CZ2006215A3 - Stabilizovaná prísadová briketa a zpusob její výroby - Google Patents

Stabilizovaná prísadová briketa a zpusob její výroby Download PDF

Info

Publication number
CZ2006215A3
CZ2006215A3 CZ20060215A CZ2006215A CZ2006215A3 CZ 2006215 A3 CZ2006215 A3 CZ 2006215A3 CZ 20060215 A CZ20060215 A CZ 20060215A CZ 2006215 A CZ2006215 A CZ 2006215A CZ 2006215 A3 CZ2006215 A3 CZ 2006215A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
metallurgical
stabilized
briquette
sludge
components
Prior art date
Application number
CZ20060215A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ304321B6 (cs
Inventor
Gajdzica@Karel
Gajdzica@Martin
Original Assignee
Gajdzica@Karel
Gajdzica@Martin
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Gajdzica@Karel, Gajdzica@Martin filed Critical Gajdzica@Karel
Priority to CZ2006-215A priority Critical patent/CZ304321B6/cs
Priority to AT06466013T priority patent/ATE510033T1/de
Priority to PL06466013T priority patent/PL1772527T3/pl
Priority to EP20060466013 priority patent/EP1772527B1/en
Publication of CZ2006215A3 publication Critical patent/CZ2006215A3/cs
Publication of CZ304321B6 publication Critical patent/CZ304321B6/cs

Links

Landscapes

  • Manufacture And Refinement Of Metals (AREA)

Abstract

Stabilizovaná prísadová briketa do vsázky pro hutní agregáty, vytvorená na bázi kovonosných a/nebo nemetalických materiálu, zejména materiálu vznikajících pri hutních procesech jako vedlejší produkt,poprípade hutních odpadu, ve forme jemných prachových podílu, jemné frakce a/nebo stabilizovaných hutních kalu, odprašku, ci jejich smesi, pojiva, prípadných ostatních doprovodných primísenin a zbytkového podílu vody, pricemž ve forme jemné frakce obsahuje 1 až 80 % hmotn. feritického podílu.

