CZ2008248A3

CZ2008248A3 - Zpusob výroby pomocného rámu, motorového vozidla,jakož i pomocný rám motorového vozidla

Info

Publication number: CZ2008248A3
Application number: CZ20080248A
Authority: CZ
Inventors: Dörr@Jochen; Wibbeke@Michael
Original assignee: Benteler Automobiltechnik Gmbh
Priority date: 2007-04-24
Filing date: 2008-04-22
Publication date: 2008-11-05
Also published as: US7971887B2; FR2915450A1; US20080265626A1; DE102008020467B4; DE102008020467A1

Abstract

Pri zpusobu výroby pomocného rámu (1, 1a) motorového vozidla, k uložení komponent pojezdového ústrojí a/nebo hnacího agregátu motorového vozidla, kdepomocný rám (1, 1a) má ve vzájemném odstupu usporádané a pres profilové prvky (6, 7, 8, 9) spraženélité stycníky (2, 3, 4, 5) z hliníkového materiálu se profilované prvky (6, 7, 8, 9), které jsou duté profily z oceli, vkládají do odlévacího nástroje, ve kterém se oblévají k vytvorení litých stycníku (2, 3, 4, 5). Pomocný rám (1, 1a) je vytvoren výše uvedeným zpusobem.

Description

ZPŮSOB VÝROBY POMOCNÉHO RÁMU, MOTOROVÉHO VOZIDLA,

JAKOŽ I POMOCNÝ RÁM MOTOROVÉHO VOZIDLA ' < ďvokát.

íirv uO Praha ?_zH“‘».ov5 i Oblast techniky

Vynález se týká způsob výroby pomocného rámu motorového vozidla podle znaků v úvodní části patentového nároku 1, jakož i pomocného rámu motorového vozidla podle znaků v úvodní části patentového nároku 10.

Dosavadní stav techniky

Moderní motorová vozidla mají pomocné rámy, které slouží k uložení komponent pojezdového ústrojí a/nebo hnacího agregátu motorového vozidla. Takovéto pomocné rámy jsou tím zároveň součástí osy motorového vozidla. Vyztužují konstrukci předku a/nebo také zadku. Pomocné rámy jsou k tomu pevně spojeny s karoserií osobního motorového vozidla.

Tuhost takovéhoto pomocného rámu je zvláště důležitá, protože během normálního jízdního provozu působí jak vysoké statické, tak i vysoké dynamické síly. Jedná se tedy o relativně komplexní součásti, na které jsou kladeny stále větší požadavky. Jednak se musí optimalizovat deformační chování s ohledem na srážku. Jednak je požadována zvláště lehká a současně v ohybu a krutu tuhá konstrukce.

Stav techniky v oblasti výroby os je realizovat komplexnost geometrie v oblasti napoj ovacích míst ,1S 913(59 ίϊί’ώύΐίύ . :

* v • · ·· • · · · ♦ φ · · · • φ ·«· φ φ « · • · φ φφφ· φφφ prostřednictvím litých styčniků v hliníkovém provedení a tyto lité styčníky spřahovat přes profilové prvky, zejména ve formě protlačovaných mezikusů.

Toto řešení je v důsledku výlučného použití materiálu hliník velmi nákladné. Především není spojení mezi litými styčníky a vytlačovaným profilem z hlediska svařovací techniky v důsledku rozdílných legovacích přísad a hodně se navzájem lišící geometrie bez problému. Protože duté a tim lehké lité části jsou k tomu při výrobě velmi komplexní a drahé, používají se většinou hodně žebrované, otevřené struktury. Takto žebrované struktury prosazují lepším, většinou úplným využitím daného konstrukčního prostoru sice klasická, uzavřená řešení z ocelových trubek nebo miskovitá řešení, jsou však viděno čistě fyzikálně-technicky podloženy do značné míry uzavřeným průřezem ve vztahu k tuhosti v krutu, zejména když se tuhost v krutu vztahuje na hmotu profilového prvku.

