CZ2020141A3 - Zařízení pro vícesvodové EKG - Google Patents

Zařízení pro vícesvodové EKG Download PDF

Info

Publication number
CZ2020141A3
CZ2020141A3 CZ2020141A CZ2020141A CZ2020141A3 CZ 2020141 A3 CZ2020141 A3 CZ 2020141A3 CZ 2020141 A CZ2020141 A CZ 2020141A CZ 2020141 A CZ2020141 A CZ 2020141A CZ 2020141 A3 CZ2020141 A3 CZ 2020141A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
monitor
electrodes
sensing
electrode
base
Prior art date
Application number
CZ2020141A
Other languages
English (en)
Inventor
VladimĂ­r Kranz
Vladimír Ing. Kranz
Original Assignee
VladimĂ­r Kranz
Vladimír Ing. Kranz
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by VladimĂ­r Kranz, Vladimír Ing. Kranz filed Critical VladimĂ­r Kranz
Priority to CZ2020141A priority Critical patent/CZ2020141A3/cs
Priority to PCT/CZ2021/000010 priority patent/WO2021180255A1/en
Priority to EP21725013.3A priority patent/EP4117525A1/en
Publication of CZ2020141A3 publication Critical patent/CZ2020141A3/cs

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/24Detecting, measuring or recording bioelectric or biomagnetic signals of the body or parts thereof
    • A61B5/30Input circuits therefor
    • A61B5/307Input circuits therefor specially adapted for particular uses
    • A61B5/308Input circuits therefor specially adapted for particular uses for electrocardiography [ECG]
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/24Detecting, measuring or recording bioelectric or biomagnetic signals of the body or parts thereof
    • A61B5/25Bioelectric electrodes therefor
    • A61B5/279Bioelectric electrodes therefor specially adapted for particular uses
    • A61B5/28Bioelectric electrodes therefor specially adapted for particular uses for electrocardiography [ECG]
    • A61B5/282Holders for multiple electrodes
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/24Detecting, measuring or recording bioelectric or biomagnetic signals of the body or parts thereof
    • A61B5/30Input circuits therefor
    • A61B5/303Patient cord assembly, e.g. cable harness
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/24Detecting, measuring or recording bioelectric or biomagnetic signals of the body or parts thereof
    • A61B5/316Modalities, i.e. specific diagnostic methods
    • A61B5/318Heart-related electrical modalities, e.g. electrocardiography [ECG]
    • A61B5/327Generation of artificial ECG signals based on measured signals, e.g. to compensate for missing leads
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/24Detecting, measuring or recording bioelectric or biomagnetic signals of the body or parts thereof
    • A61B5/316Modalities, i.e. specific diagnostic methods
    • A61B5/318Heart-related electrical modalities, e.g. electrocardiography [ECG]
    • A61B5/332Portable devices specially adapted therefor
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/68Arrangements of detecting, measuring or recording means, e.g. sensors, in relation to patient
    • A61B5/6801Arrangements of detecting, measuring or recording means, e.g. sensors, in relation to patient specially adapted to be attached to or worn on the body surface
    • A61B5/6813Specially adapted to be attached to a specific body part
    • A61B5/6823Trunk, e.g., chest, back, abdomen, hip
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/68Arrangements of detecting, measuring or recording means, e.g. sensors, in relation to patient
    • A61B5/6801Arrangements of detecting, measuring or recording means, e.g. sensors, in relation to patient specially adapted to be attached to or worn on the body surface
    • A61B5/6813Specially adapted to be attached to a specific body part
    • A61B5/6825Hand
    • A61B5/6826Finger
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/68Arrangements of detecting, measuring or recording means, e.g. sensors, in relation to patient
    • A61B5/6801Arrangements of detecting, measuring or recording means, e.g. sensors, in relation to patient specially adapted to be attached to or worn on the body surface
    • A61B5/6813Specially adapted to be attached to a specific body part
    • A61B5/6828Leg
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/68Arrangements of detecting, measuring or recording means, e.g. sensors, in relation to patient
    • A61B5/6801Arrangements of detecting, measuring or recording means, e.g. sensors, in relation to patient specially adapted to be attached to or worn on the body surface
    • A61B5/683Means for maintaining contact with the body
    • A61B5/6831Straps, bands or harnesses
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/0002Remote monitoring of patients using telemetry, e.g. transmission of vital signals via a communication network
    • A61B5/0015Remote monitoring of patients using telemetry, e.g. transmission of vital signals via a communication network characterised by features of the telemetry system
    • A61B5/0022Monitoring a patient using a global network, e.g. telephone networks, internet
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/24Detecting, measuring or recording bioelectric or biomagnetic signals of the body or parts thereof
    • A61B5/316Modalities, i.e. specific diagnostic methods
    • A61B5/318Heart-related electrical modalities, e.g. electrocardiography [ECG]
    • A61B5/346Analysis of electrocardiograms
    • A61B5/349Detecting specific parameters of the electrocardiograph cycle
    • A61B5/358Detecting ST segments

Abstract

Technické řešení se týká kapesního monitoru srdečních signálů s možností předběžné detekce příznaků infarktu a následného ověření detailnějším. Monitor je s výhodou tvořený dvoukanálovým monitorem umístěným na snímací jednotce s výhodou tvořené „základnou monitoru dvoukanálového“. Základna má zespodu umístěny tři elektrody EKG, s výhodou tvořené elektrodou pro snímání potenciálu Kranzovy svorky, elektrodu pro snímání svodu V4 a elektrodu pro snímání svodu V5. Jejich sestava je umístěna na hrudi, což umožňuje snímání dvou hrudních svodů naráz, a to svodů V4 a 5V.

