit ho z chemického hlediska mezi vosky. Lanolin je komplexní směsí přírodních esterů vyšších nerozpustných alkoholů a sterolů s vyššími mastnými kyselinami.

Lanolin lze fyzikálně - chemicky charakterizovat následovně:

barva: žlutá, světle hnědá až hnědá měrná hmotnost - hustota (při 15° C): 0,94 - 0,97 g/cm³ index lomu (refrakce při 40° C): 1,48 teplota tání: 35 - 40° C obsah volných kyselin: 4 - 10 % obsah volných alkoholů: 1 - 3 % jodové číslo: 15-30 číslo zmýdelnění: 95-120 průměrná molární hmotnost: 790 - 880 zastoupení mastných kyselin. 50 - 55 %.

Vodní emulze získaná odmaštěním vlny (obvykle ovčí) se v prvním stupni odděluje odstřeďováním a následnou sedimentací při zvýšené teplotě, čímž dochází k zahušťování „masťovitých“ složek.

Uvedený způsob hrubého čištění se opakuje (obvykle dva až třikrát). Takto získaný surový lanolin

- 2 CZ 2021 - 455 A3 se pro farmaceutické a kosmetické použití dále čistí, přičemž dochází ke snížení obsahu volných mastných kyselin a alkoholů, vody a minimalizuje se obsah pesticidů, detergentů a polyaromatických uhlovodíků. Rafinací se také změní barva lanolinu z hnědé na žlutou a odstraní se také jeho charakteristický „ovčí“ zápach. Při teplotě místnosti má lanolin charakter poměrně husté, jen těžko manipulovatelné, lepivé amorfní konzistence, připomínající povidla. Lanolin se nerozpouští ve vodě, i když mícháním s vodou (2 až 3 díly vody na díl lanolinu) tvoří tzv. vodnatý lanolin.

Experimentálně se zjistilo, že lanolin se mísí s kapalnými uhlovodíky - například s lehkým hydrogenováným benzínem (C4 - Cil), mastnými kyselinami, estery karboxylových kyselin například ethylesterem kyseliny octové (ethylacetát), s estery mastných kyselin a také s některými chlorovanými alkanovými deriváty, jako například s trichlórmethanem (chloroformem) - CHCE, tetrachlormethanem (chloridem uhličitým) - CCI4 a 1,2- dichlorethanem (ethylendichlorid) CH2CICH2CI. Pro přípravu emulzí lanolinu je možné použít také některé z aromátů, především benzen [CetL], toluen - methylbenzen [C6H5.CH3] nebo xylen - dimethylbenzen [CePL/dUh)].

Předností použití některých chlorovaných alkanových derivátů oproti aromátům, benzínu a také esterům je jejich nehořlavost. Určitou nevýhodou je však jejich značně vysoká měrná hmotnost hustota (1,25 až 1,6 g/cm³).

Zdrojem mastných kyselin jsou tuky a oleje. Ty obsahují nasycené a nenasycené mastné kyseliny. Předností mastných kyselin je, že jsou ve formě směsí zastoupeny jak v živočišných tucích, tak i v rostlinných olejích, které jsou obecně dostupné a biologicky odbouratelné. Zastoupení jednotlivých typů mastných kyselin v některých druzích olejů a tuků je různé, což lze vidět i z následujícího přehledu:

Celkový počet uhlíků v molekule mastné kyseliny

Druh oleje nasycené mastné kyseliny C4 Cé Cg C|Q C]₂ C|4 C16 Cis C’Q-24 nenasycené mastné kyselinv

CiíCíPC^Cis*** další

Průměrný obsah mastné kyseliny (%)

Ricinový olej	2	8	3	87 (Cisricinolejová)
Kokosový tuk 1	1 9 7 45 18 9 1 1	7	2
Lněný olej	6 2 1	19	24	48
Řepkový olej	1113	20	15	2 57 (C22-
				e tuková)
Slunečnicový olej	4-9 1-7	14-40	48-74
Sojový olej	10 2 1	1 30	50	6
Olivový olej	7,5-20 0.5-5	55-83	2,5-21
Hovězí lůj	6 27 14	50	2