Další nevýhodou je malý modul pružnosti materiálu hliník, což je zřejmé zejména u maloobjemových součástí ve velmi malé tuhosti. I přes omezený konstrukční prostor se nemohou překračovat určité minimální objemy součástí. .Aby se.= přesto dosáhly potřebné tuhosti, je vyžadováno ekonomicky sotva odůvodnitelné zvětšení tloušťky vytlačovaných profilů. Jinak se vnější rozměry profilových prvků nesmí zvětšovat v důsledku omezeného konstrukčního prostoru. Žebrované lité styčníky často neumožňují optimální řešeni s ohledem na požadovanou tuhost v krutu.

Podstata vynálezu

Z toho vycházeje je základem vynálezu úkol, využít ♦ Φ Φ ·

Φ ΦΦ·Φ

Φ 4 » «Φ ·

• φ φφΦ* ··*· velmi malou hmotnost i možnou komplexnost litých styčníku z hliníku a současně mezi litými styčníky se rozkládající profilové prvky vyrobit z oceli a provozně spolehlivě navzájem spojit.

Tento úkol se řeší způsobem podle znaků patentového nároku 1, jakož i pomocným rámem se znaky patentového nároku 10.

Výhodná rozvinutí jsou předmětem závislých nároků.

Pevné spojení hliníku a oceli je výslovně těžké. Pevné spojení je možné pouze prostřednictvím speciálních svařovacích procesů, jako například způsobem tlakového svařování, což v předloženém případě není v důsledku komplexní struktury použitelné. K řešení problému se proto navrhuje, profilové prvky, vytvořené jako duté profily z oceli, vložit do odlévacího nástroje, ve kterém se profilové prvky oblastně k vytvoření alespoň jednoho litého styčníku na profilový prvek oblévají. Jedná se tedy o použití řešení technikou tváření k vytvoření pomocného rámu v hybridní konstrukci hliník-ocel. Nosná a spojovací struktura mezi jednotlivými litými styčníky je profilový prvek, z. ocelového materiálu, zejména rám z ocelových trubek, který je oblastně obklopen hliníkovou objímkou, přebírající komplexní uspořádádání povrchu a komplexní napoj ovací funkci. Profilové prvky se rozkládají skrze lité styčníky. Tím jsou lité styčníky duté.

Pomocný rám podle vynálezu obsahuje otevřený nebo uzavřený rám z ocelových trubek. To znamená, že rám tvoří prstenec nebo má dva (otevřené) konce. U dutého profilu rámu se jedná o po obvodu uzavřený dutý profil s tenkostěnným • ·

-4průřezem. Rám sestává buďto z dlouhého, vícekrát ohnutého dutého profilu, který má více úseků, které slouží právě jako profilové prvky, nebo z více oddělených profilových prvků, které jsou spojeny do rámu.

Takovýto hybridní pomocný rám má velmi malou hmotnost, protože lité styčníky jsou skrze uvnitř ležící rámy z ocelové trubky duté. Tuhost zejména tuhost v krutu se zvyšuje absolutně, ale i ve vztahu na celkovou hmotnost pomocného rámu. Dále klesají náklady na materiál, protože podíl hliníku oproti pomocnému rámu z plného hliníku se může snižovat. Profilový prvek, resp. rám z ocelové trubky může mít v protikladu k protlačovaným částem řadu tvarových změn podél své délky, tzn. obsahovat tvářením nebo spojováním vzájemně odlišné průřezové oblasti. Tváření se může uskutečňovat tvářením s vnitřním tlakem, nebo i protlačováním.

Spojení mezi litým styčníkem a profilovým prvkem, resp. rámem se uskutečňuje tvarovým a silovým stykem. Větším tepelným smršťováním hliníku se natáhne litý styčník z hliníku pevně z vnějšku na uvnitř ležící profilový prvek. Tím se._:. vytvoří .lisovaný spoj.. _:.Tento lisovaný spoj se překrývá tvarovým stykem mezi profilovým prvkem a litým styčníkem. Samozřejmě mohou být upravena přídavná opatření ohledně tvarového styku na profilovém prvku nebo na rámu, pokud je to nutné. Ke zlepšení tvarového styku se mohou vytvářet před obléváním, alespoň v podélných úsecích k oblévání, oblastně prvky s tvarovým stykem. Pod prvky s tvarovým stykem je možno rozumět změny průřezu v podélném směru, tzn. zejména drážkování nebo vystavení, do kterých teče kapalný hliník během oblévání.

