CZ21192U1 - Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla - Google Patents

Description

Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla

Oblast techniky

Technické řešení se týká zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla obsahující zdroj tlakového vzduchu umístěný na ráfku kola vozidla a spojený jednak s atmosférou a jednak s vnitřním prostorem pneumatiky a regulátor tlaku.

Dosavadní stav techniky

K. řízení nebo regulaci tlaku v pneumatikách vozidla, respektive k doplňování vzduchu nebo plynu do pneumatik k dosažení požadovaného tlaku byly navrhovány různé systémy.

V US patentu 5,452,753 je popsán systém s elektricky poháněným čerpadlem umístěným na io vnější straně otáčejícího se disku. Potřebný elektrický proud je přiváděn z kolektorů umístěných na stacionární části osy kola.

Podle US patentu 5,472,032 je čerpadlo poháněné proudem vyrobeným z piezoelektrického zdroje umístěného v pneumatice a využívajícího tvarových změn pohybující se pneumatiky. Další možností je použít jako zdroje proudu termočlánek umístěný v pneumatice.

ís Mechanické čerpadlo umístěné v náboji kola je popsáno například v US patentu 7,013,931 nebo vJP P2007-31913.

Společným problémem popsaných systémů je přívod či přenos požadované energie pro čerpadlo a další ovládací prvky systému v situaci, kdy vzduch musí být přiváděn do otáčejícího se kola ze stacionární části vozidla.

Úlohou technického řešení je poskytnout výhodnější a jednodušší kombinaci zdroje tlakového vzduchu se zdrojem energie potřebné pro jeho provoz a provoz příslušných regulačních prvků. Další úlohou je adaptace daného řešení jak na vozidla vybavená elektronickými řídicími systémy, tak na vozidla bez těchto systémů, například jednoduché pracovní stroje.

Podstata technického řešení

Podstata technického řešení zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla, které řeší danou úlohu a obsahující zdroj tlakového vzduchu umístěný na ráfku kola vozidla a spojený jednak s atmosférou a jednak s vnitřním prostorem pneumatiky a regulátor tlaku vzduchu spočívá v tom, že zdroj tlakového vzduchu je umístěn na vnější straně obvodu ráfku, v místě vymezeném vnitřním prostorem pneumatiky a ovladač zdroje tlakového vzduchuje umístěn na vnitřní straně ob30 vodu ráfku, přičemž na stacionární součásti nápravy nebo podvozku vozidla je umístěn aktivátor spolupůsobící mechanicky nebo elektromagneticky s ovladačem.

Dále jsou uvedena další možná provedení technického řešení, která jeho podstatu výhodně roz• víjejí a jednotlivá řešení účelně konkretizují.

Zdrojem tlakového vzduchu je pístové čerpadlo s pístnicí opatřenou pístem na jednom konci a magnetickou kotvou, jako ovladačem, na druhém konci a aktivátorem je proudem řízený elektromagnet spolupůsobící s kotvou při otáčení ráfku.

V tělese čerpadla je přepážka oddělující tlakovou komoru pístu od atmosférické komory, v jejímž prostoru je pístnice opatřena talířem a mezi talířem a tělesem čerpadla je umístěna tlačná pružina.

Regulátorem tlaku vzduchuje regulační ventil aktivovaný proudem řízeným elektromagnetem.

Ovladačem je první permanentní magnet a aktivátorem ovladače je druhý permanentní magnet spolupůsobící s prvním permanentním magnetem při otáčení ráfku, přičemž permanentní elektromagnety jsou k sobě přivráceny shodnými póly.

-1 CZ 21192 Ul

Ovladačem je kladka a aktivátorem ovladače vačka spolupůsobící s kladkou při otáčení ráfku.

Zdrojem tlakového vzduchu je elektrický kompresor, umístěný na vnější straně obvodu ráfku v místě vymezeném vnitřním prostorem pneumatiky, ovladačem je transformátorové sekundární vinutí s jádrem indukující proud pro kompresor a umístěné na vnitřní straně obvodu ráfku a akti5 vátorem je proudem řízené transformátorové primární vinutí s jádrem.

Tlakové čidlo s vysílačem, proudem řízený aktivátor a proudem řízený elektromagnet regulačního ventilu jsou napojeny na řídicí jednotku tlaku v pneumatikách, která je spojena řídicím panelem a k řídicí jednotce mohou být připojeny snímače zatížení náprav.

