CZ2009472A3 - Zpusob získávání kapalné frakce z pyrolýzního plynu a zarízení k jeho provádení - Google Patents

Abstract

Pri tepelném rozkladu pryže a/nebo plastu vznikají pyrolýzní plyny, které se dále ochlazují, pricemž dochází k rozdelení na kapalnou a plynnou frakci. Kapalná frakce se odvádí mimo zarízení a plynná frakce se prisává do nove vzniklého pyrolýzního plynu úcinkem jeho proudení, címž se s ním mísí. Zarízení (1) pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastické hmoty je svým výstupem (111) pripojeno ke vstupu (21) chladice (2), pricemž výstup (22) plynné frakce z chladice (2) je zapojen mezi výstup (111) pyrolýzního plynu ze zarízení (1) pro tepelný rozklad a vstup (21) chladice (2).

Description

Vynález se týká získávání kapalné frakce z pyrolýzního plynu, zejména z pyrolýzního plynu vzniklého rozkladem pryže a/nebo plastu, a řeší ekologické zpracování odpadu obsahujícího pryž a/nebo platu a jejich přeměnu na znovu využitelné suroviny.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že z pyrolýznich plynů vzniklých působením tepla na odpady, obsahující pryž a/nebo plastu, v prostředí odděleném od okolní atmosféry, lze po jejich ochlazení získat látky, které mohou být využity.

Z CZ PV 2001-3791, z CZ 18799 U a z CA 2584557 jsou známy technologie, u kterých se pyrolýzní plyny vzniklé tepelným rozkladem pryže a/nebo plastu částečně zkapalňují, přičemž nezkapalněná frakce se využívá spalováním. U CZ PV 2001-3791 se jedná o zařízení na katalytickou transformaci polyolefinových odpadů na uhlovodíkové produkty. Reakčni prostor vybavený míchadlem je částečně obklopen spalovací komorou a spaliny odcházejí ze spalovací komory ohřívacími trubkami, které procházejí reakčním prostorem. Produkty reakce jsou odváděny mimo reakčni prostor, kde jsou ochlazovány. Zkondenzovaná kapalina je poté odváděna do vyrovnávací nádrže vyhřáté na 40 °C, a nezkapalněné plyny jsou spalovány. U CZ 18799 U se jedná o zařízení na kontinuální ekologickou likvidaci odpadu z gumy obsahující výkyvnou vyhřívanou komoru, opatřenou otvorem pro vkládání vsázky a otvorem pro odstraňování nerozložitelného zbytku. Kývavým pohybem komory se vsázka postupně přemísťuje ze vstupní strany komory k výstupní straně komory, přičemž se podrobuje tepelnému rozkladu. Uvolněné pyrolýzní plyny se odvádějí mimo komoru, kde se po ohlazení rozdělují na plynný podíl, kapalný podíl a pevné nečistoty. Plynný podíl je spalován při ohřevu komory. U patentu CA 2584557 se jedná o zařízení na tepelný rozklad odpadu z gumy, obsahující vyměnitelnou reakčni komoru, opatřenou topnými tělesy a odvodni trubkou, kterou jsou vzniklé pyrolýzní plyny odváděny do kondenzátoru, kde dochází k jejich ochlazení a ke zkapalnění zkapalnitelného podílu. Plynný podíl je odváděn do spalovacího zařízení, zatímco kapalný podíl je odváděn do zásobníku. Část kapalného podílu ze zásobníku se při vysoké rychlosti vstřikuje do toku pyrolýznich plynů ještě před jejich vstupem do kondenzátoru. Společnou nevýhodou všech výše uvedených technologií je, že při nich vznikají plynné produkty, které nelze zpracovat na místě, takže zařízení nemohou být mobilní. Z EP 1 785 248 a zCZ 17 601 U jsou známy technologie, u kterých se nezkapalnitelný zbytel pyrolýznich • v plynů zavádí zpět do reakčního prostoru. UEP 1 785 248 se jedná o zpracování opotřebovaných pneumatik působením tepla. Vsázka tvořená rozmělněnými pneumatikami se vystavuje teplotě 550-800 °C v prostředí redukčního plynu, načež je z uvolněných plynů oddělována zkapalnitelná frakce. Část plynné frakce je po předehřevu zpět zaváděna do reaktoru, kde slouží jako zdroj tepla pro další tepelný rozklad. U CZ UVz 17601 se jedná o zařízeni na separaci pyrolýzního oleje při zpracování odpadní pryže, které je tvořeno reakční komorou do které se vkládá vsázka. Uvnitř reakční komory se nacházejí prvky pro ohřev. Reakční komora je dále opatřena vývodem pro odvod pyrolýzních plynů mimo reakční komoru, kde se pyrolýzní plyny ochlazují, přičemž dochází ke kondenzaci kapalného podílu. Nezkondenzovaný plynný podíl se vhání zpět do reakční komory, zatímco kapalný podíl se shromažďuje v jímací nádrži. Nevýhodou všech zařízení, u kterých se nezkapalněné plyny vhánějí zpět do pyrolýzní komory je, že pyrolýzní komoru i vsázku zbytečně ochlazují. Teplo dodané pro zabezpečení pyrolýzy je pak zbytečně odnímáno při kondenzaci zkapalnitelných látek.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody řeší způsob a zařízení pro získání kapalné frakce z pyrolyzního plynu podle tohoto vynálezu.