Description

Stabilizovaná přísadová briketa a způsob její výroby
Oblast techniky
Vynález se týká stabilizované přísadové brikety, vyrobené ze stabilizovaných kovonosných i nemetalických materiálů, zejména materiálů vznikajících při hutních procesech jako vedlejší produkt, popřípadě hutních odpadů, kalů a odprašků, určené pro využití ve vsázkách do hutních agregátů a způsobu její výroby.
Dosavadní stav techniky
V hutnictví se jako přísada do vsázky hutních agregátů běžně používají brikety, vyrobené z hutních odpadů či obdobných látek, a to za účelem zejména problematické likvidace těchto materiálů a zároveň efektivního využití v nich obsažených prvků. Briketováním se přitom dosahuje podstatně menších nákladů na jejich zpracování než při dosud běžně používaném zpracování těchto materiálů přes aglomeraci.
V podstatě bezproblémové je briketování chemicky, fyzikálně i jinak stálých materiálů, které se před lisováním do briket obvykle pro zvýšeni soudržnosti a tím pevnosti vyráběné brikety míchají s nej různějšími pojivý. Například ze zveřejněné přihlášky vynálezu CZ PV 4215-90 je známý suchý způsob briketování hutních prachů za studená, při němž se hutní prach, zejména ocelový prach vzniklý při dmýchání kyslíku, ve směsi s alespoň z jednou z látek, jako je vápno, dolomit, magnezit, dunit, olivín a bauxit, ve vypálené nebo nevypálené podobě, při normální těplotě 20°C tlakem nad 1000 MPa lisuje na přepravy schopné bezprašné brikety. Rovněž je známý způsob výroby za studená lisovaných briket z hutní odpadní látky, obsahující železo,
jako jsou okuje, mícháním této hutní odpadní látky s pojivém, vytvořeným z jedné nebo více složek, například s vápenným hydrátem a melasou dle zveřejněné přihlášky vynálezu CZ PV 1523-94. Podstata tohoto způsobu spočívá v tom, že okuje se míchají s hematitickou jemnou látkou při tvorbě obalové vrstvy, sestávající z částic hematitické pevné látky a obsahující jednotlivé magnetitické částice, a následně se přimíchává pojivo.
železo, postupně oxiduje na vzniká teplota až 1000°C,
Velmi problematické je naopak briketování nestabilních materiálů, například hutních odpadů, nestabilních hutních kalů či odprašků, v nichž dlouhodobě probíhají nej různější reakce, mající negativní vliv na stabilitu, pevnost a tvar případně z nich vyrobeného vsázkového materiálu. Hutní kaly vznikají při odsávání spalin z metalurgických procesů na čistírnách, kde jsou tyto spaliny na filtrech zkrápěny vodou a tím jsou ve formě kalů vytěsněny v nich obsažené prachové částice. Tyto kaly jsou poté zahušťovány a dosud v převážné míře pouze deponovány na skládkách, kde v nich následně vzniká chemická reakce, při které metalické oxid železítý. Při této reakci přičemž průběh reakce a výše teploty jsou nevypočitatelné. Kromě metalického železa, kterého je obvykle v kalech nejvíce, obsahují tyto kaly další nejrůznější kovové i nekovové prvky a jejich sloučeniny. Proto v deponovaných hutních kalech dochází zároveň i k dalším reakcím, jejichž chemismus není dosud dostatečně popsán. Takto deponované materiály tak neúnosně zatěžují životní prostředí, přičemž jejich množství neustále narůstá. Jsou sice známé způsoby dalšího využití těchto látek, nicméně tyto způsoby jsou natolik neefektivní, že jsou využívány vzhledem k jejich množství v podstatě pouze sporadicky, například při výrobě cementu. Obdobné je to i v případě hutních odprašků, tyto jsou ovšem j ímány a deponovány v prachové podobě se zvýšeným negativním vlivem na čistotu ovzduší.
