CZ2010179A3 - Zarízení k rízení tlaku v pneumatikách vozidla - Google Patents

Abstract

Zarízení k rízení tlaku v pneumatikách vozidla obsahuje zdroj tlakového vzduchu, který je umístený na ráfku (6) kola vozidla a je spojený jednak s atmosférou a jednak s vnitrním prostorem pneumatiky (7). Dále obsahuje regulátor tlaku, u kterého je zdroj tlakového vzduchu umísten na vnejší strane obvodu ráfku (6), v míste vymezeném vnitrním prostorem pneumatiky (7). Obsahuje i ovladac (13, 13´, 26, 92) zdroje tlakového vzduchu, který je umísten na vnitrní strane obvodu ráfku (6), pricemž na stacionární soucásti nápravy nebo podvozku vozidla je umísten aktivátor (10, 82, 83, 91), který spolupusobí mechanicky nebo elektromagneticky s ovladacem.

Description

Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla obsahující zdroj tlakového vzduchu umístěný na ráfku kola vozidla a spojený jednak s atmosférou a jednak s vnitřním prostorem pneumatiky a regulátor tlaku.

Dosavadní stav techniky

K řízení nebo regulaci tlaku v pneumatikách vozidla, respektive k doplňování vzduchu nebo plynu do pneumatik k dosažení požadovaného tlaku byly navrhovány různé systémy.

V US patentu 5,452,753 je popsán systém s elektricky poháněným čerpadlem umístěným na vnější straně otáčejícího se disku. Potřebný elektricky proud je přiváděn z kolektorů umístěných na stacionární části osy kola.

Podle US patentu 5,472,032 je čerpadlo poháněné proudem vyrobeným z piezoelektrického zdroje umístěného v pneumatice a využívajícího tvarových změn pohybující se pneumatiky. Další možností je použít jako zdroje proudu termočlánek umístěný v pneumatice.

Mechanické čerpadlo umístěné v náboji kola je popsáno například v US patentu 7,013,931 nebovJP P2007-31913.

Společným problémem popsaných systémů je přívod či přenos požadované energie pro čerpadlo a další ovládací prvky systému v situaci, kdy vzduch musí být přiváděn do otáčejícího se kola ze stacionární části vozidla.

Úlohou vynálezu je poskytnout výhodnější a jednodušší kombinaci zdroje tlakového vzduchu se zdrojem energie potřebné pro jeho provoz a provoz příslušných regulačních prvků. Další úlohou je adaptace daného řešení jak na vozidla vybavená elektronickými řídícími systémy, tak na vozidla bez těchto systémů, například jednoduché pracovní stroje.

Podstata vynálezu

Podstata vynálezu zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla, které řeší danou úlohu a obsahující zdroj tlakového vzduchu umístěný na ráfku kola vozidla a spojený jednak s atmosférou a jednak s vnitřním prostorem pneumatiky a regulátor tlaku vzduchu spočívá v tom.

že zdroj tlakového vzduchu je umístěn na vnější straně obvodu ráfku, v místě vymezeném vnitřním prostorem pneumatiky a ovladač zdroje tlakového vzduchuje umístěn na vnitřní straně obvodu ráfku, přičemž na stacionární součásti nápravy nebo podvozku vozidla je umístěn aktivátor spolupůsobící mechanicky nebo elektromagneticky s ovladačem.

Dále jsou uvedena další možná provedení vynálezu, která jeho podstatu výhodně rozvíjejí a jednotlivá řešení účelně konkretizují.

Zdrojem tlakového vzduchu je pístové čerpadlo s pístnicí opatřenou pístem na jednom konci a magnetickou kotvou, jako ovladačem, na druhém konci a aktivátorem je proudem řízený elektromagnet spolupůsobící s kotvou při otáčení ráfku.