Description

Zařízení pro vícesvodové EKG
Oblast techniky
Zařízení se týká monitorování srdeční činnosti
Dosavadní stav techniky
Kapesní zařízení pro krátkodobé operativní monitorování srdeční činnosti monitorovanou osobou přiložením prstů na monitorovací zařízení nebo přiložením monitorovacího zařízení na hruď podle dosavadního stavu techniky jsou určena jen pro snímání a zobrazení jedno-svodového EKG a neumožňují snímání žádného z hrudních svodů VI až V6 pro zjištění možné elevace ST segmentu pro odhalení akutního infarktu myokardu (AIM) a nemají automatické vyhodnocení AIM pro aktivaci alarmu v případě jeho varování monitorované osoby. To znamená, že běžná populace nemá k dispozici dostupné kapesní zařízení, které by nosila s sebou, kterým by mohla, zejména v případě příznaků, potvrdit nebo vyloučit AIM, a jehož výsledek by mohla přeposlat záchranné službě pro urychlení akce na záchranu života . Přitom je ischemická choroba srdeční, která zapříčiňuje AIM je celosvětově nejčastější příčinou úmrtí a v současnosti je zodpovědná za téměř 1,8 milionu úmrtí ročně, neboli 20% všech úmrtí v Evropě. V evropských zemích se její incidence pohybovala v rozmezí 43 - 144 na 100 000 obyvatel a rok. Mortalita pacientů s AIM ovlivňuje doba nutná k diagnóze AIM a od ní se odvíjející doba do zahájení léčby. Kapesní zařízení, které by umožnilo jednoduché monitorování srdeční činnosti napříkladjedním svodem ale v případě potřeby se přepnulo na monitorování až 21 svodů pro vyloučení nebo potvrzení infarktu na trhu chybí. Přístroje EKG měří 12 svodů a pro zjištění infarktu se elektrody složitě přemísťují. EKG pro jednoduché přepnutí z 12 na 21 svodů na trhu chybí. Holtery nebo monitory u nemocničního lůžka snímají až 7 svodů. Chybí možnost jednoduchým přepnutím měřit až 21 svodů pro vyloučení infarktu. Neexistuje ale kapesní kardio lékárnička první pomoci, kterou by mohli mít osoby, zejména s vysokým rizikem AIM, stále po ruce, a v případě příznaku si mohly stanovit předběžnou diagnózu AIM, a výsledky předat dálkově k posouzení lékařským personálem a v případě pokynů by z lékárničky mohly vzít příslušný lék proti AIM a použít chemický test na AIM, čímž by mohly podstatně urychlit léčebný proces. Kardio lékárnička by a také mohla být využita k prevenci.
Zařízení pro snímání více-svodového EKG umožňující monitorování hrudních svodů nejsou v kapesním provedení, jsou rozměrná, ve stacionárním provedení nebo jsou komplikovaná v trvalé instalaci elektrod na těle lepením, svorkami, pásy nebo přísavkami a nastavení zařízení i vyhodnocení a jsou složitá, určena pro zdravotnická zařízení a pro pro použití jako kapesní monitorovací zařízení nošené monitorovanou osobou nejsou vhodná. Neexistují jednoduchá kapesní zařízení pro krátkodobé snímání křivky tepové frekvence jedno- svodového EKG pro předběžnou diagnózu srozumitelnou i pro laika například i monitorovanou osobou, která by, v případě zjištění arytmie nebo elevace ST segmentu nebo jiné odchylky od normálního EKG, zejména pro odhalení infarktu, umožnila rozšíření zařízení pro pořízení více-svodového, například až 12-svodového EKG pro upřesnění diagnostiky, s výhodou za pomoci odborného lékařského personálu.
U více svodových EKG neexistuje zařízení, které by se dalo jednoduše a rychle přiložit na tělo po dobu krátkodobého snímání EKG jen přidržením prsty aby se elektrody se nemusely připevňovat na tělo trvale, například přísavkami, náramky, šlemi, lepením, pásem nebo jinými mechanickými prostředky, které snímání EKG prodlužují, komplikují, prodražují a způsobují složitější instalaci, deinstalaci a skladování většího počtu objemných dílů.
Neexistuje jednoduché zařízení pro monitorování srdeční činnosti, například pro snímání křivky tepové frekvence které by se dalo rozšířit na snímání EKG nebo na zařízení pro snímání méněsvodového, například jedno-svodového EKG, které by se dalo přeměnit na zařízení pro snímání
- 1 CZ 2020 - 141 A3 více-svodové EKG v případě potřeby například zjištění odchylek od normálu. Většinou je jednoduché monitorování srdeční činnosti dostatečné, a nasadit hned zpočátku EKG více-svodové EKG by bylo zbytečné, neboť prvotní odhalení odchylek EKG od normálu, zejména arytmie se dá většinou odhalit pomocí křivky tepové frekvence a elevace ST segmentu pro zjištění infarktu pomocí metody popsané v této přihlášce, již pomocí jedno-svodového EKG. Nasazení vícesvodového EKG již pro určení předběžné diagnózy by bylo nevhodné kvůli komplikovanosti, energetické náročnosti, větším rozměrům zařízení kvůli potřebnému většímu akumulátoru, a časově náročnou obsluhou, nehledě k tomu, že by jeho obsluha byla jen obtížně zvládnutelná laikem, tedy běžnou monitorovanou osobou.
V případě potřeby, například pro vyloučení nebo potvrzení infarktu, záznam hrudních svodů, nejlépe na více-svodovém EKG je nezbytný a jeho nasazení je zapotřebí okamžitě při prvních příznacích pro záchranu života. Více-svodové EKG se záznamem hrudních svodů, kterým by se dalo jednoduché jedno-svodové EKG nebo zařízení pro monitorování tepové frekvence rozšířit, a přitom by bylo v kapesním provedení v dosavadním stavu techniky neexistuje. Také neexistuje kapesní provedení více-svodového EKG zařízení pro snímání hrudních svodů VI až V6, které by osoby s rizikovými faktory, mohly mít vždy u sebe, a v případě potřeby pořídit více-svodové EKG s hrudními svody, které by mohli poslat odkudkoliv, kde se nacházejí, například přes síť mobilního operátora, k vyhodnocení lékařskému personálu, například záchranné službě, nebo do dohledového centra.
Také neexistuje zařízení, které umožňuje jednoduché monitorování srdeční činnosti, například křivky srdečního tepu a/nebo méně-svodové EKG, ale které, v případě, že by to pro podrobnější diagnózu bylo zapotřebí, by se dalo na více-svodové EKG rychle změnit, zejména pro monitorování hrudních svodů v případě podezření na infarkt. Také neexistuje jednoduché zařízení v kapesním provedení pro monitorování srdeční činnosti, například jedno nebo dvou-svodové EKG, které by umožnilo pořídit EKG hrudního svodu a na které by měla monitorovaná osoba nebo lékařský personál živý náhled.
Pro plné vyhodnocení hrozby nebo výskytu infarktu je zapotřebí úplného EKG záznamu, tedy 21 svodů. Pro takové snímání je zapotřebí pro zařízení dle dosavadního stavu techniky nejméně 10 vodičů, jimiž jsou signály z těla monitorované osoby přivedeny do zařízení EKG. Připojení těchto vodičů k tělu pacienta pomocí přísavek, svorek a/nebo lepených sond je nekomfortní a omezující v pohybu, tedy nevhodné pro delší měření.
Podstata vynálezu
Nedostatky dosavadního stavu techniky řeší zařízení podle vynálezu. Podstatou vynálezu je zařízení pro vícesvodové EKG využívající méněsvodový monitor, který se pro docílení snímání většího počtu svodů přepíná z elektrod primárních, umožňujících snímání méně svodů na elektrody sekundární umožňující snímat více svodů. Méně svodovýá monitor je připojený k elektrodám, s výhodou primárním umožňujícím snímat srdeční signály pro zpracování monitorem na data pro určitý počet svodů limitovaný počtem elektrod a/nebo výkonností monitore, danou zejména počtem vstupních zesilovačů, tak zvaných frontend. Pro zpracování vyššího počtu svodů se monitor přepne, nebo přemístí, pro s výhodou postupné snímání, z většího počtu elektrod a/nebo obvodů, s výhodou umístěných ve snímací jednotce, které se postupně na monitor přepínají, s výhodou v sadách, propojovacím polem a/nebo se využije elektroda nebo elektrody přemísťovací pro postupné snímání srdečních signálů v místech určených pro zjišťování hrudních svodů.
Zařízení pro vícesvodové EKG obsahuje obvody , s výhodou pro vytvoření jednoho z: Wilsonovy svorky, posílené Kranzovy svorky , pseudo Kranzovy svorky,
- 2 CZ 2020 - 141 A3 elektrody pro snímání srdečních signálů, s výhodou tvořené minimálně dvěmi elektrodami primárními propojenými na monitor a elektrodami sekundárními, na které se monitor přepojuje z primárních elektrod , nebo které se na primární elektrody připojují, snímací jednotku , obsahující minimálně dvě elektrody, s výhodou tvořené elektrodami sekundárními, pro snímání srdečních signálů a/nebo obvodů, která je uzpůsobena pro připojení na monitor místo elektrod primárních připojovací elementy a/nebo přepojovací elementy pro přepínání mezi snímáními z elektrod primárních a snímáním z elektrod sekundárních, umístěných ve snímací jednotce, monitor pro zpracování srdečních signálů snímaných minimálně ze dvou elektrod primárních na digitální data pro zobrazení minimálně jednoho svodu EKG, uzpůsobený pro přepnutí na snímání z elektrod sekundárních umístěných ve snímací jednotce, paměť pro ukládání digitálních dat, zpracovaných monitorem z analogových srdečních signálů snímaných elektrodami základními a/nebo elektrodami umístěnými ve snímací jednotce, komunikační obvody pro drátový nebo bezdrátový přenos digitálních dat, živý nebo z paměti, do minimálně jedné spolupracující jednotky ve které nebo na které je monitor umístěn, nebo spolupracující jednotky umístěné vzdáleně od monitoru, minimálně jednu spolupracující jednotku umístěnou vzdáleně k monitoru , nebo spolupracující jednotku ve které nebo na které je monitor umístěn, uzpůsobenou pro zobrazení EKG křivek z přenášených digitálních dat komunikačním obvodem živě nebo z paměti a to pro postupné nebo současné zobrazování.
Elektrody jsou umístěné na jednom z: monitoru, spolupracující jednotce , ve které nebo na které je monitor umístěn, spolupracující jednotce umístěné vzdáleně k monitoru a připojené kablíkem a připojovacím elementem k monitoru , snímací jednotce.
Zařízení obsahuje propojovací pole, které postupně propojuje sady elektrod a/nebo obvodů snímací jednotky na monitor pro navýšení počtu svodů EKG, které lze získat ze srdečních signálů snímaných pomocí elektrod oproti svodům, které lze získat snímáním ze základních elektrod , přičemž navýšení se dosáhne postupným snímáním srdečních signálů z postupně propojovacím polem připojovaných sad elektrod a/nebo obvodů umístěných ve snímací jednotce pro postupné zpracování monitorem .
Zařízení podle vynálezu dále obsahuje jednu elektrodu přemi sťovací pro postupné přikládání na místa určená ke snímání hrudních svodů, pro postupné snímání a následné zpracování srdečních signálů monitorem .
Snímací jednotka je uzpůsobena pro postupné přemísťování minimálně jedné elektrody přemísťovací na místa určená pro snímání srdečních signálů hrudních svodů pro zpracování monitorem na digitální data pro zobrazení hrudních svodů EKG.
Monitor je s výhodou připojen na elektrody umístěné na monitoru nebo na spolupracující jednotce , ve které je monitor umístěn, které umožňují jednorázové sejmutí srdečních signálů a přepojením na elektrody , umístěných ve snímací jednotce, s výhodou ve tvaru hrudního pásu se docílí dlouhodobé nebo trvalé snímání.
Monitor je s výhodou umístěný samostatně nebo v nebo na spolupracující jednoto, pro jednorázové nebo krátkodobé monitorování pomocí snímání z elektrod, od monitoru vzdálených, připojených k monitoru kablíkem a připojovacími elementy určených pro přiložení na tělo pacienta, na hruď, ruce nebo prsty je uzpůsoben pro dlouhodobé nebo trvalé monitorování odpojením propojovacího elementu a připojením dalšího propojovacího elementu s kablíkem vedoucího k elektrodám umístěných ve snímací jednotce, s výhodou ve tvaru pásu.
- 3 CZ 2020 - 141 A3
Monitor je s výhodou uzpůsoben pro přemísťování pomocí připojovacích elementů mezi snímací jednotkou s elektrodami a snímacími jednotkami s vyšším počtem elektrod, než je elektrod, a pro snímání většího množství srdečních signálů vyšším počtem a/nebo typem elektrod umožňujícím zpracovat srdeční signály monitorem do většího počtu svodů EKG, než umožňují elektrody , nebo v případě monitoru umístěného ve snímací jednotce s elektrodami uzpůsobených jen pro jednorázové nebo krátkodobé testování přiložením elektrod k tělu, přemístěním monitoru do snímací jednotky s elektrodami, s výhodou ve tvaru pásu se umožní dlouhodobé nebo trvalé snímání.
Zařízení pro vícesvodové EKG podle vynálezu dále obsahuje paměť, která je uzpůsobena pro postupné ukládání digitálních dat postupně zpracovaných monitorem z analogových srdečních signálů snímaných z postupně propojovacím polem připojovaných elektrod na monitor přemísťovaných umístěných ve snímací jednotce.
ZN pův 2 až 29 nově 10 až —
Zařízení pro vícesvodové EKG využívající méněsvodový monitor obsahuje obvody tvořené jedním z obvody pro vytváření Wilsonovi svorky, s výhodou odpory; modulem pro Kranzovu svorku, s výhodou tvořenou elektrodou pro Kranzovu svorku; elektrodou pro hrudní svody; obvody pro posílenou Kranzovu svorku, s výhodou tvořenou třemi odpory napojenými na RA, LA, Kranzovu svorku; obvody pro pseudo Kranzovu svorku, s výhodou tvořené dvěmi odpory; obvody pro pseudo Wilsonovu svorku, s výhodou tvořenými odpory napojenými na RA, LA, LL.
Připojovací pole je uzpůsobeno pro odpojení elektrod primárních od monitoru a připojení snímací jednotky k monitoru pro přepojování sad elektrod a/nebo obvodů snímací jednotky na monitor.
Propojovací poleje uzpůsobeno pro připojení k monitoru elektrod obsažených ve snímací jednotce dělených na sadu primárních elektrod a/nebo obvodů připojovaných k monitoru primárně a na sadu sekundárních elektrod a/nebo obvodů připojovaných na monitor sekundárně a s výhodou terciálních a dalších sad elektrod a obvodů postupně připojovaných na monitor, přičemž sady mají volitelný, s výhodou různý, počet elektrod a/nebo obvodů pro snímání srdečních signálů pro zpracování monitorem.
Snímací jednotka je uzpůsobena pro postupné přemísťování minimálně jedné elektrody přemísťovací na místa určená pro snímání srdečních signálů z hrudních svodů pro zpracování monitorem na digitální data pro zobrazení hrudních svodů EKG.
Připojovací elementy jsou uzpůsobeny pro přepojení monitoru ze snímání elektrod primárních umístěných na monitoru nebo na spolupracující jednotce, ve které je monitor umístěn, na snímání z elektrody nebo obvodů ve snímací jednotce, přičemž připojovací elementy jsou s výhodou tvořeny pérovými kontakty a jsou napojeny na elektrody a/nebo připojovací elementy jsou s výhodou tvořené konektorem napojeným na monitor a připojovací elementy jsou připojeny vodiči na elektrody ve snímací jednotce s výhodou přes propojovací pole.
Propojovací pole je uzpůsobené pro přepojení monitoru ze sady primárních elektrod na sadu sekundárních elektrod e/nebo obvodů a s výhodou na terciální nebo další sadu elektrod obsažených ve snímací jednotce a propojovací poleje zapojené mezi monitor a snímací jednotku a je ovládané ovládacím prvkem propojovacího pole.
Propojovací poleje uzpůsobeno pro počáteční propojení pomocí sady zvoleného počtu primárních elektrod a/nebo obvodů na monitor pro snímání analogových srdečních signálů pro počáteční zpracování na digitální data na minimálně jeden svod EKG, a po počátečním zpracování srdečních signálů monitorem a zajištění digitálních dat jejich uložením v paměti a/nebo jejich přenosem prostřednictvím komunikačního modulu do spolupracujících jednotek. Propojovací pole je s
- 4 CZ 2020 - 141 A3 výhodou uzpůsobeno pro druhé propojení, a to druhé sady sekundárních elektrod a/nebo obvodu na monitor pro druhé snímání srdečních signálů pro druhé zpracování na digitální data monitorem na minimálně jeden svod EKG a po druhém zpracování srdečních signálů monitorem na EKG svody a zajištění digitálních dat. Propojovací pole je s výhodou uzpůsobeno pro třetí a další propojení třetích a dalších sad elektrod a/nebo obvodů na monitor.
Přepojovací elementy, tvořené s výhodou přepínačem, jsou uzpůsobené pro přepojení monitoru z primárních elektrod na elektrody ve snímací jednotce odpojením primárních elektrod a připojením monitoru na elektrody ve snímací jednotce.
Propojovací pole je uzpůsobené pro přepojení monitoru z elektrod primárních na elektrody sekundární ve snímací jednotce a s výhodou také pro přepojování sad elektrod snímací jednotky na monitor, přičemž propojovací pole je zapojené mezi monitor a snímací jednotku a je ovládáno ovládacím prvkem.
Paměť je uzpůsobena pro postupné ukládaní digitálních dat, postupně zpracovaných monitorem z analogových srdečních signálů snímaných z primárních, sekundárních a s výhodou dalších sad elektrod pro následný přenos komunikačními obvody digitálních dat postupně ukládaných v paměti, pro jejich vyhodnocení a/nebo zobrazení EKG křivky do minimálně jedné spolupracující jednotky.
Komunikační obvody jsou uzpůsobené pro živý přenos digitálních dat zpracovaných monitorem nebo pro přenos z paměti digitálních dat postupně zpracovaných monitorem a uložených v paměti na minimálně jednu spolupracující jednotku, která je uzpůsobena pro živé zobrazení EKG křivky odpovídající živě přenášeným digitálním datům zpracovaných monitorem nebo spolupracující jednotka je uzpůsobena pro postupné nebo současné zobrazení křivky EKG odpovídajících přenášeným digitálním datům přenášených postupně nebo současně komunikačními obvody.
Samostatně umístěný monitor je připojen na minimálně dvě elektrody primární umístěné na monitoru nebo monitor umístěný na/ve spolupracující jednotce je připojen na minimálně dvě elektrody primární umístěné na spolupracující jednotce. Přepojení ze snímání z elektrod primárních umístěných na monitoru nebo na spolupracující jednotce na snímání z elektrod snímací jednotky je provedeno připojovacími elementy přímo na monitor nebo přes elektrody umístěné na monitoru nebo na spolupracující jednotce.
Připojovací elementy pro propojení propojovacím polem přímo na monitor jsou tvořeny konektorem a pro propojení přes elektrody jsou připojovací elementy tvořeny pružnými kontakty na elektrodách umístěných na monitoru nebo na spolupracující jednotce, ve které je monitor umístěn.
Monitor je uzpůsoben pro připojení primárních elektrod pro snímání srdečních signálů pro minimálně jeden svod a je uzpůsoben pro přepojení na snímací jednotku, která je uzpůsobena pro postupné snímání ze sad elektrod pro zobrazení více svodů, než pro kolik jsou uzpůsobeny elektrody primární.
Monitor je připojen na elektrody primární umístěné externě k monitoru, nebo na monitoru nebo na spolupracující jednotce, na které/ nebo ve které je monitor umístěn, přičemž je monitor uzpůsoben pro přepojení monitoru na elektrody snímací jednotky přes propojovací pole.
Propojovací pole umístěné uvnitř monitoru nebo spolupracující jednotky, ve které nebo na které je monitor umístěn je uzpůsobeno pro přepojování monitoru pro snímání srdečních signálů ze primárních elektrod na snímání z elektrod snímací jednotky přes připojovací elementy.
Monitor je umístěný ve spolupracující jednotce, tvořené s výhodou chytrými hodinkami pro zobrazení EKG z digitálních dat, zpracovaných monitorem ze srdečních signálů snímaných
- 5 CZ 2020 - 141 A3 primárními elektrodami umístěnými na chytrých hodinkách. Chytré hodinky jsou uzpůsobeny pro přepojení monitoru ze snímání z elektrod primárních na snímání z elektrod umístěných ve snímací jednotce přes propojovací pole pomocí připojovacích elementů napojených na primární elektrody umístěné na spolupracující jednotce, s výhodou tvořené chytrými hodinkami.
Monitor umístěný ve spolupracující jednotce tvořené chytrými hodinkami je propojen pro snímání srdečních signálů na dvě elektrody primární umístěné na chytrých hodinkách, a to elektrody pro zápěstí pro snímání ze zápěstí a elektrody pro snímání z prstu a monitor je uzpůsoben pro připojení přes propojovací elementy a propojovací pole pro snímání ze snímací jednotky pro postupné propojování sad elektrod umístěných ve snímací jednotce pro zvýšení počtu dvou elektrod primárních, které jsou na monitor primárně připojeny, na vyšší počet elektrod postupně k monitoru propojovacím polem připojovaných ze snímací jednotky pro zvýšený počet EKG svodů, které může monitor postupně ze srdečních signálů z připojených elektrod snímací jednotky zpracovat, oproti původnímu jednomu svodu EKG, který je monitor uzpůsoben zpracovat ze dvou primárních elektrod.
Propojovací pole je umístěno na základně, která se po dobu snímání snímací jednotkou umísťuje pod chytré hodinky pro upevnění základny přitlačením chytrými hodinkami působením síly vyvinuté páskem a pro izolování elektrody od zápěstí, nebo je propojovací pole umístěno v/na snímací jednotce a k elektrodám chytrých hodinek je připojeno kablíkem s výhodou přes základnu.
Připojovací element pro připojení elektrody pro zápěstí je tvořen kontaktem pružným a pro připojení elektrody pro prst je tvořen kontaktem základny, přičemž připojovací elementy jsou umístěny na základně, která se pro připojení elektrod dočasně umísťuje pod chytré hodinky.
Základna se pro upevnění dočasně vkládá pod chytré hodinky, kdy izoluje elektrodu pro zápěstí od zápěstí a připojuje ji připojovacím elementem k propojovacímu poli spolu s elektrodou pro prst dalším připojovacím elementem pro snímání ze snímací jednotky. Základna se odstraňuje pro snímání z elektrod umístěných na chytrých hodinkách.
Druhý kontakt základny je umístěn na posuvné části základny, která se pro přepojení na jednu z elektrod hodinek přisunuje k chytrým hodinkám, čímž se s výhodou připojuje do kontaktu základny, který propojuje druhý kontakt základny spojením na propojovací pole nebo je pevně spojen se základnou a chytré hodinky se nasunují do základny s výhodou seshora.
Srdeční signály snímané elektrodami jsou zpracované monitorem na digitální signály pro zobrazení svodů EKG. Minimálně jeden svod z: I, II, VI až V6, VIR až V6R, V7 až V9, přičemž 4 svody III, aVR, aVL a aVF se volitelně vypočítávají.
Monitor je tvořený monitorem pro přiložení s elektrodami tvořenými elektrodami primárními tvořenými elektrodami na povrchu a je uzpůsoben pro snímání z elektrod primárních přiložením na prsty nebo hruď. Monitor je uzpůsoben pro snímání z elektrod snímací jednotky propojením na externí propojovací pole propojovacími elementy tvořenými konektorem a kablíkem nebo je propojen propojovacími elementy tvořenými pérovými kontakty s výhodou umístěnými na držáku napojenými na elektrody primární a pérovými kontakty jsou napojené pomocí kablíku na externí propojovací pole, nebo umístěné na držáku a propojovací pole je propojené na elektrody snímací jednotky, z kterých s výhodou postupně propojují sady elektrod pro postupné snímání srdečních signálů pro zpracování monitorem na více svodů EKG, než monitor je schopen jednorázově zpracovat ze primárních elektrod. Snímací jednotka s výhodou obsahuje elektrodu tvořenou elektrodou přemísťovací pro postupné snímání hrudních svodů.
Snímací jednotka je tvořená minimálně jedním z: základna, základna pro hrudní svody, multielektrodová základna, základna monitoru pro vícesvodové snímání EKG s destičkou dvou elektrod nebo deskou nožních elektrod se třemi elektrodami, základna monitoru břišní tříkanálová s elektrodou destičky dvou elektrod druhou, základna multikanálová s destičkou dvou elektrod
- 6 CZ 2020 - 141 A3 hrudní nebo deska hrudních elektrod, základna univerzálního monitoru, základna pro RL, základna pro RL a 2x V, prodloužená základna, základna s referencí, základna úplná, základna ve tvaru pásu, základna, základna pro LL,RL s lepenou elektrodou.
Monitor je umístěný v jednotce s externími elektrodami tvořenými externími elektrodami primárními, připojenými kablíkem přes připojovací elementy tvořené konektorem a připojen na snímací jednotku se provede odpojením primárních elektrod odpojením připojovacího elementu, kterým jsou na jednotku napojené a připojením dalšího připojovacího elementu s napojenou snímací jednotkou přes propojovací pole pro postupné snímání srdečních signálů pro zpracování monitorem na více svodů EKG, než monitor zpracovává ze primárních elektrod.
Jednotka s externími elektrodami je tvořena přístrojem EKG nebo přístrojem Holter.
Přípojné elementy jsou uzpůsobeny pro přepínání mezi snímáním z elektrod primárních a snímáním z elektrod sekundárních snímací j ednotky připoj ením snímací j ednotky na monitor místo elektrod primárníchpřipojovacími elementy s výhodou tvořenými konektorem nebo pérovými kontakty.
Monitor je uzpůsobený pro přemísťování z jedné snímací jednotky, která s výhodou snímá srdeční signály, pomocí elektrod primárních, do druhé snímací jednotky s výhodou další snímací jednotky s elektrodami primárními pro snímání srdečních signálů pro více nebo rozdílných svodů, než umožňují snímat elektrody primární.
Monitor je přemístěn ze snímací jednotky s elektrodami primárními, která umožňuje trvalé snímání, s výhodou tvořenou hrudním pásem na snímací jednotce, která obsahuje elektrodu přemísťovací pro snímání hrudních svodů, nebo do základny tvořenou hrudním pásem, která umožňuje snímání srdečních signálů pro více svodů, než umožňuje snímací jednotka s elektrodami primárními.
(konec podstaty z nároků 20200304)
Nedostatky dosavadního stavu techniky odstraňuje zařízení podle vynálezu opatřené elektrodami, které se pro krátkodobé snímání přikládá na tělo, s výhodou v oblasti doporučené pro snímání hrudních svodů VI až V6, apřidržuje se s výhodou rukama, s výhodou prsty. S výhodou je kapesní EKG pro předběžnou diagnózu uzpůsobeno pro snímání jednoduchého, méně-svodového, s výhodou jedno-svodového EKG a v případě potřeby, například při zjištění odchylky od normálu nebo v případě srdečních potíží monitorované osoby lze jednoduchým způsobem uzpůsobit pro monitorování více-svodového, s výhodou až 12ti-svodového EKG s výhodou pro podrobnou diagnózu AMI.
Zařízení je uzpůsobeno pro volitelné rozšíření s výhodou od jedno-svodového až po více- svodové, s výhodou až dvanácti-svodové EKG.
Pro jedno-svodové EKG snímané z prstů nebo hrudi se s výhodou využije jednoduchý levný jednokanálový monitor, který se s výhodou připevňuje na snímací základnu univerzálního monitoru se dvěma elektrodami, na které se přikládá hruď nebo se na něj přikládají obě ruce, s výhodou prsty obou rukou.
Na hruď, pro snímání hrudních svodů pomocí takzvané Kranzovy svorky, se základna přikládá s výhodou centrálně v místě pod prsními bradavkami s jednou elektrodou přiloženou k hrudi pro snímání signálu pseudo V4 v místě snímání signálu V4 a druhou elektrodou v oblasti pro snímání signálu pseudo Wilsonovy svorky, nazvané Kranzova svorka, nacházející se centrálně na hrudi, kam se srdeční signály z míst pravé ruky (RA), levé ruky (LA) a levé nohy (LL) svedou odporem lidského těla, a tyto signály vytvoří pomyslnou oblast jejich elektrického středu centrálně na hrudi.
- 7 CZ 2020 - 141 A3
Pro snímání svodu pseudo V5 se základna posune směrem doleva, aby levá elektroda základny byla umístěna v místě doporučeném pro snímání svodu V5 a pravá elektroda základny v oblasti Kranzovy svorky.
Aby bylo možné snímat hrudní svody VI až V6 pomocí základny bez použití výpočtu nebo odporů Wilsonovy svorky, umístí se jedna z elektrod základny, takzvaná Kranzova elektroda, na hruď do roviny pod prsní bradavky, kde vzniká přirozenou cestou nová oblast nazvaná po vynálezci „oblast Kranzovy svorky“, kam se umístí Kranzova svorka, která snímá přes odpory lidského těla signál ze snímacích bodů pro RA, LA a LL a je vytvořena odpory lidského těla přibližně ve středu od míst pro umístění RA, LA, LL, z kterých do Kranzovy svorky přivádí napětí.
Druhá elektroda základny, elektroda pro snímání svodů pseudo V umístí do roviny pod levou prsní bradavku například do místa pro snímání žádaného svodu V5. S výhodou lze postupně umísťovat pseudo V elektrodu pro snímání dalších hrudních svodů VI až V6 do míst doporučených pro snímání VI až V6, přičemž se první svorka monitoru umísťuje do pozice v oblasti Kranzovy svorky.
Takto získané svody pseudo V4 a pseudo V5 nejsou přesné, ale postačí k rychlé orientaci, jestli je ST segment elevovaný pro zjištění eventuálního nebezpečí infarktu.
V případě předběžné diagnózy podezření na infarkt nebo v případě subjektivních příznaků infarktu monitorovanou osobou je monitorovací zařízení uzpůsobitelné pro adaptaci pro přesnější snímání hrudních svodů pomocí Wilsonovy svorky.
Pro krátkodobé snímání svodů VI až V6 z hrudních elektrod VI až V6 se signál Wilsonovy svorky přivádí na vstupní obvod (Front-end) spolu se signálem z elektrod umístěných na místech pro snímání svodů VI až V6. Signál přiváděný v případě jednokanálového monitoru z Wilsonovy svorky, která se vytvoří jakožto elektrický střed ze signálů snímaných elektrodami v místech doporučených pro snímání svodů RA, LA a LL a svedených do jednoho bodu přes odpory.
Místa pro snímání svodů VI až V6 z hrudních elektrod jsou rozložena standardním způsobem v oblasti hrudi, a to VI a V2 symetricky na krajích prsní kosti na úrovni čtvrtých žeber a V3 až V6 jsou umístěné v křivce směrem doleva klesající pod úroveň pátého žebra.
Pro vytvoření klasické Wilsonovy svorky se využívá odporů zapojených na elekltrody pro snímání RA, LA, LL a pro referenční potenciál s výhodou elektroda pro snímání z pravé nohy RL nebo se referenční potenciál vytvoří uměle. Elektrody RA, LA, LL, RL jsou umístěny na končetinách. S výhodou se alternativně použije posunutá elektroda RA, posunutá elektroda LA, umístěné v oblasti pravé a levé ramenní jamky, a dále posunutá elektroda LL a s výhodou pro referenční potenciál posunutá elektroda RL. Elektroda LL je umístěna na levé a elektroda RL na pravé straně břišní oblasti.
Pro realizaci klasické nebo posunuté Wilsonovy svorky jsou signály ze všech tří elektrod RA, LA, LL přivedeny přes odpory nebo je signál Wilsonovy svorky vypočítány ze signálu elektrod RA, LA, LL.
Pro krátkodobé snímání ze zápěstí pro snímání I. křivky EKG, například pro zjištění arytmie je možné jednokanálový monitor přemístit na držák na zápěstí upevněný náramkem, kde na spodní části držáku přiléhající k zápěstí je umístěna elektroda snímající srdeční signály pro EKG z první ruky, a s výhodou levé, LA, a na obvodu držáku nebo na monitoruje umístěna elektroda snímající srdeční signály s druhé ruky, s výhodou z prstů druhé ruky, s výhodou pravé ruky RA.
Pro krátkodobé snímání EKG pro hrudní svody například pro zjišťování infarktu (AIM) se s výhodou jednokanálový monitor přemístí na držák pro vícesvodové EKG, který je přitlačován na hruď jednou, s výhodou pravou rukou (RA), s výhodou prsty, přiloženými na elektrodu pro pravou
- 8 CZ 2020 - 141 A3 ruku (RA) na horní ploše držáku, čímž jek hrudi přitlačována hrudní elektroda Vx na odvrácené straně držáku, přiléhající k hrudi pro hrudní elektrody (svody) VI až V6 Přemísťováním hrudní elektrody Vx se postupně snímá svod VI až V6.
Druhá ruka, s výhodou levá (LA), přidržuje horní plochu destičky nožních elektrod čímž přitlačuje elektrodu levé nohy (LL) v levé části oblasti břicha). S výhodou je elektroda levé ruky (LA) umístěna centrálně na destičce a z odvrácené strany jsou s výhodou souměrně umístěny elektrody pro levou nohu (LL) a pravou nohu (RL), které slouží s výhodou pro přívod referenčního signál. Z elektrod pro LA, RA, LL se získává Wilsonova svorka, proti které se snímají hrudní svody Pro snímání EKG svodů I a II se přidají přepínací členy, s výhodou tvořenými přepínači, které se s výhodou manuálně přepínají pro více-svodové EKG snímané jedno-kanálovým monitorem s jedním vstupem jednotlivé elektrody na monitor pro docílení snímání I. křivky EKG z LA a RA, II. křivky EKG z RA a LL, přičemž III. křivka EKG jakož i křivky aVR, aVL, aVF se z I. a II. křivky EKG s výhodou vypočítají. Poté se přepínací členy přepnou do pozice pro postupné snímání z hrudních elektrod VI až V6.
U jedno-kanálového monitoru s jedním vstupním obvodem (Front-end) se srdeční signály snímají pro jednotlivé svody EKG typu I all postupně pomocí dvojice elektrod, a to svod I pomocí elektrod RA - LA a svod II RA - LL. Svody III, aVL, aVR a aVF se ze svodů I a II s výhodou vypočítají. Hrudní svody VI -V6 se snímají postupně jedinou elektrodou “V“ (VI - V6) přikládáním na hruď v místech pro snímání hrudních signálů VI - V6, a jej i signál se přivádí najeden vstup monitoru a na druhý vstup monitoru se přivádí signál z Wilsonovy svorky získané pomocí tří rezistorů jakožto elektrický střed signálů z elektrod pro snímání svodů RA, LA a LL nebo z elektrod RA, LA a LL posunutých pro snímání pseudosovodů nebo o proti Kranzově svorce.
S výhodou se reference snímá z RL.
Před krátkodobým snímáním určitého svodu se s výhodou přepnou přepínače do příslušné polohy, elektrody se příslušně přiloží a stiskne se tlačítko „Start“ záznamu pro zobrazení snímaného svodu a/nebo uložení do paměti. Tak se postupně zobrazí a/nebo uloží do paměti všechny snímané svody. Zobrazení se provádí na lokálních nebo vzdálených jednotkách. Je volitelné, které svody se současně zobrazí živě nebo z paměti a které se uloží.
Zařízení s jednokanálovým vstupem umožňuje zobrazení pouze jednoho současně snímaného svodu. Postupně se dá zobrazit živě až 12 svodů. Z paměti se dá zobrazit až plnohodnotné 12ti svodové EKG současně z různých snímaných časových úseků.
Přenos dat z monitoru do spolupracujících blízkých jednotek vyhodnocovacího a zobrazovacího zařízení probíhá přes lokální spoj, s výhodou tvořené drátovým spojem nebo bezdrátovým, Bluetooth, Zig Bee nebo WiFi a na vzdálené spolupracující jednotky pomocí dálkového spoje s výhodou sítě mobilního operátora.
Univerzální monitor je uzpůsoben k přemísťování z jednoho snímacího členu na další, s výhodou na základnu nebo držák dle potřeby pro snímání jedno až dvanácti-svodového EKG. Monitory jsou připojeny na snímací členy mechanicky a elektricky pomocí úchytného mechanizmu, s výhodou obsahujícího konektory i pro elektrické připojení.
Snímací jsou s výhodou vybaveny přepínači pro s výhodou postupné přepínání příslušných elektrod na vstupy monitoru.
Monitory jsou volitelně uzpůsobeny pro současné snímání jednou, dvou, tří nebo až osmi kanálů a snímají vybrané svody z I, II, VI až V6. Svody zbývající do kompletního dvanácti- svodového EKG, tedy svody III, aVR, aVL a aVF se s výhodou vypočítají nebo získají elektronicky .
S výhodou se místo jednotlivých přepínačů pro připojení příslušných elektrod na monitor použijí
- 9 CZ 2020 - 141 A3 tlačítka nebo přepínač otočný pro spínání jednotlivých přepínačů. V jeho jednotlivých polohách jsou vyznačené svody, na které bude přepnuto, a které přepnou příslušné přepínače pro snímání žádaných svodů.
Přepínání přepínačů je s výhodou automatické, kde řídicí jednotka přepne přepínače postupně pro snímání příslušných svodů a zobrazí přepnutí pomocí LED nebo na displeji nebo zvukově. Start snímání se může po nastavení přepínačů spustit manuálně tlačítkem start nebo automaticky v nastavitelných intervalech nebo po detekci přiložení elektrod.
Vícekanálový monitor například se dvěma kanály, tj. dvěma vstupními obvody (Front-end) umožňuje snímat a živě zobrazit nebo uložit v paměti současně 2 hrudní svody, například V4 a V5 oproti Krazově svorce pomocí základny. V případě snímání hrudních svodů VI až V6 oproti Wilsonově svorce pomocí základny pro vícesvodové EKG se snímá s výhodou vždy dvojice svodů, tedy 3 snímání pro živé zobrazování nebo uložení do paměti, například V5 a V6, V3 a V4 a VI a V2. Pro získání zbývajících šesti svodů s výhodou držák přepne dvoukanálový monitor na snímání z elektrod pro pravou ruku RA a levou ruku LA prvním kanálem a pravé ruky RA a elektrody pro levou nohu LL druhým kanálem pro současné snímání svodů I a II, přičemž se z nich čtyři svody s výhodou vypočítají a to svody III, aVF, aVR a aVL. Při ukládání zpracovaných svodů postupně do paměti lze zobrazit postupně nebo současně všech 12 svodů a nebo jen vybrané svody.
Při použití tříkanálového monitoru, to je se třemi vstupními obvody (Front-end) lze získat dvanácti svodové EKG již pomocí tří snímání a nebo snímat současně svody I, II a jeden ze svodů VI až V6. Další svody VI až V6 lze získat přepínáním svodu VI až V6 vstup monitoru nebo manuálním přemísťováním elektrod pro svody VI až V6. Svody III, aVF, aVL a aVR lze vypočítat a tím postupně získat pro živé zobrazení anebo vložení do paměti všech 12 svodů. Ty lze též zobrazit najednou nebo postupně z paměti.
S výhodou se pro běžné monitorování srdeční činnosti zobrazuje i křivka pulsu s limity pravidelného pulsu, která se pro předběžnou informaci o pravidelnosti tepu, vynechávkách tepu a dalších jevech s výhodou zobrazuje delší dobu, například 30 sekund. To je výhodou oproti EKG, kde se většinou zobrazuje kratší časový úsek zahrnující jen několik pulzů, cca 5-10.
V případě nasazení tříkanálového monitoru lze současně snímat a živě zobrazit a/nebo uložit v paměti tři svody a vypočítat z nich čtyři další svody. S výhodou lze současně snímat z elektrod pro RA, LA, LL a s výhodou z RL vzít referenční potenciál. Z těchto svodů lze současně získat Wilsonovu svorku pomocí odporů nebo výpočtem. Z uvedených elektrod lze získat svody I a II a 4 svody vypočítat. Současně lze pomocí držáku zobrazit živě nebo ukládat do paměti tři svody a lze si vybrat z 12ti svodů nebo z těch, na které je držák vybaven elektrodami. Záznam nebo živé zobrazení všech 12ti svodů držák umožňuje na 3 přepnutí.
U osmi-kanálového monitoru držák umožní živý přenos nebo uložení v paměti 12ti svodů, z čehož se 4 svody vypočítají.
Monitorovací zařízení pro krátkodobé monitorování s výhodou uzpůsobené pro univerzální použití i pro dlouhodobé monitorování v případě potřeby jsou držáky upevněny na těle monitorované osoby připevňovacími členy, s výhodou tvořenými pásy. Pro jednokanálový monitor se základna s výhodou pňpevní na hruď pro snímání jednou elektrodou například v oblasti pro snímání svodu V5 přičemž druhá elektroda je umístěna v oblasti Kranzovy svorky. Pro snímání V4 se základna posune směrem doprava.
Pro dlouhodobé snímání sdružených srdečních signálů ze svodu I a hrudních svodů se s výhodou elektrody na hrudním pásu nebo snímací jednotce prodlouží, takže snímají z větší plochy.
To přináší výhodu i v zobrazení segment ST pro posuzování jeho elevace na jednoduchém zařízení s jednokanálovým monitorem na hrudním pásu se dvěmi elektrodami.
- 10 CZ 2020 - 141 A3
S výhodou se monitoruje křivka srdečního tepu, přičemž se přenášejí údaje o jednotlivých srdečních tepech, ze kterých se jednotlivé body křivky vypočítají a zobrazí. Tím, že se nepřenášejí data pro vytvoření křivky EKG, což je energeticky náročnější, se ušetří energie akumulátoru, a monitor je možné realizovat menší.
Srdeční činnost se posuzuje z křivky tepu a v případě potřeby, například při zjištění odchylky od normálu, například arytmie, nebo periodicky nebo v případě příznaků indikujících nesprávnou srdeční činnost se monitoruje krátkodobě EKG. Pro dlouhodobé monitorování se s výhodou připojí přídavný akumulátor pro prodloužení maximální doby monitorování s ohledem na kapacitu napájecího zdroje. Při monitorování křivky tepu se s výhodou EKG průběžně zaznamenává na paměťové medium monitoru, s výhodou přemístitelné, s výhodou tvořené SD kartou, ze které se dá přenést kompletní křivka EKG .
Monitorování křivky pulzu místo EKG má výhodu i v jednoduchosti diagnózy speciálně pro laiky a umožňuje záznam a zobrazení delšího úseku pulsů než EKG.
S výhodou se elevace ST segmentů snímá vyhodnocuje v monitoru, i když se například pro úsporu energie data o hrudních svodech nepřenášejí do spolupracujících jednotek vyhodnocovacího a zobrazovacího zařízení, s výhodou mobilu, a monitor vyhlásí poplach při elevace ST segmentu pro přepnutí na monitorování EKG ve spolupracujících jednotkách i pro přenos hrudních svodů do vyhodnocovacího a zobrazovacího zařízení pro potvrzení diagnózy.
Snímací jednotky je možné osazovat dle potřeby různě vybavenými monitory, co do počtu kanálů, a vytvářet z nich sady různě vybavené dle potřeby.
Příklad využití sady je pro monitorování křivky pulzu s limity pravidelného tepu, arytmie a variability s rozměrově malým a energeticky nenáročným monitorem a příslušnou snímací jednotkou, které jsou součástí sady a v případě výskytu arytmie, kterou monitor s výhodou hlásí poplachem, ověřit arytmii na zobrazení EKG.
V případě příznaků nebo při automatickém vyhodnocení elevace ST segmentu , což je v monitoru s výhodou prováděno i když se do zobrazovacího zařízení pro úsporu energie přenášejí jen pulzy pro vytvoření křivky pulzů, přejít na monitorování hrudních svodů. S výhodu na 12ti svodovém EKG pro ověření diagnózy elevace ST segmentu.
Pro osazení monitorovacího zařízení různě vybavenými snímacími jednotkami a monitory se použijí jednotky ze sady, kterou je možné dle potřeby vybavit příslušnými jednotkami vzájemně záměnnými, uzpůsobenými pro spolupráci pomocí software.
S výhodou se výsledky monitorování odesílají pomocí dálkového spoje spolupracujícím jednotkám pro komunikaci se vzdálenými účastníky, s výhodou lékařskému personálu k vyhodnocení EKG. V případě rizika infarktu se s výhodou monitoruje nepřetržitě, s výhodou jednoduchým způsobem pomocí hrudního pásu s méně-svodový, s výhodou jedno- svodový monitorem, a Kranzovy svorky nebo sběrných elektrod ST segmenty, a v případě elevace, kdy monitor s výhodu vyšle alarm, se podrobná diagnóza provede na více s vodovém, s výhodou 12ti svodovém zařízení. Při tom je možné použít univerzální 2, 3 nebo až 12ti-svodový monitor, který se použije i pro monitorování křivky pulzu a/nebo méně svodového EKG, kdy se všechny kanály monitoru nevyužívají nebo se využijí pro zpracování EKG pro záznam na SD kartu. Tím se šetří energie a hrudní pásy nebo základny jsou menší než pro více-svodové EKG.
V případě potřeby více svodového EKG se monitor přemístí do složitějších základen nebo držáků a využije se více, s výhodou všech, kanálů více-kanálového, s výhodou až osmi-kanál.
Osazení monitorovaného zařízení různými jednotkami a monitory dle potřeby se s výhodou provádí
- 11 CZ 2020 - 141 A3 z jednotek, které jsou součástí sady.
Tříkanálové zařízení s tříkanálovým monitorem přiložením základny na tělo monitorované osoby využívá elektrody pro snímání RA z pravé ruky a Vx z příslušného místa na hrudi doporučeného pro snímání VI až V6.
Elektrody držáku snímají signál z míst doporučených pro snímání signálů RL, LL, LA a stiskem tlačítka start se aktivuje záznam nebo zobrazení nebo přeposílání příslušného svodu Vx, na kterém je elektroda pro snímání V svodu přiložena.
Postupně je možné zobrazit nebo uložit v paměti svody VI až V6 současně se svody I, II, přičemž svody III, aVL, aVR a aVF lze vypočítat, tedy je tak k dispozici kompletní 12ti- svodové EK.
Zařízení je uzpůsobeno pro zobrazení všech 12ti svodů postupně nebo najednou z paměti nebo pro tisk nebo pro přenos drátový nebo bezdrátový.
Použitím osmi-kanálového monitoru a použitím základny pro současné snímání svodů VI až V6, se zařízení uzpůsobí pro současné snímání svodů I, II, VI až V6 a pro výpočet svodů III, aVR, aVL a aVF. Zařízení je uzpůsobeno těchto 12 svodů zobrazit, vytisknout, přeposlat, uložit v paměti nebo vybrané svody dle potřeby, současně nebo postupně.
Monitorování a hodnocení arytmie nebo infarktu s monitorovacím zařízením připevněným připevňovacími členy na tělo probíhá s výhodou krátkodobě nebo dlouhodobě, periodicky, aktivací řídicí jednotkou monitoru nebo monitorovanou osobou nebo na pokyn zdravotního personálu nebo při výskytu sledovaných příznaků nebo nepřetržitě.
