CZ2005129A3 - Zpusob cistení stávy získané z rostlinného materiálu a zarízení k provádení tohoto zpusobu - Google Patents

Abstract

Zpusob cistení stávy získané z rostlinného materiálu pomocí vystavení stávy (1) pusobení plynu (3),který má vlastnosti umoznující prechod alespon jedné látky z uvedené stávy do uvedeného plynu, a toza úcelem snízení mnozství uvedené látky ve stáve. Dále jsou popsány systém pro cistení stávy, který slouzí pro provádení zpusobu podle tohoto resení, a produkty tohoto zpusobu.

Description

Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu a zařízení k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Předmětný vynález se týká zpracovávacího systému pro výrobu cukru spolu s dalšími produkty ze šťávy obsahující sacharosu, která se získává z rostlinného materiálu, jako je cukrová třtina, cukrová řepa nebo čirok zrnový. Předmětný vynález se dále týká zařízení a způsobů pro produkci šťávy obsahující sacharosu, která obsahuje snížené množství rozpuštěného materiálu. Dále se tento vynález týká přeměny konvenčních systémů pro zpracování cukru za účelem produkce nebo využití uvedených šťáv obsahujících sacharosu, jež obsahují snížené množství rozpuštěných materiálů.

Dosavadní stav techniky

Sacharosa, disacharid sumárního vzorce C12H22O11, je kondenzovaná molekula, ve které je spojený jeden monosacharid glukosa s jedním monosacharidem - fruktosou. Sacharosa se přirozeně vyskytuje v mnoha druzích ovoce a zeleniny z rostlinné říše, jako je cukrová třtina, cukrová řepa, čirok zrnový, arenga cukrodárná nebo javor cukrový. Množství sacharosy produkované rostlinami může být závislé na faktorech, jako jsou, mimo jiné, genetický druh rostliny, typ půdy nebo použité hnojení, povětrnostní podmínky během růstu rostliny, výskyt onemocnění rostliny, stupeň zralosti nebo péče o rostlinu v době mezi jejím sklizením a zpracováním.

• · · · · · • · · · · · ··<

• ······· · • · · · ·

Sacharosa může být koncentrovaná v určitých částech dané rostliny, jako jsou například stvoly cukrové třtiny nebo kořen cukrové řepy. Celou rostlinu nebo část rostliny, ve které je koncentrovaná sacharosa, je možné sklízet a dále z nich oddělovat neboli extrahovat rostlinné šťávy za účelem získání šťávy obsahující určitou koncentraci sacharosy. V obvyklém případě uvedené oddělování neboli extrakce šťáv z rostlinného materiálu zahrnuje mletí, difúzi, lisování nebo kombinaci těchto procesů. Mletí je jednou z konvenčních metod extrakce šťávy ze stvolů cukrové třtiny. Stvoly cukrové třtiny mohou být nařezány na kusy o požadované velikosti a následně mohou být tyto kusy ponechány projít skrz válce za účelem vymačkání šťávy. Tento postup může být několikrát opakován v řadě za sebou jdoucích mlýnů, čímž je zajištěno, že dojde k oddělení v podstatě veškeré šťávy obsažené ve zpracovávané cukrové třtině.

Difúze je považována za konvenční metodu extrakce šťávy z kořene cukrové řepy. Cukrové řepy se mohou nakrájet na tenké proužky nazývané „řízky, které je poté možné vložit do jednoho konce difuzéru, zatímco difuzní tekutina, jako je teplá voda, vstupuje do druhého konce difuzéru. Pokud se používá takovéto protiprcfidé zpracování, je možné z řízku nebo materiálu pocházejícího z cukrové řepy odstranit přibližně 98 procent sacharosy. Získaná tekutina obsahující sacharosu se často označuje jako „difuzní šťáva. Řízky nebo plátky řepy z difuzéru mohou být ještě velmi mokré a šťáva, kterou může být z 88 až 92 procent voda, asociovaná s těmito řízky nebo plátky může ještě obsahovat určité množství sacharosy. Proto se mohou uvedené řízky nebo plátky řepy lisovat ve šnekovém lisu nebo v jiném typu lisu, aby z nich bylo vymačkáno maximální možné