V tělese čerpadla je přepážka oddělující tlakovou komoru pístu od atmosférické komory, v jejímž prostoru je pístnice opatřena talířem a mezi talířem a tělesem čerpadla je umístěna tlačná pružina.

Regulátorem tlaku vzduchu je regulační ventil aktivovaný proudem řízeným elektromagnetem.

Ovladačem je první permanentní magnet a aktivátorem ovladače je druhý permanentní magnet spolupůsobící s prvním permanentním magnetem při otáčení ráfku, přičemž permanentní elektromagnety jsou k sobě přivráceny shodnými póly.

Ovladačem je kladka a aktivátorem ovladače vačka spolupůsobící s kladkou při otáčení ráfku.

Zdrojem tlakového vzduchu je elektrický kompresor, umístěný na vnější straně obvodu ráfku v místě vymezeném vnitřním prostorem pneumatiky, ovladačem je transformátorové sekundární vinutí s jádrem indukující proud pro kompresor a umístěné na vnitřní straně obvodu ráfku a aktivátorem je proudem řízené transformátorové primární vinutí s jádrem.

Tlakové čidlo s vysílačem, proudem řízený aktivátor a proudem řízený elektromagnet regulačního ventilu jsou napojeny na řídící jednotku tlaku v pneumatikách, která je spojena řídícím panelem a k řídící jednotce mohou být připojeny snímače zatížení náprav.

Řídící panel je opatřen vysílačem a přijímačem pro spojení s vysílačem a přijímačem řídící jednotky umístěné na vnější straně ráfku vozidla ve vnitřním prostoru pneumatiky, přičemž řídící jednotka je spojena s tlakovým čidlem, regulačním ventilem tlaku a kompresorem.

Všeobecnou výhodou vynálezu je, že energie potřebná pro výrobu tlakového vzduchu a pro příslušné regulační prvky je přenášena bezdotykově mezi ráfkem kola a příslušným zdrojem energie. Vynález navíc obsahuje i provedení zdroje tlakového vzduchu s jednoduše • · · « nastavitelným regulačním prvkem, které je vhodné pro jednoduché stroje a které obsahuje i variantu mechanického pohonu zdroje tlakového vzduchu.

Popis obrázků na výkrese

Vynález je blíže popsán, aniž by tím jeho podstata byla omezena v následujících příkladech a s pomocí výkresu, na kterém představují: obr. 1 - celkové schéma uspořádání jednotlivých částí zařízení s řídící jednotkou; obr.2 - osový řez kolem vozidla s elektromagnetickým ovládáním některých řídících prvků; obr.3 - osový řez mechanickým čerpadlem s kotvou; obr. 4 - osový řez regulačním ventilem; 5a - schéma zařízení s autonomním kompresorem v kole; obr. 5b - schéma zařízení s kompresorem a řídící jednotkou v kole vozidla; obr. 6 - částečný řez kolem s ovládáním řídících prvků na principu transformátoru; obr. 7 boční pohled na zařízení podle obr. 6; obr. 9 - osový řez mechanicky poháněným čerpadlem s vlnovcem jako regulačním prvkem tlaku; obr. 9 - osový řez s magneticky poháněným čerpadlem s vlnovcem jako regulačním prvkem tlaku.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Obr. 1 znázorňuje univerzální blokové schéma systému pro regulaci tlaku v pneumatikách čtyřkolového vozidla. Řídící jednotka 50 se zdrojem proudu 58 řídí soustavu regulace tlaku v pneumatice každého jednotlivého kola 51, 52,53, 54, jejíž součástí jsou proudem řízení elektromagnet W, jako aktivátor čerpadla 1, proudem řízený elektromagnet 30 regulačního ventilu 3 tlaku a vysílač 4 signálu tlakového čidla 40 v pneumatice 7. Řídící jednotka 50 je dále spojena se snímačem 55 zatíženi přední nápravy, snímačem 56 zatížení zadní nápravy a s řídícím panelem 57 se zobrazovacím a ovládacím systémem, umístěným v kabině vozidla. V popsaných příkladech slouží řídící panel 57 k přímému nastavení parametrů řídící jednotky v závislosti na zvoleném režimu. Spojení mezi řídící jednotkou 50 a popsanými prvky celého systému může být drátové nebo bezdrátové v závislosti na typu použitých ovladačů.