Cis* - olejová kyselina - CH₃(CH₂)7CH = CH(CH₂)₇COOH

Cis** - linolová kyselina - CH₃(CH₂)3(CH₂CH = CH)₂(CH₂)₇COOH

Cis*** - linolenová kyselina - CH₃(CH₂CH = CH)₃(CH2)₇COOH

Stejně velkou výhodou i esterů mastných kyselin je jejich biologická rozložitelnost. Vyrábějí se trans-esterifikací triglyceridů mastných kyselin, při které dochází k nahrazení propantriolu methanolem. Zdrojem mastných kyselin může být více než 300 druhů rostlin, přičemž tyto se v nich nacházejí obvykle v semenech a plodech. Nejvýznamnějšími olejnatými rostlinami, a tedy i zdroji mastných kyselin jsou: řepka olejná, slunečnice, olivy, sója, kokosové ořechy a další. Jako surovina pro výrobu esterů mohou být používány také oleje a tuky získávané sběrem použitých

-3CZ 2021 - 455 A3 kuchyňských olejů z gastronomických provozů (použité fritovací oleje apod.).

Na esterifikaci mastných kyselin se nejčastěji používá methylalkohol (CH3OH). Kromě methylesterů používaných v Evropě se z rostlinných olejů vyrábí (hlavně v USA) i ethylester. Podstatný podíl esterů mastných kyselin se v současnosti využívá jako součást paliv do motorů spalujících naftu, jako tzv. bionafta. Na Slovensku byla úspěšně testována tzv. bionafta MDT s 30 hmot. % podílem methyl-esteru v klasické naftě. V USA se používá palivo s 20 hmot. % zastoupením bio-nafty, zatímco ve Francii se prodává směs nafty s 5 hmot. % metylesteru.

Pro estery mastných kyselin jsou používána různá technická označení. Na Slovensku je zažité označení MERO (metylester řepkového oleje), v zahraničí se používá termín RME (Rape Seed Methyl Ester). V případě, že zdrojem mastných kyselin není jen řepkový olej, správnější je používat označení FAME, který je odvozen z anglického označení Fatty Acid Methyl Ester.

Podle normy ČSN EN 14214 musí FAME splňovat kromě jiných také tyto požadavky:

• obsah FAME: min. 96,5 hmot. % • měrná hmotnost - hustota při 15° C: 860 - 900 kg/m³ • viskozita při 40° C: 3,5 - 5,0 mm²/s • bod vzplanutí: min. 101° C • číslo kyselosti: max. 0,5 mg KOH/g • obsah metylester kyseliny linolenové: max. 12,0 hmot. % • obsah polyolefmické (4 a více dvojných vazeb) methylesterů: max. 1,0 hmot. % • obsah volného glycerolu: max. 0,02 hmot. % • obsah vody: max. 500 mg/kg.

Destilovaný metylester řepkového oleje (CAS: 67762-26-9, 67762-38-3, EINECS: 267-007-3, 267-015-4) není toxický, je velmi dobře biologicky odbouratelný. Biologická rozložitelnost MERO testována podle CEC L-33-A-93 je přibližně 98 hmot. % v průběhu 21 dní. Ve Francii je MERO vzhledem ke svým vlastnostem dokonce zařazen mezi potraviny.

Uvedená rozpouštědla v případě jejich technické jakosti často obsahují malé množství vody (zejména v případě benzínu a esterů). V takovém případě je vhodné ještě před jejich použitím k přípravě emulzí lanolinu tuto vodu odstranit, aby se předešlo případným problémům při dispergaci karbidu do emulze (pěnění směsi, nafukování obalů apod.). Pro odstranění vody je možné, kromě jiných způsobů, použít zreagování vody s malým množstvím karbidu. Pokud se lanolínové emulze připravují při zvýšené teplotě je možno malé množství karbidu přidat již před ohřevem ke směsi lanolin - kapalná fáze. V takovém případě je však nutné zajistit dokonalé odvětrání plynné fáze za chladičem. Homogenizací lanolinu s uvedenými rozpouštědly lze připravit emulze charakterizované vhodnými reologickými vlastnostmi i při pokojové teplotě, přičemž takto získané emulze chemicky nereagují s karbidem vápníku a hydrofobizují jeho povrch. Uvedené skutečnosti umožňují přípravu suspenzí karbidu vápníku v připravených emulzích lanolinu.