Podstatou způsobuje, že se pyrolýzní plyn o teplotě 100 až 600 °C, postupně uvolňovaný při tepelném rozkladu pryže a/nebo plastu, ochlazuje, čímž se rozděluje na kapalnou a plynnou frakci. Před ochlazováním za účelem rozdělení na kapalnou a plynnou frakci se pyrolýzní plyn vycházející z reakčního prostoru mísí s plynnou frakcí vzniklou z již dříve rozděleného pyrolýzního plynu. Alternativně se plynná frakce přisává do pyrolýzního plynu účinkem jeho proudění a rychlost proudění a/nebo tlak vzniklé směsi pyrolýzního plynu a plynné frakce se před jejím ochlazováním zvyššuje. Dle další alternativy se z kapalné frakce oddělují pevné částice, a to usazováním při teplotě nad 15 až 60°C.

Podstatou zařízení je, že výstup pyrolýzního plynu ze zařízení pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu je připojen ke vstupu chladiče, přičemž výstup plynné frakce z chadiče je zapojen mezi výstup pyrolyzního plynu a vstup chladiče. Aternativně je mezi výstup pyrolýzního plynu ze zařízení pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu a vstup chladiče zapojen ejektor, jehož přetlakový vstup je připojen k výstupu pyrolýzního plynu ze zařízení pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu, jehož podtlakový vstup je připojen k výstupu plynné frakce z chadiče a jehož výstup je spojen se vstupem chladiče. Dle další alternativy je mezí výstupem • ··· · · ejektoru a vstupem chladiče zapojen ventilátor, jehož vstup je připojen k výstupu ejektoru a jehož výstup je připojen ke vstupu chladiče. Alternativní je rovněž, pokud je chladič opatřen výstupem kapalné frakce, který je zaveden pod hladinu kapalné frakce nacházející se v sedimentační nádrži, která je s výhodou spojena přepadem se zásobníkem. S výhodou může být mezi výstupem ejektoru nebo mezi výstupem ventilátoru a vstupem chladiče zapojen nejméně jeden přídavný chladič, obsahující výstup kapalné frakce, který je zaveden pod hladinu kapalné frakce nacházející se v usazováku, který je s výhodou spojen přepadem usazováku se sedimentační nádrží a/nebo se zásobníkem. Dle jiné alternativy je mezi výstupem ejektoru nebo mezi výstupem ventilátoru a vstupem chladiče zapojen nejméně jeden přídavný chladič obsahující výstup kapalné frakce, který je zaveden pod hladinu kapalné frakce nacházející se v sedimentační nádrži. Dle další alternativy obsahuje zařízení chladící prostor, jehož výstup je spojen se vstupem tepelného výměníku, který obklopuje alespoň část potrubí přídavného chladiče. Dle další alternativy je výstup plynné frakce z chadiče zapojen mezi výstup pyrolyzního plynu a vstup chladiče přes trojcestnou armaturu. Vstup trojcestné armatury je připojen k výstupu chladiče. První výstup trojcestné armatury je připojen mezi výstup pyrolyzního plynu a vstup chladiče a druhý výstup trojcestné armatury je spojen se vstupem reakčního prostoru zařízení pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu. Dle dalších alternativ je podstatou, že je mezi výstup chladícího prostoru a vstup tepelného výměníku zapojena armatura pro odvádění plynu vycházejícího z chladícího prostoru mimo zařízení a/nebo pro připojení vstupu tepelného výměníku ke zdroji chladícího nebo teplonosného média. S výhodou je ke vstupu tepelného výměníku připojen třetí ventilátor, svým vstupem připojený k výstupu chladící jednotky. Alternativně může být rovněž chladící prostor opatřen výstupem, který je připojen k výstupu chladící jednotky, a to s výhodou přes druhý ventilátor.