Řídicí panel je opatřen vysílačem a přijímačem pro spojení s vysílačem a přijímačem řídicí jedio notky umístěné na vnější straně ráfku vozidla ve vnitřním prostoru pneumatiky, přičemž řídicí jednotka je spojena s tlakovým čidlem, regulačním ventilem tlaku a kompresorem.

Všeobecnou výhodou technického řešení je, že energie potřebná pro výrobu tlakového vzduchu a pro příslušné regulační prvky je přenášena bezdotykově mezi ráfkem kola a příslušným zdrojem energie. Technické řešení navíc obsahuje i provedení zdroje tlakového vzduchu s jednoduše na15 stavitelným regulačním prvkem, které je vhodné pro jednoduché stroje a které obsahuje i variantu mechanického pohonu zdroje tlakového vzduchu.

Popis obrázků na výkresech

Technické řešení je blíže popsáno, aniž by tím jeho podstata byla omezena, v následujících příkladech a s pomocí výkresů, na kterých představují: obr. 1 - celkové schéma uspořádání jednotli20 vých částí zařízení s řídicí jednotkou; obr. 2 - osový řez kolem vozidla s elektromagnetickým ovládáním některých řídicích prvků; obr. 3 - osový řez mechanickým čerpadlem s kotvou; obr. 4 - osový řez regulačním ventilem; obr. 5a - schéma zařízení s autonomním kompresorem v kole; obr, 5b - schéma zařízení s kompresorem a řídicí jednotkou v kole vozidla; obr. 6 - částečný řez kolem s ovládáním řídicích prvků na principu transformátoru; obr. 7 - boční pohled na zařízení podle obr. 6; obr. 8 - osový řez mechanicky poháněným čerpadlem s vlnovcem jako regulačním prvkem tlaku; obr. 9 - osový řez s magneticky poháněným čerpadlem s vlnovcem jako regulačním prvkem tlaku.

Příklady provedení

Příklad 1

Obr. 1 znázorňuje univerzální blokové schéma systému pro regulaci tlaku v pneumatikách čtyřkoíového vozidla. Řídicí jednotka 50 se zdrojem proudu 58 řídí soustavu regulace tlaku v pneumatice každého jednotlivého kola 51, 52. 53, 54, jejíž součástí jsou proudem řízený elektromagnet 10, jako aktivátor čerpadla 1, proudem řízený elektromagnet 30 regulačního ventilu 3 tlaku a vysílač 40 signálu tlakového čidla 4 v pneumatice 7. Řídicí jednotka 50 je dále spojena se sníma35 Čem 55 zatížení přední nápravy, snímačem 56 zatížení zadní nápravy a s řídicím panelem 57 se zobrazovacím a ovládacím systémem, umístěným v kabině vozidla, V popsaných příkladech slouží řídicí panel 57 k přímému nastavení parametrů řídicí jednotky v závislosti na zvoleném režimu. Spojem mezi řídicí jednotkou 50 a popsanými prvky celého systému může být drátové nebo bezdrátové v závislosti na typu použitých ovladačů.

Podle obr. 2 jsou elektromagnet 10 a elektromagnet 30, jakož i vysílač 40 tlakového čidla 4 umístěný na držáku 8 spojeném s některou stacionární součástí 81 nápravy nebo podvozku vozidla. Naproti tomu čerpadlo i, regulační ventil 3 a tlakové čidlo 4 jsou zabudovány v otáčejícím se ráfku 6 každého kola 54, 52, 53, 54 a zasahují do prostoru mezi ráfkem 6 a pneumatikou 7 těsně přiléhající na ráfek 6.

Jedno detailní provedení čerpadla i s elektromagnetem 10 řízeného proudem z řídicí jednotky 50 je znázorněno na obr. 3. Těleso Čerpadla i je zašroubováno do pouzdra 61, které je vzduchotěsně zalisováno nebo zavařeno v otvoru provedeném v ráfku 6. Těleso čerpadla 1 je přepážkou 20

-2 CZ 21192 Ul rozděleno na tlakovou komoru 12 a atmosférickou komoru 11. V tlakové komoře 12 tělesa čerpadla 1 je uložen píst L4 pracující ve dvojčinném režimu a zásobující vnitřní prostor pneumatiky 2 tlakovým vzduchem z tlakové komory 12 přes jednosměrné ventily 16. Píst 14 je spojen s pístnicí 15 uloženou posuvné ve vedení v přepážce 20 a zakončenou kotvou 13 z feromagnetického materiálu. V pístnicí 15 je proveden kanálek 19 spojený s vnější atmosférou a ústící na druhé straně přes jednosměrný ventil 18 do prostoru nad píst 14. Kanálek 19 je dále propojen s atmosférickou komorou H a taje dále přes jednosměrný ventil 17 spojena s tlakovou komorou 12. Pístnice 15 je v místě zasahujícím do komory 11 opatřena talířem 21 a mezi talířem 21 a spodní částí tělesa čerpadla 1 je vložena tlačná pružina 22.