U infarktu hodnocení příznaků je s výhodou vizuální porovnáním zaznamenané křivky EKG monitorované osoby s křivkami znázorňujícími příznaky infarktu a posouzení zejména, jestli nově zaznamenaná křivka příznaky infarktu obsahuje. Dále se s výhodou porovnává nově zaznamenaná křivka EKG s křivkou monitorované osoby zaznamenanou v minulosti jakožto vzorovou, a tedy bez příznaků infarktu, a hodnotí se zejména, jestli se od této vzorové nově zaznamenaná křivka liší, a když ano, zda indikuje přítomnost infarktu. Tato porovnání mohou být provedena monitorovanou osobou nebo automaticky s výhodou řídicí jednotkou monitoru, která s výhodou aktivuje poplach v případě příznaků infarktu.
U infarktu se posuzuje zejména elevace ST segmentu v hrudních svodech a další odchylky EKG od normálu, které by mohly indikovat infarkt, například reverzibilní vlna T.
V případě arytmie se s výhodou hodnotí křivka tepové frekvence s limity nepravidelných tepů, zejména procento nepravidelných pulzů z celkového počtu pulzů, a v případě, že překračuje určitý nastavitelný limit, s výhodou aktivuje řídicí jednotka alarm a s výhodou se ověří přítomnost vlnky P pro potvrzení sinusového rytmu a při její nepřítomnosti se posuzuje typ arytmie. Limit velikosti arytmie pro vyvolání poplachu se s výhodou nastaví podle historie arytmie sledované osoby tak, aby převyšoval hodnotu arytmie sinusové tak, aby došlo k vyhodnocování jen ostatních druhů arytmie, než sinusové. U monitorované osoby s normálním sinusovým rytmem se s výhodou limit nastaví nad limitní hranici sinusového rytmu, tj. 13% od průměrného tepu. To znamená, že každý pulz, jehož přepočítaná hodnota tepové frekvence překročí odchylku 13% od průměrné tepové frekvence za stanovený počet předchozích pulzů nebo za časový úsek, je považován za arytmický. S výhodou se spolu s křivkou tepové frekvence zobrazí i křivky s limitními hranicemi sinusového rytmu, tj. ± 13% od průměrného tepu pro usnadnění diagnózy arytmie. Při pravidelném srdečním rytmu se hodnotí variabilita srdečního rytmu a při její hodnotě pod určitou nastavitelnou hodnotu, se s výhodou vyvolá poplach a hodnotí se přítomnost vlny P pro potvrzení sinusového průběhu EKG nebo její nepřítomnost indikuje tachykardii nebo flutter. První operativní vyhodnocení s výhodou provádí zaškolená monitorovaná osoba s výhodou z průběhu křivky srdečního tepu, stupně arytmie a variability nebo automaticky řídicí jednotka monitoru, která, v případě zjištění
- 12 CZ 2020 - 141 A3 příznaků arytmie u monitorované osoby, vyvolá poplach. Detailní diagnóza se provádí z EKG, které monitorovací zařízení s výhodu přepošle lékařskému personálu k potvrzení diagnózy.
Monitorovací zařízení je s výhodou modulární, to znamená, že lze volit jednoduché provedení s méně funkcemi pro počáteční informativní monitorování, které lze rozšířit na zařízení s více funkcemi nebo zařízením s více funkcemi nahradit.
To se provádí změnou snímacího zařízení nebo změnou monitoru nebo obojím.
Například lze jako výchozí zařízení pro předběžnou diagnózu volit snímací zařízení s destičkou se dvěmi elektrodami pro snímání jednoho svodu, s výhodou I. svodu EKG, přiložením prstů nebo hrudního svodu V5 pomocí Kranzovy svorky nebo sdruženého svodu přiložením destičky se dvěmi prodlouženými elektrodami na hruď, osazené jednokanálovým monitorem.
Rozšíření funkcí se s výhodou dosáhne pomocí přemísťování tohoto monitoru na snímací zařízení vybavená pro postupné snímání více EKG svodů až 12ti. Záměnou za vícekanálový- monitor, například dvoukanálový, lze najednou sejmout dva kanály, záměnou za tří-kanálový 3 kanály a příslušný počet svodů, například I., II. a jeden hrudní a záměnou za osmi-kanálový monitor lze najednou snímat až 8 kanálů a příslušný počet svodů, například I., II. a 6 hrudních svodů VI až V6 a další. 4 svody, a to III, aVF, aVL a aVR se ve všech příkladech mohou vypočítat ze svodů I a II.
Pro plné využití více-kanálového monitoru se s výhodou použije příslušné snímací zařízení, které snímání všech kanálů umožní.
Je možné použít více-kanálového monitoru a měnit jen snímací zařízení pro zmenšený počet kanálů, přičemž se některé z kanálů monitoru při nasazení na méně-kanálovém snímacím zařízení záměrně nevyužijí. To má výhodu v tom, že je možné z počátku na předběžnou diagnózu nasadit jednodušší snímací zařízení pro méně kanálů, a teprve v případě potřeby nasadit složitější vícekanálové snímací zařízení, které je obtížnější na manipulaci a do kterého se monitor přemístí. Výhodou je, že se do všech snímacích zařízení, byť i s různým počtem snímaných kanálů, může použít ten samý monitor, a není třeba mít k dispozici pro snímání různých počtů kanálů více monitorů.
Monitorovací zařízení se skládá z monitoru a snímacího zařízení a je s výhodou univerzální a je možné jej upevnit i pro trvalé monitorování na monitorovanou osobu pomocí připevňovacího zařízení, To znamená , že snímací zařízení, které je určené pro přiložení na prsty nebo tělo monitorované osoby pro krátkodobé snímání je uzpůsobené pro použití pro dlouhodobé snímání připojením na připevňovací zařízení, které jej přidržuje na těle monitorované osoby.
To má výhodu v úspoře energie a v jednoduchosti diagnózy, zejména pro laiky, i v možnosti delšího záznamu srdečních signálů než u EKG, a tím v přehlednosti výskytu arytmie. Zobrazení křivky srdečního tepu v závislosti na čase s křivkami limitů pravidelného tepu, například ±13% průměrné tepové frekvence místo EKG s výhodou použije při prvotním zobrazení srdeční činnosti a EKG se zobrazí při zjištění odchylek křivky srdečního tepu od normální. Úspory se docílí v případě bezdrátového přenosu z monitoru na vyhodnocovací a zobrazovací zařízení, s výhodou mobilní telefon, chytré hodinky, PC, server tím, že s výhodou přenáší jen informace o výskytu jednotlivých pulzů, to je například jednou za vteřinu při pulzu tepové frekvenci, 60/min oproti přenášení křivky EKG, větším množstvím informací, což klade na příkon monitoru podstatně vyšší nároky než u přenosu tepové frekvence.
Pro zjištění přítomnosti arytmie a dalších odchylek srdeční činnosti od normálu je křivka tepové frekvence dostatečně vypovídající.
Křivka EKG, jejíž zpracování a přenos jsou energeticky náročné, se zobrazuje s výhodou jen občas pro kontrolu zejména při zjištění odchylek od normálu za pomoci křivky tepové frekvence.
- 13 CZ 2020 - 141 A3
To umožní použít akumulátor několikanásobně menší oproti akumulátoru nutnému pro nepřetržitý přenos EKG.
V případě potřeby přenášet EKG nepřetržitě se s výhodou připojí přídavný akumulátor, s výhodou konektorem pro zajištění dostatečné energie pro nepřetržité přenášení EKG z monitoru na spolupracující jednotku.
S výhodou se, při přenosu jen tepové frekvence na spolupracující jednotky, EKG křivka zaznamenává nepřetržitě na paměťové médium, s výhodou vyjmutelné, s výhodou tvořené SD kartou, a které je uzpůsobené pro následný přenos EKG křivky na PC a/nebo spolupracující jednotky.
Pro dlouhodobé monitorování lze upevnit na hruď monitorované osoby pomocí připevňovacího zařízení s výhodou obepínacím pásem například základnu univerzálního monitoru napojenou úchyty, s výhodou pro monitorování hrudních svodů pomocí Kranzovy svorky. Pro trvalý přenos křivky EKG je s výhodou připojen přídavný akumulátor přes bezpečný konektor.
Pro trvalé monitorování lze na hruď monitorované osoby upevnit snímací zařízení, s výhodou tvořené hrudním pásem, pro monitorování hrudních svodů pomocí Wilsonovy svorky. Pro jednoduchost jsou elektrody pro hrudní svody V3 až V6 umístěny na hrudním pásu spolu s elektrodami pro levou a pravou ruku, LA, RA a s výhodou i pro pravou nohu RL. S výhodou je na hrudním pásu umístěn i monitor . Elektroda pro levou nohu LL je připojena kablíkem a je umístěna v břišní oblasti vlevo s výhodou na bokovém pásu neboje přidržována páskem kalhot. Alternativně lze na bokovém pásu umístit i elektrodu pro pravou nohu RL. Alternativně lze elektrody pro levou a pravou ruku, LA, RA místo na hrudním pásu umístit na příčných páscích, kde alternativně může být umístěna i elektroda pro levou a pravou nohu LL, RL.
Alternativně se elektrody pro levou a pravou ruku LA, RA připevní na ramenní pásky nebo náramky.
Elektrody pro hrudní svody VI, V2, V3 se alternativně připevní na hrudní příčné pásky na strany pásků, které převyšují hrudní pás, přičemž strana pásků pod hrudním pásem obstarává přitlačení elektrod k hrudi působením hrudního pásu.
U odborné veřejnosti je používán výraz Wilsonova svorka (WS), který měl v historickém kontextu nejprve význam skutečné fyzické svorky, ke které byly přivedeny srdeční signály z těla monitorované osoby, a sice z míst doporučených pro snímání potenciálů označovaných jako LA - signál levé ruky, RA - signál levé ruky a LL - signál levé nohy, a to přes přes odpory, optimalizované tak, aby se neovlivňovaly a přesto bylo dosaženo vhodné velikosti signálu.
Wilsonova svorka svorka svedením potenciálů ze tří míst získává výsledný potenciál, oproti kterému se snímají hrudní svody Vx Potenciál RL - pravé nohy se osvědčil jako vhodná reference pro měření hrudních svodů Vx (Nikoliv, reference pro Vx je právě potenciál Wilsonovy svorky).
Nové technologie však umožnily sdružit signály LA, RA, LL až uvnitř integrovaných obvodů, a tedy Wilsonova svorka je již jen hypotetický bod. Nicméně stále se hovoří o měření pomocí Wilsonovy svorky, čímž je adresován způsob vytvoření referenčního signálu.
Pro měření touto metodou je zapotřebí umístit na těle monitorované osoby elektrody v místech doporučovaných pro snímání LA, RA, LL, což vždy přináší monitorované osobě určitou míru nekomfortu.
- 14 CZ 2020 - 141 A3
Snahou řešení v přihlášce je tedy nalézt komfortnější řešení tím, že se nebudou instalovat elektrody LA, RA, LL (v doporučených místech) což bude mít výhodu ve snazším a rychlejším osazení elektrod byť i za cenu menší přesnosti. Filozofie metody je započít komfortnějším, rychlejším způsobem snímání bez instalace elektrod LA, RA, LL, a teprve, až při zjištění odchylek od normálu, například zjištěním elevace ST segmentu, přistoupit k méně komfortnímu, ale přesnějšímu způsobu snímání za pomocí Wilsonovy svorky s nutnou instalací elektrod pro LA, RA,LL. Ten méně přesný způsob je realizován pomocí Kranzovy svorky (KS), která je obdobně hypotetická, jako v současnosti Wilsonova svorka. Lze ji označit jako pseudo - Wilsonovu svorku.
Vzniká tím, že se místo Wilsonovy svorky za referenční svorku - bod prohlásí oblast Kranzovy svorky na spodní části prsní kosti. Úvaha je taková, že od náhradních bodů pro snímání LA, RA a LL, to jest levá ramenní jamka, pravá ramenní jamka a oblast břicha v levé části, je ke Kranzově oblasti vždy přibližně stejná vzdálenost a tedy obdobná velikost odporu tkání, tedy interních odporů těla, kterými jsou nahrazeny odpory umístěné externě vzhledem k tělu, napojených k externím elektrodám pro LA, RA, LL do stejných bodů jako interní odpory této Kranzovy svorky. Rozdíl mezi WS a KS je, že pro WS se snímají z míst určených pro snímání LA, RA, LL pomocí externích elektrod srdeční signály, které jsou přes externí odpory svedeny do bodu zvaného WS. Pro KS oproti tomu uvedené signály z míst určených pro snímání LA, RA, LL nepřivádí interními odpory lidského těla přibližně do bodu nacházejícího se kolem spodní části prsní kosti nazvaného“ KS, , ve kterém je obdobný průběh potenciálu jako na Wilsonově svorce“, odkud se signál snímá pomocí externí elektrody. Naproti tomu pro WS se snímají potenciály LA, RA, LL externími elektrodami a do WS jsou svedeny externími odpory . Pro KS se tedy využívá interních odporů lidského těla, které přivádí do oblasti prsní kosti signály, , pro která se snímá externí elektrodou 143.. Pokud chceme získat přesnější signál než při snímání s KS, přistoupíme k prvnímu zesložitění, a sice přistoupíme ke snímání s pseudo LA', RA' z náhradních pozic na bocích s výhodou umístěných na základně ve tvaru pásu, které se propojí přes dva odpory mezi sebou čímž vznikne pseudo KS a pro ještě přesnější měření snímání přes tři externí odpory na KS čímž vznikne posílená KS. Zjednodušením WS za cenu přesnosti je připojení elektrod LA', RA'na LL'nebo LL čímž pseudo WS pro méně přesná než WS získaná z doporučených míst pro LA, RA a LL nejlépe na končetinách, pro nej přesnější výsledky snímáme LA, RA a LL z doporučených míst na končetinách. Každé zpřesňování přináší zesložitění snímací jednotky. Pro svody I a II jsou dvě metody pro měření, a sice měřit svody I a II naráz nebo postupně. Pokud se měří postupně, použije se matematická metoda výběru z naměřeného úseku EKG se stejnou vzdáleností R-R pro svod I i II, aby se z nich mohly vypočítat svody III, aVf, aVl, aVr a z nich se s výhodou sestaví obraz obvyklého EKG.
Pro snímání hrudních svodů pomocí WS je zavedený systém pro snímání pomocí WS přivedením najeden vstup zesilovače monitoru signály snímané elektrodami z hrudi a na druhý vstup signály z WS získané pomocí elektrod snímajících LA, RA, LL a svedené do WS pomocí externích odporů. Nový systém pro snímání hrudních svodů svodů pomocí KS přivádí (nový systém nepřivádí) na jeden vstup zesilovače monitoru signály z elektrod umístěných na hrudi a na druhý vstup signály získané pomocí elektrody umístěné v dolní oblasti hrudní kosti.
Objasnění obrázků na výkresech
Obr. 1 znázorňuje základnu univerzálního monitoru pro snímání jedno-svodového EKG pomocí KS přiložením na hruď pro snímání VI až V6, a přiložením prstů pro krátkodobé snímání svodu I EKG
Obr. 2 znázorňuje vytvoření klasické Wilsonovy svorky
Obr. 3 znázorňuje místa na hrudi doporučená pro snímání svodů VI až V6
- 15 CZ 2020 - 141 A3
Obr. 4 znázorňuje vytvoření Wilsonovy svorky z posunutých bodů snímání
Obr. 5 znázorňuje vytvoření oblasti Kranzovy svorky
Obr. 6 znázorňuje umístění základny univerzálního monitoru upevněného na hrudi pásem pro snímání pseudo svodu V5 pomocí hrudního pásu pro dlouhodobé snímání
Obr. 6A znázorňuje umístění základny monitoru pro snímání svodu VI
Obr. 6B znázorňuje umístění základny monitoru pro snímání svodu V2
Obr. 6C znázorňuje umístění základny monitoru pro snímání svodu V3
Obr. 6D znázorňuje umístění základny monitoru pro snímání svodu V4
Obr. 6E znázorňuje umístění základny monitoru pro snímání svodu V5
Obr. 6F znázorňuje umístění základny monitoru pro snímání svodu V6
Obr. 7 znázorňuje umístění základny univerzálního monitoru na náramku pro snímání svodu I
Obr. 8 znázorňuje základnu pro snímání až 12ti-svodového EKG přepínáním svodů přikládáním na hruď, drženou prsty na elektrodách LA, RA.
Obr. 9 znázorňuje snímání více-svodového EKG přikládáním na hruď a elektrod LA, RA držených prsty.
Obr. 10 znázorňuje snímání více-svodového EKG přikládáním elektrod držených prsty s využitím desky nožních elektrod.
Obr. 11 znázorňuje blokové schéma snímání svodů I, II„ VI až V6
Obr. 12 znázorňuje tabulku přepínání měřených svodů
Obr. 13 znázorňuje zobrazení údajů a křivek EKG, pulzu, arytmie
Obr. 14 znázorňuje obvyklé 12ti-svodové EKG
Obr. 15 znázorňuje příklad řešení přepínání snímáních svodů
Obr. 16 znázorňuje snímání dvou svodů naráz dvou-kanálovým monitorem Obr. 17 znázorňuje snímání vždy dvou V svodů naráz
Obr. 18 znázorňuje blokové schéma monitoru, základny monitoru a desky elektrod
Obr. 19 znázorňuje snímání pomocí základny dvoukanálové břišní a destičky dvou elektrod
Obr. 20 znázorňuje snímání pomocí základny multikanálové a destičky dvou elektrod
Obr. 21 znázorňuje blokové schéma tříkanálového snímání
Obr. 22 znázorňuje 12ti svodové snímání pomocí desky hrudních elektrod
Obr. 23 znázorňuje blokové schéma osmi-kanálového monitoru pro 12ti-svodové snímání
- 16 CZ 2020 - 141 A3
Obr. 24 znázorňuje použití pásu s velkoplošnými sběrnými elektrodami
Obr. 25 znázorňuje použití pásu pro dlouhodobé snímání s pozidí pro přídavný akumulátor
Obr. 26 znázorňuje použití bezpečného připojení přídavného akumulátoru k monitoru na pásu
Obr. 27 znázorňuje prvky sady pro snímání jedno až 12 ti svodového EKG
Obr. 28 znázorňuje sadu snímacích a monitorovacích jednotek
Obr. 29 znázorňuje rozšířenou sadu jednotek
Obr. 30 znázorňuje diagnostiku elevace st segmentu
Obr. 31 znázorňuje kardio lékárničku
Obr. 32 znázorňuje základnu pro RL a její použití
Obr. 33 znázorňuje základnu pro RL a dva svody Vx a umísťování subdesky pro 2x Vx
Obr. 34 znázorňuje prodlouženou základnu, její blokové schéma, princip měření jejím posouváním, použití výztuhy prodlužující části základny, která je pevná nebo skládací na principu zasouvání nebo otáčení segmentů prodlužující části
Obr. 35 znázorňuje základnu s refemcí a připojení destičky, destičky elektrody na kablíku, destičky elektrod pro dvoukanálový monitor a destičky tří hrudních elektrod a dále umísťování základny a destiček na těle monitorované osoby
Obr. 36 znázorňuje znázorňuje blokové schéma zapojení vstupních obvodů monitoru s vyvedenou referencí
Obr. 37 znázorňuje snímání levohrudních a pravohrudních svodů proti Kranzově svorce pomocí základny s referencí
Obr. 38 znázorňuje znázorňuje snímání levohrudních a pravohrudních svodů proti Kranzově svorce s využitím reference pomocí RL základny s referencí
Obr. 39 znázorňuje postupné snímání hrudních svodů pomocí základny s referencí a destičky s elektrodou pro Vx, destičky pro dvoukanálový monitor a destičky tří hrudních elektrod
Obr. 40 znázorňuje snímání sdružených hrudních signálů proti sobě a proti Kranzově svorce, a to pomocí základny pro RL a pomocí změny polohy základny posouváním, a také znázorňuje blokové schéma snímání a injektování referenčního signálu
Obr. 41 znázorňuje snímání hrudních svodů pomocí úplné základny, která po doplnění o rozšiřující desku nebo o segmenty elektrod může při obvyklé šířce hrudního pásu snímat všechny hrudní svody
Obr. 42 znázorňuje ilustračně vznik posílené Kranzovy svorky a pseudo - Kranzovy svorky.
Obr. 43 znázorňuje vytvoření Wolsonovy a pseudo-Wilsonovy svorky pomocí bočních a ramenních elektrod a elektrody na břišní destičce
Obr. 44 znázorňuje zjednodušenou základnu s nástavcem na paži a její využití v součinosti s
- 17 CZ 2020 - 141 A3 destičkami elektrod pro snímám pomocí Wilsonovy nebo Kranzovy svorky a dále blokové schéma zapojení
Obr. 45 znázorňuje multielektrodovou základnu s příčnými pásky s elektrodami a bočními pásy pro snímání úplného EKG
Obr. 46 znázorňuje široký hrudní pás, který může snímat i hrudní svody VI až V3 a V3R
Obr. 47 znázorňuje snímání pomocí snímací jednotky na pásu s bočními elektrodami, s bočními pásy a s ramenními pásky a s elektrodou pro LL na pásku břišní elektrody nebo s elektrodami pro LL a RL na svorkách
Obr. 48 znázorňuje schematicky propojení sad elektrod přes propojovací pole na vstupní obvody monitoru
Obr. 49 znázorňuje snímací jednotku uzpůsobenou pro přepínání mezi snímáním pomocí Kranzovy svorky na snímání pomocí Wiolsonovy svorky a blokové schéma propojení elektrod s monitorem
Obr. 50 znázorňuje základnu s referencí umožňující přepnutí ze snímání pomocí Kranzovy svorky na snímání pomocí Wilsonovy svorky a blokové schéma zapojení
Obr. 51 znázorňuje změnu ze snímání pomocí Kranzovy svorky na snímání pomocí Wilsonovy svorky přemístěním monitoru ze základny umístěné na hrudi základnu pro LL, RL umístěnou na břiše a s využitím destičky elektrod pro dvoukanálový monitor
Obr. 52 znázorňuje blokové schéma komunikace monitoru a všech spolupracujících jednotek
Obr. 53 znázorňuje zobrazení křivek na displeji jednotky vyhodnocovací a zobrazovací
Obr. 54 znázorňuje monitor s elektrodami a jeho využití v držáku na základně pro přikládání
Obr. 55 znázorňuje multielektrodovou základnu s nástavcem na paži a její využití pro snímání pomocí posílené Kranzovy svorky a dále blokové schéma propojení elektrod s monitorem.
Obr. 56 znázorňuje monitor pro přiložení na hruď s upevněním na základu
Obr. 57 znázorňuje snímací jednotku spolupracující s monitorem a propojovacím polem
Obr. 58 znázorňuje snímací jednotku se čtyřmi elektrodami
Obr. 59 znázorňuje spolupráci monitoru umístěného na zápěstí s propojovacím polem a snímací jednotkou ve tvaru hrudního pásu
Obr. 60 znázorňuje jednokanálový monitor ve spolupracující jednotce
Obr. 61 znázorňuje propojovací pole umístěné v chytrých hodinkách
Obr. 62 znázorňuje monitor umístěný s propojovacím polem na pásku spolupracující s hrudním pásem
Obr. 63 znázorňuje propojení monitoru s propojovacím polem
Obr. 64 znázorňuje spolupráce snímací jednotky s EKG přístrojem podle dosavadního stavu techniky
- 18 CZ 2020 - 141 A3
Obr. 65 znázorňuje monitor se primárními elektrodami na svém povrchu
Obr. 66 znázorňuje propojení monitoru, propojovacího pole a snímací jednotky pomocí připojovacích elementů
Obr. 67 znázorňuje propojení monitoru, propojovacího pole a snímací jednotky pomocí připojovacích elementů v případě, že je monitor umístěn ve spolupracující jednotce
Obr. 68 znázorňuje propojení vícesvodového EKG přístroje se snímací jednotkou
Obr. 69 znázorňuje přepnutí monitoru ze snímání pomocí primárních elektrod na snímání pomocí snímací jednotky
Příklady uskutečnění vynálezu
Obr. 1 znázorňuje monitor 349 umístěný na snímací jednotku 571, s výhodou tvořenou základnou 420 univerzálního monitoru, pomocí připojovacích elementů 486, s výhodou tvořených patentkami 487. které zároveň zprostředkovávají elektrický kontakt pro dvě elektrody 143 EKG s výhodou tvořené elektrodami 421 základny umístěné na opačné straně základny 420 než monitor 349.
Monitor 349 je s výhodou jedno-svodový nebo s více-svodový s využitím jednoho svodu. Je-li umístěn na základně 420. tak je jeho pomocí možné snímat srdeční signál po přiložení základny 420, respektive elektrod 421 základny, na vhodné místo na těle, zejména v oblasti hrudníku, kde jednou elektrodou snímá a výhodou v místech pro hrudní svody VI až V6, druhou elektrodou snímá v oblasti 444 Kranzovy svorky, popsané na obr. 5 a 6, pro zpracování na EKG některého z hrudních svodů a výhodou pro zjištění elevace ST segmentu. Nebo se snímá přiložením prstů na elektrody 421 základny. Elektrody pak mají funkci elektrod pro levou ruku LA a pravou ruku RA pro zpracování na I. křivku EKG.
Obr. 2 znázorňuje schematicky vytvoření Wilsonovy svorky 428 pro snímání hrudních svodů VI až V6.
Wilsonovu svorku 428 vytvoříme přivedením potenciálů snímaných elektrodami Wilsonovy svorky tvořenými elektrodou 194 RA, 195 LA a 197 LL z míst doporučených pro snímání svodů, pravé ruky RA, levé ruky LA a levé nohy LL do společného bodu přes odpory 425 téže hodnoty. Potenciál takto vytvořené Wilsonovy svorky se přivádí najeden ze vstupů rozdílového operačního zesilovače 426 obsaženého v monitoru 349 a využívá se jakožto reference pro snímání a zpracování potenciálů hrudních svodů VI až V6 na křivku EKG. Elektroda 211 hrudních svodů se postupně přikládá jednou elektrodou do míst doporučených pro snímání svodů VI až V6 a jejich potenciály se přivádí na druhý vstup rozdílového operačního zesilovače 426. Takovým způsobem získáme postupně až 6 tak zvaných Wilsonových unipolámích svodů VI až V6.
Obr. 3 znázorňuje místa na hrudi monitorované osoby doporučená pro umísťování elektrod 211 V1 až 216 V6 pro snímání svodů VI až V6. Místa pro snímání svodů VI a V2 jsou v úrovni nad prsními bradavkami centrálně symetricky kolem prsní kosti. Bod pro snímání svodu V3 je v úrovni bradavek blíže k srdci. Svody V4 až V6 pak pokračují pod levou prsní bradavkou 427 v přibližně stejné vzdálenosti od sebe v oblouku sledujícím zahnutí žeber k levému boku.
Obr. 4 znázorňuje vytvoření Wilsonovy svorky 429 z posunutých snímacích bodů končetin. Standardně snímané svody jsou umístěny na končetinách v místech označených RA, LA a LL. Nicméně je možné jim odpovídající potenciály snímat i na jiných vhodných místech, která jsou označena RA', LA' a LL'. Vytvoření Wilsonovy svorky je shodné s postupem, jaký byl osvětlen na obr. 2 i pro posunuté body pro snímání. Potenciály jsou svedeny opět přes shodné odpory do společného bodu - Wilsonovy svorky 429 pro posunuté snímací body.
- 19 CZ 2020 - 141 A3
Obr. 5 znázorňuje elektrodu 143 tvořenou elektrodou 433 pro Kranzovu svorku. Posunuté snímací oblasti končetin jsou značené jako oblast 430 pro posunuté snímání RA', oblast 431 pro posunuté snímání LA' a oblast 432 pro posunuté snímání LL' odkud je možno snímat srdeční signály pro končetiny místo klasických oblastí na konci končetin dostatečně přesným snímáním. Pokud budeme snímat signál z lidského těla z oblasti ve středu mezi těmito oblastmi, v oblasti označené jako oblast 444 Kranzovy svorky“, můžeme předpokládat, že mezi mezi tuto oblast 444 a oblastmi pro posunuté snímání RA', RL',LL' je přibližně shodný odpor 572 lidského těla. Protože pro vytvoření Wilsonovy svorky jsou také použity shodné odpory z těchto snímaných oblastí RA', LA', LL', elektrodami do těchto oblastí umístěných lze předpokládat, že v oblasti Kranzovy svorky 444 je vytvořen odpory lidského těla a hrudní svody VI až V6 tedy mohou být snímány v referenci k ní, a potvrdilo se, žesignál v oblasti 444 je shodný signál s Wilsonovou svorkou.
Modul 805 pro snímání hrudních svodů pomocí Kranzovy svorky sestává z elektrody 804 pro snímání hrudních svodů umístěné na hrudi v místě pro snímání zvoleného hrudního svodu a elektrody 433 pro Kranzovu svorku umístěné v oblasti 444 Kranzovy svorky mezi břišní oblastí a prsními bradavkami, přičemž elektroda 804 pro hrudní svody a elektroda 433 pro Kranzovu svorku jsou propojeny na vstup monitoru 349 pro snímání hrudních svodů Vx.
Obr. 6 znázorňuje příklad umístění základny 420 univerzálního monitoru pro snímání pseudo svodu V5.
Na obrázku je uveden příklad krátkodobého snímání pseudo hrudního svodu V5 pomocí univerzálního monitoru 349 umístěného na snímací jednotce 571, přidržované na hrudi prsty nebo hrudním pásem 749 s výhodou tvořeným obepínacím pásem 74, s výhodou tvořenou základnou 420 s lektrodami 143 EKG s výhodou tvořenými elektrodou 421, přiloženou na oblast 444 Kranzovy svorky a druhou elektrodou 421 na místo doporučované pro snímání svodu V5. Tím je možné krátkodobě snímat pseudo svod V5 a obdobně i další hrudní pseudo svody. Pro dlouhodobé snímání se základna s monitorem s výhodou doplní obepínacím pásem 74 pro dlouhodobé upevnění na hrudi.
Obr. 6A až 6F znázorňují snímání všech hrudních pseudo svodů VI až V6 proti Kranzově svorce, kdy se elektroda 421 základny aktuálně použitá pro snímání svodu V postupně přikládá s pňdržuje prsty na místech doporučených pro přikládání elektrod pro snímání příslušných hrudních svodů, a tedy místa 591 doporučené pro snímání svodu VI až místo 596 doporučené pro snímání svodu V6. Druhá elektroda 421 základny je vždy umístěna v oblasti 444 Kranzovy svorky, pokud možno co nejblíže středu.
Obr. 7 znázorňuje univerzální monitor 349 umístěný na snímací jednotce 571 s výhodou tvořené držákem 422 monitoru na zápěstí, na náramku 485, do kterého je možné monitor 349 ze základny 420 nebo nějaké jiné snímací jednotky 571 přemístit. Tento držák 422 je opatřen připojovacími elementy 486, s výhodou tvořeným patentkami 487. Ty zprostředkovávají elektrické propojení s elektrodami 143 EKG s výhodou tvořenými elektrodou 423 držáku a elektrodou 424 držáku spodní, který tvoří kontaktní plochy pro snímání srdečních signálů rukou , RA, LA. Elektroda 424 držáku spodní je umístěná na spodní části náramku 485, takže po připnutí náramku na ruku monitorované osoby automaticky zprostředkovává elektrický kontakt s rukou, na kterou má monitorovaná osoba náramek nasazen. Kontakt druhé ruky je zprostředkován tím, že monitorovaná osoba přiloží druhou ruku na elektrody 423 držáku, s výhodou sevřením držáku v místě elektrod 423 na protilehlých stranách držáku 422 stiskem dvou prstů proti sobě. Zároveň může tisknout držák, a tedy elektrodu 424 držáku spodní proti ruce, a tím dosáhnout co nejlepšího vodivého spojení pro dosažení optimální kvality signálu. Na obrázku je znázorněno umístění náramku 485 na levé ruce, takže elektroda 424 držáku spodní zajišťuje přivedení signálu levé ruky LA a elektrody držáku 423 pravé ruky RA. V případě upevnění držáku 422 na pravé ruce je tomu naopak.
Obr. 8 znázorňuje snímací jednotku 571 s výhodu tvořenou „základnou 445 monitoru pro snímání
- 20 CZ 2020 - 141 A3 více-svodového EKG“. Základna 445 monitoruje uzpůsobena pro přiložení prstu 377, s výhodou pravé ruky, na elektrodu 143 EKG s výhodou tvořenou elektrodou 744 pro prsty, v tomto příkladu tvořenou „elektrodou 446 držáku pro prst“, pro RA, čímž je držák přitisknut jeho druhou, spodní elektrodou 143 EKG s výhodou tvořenou elektrodou 143m přemísťovací, s výhodou tvořenou elektrodou 745 na tělo v tomto příkladu tvořenou „elektrodou 447 držáku pro snímání vícesvodového EKG spodní“ v místě doporučeném pro snímání svodů VI až V6 na hrudi 573. a to postupně. To platí i o elektrodě 446 pro prst umístěné na destičce nebo základně uvedených i na kterémkoliv z následujících obrázků, stejně tak jako i o elektrodě destičky 449 dvou elektrod pro prst. Snímací jednotka 571. je s výhodou tvořená “destičkou 448 dvou elektrod“, obsahuje „elektrodu 449 destičky dvou elektrod pro prst“ pro LA a elektrodu „450 destičky dvou elektrod druhou“, která se přiloží na břicho 475 pro snímání potenciálu levé nohy LL. „Destička 450 dvou elektrod“ je propojena kablíkem 1032 se základnou 445 a v ní obsaženou „deskou 451 elektroniky držáku pro více-svodové EKG“, které signály LA, LL předává. Na základně 445 umístěná elektronika 746 umožňuje postupně snímat svody VI až V6, VIR až V6R a V7 až V9. Elektrodou 446 základny se snímá signál RA. Uvedenými elektrodami jsou snímány všechny potřebné signály LA, RA, LL a hrudní svody Vx pro až 19ti-svodové EKG. „Deska 451 elektroniky držáku pro vícesvodové EKG“ je uzpůsobena pro připojování vždy dvou potenciálů z elektrod 446. 447. 449 a 450 k monitoru 349 a to pomocí propojovacího pole 711 s výhodou tvořeného přepínači 453 svodů I,II/Vx a 454 svodů LL/RA.
K vyhodnocení srdečních signálů je s výhodou využit jednokanálový monitor na principu uvedeném na blokovém schématu na obr. 11. Umístění snímací jednotky 571 na těle přidržením a držením desky je uvedeno na obr. 9.
S výhodou je monitor 349 tvořený monitorem 770 s elektrodami popsaným na obr. 54, připojeným pomocí základny 774.
Obr. 9 znázorňuje snímání více-svodového EKG přikládáním snímací jednotky 571 na tělo elektrodami 143 EKG držených prsty, s výhodou tvořenou „základnou 445 monitoru pro vícesvodové snímání EKG“ drženou pravou rukou a druhou snímací jednotkou 571. s výhodou tvořenou „destičkou 448 dvou elektrod“, drženou levou rukou. V polohách rukou na obrázku jsou snímány svody I (RA - LA), jakožto průběh napětí mezi prstem pravé ruky RA snímaném „elektrodou 446 držáku pro snímání více-svodového EKG pro prst“ a prstem levé ruky LA snímaném „elektrodou 449 destičky dvou elektrod pro prst“, dále svod II (RA - LL), jakožto průběh napětí mezi prstem pravé ruky RA snímaném elektrodou 446 a bodem v levé oblasti břicha, tedy oblasti vhodné pro umístěné elektrody LL, snímaném „elektrodou 450 destičky dvou elektrod druhou“. Svody VI až V6 se snímají postupným přemísťováním „základny 445 monitoru pro vícesvodové snímání EKG“ tak, aby elektroda 745 na tělo byla postupně v místech pro snímání hrudních svodů Vx. Tímto překládáním „základny 445 monitoru pro vícesvodové snímání EKG“ do pozic pro snímání svodů VI až V6 je dosaženo více-svodového EKG. Dalším přemístěním základny 445 je možné snímat pravohrudní svody VIR až V6R azádové svody V7 až V9 „Destička 448 dvou elektrod“ přitlačovaná k tělu tlakem prstu levé ruky se alternativně přikládá na levou nohu, což je praktické pro osoby ve sportovním oblečení nebo v sukni. Reference z pravé nohy RL není snímána aje vytvořena uměle odpory v monitoru 349 nebo snímací jednotce 571.
Obr. 10 znázorňuje přikládání snímací jednotky 571 s výhodou tvořené „deskou 434 nožních elektrod se třemi elektrodami“ v oblasti břicha pro získání reference RL, která se alternativně použije místo destičky 448 dvou elektrod. „Deska 434 nožních elektrod se třemi elektrodami“ s výhodou obsahuje na straně určené pro přiložení prstu „elektrodu 435 desky nožních elektrod se třemi elektrodami pro levou ruku“ (LA) a na straně přiložení k břichu „elektrodu 436 desky nožních elektrod se třemi elektrodami pro levou nohu“ (LL) a „elektrodu 437 desky nožních elektrod se třemi elektrodami pro pravou nohu“ (RL). Tato elektroda je oproti desce 448 navíc a slouží pro získání svodu RL, který slouží jako referenční.
- 21 CZ 2020 - 141 A3
Obr. 11 znázorňuje blokové schéma propojovacího pole 711 kapesního monitoru pro snímání svodů I, II a V1 až V6 snímací jednotkou 571 s výhodou tvořené základnou 445 z obr. 8 a přenášení monitorem 349 zpracovaných signálů spolupracujícím jednotkám 121 a zvoleným účastníkům. Použitím destičky 448 z obr. 8 dvou elektrod pro LA a LL nebo desky 434 nožních elektrod z obr. 10 se třemi elektrodami i pro RL a postupným přikládáním „základny 445 monitoru pro vícesvodové snímání EKG“ pro RA aVl až V6 a VIR až V6R a V7 až V9, jak znázorňuje obr. 19 a přepínáním přepínače 453 svodů I, II/Vx a 454 LL/RA se připojují signály LA, RA a LL na frontend 362, čímž se dosáhne snímání svodů I, II. Další 4 svody III, aVR, aVF, aVL pro získání až 19svodového EKG jsou vypočítávány ze svodů I, II, přičemž pro výpočet se vyberou pulzy svodu I a pulzy svodu II se stejnou délkou R-R. Řídicí jednotka 455 může zpracovat a přenášet kompletní EKG prostřednictvím modulu 459 přenosů na spolupracující jednotky 121, a to spolupracující jednotky 164 blízké a/nebo spolupracující jednotky 165 vzdálené, například pro zdravotnický personál, sestávající ze stolních jednotek 231. s výhodou tvořených serverem 806. PC 962 a kapesních jednotek, s výhodou tvořených mobilní telefonem 100. Modul přenosů 459 obsahuje pro spojení na spolupracující jednotky 164 s výhodou jednotku 783 WiFi, modul 133 BlueTooth, Zigbee a pro spojení na spolupracují jednotky 165 „modul 784 pro přenos prostřednictvím mobilní sítě“, „sítě 898 mobilního operátora“.
S výhodou je monitor 349 tvořený monitorem 770 s elektrodami znázorněným na obr. 54, připojený adaptérem základny 777.
Obr. 12 znázorňuje tabulku poloh přepínačů „základny 445 monitoru pro více-svodové snímání EKG“ pro snímání jednotlivých svodů. V prvním sloupci jsou uvedeny názvy svodů, které mají být snímány, v druhém označení doporučených bodů pro snímání těchto svodů, mezi kterými se snímá, v třetím sloupci jsou uvedeny polohy přepínače 453 svodů I,II/Vx pro snímání požadovaného svodu a ve čtvrtém sloupci polohy přepínače 454 svodů LL/RA pro snímání požadovaného svodu. Svody III, aVR, aVL a aVF jsou vypočítávány. Při snímání svodů VI až V6 se přepínač 454 svodů LL/RA neuplatňuje a elektoda Vx, s výhodou tvořená „elektrodou 447 držáku pro snímání vícesvodového EKG spodní“, pro snímání VI až V6 se přemísťuje postupně do bodů doporučených pro snímání VI až V6. Reference z RL se získá posunutím desky 434. kterou se RL snímá nebo při použití destičky 448 se reference RL vytvoří uměle odpory v monitoru 349 nebo ve snímací jednotce 572
Obr. 13 znázorňuje příklad zobrazení kapesních jednotek 168, které nosí monitorovaná osoba u sebe, s výhodou tvořené jednotkou 764 s výhodou tvořenou mobilním telefonem 100. Příklad zobrazení se týká křivek EKG, tepové frekvence a arytmie zobrazovaných na displeji 225 získané zpracováním naměřených údajů v řídicí jednotce 455. V oknech 204 hodnot a informací v horní části jsou uvedeny číselné hodnoty a indikace tepové frekvence 169, variability 170, arytmie 171, elevace ST segmentu 172 a alarmů s popisem 167 aktuální příčiny poplachu. Při překročení nastavitelných limitů se s výhodou vyvolá varovný signál, který, když není resetován monitorovanou osobou, se změní v poplach, s výhodou odesílaný také vzdáleným spolupracujícím jednotkám, s výhodou do serveru 806 a zvoleným účastníkům. V tomto příkladu je zohledněný malý rozměr displeje 225 kapesních jednotek, což umožní jen postupné nebo částečné zobrazení 12ti -svodového EKG. Je uvedeno dvou- svodové EKG, vrchní, a to „křivka 438 svodu I“ a spodní je „křivka 439 svodu V5“ Volitelně se zobrazí vybrané svody kteréhokoliv snímaného svodu.
Další křivka je křivka 6 tepu s limitními křivkami 17 pravidelného tepu. Křivka tepu vznikne jako nespojitá křivka, spojnice bodů, které vzniknou tak, že se hodnota přepočítané tepové frekvence vždy mezi sousedními tepy, tedy mezi okamžiky výskytu QRS komplexu, vynesou na osu y v příslušném čase výskytu QRS komplexu na ose x s časovými údaji 209. Dvě „limitní křivky 17 pravidelného tepu“, horní a dolní, kolem křivky tepu vymezují pásmo pro rytmické pulsy, s výhodou tvořené ±13 % od průměrné hodnoty tepu s výhodou vypočítané z patnácti předcházejících tepů. Puls, který je příliš vzdálený od předchozího anebo příliš blízký předchozímu, který je vyhodnocen podle těchto kritérií jakožto arytmický, a vybočuje z tohoto pásma, což je na první pohled viditelné, procento arytmických pulzů z celkového počtu pulzů je
- 22 CZ 2020 - 141 A3 hodnota arytmie 166 uváděná v horní části displeje. Pokud překročí nastavenou hodnotu, s výhodou vyvolá alarm s popisem 167. kdy označí i typ arytmie s výhodou fibrilaci síní, flutter, tachykardii. Variabilita je udávaná číslem určujícím stupeň variability srdečního tepu. Hodnota elevace ST segmentu 172 nebo deprese ST segmentu indikuje diagnózu AIM a při nastavitelné hodnotě vyvolá alarm s popisem 167. Alarm se vyvolá i při dalších příznacích infarktu jako například reverzní vlna T u dalších patologických stavů srdeční činnosti Čtvrtá křivka je křivka 12 četnosti výskytu arytmických pulzů, která zřetelně vyjadřuje hustotu výskytu arytmických pulzů a míru jejich odchylky od průměrné tepové frekvence svodů I, II, VI až V6 přičemž se svody III, aVF, aVL a aVR vypočítají..
Z důvodu malého displeje 225 kapesních jednotek jsou zvolené svody zobrazeny postupně, na obr. 13, kde jsou zobrazeny svody I a svod V5 a postupně je možno volit další zvolené svody.
Obr. 14 znázorňuje příklad zobrazení na displeji 225 kapesním kapesních jednotek 230 kompletního 12ti-svodového EKG získaného postupným snímáním svodů . Je zobrazen výsek 233 displeje, který posouváním EKG ve směru šipek 254 posuvu EKG zobrazuje postupně celé EKG. Posuv je s výhodou realizován dotykovým displejem pomocí prstu přiloženého v kruhu a posouvajícího EKG směrem šipek dle potřeby.
V konečném důsledku tak má monitorovaná osoba možnost vidět záznam 12ti-svodového EKG, tak jak je obvyklé v kardiologických střediscích, ale zvolit si vlastní měřítko zobrazení a vybrat si například požadované místo záznamu na požadovaném svodu.
Obr. 15 znázorňuje vícefůnkční přepínač svodů 456, s výhodou otočný, a tvarovaný tak, že je každá jeho poloha označená příslušným svodem a jednoznačně definovaná orientačním prvkem na přepínači, s výhodou výstupkem, který usnadňuje monitorované osobě správně přepínat svody. Tento přepínač ovládá oba přepínače 453 svodů I,II/Vx a 454 svodů LL/RA viz příklad na obr. 11. Alternativně převezme úlohu přepínání tlačítka 255 svodů monitorovaná osoba tedy má i hmatovou orientaci, na který svod je přepnuto. Jedná se o svody I, II a Vx (x = 1 až 6). Pro každou pozici si monitorovaná osoba přemístí základnu 445 monitoru pro více-svodové snímání EKG“ s příslušnou elektrodou na příslušnou část těla. Jakmile monitorovaná osoba přepne vícefůnkční přepínač svodů 439 do příslušné polohy a umístí „základnu 445 monitoru pro více-svodové snímání EKG“ na příslušná místa, stiskne tlačítko 600 Start pro zahájení snímání pro zobrazení a/nebo uložení do paměti. Alternativně úlohu přepínání převezmou tlačítka.
Obr. 16 znázorňuje monitor 349 s výhodou tvořený dvoukanálovým monitorem 459 umístěným na snímací jednotce 571 s výhodou tvořené „základnou 460 monitoru dvoukanálového“. Základna 460 má zespodu umístěny tři elektrody 143 EKG , s výhodou tvořené elektrodo u 461 pro snímání potenciálu Kranzovy svorky, elektrodu 462 pro snímání svodu V4 a elektrodu 463 pro snímání svodu V5. Jejich sestávaje umístěna na hrudi v poloze dle obrázku, což umožňuje snímání dvou hrudních svodů naráz, a to svodů V4 a 5V.
Obr. 17 znázorňuje umístění monitoru 349 s výhodou tvořeného dvoukanálovým monitorem 459 na snímací jednotce 571 s výhodou tvořené „základnou 445 monitoru pro více-svodové snímání“ a jeho použití. Snímací jednotka 571 s výhodou tvořená základnou 445 je vybavena dvěmi elektrodami 143 EKG s výhodou tvořenými „elektrodou 447 základny pro snímání více-svodového EKG spodní“ pro snímání LL a „elektrodou 446 základny pro snímání více- svodového EKG pro prst“ pro snímání svodu LA. K monitoru je kablíkem připojena i „destička 610 tří elektrod“ s „elektrodou 612 destičky tří elektrod pro prst“ pro snímání RA a dvěmi „elektrodami 611 destičky tří elektrod spodní“ pro snímání Vx a Vx+I.
Signály z elektrod 612 (RA), 446 (LA) a 447 (LL) j sou použity pro vytvoření potenciálu Wilsonovy svorky, vůči níž se snímají hrudní svody, tedy signály Vx snímané dvěmi elektrodami 447 na spodní straně základny destičky 610. V pohledu „D“ je znázorněn bokorys.
- 23 CZ 2020 - 141 A3
Destička 610 tří elektrod je přidržována prstem pravé ruky v místě elektrod 612 pro snímání RA, přičemž elektrody 611 v poloze A snímají svody V5, V6, v poloze B svody V3, V4 a v poloze C svody VI a V2. Základna 445 na níž jepřipojen monitor 349 je přitlačována prstem v místě elektrody 446 pro LA elektrodu 447 na břišní oblast pro LL.
Obr. 17 dále znázorňuje postupné přikládání „ základny 464 dvoukanálového monitoru pro prst“ s nasazeným monitorem 459 na místa na hrudní ku doporučená pro snímání svodů VI až V6, a to vždy dvou z nich, tedy první snímání Via V2, druhé V3 a V4, třetí V5 a V6. Souběžně se vždy zároveň s dvojicí svodů Vx a potenciálu pravé ruky RA snímají i potenciály LL a LA pomocí „destičky 448 dvou elektrod“.
Obr. 18 znázorňuje blokové schéma A zapojení dvou-kanálového monitoru 459 spolupracujícího se „základnou 445 pro vícesvodové snímání“ přiloženou k břichu pomocí prstu levé ruky a „deskou 458 tří elektrod, hrudní“ přikládanou k hrudi pro uspořádání znázorněné na obr. 17. Touto konfigurací se snímají nejprve svody I, II a poté vždy dvojice svodů Vx a Vx+1. Jelikož tyto svody se snímají v referenci k Wilsonově svorce, jsou pro získání jejího potenciálu zároveň snímány potenciály z příslušných elektrod přiložených na doporučená místa ke snímání a sice „elektroda 575 desky tří elektrod, hrudní, pro prst“ pro RA, elektroda 446 pro LA a elektroda 447 pro LL. Všechny signály jsou přivedeny, s výhodou přes přepínací pole 574. na vstupní obvody front-end 362 v monitoru 349. kde se v obvodu 582 Wilsonovy reference vytvoří referenční Wilsonova svorka z potenciálů LA, RA a LL a vůči ní se vyhodnocují svody VI až V6. Blokové schema B znáízorňuje obvody s vytvořením Wilsonovy svorky z odporů 425 mimo monitor 349.
Obr. 19 znázorňuje snímání vícekanálového EKG pomocí tří-kanálového monitoru umístěného na „základně 440 monitoru břišní“ a „destičky 654 elektrody na kablíku“ „Základna 440 monitoru břišní“ je obdobná jako „deska 434 nožních elektrod se třemi elektrodami“, aleje navíc uzpůsobena pro nasazení a připojení monitoru 469 tří-kanálového a umožňuje propojení kablíkem s dalšími snímacími jednotkami, tj. základnami nebo deskami elektrod.
V provedení na obrázku monitorovaná osoba drží levou rukou, s výhodou ukazováčkem „základnu 440 monitoru břišní“, což umožňuje snímat potenciály z míst RL, LL a LA. Pravou rukou monitorovaná osoba přikládá na místa pro snímání hrudních svodů „desku 448 dvou elektrod“, která obsahuje na straně, která se přikládá na hrudník „elektrodu 450 desky dvou elektrod druhou“, která snímá příslušný V svod, ajednu elektrodu na straně odvrácené od hrudníku, což je „elektroda 449 desky dvou elektrod pro prst“, která snímá RA. Takto vybavená snímací jednotka 571 tříkanálovým monitorem, je uzpůsobena pro současné snímání svodů I, II a jednoho svodu hrudního Vx, přičemž se pro zobrazení 4 svody vypočítají, a to III, aVF. aVL a aVR. Další svody Vx se získají postupným přemísťováním desky 448 dvou elektrod do bodů doporučených pro snímání jednotlivých svodů VI až V6 pro snímání 12ti-svodového, jak znázorňuje i blokové schéma na obr. 21. Reference RL se využívá pro referenci.