Pro využití hutních kovonosných odpadů v oblasti hutnictví je dále známý způsob úpravy jemnozrnných hutních úletů a kalů s obsahem zinku a olova na bázické, částečně metalizované pelety a zinkoolovnatý prach redukcí jemnozrnných úletů a kalů za případné přítomnosti tavidla podle přihlášky vynálezu CZ PV 550-91. Jemnozrnný úlet a/nebo kal se přitom mísí s vápnem v množství nezbytném k dosažení bazicity rezultující směsi 2,5 až 5, načež se směs homogenizuje a peletizuje k získání pelet o velikosti 3 až 25mm a tyto pelety se redukují při teplotě 980 až 1050°C po dobu 1 až 5 hodin. Z přihlášky CZ PV 3911-89 je známý rovněž metalotermický způsob zpracování, v tomto případě kalírenských kalů, podle něhož se 18 až 28 hmot. dílů kalírenských kalů smísí s 62 až 82 hmot. díly hliníkové krupice a případně až s 10 hmot. díly nehašeného vápna, načež se vyvolá aluminotermická reakce, čímž vznikne ocelový slitek pro vsázku do ocelářské pece. Jak je z těchto známých způsobů zpracování hutních odpadních kalů patrno, je toto zpracování značně technologicky náročné a v mnoha případech nevyhovující jak z hlediska omezených druhů zpracovávaných kalů, tak z hlediska jejich uplatnění jako přísady do vsázky nej různějších hutních agregátů.
Dosud nejefektivnějším způsobem zpracování nestabilních hutních odpadů pro jejich zpětné využití v hutnictví je zatím řešení dle přihlášky CZ PV 2005-62, jejímž předmětem je přísadová briketa, určená pro široké použití ve vsázkách do nejrůznějších hutních agregátů, a způsob její výroby. Podstata tohoto řešení spočívá v tom, že přísadová briketa obsahuje jako základní složku 50 až 98 % hmotn. kovonosných a/nebo nemetalických hutních odpadů, chemicky stabilizovaných hutních kalů a odprašků, dále pak 1 až 25 % hmotn. pojivá, zbytek tvoří voda a případné doprovodné odpadové přímíseniny. Původně nestabilní kovonosné i nemetalické hutní kaly či odprašky se přitom před lisováním do podoby briket nejprve stabilizují přimícháním stabilizátoru, načež se po stabilizační dobu vystaví jeho působení za účelem ukončení v nich probíhajících reakcí.
Stabilizační doba činí zpravidla nejméně 1 až 30 dnů, přičemž s výhodou se hutní kaly stabilizují stabilizátorem vápenocementové směsi kg hutního kalu za stabilizačního procesu na bázi cementu, vápna nebo v množství 1 až 28 kg na 100 spolupůsobení vody, která se do přidává samostatně nebo která je v hutních kalech obsažena. Takto vyrobené přísadové brikety pak mají potřebnou kusovost, otěruvzdornost, pevnost, jsou dobře tavitelné, chemicky, mechanicky a objemově stálé a jejich tvar je dán požadavky odběratele na vsázku.
Úkolem předkládaného vynálezu je na základě řešení dle CZ PV 2005-629 rozšířit sortiment těchto přísadových briket na bázi stabilizovaných hutních kalů a odprašků s cílem dále zefektivnit jak jejich využití v hutnictví, tak i jejich vlastní výrobu.
Podstata vynálezu
Tento úkol je řešen stabilizovanou přísadovou briketou do vsázky pro hutní agregáty, vytvořenou na bázi kovonosných a/nebo nemetalických materiálů, zejména materiálů vznikajících při hutních procesech jako vedlejší produkt, popřípadě hutních odpadů, ve formě jemných prachových podílů, jemné frakce a/nebo stabilizovaných hutních kalů, odprašků či jejich směsí, pojivá a s případnými ostatními doprovodnými přímíseninami a zbytkovými podíly vody, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že ve formě jemné frakce obsahuje 1 až 80 % hmotn. feritického podílu.
Feritický podíl může být přitom tvořen například okujemi, ocelovými či litinovými třískami, drobnými kusovými částicemi feritického šrotu nebo jehlicemi, broky či jejich směsí. Tím dochází ke zlepšení fyzikálně-chemických
vlastností přísadových briket, jako je například zvýšení obsahu železa a zvýšení pevnosti brikety.
Ze široké škály materiálů může stabilizovaná přísadová briketa podle vynálezu obsahovat kovonosné a/nebo nemetalické materiály nejrůznějších druhů, obtížně použitelné pro hutní proces z důvodů nevhodné kusovosti, například jemné a prachové podíly vápence, grafit, antracit nebo prachový kalcinovaný petrolejový koks, prachové či jemné frakce bauxitu, FeSi, FeSiMn, mleté konvertorové vyzdívky a svářkové strusky a podobně s cílem jejich likvidace a zároveň využití v nich obsažených prvků. Kromě všech výše uvedených materiálů, zejména zmíněných stabilizovaných hutních kalů a odprašků, může přísadová briketa podle vynálezu obsahovat samozřejmě i jiné neodpadové materiály, které jinak tvoří běžnou součást vsázky, například vsázkový koks a podobně. Množství těchto materiálů se může pohybovat v rozmezí 50 až 98 % hmotn. jak je tomu u řešení dle CZ PV 2005-629, nicméně zejména při vyšším obsahu přidávaného feritického podílu dle nyní předkládaného vynálezu i v množství menším, a to obvykle v rozmezí 20 až 80 % hmotn., případně i nižším.