Zjistilo se, že změnou zastoupení složek v takto připravovaných suspenzích lze efektivně měnit jejich charakter (reologické vlastnosti), přičemž připravované produkty mohou být volně tekuté, nebo až pastovité. Na úpravu vlastností emulzí lanolinu je možné využít také přídavek některého z esterů nebo alkoholů - zejména metylalkohol, etylalkohol nebo izopropylalkohol. Zjistilo se, že na přípravu repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle tohoto řešení je účelné, jestliže obsah lanolinu v připravované emulzi je vyšší než 10 a nižší než 60 hmot. %, s výhodou 20 až 40 hmot. %. V zájmu dosažení optimálních vlastností finálních přípravků repelentních suspenzí nebo past k ochraně kultur proti ohryzu a okusu zvěří je vhodné používat při jejich přípravě karbid vápníku (CaC2) jehož částice jsou menší než 1,5 mm. V této souvislosti se při přípravě repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří, ve smyslu řešení, jako výrobně i ekonomicky výhodné ukázalo využití karbidu vápníku ve formě jemného pudru, který se získává jako vedlejší produkt při výrobě karbidové drti. Karbidový pudr obsahuje cca 98 hmot.

- 4 CZ 2021 - 455 A3 % částic rovných nebo menších než 0,025 mm. Experimentálně se prokázalo, že z hlediska účinnosti repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle řešení a také jejich reologie je vhodné, pokud obsah karbidu vápníku ve finálním přípravku tvoří více než 5 a méně než 55 hmot. %, s výhodou 15 až 45 hmot. %.

V případě použití repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří ve smyslu tohoto řešení se dosahuje kombinovaná - synergická repelentní účinnost, která souvisí s účinky chuťovými a zápachovými. Odpor zvířat vůči pozření ošetřených rostlin je dále zvýšen abrazivním působením částic a alkalickou reakcí produktů postupného hydrolytického rozkladu karbidu vápníku. V případě potřeby je možné účinnost repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle řešení ještě prohloubit přídavkem dalších aditivních látek jako jsou pálivé a dráždivé látky (kapsaicin, piperin apod.), denatoniumbenzoan, albumin, krevní moučka, rybí olej, dimethylsulfoxid (DMSO), látky s luminiscenční účinností, nebo různé rostlinné silice - esenciální oleje. Hydro fobní účinek lanolinu zajišťuje pozvolné a dlouhodobé působení repelentu.

Součástí nároků na ochranu je také způsob přípravy repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří ve smyslu tohoto řešení. Příprava je tvořena dvěma základními stupni - příprava lanolínové emulze a dispergace karbidu vápníku v připravené emulzi. Přípravu lanolínové emulze lze realizovat při pokojové teplotě, nebo s výhodou při zvýšené teplotě. Při přípravě emulze bez ohřevu je třeba zajistit účinné míchání směsi lanolinu s použitou kapalnou složkou. Vzhledem k amorfnímu charakteru lanolinu je vhodné upřednostnit míchání protřepáváním nebo hnětením. Pokud se na přípravu emulze lanolinu použije homogenizace s použitím míchadla, je třeba postupovat tak, že lanolin se postupně přidává do míchané kapalné fáze. Přípravu lze urychlit také tak, že lanolin se předem roztaje (např. ohřevem ve vodní lázni) a takto se postupně přidává k intenzivně míchané kapalné fázi. Je vhodné pokud lze kapalnou fázi také zahřát na teplotu blízkou teplotě rozpuštěného lanolinu. Příprava lanolínové emulze je možná také tak, že odpovídající množství lanolinu a používané kapalné složky se zahřívají spolu. V případě použití kapalné složky s vyšší tenzí par je třeba směs zahřívat pod zpětným chladičem v uzavřené nádobě.