Na obr. 4 je detailně znázorněno jedno z možných provedení regulačního ventilu 3. Těleso ventilu 3 je zašroubováno do pouzdra 62, které je vzduchotěsně zalisováno nebo zavařeno v otvoru ráfku 6. V tělese regulačního ventilu 3 je posuvně uloženo stavítko 35 zakončené na horním konci dorazem 34 a na dolním konci kotvou z feromagnetického materiálu 33. Stavítko 35 je dále ve střední části opatřeno talířem 31 a mezi talířem 31 a spodní částí tělesa čerpadla 1 je vložena tlačná pružina 32. V blízkosti dorazu 34 je v tělese regulačního ventilu 3 umístěn jednosměrný ventil 36, jehož kuželový konec je ovládán dorazem 34. Doraz 34 prakticky vyplňuje celý válcový otvor tělesa regulačního ventilu 3 a k vyrovnání tlaku nad a pod dorazem 3 slouží otvory 37. Průměr otvorů 37 je relativně malý, takže mají tlumicí účinek v situacích, kdy by mohlo dojít k rozkmitání stavítka 35 pri prudkých radiálních pohybech pneumatiky na terénních nerovnostech a k nechtěné aktivizaci jednosměrného ventilu.

Obdobným způsobem jako u čerpadla 1 a u regulačního ventilu 3 je v pouzdře 63 upevněném v ráfku 6 zašroubováno tlakové čidlo 4.

Zařízení čerpadla pracuje tak, že pri signalizovaném poklesu tlaku v pneumatice 7 od tlakového čidla 4 vzhledem k úrovni tlaku nastavené v řídicí jednotce 50, aktivizuje řídicí jednotka 50 elektromagnet 10. V okamžiku, kdy se kotva L3 pri otáčení kola ocitne v jeho blízkosti, přitáhne elektromagnet 10 kotvu 13 proti tlaku talířové pružiny 22 a píst 14 pohybem směrem dolů vytlačí přes jednosměrný ventil 16 vzduch z tlakové komory 12 do vnitřního prostoru pneumatiky 7, přičemž zároveň nasaje atmosférický vzduch kanálkem 19 přes jednosměrný ventil 18 z atmosférické komory 11 do prostoru nad píst 14. Jakmile se kotva 13 ocitne mimo dosah působení elektromagnetu 10, vrátí pružina 22 píst do homí polohy a při tomto pohybu se vzduch v tlakové komoře 12 nad pístem 22 vytlačí do vnitřního prostoru pneumatiky 7 a zároveň se přes jednosměrný ventil 17 nasaje atmosférický vzduch do spodní části tlakové komory 12, aby se celý cyklus mohl pri příštím průchodu elektromagnetu 10 pod kotvou 13 opakovat.

Regulační ventil 3 je ovládán podobným způsobem jako čerpadlo 1 tak, že při překročení tlaku v pneumatice 7 vzhledem k požadovanému rozsahu nastavenému v řídicí jednotce 50 signalizovaném vysílačem 40, aktivizuje řídicí jednotka ovladač 30, provedený rovněž jako proudem řízený elektromagnet. V okamžiku, kdy se kotva 33 pri otáčení kola ocitne v jeho blízkosti, přitáhne elektromagnet 30 kotvu 33 proti tlaku talířové pružiny 32 a doraz 34 otevře pri pohybu stavítka 35 směrem dolů jednosměrný ventil 36 a vzduch z pneumatiky 2 se přes vnitřní prostor regulačního ventilu a průchod 39 vypustí pod ráfek 6 do atmosféry.

Úroveň tlaku v pneumatikách může být nastavena odlišně pro různé druhy náprav a příslušná regulace tlaku řídicí jednotkou 50 je zajištěna napojením snímačů zatížení náprav 55, 56 na řídicí jednotku 50.