Výhodou zavádění dosud nezkapalněné frakce pyrolýzních plynů do plynů odváděných z reakčního prostoru ještě před jejich ochlazováním v chladiči je, že dosud nezkapalněné složky pyrolýzních plynů v zařízení cirkulují, tedy mohou procházet chladičem několikrát. Požadovaný výkon a tedy i cena chladiče nemusí být tak vysoký, jak by to bylo nutné, pokud by se měly veškeré zkapalnitelné složky pyrolýzního plynu zkapalnit při jednom průchodu chladičem. Další výhodou je, že cirkulující plyny se opakovaně neohřívají a neochlazují, čímž se provoz stává ve srovnání s jinými technologiemi energeticky méně náročný. Je rovněž výhodné, pokud se dosud nezkapalněná frakce pyrolýzních plynů při ochlazování reakčního prostoru do něj zavádí, neboť se tím umožní cirkulace těchto plynů přes chladič a tím nepřímo ochlazování reakčního prostoru chladičem. Výhodou prisávání nezkapalněné frakce pyrolýzních plynů je využití tlakové energie pyrolýzních plynů, vycházejících ze zařízení pro ··*· «· *· /1 ♦····· Φ·· · V · ···

Τ’ ······ ·· ·· ♦· ·· »« «· tepelný rozklad. Výhodou zapojení ventilátoru mezi výstup ejektoru a vstup chladiče je možnost zrovnoměrnění tlaku na vstupu do chladiče. Zaústěním výstupu kapalné frakce z chladiče pod hladinu kapalné frakce, nacházející se v sedimentační nádrži, je zabránění úniku plynné frakce ze zařízení. Výhodou přepouštění kapalné frakce do zásobníku pres přepad je oddělení kapalné frakce, nyní již zbavené mechanických nečistot, od surové kapalné frakce vystupující z chladiče. Výhodou předřazení přídavných chladičů před chladič, který je zapojen jako poslední, je možnost získání různých frakcí, odpovídajících různým teplotám, a také možnost samostatného zachyceni hrubých nečistot. Výhodou postupného napojování jednotlivých usazováků k zásobníku přes sedimentační nádrž je dokonalejší odděleni pevných nečistot. Výhodou použití tepelného výměníku, který je v kontaktu s alespoň částí potrubí, je zabránění vytváření povlaků na vnitřníních stěnách potrubí ve fázi ochlazování zařízeni pro tepelný rozklad. Výhodou zavedeni plynné frakce z posledního chladiče do zařízení pro tepelný rozklad je nejen urychlení ochlazování, ale dokonalejší odstranění zkapalnitelných zbytků z plynů, cirkulujících uvnitř zařízení. Výhodou použití armatury, zapojené mezi výstup chladícího prostoru a vstup tepelného výměníku, je možnost odvádění plynu, vycházejícího z chladícího prostoru mimo zařízení i možnost přivádění chladícího nebo teplonosného média do tepelného výměníku z vnějšího prostředí. Smyslem tohoto je možnost samostatného řízení teplotních režimů jak v zařízení pro tepelný rozklad, tak v přídavném chladiči, k čemuž dále přispívá možnost připojení chladícího prostoru ke chladící jednotce. Toto se projeví nejen při provozování zařízení v teplém klimatu, ale též zvýšením úrovně automatizace. Společnou výhodou všech alternativ je, že zařízení může být mobilní.