Dispergaci částic karbidu vápníku v lanolínové emulzi lze realizovat v zařízeních zajišťujících důkladné homogenizování složek tvořících kapalnou fázi. Podle charakteru výsledného produktu homogenizace (suspenze, pasta, krém) je třeba zvolit vhodný typ míchače, resp. hnětače.

Způsob přípravy repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle tohoto řešení umožňuje také přípravu v jednom zařízení, které však musí splňovat podmínky vhodné jak pro přípravu emulze lanolinu, tak i pro její následnou homogenizaci s karbidem. Jako zařízení tohoto typu jsou míchače - mixéry například typu Lodige, které umožňují i ohřev míchaných složek.

V závislosti na charakteru repelentního přípravku k ochraně kultur před poškozením zvěří (suspenze, pasta, krém) je nutné k jeho aplikaci zvolit přiměřený způsob aplikace.

V případě, že přípravek obsahuje karbid vápenatý (CaC2) jen ve formě jeho jemných částic, je možné přípravek aplikovat i formou postřiku. V případě potřeby úpravy reologických vlastností postřikové kapaliny, je možné k ředění použít buď podobnou, nebo chemicky příbuznou látku jako byla použita při přípravě emulze lanolinu, nebo je možné postřik ředit také přídavkem některého z alkoholů (ethanol, methanol, isopropylalkohol apod.), rostlinných olejů nebo esterů, například esterů mastných kyselin (FAME, MERO apod.).

Pokud má repelent podle řešení charakter husté - viskózní suspenze nebo pasty, či krému a obsahuje částice karbidu, které by znemožňovaly jeho aplikaci stříkáním, realizuje se aplikace nátěrem rostlin. K nátěru se používá dvojice kartáčů na dlouhých rukojetích, nebo široké ploché štětce a prkénka k přidržování sazenic, příp. ruka chráněná rukavicí. Ošetřuje se buď celoplošně kmínek a terminální výhon, příp. i silnější větve (listnáče), nebo první přeslen s terminálním výhonem (jehličnany). Pokud je nutná případná úprava reologie nátěrové hmoty lze na její ředění používat

- 5 CZ 2021 - 455 A3 obdobné látky, jak bylo již uvedeno.

Příklady uskutečnění vynálezu

V následujícím textu uváděné příklady ozřejmují a dokumentují předmětné řešení, ale v žádném případě neomezují nároky na jeho ochranu.

Příklad 1

Za účelem přípravy emulze lanolinu určeného k přípravě repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří se do skleněné nádoby uzavíratelné systémem twist-up navážilo 157,2 g surového lanolinu Fatty acids (Lanolines De La Tossee, Francie) a 110,2 g ethylacetátu. Po dokonalém uzavření nádoby se tato umístila na laboratorní třepačce. Po několika hodinách došlo k úplnému „rozpuštění“ původně amorfního lanolinu do formy tmavohnědé, volně tekuté emulze. Uvedeným způsobem byla připravena emulze obsahující 50 hmot. % lanolinu.

Příklad 2

Za účelem ověření možnosti přípravy lanolinové emulze s vyšším obsahem lanolinu se obdobným způsobem a za použití složek stejné jakosti jako v příkladu 1 navážilo: 157,2 g surového lanolinu a 105,2 g ethylacetátu. Použitím laboratorní třepačky se získala 59, hmot. % emulze lanolinu.

Příklad 3

Za účelem separace granulometrických frakcí karbidu vápníku, použitelných na přípravu vzorků repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří, se drť karbidu vápníku technické čistoty podrobila sítování. Na separaci byla použita sestava normovaných laboratorních sít o velikosti otvorů: 4,2 a 1,25 mm.