9 9 9 9 9 9 9 9 • 9 999· 9 · ·

9 9 · 99····· ·

9 9 9 9 ·· množství šťávy. Tato šťáva,, která se často označuje jako „řízkolisová voda, může mít hodnotu pH přibližně 5 a v některých případech se vrací do difuzéru. Získaná drť může obsahovat přibližně 75 procent vlhkosti. Přídavek kationtově nabitých lisovacích pomocných činidel do náplně lisu může snížit vlhkost drtě o přibližně 1,5 až 2 procenta. Sacharosu ze stvolů cukrové třtiny je rovněž možné oddělovat difúzí. Jeden difuzní proces používaný pro cukrovou třtinu zahrnuje pohybující se lože vytvořené s jemně připravených kousků cukrové třtiny, které prochází skrz difuzér, čímž je umožněno, aby došlo k vyluhování sacharosy z cukrové třtiny.

Difuzní proces, mlecí proces a další procesy, pomocí kterých je oddělována šťáva z rostlinného materiálu nebo pomocí kterých je rostlinná šťáva převedena do vodného roztoku, vede k získání šťávy obsahující sacharosu, nesacharosové látky a vodu. Povaha a množství nesacharosových látek ve šťávě získané těmito procesy se může měnit a může zahrnovat všechny druhy látek rostlinného původů a látky nerostlinného původu, jejichž skupina zahrnuje nerozpustný materiál, jako jsou rostlinná vlákna a částice půdy; a rozpustné materiály, jako je hnojivo, sacharosa, sacharidy jiné než sacharosa, organické a anorganické nesacharidové sloučeniny, organické kyseliny, rozpuštěné plyny, proteiny, anorganické kyseliny, organické kyseliny, fosforečnany, kovové ionty (například ionty železa, hliníku nebo hořčíku), pektiny, zabarvené materiály, saponiny, vosky, tuky nebo gumy, jejich asociované nebo spojené části nebo jejich deriváty, bez omezení na tyto příklady.

Tyto nesacharosové látky jsou často vysoce zabarvené, tepelně nestabilní nebo jinak interferují s určitými stupni • · « · • · · · daného procesu nebo negativně ovlivňují kvalitu nebo množství cukrového produktu získaného daným čisticím postupem. Bylo stanoveno, že v průměru 0,45 kg (tj.1 libra) nesacharosových látek snižuje množství cukrového produktu získaného čisticím postupem o 0,68 kg (tj. 1,5 libry). Proto může být žádoucí oddělit neboli odstranit veškeré nesacharosové látky nebo jejich část ze šťávy získané difúzí, mletím nebo jinými metodami, které se používají pro oddělení šťávy od rostlinného materiálu. Dobrý difuzní postup je schopen eliminovat 25 až 30 procent nečistot vstupujících do procesu. Vracená drť nebo karbonace vylisované vody může snížit tuto úroveň na 17 až 20 procent, avšak tento postup je stále hospodárný díky regeneraci tepla, úsporám vody, snížení znečištění odpadních vod a množství izolovaného cukru.

Konvenční zpracovávací systémy využívají zbytkový rostlinný materiál nebo šťávu získanou difúzí, mletím nebo jinými způsoby, jež se používají pro oddělení šťávy od rostlinného materiálu, jako jsou způsoby popsané v patentech Spojených států amerických číslo US 6,051,075; US 5,928,42;

US 5,480,490, přičemž obsah všech těchto dokumentů je zahrnut v tomto textu jako odkazový materiál, nebo jako jsou způsoby popsané v publikaci „Sugar technology, Beet and Cane Sugar Manufacture P. W. van der Poel et al. (1998); v publikaci „Beet-Sugar technology, editor R. A. McGinnis, 3. vydáni (1982); nebo v publikaci „Cane Sugar Handbook: A Manual for Cane Sugar Manufacturers and their Chemists James C. P. Chen, Chung Chi Chou, 12. vydání (1993), přičemž obsah všech těchto publikací je zahrnut v tomto textu jako odkazový materiál, pro výrobu různých typů procesních šťáv; pro výrobu pevných látek připravených z uvedeného zbytkového rostlinného materiálu nebo • · · · ·· · · ·