-5Vyčnívající tvarový styk může být realizován zejména tím, že profilový prvek a zejména rám je ohnutý nebo se ohýbá a že lité styčníky se v oblasti ohybů nalévají. Pouze uspořádáním litých styčníků v oblasti ohybů je vyloučeno podélné přesunutí litého styčníku vzhledem k rámu, resp.

vzhledem k profilovému prvku.	Stejně	tak	málo	je možné
přetočení kolem podélné osy rámu,	resp.	profilového	prvku.
Další výhoda je spatřována	v tom,	že na	rámu,	resp. na
profilovém prvku se mohou jak	před,	tak	i po	oblévání

fixovat přidržovací prvky z oceli, zejména navařovat.

Pomocný rám může být vytvořen jednodílný nebo vícedílný, takže se i při použití ocelové trubky nechají vytvořit komplexní a lehké struktury.

U způsobu podle vynálezu se používají licí nástroje, které jsou vhodné k odlévání do formy litých styčníků. Poté, co byl rám z ocelových trubek nebo jeho část, tzn. profilový prvek, vyroben ohýbáním, spojováním, hydroformováním a/nebo ražením v požadované kombinaci, vkládájí/vkládá se do odlévacího nástroje, který obsahuje k odlití litých styčníků sloužící prvku,

Následně přizpůsobená vybrání k resp. k uložení částí se uskutečňuje odléváni, časově po sobě, tzn.

odlévají skupinách nebo všechny současně.

uložení rámu/prof.ilového.· . rámu/profilového prvku.

přičemž lité styčníky se jednotlivě, sdružené ve Spojovací součásti ocelhliník se mohou po odlévání spojovat do pomocného rámu.

Alternativně tvoří spojovací součást sama pomocný rám, který se přivádí dalšímu zpracování.

Vycházeje z metalografických zkušeností před a po testu odolnosti proti korozi (VDA~Wechseitest, VDA 621-415),

91369 (91369b) • · φ φ φφφφ φφφφ

φ stejně jako vycházeje z výzkumů pevnosti ve vytlačovacích zkouškách a zkouškách v krutu ukazují se duté profily z ocelového materiálu St35 v kombinaci s předběžným a následným zpracováním jako k oblévání nej vhodnější. Jako předběžné zpracování profilových prvků před obléváním se osvědčila kombinace z otryskávání povrchu následována odmaštěním s následujícím volitelným předehřátim. Následné zpracování litých styčníků po odlévání, sestávající z uzavírání povrchu přechodové oblasti mezi profilovým prvkem a hliníkovým litým styčníkem a následujícího KTL-povlékání (KTL = katodové lakování máčením) vykázalo dobré korozní chování,

Pro utěsnění v přechodové oblasti oceli a hliníku se přednostně používá jednosložkový, teplem vytvrzující těsnící prostředek na bázi epoxidová pryskyřice/polyuretan. Poté, co se těsnicí prostředek aplikuje za studená, uskutečňuje se předvytvrzení prostřednictvím vzdušné vlhkosti nebo teploty. K výhodám produktu náleží dobrá odolnost proti vyprání po uskutečněném předvytvrzení, vhodnost k utěsnění rozdílných kovů (např. ocel, hliník), jakž i schopnost povlečení práškem, resp. KTL. Systém vytvoří za působení vzdušné vlhkosti, .při . pokojové teplotě . tenkou blanku, na. povrchu, která těsnicí prostředek chrání před vypráním. Konečné vytvrzeni se uskutečňuje pak prostřednictvím tepelného působení, například v KTL-peci. Mimo to se pro konečné vytvrzeni hodí i infračervená a indukční zařízení.

Průběh procesu v nízkotlakém způsobu lití do písku se může dělit do 8 procesních kroků:

1. Připravení/Dělení ^1691353(913696)^

V prvním procesním kroku se profilový prvek připravuje, zejména se v něm přiřezává na požadované délky. V zásadě je myslitelné, profilové prvky v požadované délce odebírat od dodavatele. V tomto případě odpadá tento procesní krok.

2. Tváření

Dále se profilový prvek uvádí do svého konečného tvaru.