Vyhodnocením granulometrické analýzy bylo zjištěno, že drcený karbid obsahoval:

17,8 % částic d < 4 mm,

33,8 % částic 2 < d < 4 mm,

24,2 % částic 1,25 < d < 2 mm a 24,2 % částic menších nebo rovných 1,25 mm.

Příklad 4

Při přípravě lanolinové emulze způsobem „za horka“ se postupovalo tak, že se do varné baňky navážilo: 350 g surového lanolinu stejné kvality jako v již uvedených příkladech a 650 g benzenu (C6H6). Baňka se umístila do vodní lázně, ve které se zahřívala pod zpětným chladičem na teplotu cca 85° C. Během varu a kondenzace kapalné složky se původně amorfní a poměrně tuhý lanolin postupně rozpustil, čímž vznikla emulze vhodná na dispergaci částic karbidu.

Příklad 5

Obdobný způsob přípravy lanolinové emulze jako v příkladu 4 byl použit také při použití kapalné složky tvořené methyl benzenem - toluenem, C6H5.CH3, s tím rozdílem, že v tomto případě byla na ohřev použita olejová lázeň. Teplota lázně byla udržována na cca 112 - 115° C.

Příklad 6

Při použití dimethylbenzenu - xylenu [C6H4.(CH3)2] byl postup přípravy emulze lanolinu obdobný jako v příkladu 5, s tím rozdílem, že olejová lázeň byla vyhřátá pomocí elektrického vařiče na

- 6 CZ 2021 - 455 A3 teplotu cca 135° C.

Příklad 7

Za účelem ověření možnosti přípravy emulze lanolinu za použití technického benzínu - lehkého hydrogenovaného benzínu (C4 - C11) se do skleněné nádoby s dobře těsnícím uzávěrem typu twistup navážilo: 108,05 g surového lanolinu tmavohnědé barvy, obdobné kvality jako v již spíše uvedených příkladech a 107,95 g technického benzínu. Po uzavření nádoby se směs míchala po dobu několika hodin pomocí laboratorní míchačky. Uvedeným způsobem byla připravena volně tekoucí cca 50 hmot. % emulze lanolinu, vhodná na její další zpracování na vzorek prostředku proti okusu a ohryzu dřevin zvěří ve smyslu tohoto řešení.

Příklad 8

Zcela analogickým způsobem jako v příkladu 7 byla připravena emulze surového lanolinu v technickém benzinu obsahující cca 60 hmot. % lanolinu mícháním 150,8 g lanolinu a 100,5 g technického benzínu, při pokojové teplotě.

Příklad 9

Obdobným postupem jako v příkladech 7 a 8 bylo ověřená příprava cca 80 hmot. % surového lanolinu, přičemž bylo použito: 130,65 g surového lanolinu a 32,85 g technického benzínu. Několikahodinovým mícháním se získala velmi viskózní emulze lanolinu, avšak nevyhovujících reologických vlastností. V zájmu úpravy reologie se přidalo dalších 23 g technického benzínu. Rozmícháním se získala volně tekoucí emulze obsahující cca 70 hmot. % lanolinu.

Příklad 10

S cílem připravit vzorek repelentního přípravku k ochraně kultur před poškozením zvěří podle řešení určený pro ověřování jeho účinnosti na výsadbě lesních dřevin, se za stálého míchání k 631 g 53,5 hmot. % emulze lanolinu v ethylacetátu postupně přidalo 420 g sítováním odseparované frakce technického karbidu vápníku. Použitý karbid obsahoval částice menší než 1,25 mm. Získaný produkt obsahoval cca 40 hmot. % karbidu, přičemž měl vyhovující reologické vlastnosti a byl vhodný pro přímou aplikaci natíráním.