Podle obr. 2 jsou elektromagnet 10 a elektromagnet 30, jakož i vysílač 4 tlakového čidla 40 umístěný na držáku 8 spojeném s některou stacionární součásti 81 nápravy nebo podvozku vozidla. Naproti tomu čerpadlo 1, regulační ventil 3 a tlakové čidlo 4 jsou zabudovány v otáčejícím se ráfku 6 každého kola 51, 52.53. 54 a zasahují do prostoru mezi ráfkem 6 a pneumatikou 7 těsně přiléhající na ráfek 6.

♦ fc » » · · ·

Jedno detailní provedení čerpadla 1 s elektromagnetem 10 řízeného proudem z řídící jednotky 50 je znázorněno na obr. 3. Těleso čerpadla 1 je zašroubováno do pouzdra 61, které je vzduchotěsně zalisováno nebo zavařeno v otvoru provedeném v ráfku 6. Těleso čerpadla ]_ je přepážkou 20 rozděleno na tlakovou komoru 12 a atmosférickou komoru Π.· V tlakové komoře 12 tělesa čerpadla 1 je uložen píst 14 pracující ve dvojčinném režimu a zásobující vnitřní prostor pneumatiky 7 tlakovým vzduchem z tlakové komory 12 přes jednosměrné ventily ]_6. Píst 14 je spojen s pístnicí 15 uloženou posuvně ve vedení v přepážce 20 a zakončenou kotvou 13 z feromagnetického materiálu. V pístnici 15 je proveden kanálek 19 spojený s vnější atmosférou a ústící na druhé straně přes jednosměrný ventil 18 do prostoru nad píst 14. Kanálek 19 je dále propojen s atmosférickou komorou 11 a ta je dále přes jednosměrný ventil 17 spojena s tlakovou komorou 12. Pístnice 15 je v místě zasahujícím do komory 11 opatřena talířem 21 a mezi talířem 21 a spodní částí tělesa čerpadla 1 je vložena tlačná pružina 22.

Na obr. 4 je detailně znázorněno jedno z možných provedení regulačního ventilu 3. Těleso ventilu 3 je zašroubováno do pouzdra 62, které je vzduchotěsně zalisováno nebo zavařeno v otvoru ráfku 6. V tělese regulačního ventilu 3 je posuvně uloženo stavítko 35 zakončené na horním konci dorazem 34 a na dolním konci kotvou z feromagnetického materiálu 33. Stavítko 35 je dále ve střední části opatřeno talířem 31 a mezi talířem 31 a spodní částí tělesa čerpadla 1 je vložena tlačná pružina 32. V blízkosti dorazu 34 je v tělese regulačního ventilu 3 umístěn jednosměrný ventil 36, jehož kuželový konec je ovládán dorazem 34. Doraz 34 prakticky vyplňuje celý válcový otvor tělesa regulačního ventilu 3 a k vyrovnání tlaku nad a pod dorazem 3 slouží otvory 37. Průměr otvorů 37 je relativně malý, takže mají tlumící účinek v situacích, kdy by mohlo dojít k rozkmitání stavítka 35 při prudkých radiálních pohybech pneumatiky na terénních nerovnostech a k nechtěné aktivizaci jednosměrného ventilu.

Obdobným způsobem jako u čerpadla 1 a u regulačního ventilu 3 je v pouzdře 63 upevněném v ráfku 6 zašroubováno tlakové čidlo 4.