Příklad 2

Obr. 5a představuje na příkladu jednoho kola 53 schéma jiné verze uspořádání s řídicí jednotkou 50 spojenou se řídicím panelem 57. Zdrojem regulačního tlakového vzduchu je zde schematicky znázorněný autonomní kompresor 9. Kompresor 9 je stejně jako čerpadlo 1 v předchozím příkladě umístěn na ráfku 6 každého kola, příkladně kola 53 a je poháněn neznázorněným elektromotorem. Jak je patrné z obr. 6 a obr. 7, je elektromotor kompresoru 9 napájen proudem z transformátoru, jehož sekundární vinutí 92 s jádrem 94 plní funkcí ovladače kompresoru 9 a je umístěno

-3CZ 21192 Ul na ráfku 6 a jehož primární vinutí 91 s jádrem 93 plnící funkcí aktivátoru je umístěno na držáku 8 stacionární součásti 81 nápravy nebo podvozku vozidla. V obr. 7 je sekundární vinutí 92 s jádrem 94 uspořádáno po celém obvodu ráfku 6, avšak může být samozřejmě umístěno pouze na určité části nebo částech obvodu ráfku 6. Primární vinutí 91 má rovněž samostatné jádro 93 transformátoru. Proud se v sekundárním vinutí 92 indukuje, jestliže se primární vinutí 91 napájené proudem z řídicí jednotky 50 nachází v blízkosti sekundárního vinutí 92. Proud je, stejně jako v případě popsaném v příkladu 1, sepnut pri signalizaci poklesu tlaku vysílačem 40 tlakového čidla 4 v pneumatice 7.

V případě, kdy je sekundární vinutí 92 umístěno po celém vnitřním obvodu ráfku 6 kola vozidla, se v sekundárním vinutí 92 indukuje proud nezávisle na poloze kola a to vždy, když je primární vinutí 91 napájeno střídavým proudem z měniče v řídicí jednotce 50. Primární vinutí 91 může být napájeno z řídicí jednotky i stejnosměrným proudem a soustava primárního vinutí 91 a sekundárního vinutí 92 pak funguje jako generátor proudu, který vyrábí proud, jakmile se kolo 53 otáčí. Regulační ventil 3 s elektromagnetem 30 jsou obdobné konstrukce a fungují stejným způsobem, jako v případě popsaném v příkladu 1.

Jedna z dalších možných variant předchozího řešení je opět popsána na příkladu jednoho kola 53 na obr. 5b. Řídicí jednotka 50 je spolu s příslušným vysílačem 43 a přijímačem 44 umístěna na vnější straně ráfku 6 přímo ve vnitřním prostoru pneumatiky 7. Řídicí panel 57 je vybaven odpovídajícím vysílačem 41 a přijímačem 42 pro ovládání řídicí jednotky 50. Ze sekundárního vinutí 92 transformátoru s jádrem 94 je napájena přímo řídicí jednotka 50 a proudem z ní je pak napájen kompresor 9 a regulační ventil 3. Regulační ventil je ovládán přímo z řídicí jednotky 50 a na rozdíl od předešlého řešení tedy odpadá elektromagnetický ovladač 30.

Příklad 3

Na obr. 8 je znázorněno zjednodušené zařízení pro regulaci tlaku v pneumatice, které je omezeno na dohušťování pneumatiky mechanicky poháněným čerpadlem Γ a na manuální regulaci tlaku. Toto zařízení je zvláště vhodné pro jednoduchá vozidla, zvláště pracovní stroje, které nejsou vybaveny elektronickými řídicími systémy.

Jako u předchozího provedení zasahuje těleso čerpadla Γ do vnitřního prostoru pneumatiky tak, že je zašroubováno do pouzdra 61' upevněného v ráfku 6 kola vozidla. Vnitřní prostor tělesa čerpadla 1/ je rozdělen přepážkou 20' na tlakovou komoru 12' a atmosférickou komoru 11'. Pístnice 15' ie zakončená na horním konci dvojčinným pístem 14' a na dolním konci kladkou 26 jako ovladačem pro styk s vačkou 82 umístěnou na stacionární části nápravy nebo podvozku vozidla jako aktivátorem. Pístnice 15' je uložena v přepážce 20' a v ložisku 25, které je zašroubováno do vnitřního osazení tělesa čerpadla U. Ložisko 25 se uvnitř tělesa čerpadla Γ dotýká čelně s uzavřeným čelem vlnovce 23, jehož druhé čelo doléhá na talíř 21' na pístnici 151. Vnitřní prostor vlnovce 23 je spojen kanálkem 24 s vnitřním prostorem pneumatiky 7. Mezi druhou stranou talíře 21' a přepážkou 20' je vložena tlačná pružina 22', jejímž působením je pístnice 15' s pístem 14' a kladkou 26 tlačena směrem ke středu ráfku 6. Atmosférická komora 11' je spojena kanálkem 19' s atmosférou a přes jednosměrný ventil 17' v přepážce 20' s tlakovou komorou 12'. Tlaková komora 12' je dále přes jednosměrné ventily 16' spojena s vnitřním prostorem pneumatiky 7.