Příklad 11

Pro obdobné použití a analogickým způsobem jako v příkladu 10 se k 615 g 59,85 hmot. % emulze surového lanolinu v technickém benzinu přidalo 411 g karbidu vápníku obdobné granulometrie jako v příkladu 10. Použitý karbid obsahoval částice menší než 1,25 mm. Získaný produkt obsahoval cca 40 hmot. % karbidu, přičemž měl vyhovující reologické vlastnosti a byl vhodný pro přímou aplikaci nátěrem.

Příklad 12

Pro ověření účinnosti byl připraven, obdobně jako v příkladech 10 a 11, vzorek repelentního přípravku k ochraně kultur před poškozením zvěří homogenizací 1 337 g 43,7 hmot. % emulze surového lanolinu v tetrachlormethanu (chlorid uhličitý) - CCI4 a 874 g frakce technického karbidu vápníku (d < 1,25 mm). Získaný produkt obsahoval cca 40 hmot. % karbidu, přičemž měl vyhovující reologické vlastnosti a byl vhodný pro přímou aplikaci nátěrem. Předností tohoto přípravku byla jeho nehořlavost.

Příklad 13

Při laboratorní přípravě lanolinové emulze vhodné pro přípravu vzorku repelentního přípravku k

- 7 CZ 2021 - 455 A3 ochraně kultur před poškozením zvěří ve smyslu řešení se do skleněného nádoby s dobře těsnícím uzávěrem typu twist-up se navážilo:

156,4 g surového lanolinu, tmavě hnědé barvy a 162,45 g chloroformu (chloroformu), CHCI3.

Několikahodinovým mícháním pomocí laboratorní třepačky při teplotě místnosti, se připravila emulze obsahující cca 49 hmot. % lanolinu. Produkt měl vhodné reologické vlastnosti a byl použit na homogenizaci s práškovou formou karbidu vápníku (CaC2).

Příklad 14

V laboratorních podmínkách byla ověřena možnost přípravy emulze lanolinu za použití 1,2dichlorethanu (etyléndichloridu), CH2QCH2Q. Rozpouštění lanolinu bylo realizováno při zvýšené teplotě, v aparatuře a za podmínek stejných jako v příkladu 4. Teplota vodní lázně použitého k ohřevu byla cca 85° C. Při těchto podmínkách byla připravena emulze obsahující cca 35 % hmot. lanolinu s vyhovujícími reologickými vlastnostmi.

Příklad 15

V souvislosti s ošetřením sazenic jedle kavkazské /Abies normanniana/ proti okusu lesní zvěří byl aplikován přípravek na bázi emulze lanolinu v chloridu uhličitém ve smyslu příkladu 12 nátěrem prvního přeslenu s terminálním výhonem sazenice pomocí dvojice kartáčů na dlouhých rukojetích. Za účelem praktického ověření možnosti ředění přípravku se k jeho části přidal metanol. Takto zředěný přípravek byl tekutější a dobře se aplikoval.

Příklad 16

V zájmu rozšíření účinnosti repelentního přípravku k ochraně kultur před poškozením zvěří ve smyslu řešení na bázi suspenze karbidu v emulzi lanolin - chlorid uhličitý, obdobného složení jako v příkladu 12, se na 100 hmotnostních dílů suspenze dále přidalo:

0,5 hmotnostního dílu cca 40 hmot.% roztoku kapsaicinu v dimethylsulfoxidu a 2 hmotnostní díly cca 15 hmot. % roztoku denatoniumbenzoanu (Bitrex) v propylenglykolu.

Příklad 17

Ošetření růstových terminálů borovice lesní /Pinus sylvestris L./ proti okusu spárkatou zvěří bylo realizováno repelentním přípravkem k ochraně kultur před poškozením zvěří ve smyslu řešení. Repelentní přípravek obsahoval emulzi surového lanolinu v technickém benzinu (C4 -C11) a drcený karbid, obsahující částice menší než 2 mm. Jelikož použitý repelentní přípravek k ochraně kultur před poškozením zvěří měl charakter pasty, nanášel se na vrcholy vysazených sazenic pomocí aplikační zkoušky nátěrem přeslenu s terminálním výhonem dvojicí kartáčů na dlouhých rukojetích, rukou chráněnou rukavicí.