Zařízení čerpadla pracuje tak, že při signalizovaném poklesu tlaku v pneumatice 7 od tlakového čidla 4 vzhledem k úrovni tlaku nastavené v řídící jednotce 50, aktivizuje řídící jednotka 50 elektromagnet 10. V okamžiku, kdy se kotva 13 při otáčení kola ocitne v jeho blízkosti, přitáhne elektromagnet 10 kotvu 13 proti tlaku talířové pružiny 22 a píst 14 pohybem směrem dolů vytlačí přes jednosměrný ventil 16 vzduch z tlakové komory 12 do vnitřního prostoru pneumatiky 7, přičemž zároveň nasaje atmosférický vzduch kanálkem 19 přes jednosměrný ventil 18 z atmosférické komory 11 do prostoru nad píst 14. Jakmile se kotva 13 ocitne mimo dosah působení elektromagnetu W, vrátí pružina 22 píst do horní polohy a při tomto pohybu se vzduch v tlakové komoře 12 nad pístem 22 vytlačí do vnitřního prostoru • « · » a · pneumatiky 7 a zároveň se přes jednosměrný ventil 17 nasaje atmosférický vzduch do spodní části tlakové komory 12. aby se celý cyklus mohl při příštím průchodu elektromagnetu 10 pod kotvou 13 opakovat.

Regulační ventil 3 je ovládán podobným způsobem jako čerpadlo 1 tak, že při překročení tlaku v pneumatice 7 vzhledem k požadovanému rozsahu nastavenému v řídící jednotce 50 signalizovaném vysílačem 40, aktivizuje řídící jednotka ovladač 30, provedený rovněž jako proudem řízený elektromagnet. V okamžiku, kdy se kotva 33 při otáčení kola ocitne v jeho blízkosti, přitáhne elektromagnet 30 kotvu 33 proti tlaku talířové pružiny 32 a doraz 34 otevře pří pohybu stavítka 35 směrem dolů jednosměrný ventil 36 a vzduch z pneumatiky 7 se přes vnitřní prostor regulačního ventilu a průchod 39 vypustí pod ráfek 62 do atmosféry.

Úroveň tlaku v pneumatikách může být nastavena odlišně pro různé druhy náprav a příslušná regulace tlaku řídící jednotkou 50 je zajištěna napojením snímačů zatížení náprav 55, 56 na řídící jednotku 50.

Příklad 2

Obr. 5a představuje na příkladu jednoho kola 53 schéma jiné verze uspořádání s řídící jednotkou 50 spojenou se řídícím panelem 57. Zdrojem regulačního tlakového vzduchu je zde schematicky znázorněný autonomní kompresor 9. Kompresor 9 je stejně jako čerpadlo 1 v předchozím příkladě umístěn na ráfku 6 každého kola, příkladně kola 53 a je poháněn neznázorněným elektromotorem. Jak je patrné z obr.6 a obr. 7, je elektromotor kompresoru 9 napájen proudem z transformátoru, jehož sekundární vinutí 92 s jádrem 94 plní funkci ovladače kompresoru 9 a je umístěno na ráfku 6 a jehož primární vinutí 91 s jádrem 93 plnící funkcí aktivátoru je umístěno na držáku 8 stacionární součásti 81 nápravy nebo podvozku vozidla. V obr. 7 je sekundární vinutí 92 s jádrem 94 uspořádáno po celém obvodu ráfku 6, avšak může být samozřejmě umístěno pouze na určité části nebo částech obvodu ráfku 6. Primární vinutí 91 má rovněž samostatné jádro 93 transformátoru. Proud se v sekundárním vinutí 92 indukuje, jestliže se primární vinutí 91 napájené proudem z řídící jednotky 50 nachází v blízkosti sekundárního vinutí 92. Proud je. stejně jako v případě popsaném v příkladu 1, sepnut při signalizaci poklesu tlaku vysílačem 40 tlakového čidla 4 v pneumatice 7.