Obr. 20 znázorňuje postupné snímání 12ti-svodového EKG. Využívá se „základna 468 multikanálová“, která se přikládá v oblasti břicha a je přidržována prstem levé ruky v místě „elektrody 472 multikanálové základny pro prst“. Z ní je snímán potenciál pravé ruky RA. Dvě „elektrody 473 multikanálové základny, spodní“ jsou přiloženy v oblasti břicha pro snímání potenciálu RL a LL. Hrudní svody VI až V6 se snímají pomocí „destičky 457 dvou elektrod, hrudní“, která zároveň snímá signál RA z prstu pravé ruky, kterým je „destička 457 dvou elektrod“ přitlačována k hrudi. Současně je možné snímání svodu I, II a vypočítání III, aVL, aVF, aVR a snímání hrudních svodů postupným přemísťováním destičky 457.
Obr. 21 znázorňuje blokové schéma snímání 12ti-svodového EKG pomocí monitoru 349 s výhodou tvořeného tříkanálovým monitorem 469 (není kresleno) podle obr. 20. Svody I a II jsou snímány vždy, svody Vx, to je VI až V6 postupně, přemísťováním „destičky 457 dvou elektrod“ (nekresleno) na body doporučené pro snímání svodů VI až V6. Potenciály z míst RA, LA, LL a VI až Vx jsou přiváděny na vstupy 362 front-end. Z potenciálů RA, LA, LL je v obvodech 582
- 24 CZ 2020 - 141 A3
Wilsonovy svorky vytvořena reference pro hrudní svody VI až V6. „Řídicí jednotka 365 monitoru“ signály zpracovává. Vypočítává svody III, aVF, aVR a aVF a zvolenou metodou vytvoří 12ti kanálové EKG. Výsledek ukládá do paměti 961 a/nebo zobrazuje na displeji 28 a/nebo odesílá pomocí komunikační jednotky 275 spolupracujícím jednotkám.
Obr. 22 znázorňuje snímání 12ti svodového EKG v jednom okamžiku pomocí snímací jednotky 571 s výhodou tvořené „deskou 465 hrudních elektrod“. Taje tvarovaná do křivky tak, aby se šest elektrod 143 EG s výhodou tvořených „elektrodami 466 desky hrudních elektrod pro snímání hrudních svodů“, umístěných na straně určené k přiložení na hrudník, dotýkalo hrudníku v místech doporučených pro snímání svodů VI až V6. Deska 466 je dále osazena na vrchní straně elektrodami 143 EKG s výhodou tvořenými „dvěmi propojeným elektrodami 474“ pro snímání signálu pravé ruky RA z prstů 377 a to v místech vhodných pro přitlačování desky 466 dvěma prsty k hrudníku. Deska 465 je propojena kablíkem 1032 se snímací jednotkou 571 s výhodou tvořenou se „základnou 468 multikanálovou“, která je osazena monitorem 349 s potřebným počtem kanálů potřebných pro současné snímání plánovaného počtu svodů EKG. „Základna 468 multikanálová“ je přitlačována prsty pravé ruky k oblasti břicha. Na straně přivrácené k břichu má dvě elektrody 143 EKG s výhodou tvořené „elektrodami 473 základny multikanálové, spodní“ pro snímáni v bodech LL a RL. V případě, že je základna 473 osazena monitorem 470 osmi-kanálovým, dává to potřebný počet kanálů pro svody I, II, VI až V6, které se snímají a ostatní svody II, aVL, aVR a aVF, se dopočítávají.
Obr. 23 znázorňuje blokové zapojení monitoru 349 s výhodou tvořeného monitorem 470 osmikanálovým. Oproti monitoru 469 tříkanálovému je tento monitor rozšířen o 5 kanálů, které umožňují současné snímání všech levohrudních hrudních svodů a svodů I a II. Zpracování potřebných 8 kanálů zajistí řídicíjednotka 365 na dvanácti-svodové EKG pro uložení v paměti 961 a/nebo zobrazení na displeji 28 nebo odeslání pomocí komunikační jednotky 275 spolupracujícím jednotkám 121 a/nebo zvoleným účastníkům.
Paměť 961 je s výhodou vyjmutéIná, tvořená s výhodou SD kartou 959. která umožňuje přemístění do spolupracujících jednotek 121 pro přenesení dat.
Obr. 24 znázorňuje snímání jedno-svodového EKG pomocí jednokanálového monitoru 349 upevněného na snímací jednotce 571 s výhodou tvořené hrudním pásem 749 pomocí připojovacích elementů 486 s výhodou tvořených patentkami 487, což umožňuje přemísťovat monitor 349 mezi snímacími jednotkami 571. Hrudní pás 749 je s výhodou použit místo základny 420 a je na těle monitorované osoby přidržován rukama pro krátkodobý test nebo pružnou částí 82 pásu pro dlouhodobé monitorování, což má výhodu v tom, že hrudní pás 749. ze kterého se dá monitor odpojit je ohebný v celé délce, lépe se nosí a navíc se dá prát, oproti základně 420, z pevného materiálu, a lépe se nosí. S výhodou se pro monitorování využije elektrod 143 EKG s výhodou tvořených velkoplošnými elektrodami 471 sdruženými, které snímají více svodů sloučených.
V poloze „A“ je hrudní pás 749 se dvěmi elektrodami 143 EKG je umístěn symetricky k hrudní kosti a snímá sdružené hrudní svody V4 až V6 a V4R až V6R. Těch je s výhodou využito pro přehledové zjištění elevace ST v levé a praví straně hrudníku a pro zjištění arytmie, vynechávek pulzu, extrasystol a dalších údajů o srdeční činnosti měřitelných z hrudi jednokanálovým monitorem 349, například.
Přemístěním do polohy „B“ se s nímají sdružené hrudní svody z jedné elektrody 143 proti Kranzově svorce, přičemž druhá elektroda 143 je umístěna v oblasti 444 Kranzovy svorky.
V poloze „C“ se snímají sdružené hrudní signály svodů V4R až V6R oproti Kranzově svorce.
V poloze „D“ se s snímají sdružené signály V7 až V9 proti signálům V4 až V6 pro přibližné zjištění elevace ST segmentu i svodů V7 až V9. Monitor 349 je s výhodou vybaven kablíky 583 pro „markér“, pro označení srdečníého signálu pro snímání v polohách „A“ až „D“, a je s výhodou
- 25 CZ 2020 - 141 A3 vybaven tlačítky 584 pro zvolení zobrazení na snímaných srdečních signálech. Obecně platí, že filtr, který více stabilizuje křivku EKG více zasahuje do křivky EKG a více ji zkresluje. Proto pro zjištění elevace ST segmentu se vybírá filtr, který přo dostatečné stabilizaci křivky EKG co nejméně zkresluje křivku EKG. Lepších výsledků oproti pseudoreferenci se dociluje při použití reference pro svody, která je s výhodou odnímatelná a připojuje se konektorem 643 reference , viz obr. 25. Místo tlačítek 583. 584 se s výhodou markéry a filtry řídí dálkově ze spolupracujících jednotek 121, s výhodou tvořených mobilním telefonem 100. Hrudní pás je dále opatřen přídavným akumulátorem 129, který je možné připojit pro prodloužení nepřerušené funkce pro dlouhodobé monitorování monitoru vybaveného akumulátorem pro krátkodobé monitorování. Dále je monitor vybaven vyjmutelným paměťovým médiem 106. s výhodou tvořeným SD kartou 959. na kterou je s výhodou ukládán záznam EKG, s výhodou celou dobu snímání, zejména, pokud není přeposílán jednotkám 121. Záznam EKG se s výhodou přenese do spolupracujících jednotek 121 přemístěním paměťového média 106. Monitor 349 komunikuje bezdrátově, pomocí komunikační jednotky 275. s výhodou prostřednictvím Bluetooth, se spolupracujícími jednotkami 121,. s výhodou tvořenými s kapesními jednotkami 230 s výhodou tvořenými mobilním telefonem 100 se SW vybavením umožňujícím sledovat a vyhodnocovat signál přijímaný z monitoru 349. Výhodné je, když monitorovaná osoba při monitorování arytmie a dalších údajů sledovaných z pulsu sleduje ukazatele srdeční činnosti na údajích, s výhodou zobrazovaných na spolupracujících i 164 blízkých, zpracovávaných jen z tepové frekvence a jejích změn a na křivce tepu s limity pravidelného tepu, a až teprve v případě potřeby, zejména, když je indikovaná arytmie, přepne na sledování křivky EKG pro ověření diagnózy, což je energeticky náročnější a s ohledem na výdrž akumulátoru monitoru je tedy výhodné ji aktivovat jen ve chvílích potřeby. Při tom je možné preventivně kontrolu příznaků AIM pomocí EKG provádět periodicky nebo jen v případě subjektivních potíží. Monitor 349 je uzpůsoben pro interní pseudoreferenci. Reference prováděná pomocí referenční elektrody je znázorněna na obr. 25.
Obr. 25 znázorňuje úpravu uspořádání univerzálního monitoru 349 a snímací jednotky 571 s výhodou tvořené základnou 420 nebo hrudním pásem 749, viz obr. 24, pro jednoduché monitorování. Základna 420 je uzpůsobená pro spojení s pružnou částí 82 pásu pomocí úchytného prvku 563. s výhodou tvořeným tvarovým výstupkem 562 na obepínacím pásu 74 pásu a tvarovým otvorem 561 na základně. Základna 420 univerzálního monitoru je opatřena na svých krajích tvarovanými otvory 561. do kterých zapadnou tvarové výstupky 562. které zakončují obepínací pás 74. Tím vznikne celistvý pás obepínající tělo a přitlačující elektrody 421 základny k hrudníku monitorované osoby. Základna je uzpůsobena pro umístění přídavného akumulátoru 120, připojenému k monitoru 349, viz obr. 26, který výrazně prodlužuje dobu nepřerušeného monitorování, zejména pro případ potřeby trvalého přenášení křivky EKG. Monitor 349 je s výhodou vybaven interní pseudoreferenci 566. viz obr. 50A, která se s výhodou vypne zasunutím konektoru 779 kolík do konektoru 643 reference, čímž se připojí šňůrou 808 referenční svorka 809 externí reference pro lepší stabilizaci srdečního signálu a umožní použití filtru méně zkreslujícího. Pro úsporu nákladů monitorovaná osoba sleduje arytmii a srdeční činnost sledovatelnou z pulsu z monitoru pro monitorování pulsu, který je levnější a v případě odchylek od normální fúnkce potvrdí měřením EKG ve zdravotnickém středisku.
Obr. 26 znázorňuje řešení bezpečnostního propojení přídavného akumulátoru 120 s monitorem 349. „Konektor 564 pro přídavný akumulátor“ je řešen tak, že, když se monitor 349 připojí pomocí připojovacích elementů 486 k základně 420 současně se spojí s přídavným akumulátorem 120 a monitorem 349 nemůže být připojen k žádnému jinému zdroji a teprve poté Tím je zajištěno, že nemůže dojít například neodbornou manipulací s kabely, například nějaké nabíječky, k nežádoucímu přivedení nebezpečného napětí k nezakrytým kovovým částem, například kontaktům volně přístupného konektoru, nebo zasunutí do konektoru určeného pro přídavný akumulátor 120 konektorem přivádějícího nebezpečné napětí, a tedy přivedení nebezpečného napětí do oblasti blízkosti srdce a tím k ohrožení života v případě, že monitor je připojen připojovacími elementy 486 k základně 420. Příklad tvaru pouzdra přídavného akumulátoru a umístění konektoru jsou zřejmé z obrázku.
- 26 CZ 2020 - 141 A3
Obr 27 znázorňuje sadu vzájemně záměnných jednotek kapesního EKG uzpůsobenou pro univerzální použití monitorů 349 a snímacích jednotek 571 s možností připojovat pomocí přípojných elementů 257 monitory 349 k různým snímacím jednotkám v sadě, které s monitory spolupracují a připojovat je ke spolupracujícím jednotkám 121 v sadě za pomoci software sady. Přípojné elementy 257 jsou s výhodou tvořené připojovacími prostředky 580 a připojovacími elementy 486.
Příklady provedení monitoru 349 jsou: podle obrázku A jednokanálový s přivedením signálů a mechanickým upevněním pomocí připojovacích elementů 486 s výhodou patentek 487; podle obrázku B tří-kanálový až osmi-kanálový s přivedením dalších signálů pomocí přípojného elementu 560, s výhodou konektoru pro monitor 142, kterým je s výhodou osazena základna monitoru anebo jsou signály přivedeny od elektrod kablíkem.
Příklady provedení snímacích jednotek 571 jsou: podle obrázku C základna 420 se dvěmi elektrodami 421 ve vzdálenosti vhodné pro snímání pomocí Kranzovy svorky.
Obrázek D znázorňuje základnu se dvěmi elektrodami, „elektrodami 471 sdruženými“, pro snímání jednosvodového EKG pomocí Kranzovy svorky.
Obrázek E znázorňuje snímací jednotku 571 tvořenou deskou 465 hrudních elektrod, která je kablíkem propojená se základnou 445 monitoru pro více-svodové snímání EKG. Na základnu se umístí monitor 349 pomocí připojovacích elementů 486 a propojí se přípojného elementu 560 s konektorem 1057 základny pro přivedení všech signálů z desky 465 pomocí kablíku 1032.
Na obrázku F je znázorněn příklad zkrácené desky pro snímání hrudních svodů. V tomto příkladu je určena pro snímání tří hrudních svodů V4, V5 a V6.
Obr. 28 znázorňuje další příklad sady monitorovacího zařízení, které znázorňuje vzájemné používání různých monitorů 349 a snímacích jednotek 571 dle potřeby. V sadě je s výhodou použit monitor 349 s výhodou tvořený monitorem 470 srdečních signálů s osmi kanály s výhodou opatřený připojovacími elementy 486, které umožňují připojení jen určitého množství kanálů, dle potřeby, na různé snímací jednotky 571 dle potřeby. S výhodou se využívá jen potřebný počet z celkového počtu kanálů a zbývající se nevyužívají. To má výhodu v použití jen jednoho monitoru pro více snímacích jednotek pro různé počty kanálů místo použití specifického monitoru s patřičným počtem kanálů pro každou snímací jednotku. Připojovací elementy 486 ke snímací jednotce 571 v tomto příkladu jsou s výhodou tvořeny patentkami 487, které současně připojují monitor 470 mechanicky i elektricky jedním kanálem a dále přípojným elementem 560 s výhodou tvořeným konektorem 142 pro elektrické připojení elektrod pro zbývajících 7 kanálů. To umožňuje připojit monitor v příkladu A na snímací jednotku 571. s výhodou tvořenou základnou 420 pro Kranzovu svorku, s výhodou z ohebného materiálu pro kopírování tvaru hrudi, kde se s výhodou využijí jen patentky 487 pro připojení dvou elektrod 143 EKG na snímací jednotce 571 s patentkami pro připojení jednoho kanálu monitoru 349. V tomto příkladu jsou elektrody určeny pro Kranzovu svorku a jsou tvořeny sběrnými elektrodami 471 sdruženými umožňujícími snímat krátkodobě přiložením na hruď sdružené srdeční signály, přibližně pro křivku I, V3 až V6, na které jsou patrny i elevace ST segmentu. Základnu je možné připevnit tvarovanými otvory 561 k tvarovým výstupkům 562 na obepínacím pásu 74 pásu pro připevnění na hruď pro dlouhodobé snímání. Základna se sdruženými elektrodami má výhodu v malých rozměrech a jednoduché a rychlé aplikaci i laikem, i v případě doplnění obepínacím pásem 74 pro upevnění na hruď pro dlouhodobé snímání. Je vhodná pro předběžné zjištění eventuálního výskytu elevovaných ST segmentů a dalších odchylek od normálu EKG pro prevenci AIM nebo eventuálního výskytu nepravidelných pulsů pro prevenci nebo kontrolu arytmie.
V sadě uvedené v příkladu B je další snímací jednotka 571. která umožňuje snímání pomocí Kranzovy svorky, tentokrát elektrodami pro jednotlivé hrudní svody VI až V6 snímané postupným přiložením na hruď, s výhodou tvořenou základnou 420.
- 27 CZ 2020 - 141 A3
V sadě podle příkladu Cje i hrudní pás 749. Uvedené snímací jednotky konektor 142 nepoužívají
V případě potřeby, zejména při zjištění elevovaných ST segmentů ST nebo výskytu nepravidelných pulsů, se monitor přemístí na snímací jednotku 571 s výhodou tvořenou základnou 468 multikanálovou pro snímání s výhodou osmi kanálů, zobrazenou v příkladu D pro krátkodobé, přiložením na tělo, kterými se dá najednou snímat všech 12 svodů a to, svod I (z RA, LA), II (z RA, LL), VI až V6 oproti Wilsonově svorce a 4 svody se dají vypočítat, jak je zobrazeno na obr. 12.
K základně 468 pro snímání 8 kanálů pro snímání LA, LL, RL je kablíkem 1032 připojena deska 465 hrudních elektrod. Na základně 468 je je umístěn protikus konektoru 142. který přivádí do monitoru 470 spojení pro 10 elektrod 143 EKG umístěných na desce 465.
Přemísťování monitorů mezi snímacími jednotkami 571 je umožněno připojovacími elementy 257 s výhodou tvořenými připojovacími elementy 486. s výhodou patentkami 487. a/nebo připojovacími emlementy 560, s výhodou konektorem 142 a softwarem sady umožňující komunikovat mezi monitory 349 a spolupracujícími jednotkami obsaženými v sadě.
V uvedených příkladech A až D sady je znázorněno jen několik monitorů 349 a snímacích jednotek 571, aleje možno použít více monitorů nebo sad dle potřeby.
Na základně 420 se sdruženými elektrodami se využívá v případě k propojení elektrod 143 na jednokanálový monitor s výhodou jen patentek 487, na základně pro snímání 8 kanálů se využije k připojení elektrod 143 s výhodou konektor 142 pro připojení 8 kanálů, a patentky slouží v tomto příkladu jen k mechanickému připevnění monitoru.
Pro krátkodobé snímání se desky a základny přikládají k hrudi a přidržují prsty.
Pro dlouhodobé snímání se s výhodou snímací jednotky 571 připojují na obepínací pás 74 nebo se využije hrudní pás 749.
Obr. 29 znázorňuje blokové schéma pro vysvětlení principu kapesního EKG, zejména pro kontrolu infarktu, které je uzpůsobeno pro nošení monitorovanou osobou u sebe v prostředku 417 pro nošení kapesního EKG, s výhodou v kardio lékárničce 261 pro rychlou pomoc znázorněnou na obr. 31 nebo v kapse nebo taštičce nebo tašce a v případě potřeby ověření diagnózy infarktu je možné kapesní EKG, které je určené k monitorování minimálně jednoho z hrudních svodů VI až V6, okamžitě nasadit pro monitorování zejména příznaků AIM.
Pro rychlost nasazení se elektrody 143 EKG umístěné na snímací jednotce 571 kapesního EKG jen přikládají na tělo monitorované osoby a přidržují se rukama. To ušetří drahocenný čas oproti upevňování trvalejšímu, například pásy, lepením nebo svorkami. Alternativně je snímací jednotka 571 připevněna pásem pro nepřetržité sledování.
Pro rychlost diagnózy se s výhodou pro předběžné posouzení AIM s výhodou využije nejjednodušší způsob monitorování pomocí jedno-svodového EKG pseudo hrudních svodů, snímaných z hrudi elektrodami 143 EKG pomocí Kranzovy svorky základnou 420. Monitor 349 je umístěn na základně 420 a je na ní s výhodou upevněn připojovacími elementy 486 nebo připojen drátově a umístěn externě, například za pasem. Kranzova svorka má výhodu v jednoduchosti snímání hrudních svodů jen dvěma elektrodami, a tedy i rychlosti diagnózy, což vyváží nepřesnost snímání. V případě podezření nebo indikace diagnózy AIM se pro upřesnění diagnózy s výhodou použije pro snímání hrudních svodů Wilsonova svorka s výhodou pomocí snímací jednotky 571 s výhodou tvořené „základnou 445 monitoru pro více-svodové snímání“. Přepojovací pole 711 umožní postupné snímání až 12ti-svodového EKG i méně-kanálovým například jedno-kanálovým
- 28 CZ 2020 - 141 A3 monitorem 349. Pro přechod od snímání s využitím Kranzovy svorky k snímání s využitím Wilsonovy svorky se s výhodou monitor přemístí a upevní pomocí přípojných elementů ze základny 420 pro Kranzovu svorku na základnu pro Wilsonovu svorku, která obsahuje s výhodou destičku 448 dvou elektrod a základnu 445 jak je popsáno v obr. 17 a 19. V prostředku 417 pro nošení kapesního EKG jsou s výhodou umístěny volitelně různé snímací jednotky 571. monitory 349. nabíječky, výměnné akumulátory pro usnadnění monitorování v terénu. S výhodou jsou monitory 349 a snímací jednotky 571 vzájemně záměnné pro možnost je kombinovat a tvoří sadu. Jednotky 571 a monitory v prostředku 417 pro nošení mohou být pro snížení nákladů zpočátku v nižším počtu a levnější a je možno je časem dle potřeby doplnit, s výhodou je prostředek 417 pro nošení tvořen kardio lékárničkou 261 popsanou na obr. 32.
Ze snímacích jednotek 571 se signál předává do monitoru 349. který obsahuje front end 362. filtry 260. řídicí jednotky 365. paměť 961. komunikační jednotku 275. Signál z monitoru 349 se předává pomocí drátového spoje 740 a/nebo bezdrátově lokálním spolupracujícím jednotkám 166 a/nebo blízkým spolupracujícím jednotkám 164 a/nebo vzdáleným spolupracujícím jednotkám 165.
Bezdrátový přenos blízkým spolupracujícím jednotkám 164 je s výhodou prostřednictvím BlueTooth nebo ZigBee nebo prostřednictvím sítě WiFi 490. Bezdrátový přenos ke vzdáleným spolupracujícím jednotkám 165 je s výhodou prostřednictvím sítí 898 mobilních operátorů. Zobrazování průběhů EKG aktuálně snímaných nebo z paměti probíhá na displejích 28, 227 spolupracujících jednotek. Spolupracující jednotky 121 ať lokální 166 nebo blízké 164 nebo vzdálené 165 mohou být tvořeny jednotkami kapesními 230. s výhodou tvořenými mobilním telefonem, a jednotkami stolními 231. s výhodou tvořenými serverem 806 a/nebo PC 962 znázorněnými na obr. 11.
Obr. 30 znázorňuje využití kapesního EKG pro diagnózu akutního infarktu myokardu (AIM) monitorovanou osobou. Laik je pro posouzení infarktu poučen zdravotním personálem nebo pomocí návodu. Pro diagnózu AIM je důležité detekovat AIM změny 742 na EKG, to je elevace ST segmentu, zvětšené vlny T, změněný tvar Q vlny se ztrátou vlny R nebo inverzi vlny T znázorněných v příkladu A. V příkladu B je znázorněna elevace ST segmentu na křivce EKG, která je nejlépe patrná z hrudních svodů V2 až V6, jak je zvýrazněno zakroužkováním. Proto pro posouzení ΑΜΙ jsou důležité hlavně hrudní svody, a to nejen VI až V6, ale i V3R až V6R a V7 až V9, bez kterých ΑΜΙ nelze vyloučit. Nejjednodušší způsob vyhodnocení je porovnání současného EKG 601 se vzorovým EKG 602 pořízeným monitorovanou osobou v době, kdy se AIM nevyskytoval, znázorněný na příkladu C.
Kapesní EKG využívá pro zobrazení v terénu kapesní spolupracující jednotky 121. s výhodou jednotku 764 vyhodnocovací a zobrazovací s výhodou tvořenou mobilním telefonem, který oproti stolním spolupracujícím jednotkám, s výhodou tvořenými PC, má relativně malý displej, kde je obtížné zobrazit úplné 12ti svodové EKG pro porovnání. Proto se s výhodou zobrazují jen jednotlivé svody „současného EKG 601“ a „vzorového EKG 602“ pro zjištění změn AIM 742. s výhodou pod sebou pro porovnání, jak je uvedeno na příkladu C. Alternativně je možné zobrazit současné a vzorové EKG na dvou displejích 227 nebo split displejích jedné lokální spolupracující jednotky nebo na dvou jednotkách vedle sebe, které jsou pro zobrazení současného a nového stavu uzpůsobené. Na křivce „současného EKG 601“ je viditelná v tomto příkladu „elevace ST segmentu 603“. Není-li k dispozici vzorové EKG monitorované osoby, zobrazí se vzorové EKG zdravého jedince, které je s výhodou k dispozici v paměti spolupracující jednotky 121.
Další metoda je zjišťování možné změny AIM 742. například „elevace ST segmentu 603“ nebo deprese ST segmentu, které by indikovaly AIM vizuálně ze současného EKG bez vzorového EKG. Pro zjištění elevace a dalších odchylek od normálního EKG lze s výhodou využít automatickou diagnostiku kapesního EKG s výhodou prováděnou řídicí jednotkou 365 monitoru nebo jednotkou 764. které, v případě elevace ST segmentu nebo dalších změn AIM 742 od normálního EKG s výhodou vyvolají varovný signál a zobrazí EKG s popisem diagnózy, které se přeposílají spolupracujícím jednotkám 165 vzdáleným s výhodou přes server lékařskému personálu
- 29 CZ 2020 - 141 A3 automaticky nebo jen když monitorovaná osoba neresetuje varovný signál.
Alternativně se ST segment vyhodnocuje ve spolupracujících jednotkách 121 automaticky nebo manuálně s výhodou na žádost monitorované osoby lékařským personálem a přeposláním výsledků zpět monitorované osobě s výhodou do jednotky 764.
Obr. 31 znázorňuje KARDIO lékárničku 261 (CARDIO FIRST AID), kterou s výhodou nosí monitorovaná osoba u sebe a použije v případě preventivního monitorování nebo v případě příznaků AIM nebo arytmie pro kontrolní diagnózu.
Její obsah je volitelný a základem jsou diagnostické prostředky pro stanovení diagnózy eventuálního infarktu nebo arytmie a medikamenty první pomoci v případě potvrzení diagnózy infarktu nebo arytmie.
Z diagnostických prostředků je nutné mít aspoň to nejjednodušší kapesní EKG, které odhalí příznaky AIM a s výhodou arytmie. To znamená, které monitoruje aspoň pseudo hrudní svody, což s výhodou je snímací jednotka 571 pro Kranzovu svorku, s výhodou tvořená destičkou 448 doplněná monitorem pro minimálně jeden kanál.
V případě diagnózy AIM se EKG odešle k posouzení lékařským personálem pomocí spolupracujících jednotek 121 a základny 445. Výhodou je vybavit lékárničku snímací jednotkou využívající Wilsonovy svorky, která monitoruje hrudní svody přesněji a spolupracující jednotkou.
S výhodou se pro předběžné monitorování použije snímací jednotka 571 s výhodou tvořená snímací jednotkou 420 pro Kranzovu svorku a při příznacích AIM se monitor přemístí do snímací jednotky 571 pro Wilsonovu svorku s možností pořídit 12-svodové EKG.
Pro postupné snímání jednotlivých svodů EKG stačí pro vybavení lékárničky levný jednokanálový monitor 849. Při dvou nebo tří-kanálovém monitoru 369 je možné monitorovat více svodů najednou. Nejnákladnější, 8 kanálový monitor 349. umožní snímat 8 svodů najednou a současně 4 svody vypočítat pro současné zobrazení 12-kanálů živě.
Při diagnóze AIM je pro potvrzení nálezu z EKG nutné použít „chemickou testovací kapesní soupravu 262“ s výhodou obsahující „Troponin I 606“ a/nebo „Troponin I/Myoglobin 605“
Ty jsou s výhodou součástí lékárničky a monitorovaná osoba je může provést sama, čímž se urychlí potvrzení diagnózy proti stavu, že by se testy prováděly až po příjezdu do zdravotnického zařízení. Odesláním EKG a eventuálně chemických testů do kardiologického zařízení, např. záchranné služby nebo nemocnice, se usnadní diagnóza a rozhodnutí o převozu monitorované osoby do nemocnice dle stupně ohrožení.
V lékárničce jsou s výhodou též léky 263, které monitorovaná osoba užije v případě potvrzení AIM na pokyn lékařského personálu, s kterým je ve spojení.
S výhodou to jsou léky na ředění krve např. Aspirin 264, léky proti bolesti 265 . Pro odeslání EKG zdravotnickému zařízení a komunikaci lékárnička s výhodou obsahuje spolupracující jednotku s výhodou mobilní telefon nezávislý např. na mobilním telefonu pro běžné hovory, který zajistí odeslání EKG a komunikaci zejména v případě, když běžně používaný mobil nefunguje jako záloha.
V lékárničce je s výhodou umístěno zařízení pro kontrolu fyzické a duševní způsobilosti monitorované osoby, která musí vykazovat fyzickou aktivitu nebo resetovat „count down“ časovač, jinak zařízení vyvolá poplach v lékařském zařízení s hlášením souřadnic GPS nebo jiné určení místa, kde se monitorovaná osoba nachází.
- 30 CZ 2020 - 141 A3
Lékárnička se dá z počátku vybavit jednoduše a postupně doplňovat.
Obr. 32 znázorňuje snímací jednotku 571. pro přiložení i nošení, pro snímání EKG jednokanálovým monitorem 349 s využitím reference RL, s výhodou tvořenou „základnou 620 pro RL“, s výhodou ve tvaru hrudního pásu, opatřenou připojovacími elementy 486 pro elektrické i mechanické připojení monitoru 349. Monitor 349 má vyveden jeden výstup, který je propojen s elektrodou 143, s výhodou tvořenou „elektrodou 621 pro RL“ pro injektování referenčního signálu RL. Na obrázku je kreslena varianta, kdy tento signál je k elektrodě 621 přiveden kablíkem 1014 vedeným podél základny 620. ale může být veden i základnou 620. s výhodou k připojovacímu elementu 486. s výhodou tvořenému patentkou 487. který zprostředkovává kontakt elektrody 621 pro RL s monitorem 349. V tomto případě se využívá podlouhlých velkoplošných sběrných elektrod 471 v délce 10 až 150 mm, pro snímání sdružených srdečních signálů, odpovídajících více EKG svodům, přičemž jedna z elektrod 471 snímá potenciál z oblasti 444 Kranzovy svorky a druhá v oblasti pro snímání svodů V, přičemž snímá sdružený signál V4 až V6, zejména pro zobrazení elevace ST segmentu. Základna 620 se přikládá na tělo a přidržuje pro krátkodobé snímání nebo se pomocí tvarových otvorů 561 na obou stranách připojí pružná část 82 pásu, která obepíná hrudník a přimkne základnu 620 k hrudníku pro dlouhodobé snímání.
V poloze základny 620 znázorněné na obr. 32, odpovídající obr. 32A, se snímají svody V4 až V6 proti Kranzově svorce (KS) za využití reference RL.
Obr. 32A znázorňuje základnu 620 se sdruženými elektrodami 471 umístěnými na hrudi podle obr. 32. Elektroda 471 umístěná vlevo od centra hrudi 218 snímá sdružené signály V4 až V6 proti elektrodě 471 umístěné v centru hrudi 218 v oblasti 444 Kranzovy svorky pro vytvoření Kranzovy svorky _(KS) zobrazující elevace ST segmentu. Elektroda 621 je využita pro referenci.
Obr. 32B znázorňuje základnu 620, posunutou na hrudi směrem doprava, s elektrodami 471 umístěnými symetricky vlevo a vpravo od centra hrudi 218, takže se snímají sdružené signály z míst na hrudi doporučených pro snímání svodů V3, V4 proti signálům z míst pro snímání V3R, V4R, což umožňuje zobrazení elevace ST segmentu sdruženého pro všechny tyto svody.
Obr. 32C znázorňuje základnu 620. posunutou na hrudi ještě více doprava, s elektrodou 471 umístěnou v centru 218 hrudi v oblasti 444 Kranzovy svorky a druhou elektrodou 471 v oblasti doporučené pro snímání svodů V4R až V6R, přičemž což umožňuje snímání sdružených signálů svodů V4R až V6R proti Kranzově svorce, zejména pro zobrazení elevace ST segmentu. Elektroda 621 je využita pro referenci.
Obr. 33 znázorňuje „základnu 622 pro snímání RL a 2x V“ určenou pro snímání dvou svodů V dvoukanálovým monitorem 349 proti Kranzově svorce a za použití reference RL, pomocí elektrody 621. Na základnu 622 je upevnitelná „subdeska 623 pro 2x V“ obsahující dvě elektrody 143 určené pro snímání dvou svodů V, Vx a Vx+i. Když je subdeska 623 připnuta k základně 622. tak jev poloze určené pro snímání svodů V4 a V5. Subdeska 623 je s výhodou odnímatelná ze základny 622 a lze ji přemísťovat pro snímání vždy dvojice svodů V, tedy svodů Via V2, V3 a V4 , V5 a V6 a obdobně pro snímání pravohrudních svodů, s příponou R v označení, a zádové svody, jak je znázorněno na obr. 33A. Subdeska 623 je se základnou 622 spojena kablíkem. Monitor 459 dvoukanálový tedy přenáší zároveň vždy dva svody V.
Obr. 33A znázorňuje přiložení „subdesky 623 pro 2x V“ pro postupné snímání svodů VI a V2, V3 a V4, V5 a V6. Obdobně se snímají i další svody V3R a V4R, V5R a V6R, V7 a V8, V8 a V9.
Obr. 34 znázorňuje „prodlouženou základnu 624“. která je osazena elektrodami 143. s výhodou elektrodami 471 sdruženými, z nichž je jedna, s výhodou tvořená elektrodou 461 pro snímání potenciálu Kranzovy svorky, umístěná v centru 218 hrudi pro snímání z oblasti 444 Kranzovy svorky KS. Další elektroda 143, je s výhodou tvořená elektrodou 219 pro hrudní svody V4 až V6, další elektrodou 220 pro pravé hrudní svody V4R až V6R, další elektrodou 621 pro referenci RL a
- 31 CZ 2020 - 141 A3 další elektrodou 678 pro zádové svody V7 - V9. Doplnění běžně snímaných svodů V4 až V6 o svody V4RažV6RaV7ažV9je důležité pro zachycení elevace ST segmentu.
Prodloužená základna 624 je s výhodou vyrobena z elastického materiálu ve tvaru pásku, který je ohebný kolem delší strany průřezu a dostatečně tuhý na zkrut, aby bylo možno jeho elektrodu 678 zavést pro snímání zádového svodu V7 až V9 levou rukou pod košili, triko nebo šaty.
Prodloužená základna 624 osazená monitorem 459 může být po zavedení na hrudníku přidržována rukou monitorované osoby přiloženou k hrudníku. Alternativně jez elastického materiálu vyrobena jen prodlužující část 682 základny a zbytek je převážně látkový, mimo elektrod 143 a přípojného elementu 560. S výhodou je prodloužená část základny 682 z látkového materiálu zesílená výztuhou prodlužující části 682. která je s výhodou odnímací, jak znázorněno na obr. 40, a tak celá základna je s výhodou z látkového materiálu. Pro umístění do kapsy se látková prodloužená základna 624 například smotá a elastická prodlužující část 682 se s výhodu skládá z menších dílů, které se prodlužují s výhodou zasouváním do sebe nebo rozložením na principu skládacího metru, tak aby se ve složeném stavu vešla do kapsy. Při snímání svodu V8 je zapotřebí, aby monitorovaná osoba zabezpečila přítlak předmětné elektrody 678 pro zádové svody V7 až V9, s výhodou tím, že se opře o židli nebo ulehnutím. Alternativně se připojí pružná část 82 pásu, která s prodlouženou základnou 624 vytvoří kompletní hrudní pás, který zajistí přítlak všech elektrod na hruď a záda monitorované osoby.
Prodloužená základna 624 je s výhodou osazena dvoukanálovým monitorem 459. jehož blokové schéma je zobrazeno na obr. 34A,_ s připojením elektrod 219 a 220 a v případě požadovaného připojení elektrody 678 pro zádové svody pro snímání V8 se tato k němu připojí prostřednictvím přepínače 625 místo elektrody 220 pro snímání V4 nebo se použije tříkanálový monitor jehož blokové schéma je na obr. 34B.
Alternativně, místo přepínače 625, se prodloužená základna 624 opatří elektrodou 220 pro pravé hrudní svody pro snímání V4R, která je přemístitelná do pozice V8. Elektrody 461 pro snímání potenciálu Kranzovy svorky (KS), elektroda 219 pro snímání V4 a elektroda 220 pro snímání V4R a elektroda 678 pro V8 se s výhodou provedou jako sdružené elektrody 471 snímající sdružené svody V4 až V6, V4R až V6R , V7 až V9 nebo jako elektrody určené pro snímání jen jednoho svodu přednostně V4, V4R aV8 a dvojím horizontálním natočením základny 624 ve směru šipek do doporučených míst pro snímání jednotlivých hrudních svodů je možné postupně snímat všechny hrudní i zádové svody, jak znázorněno na obr. 34C.
Obr. 34A znázorňuje blokové schéma zapojení vstupních obvodů monitoru 349 s přepínačem 625. Dvoukanálový monitor snímá hrudní svod V4 proti Kranzově svorce a druhý svod buďto svod V4R nebo V8 podle polohy přepínače 625. jak je naznačeno na obrázku. Pro alternativní použití pro snímání 3 svodů V4, V4R,V8 najednou se přepínač 625 vynechá a použije se tříkanálový monitor. Referenční signál RL se přivádíš výhodou na elektrodu 621. V případě monitorování s pseudo interní referencí se externí reference a elektroda 621 nepoužijí.
Obr. 34B znázorňuje blokové schématříkanálového monitoru 459 pro současné snímání svodů V4, V4R a V8 proti Kranzově svorce. Reference není zakreslena.
Obr. 34C znázorňuje alternativní řešení, kdy elektrody 471. 621 a 678 z obr. 34 nejsou tvořeny velkoplošnými elektrodami, ale elektrodami zkrácenými na velikost pro jednotlivé svody, ve výchozí pozici umístěné v bodech označených „A“. Pak může snímání probíhat ve třech sekvencích natočením prodloužené základny 624 na hrudi, například zprava doleva, kdy ve výchozí poloze elektrod označené „A“ jsou měřeny svody V6R, V4 a V7, po prvním natočení v poloze „B“ svody V5R, V5 a V8 a po druhém natočení v poloze „C“ svody V4R, V6 a V9, a to vždy proti Kranzově svorce, s výhodou s využitím elektrody pro referenci RL REF umístěné na levém boku elektrodou 621,
- 32 CZ 2020 - 141 A3
Obr. 34D znázorňuje „prodlužující část 682 základny“, s výhodou plastové nebo látkové základny 624, s elektrodou 678 pro zádové svody, zasunutelnou pod oděv monitorovanou osobou, která je pevně připojená na prodlouženou základnu 624 a má dostatečnou tuhost a délku pro zasunutí. Pro přenášení v kapse její možno svinout. Pro snadnější zasouvání prodlužující části 682 pod oděv až k zádovým svodům se do „prodlužující části 682 základny“, která má zdvojenou stěnu 339. vloží výztuha 238. kreslená čárkovaně, která zajistí požadované mechanické vlastnosti základny 624.
Obr. 34E znázorňuje alternativní řešení, kdy je prodlužující část 682 ze stejného materiálu jako zbytek základny 624. ale je k ní připojitelná výztuha 238. Výztuha 238 je fixována k základně s výhodou pomocí sponek 256.
Výztuha 238 je s výhodou jednodílná, s výhodou dostatečně poddajná, aby byla svinutelná.
Obr. 34F znázorňuje výztuhu 238, která je pro minimalizaci rozměrů tvořená ze segmentů 236 výztuhy, které po složení do linie, vždy ve směru podle šipek, zapadnou do sebe, s výhodou pomocí osazení 235. jak je naznačeno na obrázku.
Obr. 34G znázorňuje výztuhu 238, která je tvořená segmenty 236 výztuhy a která je složitelná díky kloubům 237 na na principu skládacího metru. Ve složeném stavu má tedy délku j ednoho segmentu 236 výztuhy..
Obr. 35 znázorňuje snímací modul 655 sestávající z monitoru 349 a snímací jednotky 571 pro snímání hrudních svodů VI až V6, VIR až V6R a V7 až V9 pomocí Kranzovy svorky s výhodou za využití elektrody 644 referenční, a dále obrázek znázorňuje „základnu 667 s referencí“ univerzálního monitoru 349, s výhodou jednokanálového, opatřenou elektrodami 421, s výhodou jednou tvořenou elektrodou 652 pro svody Vx/REF pro snímání hrudních svodů Vx, přepojitelnou na “přepínačem 638 Vx/REF“ na referenci REF a současně odpojitelnou od vstupu operačního zesilovače 406, který je vyveden na konektor 637 a propojený kablíkem 640 na elektrodu 639 připojenou pro snímání Vx v případě, že elektroda 652 je přepojena na Ref. Alternativně kablík 640 připojuje elektrody 639 pro Vx a 660 pro Vx+1_ na destičce 641 elektrod pro dvoukanálový monitor pro snímání, s výhodou všech, hrudních svodů volitelně, přemísťováním. Druhá elektroda 421 je s výhodou tvořena elektrodou 653 pro KS/LL, tedy elektrodou pro snímání potenciálu Kranzovy svorky, alternativně pro signál levé nohy LL. Elektrody jsou tvořeny kulatými nebo podlouhlými velkoplošnými sdruženými elektrodami 471 zobrazenými na obr. 32 nebo elektrodami s menší velikostí pro snímání jednotlivých svodů.
Základna 667 s výhodou slouží k osazení buďto jednokanálovým monitorem nebo dvoukanálovým.
Pomocí konektoru 637 pro Vx jsou připojeny destička 654 elektrody na kablíku nebo destička 641 elektrod pro dvoukanálový monitor. Alternativně je připojitelná destička 725 tří hrudních elektrod pro spolupráci s tříkanálovým monitorem.
Pomocí konektoru 664 reference je připojitelná elektroda 644 reference na destičce 666 pro zajištění reference místo umělé reference, která je odpojena „přepínačem 643 reference“ s výhodou automaticky při zasunutí kolíku konektoru 664 reference .
Základna 667 tedy obsahuje „přepínač 643 reference“ a s výhodou „přepínač 638 Vx/REF“ pro různé možnosti snímání, jak je uvedeno na obrázcích 35A až 35D a v tabulce na obr. 36.
Na detailu „D“ je zobrazeno složení snímacího modulu 655 tvořeného snímací jednotkou 571 a monitorem srdečních signálů 349, který je ke snímací jednotce uchycen a zároveň s ní i vodivě propojen pomocí přípojných elementů 487.
Obr. 35A znázorňuje snímání hrudních svodů proti Kranzově svorce s využitím základny 667.
- 33 CZ 2020 - 141 A3
Elektroda 653 je přikládána do oblasti 444 Kranzovy svorky a elektroda 652 Vx/REF je přikládána do míst doporučených pro snímání hrudních svodů Vx, na obr konkrétně pravohrudního svodu V5R Zároveň je využita referenční elektroda 644 na kablíku, která je s výhodou sevřená v pravém podpaží.
Obr. 35B znázorňuje využití základny 667 pro snímání hrudních svodů pomocí destičky 654 přičemž pro referenci je využita oblast břicha přiložením elektrody 652 Vx/REF přepnuté přepínačem 638 Vx/REF do polohy C ref. Přepínač 643 na obr. 36 je v poloze C, kdy nejsou využity zpětnovazební odpory 425 a přívod referenčního signálu zajišťuje elektroda 652 nastavena do režimu referenční elektrody, jak znázorňuje blokové schéma na obr. 36. Pomocí destičky 654 elektrody na kablíku připojené k monitoru konektorem 637 elektrody Vx se snímají postupně všechny znázorněné hrudní svody, jak je znázorněno na obr. 35B.
Obr. 35C znázorňuje využití základny 420 pro snímání svodů Vx, vždy po dvou, za použití dvoukanálového monitoru 459 a destičky 641 elektrod pro dvoukanálový monitor.
Obr. 36 znázorňuje blokové schéma zapojení vstupních obvodů monitoru 349 z obr. 35 s výhodou tvořeného monitorem 668 s vyvedenou referencí. Snímací jednotky 571, s výhodou tvořené základnou 667. monitorem 668. který je k základně 667 připojen mechanicky i elektricky čtyřmi připojovacími elementy 486 s výhodou tvořenými patentkami 487. Přepínače 638 Vx/REF přepojuje elektrodu 652 z Vx na Ref. Elektroda 644 referenční je připoj ena přes konektor 664 reference, který s výhodou při zasunutí konektoru 779 kolíku automaticky přepne přepínač 643. který odpojí pseudo referenci. Elektroda 639 pro Vx na „destičce 654 elektrody na kablíku“ a elektroda 660 se připojí přes konektor 637. To umožňuje snímání jednoho hrudního svodu EKG elektrodou 652 nebo elektrodou 639 na kablíku 640 nebo dvou svodů EKG elektrodami 639 a 660 na kablíku 640. Snímá se buďto s umělou referencí vytvořenou pomocí odporů 425 nebo s referenčním signálem injektovaným v pravém podpaží monitorované osoby elektrodou 644 nebo elektrodou 652 přepnutou přepínačem 638 do režimu reference.
V tabulce jsou uvedeny polohy přepínačů 638 a 634 pro snímání Vx nebo využití umělé reference. Čárkovaně je znázorněn třetí operační zesilovač 626 pro elektrodu 709 pro Vx+2, která se s výhodou přidává k elektrodám obsluhovaným prvními dvěma operačními zesilovači 626 pro snímání 3 svodů Vx najednou, jak znázorňuje obr 39G.
Obr. 37 znázorňuje umístění základny 667 s elektrodami 652 a 653 a s monitorem 668 na hrudníku v poloze 899 KS pro snímání hrudních svodů proti Kranzově svorce. Přepínač 638 na obr 36 je v poloze B pro Vx. Elektroda 653 se umístí v oblasti 444 Kranzovy svorky a elektroda 652 do místa 591 doporučeného pro snímání svodu VI. Pozice je pro snímání svodu VI, při snímání levohrudních svodů, je shodná jako pozice pro snímání svodu pravohrudního V2R. Při tomto snímání se využívá reference, respektive zpětné vazby, s využitím odporů 425 umístěných na základně 667 znázorněných na obr. 36.
Na obr. 37A až 37E jsou postupně znázorněny pozice elektrody 652 pro snímání svodů VIR, která je shodná jako pozice pro snímání svodu V2, a dále postupně pozice snímání svodů V2R, která je shodná s pozicí pro snímání svodu VI, a dále pozice pro V3R až V6R.
Obr. 38 znázorňuje snímání pomocí základny 667 s referencí RL. V tomto případě se snímají všechny hrudní svody jako v případě provedení podle obrázku 37, ale jako reference je použita elektroda 644 referenční, která je umístěna na „destičce 666 pro referenční elektrodu“ a je připojena k základně 667 přes konektor 664. Tuto elektrodu si monitorovaná osoba s výhodou vsune pod oděv do podpaží. Umělá reference se odpojí přepínačem 644 v pozici C. Na obrázku je naznačena pozice pro snímání svodu VIR, která je shodná s pozicí pro snímání svodu V2.
Obr. 38A znázorňuje snímání hrudních svodů pomocí základny 667 s referencí RL pro snímání svodu V2R, která je shodná s pozicí pro snímání svodu VI.
- 34 CZ 2020 - 141 A3
Další svody V3R až V6R se snímají obdobně, jako na obrázcích 37B až 37E.
Obr. 39 znázorňuje princip snímání hrudních svodů přemístěním základny 667 do polohy 900 s destičkou pomocí základny 667 s využitím elektrody 653 pro KS/LL, elektrody 652 pro referencí v oblasti břicha a elektrody 639 Vx na destičce 654 elektrody na kablíku zapojené přes konektor 637 a pomocí jednokanálového monitoru. Elektroda 653 pro KS/LL se umístí do oblasti 444 Kranzovy svorky, elektroda 652 Vx/REF se umístí směrem dolů do oblasti břicha. Elektroda 639 pro Vx na destičce 654 elektrody na kablíku se umísťuje do bodů doporučených pro snímání hrudních svodů VlažV6aVlRaž V9R.
Přepínač 638 a přepínač 643 jsou v poloze C.
Obr. 39A znázorňuje využití opěradla židle pro přitisknutí elektrody 639 k zádům pro snímání svodů V7R až V9R.
Obr. 39B znázorňuje pozice pro snímání hrudních svodů s využitím břišní reference podle obrázku 39, a sice svodů VlažV6aVlRažV6R postupným přemísťováním elektrody 636.
Obr. 39C znázorňuje pozice pro snímání hrudních svodů s využitím břišní reference podle obrázku 39, a sice svodů zadních tedy V7 až V8.
Obr. 39D znázorňuje pozice destičky 641 pro dvoukanálový monitor pro snímání hrudních svodů s využitím břišní reference. Toto provedení umožňuje snímat vždy zároveň následující dvojice svodů, VI a V2, VIR a V2R, V3 a V4, V5 a V6, V3R a V4R, V5R a V6R a dále (V7 a V8) nebo (V8 a V9). Monitorovaná osoba drží jednou rukou základnu 420 přitištěnou na oblast Kranzovy svorky a břicha a druhou rukou přikládá destičku 641 do míst podle obrázku pro snímání příslušné dvojice svodů.
Obr. 39E znázorňuje polohu destičky 641 pro snímání svodů V5 a V6
Obr. 39F Znázorňuje polohu destičky 641 pro snímání svodů V7 a V8