Příklad 18

V zájmu přípravy lanolinové emulze na bázi esterů mastných kyselin se v laboratorních podmínkách ověřovala možnost jejich přípravy při pokojové teplotě a také za tepla. Do skleněné nádoby s těsným uzávěrem (systém twist-up) se navážilo 227,6 g surového lanolinu obdobné kvality jako v příkladu 1 a 227,75 g methylesteru řepkového oleje (Agromero). Obsah nádoby se po jejím dokonalém uzavření míchal (protřepáváním), při teplotě místnosti (cca 20° C). Po cca 30 hodinách občasného promíchávání se získala tmavohnědá emulze s větším aglomerátem ještě nerozpuštěného lanolinu.

- 8 CZ 2021 - 455 A3

S cílem ověřit možnost přípravy obdobné emulze za tepla se do stejné nádoby navážilo: 216,85 g surového lanolinu a 217,7 g esteru (Agromero). Nádoba se po jejím důkladném uzavření umístila do vodní lázně, kde se postupně temperovala na teplotu cca 85° C. Během asi 45 minut došlo k úplnému rozpuštění lanolinu, přičemž směs měla charakter volně tekoucího roztoku - taveniny, tmavě hnědé barvy. Důkladnou homogenizací směsi se získala emulze obsahující cca 49,9 hmot. % lanolinu, která vychladnutím nabyla charakteru pasty. K 75 hmotnostním dílům připraveného pastovitého meziproduktu bylo přimícháno 25 hmotnostních dílů práškovitého karbidu vápníku (CaC2) získaného při odprašování výrobny.

Příklad 19

S cílem připravit emulzi lanolinu určenou na finalizaci repelentního přípravku k ochraně kultur před poškozením zvěří podle řešení se směs skládala ze 78,65 hmotnostních dílů řepkového oleje a 41,6 hmotnostních dílů surového lanolinu, za občasného promíchání se zahřívala na teplotu cca 65 ° C. Během asi hodinového ohřevu došlo k úplnému roztavení původně amorfního lanolinu. Uvedeným způsobem se získala emulze lanolinu tmavě hnědé barvy, která obsahovala cca 34,6 hmot. % lanolinu. K připravené emulzi lanolinu byl za stálého míchání přidán práškový karbid vápníku obsahující částice velikosti 1,25 mm a menší. Poměr míchání složek byl: 85 hmot. % lanolinové emulze a 15 hmot. % karbidu. Směs měla po vychladnutí pastovitou konzistenci a byla určena na ošetření sazenic listnatých dřevin (dub, buk, aj.) celoplošným nátěrem kmínku, terminálu a silnějších větví, resp. nátěrem prvního přeslenu s terminálním výhonem (jehličnany) dvojicí kartáčů na dlouhých rukojetích, nebo širokými plochými štětci a prkénky k přidržování sazenic, popř. rukou chráněnou rukavicí.

Příklad 20

Při přípravě vzorku repelentního přípravku krémové konzistence ve smyslu řešení, určeného k ošetření sazenic listnatých dřevin (buk, dub), se používala nerezová nádoba umístěna v další nádobě s vodou ohřívanou pomocí ponorného elektrického vařiče. Do nádoby se navážilo 281 g surového lanolinu obdobné kvality jako v příkladu 1 a 844 g řepkového oleje potravinářské kvality. Směs lanolinu a rostlinného oleje se pozvolna ohřívala za jejího občasného promíchání. Už při teplotě směsi cca 35° C bylo postupným tmavnutím olejové fáze postřehnutelné postupné rozpouštění lanolinu. K úplnému roztavení lanolinu došlo při teplotě směsi cca 50° C (při teplotě vodní lázně cca 70° C), po asi 20 minutách jejího míchání.