V případě, kdy je sekundární vinutí 92 umístěno po celém vnitřním obvodu ráfku 6 kola vozidla, se v sekundárním vinutí 92 indukuje proud nezávisle na poloze kola a to vždy, když je primární vinutí 91 napájeno střídavým proudem z měniče v řídící jednotce 50. Primární vinutí 91 může být napájeno z řídící jednotky i stejnosměrným proudem a soustava primárního vinutí 91 a sekundárního vinutí 92 pak funguje jako generátor proudu, který vyrábí proud, jakmile se • · « » » tř β « » kolo 53 otáčí. Regulační ventil 3 s ělektromagnetem 30 jsou obdobné konstrukce a fungují stejným způsobem, jako v případě popsaném v příkladu L

Jedna z dalších možných variant předchozího řešení je opět popsána na příkladu jednoho kola 53 na obr.5b. Řídící jednotka 50 je spolu s příslušným vysílačem 43 a přijímačem 44 umístěna na vnější straně disku 6 přímo ve vnitřním prostoru pneumatiky 7. Řídící panel 57 je vybaven odpovídajícím vysílačem 41 a přijímačem 42 pro ovládání řídící jednotky 50. Ze sekundárního vinutí 92 transformátoru s jádrem 94 je napájena přímo řídící jednotka 50 a proudem z ní je pak napájen kompresor 9 a regulační ventil 3. Regulační ventil je ovládán přímo z řídící jednotky 50 a na rozdíl od předešlého řešení tedy odpadá elektromagnetický ovladač 30.

Příklad 3

Na obr. 8 je znázorněno zjednodušené zařízení pro regulaci tlaku v pneumatice, které je omezeno na dohušťování pneumatiky mechanicky poháněným čerpadlem 1' a na manuální regulaci tlaku. Toto zařízení je zvláště vhodné pro jednoduchá vozidla, zvláště pracovní stroje, které nejsou vybaveny elektronickými řídícími systémy.

Jako u předchozího provedení zasahuje těleso čerpadla L do vnitřního prostoru pneumatiky tak, že je zašroubováno do pouzdra 6T upevněného v ráfku 6 kola vozidla. Vnitřní prostor tělesa čerpadla Γ je rozdělen přepážkou 20' na tlakovou komoru 12' a atmosférickou komoru H'. Pístnice 15' je zakončená na horním konci dvojčinným pístem 14' a na dolním konci kladkou 26 jako ovladačem pro styk s vačkou 82 umístěnou na stacionární části nápravy nebo podvozku vozidla jako aktivátorem. Pístnice L5' je uložena v přepážce 20' a v ložisku 25, které je zašroubováno do vnitřního osazení tělesa čerpadla 1'. Ložisko 25 se uvnitř tělesa čerpadla 1' dotýká čelně s uzavřeným čelem vlnovce 23, jehož druhé čelo doléhá na talíř 21' na pístnici 15'. Vnitřní prostor vlnovce 23 je spojen kanálkem 24 s vnitřním prostorem pneumatiky

7. Mezi druhou stranou talíře 2Γ a přepážkou 20' je vložena tlačná pružina 22, jejímž působením je pístnice 15' s pístem 14' a kladkou 26 tlačena směrem ke středu ráfku 6. Atmosférická komora 11' je spojena kanálkem 19' s atmosférou a přes jednosměrný ventil J/7' v přepážce 20” s tlakovou komorou 12'. Tlaková komora 12' je dále přes jednosměrné ventily 16' spojena s vnitřním prostorem pneumatiky 7.