Obr. 39G znázorňuje snímání pomocí základny 420 univerzálního monitoru v součinnosti s destičkou 725 tří hrudních elektrod 728 s výhodou tvořených elektrodami 639, 660, 709. Postup snímání je obdobný jako na obr. 39D, kdy je základna 420 přidržována levou rukou, tak, aby elektrodou 653 doléhala na oblast 444 Kranzovy svorky a elektrodou 652 na oblast středu břicha. K základně 420 je kablíkem připojena destička 725 tří hrudních elektrod, která se přikládá na oblasti doporučené pro snímání V4R + V5R + V6R, V4 + V5 + V6 a V7 + V8 + V9. Destička 725 tří hrudních elektrod obsahuje tři elektrody a je s výhodou uzpůsobená pro zalomení přibližně v jedné třetině na obou koncích pro změnu vzájemné polohy krajní elektrody a zbývajících dvou elektrod tak, aby ji bylo možné přizpůsobit do tvaru vyhovujícího pozicím doporučeným pro snímání VI + V2 + V3 a VIR + V2R + V3R. Všechny svody V je pak možné snímat pěti přiloženími destičky 725.
Obr. 39H znázorňuje přiložení destičky 725 tří hrudních elektrod do místa doporučeného pro snímání zádových hrudních svodů V7, V8 a V8.
Obr. 39J znázorňuje uzpůsobení destičky 725 tří hrudních elektrod pro změnu tvaru odchýlením krajní části s elektrodou tak, aby se dosáhlo geometrie vhodné pro snímání hrudních svodů V1, V2, V3 a VIR, V2R a V3R. Na obrázku je znázorněno sklopení levé části destičky 725 pro snímáním VIR, V2R a V3R. Ve sklopené poloze lze destičku zafixovat.
Pro snímání svodů VI, V2 a V3 se levá část vrátí do narovnané pozice a sklopí se pravá část.
- 35 CZ 2020 - 141 A3
Tato poloha je znázorněná na obr. 39G. pro snímání VI až V3.
Obr. 40 znázorňuje snímací jednotku 571. pro přiložení i nošení, pro snímání EKG, s výhodou dvoukanálovým monitorem, s využitím reference RL, přičemž snímací jednotka je s výhodou tvořena „základnou 620 pro RL“, která je opatřena přípojným elementem 560 s výhodou tvořeným v připojovacími elementy 486. v tomto případě s výhodou tvořenými patentkami 487. pro elektrické i mechanické připojení monitoru 459 s elektrodami 143, s výhodou tvořenými sdruženými elektrodami 471, snímajícími signály více svodů současně. Monitor má jeden výstup, propojený s elektrodou 143. s výhodou tvořenou „elektrodou 621 pro RL“ pro injektování referenčního signálu RL, a vstupy pro elektrodu 678 pro zádové svody V7 až V9. Na obr. 40 je nakreslena varianta, kdy signály z elektrod jsou přivedeny externím „kablíkem 679 základny“ vedeným podél základny 620. Alternativně je signál od elektrod 143 veden vodiči základnou 620. Základna 620 je opatřena elektrodami 143 s výhodou tvořenými elektrodami 421 základny s výhodou tvořenými podlouhlými velkoplošnými elektrodami 471 v délce 20 až 120 mm, pro snímání sdružených srdečních signálů zahrnujících svody EKG odpovídající místům na těle pro monitorování osoby, na které jsou velkoplošné elektrody přiloženy. Elektroda 471 na levé straně hrudi snímá sdružené svody V4 až V6 proti elektrodě 471 na pravé straně hrudi snímající V4R až V6R. Tím vzniká sdružený signál V4 až V6 a V4R až V6R, který zahrnuje obsahuje úsek ST pro všechny tyto svody pro odhalení elevace ST segmentu v případě infarktu. Segment ST zádových svodů V7 až V9 se snímá elektrodou 678 posunutím základny 620 horizontálně jak znázorňuje obr. 40
Základna 620 se přikládá na tělo a přidržuje rukou pro krátkodobé snímání nebo se pomocí tvarových otvorů 561 na obou stranách základny 620, která je s výhodou provedena ve tvaru pásu, připojí pružná část 82 pásu, která zabezpečí obepnutí hrudníku a přimkne základnu 620 k hrudníku pro dlouhodobé snímání.
Základna 620 je s výhodou provedena z ohebného plastového pásu pro ulehčení zasunutí pod šaty, například košili nebo triko, podél levé strany hrudi až po zádové svody V7 až V8. Alternativně je provedena s výhodou jako látkový pásek s připevněnými elektrodami 143. na který je připevněn například lepením nebo šitím kryt 681 pásu, s výhodou látkový, který s výhodou zakrývá externě vedené kablíky 679 a je uzpůsoben pro vsunutí výztuhy 680 pásu, která se s výhodou použije pro usnadnění zavedení základny 620 pod šaty za účelem snímání pomocí přiložené základny přidržované rukou a, s výhodou, přitlačením elektrody 471 pro svody V7 až V9 opřením se monitorované osoby o opěradlo židle, jak znázorněno na obr. 39A.
V případě upevnění základny 620 na hruď pomocí pružné části 82 se výztuha 680 s výhodou nepoužije.
Výztuha se s výhodou používá pro levou stranu základny, pro zavedení k zádovým svodům V7 až V9.
Obr. 40A znázorňuje výchozí umístění základny 620 pro RL, znázorněné na obr. 40.
Jedna elektroda 421 základny snímá potenciál z oblasti doporučené pro snímání svodů V5R a V6R a druhá elektroda 421 z oblasti pro V5 a V6, tedy symetricky kolem prsní kosti.
Je tedy snímán rozdílový potenciál mezi takto umístěnými sběrnými elektrodami, přičemž je s výhodou využita reference RL pomocí elektrody 621.
Obr. 40B znázorňuje snímání po posunutí základny na hrudi směrem doleva. Tím se sběrná sonda 471, která snímala oblast V5R a V6R dostane do oblasti 444 Kranzovy svorky a druhá sběrná sonda do oblasti V6. V této pozici základny dosedá elektroda 678 pro zádové svody svým středem na místo doporučené pro snímání V8. V případě použití dvoukanálového monitoru tento snímá sběrný svod V5/V6 a zádový sběrný svod V8 proti Kranzově svorce.
- 36 CZ 2020 - 141 A3
Obr. 40C znázorňuje snímání po posunutí doprava z výchozí polohy. V této poloze se snímá sdružený signál z oblasti V5R a V6R proti Kranzově svorce
Obr. 40D znázorňuje principiální blokové schéma snímání podle obr. 40A.
Obr. 40E znázorňuje principiální blokové schéma snímání podle obr. 40B.
Obr. 41 znázorňuje princip snímací jednotky 571 s výhodou ve tvaru hrudního pásu pro snímání EKG 2, 3 nebo až devíti kanálovým monitorem 349 nebo v případě většího počtu elektrod 143 i vícekanálovým monitorem 349, s využitím Kranzovy svorky KS. Snímací jednotka je s výhodou tvořena základnou 712 úplnou, která se přiloží k hrudníku anebo po připnutí pružné části 82 obemkne hrudník. Základna je opatřena elektrodami 143 tak aby přilehly na hrudník a záda v místech doporučených pro snímání V6R, V5R, V4R, V4, V5, V6, V7, V8 a V9. Dále je jedna elektroda 143 pro KS ve středu hrudníku a jedna elektroda 143 proRL na levém boku. Snímací jednotka 571 tedy může snímat všechny potenciály v doporučovaných místech pro snímání, která jsou v jedné linii. Elektrody 143 jsou svedeny do propojovacího pole 711. Snímání pomocí snímací jednotky 571 s výhodou tvořené základnou 712 je koncipováno jako nejlepší možné s použitím pouze elektrod umístěných na snímací jednotce ve tvaru pásu. Chybí tedy snímání svodů I, II a dále svodů V1/V2R, V2/V1R, V3, V3R. Pokud se ukáže, že jsou tyto svody zapotřebí, připne se k základně 712 deska 710 rozšiřující, která umožní snímání i svodů V1/V2R, V2/V1R, V3, V3R a zároveň i propojení elektrod na vstupy monitoru. Alternativně se použijí pro snímání těchto svodů samostatné segmenty 321 elektrod, které jsou pružné, připojené pomocí připojovacích elementů 486 Monitor 349, deska 710 a elektrody jsou přivedeny na propojovací pole 711, které umožňuje přivést příslušný svod na příslušný kanál monitoru přes propojovací pole 711. V případě použití monitoru 349 s méně kanály než je zapotřebí pro použitý počet elektrod, snímá se postupně počtem elektrod, které je možné na monitor připojit a další elektrody pro následná snímání se postupně na monitor připínají propojovacím polem 711.
Obr. 41A znázorňuje použití desky 710 rozšiřující ve spolupráci se základnou 712 úplnou. Deska 710 obsahuje čtyři elektrody, které po připojení desky 710 rozšiřující k základně 712 úplné, dosedají na místa doporučená pro snímání 211 pro V1/V2R, 212 pro V2/V1R, 213 pro V3 a 713 pro V3R. Deska 710 je upevněna na základně 712 centrálně, takže přesahuje a je s výhodou mírně prohnutá, aby přitlačovala elektrody 143 k hrudi, jak je vidět na detailu „D“. Deska 710 je použitelná pro snímání na všech typech snímacích jednotek 571 ve tvaru hrudního pásu.
Obr. 41B znázorňuje použití segmentů 321 elektrod pro doplnění snímání i svodů V1/V2R, V2/V1R, V3 a V3R. Elektrody 143 s výhodou tvořené elektrodou 211 pro V1/V2R, 212 pro V2/V1R, 213 pro V3 a 713 pro V3R jsou připevněné pomocí připojovacího elementu 486 k základně 712 úplné a jsou připojené k propojovacímu poli 711. Pro přehlednost na obrázku není kresleno propojovací pole 711 a ani monitor 349.
Toto řešení umožňuje snímat signály v bodech vzdálených od podélné osy základny 712 a zároveň, jelikož segmenty elektrod jsou pružné a vhodně tvarované, je zabezpečen přítlak elektrod 143 k pokožce.
Segmenty 321 jsou použitelné pro všechny typy snímacích jednotek 571 ve tvaru hrudního pásu.
Obr. 42 znázorňuje způsob získání posílené Kranzovy svorky 692 pro přesnější snímání pomocí obvodů pro posílenou Kranzovu svorku s výhodou tvořených třemi odpory 425 zapojenými mezi elektrody snímající potenciály RA, LA a KS kterými je získán střed těchto signálů. Proti němu se snímají jednotlivé hrudní svody. Podle použitého snímacího prostředku jsou odpory 425 umístěny v základně 712. propojovacím poli 711 nebo monitoru 349.
Obr. 42A znázorňuje vytvoření pseudo Kranzovy svorky svedením potenciálů RA a LA přes
- 37 CZ 2020 - 141 A3 odpory 425 do jednoho bodu, KS
Obr. 43 znázorňuje vytvoření pseudo Wilsonovy svorky 694 z potenciálů RA, LA získaných elektrodami 143 s výhodou tvořených elektrodami 164 RA a 195 LA základny 712 umístěných na bocích monitorované osoby, a potenciálu LL získaného s výhodou pomocí elektrody 143. s výhodou tvořené elektrodou 197 LL na břišní destičce 721. svedených pomocí odporů 425 do jednoho bodu. Pseudo Wilsonova svorka se výhodně použije tak, že pro všechna uvedená snímání proti Kranzově svorce se potenciál KS nahradí potenciálem pseudo Wilsonovy svorky. Tím lze dosáhnout kvalitnějšího signálu. Výhoda Kranzovy svorky oproti pseudo-Wilsonově svorce spočívá v tom, že všechny elektrody 143 jsou umístěny v jedné rovině s výhodou na základnách 789 ve tvém pásu. Výhoda pseudo-Wilsoonovy svorky proti Wilsonově svorce je, že jen jedna elektroda 197 pro LL je umístěná mimo základny 789 ve tvaru pásu. Základna 789 ve tvaru pásu je s výhodou tvořena minimálně jednou z: prodloužená základna 624. základna 620 pro RL, základna 720 zjednodušená a multielektrodová základna 630.
Obr. 43A znázorňuje příklad snímání pomocí plnohodnotné Wilsonovy svorky 428 z levé a pravé ruky LA, RA a levé nohy LL. Při tomto provedení z obr. 8 si monitorovaná osoba přidržuje základnu 445 monitoru pro vícesvodové snímání EKG přitlačením elektrody 143 pro pravou ruku RA pravou rukou, co nejlépe přitisknutou k hrudníku. Levou rukou si přidržuje destičku 448 dvou elektrod přitlačením elektrody 143 pro levou ruku LA, čímž docílí přitlačení dvou elektrod RL, LL na břiše.
Obr. 43B znázorňuje další příklad získání Wilsonovy svorky 428 z RA, LA pomocí ramenního pásku 691 s elektrodou a elektrody 197 LL na břišní destičce 721.
Obr. 44 znázorňuje hrudní pás 749 s výhodou tvořený zjednodušenou základnu 720. která je určena pro snímání volitelných hrudních svodů , v tomto příkladu svodů V4R, V4 a V8 proti pseudo Wilsonově svorce pomocí elektrod 714 pro V4R, 214 pro V4 a 718 pro V8R. Tyto svody byly vybrány, protože jsou důležité pro zachycení elevace ST segmentu. Pro získání silnějšího srdečního signálu pro kvalitnější zobrazení a při fýzickém pohybu monitorované osoby jsou elektrody 714. 214, 718 provedeny velkoplošně jak znázorňuje det. 1, a plochou minimálně 20 x 30 mm nebo větší až 20 x 100 mm.
Hrudní pás 749 s výhodou tvořený základnou 720, nebo i kteroukoliv jinou základnou, například prodlouženou základnou 624, je opatřen prodlužující částí 682 základny , s výhodou tvořenou výztuhou 338 , která umožní snadné zavedení základny pravou rukou pod šaty, například košili, bez jejich sundání, neboť se neohýbá a drží směr zavádění. Hrudní pás 749 je s výhodou opatřen nástavcem 778 pro paži, který umožňuje monitorované osobě, i přes oděv, vyvodit větší přítlak základny k tělu a tím zlepšit kontakt elektrod s pokožkou. Monitorovaná osoba, po zavedení prodloužené části 682 se nejprve důkladně opře zády o židli, čímž vyvodí přítlak na základnu v místě zádové elektrody 718 pro V8 a zabrání odsunutí prodloužené části 682 od zad. Následně pohybem pravé paže dozadu ve směru šipky 747 tlaku ruky zapůsobí na nástavec 778 pro paži, čímž vyvodí dodatečný přítlak základny k tělu a tím všech elektrod na základně.
Alternativně je možné místo nástavce 778 přepojit pro přitlačování hrudního pásu 749 na tělo pružnou část 82 pásu. Při dostatečně dlouhé prodloužené části 82 lze zavést hrudní pás 749 kolem zad pravou rukou a levou rukou pod košilí z konce prodloužené části 682 uchopit nasazenou pružnou část 82 a připevnit ji na začátek pásu a po jeho otočení zpět do provozní pozice docílit nasazení pásu bez sundávání košile.
Výhodné je provedení, kdy propojovací pole 711 obsahuje i konektor 780 dutinku s přepínačem. Po zapojení konektoru 779 kolíku do konektoru 780 dutinka dojde k přepnutí propojovacího pole 711 z elektrod na hrudním pásu 749 na elektrody na destičce 654 nebo 725. například elektrody 714 pro V4R a elektrody 718 pro V8 na elektrodu 639 pro Vx a elektrodu 660 pro Vx+1, kterými se dají po přiložení destičky 654 nebo 725 snímat svody VI, V2, V3, V3R a další zvolené hrudní
- 38 CZ 2020 - 141 A3 svody . Destička 654 nebo 725 pro snímání hrudních svodů, je k základně připojena pomocí konektoru 779 kolík.
V alternativním řešení se destička 654 nebo 725 připojí konektorem a přepnutím elektrod se provede přepínačem nebo propojovacím polem 711.
Obr. 44A znázorňuje pseudo Wilsonovu svorku, která je vytvořena ze signálů RA, LA připojených přes odpory 425 snímaných elektrodami 194 a 195 umístěnými na hrudním pásu 749, s výhodou tvořeném základnou 720 tak, aby doléhaly na stranách hrudníku monitorované osoby a ze signálu LL, který je přiveden od elektrody 197 pro LL na kablíku, která se umísťuje v levé břišní oblasti a přidržuje se rukou anebo se s výhodou zasune pod opasek nebo se připevní břišním pásem 724. Elektroda 197 pro LL je připojena do propojovacího pole 711, kterým jsou zvolené elektrody podle potřeby připojeny k monitoru 349. Elektroda 196 pro RL umístěná na hrudním pásu 749 s výhodou tvořeném zjednodušenou základnou 720 je s výhodou využita pro referenci. Alternativně je pseudo Wilsonova svorka přepínatelná přepínačem 700 KS/WS znázorněným na obr. 44B.
Obr. 44B znázorňuje na blokovém schématu princip přepínání mezi snímáním za využití Wilsonovy svorky a za použití Kranzovy svorky. Přepínač 700 KS/WS se přepně z pozice 1 do pozice 3, čímž se přepne signál z elektrody 653 pro KS vedený přes odpor 425 na posílenou Kranzovu svorku získanou z dalších signálů LA, RA pomocí odporů 425, na elektrodu 197 pro LL, čímž v bodě 727 svorky KS/WS se přepne ze svorky posílená KS na svorku WS. Přepnutím přepínače 700 KS/WS do pozice 2 se elektroda 653 pro KS i elektroda 197 pro LL odpojí a na svorce 746 bude signál pseudo KS, který odpovídá signálu na svorce 693 popsané v obrázku 42A. Přepnutí je možné realizovat v propojovacím poli 711.
Obr. 44C znázorňuje použití snímací jednotky 571 s výhodou tvořené hrudním pásem 749 s výhodou tvořeným zjednodušenou základnou 720 pro snímání dalších hrudních svodů pootočením základny 720. V tomto provedení je základna osazena vhodnými elektrodami pro pootočení v tomto příkladu namísto elektrody 714 pro V4R osazena elektrodou 716 pro V6R a místo elektrody 718 pro V8 elektrodou 717 pro V7.
V základní poloze základny 720 jsou snímány svody V6R, V4 a V7. Po prvním pootočení základny 720 doleva oproti tělu monitorované osoby přibližně o 3 až 4 cm jsou měřeny svody V5R, V5 a V8. Po druhém pootočení o dalších přibližně 3 až 4 cm jsou měřeny svody V4R, V6 a V9.
Elektrody 194 pro RA a 195 pro LA se sice posouvají po bocích monitorované osoby, ale jejich signály jsou stále stejně dobře použitelné pro získání signálu RA a LA s dostatečnou přesností.
S výhodou alternativně se elektroda 653 překryje příčným páskem 787 osazeným dvěma elektrodami, jedno pro Vx a jednou pro KS/LL. Příčný pásek 787 se nacvakne na základnu a je propojen s propojovacím polem 711. Elektroda Vx snímá v základní poloze svod VI (V2R). Elektroda KS/LL je využita pro LL. Po prvním pootočení doleva z pohledu monitorované osoby snímá elektroda Vx svod V2 (VIR) a po druhém svod V3. Tím se podstatně rozšíří možnosti snímání. Volitelně je možné použít všech typů KS nebo WS popsaných v obr. 42.
Obr. 44 D znázorňuje navlékací elektrodu 786. Tyto elektrody se navléknou na pružnou část 82 pásu, která je přitlačuje k hrudníku monitorované osoby. Výhodou takové elektrody je možnost ji umístit co nejpřesněji do pozice doporučované pro snímání konkrétního hrudního svodu. Kontaktní plocha elektrody je vyvedena vývodem 786 elektrody, který se propojí s propojovacím polem 711.
Obr. 44E znázorňuje blokové schéma zapojení monitoru 349 včetně“ propojovacího pole 711 přepínajícího elektrody 143 na vstupní obvody monitoru 349 pro různé snímací jednotky 571. Jeho funkci je patrná z příkladu pro zjednodušenou základnu 720 a dvoukanálový monitor. Na vstupy operačních zesilovačů 426 jsou přivedeny alternativně přepínačem 722 v poloze A signály RA, LA, LL pro snímání svodů I a II a pro výpočet svodů III, aVR, aVL a aVF a po přepnutí přepínače
- 39 CZ 2020 - 141 A3
722 do polohy B signály Vx, v tomto případě přepínačem 904 V4R/V8 je přepnut na snímání V8. Při použití tříkanálového monitoru se snímají V4, V4R a V8 současně. Projednokanálový monitor se pro postupné snímání V4, V4R a V8 použije přepínač 781 V4/V4R/V8 znázorněný jako propojovací pole 902 pro Vx.
Zapojení umožňuje pracovat s referencí RL přiváděnou do těla monitorované osoby v poloze B přepínače 643 reference nebo s referencí umělou, přiváděnou přes odpory 425 na vstupy zmíněných operačních zesilovačů v poloze A „přepínače 643 reference“. Signály Vx jsou měřeny vůči Wilsonově svorce, která je vytvořena pomocí obvodu 723 Wilsonovy svorky v poloze A přepínače 700 KS/WS. V poloze B se připojí elektroda 653 pro KS/LL pro snímání pomocí KS.
Při použití pěti-kanálového monitoru 349 pomocí zjednodušené základny 720 z obr. 44 lze snímat v poloze A přepínače 722 (I, II/Vx, Vx+1) svody I a II a dále současně vždy trojice hrudních svodů, vždy proti Wilsonově svorce, V6R, V4, V7, dále V5R, V5, V8 a dále V4R, V6 a V9 pomocí operačních zesilovačů 3 až 5. V případě přepnutí přepínače 722 do polohy B lze současně snímat 5 zvolených hrudních svodů současně.
Signály z jednotlivých elektrod jsou přivedeny na propojovací pole 711, které umožňuje spojit libovolný vstup na libovolný výstup a tedy kanál monitoru. Základna 720 podle příkladu je koncipována na snímání pěti svodů zároveň, a tedy použití pěti-kanálového monitoru.
Při použití multielektrodové základny 630. znázorněné na obr. 45, lze na propojovací pole 711 přivést signály od elektrod pro snímání v bodech RA, LA, RL, LL, V6R, V5R,V4R, V3R, V1/V2R, V2/V1R, V3, V4, V5, V6, V7, V8, V9 lze tedy snímat naráz svody I, II, V6R, V5R,V4R, V3R, V2R, VIR, VI, V2, V3, V4, V5, V6, V7, V8, V9 přičemž další 4 svody III, aVR, aVF a aVL vypočítat, tedy celkem 21 svodů.
Pro současné snímání 21 svodů je zapotřebí propojovací pole 711 s n = 18 vstupy, pro 15 hrudních svodů a pro tři signály LA, RA, LL.
Propojovací pole 711 je s výhodou modulární a umožňuje připojit monitor nebo monitory podle požadovaného počtu současně snímaných kanálů, a to od 1 do 1 7. Lze osadit jeden monitor multikanálový nebo více monitorů, například tři osmi-kanálové monitory vedle sebe. Zároveň umožňuje postupná snímání s přepínáním, jak bylo osvětleno na příkladech použití v případě základny 720. Přepínačem 700 KS/WS, kterým se přepíná elektroda 653 pro KS/LL na elektrodu 197 LL, se volí snímání proti KS nebo WS. KS má výhodu v tom, že všechny elektrody jsou na snímací jednotce 571 s výhodou tvořené zjednodušenou základnou 720. s výhodou ve tvaru pásu, v případě pseudo KS, kdy není elektroda 143 pro KS aplikována, k přechodu z měření pomocí KS na měření pomocí WS stačí připojit elektrodu 143 pro LL.
Obr. 45 znázorňuje použití snímací jednotky 571 s výhodou tvořené multielektrodovou základnou 630 pro snímání až 18ti svodového EKG pomocí Wilsonovy svorky. Multielektrodová základna vychází z konceptu úplné základny 712 uvedené na obr. 41, ale j e podstatně rozšířená. Přímo na ní jsou umístěny elektrody 143 tak, aby doléhaly na místa doporučená pro snímání V4, V5, V6, V7, V8, V9, V4R, V5R, V6R a alternativně i elektrody 143 pro snímání náhradních signálů RA, LA. Všechny tyto body leží přibližně na spojnici vedené kolem hrudníku stojící osoby ve stejné výšce. Signály svodů mimo tuto spojnici, tj. V1/V2R, V2/V1R, V3, V3R jsou snímány pomocí elektrod 143 na příčných páscích 631. a dále signály/svody RA , RL, LA a LL jsou snímány pomocí bočních pásů a sice bočním pásem 632 signály LA a LL a druhým bočním pásem 632 pravým signály RA a RL.
Alternativně se použije hrudní pás 739 široký, znázorněný na obr. 46
Obr. 46 znázorňuje použití hrudního pásu 739 širokého, jehož horní linie 636 širokého pásu je naznačena na obrázku. Pak jsou elektrody VI/ V2R, V2/V1R, V3 a V3R součástí pásu a není
- 40 CZ 2020 - 141 A3 zapotřebí příčných pásků 631 s elektrodami.
Všechny elektrody 143 jsou svedeny do vícenásobného přepínače 635 svodů, který je propojen s konektorovým polem 634. Do konektorového pole 634 lze připojit pomocí konektoru multikanálový monitor, osmikanálový monitor 470 nebo i vícekanálový. Podle připojeného monitoru nebo EKG zařízení a požadavku na snímané svody se přepne pomocí vícenásobného přepínače 635 svodů. Ten je s výhodou dálkově ovladatelný.
V plné výstavbě dovoluje toto uspořádání okamžité přepnutí mezi standardním 12ti svodovým snímáním EKG na snímání reverzních svodů nebo na snímání zadních svodů.
Boční pásy 632 jsou s výhodou odnímatelné a nebo v místě spojení s multielektrodovou základnou 630 spojené otočně pro minimalizaci rozměrů při přenášení nebo skladování.
V případě odejmutí pásů 632 se s výhodou místo elektrod 143 pro LA a RA použijí elektrody 194 pro náhradní signály L A'a RA'. Pro LL se s výhodou použije elektroda 143 umístěná v levé břišní oblasti připojená kablíkem 1032.
Obr. 47 a dále obr. 47A až obr. 47E znázorňují přehledně způsoby získání potenciálů pro Wilsonovu svorku 428 pomocí elektrod 143 s výhodou tvořených elektrodami 686 pro potenciály RA, LA a LL sestávající z elektrody 197 pro LLa elektrod 687 pro potenciály z levé a pravé ruky s výhodou tvořené elektrodami 195 LA a 194 RA nebo elektrodami 585 . Elektroda 196 RL je v tomto příkladu umístěna na břišním pásu 724. ale může být umístěna i na jiným místech, například na snímací jednotce 571 ve tvaru pásu nebo destičky.
Na obr. 47 jsou znázorněny elektrody 586 RA' a 585 LA' umístěné pro jednoduchost upevnění na stranách snímací jednotky 571 ve tvaru pásu s výhodou tvořené základnou 720 nebo multielektrodovou základnou 630 umístěném na dolním okraji prsní kosti. Zde získané signály neodpovídají přesně signálům snímaným z elektrod 194 RA a 195 LA na doporučených místech na levé a pravé ruce, ale malá nepřesnost je vyvážená jednoduchostí připevnění elektrod 586. 585. které jsou umístěny přímo na snímací jednotce 571 ve tvaru pásu. Elektroda 143, tvořená elektrodou 197 LL je umístěná na pásku 695 břišní elektrody připojené elektricky páskem 695 břišní elektrody , s výhodou odnímatelné k základně 571 a toto uspořádání umožňuje umístit elektrodu 143 s výhodou tvořenou elektrodou 197 do místa doporučeného pro snímání LL v levé oblasti břicha. Snímací jednotka 571 ve tvaru pásu je upevněna k hrudi pružnou částí 82 pásu. Elektroda 197 LL je s výhodou připevněna k břichu břišním pásem 724 neboje zasunuta například za kalhotky 734 jak znázorňuje obr. 51A.
Obr. 47A znázorňuje použití bočních pásů 632 pro umístění elektrod 143 pro získání potenciálů RA, LA, LL připojených mechanicky i elektricky s výhodou odnímatelné na snímací jednotce 571 s výhodou ve tvaru pásu připojovacím elementem 696 kterými jsou připojeny k monitoru 349. Boční pásy 632, 633 jsou s výhodou z pružného materiálu mírně prohnuté, jak ukazuje detail 1, aby ve stavu přitlačení základnou 571 ve tvaru pásu, přiléhaly konci, kde jsou umístěny elektrody 686, na tělo.
Obr. 47B znázorňuje použití ramenních pásků 691 s elektrodami 687 pro RA a LA.
Ramenní pásky 691 jsou připojeny kablíkem 640 a konektorem 740 k monitoru 349 s výhodou přes propojovací pole 711. Pásky 691 jsou po obtočení kolem ramene upevněny s výhodou suchým zipem nebojsou z pružného materiálu pro navléknutí na paži. S výhodou jsou z vodivého materiálu s výhodou tvořeného kovovými destičkami, které se vzájemně přitahují pérovým mechanizmem a tvoří elektrody 689 celým svým povrchem.
Obr. 47C znázorňuje získání potenciálů RA, LA a LL obvyklými způsoby, to je svorkami 124 na končetinách a/nebo lepenými elektrodami 222. Alternativní získání potenciálů RA, LA je dotykem
- 41 CZ 2020 - 141 A3 rukou na elektrody 194, 449 znázorněné na alternativě například na obrázcích 8 nebo pomocí objemových elektrod 702 znázorněných například na obr. 5OD
Elektroda 197 LL je je v tomto příkladu umístěná na páscích 766 na stehnech nebo kotníku. Referenční signál RL je buďto uměle vyprodukován v monitoru jak ukazuje například obr. 44E, nebo aplikován jen elektrodou RL 196 na snímací jednotce 571 s výhodou ve tvaru pásu nebo pásku 776, nebo svorkách 124, nebo jsou lepeny. Elektroda 196 RL je umístitelná na vhodných místech popsaných v obrázcích tohoto patentu.
Obr. 48 znázorňuje propojovací pole 711 propojující do vstupních obvodů monitoru 349 s výhodou sestávajících z operačních zesilovačů 426, elektrody 143 s výhodou tvořené sadou 697 elektrod sestávající ze sady 698 elektrod pro hrudní svody ze sady 699 elektrod pro WS a v případě, že není použita umělá reference uvnitř monitoru 349 na elektrodu 196 RL. Propojovací pole 711 se v uvedeném příkladu sestává z propojovacího pole 902 pro Vx, kterým lze připojit zvolené elektrody ke vstupům operačních zesilovačů 426 monitoru 349. Dále propojovací pole 711 sestává z přepínače 700 KS/WS, kterým lze přepojit na vstup operačních zesilovačů svorku 428 WS nebo elektrodu 653 pro Kranzovu svorku a tím přepnout snímání pomocí KS na snímání pomocí WS. Dále propojovací pole 711 sestává z přepínače 453, kterým lze přepnout vstupy dvou operačních zesilovačů 426 ze snímání svodů Vx na snímání svodů I a II, u dvoukanálového monitoru 349. V případě jednokanálového monitoru 349 je pro přepínání elektrod 143 pro snímání obou svodů I a II použit přepínač 454 LL/RA jak znázorňuje obr. 11. Propojovací pole je tvořeno manuálními přepínači jak znázorněno například na obr. 48, 44D, 11 nebo 50A.
Alternativně místo přepínače 700 se monitor z režimu snímání pomocí KS na režim snímání pomocí WS přepne přemístěním ze snímací jednotky 571 pro KS tvořené s výhodou základnou 667 z obr. 35 na snímací jednotku 571 pro WS s výhodou tvořenou základnou 705 z obr. 51. Sada 699 elektrod pro Wilsonovu svorku je tvořena třemi elektrodami 143 pro RA, LA a LL.
Sada 698 elektrod pro hrudní svody je použitelná pro snímání až 15 hrudních svodů , VI až V6, VIR až V6R, V7 až V9, přičemž platí, že VIR = V2 a V2R = VI. Za pomoci sady 699 elektrod pro Wilsonovu svorku, tj. elektrod pro RA, LA a LL lze snímat svody I, II a vypočítat svody III, aVR, aVF a aVL, čímž lze získat až 21-svodové EKG snímáním signálů z 15 elektrod 143 2kanálovým monitorem 349 znázorněným na blokovém schématu na obr. 44 E na který propojovací pole 711 postupně přepíná příslušné elektrody.
Vol je možné využít více-kanálového monitoru, čímž se počet přepnutí propojovacím polem 711 sníží. 17-kanálový monitor by snímal všech 21 svodů najednou. V takovém případě by propojovací pole 711 nebylo zapotřebí. Pro 12ti-svodové EKG stačí pro současné snímání 8-kanálový monitor 349 znázorněný na obr. 23. Při jednokanálovém monitoru 349 je třeba ještě přepínat elektrody 143 pro signály RA a RL přepínačem 454, jak znázorňuje obr. 11.
Obr. 48A Znázorňuje alternativní provedení přepínačů propojovacího pole 711 pomocí přepínacích elementů 980 tvořených relátky 975 ovládaných řídicí jednotkou 976 propojovacího pole, s výhodou tvořené řídicí jednotkou monitoru 349, která je řízena s výhodou tlačítky 977 propojovacího pole.
Výhodou je, že pro určitá snímání, na která je zapotřebí přepnout více přepínačů stačí stisknout jedno tlačítko pro příslušní snímání, které přepne íce příslušných relátek a zjednoduší přepnutí.
Další výhodou je, že relátka 975 jsou ovládána řídicí jednotkou 976. která může být propojena drátovým propojením 978 nebo bezdrátovým propojením 979 na spolupracující jednotky 121 z obr. 11, kterými mohou být dálkově řízeny, a tím voleno snímání požadovaných svodů, s výhodou snímání pomocí KS nebo WS. S výhodou mohou být přepínací elementy 980 tvořeny elektronickými přepínači 981.
- 42 CZ 2020 - 141 A3
Obr. 49 znázorňuje přepínání mezi snímáním pomocí Kranzovy svorky a snímáním pomocí Wilsonovy svorky 428 na příkladu snímací jednotky 571 s výhodou tvořené základnou 765 ve tvaru pásu. Elektrody 143 pro V5, V5R, V8, KS základny 765 jsou propojeny s výhodou do propojovacího pole 711, přičemž elektroda 143 s výhodou tvořená elektrodou 418 základny pro oblast Kranzovy svorky“, je připojena do přepínače 700 KS/WS.
Ze základny 765 se také vedou signály elektrod 143 pro RA, LA do obvodů 723 Wilsonovy svorky 428 spolu se signálem elektrody 143 pro LL z destičky 765 a WS 428 je přivedena do propojovacího pole 711 na přepínač 700 KS/WS.
Na přepínači 700 KS/WS se přepíná mezi KS a WS. Propojovací pole 711 přepíná příslušné elektrody volitelně na monitor 349. K nebo WS jdoucí z obvodu a vede se do propojovacího pole 711, které umožní připojit zvolené monitory 349.
Břišní destička 720 pro snímání LL se přidržuje rukou nebo s výhodou se zasune pod opasek kalhot nebo pásek 726 pro LL.
Obr. 50 znázorňuje mechanické provedení a obr. 50A blokové schéma modifikace snímací jednotky 571 s výhodou tvořené základnou 667 ve tvaru destičky z obr. 35 pro Kranzovu svorku na možnost přepínání na Wilsonovu svorku pomocí „přepínače 700 KS/WS“, kterým se přepojí monitor 349 z elektrody 653 pro KS/LL na „obvody 582 Wilsonovy reference“ připojené přes konektor 701 pro WS a elektroda 653 KS/LL se přepojí na snímání LL pro WS. Druhy umístění a připojení elektrod pro RA, LA, a LL které jsou použity pro obvody WS jsou znázorněny například na obr. 56D přičemž elektrody 194 RA a 195 LA jsou připojeny přes konektor 701 pro WS.
Elektroda 652 se přepne na referenci RL přepínačem 638 Vx/REF a hrudní svody se snímají elektrodami 639, 660 na destičce 641, připojenými přes konektor 637 pro Vx.
Alternativně se místo monitoru 668 použije monitor 770 s elektrodami z obr. ?
Přepínače 700 KS/WS, přepíná zapojení elektrody 653 pro KS/LL na zapojení pro LL a dále připojuje Wilsonovu svorku 428 na vstupy obou operačních zesilovačů monitoru 349. Základna 667 se přemístí z pozice na hrudní oblasti znázorněné na obr. 50B, 50C do břišní oblasti do polohy WS 901 pro snímání LL „elektrodou 653 pro KS/LL“ a pro přivedení reference RL „elektrodou 652 Vx/REF“, jak znázorňuje schematicky obr. 50D. Volitelně je možné použít přepínač 722 (I,II)/Vx, který umožní snímání Vx v poloze B a přepnutím do polohy A snímat také svody I a II a z nich vypočítat svody III, aVR, aVL aVF.
V případě, že přepínač 722 není použit, jev blokovém schématu propojen kontakt B -nastálo na kontakt C, aje možné snímat jen svody Vx proti KS nebo WS.
Volitelně lze místo přepínače 722 použít dalších dvou operačních zesilovačů 426 označených OA4 a OA5 , kterými je možno snímat I a II svod nepřetržitě a z nich 4 svody vypočítat. Při snímání svodů I a II je přepínač 700 KS/WS přepnut do pozice C pro WS a základna 667 přemístěna do břišní oblasti, aby elektroda 653 snímala LL.
V základní verzi jsou použity dva operační zesilovače, a to OA1 a OA2 pro snímání hrudních elektrod Vx a Vx+1 pomocí destičky 641. Přepínač 722 není použit. Přidáním třetího operačního zesilovače 426, OA3, se umožní snímat tři hrudní elektrody Vx, Vx+1 a Vx+2 najednou za pomoci destičky 725 tří hrudních elektrod.
Přidáním dalších dvou operačních zesilovačů 426, OA4, OA5 je možno současně s třemi hrudními svody snímat i svody I a II. Použitím pouze jednoho operačního zesilovače 426 OA1 například při použití monitoru 770 z obr. 54 je možné snímat současně pouze jeden hrudní svod Vx s výhodou pomocí destičky 654 elektrody na kablíku a jejím přemísťováním lze snímat postupně všechny
- 43 CZ 2020 - 141 A3 levostranné, pravostranné a zádové hrudní svody a s použitím přepínače 722 i svod I a postupně i svod II přidáním přepínače 654 LL/RA a z nich softwarově vybrat sekvence pulzů se shodnou tepovou frekvencí, z nich výpočtem stanovit jim odpovídající sekvence pro další čtyři svody III, aVR, aVL, aVF, a doplnit tak EKG záznam jednotlivě snímaných svodů na úplnou sekvenci odpovídající dvanácti-svodovému EKG. Pro použití elektrody 644 referenční se kablík 907 konektoru zasune do konektoru 664 reference, a tím odpojí umělou referenci a připojí elektrodu 644, jak je znázorněno na obr. 38.
Obr. 5OB znázorňuje postup snímání hrudních svodů pomocí základny 667 jednotlivých hrudních svodů pomocí elektrody 652 Vx/REF proti Kranzově svorce. Základna 667 je v poloze 899 KS. Přepínač 700 KS/WS je v poloze 1 pro KS a přepínač 638 v poloze 1 Vx. Elektroda 653 pro KS/LL se umístí do oblasti 44 Kranzovy svorky a elektroda 652 Vx/REF se přemísťuje do poloh doporučených pro snímání VlažV6aVlRaž V6R.
Obr. 50C znázorňuje postup snímání hrudních svodů pomocí KS základnou 667 hrudních svodů po dvojicích pomocí destičky 641 a s možností využití reference. Základna 667 je v poloze „poloha 900 KS s destičkou“, přepínač 700 KS/WS je v poloze 1 pro KS, přepínač 638 v poloze 2 REF. Základna 667 se umístí elektrodou 653 na spodní okraj oblasti 444 pro Kranzovu svorku a elektrodou 652 Vx/REF směrem dolů k oblasti břicha. Tato elektroda je využita pro referenci. Ke konektrou 637 základny 667 je připojena destička 641 pro dvoukanálový monitor se dvěma elektrodami pro snímání Vx a Vx+1. Tato destička umožňuj e snímání libovolných dvou sousedních svodů Vx proti Kranzově svorce naráz pomocí dvoukanálového monitoru 349. s výhodou tvořeného monitorem s vyvedenou referencí 668.
Obr. 5OD znázorňuje umístění základny 687 pro snímá ní pomocí WS do polohy 901 WS a elektrod 194. 195 v podpaží, destičky 641 na hrudi a polohu přepínačů 638 v poloze 2, kdy elektroda 652 slouží jako reference RL, přepínač 700 KS/WSv poloze 2, kdy elektroda 653 slouží pro LL, pro přepnutí základny ze snímání pomocí Kranzovy svorky KS na snímání pomocí Wilsonovy svorky WS. Základna 687 je přesunuta do břišní oblasti do polohy 901 WS pro zajištění reference RL pomocí elektrody 652 Vx/REF přepnutou na REF a snímání LL pomocí elektrody 653 pro KS/LL přepnutou pro LL. Přepínač 700 KS/WS je v poloze 2 WS, přepínač 638 v poloze 2 REF. Základna je s výhodou přidržována rukou nebo je připevněna na pásku 732 pro základnu. Signály RA a LA jsou do základny 687 přivedeny přes konektor 701 pro WS, kablíky 640 od elektrod 143 s výhodou tvořených elektrodami 194 RA a 195 LA v podpaží a jsou s výhodou tvořeny objemovými elektrodám 702. Hrudní a zádové svody se snímají postupně přikládáním destičky 641. jak znázorňuje obr. 51. Přepínač 638 Vx/REF jev poloze 2 Ref, přepínač 700 v poloze 2 WS.
Obr. 51 znázorňuje příklad změny snímání EKG pomocí svorky KS na snímání pomocí svorky WS přemístěním monitoru 349 ze základny 667 pro KS znázorněné na obr. 35 umístěné na hrudi na základnu 705 pro LL, RL umísťovanou v pase. Elektrody 143 s výhodou tvořené elektrodami 194 pro RA a 195 pro LA jsou v tomto příkladu umístěné v podpaží tvořené s výhodou objemovými elektrodami 702 s výhodou tvořenými válcovitými elektrodami 703 nebo kulovitými elektrodami 704 nebo kvádrovitými elektrodami 737 a s výhodou jsou vyrobeny z měkkého pružného materiálu, například z pěnové gumy, aby svým pružením umožňovaly vzdálení paží od těla, aniž by elektrody ztratily kontakt s tělem nebo vypadly. Objemové elektrody 702 jsou orientované s výhodou tak, aby jejich aktivní vodivá část směřovala k trupu, a snímala tak signál jen z hrudníku, kde je méně rušivých signálů než v končetinách. Objemová elektroda 702 sestává z pružné výplně 730 elektrody a vodivé části 731 elektrody pokrývající s výhodou část výplně 730. Elektrody 702 jsou spojené kablíky 640 se „základnou 705 pro LL, RL“ přidržovanou prsty nebo jsou připevněné na „pásku 726 pro RL, LL“ v oblasti pasu nebo je tato základna 705 zasunutá pod opasek 733 kalhot a s výhodou zajištěné sponkou 706 na opasek nebo je zasunutý za kalhotky 734 spodního prádla. Kablíkem 640 jsou do základny 705, kde je umístěn monitor 349, přiváděny signály z elektrod 143. s výhodou tvořených elektrodami 639 pro Vx a 660 pro Vx+1 pro hrudní svody Vx a Vx+1, umístěných na „destičce 641 elektrod pro dvoukanálový monitor“. Kablík 640 je dostatečně dlouhý nebo natahovací, aby destička 641 dosáhla nejen na hrudní ale i na zádové svody V7 až V9, kde se
- 44 CZ 2020 - 141 A3 po umístění přidrží rukou a s výhodou fixují na požadovaném místě tím, že se monitorovaná osoba opře například o židli. Alternativně se monitor umístí na základnu 641.
V těchto uspořádáních se snímají svody VI až V6, VIR až V6R, V7 až V9 umísťováním destičky 641 do příslušných míst pro snímání dvojic těchto svodů.
Obr. 51A znázorňuje tvarové uzpůsobení „základny 705 pro LL, RL“ pro umístění monitoru a zasunutí za kalhotky 734, které zajišťuje přítlak na elektrody 143 pro RL a LL. Osazený monitor 349 nebo spona 706 brání zapadnutí základny 705 pod opasek. S výhodou je základna fixována v požadované pozici sponkou 706 na opasek.
Obr. 51B znázorňuje pozice rukou při snímání hrudních svodů proti Wilsonově svorce za použití minimálně jednoho typu elektrod pro LA, RA z: náramek 736 na rameno, náramek 735 na zápěstí, objemové elektrody 702, lepené elektrody 1074, dotykové elektrody 1073 pro prst znázorněné na det. 1,2. Monitorovaná osoba si umístí příslušné elektrody, například objemové elektrody 702 do podpaží nebo se prsty dotýká dotykových elektrod 1073. 194 RA a 195 LA,objemové lektrody 702, lepené elektrody 1074, náramku na rameno 736, náramku na zápěstí 735 které se do základny 705 s výhodou připojují pomocí konektoru 1070 typu jack, který při zasunutí kolíku 1075 přepínačem 1076 konektoru odpojí dotykové elektrody 1073 s výhodou tvořené elektrodami 194 RA a 195 LA na základně 705 a připojí příslušnou elektrodu připojenou kablíkem 1014. Pokud nevyužije možnost zasunutí základny 705 za opasek, tak ji monitorovaná osoba přidržuje s výhodou pravou rukou na břiše. S výhodou levou rukou přemísťuje destičku 641 dvou elektrod na příslušné body pro snímání hrudních svodů Vx. Výhoda objemových elektrod 702 spočívá v tom, že jsou pružné, a tedy mění svůj tvar. Přizpůsobují se míře sevření mezi paží a hrudníkem, a tedy nejsou pro monitorovanou osobu obtěžující, umožňují široký rozsah pohybu paží apři tom zajišťují potřebný trvalý kontakt s pokožkou hrudníku. Alternativně místo objemových elektrod 702 lze pro LA, RA použít náramků 735 na zápěstí nebo náramků 736 na rameno, které se s výhodou připojí kablíkem do konektoru 1070 typu jack, který při vsunutí do protikonektoru odpojí elektrody 195 LA na destičce 641 přidržované prsty pravé ruky nebo elektrody 194 RA na základně 705 přidržované prsty levé ruky .Při nezapojeném konektoru 1070 se elektrody 194 RA a 195 LA využívají pro RA, LA. Náramky 735, 736 jsou pružné, s výhodou z pružného materiálu, s výhodou z gumy, nebo z kovových destiček 1049. které jsou vzájemně přitahovány péry , aby náramek 735 pružil a aby dosedal na pokožku nebojsou vybaveny například suchým zipem pro přepásání a jsou z vodivého materiálu, aby vytvořily kontakt s tělem. . Monitor 349 je v tomto příkladu dvoukanálový a nebo jednokanálový s výhodou tvořený monitorem 770 s elektrodami, popsaným v obr. 54, a využije se tedy jen jeden operační zesilovač 626 značený OA1 a při snímání jednotlivých hrudních svodů Vx se využije destička 654.
Obr. 51C znázorňuje blokové schéma změny ze snímání pomocí Kranzovy svorky na snímání pomocí Wilsonovy svorky přemístěním monitoru 349 ze základny 420 na „základnu 705 pro LL, RL“. Signály z elektrod 639 pro Vx a 660 pro Vx+1 jsou přivedeny do monitoru 349 připojeného k základně 705 pro LL, RL připojovacími elementy 486 s výhodou tvořenými patentkami 487. Hrudní svody Vx se snímají proti Wilsonově svorce. Proto je na monitor 349 přiveden i signál z obvodů 723 Wilsonovy svorky vytvořený pomocí signálů z elektrod 194 RA, 195 LA, 197 LL.
Zároveň je využíván zpětnovazební referenční signál ze vstupních obvodů monitoru, který je přiveden na na elektrodu 196 RL.
Přepínač 722 I, II /Vx svodů přepíná signál do monitoru 349 z polohy B, tedy elektrod 639 pro Vx a 660 pro Vx+1 do polohy C, tedy na elektrody 194 pro RA a 197 pro LL a z Wilsonovy svorky 428 na elektrodu 195 pro LA pro snímání svodů EKG I a II, ze kterých se dají vypočítat svody III, aVF, aVR a aVL , čímž se v této poloze přepínače 722 získá celkem 6 svodů EKG.
V poloze přepínače 722 pro Vx, tedy v poloze B, se postupným překládáním základny 707 pro WS se dvěmi elektrodami 639, 660. pomocí které je možné snímat po dvojicích svodů VI až V6, V3R
- 45 CZ 2020 - 141 A3 až V6R, V7 až V9, to je 13 hrudních svodů. Z svodů VI a V2 se dají odvodit svody VIR a V2R, což zvýší počet hrudních svodů na 15. Další dva svody se snímaj í v poloze přepínače 722 pro svody I a II, z nich se vypočítají svody III, aVF, aVL a aVR, tedy čtyři další svody, dohromady 6 svodů. Celkový počet je tedy 21 svodů snímaných postupně dvou-kanálovým monitorem 349 uvedeným v tomto příkladu v přibližně deseti umístěních. Při zvolení vícekanálového monitoru 349 a „základny 707 pro WS“ pro více elektrod 143 by počet přemístění byl příslušně nižší.
Obr. 52 znázorňuje komunikaci jednotek zabezpečujících provoz a plné využití kapesního monitoru 349. Monitor 349 komunikuje s výhodou bezdrátově pomocí komunikační jednotky 275 se spolupracujícím i jednotkami 121 s výhodou tvořenými jednotkou 764 vyhodnocovací a zobrazovací. Dále s výhodou komunikuje se serverem 806 zejména prostřednictvím sítí 898 mobilních operátorů nebo sítě 131 WiFi nebo přímým bezdrátovým spojem. Jednotka 764 vyhodnocovací a zobrazovací je s výhodou tvořena mobilním telefonem 100 nebo je na náramku 485 s mobilním telefonem 100 spojená, s výhodou bezdrátově. Jednotka 764 vyhodnocovací a zobrazovací zobrazuje výsledky na displeji 28. S výhodou monitor 349 též ovládá. Dále je jednotka 764 s výhodou uzpůsobena pro přímé bezdrátové spojení se serverem 806. Zpracované snímané srdeční signály jsou dostupné též na serveru 806 pro vzdálené účastníky 88 a obsluhu serveru 806, které mají dostup k výsledkům a zároveň mohou monitor nastavovat a to buďto přímo nebo prostřednictvím jednotky 764 vyhodnocovací a zobrazovací.
Obr. 53 znázorňuje zobrazení na displeji jednotky 764 vyhodnocovací a zobrazovací, s výhodou tvořené mobilním telefonem, kde při použití například dvou nebo více-kanálového monitoru se při každém přenosu dat srdečních signálů z místa pro určité hrudní svody Vx, inicializované s výhodou tlačítkem 750 zobrazení na monitoru 349 nebo snímací jednotce 571 nebo jednotce 764 snímací a vyhodnocovací, s výhodou po každém umístění základny na nové místo na hrudi nebo na zádech se zobrazí s výhodou dvě nebo více křivek EKG pro svody, které se právě snímají s výhodou nad nimi nebo do nich vložené se s výhodou zobrazí vzorová křivka EKG která zobrazuje normální EKG pro ten který svod. S výhodou se normální křivku EKG pořídí v době, kdy monitorovaná osoba má normální průběh nebo průběh bez infarktu myokardu (IM).