Přehled obrázků na výkresech

Na obrázku 1 je znázorněno zařízení podle příkladného provedení ve fázi, kdy se provádí pyrolýza, zatímco obr. 2 znázorňuje fázi ochlazování před dalším plněním. Obrázky 3 a 4 znázorňují příkladné provedení podle příkladu 2 ve fázi ochlazováni reakčního prostoru, přičemž obrázek 3 znázorňuje stav, při kterém tepelný výměník chladí přídavný chladič, zatímco obrázek 4 znázorňuje stav, při kterém tepelný výměník přídavný chladič ohřívá

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1 •Φ ·· ·· ··

Zařízení pro získávání kapalné frakce z pyrolýzního plynu vznikajícího při tepelném rozkladu pryže a/nebo plastu podle příkladu 1 obsahuje zařízení 1 pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu, jehož výstupy 11, 111 pyrolýzního plynu jsou připojeny k přetlakovému vstupu 31 ejektoru 3, na který je svým vstupem 41 zapojen ventilátor 4, poháněný prvním motorem 43. Výstup 42 ventilátoru 4 je připojen přes přídavný chladič 7 ke vstupu 21 chladiče 2. Chladič 2 obsahuje výstup 23 kapalné frakce, který je zaveden pod hladinu kapalné frakce nacházející se v sedimentační nádrži 5. Sedimentační nádrž 5 je spojena přepadem 51 se zásobníkem 6, otevřeným do atmosféry. Chladič 2 dále obsahuje výstup 22 plynné frakce, který je připojen na vstup 181 trojcestné armatury 18 První výstup 182 trojcestné armatury 18 je připojen k podtlakovému vstupu 32 ejektoru 3 a druhý vystup 183 je spojen se vstupem 191 reakčniho prostoru 19 zařízení 1 pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu. Přídavný chladič 7 dále obsahuje výstup 72 kapalné frakce, který je zaveden pod hladinu kapalné frakce nacházející se v usazováku 8 Usazovák 8 je přepadem 81 usazováku 8 spojen se sedimentační nádrží 5. Součástí přídavného chladiče 7 je tepelný výměník 76, který obklopuje alespoň část potrubí přídavného chladiče 7. Vstup 74 tepelného výměníku 76 je spojen s výstupem 13 chladícího prostoru 12, který je součástí zařízení 1 pro tepelný rozklad pryž a/nebo plastu. Na vstup 14 chladícího prostoru 12 je připojen druhý ventilátor 141. poháněný druhým motorem 142. Chladič 2 je rozněž opatřen vstupem 28 chladící kapaliny, který je přes druhý chladič 25 spojen s výstupem 83 vyhřívacího tělesa 81 pro ohřev usazováku 8, sedimentační nádrže 5 a zásobníku 6. Druhý výměník 25 je dále opatřen vstupem 27 ochlazovacího média a výstupem 26 ochlazovacího média.