Čerpadlo Γ se uvede v činnost, jakmile poklesne tlak v pneumatice natolik, že tlačná pružina 221 překoná odpor vlnovce 23 a posune pístnici 15' s pístem 14' na otáčejícím se ráfku 6 směrem do styku s vačkou 26. Píst 14' tak vytlačí vzduch z prostoru pod pístem 14' přes jednosměrný ventil 16' do vnitřku pneumatiky. Pri styku kladky 13' s vačkou 82 je píst 14' zatlačen opět do homí polohy v tlakové komoře 121, přičemž vytlačuje vzduch nad pístem přes druhý jednosměrný ventil 16' do vnitřku pneumatiky 7 a zároveň nasává atmosférický vzduch z atmosférické komory 11' přes jednosměrný ventil 17' do prostoru pod píst 14' tlakové komory 12'.

Požadovaná úroveň tlaku vzduchu v pneumatice se řídí velikostí celkového odporu vlnovce 23 vůči tlaku pružiny 221, který je dán jednak tlakem vzduchu v pneumatice přiváděným dovnitř

-4CZ 21192 Ul vlnovce 23 a jednak tlakem, který je na vlnovec 23 vyvíjen čelem ložiska 25. Zašroubováním ložiska 25 dovnitř dolní komory 11' se tedy celkový odpor vlnovce 23 vůči tlaku pružiny 22' zvyšuje a čerpadlo Γ začne pracovat při poklesu vyšší úrovně tlaku uvnitř pneumatiky a tedy i uvnitř vlnovce 23. Naopak, vyšroubováním ložiska 25 z komory 11' se odpor vlnovce snižuje a čerpadlo začne pracovat při poklesu nižší úrovně tlaku uvnitř pneumatiky. V každé pneumatice se tedy musí nastavit tlak šroubováním ložiska 25 individuálně.

Další varianta pohonu čerpadla Γ s ruční regulací tlaku je znázorněna na obr. 9. Místo vačky 82 je na stacionární části nápravy nebo podvozku vozidla umístěn jako aktivátor permanentní magnet 83 a místo kladky 26 na pístnicí 15' jako ovladač kotva 13' z feromagnetického materiálu, io Magnet 83 a kotva 13' přitom k sobě přiléhají stejnými póly, takže pri průchodu kotvy 13' nad magnetem 83 dojde k odpuzení kotvy 13' a tedy i pístnice 15' dovnitř tělesa čerpadla Γ se stejným výsledným čerpacím efektem, jaký je popsán v předchozím provedení s vačkou 82 a kladkou 26.

Je zřejmé, že z důvodu vyvážení kola je vhodné umístit čerpadlo a regulační ventil proti sobě na ís protilehlých místech obvodu ráfku a nikoli vedle sebe, jak je pro názornost schematicky znázorněno na výkresech. Dále může být v pneumatice zabudován mechanický bezpečnostní ventil, který v případě překročení maximálního dovoleného provozního tlaku, při poruše či nečinnosti řídicího systému, odpustí část vzduchu z vnitřního prostoru pneumatiky ]_.

Konstrukce zařízení nevylučuje přidání dalších funkcí zakomponovaných do řídicí jednotky ve 20 spojitosti s řídicím panelem 57. Zařízení může pracovat v kombinaci s připravovaným TPMS /systém sledování tlaku v pneumatikách/ a v kombinaci s různými bezpečnostními systémy bránícími zcizení vozidla atd.

Průmyslová využitelnost

Zařízení podle technického řešení lze aplikovat u všech vozidel vybavených pneumatikami 25 zvláště pak u vozidel s vysokými požadavky na bezpečnost provozu a ve speciálním provedení i u jednoduchých mobilních pracovních strojů.