Podstata vynálezu spočívá rovněž ve způsobu výroby těchto stabilizovaných přísadových briket vzájemným míšením jejích jednotlivých složek a zpracováním do tvaru brikety například lisováním či dusáním s tím, že chemicky nestabilní složky, jako jsou zejména hutní kaly a odprašky, se stabilizují přimíšením stabilizátoru například na bázi cementu, vápna nebo vápenocementové směsi a následným vystavením jeho působení do doby ukončení v nich probíhajících reakcí, přičemž tato podstata spočívá v tom, že nestabilní složky se ještě před jejich stabilizací nejprve promísí alespoň částečně s nejméně jednou ostatní složkou vyráběné brikety, přičemž stabilizaci přídavkem stabilizátoru za spolupůsobení vody a následnému vystavení část míšení výchozí směsi.
stabilizační době se podrobuje takto připravená výchozí směs nestabilních a stabilních složek, která se po uplynutí stabilizační doby poté mísí v požadovaném poměru se zbývajícími složkami kompletní briketové směsi. Obvykle přichází v úvahu provést podstatnou jednotlivých složek před stabilizací této
Doplnění této směsi o zbývající složky resp. jejich zbývající množství do požadovaného poměru je vhodné provést současně s jejím míšením s pojivém a vodou až před jejím zpracováním do briket, přičemž se v této fázi s výhodou výchozí směs doplňuje pouze o složky, jako je podsítný koks nebo nej jemnější frakce feritického podílu, které zvyšují účinek pojivá a znamenají výslednou vyšší pevnost a otěruvzdornost vyráběné brikety, případně umožňují snížit množství použitého pojivá.
Je samozřejmě možné smísit nestabilní složky ihned se všemi ostatními složkami vyráběné brikety včetně jemné frakce feritických podílů v požadovaném poměru najednou, přičemž stabilizaci přídavkem stabilizátoru za spolupůsobení vody a následnému vystavení stabilizační době se podrobuje kompletní takto připravená briketová směs.
Jak je již známo ze zmíněné CZ PV 2005-629 činí zpravidla stabilizační doba nejméně 1 až 30 dnů a množství stabilizátoru 1 až 28 kg na 100 kg zpracovávaných hutních kalů či odprašků za spolupůsobení vody, která se do stabilizačního procesu přidává samostatně nebo jež je např. v hutních kalech obsažena. Na rozdíl od řešení dle této přihlášky se však tyto zejména chemicky nestabilní látky nestabilizuji samostatně, nýbrž jak uvedeno výše ve směsi se všemi nebo alespoň jednou z ostatních složek, které stabilizaci nepotřebují. Veškeré míšení základních složek nebo alespoň jeho podstatnou část tak lze provést při jedné operaci, což podstatně zefektivňuje celou výrobu briket, homogenizuje briketovou směs a zrovnoměrňuje konečné složení briket.
Proces stabilizace celé směsi, tak jako při stabilizaci pouze samotného hutního kalu, obvykle probíhá v blocích, do kterých se zpracovávaná briketová směs s výhodou slisovává, přičemž před vlastním lisováním přísadových briket po uplynutí stabilizační doby je nutno tyto bloky samozřejmě rozmělnit na drť o potřebné velikosti zrn, která je přímo úměrná velikosti vyráběných briket.
Stabilizační přísadovou briketu podle vynálezu lze nicméně vyrábět i způsobem, který je obdobný řešení dle výše zmiňované CZ PV 2005-629 s tím, že feritický podíl s případnými dalšími složkami, jako je podsítný koks a podobně, se mísí s již předem stabilizovanými hutními kaly či odprašky.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Stabilizovaná přísadová briketa dle tohoto příkladného provedení vynálezu obsahuje 45 % hmotn. stabilizovaných kovonosných hutních kalů, 20 % hmotn. stabilizovaných hutních odprašků, 15 % hmotn. feritického podílu ve formě okují, 15 % hmotn. cementu jako pojivá, zbytek voda.
V tomto příkladu použité kovonosné odprašky obsahují 58,6 % hmotn. Fe, 1,48
4,01 hutní kaly a hutní 1,06 % hmotn. MnO, hmotn. MgO, 2,76 % hmotn. Zn, 1,50 % hmotn. SiO2, hmotn. CaO a dále již zanedbatelné množství dalších prvků, jako například S, Cr, Pb, Cu, Ni, a jejich oxidů jako Al 0 , TiO , či solí jako CaF atd..