Způsob podle tohoto vynálezu se podle příkladného provedení provádí následovně. Při vlastní pyrolýze jsou výstup 75 výměníku 7 a vstup 143 druhého ventilátoru uzavřeny. Druhý ventilátor 141 se neotáčí a klapka 184 armatury 18 uzavírá přívod 191 plynné frakce do zařízení 1 pro tepelný rozklad. V zařízení 1 pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu se při teplotě 100 až 600 °C tepelným rozkladem uvolňují pyrolýzní plyny, které se následně ochlazují, čímž se rozdělují na kapalnou a plynnou frakci. Ještě před ochlazováním na teplotu, při které by mohly vznikat první podíly kapalné fáze se pyrolýzní plyny mísí s plynnou frakcí vzniklou z již dříve rozděleného pyrolýzního plynu. Pyrolýzní plyny se tím ochladí. Směšování se provádí ejektorem 3, který využívá tlakovou energii pyrolýzních plynů vycházejících ze zařízení 1 pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu k odsávání plynné frakce z chladiče 2. Míšením chladné plynné frakce s horkými pyrolýzními plyny vycházejícími ze zařízení 1 pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu vzniká jejich směs, která má nižší teplotu než pyrolýzní plyny na výstupu ze zařízení 1 pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu. Tlak a průtoková φφφ* »«

rychlost této směsi se zvyšují ventilátorem 4, načež se tato směs zavádí do přídavného chladiče 7, kde se oddělí první podíly kapalné frakce, ve které jsou zachyceny nejhrubší nečistoty. Pyrolýzní plyn je dále zaváděn do chladiče 2, kde dochází ke zkapalnění převážné části zkapalnitelných látek, přičemž kapalná frakce vycházející výstupem 23 kapalné frakce z chladiče 2 je zaváděna pod hladinu kapalné frakce, která se již v sedimentační nádrži nachází. Po usazení jemnějších nečistot přetéká kapalná frakce přepadem 51 sedimentační nádrže 5 do zásobníku 6. Usazovák 8, sedimentační nádrž 5 a zásobník 6 jsou udržovány kontaktem svyhřívacím tělesem 81 na teplotě 15 až 60°C. Po ukončení pyrolýzy se přeruší dodávka energie do zařízení pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu. Výstup 75 výměníku 7 a vstup 143 druhého ventilátoru 141 se otevřou. Druhý ventilátor 141 se zapne a klapka 184 armatury 18 se přepne tak, aby uzavírala podtlakový přívod 32 ejektoru 3. Vzduch čerpaný z okolní atmosféry druhým ventilátorem 141 prochází ochlazovacím prostorem 12 zařízení 1 pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu, přičemž z jeho výstupu 13 je veden do vstupu 74 tepelného výměníku 76, který přihrivá stěny přídavného chladiče 7, aby v režimu ochlazování nedocházelo k usazováni polotekutých látek na vnitřních stěnách přídavného chladiče 7. Po průchodu tepelným výměníkem 76 odchází vzduch výstupem 75 tepelného výměníku 76 do okolní atmosféry. Současně se plynná frakce z výstupu 22 chladiče 2 zavádí do reakčního prostoru 19, kde přispívá kjeho ochlazování. Plynná frakce v režimu ochlazováni cirkuluje opakovaně zařízením přes chladič tak dlouho, až dojde k dostatečnému ochlazení reakčního prostou a ke zkondenzování všech zkapalnitených složek, původně obsažených v pyrolýzním plynu. Po dostatečném ochlazeni se může reakční prostor otevřít, načež se z něj odstraní nerozložitelný zbytek a reakční postor se může naplnit pro provedení dalšího cyklu

Přiklad 2

Příkladné provedení podle přikladu 2 se liší od příkladného provedení popsaného v příkladu 1 tím, že mezi výstup 13 chladícího prostoru 12 a vstup 74 tepelného výměníku 76 je zapojena armatura 131 pro odváděni plynu vycházejícího z chladícího prostoru 12 do okolní atmosféry, tedy mimo zařízení, a/nebo pro připojení vstupu 74 tepelného výměníku 76 ke zdroji chladícího média, kterým je příkladně třetí ventilátor 132, svým vstupem připojený k výstupu první chladící jednotky 101, a dále tím, že na vstup 14 chladícího prostoru 42 je připojen výstup druhé chladící jednotky 100, která je připojena přes druhý ventilátor 141. V potrubí mezi výstupy 11,111 pyrolýzního plynu a přetlakovým vstupem 31 ejektoru 3 se nachází první čidlo 191 pro sledování teploty a složení pyrolýzních plynů. V reakčním prostoru 19 se nachází • •toto toto ·· « to··· • · * * · · « · to ·· « « · *··· «toto· ···♦·· ·· ·· ·*«· i ··»·♦··»·· ·· «« ·· ·· ·· ·« druhé čidlo 192 pro sledováni teploty a v potrubí mezi výstupem 22 plynné frakce z chladiče 2 a vstupem 181 trojcestné armatury 18 se nachází třetí čidlo 193, pro sledováni teploty a chemického složeni plynů. Všechna čidla 191. 192. 193, stejně jako druhý a třetí ventilátor 141. 132 a obě armatury 18. 131 jsou připojeny k neznázoměné řídící jednotce.