Dle toho monitorovaná osoba vyhodnotí, zda se snímaný průběh liší, zejména s ohledem na elevaci ST segmentu. Při shodě aktuálního průběhu se vzorovým nevzniká podezření na možnost infarktu.
Při rozdílu monitorovaná osoba EKG vyhodnotí dle návodu zejména s ohledem na možný infarkt a/nebo záznam pošle z monitoru 349 pomocí komunikační jednotky 275 nebo z jednotky 764 vyhodnocovací a zobrazovací přímo nebo přes server 806 a odtud vzdáleným účastníkům 88, kteří záznam nebo živý přenos vyhodnotí a vyrozumí monitorovanou osobu. Zobrazení EKG se s výhodou dá poslat z jednotky 764 s výhodou tvořené mobilním telefonem jako obrázek displeje pomocí MMS.
S výhodou se každý sejmutý záznam EKG pro jednotlivé svody uloží v paměti a jednotka 764 je uzpůsobena pro postupné zobrazení zvolených svodů s výhodou scrolováním pomocí tlačítka nebo, v případě dotykové klávesnice, prstem.
Přenos dat z monitoru s výhodou na jednotku 764 se inicializuje s výhodou tlačítkem 753 přenosu s výhodou po každém přiložení nebo přemístění snímací jednotky 571 na místo žádaného snímání srdečních signálů.
Obr. 54 znázorňuje snímací jednotku 571 s výhodou tvořenou hrudním pásem 749 s výhodou tvořenou multi-elektrodovou základnou 630 ve tvaru pásu s výhodou pro snímání pomocí posílené KS až 11 hradních svodů, V3 až V6, V3R až V6R, V7 až V9, přičemž jsou všechny elektrody 143 umístěny na základně 630 s možností doplnění o elektrody umístěné mimo základnu 630 s výhodou elektrody 197 LL pro snímání pomocí pseudo Wilsonovy svorky 694, viz obr. 43, 47 a elektrody 194 RA, 195 LA umožňující snímání pomocí Wilsonovy svorky 428 znázorněné například na obr
- 46 CZ 2020 - 141 A3
45, 49, 55 s výhodou pomocí můstku 683. Propojovací pole 711 připojuje příslušné elektrody 143 na minimálně jeden monitor 349 pro snímání zvolených svodů. Multi-elektrodová základna 630 je přiložena a přidržována na hrudi a zádech, s výhodou pomocí nástavce 778 pro paži, která přitlačuje pás 749 na hruď ve směru šipky 762 směru tlaku ruky a prodlužující části 682 základny s výhodou tvořenou výztuhou 338 přidržované opřením se monitorované osoby o židli, popsaných v příkladu na obr. 44. Alternativně je multielektrodová základna 630 trvale připevněna k trupu pružnou částí pásu 82, která se připne k pásu 749 a nástavce 778 se odpojí.
Pro získání posílené svorky Kranzovy svorky 692 se využívá elektrod 585 LA' a 586 RA' umístěných na stranách multielektrodové základny 630 v místech boků monitorované osoby, propojených pomocí tří odporů 425 s KS jak je znázorněno na obr 42.
Alternativně se použije s výhodou pseudo Kranzova svorka získaná pomocí 2 odporů 425 z elektrod 585 LA'a 586 RA' umístěných na hrudním pásu 749 dle obr. 42A nebo se připojíé elektroda 197 pro LL pro Wilsonovu svorku takže na multielektrodovou základnu 630 není třeba umísťovat elektrodu 481 pro KS, místo které je možno umístit elektrody 211 Via 212 V2 alias VIR, V2R ,znázorněné čárkovaně, přidaných k jedenácti xxxx pro hrudní svody výše, čímž se získá kompletní sada 15ti hrudních elektrod.
Obr 55A znázorňuje elektrody 143 , které jsou přivedeny na propojovací pole 711, které je připojuje na minimálně jeden monitor 349 pro snímání zvolených svodů pomocí přepínače 684 přepojovacího pole s výhodou tvořeného přepínači 797 manuálními a/nebo přepínači 796 elektrickými s výhodou tvořenými tlačítky nebo přepínači 798 elektronickými ovládanými řídicí jednotkou 976 propojovacího pole s výhodu ovládanou z ovládacích prvků 795 propojovacího pole umístěných na propojovacím poli 711 nebo na monitoru 349 nebo na spolupracujících jednotkách 121. Elektrody 143 jsou umístěny na nebo mimo snímací jednotku 571 s výhodou tvořenou základnu 789 ve tvaru pásu s výhodou tvořenou multielektrodovou základnou 630 nebo některou ze základen 420, 620 pro RL, 712 úplná, 765 ve tvaru pásu , zjednodušená 720.
Elektrody 143 umístěné na základně 789 jsou s výhodou tvořené „elektrodami 662 pro hrudní svody“ , „elektrodami 790 pro pseudo-Wilsonovu svorku“ , „elektrodami 621 pro RL“ , „elektrodami 461 pro snímání potenciálu Kranzovy svorky“ a elektrodami 143 umístěnými mimo základnu 789 jsou s výhodou tvořeny, „elektrodami 791 pro Wilsonovi svorku“, „elektrodami 792 pro hrudní svody , „elektrodami 793 alternativními“ viz obr 55B až F.
Obr. 55B znázorňuje rozšíření počtu elektrod 143 u základny 789 o elektrody pro svody VI, V2 ke svodům snímaným podle obr. 55 které jsou umístěny na otočných páscích 663. Oba otočné pásky 663 jsou složeny ze dvou segmentů, horního a dolního. V pracovní poloze popsané níže, se spojené segmenty horní a dolní vyklopí nahoru, a v této poloze se spodní segment vysune směrem dolů. V této konfiguraci zaklapnou a vytvoří pásek kolmý na podélnou osu multielektrodové základny, který je základnou přitlačován k hrudi. V obrázku nahoře zakresleny v poloze, kdy se nevyužívají, ve které jsou natočeny do roviny multielektrodové základny 630, na obrázku uprostřed jsou pro uvedení do pracovní polohy otočeny vzhůru o 90°, čímž se elektrody pro VI, V2 dostanou do snímací pozice a na obrázku dole jsou vysunuty i spodní části výklopných pásků 663, které docilují přitlačení elektrod pro VI a V2 k tělu tím, že jistí přiložení pásků 663 k hrudi, aby se elektrody VI, V2 nemohly odklopit. Elektrody pro VI, V2 se připojí k monitoru 349 propojovacím polem 711 , rovněž jako se s výhodou připojí elektroda pro LL místo elektrody pro KS, čímž obdržíme signály, které leží orientačně někde mezi signály, které bychom získali snímáním proti Wilsonově svorce a Kranzově svorce. Připojením elektrody 197 LL a odpojením elektrody LL' lze snímat proti Wilsonově svorce.
Obr. 55C znázorňuje zapojení elektrod 143, které se umísťují mimo multielektrodovou základnu 630 s výhodou tvořenou hrudním pásem 749. pro VlažV3aV3Ras výhodou elektrody 143 pro LL', RL' na můstku 683 volitelně upevněném k multielektrodové základně 630 připojovacím elementem 696 pro docílení umístění elektrod 143 na hrudi pro předepsaná místa pro snímání
- 47 CZ 2020 - 141 A3
EKG. Elektrody 143 se připojují propojovacím polem 711 dle potřeby.
Obr. 55D znázorňuje připojení externích elektrod 143 pro LA, RAz obr. 55 místo elektrod 143 pro LA', RA' umístěných na multielektrodové základně 630 a připojení elektrody 143 pro LL místo elektrody KS pro docílení plnohodnotného snímání hrudních elektrod proti WS a snímání svodu I a II EKG s možností výpočtu dalších 4 svodů, čímž se získá až 21 svodové EKG vhodné pro diagnózu infarktu i z levostranných a zádových svodů. Elektrody 143 jsou propojovány přepínači 684 propojovacího pole 711. Přepínač 684' odpojí volitelně elektrodu pro KS i LL pro snímání pomocí pseudo Kranzovy svorky 693 znázorněné na obr. 42A.
Obr. 55E znázorňuje alternativní propojení elektrod 143 pro LA, RA, LL pomocí přepojovacího konektoru 685 z obr. 60, který při zasunutí připojí elektrody například LA a odpojí LA', a a obdobně pro RA, LL.
Obr. 55F znázorňuje připojení elektrody 197 LL umístěné na břišní destičce 721 pro změnu snímání pomocí posílené Kranzovy svorky 692 na snímání pomocí pseudo Wilsonovy svorky 694.
Obr. 55G znázorňuje základnu 789 ve tvaru pásu s výhodou tvořenou multielektrodovou základnu 630 při připojení externích elektrod 143 pro RA, LA, LL, kde byly jako příklad zvoleny pro RA a LA ramenní pásky 691 s elektrodou a pro LL břišní destička 720 zasunutá pod spodní prádlo 686.
V tomto příkladu provedení jsou tedy elektrody 143 realizovány jako výhodná alternativa k lepeným .elektrodám, jejichž použití je tak možné se vyhnout.
Pro snímání pomocí plnohodnotné svorky 428 Wilsonovy stačí k multielektrodové základně 630 připojit elektrodu 197 LL například na břišní destičce 721 a připojení elektrody 194 RA a 195 LA, s výhodou na ramenních páscích 691, lepených elektrodách nebo elektrodách na svorkách.
Výhodné je, že mimo elektrody 197 LL a elektrod 194 RA, 195 LA jsou všechny elektrody 143 pro docílení snímání 21 svodů na multielektrodové základně 630 ve tvaru pásu.
Obr. 56 znázorňuje monitor 349 s výhodou tvořený monitorem 770 s elektrodami pro přiložení na hruď pro snímání srdečních signálů a jeho upevnění na základnu 773 ve tvaru destičky pomocí držáku 774 a připojovacích elementů 446 s výhodou tvořených pérovými kontakty Monitor 770 , v tomto příkladu malých rozměrů, přibližně kreditní karty, je s výhodou uzpůsoben pro fungování bez externí referenční elektrody, s výhodou s interně řešenou referencí a má na sobě umístěny dvě snímací elektrody 143 s výhodou tvořené elektrodami 771 na povrchu. Jejich relativně malá rozteč je vhodná jen pro snímání srdečního signálu z bezprostředního okolí prsní kosti, ale neumožňuje snímání všech hrudních svodů Vx a neumožňuje snímání proti Wilsonově svorce. Monitor 770 je určený pro krátkodobé snímání, kdy po přiložení k hrudníku 802 monitorovaná osoba s výhodou stiskne tlačítko 772 start pro snímání a s výhodou další tlačítko 803 pro přenos srdečních signálů ve formě dat na spolupracující jednotky 121. Možnosti použití tohoto monitoru i pro snímání všech hrudních svodů Vx proti Kranzově svorce rozšiřuje základna 773 ve tvaru destičky s výhodou tvořená základnou 420 univerzálního monitoru. Ta řeší přímé propojení elektrod 771 na povrchu monitoru 770 držákem 774 připojovacími elementy 486 s výhodou tvořenými pérovým kontaktem 814 na základně 773 s elektrodami 652 a 653. které jsou součástí základny 420. Základna 773 je s výhodou tvořena základnou 420. která má větší rozteč elektrod 143 než monitor 770. což umožňuje snímání svodů Vx proti KS. V případě, že je základna 773 ve tvaru destičky tvořena základnou 667 dle obr. 35 umožňuje to připojení externích elektrod 143. s výhodou tvořených elektrodami 639. 660. 709 a destiček 448. 666 a 641 k monitoru 770 a snímání pomocí KS. V případě, že základna_773 je tvořena základnou 445 dle obr. 8 , umožňuje to snímání pomocí WS. Když základna 773 je základnou 667 dle obr. 50, umožňuje to snímání proti KS nebo WS přepínatelně, a to až 21 svodů. Připojovací elementy 486. s výhodou tvořené pérovými kontakty 814 umožňují připojení monitoru 770 přímo na elektrodu 421 základny místo původního monitoru, například na základnu 420 přes propojovací pole 711 například v základně ??? nebo 445, jak je znázorněno na
- 48 CZ 2020 - 141 A3 obr. 11..
V tom případě je monitor 349 z blokového schématu na obr. 11, 36, 50A, 51C tvořen monitorem. K připojení monitoru 770 na uvedené základny stačí jen 2 připojovací elementy 486 neboť monitor 770 nepotřebuje externí elektrodu pro referenci a připojuje se jen jeden kanál monitoru ke dvěma vstupům operačního zesilovače 426.
Na pohledu „D“ je vidět sestava monitoru 770 a základny 713. Srdeční signál snímaný elektrodami 652. 653 z monitorované osoby je přiváděn spojem na pérové kontakty 814.. které doléhají na elektrody 771 na povrchu monitoru 770 vloženého do držáků 774.
Detail 1 znázorňuje provedení, ve kterém je připojovací element 448 tvořený pomocí pérových kontaktů 814 na základně 773 s výhodou tvořené základnou 445 a propojuje elektrody 771 monitoru 770 s elektrodami 421 základny vodičempřes propojovací pole 711. Detail 2 znázorňuje variantu, kdy je propojovací element tvořen konektorem 775, spojující monitor 770 se základnou 773 přičemž elektrody 771 na monitoru nejsou využívány. Přemístění monitoru 770 do snímací jednotky ve tvaru destičky například na základnu 773 s výhodou tvořenou základnou 445 monitoru pro vícesvodové snímání EKG s destičkou 448 znázorněnou na obr. 8 a 11 je možno snímat svody I, II, vypočítat svody aVF, aVR, aVL a snímat pomocí WS svody VI až V6, VIR až V6R a V7 až V9 postupným přikládáním destičky 448 s elektrodou 450 LL a 449 LA jak patrno z obr 19.
Pro výpočet se vyberou pulzy z křivky EKG se stejnámi vzdálenostmi R-R
Blokové schéma znázorněné na obr. 11 pro monitor 349, který je v tomto příkladu tvořený monitorem 770. připojeným přes připojovací element 486 znázorňuje, jak jednokanálový monitor 349 pomocí přepínačů 454 a 453. umístěných v propojovacím poli 711 je přepínán pro snímání všech výše uvedených svodů snímaných přemísťováním základny 445..
Při umístění monitoru 770 na základně 773 tvořené „základnou 667 s referencí“ znázorněné na obr. 35 je umožněno snímání hrudních svodů Vx oproti KS pomocí „elektrody 644 referenční“ dle blokového schématu na obr. 36 s monitorem 349 tvořeným monitorem 770 místo monitoru 668 s využitím jednoho operačního zesilovače 426. který jako jediný je v monitoru 770 obsažen, s využitím interní reference monitoru 770.
Při připojení monitoru 770 na základnu 773 s výhodou tvořenou základnou 667 z obr. 50 nebo 51 lze přes propojovací pole 711 postupným přemísťováním destičky 666 a přepínáním jednotlivých elektrod na monitor 770 snímat až 21 svodů s využitím destičky 654 pro elektrody 639 buďto oproti KS nebo WS přepínáním pomocí přepínače 700 KS/WS a jen jednoho operačního zesilovače 426. Například pro KS se přepínač 700 nastaví do polohy 1 KS, základna 667 snímá v poloze KS 899. v obr. 50B, při využití interní pseudo-reference monitoru 770 referenční signál není do základny 667 přiveden a hrudní svody se snímají elektrodami 638 Vx/REF při přepínači 638 nastaveném do polohy Vx nebo destičkou 654 s elektrodou 639 při přestavení přepínače 638 di polohy 2 a přemístění základny do polohy KS destičkou 900.
Pro snímání (s využitím) KS se základna 667 přemístí do polohy WS 901, připojí se elektrody 194 RA a 195 LA do konektoru 701 WS dle obr. 5OD a přepínač 700 se přestaví do polohy 2 WS. Při využití elektrody reference základny 667 je nutné přivést referenční signál z monitoru 667 přes propojovací elementy 486 umístit základnu dle volby snímání s příslušným nastavením přepínačů dlr blokového schématu na obr. 50A.
Základna 773 plní funkci snímací jednotky 571 adaptéru pro monitor 349 s výhodou tvořený monitorem 770 a může být zapojena na kterýkoliv monitor 770 pro přiložení pomocí elektrod 771 na pouzdru po příslušné úpravě základny 773 přidáním připojovacího elementu s výhodou tvořeného pérovými kontakty 814 pro komunikaci s jednokanálovým monitorem 770. Umožní, aby monitor 349 s výhodou tvořený monitorem 770 byl pomocí připojovacích elementů 486 připojen
- 49 CZ 2020 - 141 A3 k libovolné základně kapesního EKG ve tvaru destičky.
Obr. 56A znázorňuje adaptér připojení monitoru 349 s výhodou tvořeného monitorem 770 s elektrodami pomocí držáku 774 a připojovacích elementů 486 s výhodou tvořených pérovými kontakty 814 nebo konektorem 775 na hrudní pás 749 s výhodou tvořený základnou 765 ve tvaru pásu. Monitor 349 s výhodou tvořený monitorem 770 je s výhodou vložen seshora do držáku 774 a propojení elektrod 771 s držákem 774 zprostředkovávají připojovací elementy 486 s výhodou tvořené minimálně jedním z: pérovým kontaktem 814, patentkami 487, konektory775. Jako příklad je zobrazen konektor 775.
Propojení elektrod 771 monitoru 770 na zvolené elektrody 143 se základnou 765 ve tvaru pásu zprostředkovává držák 774 propojovacími elementy s výhodou tvořenými konektorem 775 s elektrod 771 na základnu 774 a dále na pás 749 a patentkami 487 a pomocí spoje 341 propojovací pole 711 . Do propojovací pole 711 mohou být přivedeny i signály ze snímací jednotky 571 nebo z externích elektrod 143. Toto uspořádání umožňuje postupné připojování požadovaných elektrod 143 propojovacím polem 711 na monitor 770 pro snímání až 17ti zvolených svodů. Volbou typu základen 765 ve tvaru pásuje umožněno snímat pomocí KS nebo WS až 21 svodů EKG. Základna 765 je s výhodou tvořena jednou ze základen 624, 620, 630.
Při umístění monitoru 349 tvořeného monitorem 770 na základnu 667 s referencí na obr. 50 s využitím destičky 654 pro elektrody 639 je možné snímat až 21 svodů buďto s KS nebo WS přepínáním pomocí přepínače 700 KS/WS, při snímání pro KS, a jen jednoho operačního zesilovače 426.
Například pro KS přepínač 700 se nastaví do polohy 1 KS, základna 667 s referencí snímá v poloze KS 899. v obr. 50B, při využití interní pseudorefemce monitoru 770 referenční signál není do základny 667 přiveden a hrudní svody se snímají elektrodami 638 Vx/REF při přepínači 638 nastaveném do polohy Vx nebo destičkou 654 s elektrodou 639 při přestavení přepínače 638 do polohy 2 a přemístění základny do polohy KS destičkou 900.
Pro snímání KS se základna 667 přemístí do polohy WS 901. připojí se elektrody 194 RA a 195 LA do konektoru 701 WS dle obr. 5OD a přepínač 700 se přestaví do polohy 2 WS.
Při využití reference základny 667 je nutné přivést referenční signál z monitoru 667 přes připojovací elementy 486 umístit základnu dle volby snímání s příslušným nastavením přepínačů dle blokového schématu na obr. 50A.
Při umístění monitoru 770 do snímací jednotky 571 ve tvaru pásu, například tvořenou základnu 720 lze snímat jednokanálovým monitorem 770 svody I, II po přepnutí přepínače 906 I/II svod do polohy B pň přepínači 722 v pozici A. Po přepnutí přepínače 722 do polohy B lze snímat hrudní svod V4 a přepnutím přepínače 905 (905 je triko) V4/V4R/V8 také V4R a V8.
Doba funkčnosti monitoru 770 se s výhodou prodlouží pomocí přídavného akumulátoru 120 umístěného na adaptéru 777 a propojeného propojovacím polem 711 adaptéru s monitorem nebo s indukční nabíječkou, která je s výhodou upevněna v adaptéru 777 přímo na monitoru 770.
Obr. 56B znázorňuje základnu 765 ve tvaru pásu ke které se pro snímání přiloží monitor 770 pro přiložení, uchytí se pomocí připojovacího systému 3006. který je tvořen držákem 774, připojovacími a propojovacím polem 711. které je v tomto nejjednodušším případě tvořeno pouze propojením 982. které zabezpečuje propojení elektrod 771 monitoru s elektrodami 143 základny.
Obr. 56C znázorňuje použití adaptéru 3007 pro připojení monitoru 770 pro přiložení k pásu, která je navržen pro spolupráci s monitorem, který se připojuje pomocí připojovacích elementů 486. Prostřednictvím těchto připojovacích elementů se připojí držák 774 a do něj se vloží monitor 770 pro přiložení. Signály z elektrod 143 snímací jednotky 571 jsou přivedeny propojením 982 přes
- 50 CZ 2020 - 141 A3 patentky 487 a pérové kontakty 714 k elektrodám 143 monitoru 770 pro přiložení
Obr. 56D znázorňuje provedení připojovavího systému 3006 v provedení s adaptérem 3007. který umožňuje připojit monitor 3008 s odlišným konektorem, který je opatřen konektorem 775. Tímto konektorem je zasunut do adaptéru 3007. Adaptér 3007 je připojen k základně 765 pomocí připojovacích elementů 486 s výhodou tvořených patentkami 487.
Obr. 56E znázorňuje obecné řešení, kdy je monitor k adaptéru připojen připojovacími elementy 486 a adaptér ke snímací jednotce dalšími, stejnými nebo rozdílnými připojovacími elementy.
Obr. 57 znázorňuje monitor 349 napojený na elektrody 143p primární, který je uzpůsoben ( DÁVÁM KE ZVÁŽENÍ, ZDA JE UZPŮSOBEN MONITOR NEBO „ZAŘÍZENÍ PRO VÍCESVODOVÉ EKG“, MONITOR JE UZPŮSOBEN TÍM, ŽE MÁ PATENTKY???) pro zvýšení počtu elektrod („ze kterých snímá srdeční signály, a tedy i pro zvýšení možného počtu snímaných svodů“) přepnutím na snímací jednotku 571, pro kterou je volitelný počet snímacích elektrod 143s sekundárních a/nebo obvodů 267 drátově připojených jednožilovými vodiči na propojovací pole 711, umístěné na nebo ve snímací jednotce, pro selekci elektrod 143s, které se propojí volitelným počtem žil, v tomto příkladu dvoužilovým kablíkem 640, ke vzdálenému jednokanálovému monitoru 349 se dvěma vstupy přímo a/nebo přes zvolené obvody. V tomto příkladu je zvoleno 13 elektrod a obvody 267. které umožní snímat srdeční signály až pro 21 svodů a jsou propojené jednožilovými vodiči na propojovací pole 711 a odtud volitelně propojitelné v tomto příkladu dvoužilovým kablíkem najednokanálový monitor 349. Je volitelné kolik elektrod 143s snímací jednotka 571 obsahuje a kolika kanálový monitor se použije, od čehož se odvíjí, kolika žílový kabel 640 musí být. Monitor 349 je propojený v tomto příkladu na spolupracující jednotku 121 s výhodou tvořenou jednotkou 764 vyhodnocovací a zobrazovací, která je s výhodu tvořena mobilním telefonem 100 nebo chytrými hodinkami 416.
Obr. 58 znázorňuje příklad monitoru 349 připojeného na elektrody 143p uzpůsobený pro přepnutí na snímací jednotky 571 a, s výhodou, čtyř žílový kablík 640 propojující s výhodou 4 elektrody 143s sekundární umístěné ve snímací jednotce 571 na vzdálené propojovací pole 711 a odtud zvolené elektrody jsou propojené na jednokanálový monitor 349 dvěma vodiči. Počet elektrod 143. vodičů a počet kanálů monitoru 349 jsou volitelné.
Obr. 59 znázorňuje příklad umístění propojovacího pole 711 s výhodou umístěného na zápěstí monitorované osoby propojeného se snímací jednotkou 571, s výhodou tvořenou hrudním pásem 749. více žílovým kablíkem 640. s výhodou vedeného rukávem 188. Propojovací pole 711 propojí zvolené elektrody 143s umístěné na snímací jednotce 571 na monitor 349 umístěný na zápěstí s výhodou ve spolupracující jednotce 121 s výhodou tvořené jednotkou 764 vyhodnocovací a zobrazovací, s výhodou tvořenou chytrými hodinkami 416. které jsou uzpůsobené pro přepnutí na elektrody 143p umístěné na spolupracující jednotce 121 pro snímání ze zápěstí a prstu druhé ruky.Volitelně velké propojovací pole 711 přepne postupně příslušné elektrody 143 ze snímací jednotky 541 na monitor 349, přímo nebo přes příslušné obvody 267, tak, aby bylo možné na zobrazovací jednotce 1040 postupně zobrazit žádaný počet svodů EKG dle volitelného vybavení snímací jednotky 571 elektrodami 143 a/nebo obvody 267, s výhodou pro vytvoření Wilsonovy nebo Kranzovy svorky. Zobrazit lze, dle vybavení snímací jednotky 571, postupně například 12 nebo až 17 svodů a, s výhodou, čtyři svody vypočítat z I. a II. svodu, z pulzů se stejnou odpovídající tepovou frekvencí. Každému nastavení propojovacího pole odpovídá zobrazení příslušného svodu, který se s výhodou zobrazí na zobrazovací a vyhodnocovací jednotce 764 s výhodou tvořené chytrými hodinkami 416 a/nebo ukládá v paměti, a poté se přejde přepnutím dalších elektrod 143 na zobrazení dalšího svodu. Po zobrazení posledního zvoleného svodu lze tedy z paměti zobrazit všechny svody postupně nebo najednou na spolupracující jednotce 121 s výhodou tvořenou jednotkou 764 vyhodnocovací a zobrazovací, s výhodou tvořenou chytrými hodinkami 416 neboje lze poslat do spolupracující jednotky 164 blízké tvořené jednotkou 764 vyhodnocovací a zobrazovací, s výhodou s větším displejem, s výhodou tvořenou mobilním telefonem 100 a/nebo PC 962 a/nebo s výhodou poslat do spolupracující jednotky 165 vzdálené s výhodou tvořené
- 51 CZ 2020 - 141 A3 vzdáleným PC 962, serverem 806 nebo vzdáleným mobilním telefonem 100 zvolených účastníků. Spojení jednotky 764 vyhodnocovací a zobrazovací na zápěstí se spolupracujícími jednotkami 164 blízkými, je provedeno pomocí drátových spojů nebo lokálních bezdrátových spojů, spojení se spolupracujícími jednotkami 165 vzdálenými, pomocí internetu, mobilní sítě nebo dálkových bezdrátových spojů.
Pro trvalou monitoraci se zvolí trvale přepnutí příslušných elektrod 143 propojovacím polem 711 přímo a/nebo přes příslušné obvody 267 do monitoru 349 pro zobrazení ve zobrazovacích jednotkách 1040 a nebo vyhodnocovacích jednotkách 138. Při trvalé monitoraci propojovací pole 711 uzpůsobené pro dočasné přepnutí na zvolené elektrody 143 pro dočasné monitorování zvolených svodů ručně nebo automaticky ve volitelných časových periodách.
Jako snímací jednotku lze zvolit kteroukoliv jednotku popsanou v této aplikaci, například na obr. 8, 10, 11, 54 atd.
Obr. 60 znázorňuje příklad jednokanálového monitoru 349 umístěného ve spolupracující jednotce 121, s výhodou tvořené j ednotkou 764 vyhodnocovací a zobrazovací, s výhodou tvořenou chytrými hodinkami 416, v tomto příkladu Applewatch pro snímání jednoho svodu EKG a to svodu I, snímáním z elektrod 143 umístěných na chytrých hodinkách 416, s výhodou tvořených elektrodami 143p primárními. Pro snímání více svodů jsou přepojeny na snímání z elektrod 143s sekundárních umístěných ve snímací jednotce 571 s výhodou následujícím způsobem. Pro snímání signálu z jedné ruky mají chytré hodinky 416 jednu elektrodu 143p primární s výhodou tvořenou elektrodou 143 pro snímání ze zápěstí umístěnou zespodu hodinek 416. na kterou je napojen s výhodou pérový kontakt 814 na základně 259 propojovacího pole 711 umístěné mezi zápěstí a chytré hodinky 416. Druhá elektroda 143p primární, s výhodou tvořená elektrodou 143' pro snímání z druhé ruky, je tvořena korunkou 223 hodinek aje propojena přes druhý kontakt 258 základny, který v přisunuté poloze pohyblivé části základny 259 na korunku 223 doléhá, jak je znázorněné na det. 1, a s výhodou kontakt 396 základny spojí pohyblivou část základny na základnu 259 čímž je druhý kontakt 258 základny elektricky propojen na základnu 259Elektrody 143'. 143 jsou připojeny dalším propojením 395 přes propojovací pole 711 na snímací jednotku 571 pro snímání z elektrod 143s.
Pohyblivou část 259 základny lze oddálit od korunky 223. jak je naznačeno na pohledu „D2“. V této oddálené poloze je možné ovládat korunkou chytré hodinky 416. Základna 259 izoluje elektrodu 143 umístěnou na spodní straně hodinek“ od zápěstí na dobu snímání srdečních signálů z elektrod 143s sekundárních snímací jednotky 571. která je propojena na propojovací pole 711. Po odejmutí základny 259 s propojovacím polem 711 zespodu chytrých hodinek 416. v tomto příkladu Applewatch, jsou chytré hodinky 416 připraveny opět fungovat snímáním elektrodou 143 přiloženou na zápěstí a elektrodu 143' tvořenou korunkou 223. na kterou se přiloží prst. Monitor 349 umístěný v chytrých hodinkách 416 je s výhodou napojen na snímací jednotky 571 založené na přiložení elektrod 143 s výhodou tvořených elektrodami 143 přidržovanými rukama, zobrazených například na obr. 8, 11, 20. Propojovací pole 711 propojuje elektrodu 143m přemisťovací a/nebo postupně jednotlivé sady elektrod 143s na monitor 349 pro postupné snímání srdečních signálů až na 21 svodů EKG. U snímacích jednotek 571 založených na principu pásu znázorněných například na obr. 40, 41, 45, 54, propojovací pole 711 propojuje na monitor 349 postupně jednotlivé sady elektrod 143 s výhodou tvořených elektrodami 143s nebo obvody 267. Propojovací pole 711 je ovládáno ovládacími elementy 684.
Obr. 61 znázorňuje snímací jednotku 571 s elektrodami 143s propojenou kablíkem 640 přes konektor 480 na propojovací pole 771 umístěné ve spolupracující jednotce 121 s výhodou tvořené vyhodnocovací a zobrazovací jednotkou 764 s výhodou tvořené chytrými hodinkami 416. Elektrody 143p, a to elektroda 143 na zápěstí, s výhodu tvořená ploškou na hodinkách 416 a elektroda 143 s výhodou na korunce 223 jsou v době snímání srdečních signálů ze snímací jednotky 571 vypnuty (odpojeny), propojovacím polem 711, které připojí snímací jednotku 571 pro snímání z elektrod 143s. Propojovací pole 711 přepne na elektrody 143p pro snímání z rukou.
- 52 CZ 2020 - 141 A3
Obr. 62 znázorňuje napojení snímací jednotky 571 s elektrodami 143s. s výhodou tvořené hrudním pásem 749 pomocí kablíku 640 na propojovací pole 711. s výhodou umístěné na pásku 515 v pase monitorované osoby. Propojovací pole 711 je dále propojeno na monitor 349 také s výhodou umístěný na pásku 515,a z něho drátově nebo bezdrátově na spolupracující jednotku 121 s výhodou tvořenou vyhodnocovací a zobrazovací jednotkou 764 umístěnou například na opasku, s výhodou zavěšenou na sponě, nebo v kapse. Nebo je propojovací pole 711 propojeno drátově na monitor 349 umístěný vzdáleně od propojovacího pole 711, s výhodou na nebo ve vyhodnocovací a zobrazovací jednotce 764. s výhodou tvořené mobilním telefonem 100. se kterým je propojen kablíkem 640 jak znázorňuje det. 1. Nebo je monitor 349 vzdálený od spolupracující jednotky 121 s výhodou tvořené vyhodnocovací a zobrazovací jednotkou 764 a se kterými je propojena drátově nebo bezdrátově.
Nebo, jak znázorňuje det. 2 propojovací pole 711 je umístěné vzdáleně a je propojené kablíkem 640 na snímací jednotku 571 a je s výhodou umístěno na monitoru 349 nebo v něm. Det. 3 znázorňuje konfiguraci, kdy drátově propojená snímací jednotka 571 je vzdálená od propojovacího pole 711 a od monitoru 349 a ten od modulu 764 vyhodnocovacího a zobrazovacího, se kterým je propojen drátově nebo bezdrátově.
Obr. 63 znázorňuje připojení propojovacího pole 711 na monitor 349 připojovacími elementy 486 s výhodou tvořeným konektorem 480 pro připojení nebo je s výhodou tvořený pérovými kontakty 814 na elektrody 771 na povrchu.
Obr. 64 znázorňuje výhodné použití snímací jednotky 571 ve spojení s EKG přístrojem 19 s výhodou až 12ti svodovým na jehož vstupy se místo elektrod 143 s výhodou tvořených elektrodami 143p , které se odpojí pomocí připojovacích elementů 486 a připojí se příslušné elektrody 143. tvořené elektrodami 143p, pro snímání v tomto příkladu až 12ti svodového EKG. Pro takové snímání poskytne snímací jednotka 571 podle vynálezu všechny potřebné signály z elektrod 143s připojených propojovacím polem 711. Všechny nebo velká většina elektrod 143 snímací jednotky 571. s výhodou tvořené hrudním pásem 749 s výhodou tvořeným multielektrodovou základnou 630, je umístěna na hrudním pásu 749, a proto je instalace snímacích prvků na pacientovi mnohem rychlejší a komfortnější než v případě, například, jednotlivých lepených, pří savko vých nebo svorkovaných elektrod používaných v dosavadním stavu techniky. Propojovací pole 711 je s výhodou propojené kablíkem 640 zakresleným čárkovaně a je umístěno externě ke snímací jednotce 571 poblíž přístroje 19 EKG pro snadné ovládání přepínačů 684 propojovacího pole pomocí ovládacích prvků 795 propojovacího pole.
Propojovací pole 711 je umístěno alternativně na hrudním pásu 749
Potřebný připojovací element 486 instalovaný přímo na propojovacím poli 711.Spojení kablíkem 640 je naznačeno na obrázku plnou čarou. Pro první snímání 12ti-svodového EKG j e propojovací pole 711 přepnuto pro propojení příslušných elektrod 143p snímací jednotky 571 na vstup EKG přístroje 807 pro snímání svodů I, II, VI až V6 a čtyři svody se vypočítají.
Pro snímání pravostranných V1R až V6R a zádových svodů V7 až V9 j e propoj ovací pole přepnuto na propojení elektrod 143s na snímací jednotce 571 pro tyto svody.
Je možné zvolit kombinaci svodů podle požadavku lékaře. S výhodou jsou signály všech elektrod 143 snímací jednotky 571 přivedeny na vstup propojovacího pole 771 s výhodou pro snímání srdečních signálů až pro 21 svodů. Na výstupy propojovacího pole 711 se připojí přímo kabely EKG přístroje 19. Propojovací pole 711 umožňuje přepnout elektrody 413 pro snímání srdečních signálů pro kombinaci svodů, kterou si lékař nadefinuje. Maximální počet 21 svodů je tedy pro dvanáctisvodový EKG přístroj 807 k dispozici ve dvou snímáních s jedním přepnutím
Při použití EKG přístroje 19, který měří méně než 12 svodů je pro docílení 21 svodů nutné příslušně
- 53 CZ 2020 - 141 A3 vícekrát přepnout.
S výhodou se pro multikanálovou základnu 630 znázorněnou na obr. 54, použije posílená svorkka 692 KS a elektrody 194 RA'a 195 LA' na pásu, a tedy všechny elektrody 143 jsou umístěné na hrudním pásu. Multielektrodová základna 630 je uzpůsobena pro záměnu elektrod KS, LA', RA' za elektrody LL, RA, LA umístěné mimo pás pro větší přesnost snímání například za elektrody 143 s výhodu tvořené objemovými elektrodami 702, elektrodou 197 LL na břišní destičce 721 a další.
Obr. 65 znázorňuje monitor 349 srdečních signálů pro snímání z hrudi nebo z prstů, který je opatřen na svém povrchu elektrodami 143 s výhodou tvořenými elektrodami 143p primárními. Monitor 349je vybaven komunikačními obvody 368 prostřednictvím nichž předává informace o zpracovaných srdečních signálech spolupracující jednotce 121 zejména pro jejich zobrazení. V pravé části obr. 65 je znázorněna situace, kdy je monitor 349 umístěn ve snímací jednotce 121 a elektrody 143p primární pro snímání srdečních signálů j sou umístěny na povrchu spolupracující jednotky 121. Na obr. 65 vlevo dole je znázorněn monitor 349 s elektrodami 143 tvořenými elektrodami 143p umístěnými externě k monitoru 349. Vpravo je znázorněn monitor 349 umístěný ve spolupracující jednotce 121 s elektrodami 143p primárními umístěnými externě.
Obr. 66 znázorňuje připojení snímací jednotky 571 k monitoru 349 prostřednictvím propojovacího pole 711 a připojovacích elementů 486. a přepnutí ze snímání z elektrod 143p umístěných na monitoru 349 na snímání elektrodami 143s sekundárními umístěnými ve snímací jednotce 571. Připojovací elementy 486 zajistí kontakt se primárními elektrodami monitoru, na které jsou přiváděny signály z elektrod 143 snímací jednotky 571. a to elektrod 143s v jednotce 571 pevně umístěných anebo elektrody 143m přemisťovací. Signály jsou vedeny na propojovací pole 711 přímo nebo přes obvody 267, které vytvářejí upravené signály, například pro Wilsonovu svorku 428 nebo elektrodu 432 Kranzovy svorky nebo jejich varianty jako posílenou Kranzovu svorku 692 nebo pseudo Kranzovu svorku 693. Obsluha zařízení zvolí postup přepínání svodů EKG pro postupné zpracování. Snímací jednotka 571 je s propojovacím polem 711 propojena n vodiči, podle toho, kolik elektrod 143 a/nebo obvodů 267 je zapotřebí propojovat s monitorem 349.
Alternativně jsou signály ze snímací jednotky 571 přivedeny do monitoru nikoliv přes primární elektrody, ale prostřednictvím připojovacích elementů 486 s výhodou tvořených konektorem 480.
V pravé části obr. 66 je znázorněno připojení snímací jednotky 571 přes propojovací pole 711 k monitoru 349, který je umístěn ve spolupracující jednotce 121. Monitor komunikuje se spolupracující jednotkou 121. ve které je umístěn nebo s externími spolupracujícími jednotkami přes komunikační obvody 368.
Obr. 66 vlevo znázorňuje funkci přepojovacích elementů 367 pro připojení snímací jednotky 571 a propojovacího pole 711 k monitoru (349) umístěnému ve spolupracující jednotce přes připojovací elementy 486 s výhodou tvořených konektorem 480 k monitoru 349 umístěnému ve spolupracující jednotce 121. Přepojovací elementy 367 přepínají ze snímání pomocí elektrod 143p umístěných na povrchu monitoru 369 na snímání pomocí snímací jednotky 571. Přepojovací elementy 367 při přepnutí na snímání ze snímací jednotky 571 zároveň odpojí monitor 349 od elektrod 143p primárních. Pokud je monitor 349 samostatný, umístěný odděleně od spolupracující jednotky 121, jsou přepojovací elementy umístěny v monitoru 349. elektrody 143p primární na monitoru 349 a monitor 349 komunikuje s externí spolupracující jednotkou 121 pomocí komunikačních obvodů 368. Pokud je monitor 349 umístěn ve spolupracující jednotce 121 elektrody 143p jsou umístěny na spolupracující jednotce 121 a přepojovací elementy 367 jsou umístěny ve spolupracující jednotce 121.
Na obr. 67 vpravo je znázorněno provedení, ve kterém je propojovací pole 711 umístěno ve spolupracující jednotce 121. V takovém případě může propojovací pole 711 převzít i funkci přepojovacích elementů 367, a tedy odpojovat od monitoru elektrody 143p primární a připojovat snímací jednotku 571. V tomto případě je přes konektor 480 vedeno tolik vodičů, kolik snímací
- 54 CZ 2020 - 141 A3 jednotka 571 obsahuje elektrod 143 a výstupů z obvodů 267.
Pokud je monitor 349 samostatný, je propojovací pole umístěno v monitoru 349, elektrody 143p primární na monitoru 349. A monitor 349 komunikuje s externí spolupracující jednotkou pomocí komunikačních modulů 368.
Obr. 68 znázorňuje elektrody 143p s výhodou tvořené elektrodami 143b primárními umístěnými externě k spolupracující jednotce 121 tvořené přístrojem 369 s externími elektrodami Elektrody 143p jsou připojeny k přístroji 369 připojovacími elementy 486 s výhodou tvořenými konektorem 480, a umožňují základní snímání srdečních signálů
Pro snímání srdečních signálů pro více svodů, než umožňují elektrody 143p primární, umožňující snímat například 7 nebo 12 svodů, se elektrody 143p primární odpojí vytažením konektoru 480 z přístroje 369 a dalším konektorem 480 se připojí snímací jednotka 571 s elektrodami 143s sekundárními, která umožní snímat srdeční signály pro více svodů než elektrody 143p, a to až pro 21 svodů, postupným propojováním sad elektrod 143s, umístěných ve snímací jednotce 571. propojovacím polem 711 na monitor 349 umístěný v jednotce 369.
Přístroj 369 pro krátkodobé statické snímání zpracuje nejdříve signály z první připojené sady elektrod 143s sekundárních snímací jednotky 571 připojené propojovacím polem 711. zobrazí je a/nebo uloží do paměti 691 a poté zpracuje signály z další sady nebo sady elektrod 143s a zobrazí a/nebo uloží v paměti 691. Po zpracování a uložení v paměti srdečních signálů ze všech sad elektrod 143 s výhodou zobrazí a/nebo vytiskne záznam postupně nebo ze všech sad najednou, s výhodou až 21 svodů EKG uložených v paměti, nebo jen zvolené svody. Pro dlouhodobé živé snímání se zvolí ze 21 svodů, které může pomocí elektrod 143s přístroj 369 zobrazit žádané svody svody pro současné zobrazení a ručně nebo automaticky se přepínají na další svody k zobrazení dle potřeby.
Obr. 68A znázorňuje standardní zapojení přístroje 369 s externími elektrodami tvořené 12ti svodovým přístrojem EKG 19 s 10ti elektrodami 143 pro snímání tvořenými elektrodami 143p primárními, tvořenými zpravidla svorkami pro snímání signálů z RL, LL, RA, LA na končetinách a přísavkami v místech pro snímání hrudních signálů VI až V6 napojených kablíkem 640 a připojovacími elementy 486 s výhodou tvořenými konektorem 480 do přístroje 19 EKG .
Obr. 68B znázorňuje, jak odpojením konektoru 480 propojeného na přístroj 369 tvořený 12ti svodovým přístrojem EKG se od něj odpojí 10 elektrod 143p oa dalším konektorem 480 se připojí snímací jednotka 571 s elektrodami 143s sekundárními s výhodou tvořená multielektrodovou základnou 630. která v základním připojení propojovacím polem 711 připojí monitor 349 na první sadu elektrod 143s. s výhodou pro snímání stejných svodů které byly snímány- deseti elektrodami 143p primárními s výhodou 12 svodů EKG, tedysvody al, IIaVlažV6.S výhodou jsou všechny nebo většina elektrod umístěna na základně multielektrodové 630 ve tvaru pásu , přičemž končetinové elektrody 143 pro LA, RA, RL, a LL jsou s výhodou v jiných místech než elektrod 143p u 12ti svodového EKG, ajejich umístění je znázorněno na obr. 54. Při prvním přepojení na druhou sadu elektrod se místo svodů VI až V6 snímají svody VIR až V6R a při druhém přepojení na třetí sadu elektrod se snímají svody V7 - V9. Končetinové elektrody LA, RA, LL, RL se s výhodou nepřepínají a a elektroda 143s pro RA slouží pro referenci a elektrod 143s pro LA, RA, LL pro vytvoření Wilsonovy nebo Kranzovy svorky nebo jejich varianty.
Alternativně je elektroda LL multielektrodové základny 630 umístěna mimo pás, níže vlevo na břišní oblasti, jak znázorněno na obr. 54 čárkovaně, kde je srdeční signál snímatelný s větší přesností, a elektrody pro svody LA, RA se umístí mimo základnu, jak znázorňuje například obr. 45, 47B, 47C
Obr. 68C znázorňuje přístroj 369 tvořený holterem 370 s pěti elektrodami 143 s výhodou tvořenými elektrodami 143p primárními umístěnými externě, s výhodou lepenými, připojenými
- 55 CZ 2020 - 141 A3 kablíkem 640 a připojovacími elementy 486 s výhodou tvořenými konektorem 480 k holteru 370. Elektrody 143p jsou určen pro končetiny LA, RA, RL, LL a pro hrudní svod V3, které monitor 349 v holteru 370 zpracuje až na 7 svodů a to I, II, V3 snímá a čtyři svody III, aVF, aVR, aVL vypočítá. Pro postupné zpracování až 21 svodů se odpojí elektrody 143 primární připojovacím elementem 486 s výhodou tvořeným konektorem 480 a připojí snímací jednotka 571 s elektrodami 143s s výhodou tvořené multielektrodovou základnou 630 přes propojovací pole 711 dalším konektorem 480. V prvním připojení propojovací pole 711 na holter 370 připojí elektrody 143s snímací jednotky 571 pro snímání stejných svodů, které snímaly elektrody 143p primární holteru 370. to je RA, LA, RL, LL a jeden hrudní svod Vx. Propojovací pole 711 na vstup holteru 370 přepíná postupně elektrody 143s snímací jednotky 571 určené pro snímání VI, V2, V4, V5, V6, V3R - V6R, V7 - V8, tedy celkem 15 přepnutí na vstup zesilovače monitoru 349 holteru, původně určeného pro V3. Po každém přepnutí elektrod se uloží data snímání po volitelný čas do paměti 961 holteru pro pozdější vyhodnocení. Přepínání elektrod 143s pro hrudní svody Vx je s výhodou elektronické, s výhodou se provádí automaticky, takže holter s výhodou během 24 hodin snímá postupně ve volitelných časových úsecích všechny hrudní svody VI - V6, VIR - V6R, V7-V9 postupně a svody I a II trvale, z kterých je možno vypočítat svody III, aVR, aVL, aVF. Alternativně se využijí k zesilovači pro hrudní svod ještě dva zesilovače monitoru 349 určené pro svody I a II na zpracování hrudních svodů, což umožní přepínání tří hrudních elektrod 143s snímací jednotky 571 současně natři zesilovače, takže s menším počtem 5ti přepnutí se obsáhne všech 13 hrudních svodů VI až V6, VIR až V6R, V7 až V9.
V případě, že holter 370 pro primární snímání je uzpůsoben pro snímání více hrudních svodů najednou než jeden svod, počet přepnutí bude úměrně menší.
Na obr. 68D je čárkovaně znázorněno připojení monitoru 393 nemocničního lůžka na elektrody 143p primární pětižílovým kablíkem 640 na připojovacím elementu 486 s výhodou tvořeném konektorem 480. pro snímání až 7 svodů pro snímání až 21 svodů se monitor přepne na elektrody 143s snímací jednotky 571 pomocí kablíku 640. Funkce snímací jednotky 571 je podobná, jako u holteru 370. ale zobrazuje EKG živě. Monitor 349 je připojen na spolupracující jednotky 121. s výhodou server a PC 962 pro dohled a mobilní telefony 100 pro účastníky pro sledování monitoru 393 dálkově.
Elektrody 143 se na monitor 393 připojující propojovacím polem 711 ručně přepínači nebo elektronicky s výhodou dálkově, takže zdravotnický personál může na dálku volit svody, které chce sledovat. Propojovací pole 711 je uzpůsobené přepínat sady elektrod monitoru 349 automaticky dle předprogramovaného časového rozvrhu, takže zdravotnický personál může postupně sledovat a vyhodnotit všechny svody živě nebo z paměti.
Tím je monitor způsobilý pro současné zpracování jen omezeného počtu svodů schopen zpracovat až 21 svodů a živě je postupně zobrazit nebo uložit je v paměti 967.
Obr. 69 znázorňuje přepnutí monitoru 349 ze snímání z elektrod 143b primárních na snímání z elektrod 143 snímací jednotky 571 přemístěním monitoru z jedné snímací jednotky 571 na další snímací jednotky naznačené pomocí připojovacích elementů 486. v tomto příkladu tvořených patentkami 487 nebo konektorem 480. Přemístění monitoru umožní například snímat srdeční signály trvale pomocí monitoru umístěného na jednoduché základně na hrudním pásu 789 a monitor přemístit na základnu 705 pro LL, RR s elektrodou 143m přemi sťovací nebo na základnu 639. které umožňují snímat srdeční signály pro zpracování monitorem 349 na více svodů, než umožňuje základna s elektrodami 143b. na kterou byl monitor před přemístěním umístěn. To umožní využívat jednodušší základny, které jsou snáze aplikovatelné, když složitější základny, nejsou zapotřebí a na více výkonnou snímací jednotku 571 monitor 349 přemísťovat v případě potřeby.
Detail 1 znázorňuje detailní pohled na monitor 349 s připojovacími elementy 486, s výhodou tvořenými konektorem 480 a/nebo patentkami 487 pro připojení a/nebo upevnění monitoru 349 při
- 56 CZ 2020 - 141 A3 přemísťování.
Průmyslová využitelnost
Zařízení má využitelnost zařízení na rozmezí spotřební a lékařské techniky.