Zde se používají především ohýbací operace. Při komplikovaných geometriích se mohou používat i způsoby s podporou činného média, jako tváření s vysokým vnitřní tlakem (IHU). V rámci tváření profilových prvků se mohou v pozdější spojovací oblasti profilových prvků a litých styčníků upravovat přídavné prvky s tvarovým stykem, jako například drážkování.

3. Předběžné zpracováni

Následně na to se profilové prvky alespoň nebo výlučně v oblasti, která se má později oblévat, zbavují pomocí otryskávaciho procesu povrchové oxidace a nečistot. Navíc se povrch otryskáváním zdrsňuje. Nato následuje přednostně čištěni v odmašťovací lázni. ...

4. Příprava odlévání

Bezprostředně před obléváním profilových prvků v nízkotlakém lití do písku se má uskutečnit ohřátí profilového prvku v oblasti k oblévání. Teplota v oblasti od 380°C do 420°C, zejména 400°C se ukázala jako vhodná. Pro ohřátí přichází v úvahu vedle horkého vzduchu i induktivní ohřev. Poslední má výhodu, že přes přizpůsobenou geometrii induktoru musí být ohříván pouze ten úsek profilového prvku, ¢^16 9136» (91333b) • · ......... *; ;

*.....··..· **«* *«** ·· · ·* * který má být také obléván. Tím se zmenšuje nebezpečí deformace teplem v ostatních úsecích profilového prvku.

Jinými slovy může být profilový prvek úplně nebo v podstatě jenom v oblasti k oblévání ohříván na požadovanou teplotu.

Prostřednictvím vysokých nahřívacich příkonů indukčního ohřevu je možné, profilový prvek ohřát ve velmi krátkém čase. Je možné ohřát trubku s vnějším průměrem 35 mm za 6 sekund na délce 150 mm z 20°C na 400°C.

5. Odlévání

Při nízkotlakém odléváni do pisku by se měl profilový prvek přímo po ohřátí vložit do pískové formy a oblít, aby se zabránilo ochlazení. Pro výrobu větších počtů kusů by se mohly používat i alternativní způsoby liti, jako například tlakové lití. Při tlakovém liti není příp. nutné, profilový prvek zcela nebo částečně ohřívat. Při tlakovém lití by se použitím pozinkovaných profilových prvků podle okolností mohlo upustit i od následného katodového lakování máčením.

6. Dělení

Po licím procesu se funkční plochy pomocného rámu opatřené litými styčníky následně zpracovávají způsoby třískového obrábění. Při tom se používají především vrtací nebo frézovací operace.

7. Uzavírání povrchu

V následujícím procesovém kroku se nanáší hmota k uzavření povrchu v přechodové oblasti profilového prvku a litého styčníku z hliníku. Při tom se používají robotem

-9• · φ·*·ΦΦΦΦ řízená aplikační zařízení.

8. Povlékání

Po nanesení hmoty k uzavření povrchu se tato musí nejprve předvytvrdit, například po dobu 4 hodiny při teplotě asi 23°C. V návaznosti na předvytvrzení se uskutečňuje KTLpovlékání, z kterého vychází pomocný rám jako hotový díl.

V zásadě platí pro všechny procesní kroky, že manipulace se součástmi pomocného rámu mezi jednotlivými zpracovávacími kroky se může uskutečňovat za pomoci robotů. Tím by byla reprodukovatelnost procesů a rovnoměrnost kvality největší.

V rámci vynálezu byl vyvinut koncept, který dovoluje, v nízkotlakém způsobu lití do písku spojovat procesně jistě hliníkové lité styčniky s rámem z ocelových trubek, aby se vytvořil pomocný rám k uložení komponent pojezdového ústrojí a/nebo hnacího agregátu motorového vozidla.

Pro vyžadované základní výzkumy byly vyrobeny modelové styčniky nízkotlakým .způsobem lití do písku a v rámci licích pokusů zkoumány různé trubkové materiály (St35 a 1.4301) s různými povrchy.