Čerpadlo Γ se uvede v činnost, jakmile poklesne tlak v pneumatice natolik, že tlačná pružina 22' překoná odpor vlnovce 23 a posune pístnici 15' s pístem 14' na otáčejícím se ráfku 6 směrem do styku s vačkou 26. Píst L4' tak vytlačí vzduch z prostoru pod pístem 14' přes jednosměrný ventil 16' do vnitřku pneumatiky. Při styku kladky 13.' s vačkou 82 je píst 14' * « Λ zatlačen opět do horní polohy v tlakové komoře 12'. přičemž vytlačuje vzduch nad pístem přes druhý jednosměrný ventil 16' do vnitřku pneumatiky 7 a zároveň nasává atmosférický vzduch z atmosférické komory ]_[' přes jednosměrný ventil 17' do prostoru pod píst 14' tlakové komory 12'

Požadovaná úroveň tlaku vzduchu v pneumatice se řídí velikostí celkového odporu vlnovce 23 vůči tlaku pružiny 22, který je dán jednak tlakem vzduchu v pneumatice přiváděným dovnitř vlnovce 23 a jednak tlakem, který je na vlnovec 23 vyvíjen čelem ložiska 25. Zašroubováním ložiska 25 dovnitř dolní komory Π_' se tedy celkový odpor vlnovce 23 vůči tlaku pružiny 22' zvyšuje a čerpadlo Γ začne pracovat při poklesu vyšší úrovně tlaku uvnitř pneumatiky a tedy i uvnitř vlnovce 23. Naopak, vyšroubováním ložiska 25 z komory 11' se odpor vlnovce snižuje a čerpadlo začne pracovat při poklesu nižší úrovně tlaku uvnitř pneumatiky. V každé pneumatice se tedy musí nastavit tlak šroubováním ložiska 25 individuálně.

Další varianta pohonu čerpadla Γ s ruční regulací tlaku je znázorněna na obr. 9. Místo vačky 82 je na stacionární části nápravy nebo podvozku vozidla umístěn jako aktivátor permanentní magnet 83 a místo kladky 26 na pístnici 15' jako ovladač kotva 13' z feromagnetického materiálu. Magnet 83 a kotva JL3' přitom k sobě přiléhají stejnými póly, takže při průchodu kotvy j_3' nad magnetem 83 dojde k odpuzení kotvy 13' a tedy i pístnice 15' dovnitř tělesa čerpadla Γ se stejným výsledným čerpacím efektem jaký, je popsán v předchozím provedení s vačkou 82 a kladkou 26.

Je zřejmé, že z důvodu vyvážení kola je vhodné umístit čerpadlo a regulační ventil proti sobě na protilehlých místech obvodu ráfku a nikoli vedle sebe, jak je pro názornost schematicky znázorněno na výkresech. Dále může být v pneumatice zabudován mechanický bezpečnostní ventil, který v případě překročení maximálního dovoleného provozního tlaku, při poruše či nečinnosti řídícího systému, odpustí část vzduchu z pneumatiky 7.

Konstrukce zařízení nevylučuje přidání dalších funkcí zakomponovaných do řídící jednotky ve spojitosti s řídícím panelem 57. Zařízení může pracovat v kombinaci s připravovaným TPMS /systém sledování tlaku v pneumatikách/ a v kombinaci s různými bezpečnostními systémy bránícími zcizení vozidla atd.

Průmyslová využitelnost

Zařízení podle vynálezu lze aplikovat u všech vozidel vybavených pneumatikami zvláště pak u vodidel s vysokými požadavky na bezpečnost provozu a ve speciálním provedení i u jednoduchých mobilních pracovních strojů.

Claims (11)