Claims (39)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Zařízení pro vícesvodové EKG vyznačující se tím, že obsahuje obvody (267), s výhodou pro vytvoření jednoho z: Wilsonovy svorky (428), posílené Kranzovy svorky (692), pseudo Kranzovy svorky (693), elektrody (143) pro snímání srdečních signálů, s výhodou tvořené minimálně dvěmi elektrodami (143p) primárními propojenými na monitor (349) a elektrodami (143s) sekundárními, na které se monitor (349) přepojuje z primárních elektrod (143p), nebo které se na primární elektrody (143p) připojují, snímací jednotku (571), obsahující minimálně dvě elektrody (143), s výhodou tvořené elektrodami (143 s) sekundárními, pro snímání srdečních signálů a/nebo obvodů (267), která je uzpůsobena pro připojení na monitor (349) místo elektrod (143p) primárních připojovací elementy (486) a/nebo přepojovací elementy (367) pro přepínání mezi snímáními z elektrod (143p jprimámích a snímáním z elektrod (143s) sekundárních, umístěných ve snímací jednotce (571), monitor (349) pro zpracování srdečních signálů snímaných minimálně ze dvou elektrod (143p) primárních na digitální data pro zobrazení minimálně jednoho svodu EKG, uzpůsobený pro přepnutí na snímání z elektrod (143s) sekundárních umístěných ve snímací jednotce (571), paměť (961) pro ukládání digitálních dat, zpracovaných monitorem (349) z analogových srdečních signálů snímaných elektrodami (143b) základními a/nebo elektrodami (143s) umístěnými ve snímací jednotce (571), komunikační obvody (368) pro drátový nebo bezdrátový přenos digitálních dat, živý nebo z paměti (961), do minimálně jedné spolupracující jednotky (121) ve které nebo na které je monitor (349) umístěn, nebo spolupracující jednotky (121) umístěné vzdáleně od monitoru (349), minimálně jednu spolupracující jednotku (121) umístěnou vzdáleně k monitoru (349), nebo spolupracující jednotku (121) ve které nebo na které je monitor (349) umístěn, uzpůsobenou pro zobrazení EKG křivek z přenášených digitálních dat komunikačním obvodem (368) živě nebo z paměti (961) a to pro postupné nebo současné zobrazování.
  2. 2. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že elektrody (143b) jsou umístěné na jednom z: monitoru (349), spolupracující jednotce (121), ve které nebo na které je monitor umístěn, spolupracující jednotce (121) umístěné vzdáleně k monitoru (349) a připojené kablíkem (640) a připojovacím elementem (486) k monitoru (349), snímací jednotce (571).
  3. 3. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že dále obsahuje propojovací pole (711), které postupně propojuje sady elektrod (143s) a/nebo obvodů (267) snímací jednotky (571) na monitor (349) pro navýšení počtu svodů EKG, které lze získat ze srdečních signálů snímaných pomocí elektrod (143s) oproti svodům, které lze získat snímáním ze základních elektrod (143b), přičemž navýšení se dosáhne postupným snímáním srdečních signálů z postupně propojovacím polem (711) připojovaných sad elektrod (143s) a/nebo obvodů (267) umístěných ve snímací jednotce (571) pro postupné zpracování monitorem (349).
    - 58 CZ 2020 - 141 A3
  4. 4. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že dále obsahuje jednu elektrodu (143m) přemi sťovací pro postupné přikládání na místa určená ke snímání hrudních svodů, pro postupné snímání a následné zpracování srdečních signálů monitorem (349).
  5. 5. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že snímací jednotka (571) je uzpůsobena pro postupné přemísťování minimálně jedné elektrody (143m) přemisťovací na místa určená pro snímání srdečních signálů hrudních svodů pro zpracování monitorem (349) na digitální data pro zobrazení hrudních svodů EKG.
  6. 6. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že monitor (349) je připojen na elektrody (143p) umístěné na monitoru (349) nebo na spolupracující jednotce (121), ve které je monitor (349) umístěn, které umožňují jednorázové sejmutí srdečních signálů a přepojením na elektrody (143s), umístěných ve snímací jednotce (571), s výhodou ve tvaru hrudního pásu (749) se docílí dlouhodobé nebo trvalé snímání.
  7. 7. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 5 vyznačující se tím, že monitor (349) umístěný samostatně nebo v nebo na spolupracující jednotce (121), pro jednorázové nebo krátkodobé monitorování pomocí snímání z elektrod (143b), od monitoru (349) vzdálených, připojených k monitoru (349) kablíkem (640) a připojovacími elementy (486) určených pro přiložení na tělo pacienta, na hruď, ruce nebo prsty je uzpůsoben pro dlouhodobé nebo trvalé monitorování odpojením propojovacího elementu (486) a připojením dalšího propojovacího elementu (486) s kablíkem (640) vedoucího k elektrodám (143s) umístěných ve snímací jednotce (571), s výhodou ve tvaru pásu.
  8. 8. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že monitor (349) je uzpůsoben pro přemísťování pomocí připojovacích elementů (486) mezi snímací jednotkou (571) s elektrodami (143p) a snímacími jednotkami (571) s vyšším počtem elektrod (143s), než je elektrod (143p), a pro snímání většího množství srdečních signálů vyšším počtem a/nebo typem elektrod (143s) umožňujícím zpracovat srdeční signály monitorem (349) do většího počtu svodů EKG, než umožňují elektrody (143p), nebo v případě monitoru (349) umístěného ve snímací jednotce (571) s elektrodami (143p) uzpůsobených jen pro jednorázové nebo krátkodobé testování pňložením elektrod (143p) ktělu, přemístěním monitoru (349) do snímací jednotky (571) s elektrodami (143s), s výhodou ve tvaru pásu se umožní dlouhodobé nebo trvalé snímání.
  9. 9. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že paměť (961) je uzpůsobena pro postupné ukládání digitálních dat postupně zpracovaných monitorem z analogových srdečních signálů snímaných z postupně propojovacím
    - 59 CZ 2020 - 141 A3 polem (711) připojovaných elektrod (143s) na monitor (349) přemísťovaných umístěných ve snímací jednotce (571).
  10. 10. Zařízení pro vícesvodové EKG využívající méněsvodový monitor podle nároku 1 vyznačující se tím, že obvody (267) jsou tvořené jedním z: obvody (372) pro vytváření Wilsonovi svorky, s výhodou odpory (425); modulem (805) pro snímání hrudních svodů pomocí Kranzovy svorky, s výhodou tvořenou elektrodou (433) pro Kranzovu svorku; elektrodou (804) pro hrudní svody; obvody (391) pro posílenou Kranzovu svorku, s výhodou tvořenou třemi odpory (425) napojenými na RA, LA, Kranzovu svorku; obvody (392) pro pseudo Kranzovu svorku, s výhodou tvořené dvěmi odpory; obvody (393) pro pseudo Wilsonovu svorku, s výhodou tvořenými odpory (425) napojenými na RA, LA, LL.
  11. 11. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že propojovací pole (711) je uzpůsobeno pro odpojení elektrod (143p) primárních od monitoru (349) a připojení snímací jednotky (571) k monitoru (349) pro přepojování sad elektrod (143) a/nebo obvodů (267) snímací jednotky (571) na monitor (349).
  12. 12. Zařízení pro vícesvodové EKG využívající méněsvodový monitor podle nároku 1 vyznačující se tím, že propojovací pole (711) je uzpůsobeno pro připojení k monitoru (349) ??? elektrod (143s) obsažených ve snímací jednotce (571) dělených na primární sadu elektrod (143) a/nebo obvodů (267) připojovaných k monitoru (349) primárně a na sekundární sadu elektrod (143s) a/nebo obvodů (267) připojovaných na monitor (349) sekundárně a s výhodou terciálních a dalších sad elektrod (143) a obvodů (267) postupně připojovaných na monitor (349), přičemž sady mají volitelný, počet elektrod (143) a/nebo obvodů (267) pro snímání srdečních signálů pro zpracování monitorem (349).
  13. 13. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že připojovací elementy (486) jsou uzpůsobeny pro přepojení monitoru (349) ze snímání elektrod (143) primárních umístěných na monitoru (349) nebo na spolupracující jednotce (121), ve které je monitor (349) umístěn, na snímání z elektrod (143s) nebo obvodů (267) ve snímací jednotce (571), přičemž připojovací elementy (486) jsou s výhodou tvořeny pérovými kontakty (814) a jsou napojeny na elektrody (143p) a/nebo připojovací elementy (486) jsou s výhodou tvořené konektorem (480) napojeným na monitor (349) a připojovací elementy (486) jsou připojeny vodiči na elektrody (143) ve snímací jednotce (571) s výhodou přes propojovací pole (711).
  14. 14. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 11,12 vyznačující se tím, že propojovací pole (711) je uzpůsobené pro přepojení signálů na vstup monitoru (349) z primární sady elektrod (143p) na signály ze sekundární sady elektrod (143s) a/nebo obvodů (267) a s výhodou na signály z dalších sad elektrod (143s) obsažených ve snímací jednotce (571) a propojovací pole (711) je zapojené mezi monitor (349) a snímací jednotku (571) a je ovládané ovládacím prvkem (795) propojovacího pole (711).
  15. 15. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 14
    - 60 CZ 2020 - 141 A3 vyznačující se tím, že propojovací pole (711) je uzpůsobeno pro počáteční propojení pomocí primární sady zvoleného počtu primárních elektrod (143) a/nebo obvodů (267) na monitor (349) pro snímání analogových srdečních signálů pro počáteční zpracování na digitální data na minimálně jeden svod EKG, a po počátečním zpracování srdečních signálů monitorem (349) a zajištění digitálních dat jejich uložením v paměti (961) a/nebo jejich přenosem prostřednictvím komunikačního modulu (22) do spolupracujících jednotek (121), propojovací pole (711) je s výhodou uzpůsobeno pro druhé propojení, a to sekundární sady sekundárních elektrod (143s) a/nebo obvodu (259) na monitor (349) pro druhé snímání srdečních signálů pro druhé zpracování na digitální data monitorem (349) na minimálně jeden svod EKG a po sekundárním zpracování srdečních signálů monitorem (349) na EKG svody a zajištění digitálních dat, propojovací pole (711) je s výhodou uzpůsobeno pro další propojení dalších sad elektrod (143) a/nebo obvodů (259) na monitor (349).
  16. 16. Zařízení pro více svodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že přepojovací elementy (367), tvořené s výhodou přepínačem, jsou uzpůsobené pro přepojení monitoru (349) zprimámích elektrod (143p) na elektrody (143s) sekundární ve snímací jednotce (571) odpojením elektrod (143p) primárních a připojením monitoru (349) na elektrody (143s) sekundární ve snímací jednotce (571).
  17. 17. Zařízení pro více svodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že propojovací pole (711) je uzpůsobené pro přepojení monitoru (349) z elektrod (143p) primárních na elektrody (143s) sekundární snímací jednotky (571) a s výhodou také pro přepojování sad elektrod (143) snímací jednotky (571) na monitor (349), přičemž propojovací pole (711) je zapojené mezi monitor (349) a snímací jednotku (571) aje ovládáno ovládacím prvkem (795).
  18. 18. Zařízení pro více svodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že paměť (961) je uzpůsobena pro postupné ukládaní digitálních dat, postupně zpracovaných monitorem (349) z analogových srdečních signálů snímaných z primárních, sekundárních a s výhodou dalších sad elektrod (143) pro následný přenos komunikačními obvody (368) digitálních dat postupně ukládaných v paměti (961), pro jejich vyhodnocení a/nebo postupné nebo celkové zobrazení EKG křivky do minimálně jedné spolupracující jednotky (121).
  19. 19. Zařízení pro více svodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že komunikační obvody (368) jsou uzpůsobené pro přenos živý nebo z paměti (961) digitálních dat zpracovaných monitorem (349) nebo pro přenos z paměti (961) digitálních dat postupně zpracovaných monitorem (349) a uložených v paměti (961) na minimálně jednu spolupracující jednotku (121), která je uzpůsobena pro živé zobrazení EKG křivky odpovídající živě přenášeným digitálním datům zpracovaných monitorem (349) nebo spolupracující jednotka (121) je uzpůsobena pro postupné nebo současné zobrazení křivky EKG odpovídajících přenášeným
    - 61 CZ 2020 - 141 A3 digitálním datům přenášených postupně nebo současně komunikačními obvody (368).
  20. 20. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že samostatně umístěný monitor (349) je připojen na minimálně dvě elektrody (143p) primární umístěné na monitoru (349) nebo monitor (349) umístěný na/ve spolupracující jednotce (121) je připojen na minimálně 2 elektrody (143p) primární umístěné na spolupracující jednotce (121), přičemž přepojení ze snímání z elektrod (143p) primárních umístěných na monitoru (349) nebo na spolupracující jednotce (121) na snímání z elektrod (143s) sekundárních snímací jednotky (571) je provedeno připojovacími elementy (486) přímo na monitor (349) nebo přes elektrody (143) umístěné na monitoru (349) nebo na spolupracující jednotce (121).
  21. 21. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 20 vyznačující se tím, že připojovací elementy (486) pro propojení propojovacím polem (771) přímo na monitor (349) jsou tvořeny konektorem (480) a pro propojení přes elektrody (143) jsou připojovací elementy (486) tvořeny pružnými kontakty (189) na elektrodách (143) umístěných na monitoru (349) nebo na spolupracující jednotce (121), ve které je monitor (349) umístěn.
  22. 22. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že monitor (349) je uzpůsoben pro připojení elektrod (143p) primárních pro snímání srdečních signálů pro minimálně jeden svod a je dále uzpůsoben pro přepojení na snímací jednotku (571), která je uzpůsobena pro postupné snímání ze sad elektrod (143s) sekundárních pro zpracování monitorem (349) pro zobrazení více svodů, než pro kolik jsou uzpůsobeny elektrody (143p) primární a kolik je monitor uzpůsoben současně zpracovat.
  23. 23. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že monitor (349) je připojen na elektrody (143p) primární umístěné externě k monitoru (349), nebo na monitoru (349) nebo na spolupracující jednotce (121), na které/ nebo ve které je monitor (349) umístěn, přičemž je monitor (349) uzpůsoben pro přepojení monitoru (349) na elektrody (143) snímací jednotky (571) přes propojovací pole (711).
  24. 24. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že propojovací pole (711) umístěné uvnitř monitoru nebo spolupracující jednotky (121), ve které nebo na které je monitor (349) umístěn je uzpůsobeno pro přepojování monitoru (349) pro snímání srdečních signálů z elektrod (143)p primárních na snímání z elektrod (143) snímací jednotky (571) s výhodou přes připojovací elementy (486).
  25. 25. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že
    - 62 CZ 2020 - 141 A3 monitor (349) je umístěný ve spolupracující jednotce (121), tvořené s výhodou chytrými hodinkami (416) pro zobrazení EKG z digitálních dat, zpracovaných monitorem (349) ze srdečních signálů snímaných elektrodami (143p) primárními umístěnými na chytrých hodinkách (416), které jsou uzpůsobeny pro přepojení monitoru (349) ze snímání z elektrod (143p) primárních na snímání z elektrod (143s) sekundárních umístěných ve snímací jednotce (571) s výhodou přes propojovací pole (711) pomocí připojovacích elementů (486) napojených na elektrody (143p) primární.
  26. 26. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 25 vyznačující se tím, že monitor (349) umístěný ve spolupracující jednotce (121) tvořené chytrými hodinkami (416) je propojen pro snímání srdečních signálů na dvě elektrody (143p) primární umístěné na chytrých hodinkách (416), tvořené elektrodami (143') pro zápěstí pro snímání ze zápěstí a elektrody (143) pro snímání z prstu a monitor (349) je uzpůsoben pro přepojení přes propojovací elementy (486) a propojovací pole (711) pro snímání ze snímací jednotky (571) pro postupné propojování sad elektrod (143s) umístěných ve snímací jednotce (571) pro zvýšený počet EKG svodů, které může monitor (349) postupně ze srdečních signálů z připojených elektrod (143s) sekundárních snímací jednotky (571) zpracovat, oproti původnímu jednomu svodu EKG, který je monitor uzpůsoben zpracovat ze dvou elektrod (143p) primárních.
  27. 27. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 26 vyznačující se tím, že propojovací pole (711) je umístěno na základně (259), která se po dobu snímání snímací jednotkou (571) umísťuje pod chytré hodinky (416) pro upevnění základny přitlačením chytrými hodinkami (416) působením síly vyvinuté páskem (394) hodinek a pro izolování elektrody (143) od zápěstí, neboje propojovací pole (711) umístěno v/na snímací jednotce (571) ak elektrodám (143', 143) chytrých hodinek (416) je připojeno kablíkem s výhodou přes základnu (259).
  28. 28. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 27 vyznačující se tím, že připojovací element (486) pro připojení základny (259) k elektrodě (143') pro zápěstí je tvořen kontaktem (189) základny a k elektrodě (143) pro prst je tvořen kontaktem (258) základny, přičemž připojovací elementy (486) jsou umístěny na základně (259), která se pro připojení elektrod dočasně umísťuje pod chytré hodinky (416).
  29. 29. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 28 vyznačující se tím, že základna (259) se pro upevnění dočasně vkládá pod chytré hodinky (416), kdy izoluje elektrodu (143) pro zápěstí od zápěstí a připojuje ji připojovacím elementem (486) k propojovacímu poli (711) spolu s elektrodou (143') pro prst dalším připojovacím elementem (486) pro snímání ze snímací jednotky (571) a základna (259) se odstraňuje pro snímání z elektrod (143, 143') umístěných na chytrých hodinkách (416).
  30. 30. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 27, 28 vyznačující se tím, že druhý kontakt (258) základny je umístěn na posuvné části základny, která se pro přepojení na elektrodu (143) se přisunuje k chytrým hodinkám (416), čímž se s výhodou připojuje do kontaktu (189) základny, který propojuje druhý kontakt (258) základny propojením
    - 63 CZ 2020 - 141 A3 (395) na propojovací pole (711) nebo je pevně spojen se základnou a chytré hodinky (416) se nasunují do základny s výhodou seshora.
  31. 31. Zařízení pro více svodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že že srdeční signály snímané elektrodami (143) jsou zpracované monitorem (349) na digitální signály pro zobrazení svodů EKG, minimálně jednoho svodu z: I, II, VI až V6, VIR až V6R, V7 až V9, přičemž 4 svody III, aVR, aVL a aVF se volitelně vypočítávají.
  32. 32. Zařízení pro více svodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že monitor (349) tvořený monitorem (770) pro přiložení s elektrodami (143) tvořenými elektrodami (143p) primárními, tvořenými elektrodami (771) na povrchu je uzpůsoben pro snímání z elektrod (143p) primárních přiložením na prsty nebo hruď a je dále uzpůsoben pro přepnutí na snímání z elektrod (143s) sekundárních snímací jednotky (571) propojením přes externí propojovací pole (711) propojovacími elementy (486) tvořenými konektorem (480) a kablíkem (640) nebo je propojen propojovacími elementy (486) tvořenými pérovými kontakty (714) s výhodou umístěnými na držáku (774) napojenými na elektrody (143p) primární a pérové kontakty (714) jsou napojené pomocí kablíku (640) na externí propojovací pole (711), nebo umístěné na držáku (774) a propojovací pole (711) je propojené na elektrody (143p) primární snímací jednotky (571), z které se s výhodou postupně propojují sady elektrod (143) pro postupné snímání srdečních signálů pro zpracování monitorem (349) na více svodů EKG, než monitor (349) je schopen jednorázově zpracovat z elektrod (143p) primárních a snímací jednotka (571) s výhodou obsahuje elektrodu (143) tvořenou elektrodou (143m) přemisťovací pro postupné snímání hrudních svodů a snímací jednotka (571) je s výhodou tvořena snímací jednotkou s elektrodami pro přikládání na tělo pro jednorázové nebo krátkodobé monitorování až 21 svodového EKG nebo základnou (765) ve tvaru pásu pro dlouhodobé nebo trvalé monitorování.
  33. 33. Zařízení pro více svodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že snímací jednotka (571) je tvořená minimálně jedním z: základna (705), základna (707) pro hrudní svody, multi elektrodová základna (630), základna (445) monitoru pro vícesvodové snímání EKG s destičkou (448) dvou elektrod nebo deskou (434) nožních elektrod se třemi elektrodami, základna (440) monitoru břišní tříkanálová s elektrodou (450) destičky dvou elektrod druhou, základna (468) multikanálová s destičkou (457) dvou elektrod hrudní nebo deska (465) hrudních elektrod, základna (420) univerzálního monitoru, základna (620) pro RL, základna (622) pro RL a 2x V, prodloužená základna (624), základna (667) s referencí, základna (712) úplná, základna (789) ve tvaru pásu, základna (720), základna (705) pro LL,RL s lepenou elektrodou (1074).
  34. 34. Zařízení pro vícesvodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že u monitoru (349) umístěného v jednotce (369) s externími elektrodami tvořenými externími elektrodami (143p) primárními, připojenými kablíkem (640) přes připojovací elementy (486) s výhodou tvořené konektorem (480) se připojení na snímací jednotku (571) s výhodou tvořené snímací jednotkou ve tvaru pásu, s výhodou multielektrodovou základnou (630), provede odpojením elektrod (143p) primárních odpojením připojovacího elementu (486), kterým jsou elektrody (143p) primární na jednotku (369) napojené a připojením dalšího připojovacího
    - 64 CZ 2020 - 141 A3 elementu (486), s výhodou konektorem (480) s napojenou snímací jednotkou (571) přes propojovací pole (711) pro postupné snímání srdečních signálů z elektrod (143s) sekundárních postupně přepojovaných propojovacím polem (711) pro zpracování monitorem (349) na více svodů EKG, než je monitor (349) schopen zpracovat z elektrod (143p) primárních.
  35. 35. Zařízení pro více svodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že jednotka (369) s externími elektrodami je tvořena přístrojem (19) EKG nebo přístrojem Holter (370) nebo monitorem (393) u nemocničního lůžka.
  36. 36. Zařízení pro více svodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že přípojné elementy (486) jsou uzpůsobeny pro přepínání mezi snímáním z elektrod (143p) primárních a snímáním z elektrod (143s) sekundárních snímací jednotky (571) připojením snímací jednotky (571) na monitor (349) místo elektrod (143p) připojovacími elementy (486) s výhodou tvořenými konektorem (480) nebo pérovými kontakty (814).
  37. 37. Zařízení pro více svodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že monitor je uzpůsobený pro přemísťování z jedné snímací jednotky (571) která s výhodou snímá srdeční signály pomocí elektrod (143p) primárních, do druhé snímací jednotky (571) a s výhodou do další snímací jednotky (571) s elektrodami (143s) sekundárními pro snímání srdečních signálů pro více svodů než kolik umožňují snímat elektrody (143p) primární.
  38. 38. Zařízení pro více svodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že monitor je uzpůsoben pro přemístění ze snímací jednotky (571) s elektrodami (143p) primárními, která umožňuje trvalé snímání, s výhodou tvořené hrudním pásem (749) s výhodou s elektrodami (471) sdruženými na snímací jednotku (571), s výhodou tvořenou základnou (667) s referencí nebo základnou (705) pro LL, RL, která obsahuje minimálně jednu elektrodu (143m) přemísťovací pro snímání více hrudních svodů než umožňují elektrody (143p), nebo do základny (571) tvořené hrudním pásem (749), s výhodou tvořeným multielektrodovou základnou (630) pro umožnění snímání srdečních signálů pro zpracování monitorem (349) na více svodů EKG, než kolik umožňuje snímací jednotka (571) s elektrodami (143p) primárními, s výhodou tvořená hrudním pásem (749) s elektrodami (471).
  39. 39. Zařízení pro více svodové EKG podle nároku 1 vyznačující se tím, že monitor (349) samostatný nebo umístěný ve spolupracují jednotce (121) pro jednorázové nebo krátkodobé snímání pomocí elektrod (143p) primárních umístěných na monitoru (349) nebo na spolupracující jednotce (121) nebo umístěných externě a připojených kablíkem (640) je uzpůsoben pro přepojení z elektrod (143p) primárních na elektrody (143s) sekundární na snímací jednotce (571), s výhodou ve tvaru pásu která (což) umožní dlouhodobé nebo trvalé snímání.
CZ2020141A 2020-03-13 2020-03-13 Zařízení pro vícesvodové EKG CZ2020141A3 (cs)