Při provádění pyrolýzy pracuje zařízení podle tohoto příkladu stejně, jako bylo popsáno v příkladu 1. V režimu ochlazování je s ohledem na požadovanou rychlost procesu a s ohledem na efektivitu využití zbytkového tepla k dispozici několik možností. Kromě režimu popsaného v příkladu 1, kdy teplý vzduch vycházející z ochlazovacího prostoru 12 předává část svého tepla v tepelném výměníku 76. je zde také možnost odvádět toto teplo jinam, tepelný výměník 76 přiváděním vzduchu z okolí mírně ochlazovat nebo ohřívat, případně využitím chladících jednotek intenzitu ochlazování dále zvýšit.

Průmyslová využitelnost

Vynálezu je možno využit k získání kapalných produktů uvolňovaných v plynném stavu při tepelnému rozkladu, zejména při tepelném rozkladu odpadů, které obsahují pryž nebo plastu.

Claims (15)

1. Způsob získávání kapalné frakce zpyrolýzního plynu postupně uvolňovaného při tepelném rozkladu pryže a/nebo plastu, při kterém se pyrolýzní plyn o teplotě 100 až 600 °C ochlazuje, čímž se rozděluje na kapalnou a plynnou frakci, vyznačující se tím, že se pyrolýzní plyn, který má teplotu 100 až 600 °C, před ochlazováním za účelem rozdělení na kapalnou a plynnou frakci mísí s plynnou frakcí vzniklou z jíž rozděleného pyrolýzního plynu.

2. Způsob získávání kapalné frakce zpyrolýzního plynu podle nároku 1, vyznačující se tím, že se plynná frakce přisává do pyrolýzního plynu účinkem jeho proudění.

3. Způsob získávání kapalné frakce zpyrolýzního plynu podle nároku 1 vyznačující se tím, že se rychlost proudění a/nebo tlak směsi pyrolýzního plynu a plynné frakce před jejím ochlazováním zvyššuje.

4. Způsob získávání kapalné frakce zpyrolýzního plynu podle nároku 1 vyznačující se tím, že se z kapalné frakce při teplotě 15 až 60°C usazováním oddělují pevné Částice.

5. Zařízení pro získávání kapalné frakce zpyrolýzního plynu, kde výstup (11, 111) pyrolýzního plynu ze zařízeni (1) pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu je připojen ke vstupu (21) chladiče (2), vyznačující se tím, že výstup (22) plynné frakce z chadiče (2) je zapojen mezi výstup (11,111) pyrolýzního plynu a vstup (21) chladiče (2).

6. Zařízení pro získávání kapalné frakce z pyrolýzního plynu podle nároku 5, vyznačující se tím, Že mezi výstup (11, 111) pyrolýzního plynu ze zařízení (1) pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu a vstup (21) chladiče (2) je zapojen ejektor (3), jehož přetlakový vstup (31) je připojen k výstupu (11,111) pyrolýzního plynu ze zařízení (1) pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu, jehož podtlakový vstup (32) je připojen k výstupu (22) plynné frakce z chadiče (2) a jehož výstup (33) je spojen se vstupem (21) chladiče (2).