Připravená olejová emulze lanolinu měla tmavohnědou barvu a měla charakter dobře tekoucí kapaliny. K dokonale homogenní emulzi obsahující cca 25 hmot. % lanolinu se dále přidalo 375 g práškového karbidu vápenatého (prachový podíl zachycený při výrobě drcení karbidu). Uvedeným způsobem byla připraveno 1 500 g repelentního přípravku k ochraně kultur před poškozením zvěří podle řešení, určeného pro aplikační zkoušky nátěrem dvojicí kartáčů na dlouhých rukojetích.

Příklad 21

Při přípravě obdobného vzorku jako v příkladu 20 se identickým způsobem připravil vzorek repelentního přípravku k ochraně kultur před poškozením zvěří. Při přípravě vzorku bylo použito:

288 g surového ovčího lanolinu stejné kvality jako v příkladu 1,

853 g směsi esterů mastných kyselin FAME - 10 (Meroco S.p.A. Leopoldov), splňující požadavky normy ČSN 14214, podle níž ji lze charakterizovat takto:

• obsah methylesteru mastné kyseliny: min. 96,5 hmot. %, • hustota při 15° C: min. 860, max. 900 kg/m³, • viskozita při 40° C: min. 3,5; max. 5,0 mm2/s, • bod vzplanutí: 101° C,

- 9 CZ 2021 - 455 A3 • obsah síry: max. 10,0 mg/kg, • cetanové číslo: min. 51,0;

• obsah síranového popela: max. 0,02 hmot. %.

K emulzi surového lanolinu se za míchání postupně přidalo 375,45 g práškového karbidu vápenatého, obdobné kvality jako v příkladu 20.

Průmyslová využitelnost

Pro přípravu repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle řešení je charakteristické, že obsahují karbid vápníku (CaC2) a lanolin. Přípravky mohou mít charakter suspenzí, past, nebo krémů. Proces přípravy repelentních přípravků, který je součástí řešení, je nenáročný a jeho realizace nevyžaduje použití speciálních surovin a zařízení. Příprava sestává ze 15 dvou základních stupňů - přípravy lanolínové emulze a dispergace karbidu vápníku v připravené emulzi. Podobně aplikace přípravků ve smyslu řešení nevyžaduje používání žádných neobvyklých postupů, pomůcek ani vybavení.

Claims (11)

1. Repelentní přípravky k ochraně kultur před poškozením zvěří vyznačující se tím, že obsahují karbid vápníku - CaC2 a lanolin.

2. Repelentní přípravky k ochraně kultur před poškozením zvěří podle nároku 1, vyznačující se tím, že mají charakter suspenze, pasty nebo krému.

3. Způsob přípravy repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle nároku 1 a 2, vyznačující se tím, že karbid vápníku se disperguje v emulzi lanolinu.

4. Způsob přípravy repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle nároků 1 až 3 vyznačující se tím, že emulze lanolinu obsahuje některý z chlorovaných alkanových derivátů, některou z mastných kyselin, některý z esterů mastných kyselin, octan ethylnatý, benzen, toluen, xylen nebo benzín.

5. Způsob přípravy repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že emulze lanolinu obsahuje tetrachlormethan -CCI4, chloroformCHCI3, 1,2 -dichlorethan-CH2ClCH2Cl.

6. Způsob přípravy repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle nároků 1 až 4 vyznačující se tím, že emulze lanolinu obsahuje některý z rostlinných olejů.

7. Způsob přípravy repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle nároků 1 až 4 vyznačující se tím, že emulze lanolinu obsahuje methylester řepkového oleje.

8. Způsob přípravy repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, obsahuje některý z alkoholů.

9. Způsob přípravy repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že velikost částic karbidu vápníku je menší než 1,5 mm.

10. Způsob přípravy repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle nároků 1 a 8, vyznačující se tím, že jako karbid vápníku se použije prachový podíl, tzv. pudr získaný při výrobě a separaci drceného karbidu vápníku.

11. Použití repelentních přípravků k ochraně kultur před poškozením zvěří podle nároků 1 a 2 formou nátěru rostlin nebo jejich postřikem.