Priority Applications (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2020141A CZ2020141A3 (cs) 2020-03-13 2020-03-13 Zařízení pro vícesvodové EKG
PCT/CZ2021/000010 WO2021180255A1 (en) 2020-03-13 2021-03-15 Equipment for increasing of leads of ecg devices
EP21725013.3A EP4117525A1 (en) 2020-03-13 2021-03-15 Equipment for increasing of leads of ecg devices

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2020141A CZ2020141A3 (cs) 2020-03-13 2020-03-13 Zařízení pro vícesvodové EKG

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ2020141A3 true CZ2020141A3 (cs) 2021-09-22

Family

ID=75904724

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2020141A CZ2020141A3 (cs) 2020-03-13 2020-03-13 Zařízení pro vícesvodové EKG

Country Status (3)

Country Link
EP (1) EP4117525A1 (cs)
CZ (1) CZ2020141A3 (cs)
WO (1) WO2021180255A1 (cs)

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
EP2049013B1 (en) * 2006-07-29 2013-09-11 Cardicell Ltd. Device for mobile electrocardiogram recording
US20190336020A1 (en) * 2016-02-25 2019-11-07 Vladimir Kranz Equipment for monitoring health conditions of monitored persons
EP3678537A1 (en) * 2017-08-31 2020-07-15 Vladimir Kranz Universal ecg monitor
EP4072402A1 (en) * 2019-06-27 2022-10-19 Vladimir Kranz A pocket ecg for heart attack diagnostics

Also Published As

Publication number Publication date
EP4117525A1 (en) 2023-01-18
WO2021180255A4 (en) 2021-11-11
WO2021180255A1 (en) 2021-09-16

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US10939841B2 (en) Wearable electrocardiography and physiology monitoring ensemble
US20200375493A1 (en) Universal ECG Monitor
US8626262B2 (en) Physiological data collection system
US8773258B2 (en) Data collection module for a physiological data collection system
US8620402B2 (en) Physiological sensor device
EP2713865B1 (en) An electrocardiographic monitoring system
KR101226169B1 (ko) 생체신호계측 장착구 및 장착식 동작보조장치
US5465727A (en) Twelve-lead portable heart monitor
US20070027388A1 (en) Patch-type physiological monitoring apparatus, system and network
US20050113661A1 (en) EKG recording accessory system (EKG RAS)
WO2020259725A1 (en) A pocket ecg for heart attack diagnostics
US20210219902A1 (en) Electrocardiogram patch devices and methods
KR20140088390A (ko) 생체신호 측정용 패치형 전극
CN113261972B (zh) 心电检测装置、电路及方法
WO2016201118A1 (en) Wearable electrocardiography and physiology monitoring ensemble
WO2022147520A1 (en) Ambulatory electrocardiogram patch devices and methods
CN211355458U (zh) 心电监测衣
CZ2020141A3 (cs) Zařízení pro vícesvodové EKG
CN211409064U (zh) 心电监测衣
KR20080084879A (ko) 무선통신을 이용한 생체신호 측정장치
CN212037513U (zh) 心电监测衣
WO2019150398A1 (en) A wireless ecg patch
CZ2017510A3 (cs) Univerzální monitor příložný
CZ2017592A3 (cs) Univerzální monitor příložný s rozšířenými funkcemi
CN211355459U (zh) 心电监测衣