1. Patentové nároky

   1. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla obsahující zdroj tlakového vzduchu umístěný na ráfku (6) kola vozidla a spojený jednak s atmosférou a jednak s vnitřním prostorem pneumatiky (7) a regulátor tlaku vyznačené tím. že zdroj tlakového vzduchuje umístěn na vnější straně obvodu ráfku (6), v místě vymezeném vnitřním prostorem pneumatiky (7) a ovladač (13. 13' 26, 92) zdroje tlakového vzduchu je umístěn na vnitřní straně obvodu ráfku (6), přičemž na stacionární součásti nápravy nebo podvozku vozidla je umístěn aktivátor (10, 82, 83, 91) spolupůsobící mechanicky nebo elektromagneticky s ovladačem.
2. 2. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 1 vyznačené tím, že zdrojem tlakového vzduchuje pístové čerpadlo (1) s pístnicí (15) opatřenou pístem (14) na jednom konci a magnetickou kotvou (13). jako ovladačem, na druhém konci a aktivátorem je proudem řízený elektromagnet (10) spolupůsobící s kotvou (13) při otáčení ráfku.
3. 3. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 2 vyznačené tím, že v tělese čerpadla (1) je přepážka (20) oddělující tlakovou komoru (12) pístu (14) od atmosférické komory (11), v jejímž prostoru je pístnice (15) opatřena talířem (21) a mezi talířem (21) a tělesem čerpadla (1) je umístěna tlačná pružina (22).
4. 4. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle některého z nároků 2 až 4 vyznačené tím, že regulátorem tlaku vzduchu je regulační ventil (3) aktivovaný proudem řízeným elektromagnetem (30).
5. 5. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 1 vyznačené tím, že zdrojem tlakového vzduchuje pístové čerpadlo (Γ) s pístnicí (15') opatřenou pístem (14') na jednom konci a ovladačem pohonu na druhém konci a v tělese čerpadla (1') je přepážka (20') oddělující tlakovou komoru (12') pístu (14') od atmosférické komory (11'). v jejímž prostoru je pístnice (15') opatřena talířem (3Γ) přičemž v atmosférické komoře (11') je mezi talířem (3 Γ) a přepážkou (20') vložena tlačná pružina (22') a na druhé straně talíře (31) je mezi talířem (31') a stavěcím pouzdrem (25) uloženém v tělese čerpadla (1) umístěn vlnovec (23), jehož vnitřní prostor je spojen s vnitřním prostorem pneumatiky (7).

   * · * *
6. 6. Zařízení k řízeni tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 5 vyznačené tím. že ovladačem je první permanentní magnet (13') a aktivátorem ovladače je druhý permanentní magnet (83) spolupůsobící s prvním permanentním magnetem (13) při otáčení ráfku (6). přičemž permanentní elektromagnety (13'. 83) jsou k sobě přivráceny shodnými póly.
7. 7. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 5 vyznačené tím. že ovladačem je kladka (26) a aktivátorem ovladače je vačka (82) spolupůsobící s kladkou (26) při otáčení ráfku (6).
8. 8. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 1 vyznačené tím, že zdrojem tlakového vzduchu je elektrický kompresor (9). umístěný na vnější straně obvodu ráfku (6) v místě vymezeném vnitřním prostorem pneumatiky (7), ovladačem je transformátorové sekundární vinutí (92) s jádrem (94) indukující proud pro kompresor (9) a umístěné na vnitřní straně obvodu ráfku (6) a aktivátorem je proudem řízené transformátorové primární vinutí (91) s jádrem (93).
9. 9. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle některého z nároků 1 až 4 a 8 vyznačené tím. tlakové čidlo (4) s vysílačem (40), proudem řízený aktivátor (10, 91) a proudem řízený elektromagnet (30) regulačního ventilu (3) jsou napojeny na řídící jednotku (50) tlaku v pneumatikách, která je spojena řídícím panelem (57).
10. 10. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 9 vyznačené tím, že k řídící jednotce (50) jsou připojeny snímače zatížení náprav (55, 56).
11. 11. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 9 vyznačené tím, že řídící panel (57) je opatřen vysílačem (41) a přijímačem (42) pro spojení s vysilačem (43) a přijímačem (44) řídící jednotky (50) umístěné na vnější straně ráfku (6) vozidla ve vnitřním prostoru pneumatiky (7). přičemž řídící jednotka (50) je spojena s tlakovým čidlem (4). regulačním ventilem (3) tlaku a kompresorem (9).