separovaných z uvedených procesních šťáv během jejich čeření, čištění nebo rafinace; pro výrobu šťáv obsahujících cukr neboli sacharosu; pro výrobu cukru neboli sacharosy vykrystalizované z uvedených šťáv obsahujících cukr neboli sacharosu; pro výrobu matečných louhů z uvedené krystalizace cukru neboli sacharosy, spolu s různými kombinacemi, permutacemi, vedlejšími produkty nebo odvozenými produkty výše uvedených produktů, přičemž každý z těchto produktů obsahuje množství nečistot, jež je v souladu s procesními stupni popsanými v tomto textu, nebo jakoukoli částí těchto stupňů nebo se stupni, které se skutečně využívají při jejich výrobě, nebo v souladu s běžnými standardy pro daný typ nebo druh výrobku, jejichž skupina zahrnuje živočišná krmivá obsahující rostlinný materiál, ze kterého byla odstraněna šťáva, jako jsou odšťavněné řepné řízky, drť, bagasa nebo jiné pevné látky nebo šťávy oddělené od procesních šťáv; pro výrobu energie generované s použitím rostlinného materiálu, ze kterého byla oddělena šťáva, jakožto paliva pro přivedení vody k varu za účelem generace vysokotlaké páry pro pohon turbíny pro výrobu elektřiny, nebo za účelem nízkotlaké páry pro použití v procesním systému, nebo za účelem tepla o nízké kvalitě; pro výrobu sirupu, jehož kvalita se může pohybovat od čistých sacharosových roztoků, jako jsou roztoky dodávané průmyslovým uživatelům, po upravené sirupy zahrnující příchutě a barviva, nebo sirupy zahrnující invertní cukr za účelem zabránění krystalizace sacharosy, jako je například zlatý sirup; pro výrobu melasy získané odstraněním veškeré nebo jakéhokoli podílu krystalizovatelné sacharosy neboli cukru, nebo produktů odvozených od melas, jako je například rafinační melasa; pro výrobu alkoholu destilovaného z melas; pro výrobu blanco directo nebo čistých cukrů vyrobených sulfatací s použitím oxidu siřičitého (SO2) jakožto bělícího činidla; „juggeri nebo „gur vyrobený vařením šťáv obsahujících sacharosu neboli cukr v podstatě do vysušení; pro výrobu šťávového cukru získaného roztavením rafinovaného bílého cukru nebo ze sirupu, který může být dále odbarven; pro výrobu jednou krystalovaných třtinových cukrů, jež se ve Velké Británii nebo jiných částech Evropy často označují jako „nerafinované cukry” nebo které se v severoamerickém potravinářském průmyslu označují jako „odpařená třtinová šťáva”, což je označení sloužící pro volně sypatelný, jednou krystalovaný třtinový cukr, jenž se vyrábí s minimálním stupněm zpracování; mletá třtina; pro výrobu demerary; muskovada; rapedury; panely; turbiny; pro výrobu surového cukru, který se může z 94 až 98 procent skládat ze sacharosy, přičemž zbytek do 100 procent tvoří melasy, popel a další stopové prvky; pro výrobu rafinovaných cukrů, jako jsou extra jemně granulované cukry s kvalitou stupně „bottlers, která je specifikovaná organizací National Soft Dring Association, což označuje, že daný cukr je vodojasný a složený z 99,9 procenta ze sacharosy; pro výrobu speciálních bílých cukrů, jako je zdobící cukr, moučkový cukr, kostkový cukr nebo konzervárenský cukr; pro výrobu žlutých surových cukrů, které je možné vyrobit rozstřikováním a smícháním bílého rafinovaného cukru s melasami, takže tyto cukry mohou být buď světle nebo tmavě hnědé, v závislosti na vlastnostech uvedených melas; pro výrobu práškových cukrů vyrobených v různých stupních jemnosti jemným namletím granulovaného cukru v práškovém mlýnu, které mohou obsahovat kukuřičný škrob nebo jiné chemikálie pro zabránění spékání.

Uvedený výčet není míněn jako vyčerpávající, co se produktů vyráběných běžnými systémy pro zpracování cukru týče, ale naopak je určen pro uvedení několika příkladů enormní různo7 ·· ···· ·· · ·· ···· • · · · · ··· • · · · · · · · · · · • · ·· ······· · · • · ··· ·· · ···· ·· · ····· rodosti produktů, které se vyrábějí v systémech pro zpracování cukru.