V metalografických výzkumech se ukázalo u nepovlečených dutých profilů, že výskytu lunkrů v odlitku může být prostřednictvím předběžného zpracování účinně bráněno. Toto předběžné zpracování sestávalo z otryskávání povrchu trubky otryskávacím prostředkem AFESIKOS firmy Asikos Strahlmittel GmbH, Německo, U tohoto otryskávacího prostředku se jedná o syntetický, minerální, železa prostý otryskávací prostředek podle ISO 11126, totiž o skleněnou taveninu křemičitanu hlinitého s měrnou hmotnosti 2,6 g/cm³. Zrnitost činila 0,2 až 0,5 mm při otryskávacim tlaku 2 bary. Poté, co se uskutečnilo otryskáváni, následovalo odmaštěni acetonem a následně předehřátí profilových prvků na 400°C, Ukázalo se, že u zkoumaných, povlečených profilových prvků ve tvaru trubek (St35 žárově pozinkovaný, St35 žárově pozinkovaný a tepelně zpracovaný, St35 galvanicky pozinkovaný) vznikaly silněji lunkry a praskliny, které nemohly být zcela redukovány ani předběžným zpracováním. U profilových prvků z St35 se žárovým pozinkováním se mohla po oblití ve spojovací oblasti hliníku a oceli prokazovat nová mezivrstva s dobrými adhezními vlastnostmi,

U trubek z materiálů St35 a 1.4301 se mohlo dosahovat předběžným zpracování velmi dobrého natékání taveniny. U výzkumů na stárnutí byly u dutých profilů z St35 pomocí kombinace z uzavírání povrchu a KTL-povlékání dosaženy s ohledem na korozi dobré výsledky. Uvedenými opatřeními mohlo být zabráněno vnikání vlhkosti do spojovací oblasti dutého profilu a lítých styčníků.

U .vytlačovacích výzkumů se- ukázalo, že byly dosaženy vysoké pevnosti až 60 kN u žárově pozinkovaných trubek, a že to je díky mezivrstvě, která se při oblévání tvoří na trubce. U nepovlečených trubek z St35 bylo na základě rozdílných koeficientů tepelné roztažnosti oceli a hliníku zjištěn zřetelný vliv zkušební teploty na spojovací pevnost. Ukázalo se, že spojovací pevnost klesá se stoupající zkušební teplotou. Vliv stárnuti na sily pro utržení ve vytlačovací zkoušce byl u oblitých a následně utěsněných trubek z St35 neznatelný. Bez tepelného zpracování hliníku po oblévání se získaly vyšší síly pro utržení ve vytlačovací ťd_K9Í 369^1’$$ .

VÍ·* . .L .,·

• V

φ · ·· φ · φ φ · · φφ · · • φ φ · • φ φ ·φφ· φ φ « · zkoušce a mohlo být pozorováno zesílené nasunování hliníkových částic na povrchu trubky v průběhu zkoušek. Podobný vliv na spojovací pevnost se mohl přiřazovat i otryskávání povrchu trubky. Otryskané povrchy u trubkového materiálu St35 ukázaly jak vyšší síly pro utržení, tak i zesílené nasunování hliníkových částic ve vytlačovacím způsobu v porovnání k neotryskaným trubkám. Také materiál trubek samotný měl vliv na síly pro utržení ve vytlačovací zkoušce. (J trubek z St35 s otryskaným povrchem a tepelným zpracováním mohly být zjištěny síly pro utržení 30 kN. U trubek z 1.4301 a stejných parametrů ležely hodnoty pro síly pro utržení se 14 kN zřetelně níže. Pravděpodobně vede otryskávání povrchů trubek u různých ocelových materiálů k různým strukturám povrchu a ve spojení s tím k různě vysokým silám pro utržení.

Ve zkouškách v krutu u litých styčníků s délkou přeplátování 45 mm mohly být rovněž zjišťovány rozdílně vysoké síly pro utržení pro trubkový materiál St35 (1,4 kN) a 1.4301 (0, 9 kN) . Dále se ve zkouškách s oblitými trubkami z St35 ukázalo, že souvislost mezi délkou přeplátování a momentem pro roztržení není lineární. K tomu byl u trubek z St35 po cyklickém předpoš.kození .zjištěn :..úbytek spojovací pevnosti ve zkoušce na krůt.

Očekává se, že vyššími rychlostmi ochlazování a vyšším licím tlakem při způsobu tlakového lití je oblití povlečených dutých profilů méně problematické než v nízkotlakém lití do písku. Podle okolnosti se může změnou způsobu lití zjednodušit i předběžné zpracování trubek, tzn. zejména se může upustit od předehřívání a otryskávání.