Stabilizovaná přísadová briketa se vyrábí smísením všech v ní obsažených základních složek, včetně nestabilních hutních kalů a odprašků, se stabilizátorem, poté se přidá
potřebné množství vody pro dosažení zavlhlé směsi, načež se tato kompletní briketová směs vystaví působení stabilizační doby. Stabilizátorem je vápenocementová směs v množství 9 kg na 100 kg stabilizované směsi. Stabilizační doba činí 15 dnů, přičemž na tuto dobu se briketová směs slisuje do bloků z důvodů lepší skladovatelnosti. Poté se bloky rozdrtí na částice o zrnitosti zhruba 0,1 až 20 mm.
Rozdrcená briketová směs se poté pouze promísí s pojivém a vodou pro lisování do briket, načež jsou tyto brikety s výhodou ještě po dozrání, což je zhruba 28 dnů, vsázkyschopné.
Příklad 2
Stabilizovaná přísadová briketa dle druhého příkladného provedení vynálezu obsahuje 25 % hmotn. ocelových broků, 20 % hmotn. okují, 15 % hmotn. litinových třísek, t.j. celkem 60 % hmotn. feritického podílu, dále pak 20 % hmotn. stabilizovaných hutních odprašků, 15 % hmotn. cementu jako pojivá a zbytek voda.
Co se týče použitých hutních odprašků jedná se v podstatě o shodný materiál s hutními kaly jako z příkladu 1, jenž je pouze zachycován jinou technologií.
Stabilizovaná přísadová briketa se vyrábí obdobně jako v příkladu 1 pouze s tím rozdílem, že stabilizaci se podrobují nestabilní hutní odprašky ve směsi s celým podílem, t.j. s 25 % hmotn., ocelových broků a pouze s polovinou podílu, t.j. 10 % hmotn., okují. Stabilizátorem je cement v množství 7 kg na 100 kg stabilizované směsi. Stabilizační doba činí 10 dnů. Po jejím uplynutí se přidá do směsi zbylých 10 % hmotn. okují a celý podíl, t.j. 15 % hmotn., litinových třísek, směs se za přidání pojivá
a potřebného množství vody promíchá. Poté se kompletní briketová směs lisuje do briket za spolupůsobení vibrací.
Průmyslová využitelnost
Řešení dle vynálezu je využitelné ke zpracování v podstatě všech druhů metalických a nemetalických materiálů, vznikajících při hutním procesu jako vedlejší produkty včetně odpadů vratných z hutních podniků a k jejich opětovnému využití v metalurgických procesech.
·♦ · · • · · • · · · · • · · ·
PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (3)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Stabilizovaná přísadová briketa do vsázky pro hutní agregáty, vytvořená na bázi kovonosných a/nebo nemetalických materiálů, zejména materiálů vznikajících při hutních procesech jako vedlejší produkt, popřípadě hutních odpadů, ve formě jemných prachových podílů, jemné frakce a/nebo stabilizovaných hutních kalů, odprašků či jejich směsi, pojivá, případných ostatních doprovodných přimísenin a zbytkového podílu vody, vyznačuj í cí se tím, že ve formě jemné frakce obsahuje 1 až 80 % hmotn. feritického podílu.
  2. 2. Stabilizovaná přísadová briketa podle nároku 1, vyznačující se tím, že feritický podíl je tvořen okujemi, ocelovými či litinovými třískami, drobnými kusovými částicemi feritického šrotu nebo jehlicemi, broky či jejich směsí.
  3. 3. Způsob výroby stabilizované přísadové brikety podle nároku 1 vzájemným míšením jejích jednotlivých složek a zpracováním do tvaru brikety s tím, že chemicky nestabilní složky, jako jsou zejména hutní kaly a odprašky, se stabilizují přimíšením stabilizátoru, například na bázi cementu, vápna a vápenocementové směsi a následným vystavením jeho působení do doby ukončení v nich probíhajících reakcí, vyznačuj ící se t í m , že nestabilní složky se ještě před jejich stabilizací nejprve promísí alespoň částečně s nejméně jednou ostatní složkou vyráběné brikety, přičemž stabilizaci přídavkem stabilizátoru za spolupůsobení vody a následnému vystavení stabilizační době se podrobuje takto připravená výchozí směs nestabilních a stabilních složek, která se po uplynutí stabilizační doby poté mísí v požadovaném poměru se zbývajícími složkami kompletní briketové směsi.
CZ2006-215A 2005-10-04 2006-03-31 Způsob výroby stabilizované přísadové brikety CZ304321B6 (cs)