Jak je zřejmé, konvenční zpracovávací systémy v určité části zahrnují stupně, ve kterých se větší měrou čeří, čistí nebo rafinuje šťáva získaná difúzí, mletím nebo jinými způsoby, jež se používají pro oddělení šťávy od rostlinného materiálu. V obvyklém případě je možné část nerozpustného nebo suspendovaného materiálu přítomného ve šťávě obsahující sacharosu, který pochází z rostlinného materiálu, odstranit použitím jednoho nebo více mechanických procesů, jako je například cezení. Získaná přecezená šťáva, pokud tato pochází například z cukrové řepy, může obsahovat přibližně 82 až 85 hmotnostních procent vody, přibližně 13 až 15 hmotnostních procent sacharosy, přibližně 2,0 až 3,0 hmotnostní procenta rozpustných nesacharosových látek nebo nečistot a určité množství zbytkových nerozpustných materiálů.

Získaná šťáva (nebo získané šťávy) obsahující sacharosu, jejichž průtok v daném systému může být 3,8 až 9,5 m³ za minutu (tj. 1000 až 2500 galonů za minutu), může (mohou) být typicky upraveny postupným přidáváním báze za účelem zvýšení pH. V některých konvenčních systémech může být pH šťávy zvýšeno z hodnoty v rozmezí od přibližně 5,5 do přibližně 6,5 na hodnotu v rozmezí od přibližně 11,5 do přibližně 11,8, čímž se umožní, aby u některých nesacharosových látek obsažených v uvedené šťávě bylo dosaženo izoelektrického bodu. Tento stupeň se často označuje jako „předčeření. Následné použití tohoto výrazu v tomto textu však není míněno jako omezení stupně přidávání báze do šťávy obsahující sacharosu pouze na ty zpracovávací systémy, které označují toto přidávání báze jako

4444

4

4 •4 4444 „předčeření. Naopak, tento výraz je třeba chápat tak, že v různých konvenčních systémech pro zpracování šťávy může být žádoucí nejprve použít bázi pro zvýšení pH šťávy před následujícím stupněm zpracování, jako je filtrace, jak je popsáno v patentech Spojených států amerických číslo US 4,432,806 a US 5,759,283 apod.; stupeň výměny iontů, jak je popsáno v britském patentu číslo GB 1,043,106 nebo v patentech Spojených států amerických číslo US 3,618,589, US 3,785,863,

US 4,140,541 nebo US 4,331,483, US 5,466,294 apod.; stupeň chromatografie, jak je popsáno v patentech Spojených států amerických číslo US 5,466,294, US 4,312,678, US 2,985,589,

US 4,182,633, US 4,412,866 nebo US 5,102,553 apod.; stupeň ultrafiltrace, jak je popsáno v patentu Spojených států amerických číslo US 4,432,806 apod.; stupeň separace fází, jak je popsáno v patentu Spojených států amerických číslo US 6,051,075 apod.; zpracovávací systémy, ve kterých se do posledního karbonačního tanku přidávají aktivní materiály, jak je popsáno v patentu Spojených států amerických číslo US 4,045,242, které mohou být alternativou k běžným zpracovávacím stupňům hlavního čeření a karbonace, přičemž obsah všech výše citovaných dokumentů je zahrnut v tomto textu jako odkazový materiál.

Použití výrazu „báze v sobě zahrnuje použití materiálů, které jsou schopné zvyšovat pH šťávy, jejichž skupina zahrnuje vápno nebo tekutinu z procesů, ve kterých se používá vápno, bez omezení na tento výčet. Použití výrazu „vápno v sobě obvykle zahrnuje specifické použití nehašeného vápna nebo oxidů vápníku vzniklých zahříváním vápníku (obecně ve formě vápence) v kyslíkové atmosféře za vzniku oxidu vápenatého. Použití vápenného mléka je výhodné v mnoha systémech pro ·· ····

• · · · · · • ··· · · · · · • » ······· · · • · · · · · ·· · · · ··· zpracování šťávy, přičemž vápenné mléko se skládá ze suspenze hydroxidu vápenatého (Ca(OH)2) vzniklého podle chemické rovnice

CaO + H₂0 Ca (OH) 2 + 15,5 Cal.