Přehled obrázků na výkresech

91369 ^I369hjl

-12Možné příklady provedení jsou dále vysvětlovány za pomoci obrázků. Na výkresech ukazuje:

obr. 1	první formu provedení pomocného rámu blíže neznázorněného motorového vozidla v uzavřené formě provedeni, jakož i;
obr. 2	další formu provedení pomocného rámu pro motorové vozidlo;
obr. 3	pomocný rám z obrázku 1 ve znázornění v řezu;
obr, 4	další znázornění v řezu pomocného rámu z obrázku 1.

Příklady provedení vynálezu

Obrázek 1 ukazuje pomocný rám - nazývaný také nápravnice - osobního motorového vozidla. Pomocný rám 1 má čtyři lité styčníky 2, 3, 4, 5, které jsou uspořádány vždy v rohové oblasti, pomocného rámu 1, ..jakož i. profilové prvky 6, 7, 9' které se rozkládají mezi příslušnými litými styčníky 2, 3, 4, 5. Znázorněný pomocný rám 1 je uzavřená rámová součást.

Forma provedení obrázku 2 se odlišuje od té z obrázku 1 pouze tím, že tam znázorněný pomocný rám la není uzavřený, nýbrž otevřený. Na obrázku 1 znázorněný profilový prvek 7 je do určité míry rozdělen, přičemž konce 10, 11 rámu 13 jsou navzájem uspořádány v odstupu. Na obrázku 2 je možno seznat, že se u jednotlivých profilových prvků 6, 7, 8, 9 jedná o :;S T.3S0,(91368b)

-13•T

'.'í

I * · ···· · · · · · , . . · · · · .» · ·· ·· dutý profil po dutý profil. V tomto příkladu provedení j obvodu uzavřená, tenkostěnná ocelová trubka, která tvoří nosný rám 12, 13 pomocného rámu 1, la.

U tohoto příkladu provedení se jednotlivé profilové prvky 6, Ί_, 8, 9 nespojují s jednotlivými litými styčníky 2, 3, 4, 5 odděleně, protože rám 12, 13 je průchozí součást, která se také rozkládá skrze lité styčníky 2, 3, 4, 5. Lité styčníky 2, 3, 4,. 5 jsou odlity tvářecím postupem z vnější strany kolem rámu 12, 13, jak je možno seznat pomocí znázornění v řezu obrázků 3 a 4. Materiál litých styčníků 2, 3, 4, 5 se nachází výlučně z vnější strany rámu 12. To znamená, že lité styčníky 2, 3, 4, 5 jsou uvnitř duté.

Tvarový styk mezi litými styčníky 2, 3, 4, 5 a rámem 12, 13 se mimo jiné realizuje ohyby rámu 12, 13. To znamená, že lité styčníky 2, 3, 4, 5 jsou uspořádány v ohnutých rohových oblastech rámů 12, 13 a do jisté míry jej na způsob manžety obklopují, aby se zabránilo jak přesunutí v podélném směru, tak také přetočení kolem podélné osy rámu 12, 13.

Pomoci obrázků 3 a 4 je navíc zjistitelné, že lité styčníky 2, 3, 4, 5 jsou zřetelně provedeny více tenkostěnné, než tenkostěnná ocelová trubka, která., je tvarovým stykem vložená ve středu litých styčníků 2, 3, 4,

Claims

1. Způsob výroby pomocného rámu (1, la) motorového vozidla, k uloženi komponent pojezdového ústrojí a/nebo hnacího agregátu motorového vozidla, přičemž pomocný rám (1, la) má ve vzájemném odstupu uspořádané a přes profilové prvky (6, 7, 8, 9) spřažené lité styčníky (2,

3, 4, 5) z hliníkového materiálu, vyznačující se tím, že profilové prvky (6, 7, 8, 9) jsou duté profily z oceli, které se vkládají do odlévacího nástroje, ve kterém se oblévají k vytvoření litých styčníků (2, 3,

4, 5).

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se do jednoho rámu (12, 13) spojuje více profilových prvků (6, 7, 8, 9) opatřených litými styčníky (2, 3, 4, 5).