Claims (11)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   l. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla obsahující zdroj tlakového vzduchu umístěný na ráfku (6) kola vozidla a spojený jednak s atmosférou a jednak s vnitřním prostorem pneu30 matiky (7) a regulátor tlaku, vyznačující se tím, že zdroj tlakového vzduchu (1, l', 9) je umístěn na vnější straně obvodu ráfku (6), v místě vymezeném vnitřním prostorem pneumatiky (7) a ovladač (13, 13', 26, 92) zdroje tlakového vzduchuje umístěn na vnitřní straně obvodu ráfku (6), přičemž na stacionární součásti nápravy nebo podvozku vozidla je umístěn aktivátor (10, 82, 83, 91) spolupůsobící mechanicky nebo elektromagneticky s ovladačem.

   35
2. 2. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku l, vyznačující se tím, že zdrojem tlakového vzduchu je pístové Čerpadlo (1) s pístnicí (15) opatřenou pístem (14) na jednom konci a magnetickou kotvou (13), jako ovladačem, na druhém konci a že aktivátorem je proudem řízený elektromagnet (10) spolupůsobící s kotvou (13) pri otáčení ráfku (6).
3. 3. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 2, vyznačující se

   40 tím, že v tělese čerpadla (1) je přepážka (20) oddělující tlakovou komoru (12) pístu (14) od atmosférické komory (11), v jejímž prostoru je pístnice (15) opatřena talířem (21) a mezi talířem (21) a tělesem čerpadla (1) je umístěna tlačná pružina (22).

   CZ 21192 Ul
4. 4. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle některého z nároků 2 až 3, vyznačující se tím, že regulátorem tlaku vzduchu je regulační ventil (3) aktivovaný proudem řízeným elektromagnetem (30).
5. 5. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 1, vyznačující se

   5 t í m , že zdrojem tlakového vzduchu je pístové čerpadlo (1') s pístnicí (15') opatřenou pístem (14') na jednom konci a kladkou (26) na druhém konci a v tělese čerpadla (1') je přepážka (20') oddělující tlakovou komoru (12') pístu (14') od atmosférické komory (11'), v jejímž prostoru je pístnice (15') opatřena talířem (21'), přičemž v atmosférické komoře (11') je mezi talířem (2Γ) a přepážkou (20') vložena tlačná pružina (22') a na druhé straně talíře (21') je mezi talířem (2Γ) a io stavěcím pouzdrem (25) uloženém v tělese čerpadla (1) umístěn vlnovec (23), jehož vnitřní prostor je spojen s vnitřním prostorem pneumatiky (7).
6. 6. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 5, vyznačující se tím, že ovladačem je první permanentní magnet (13') a aktivátorem ovladače je druhý permanentní magnet (83) spolupůsobící s prvním permanentním magnetem (13') při otáčení ráfku (6),

   15 přičemž permanentní elektromagnety (13', 83) jsou k sobě přivráceny shodnými póly.
7. 7. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 5, vyznačující se tím, že ovladačem je kladka (26) a aktivátorem ovladače je vačka (82) spolupůsobící s kladkou (26) při otáčení ráfku (6).
8. 8. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 1, vyznačující se 20 tím, že zdrojem tlakového vzduchu je elektrický kompresor (
9. 9), umístěný na vnější straně obvodu ráfku (6) v místě vymezeném vnitřním prostorem pneumatiky (7), ovladačem je transformátorové sekundární vinutí (92) s jádrem (94) indukující proud pro kompresor (9) a umístěné na vnitřní straně obvodu ráfku (6) a aktivátorem je proudem řízené transformátorové primární vinutí (91) s jádrem (93).

   25 9. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle některého z nároků 1 až 4 a 8, vyznačující se tím, že proudem řízený aktivátor (10, 91), proudem řízený elektromagnet (30) regulačního ventilu (3) a tlakové čidlo (4) s vysílačem (40) jsou napojeny na řídicí jednotku (50) tlaku v pneumatikách (7) propojenou s řídicím panelem (57).
10. 10. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 9, vyznačující se

    30 t í m , že k řídicí jednotce (50) jsou připojeny snímače (55, 56) zatížení náprav.
11. 11. Zařízení k řízení tlaku v pneumatikách vozidla podle nároku 9, vyznačující se tím, že řídicí panel (57) je opatřen vysílačem (41) a přijímačem (42) pro spojení s vysílačem (43) a přijímačem (44) řídicí jednotky (50) umístěné na vnější straně ráfku (6) vozidla ve vnitřním prostoru pneumatiky (7), přičemž řídicí jednotka (50) je spojena s tlakovým čidlem (4), re35 gulačním ventilem (3) tlaku a kompresorem (9).