7. Zařízení pro získávání kapalné frakce z pyrolýzního plynu podle nároku 6, vyznačující se tím, že mezi výstupem (33) ejektoru (3) a vstupem (21) chladiče (2) je zapojen * ·«· ·>·* ϊ·· ·» ·· • i · · · · • · « 9 · · • · · · · · ·· ····«· *»· * ·· ·· ·· ·· ·· ·· ventilátor (4), jehož vstup (41) je připojen k výstupu (33) ejektoru (3) a jehož výstup (42) je připojen ke vstupu (21) chladiče (2).

8. Zařízení pro získávání kapalné frakce z pyrolýzního plynu podle nároku 5, vyznačující se tím, že chladič (2) je opatřen výstupem (23) kapalné frakce, který je zaveden pod hladinu kapalné frakce nacházející se v sedimentační nádrži (5), která je s výhodou spojena přepadem (51) se zásobníkem (6).

9. Zařízení pro získávání kapalné frakce z pyrolýzního plynu podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že mezi výstupem (33) ejektoru (3) nebo mezi výstupem (42) ventilátoru (4) a vstupem (21) chladiče (2) je zapojen nejméně jeden přídavný chladič (7) obsahující výstup (72) kapalné frakce, který je zaveden pod hladinu kapalné frakce nacházející se v usazováku (8), který je s výhodou přepadem (81) usazováku (8) spojen se sedimentační nádrži (5) a/nebo se zásobníkem (6).

10. Zařízení pro získáváni kapalné frakce z pyrolýzního plynu podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že mezi výstupem (33) ejektoru (3) nebo mezi výstupem (42) ventilátoru (4) a vstupem (21) chladiče (2) je zapojen nejméně jeden přídavný chladič (7) obsahující výstup (72) kapalné frakce, který je zaveden pod hladinu kapalné frakce nacházející se v sedimentační nádrži (5).

11. Zařízení pro získávání kapalné frakce z pyrolýzního plynu podle nároku 5, vyznačující se tím, že zařízení (1) obsahuje chladící prostor (12), jehož výstup (13) je spojen se vstupem (74) tepelného výměníku (76), který obklopuje alespoň část potrubí přídavného chladiče (7).

12. Zařízení pro získávání kapalné frakce z pyrolýzního plynu podle nároku 5 vyznačující se tím, že výstup (22) plynné frakce z chadiče (2) je zapojen mezi výstup (11, 111) pyrolýzního plynu a vstup (21) chladiče (2) přes trojcestnou armaturu (18), jejíž vstup (181) je připojen k výstupu (22) chladiče (2), jejíž první výstup (182) je připojen mezi výstup (11, lil) pyrolýzního plynu a vstup (21) chladiče (2) a jejíž druhý výstup (183) je spojen se vstupem (191) reakčního prostoru (19) zařízení (1) pro tepelný rozklad pryže a/nebo plastu.

«9 ···· ·· • ·

1Λ ··········»

IV ·«···*· a· ·* ·♦ ··

13. Zařízení pro získávání kapalné frakce z pyrolýzního plynu podle nároku 11, vyznačující se tím, že mezi výstup (13) chladícího prostoru (12) a vstup (74) tepelného výměníku (76) je zapojena armatura (131) pro odvádění plynu vycházejícího z chladícího prostoru (12) mimo zařízení a/nebo pro připojení vstupu (74) tepelného výměníku (76) ke zdroji chladicího nebo teplonosného média.

14. Zařízení pro získávání kapalné frakce z pyrolýzního plynu podle nároku 13, vyznačující se tím, že na vstup (74) tepelného výměníku (76) je připojen třetí ventilátor (132), který je s výhodou svým vstupem připojen k výstupu chladící jednotky (100,101).

15. Zařízení pro získávání kapalné frakce z pyrolýzního plynu podle nároku 11, vyznačující se tím, že chladící prostor (12) je opatřen vstupem (14) chladícího prostoru, který je připojen k výstupu chladící jednotky (100, 101), a to s výhodou přes druhý ventilátor (141).