3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se profilové prvky (6, 7, 8, 9) před odléváním spojuji do. otevřeného nebo uzavřeného, rámu (12, 13.).

4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že se na profilovém prvku (6, 7, 8, 9) nebo na rámu (12, 13) před odléváním alespoň v podélných úsecích, které mají být oblity, vytváří oblastně prvky s tvarovým stykem.

5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se profilový prvek (6, 7, 8, 9) nebo rám ohýbá a že se litý styčník (2, 3, 4, 5)

-15v oblasti ohybů odlévá kolem profilového prvku (6, 7,

8, 9) nebo kolem rámu (12, 13).

6. Způsob podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že se tvářením vytvářejí vzájemně odlišné průřezové oblasti profilového prvku (6, 7, 8, 9) nebo rámu (12, 13).

7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že profilový prvek (6, 7, 8, 9) nebo rám (12, 13) se tváří vnitřním vysokým tlakem.

8. Způsob podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že profilový prvek (6, 7, 8, 9) nebo rám (12, 13) se tváří ražením.

9. Způsob podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že před nebo po odlévání se na profilový prvek (6, 7, 8, 9) nebo na rám (12, 13) upevňuje alespoň jeden přidržovací prvek.

10. Pomocný rám (1, la) motorového vozidla, obsahující ve vzájemném odstupu, uspořádané a přes .profilové prvky (6, 7, 8, 9) spřažené lité styčníky ' (2, 3, 4, 5) z hliníkového materiálu, vyznačující se tím, že profilové prvky (6, 7, 8, 9) jsou duté profily z oceli a že lité styčníky (2, 3, 4, 5) jsou odlity kolem profilových prvků (6, 7, 8, 9).

11. Pomocný rám podle nároku 10, vyznačující se tím, že je do jednoho rámu (12, 13) spojeno více profilových prvků (6, 7, 8, 9) opatřených litými styčníky (2, 3, 4, 5).

12. Pomocný rám podle nároku 10, vyznačující se tím, že profilové prvky (6, 7, 8, 9) tvoři otevřený nebo uzavřený rám (12, 13).

13. Pomocný rám podle některého z nároků 10 až 12, vyznačující se tím, že profilový prvek (6, 7, 8,

9) nebo rám (12, 13) je v oblasti litého styčniku (2, 3, 4, 5) zakřiven kolem své podélné osy. 14. Pomocný rám podle některého z nároků 10 až 13,

vyznačující se tím, že profilový prvek (6, 7, 8,

9) nebo rám (12, 13) mají vzájemně odlišné průřezové oblasti.

15. Pomocný rám podle některého z nároků 10 až 14, vyznačující se tím, že profilový prvek (6, 7, 8, 9) nebo rám (12, 13) má v oblasti litého styčniku (2, 3, 4, 5) vytvarované prvky s tvarovým stykem.

16. Pomocný rám podle některého z nároků 10 až 15, vyznačující se tím, že profilový prvek (6, 7, 8, 9) nebo rám (12,-13) je vytvořen- vnitřním· vysokýmtlakem.

17. Pomocný rám podle některého z nároků 10 až 16, vyzná čuj ící se tím, že na profilovém prvku (6, 7, 8, 9) nebo na rámu (12, 13) je upevněn alespoň jeden přidržovací prvek. 18. Pomocný rám podle některého z nároků 10 až 17, vyznačující se tím, že lité styčníky (2, 3, 4,

5) jsou skrze uvnitř ležící profilové prvky (6, 7, 8, v ,._Λ .

-

17z nároků 11 až

18,

9) nebo skrze uvnitř ležící rám (12, 13) duté.

19. Pomocný rám podle některého vyznačující se tím, že lité styčníky (2, 3, 4,

5) jsou uspořádány v rohových oblastech rámu (12, 13).

20. Pomocný rám podle některého z nároků 11 až 19, vyznačující se tím, že lité styčníky (2, 3, 4, 5) jsou uspořádány v odstupu od konců (10, 11) rámu (12, 13).

21. Pomocný rám podle některého z nároků 10 až 20, vyznačující se tím, že profilové prvky (6, 7, 8, 9) jsou vytvořeny ze slabostěnného uzavřeného dutého profilu ve formě ocelové trubky.