Priority Applications (4)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2006-215A CZ304321B6 (cs) 2006-03-31 2006-03-31 Způsob výroby stabilizované přísadové brikety
AT06466013T ATE510033T1 (de) 2005-10-04 2006-10-02 Verfahren zur herstellung eines zusatzbrikettes
PL06466013T PL1772527T3 (pl) 2005-10-04 2006-10-02 Sposób wytwarzania brykietu mieszanego
EP20060466013 EP1772527B1 (en) 2005-10-04 2006-10-02 Method for production of an addition briqutte

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2006-215A CZ304321B6 (cs) 2006-03-31 2006-03-31 Způsob výroby stabilizované přísadové brikety

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2006215A3 true CZ2006215A3 (cs) 2007-10-10
CZ304321B6 CZ304321B6 (cs) 2014-03-05

Family

ID=38561817

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2006-215A CZ304321B6 (cs) 2005-10-04 2006-03-31 Způsob výroby stabilizované přísadové brikety

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ304321B6 (cs)

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ304110B6 (cs) * 2008-12-31 2013-10-30 Gajdzica@Martin Metalurgická prísada

Family Cites Families (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
AT393139B (de) * 1989-08-30 1991-08-26 Heckel Karl Dipl Ing Dr Techn Trockenes verfahren zur kaltbrikettierung von huettenstaeuben
AT399887B (de) * 1993-06-21 1995-08-25 Voest Alpine Ind Anlagen Verfahren zum herstellen von kaltgepressten eisenhältigen briketts
DE4432721A1 (de) * 1994-09-14 1996-03-21 Hans Ruf Verfahren zur Herstellung von eisenhaltigen Briketts
CZ289295B6 (cs) * 2000-08-10 2001-12-12 Impexmetal Dobří© S. R. O. Briketa vhodná pro ztekucování hutnické strusky a způsob výroby brikety
ES2275734T3 (es) * 2000-10-02 2007-06-16 Jtekt Corporation Material de polvo de base de hierro y metodo para su manufacturacion.
WO2004050924A1 (en) * 2002-12-02 2004-06-17 Council Of Scientific And Industrial Research Cold briquetting and pelletisation of mineral fines using an iron-bearing hydraulic binder
CZ297694B6 (cs) * 2005-10-04 2007-03-07 Gajdzica@Karel Prísadová briketa a zpusob její výroby

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ304110B6 (cs) * 2008-12-31 2013-10-30 Gajdzica@Martin Metalurgická prísada

Also Published As

Publication number Publication date
CZ304321B6 (cs) 2014-03-05

Similar Documents

Publication Publication Date Title
RU2046112C1 (ru) Способ химической стабилизации отработанных вредных отходов, содержащих тяжелые металлы
Butnariu et al. Research on the Recycling of Pulverulent Waste from the Ferous and Non-Ferrous Industry in Order tu Reduced the Pollution
EP1772527B1 (en) Method for production of an addition briqutte
Tu et al. Collaborative resource utilization of hazardous chromium ore processing residue (COPR) and C-bearing dust during limonitic laterite sintering process
Yakornov et al. Development of charge pelletizing technology based on electric arc furnace dust for pyrometallurgical processing in rotary kilns
JP5092203B2 (ja) 廃棄物からのフッ素および重金属の溶出を抑制する方法
CN117800624A (zh) 一种固废协同激发技术的胶凝材料及其制备方法和应用
CZ2006215A3 (cs) Stabilizovaná prísadová briketa a zpusob její výroby
CZ297694B6 (cs) Prísadová briketa a zpusob její výroby
CZ16544U1 (cs) Stabilizovaná přísadová briketa
RU2732817C1 (ru) Способ переработки пылей электродуговых печей
JP2004250780A (ja) 含金属粉状廃棄物の塊成化物とその塊成化方法および塊成化物の処理方法
RU2840418C1 (ru) Способ подготовки сырья к производству оксида цинка вельц-процессом
JP6056888B2 (ja) ホウ素含有物質のホウ素溶出抑制方法およびホウ素溶出改質処理材
CA2198123C (en) Sulphate agglomeration
CZ16036U1 (cs) Přísadová briketa
US20250171360A1 (en) Method of stabilizing leachable compounds in a carbonate bonded matrix
WO2003018850A1 (en) Method in the manufacture of steel
RU2352645C1 (ru) Способ выплавки стали в дуговой электросталеплавильной печи
CA2215409A1 (en) Reuse of metallurgical fines
Șerban et al. Superior Recovery by Pelletization of Landfilled Industry and Mining Related Fine and Small Size Iron Containing Waste
US20120180598A1 (en) Process using fly ash to create chunks of raw material for iron or steel mill activities.
RU2330898C2 (ru) Брикет для производства стали
RU2307789C2 (ru) Способ химической очистки хлормагниевого расплава от примесей
SU1696546A1 (ru) Способ получени окиси цинка