Výraz „izoelektrický bod označuje hodnotu pH, při kterém rozpuštěné nebo koloidní materiály, jako jsou proteiny, obsažené ve šťávě, mají nulový elektrický potenciál. Když takovéto rozpuštěné nebo koloidní materiály dosáhnou svých izoelektrických bodů, mohou tvořit mnoho pevných částic, flokulátů, neboli vloček.

' Flokulací je možné dále podpořit tak, že se do šťávy přidají materiály na bázi uhličitanu vápenatého, jejichž funkce spočívá v tom, že tvoří jádro neboli substrát, se kterým se asociují pevné částice, neboli flokuláty. Tento proces vede ke zvýšení velikosti, hmotnosti nebo hustoty částic, čímž je usnadněna filtrace nebo usazování takovýchto pevných částic nebo materiálů a jejich odstranění ze šťávy.

Vzniklá směs šťávy, zbytkového vápna, přebytku uhličitanu vápenatého, pevných částic, flokulátů, neboli vloček může být následně podrobena dalším, výše popsaným, stupňům zpracování. Konkrétně v případě zpracovávacího systému pro čeření, přečištění nebo rafinaci šťáv získaných dřívějším zpracováním cukrové řepy může být uvedená směs nejprve podrobena stupni hlavního čeření za studená za účelem stabilizace pevných částic vytvořených ve stupni předčeření. Uvedený stupeň hlavního čeření za studená může zahrnovat přidávání dalších přibližně 0,3 až 0,7 hmotnostního procenta předčeřené šťávy (nebo i většího množství, v závislosti na kvalitě dané «Μ ···· ·· · ·· ···· • · · · · · 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 99 • · 9 9 9 9999 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9999 9 99 9 99 999 předčeřené šťávy), přičemž tento stupeň se provádí při teplotě v rozmezí od přibližně 30 °C do přibližně 40 °C.

Šťáva podrobená hlavnímu čeření za studená může být následně podrobena stupni hlavního čeření za horka, čímž dochází k další degradaci invertního cukru a dalších složek, které nejsou za podmínek provádění tohoto stupně stabilní. Hlavní čeření za horka může zahrnovat přidávání dalšího vápna pro zvýšení pH čeřené šťávy na hodnotu v rozmezí od přibližně 12 do přibližně 12,5. Toto zvýšení hodnoty pH vede k rozkladu části rozpustných nesacharosových materiálů, které nebyly dotčeny předchozím přidáním báze nebo vápna. Konkrétně může být hlavním čeřením za horka dosaženo tepelné stability čeřené šťávy díky částečnému rozkladu invertního cukru, aminokyselin, amidů a dalších rozpuštěných nesacharosových materiálů.

Po provedení hlavního čeření za studená nebo za tepla může být šťáva získaná tímto hlavním čeřením podrobena prvnímu karbonačnímu stupni, ve kterém se může slučovat oxid uhličitý s uvedenou šťávou získanou ve stupni hlavního čeření. Oxid uhličitý reaguje se zbytkovým vápnem obsaženým ve šťávě z hlavního čeření za vzniku uhličitanu vápenatého ve formě sraženiny.

Tímto postupem je možné odstranit nejen zbytkové vápno (obvykle přibližně 95 hmotnostních procent zbytkového vápna), ale uvedená sraženina uhličitanu vápenatého, jež je povrchově aktivní, může zachytit podstatná množství zbytkových rozpuštěných nesacharosových látek. Kromě toho může sraženina uhličitanu vápenatého plnit funkci pomocného filtračního činidla při fyzickém odstraňování pevných materiálů ze šťávy podrobené hlavnímu čeření a karbonaci.

φ « * t φ r φ » φ φ *·φφ φ φ φ

Φ «I φφφφ φ φ

φ φ

φ φ φφφ

Vyčeřená šťáva získaná v prvním karbonačním stupni může být následně podrobena dalším stupňům čeření, ohřevu, karbonace, filtrace, stupňům membránové ultrafiltrace, stupňům chromatografické separace nebo stupňům výměny iontů, jak bylo popsáno výše, nebo kombinacím nebo permutacím těchto stupňů nebo operacím odvozených z těchto stupňů, a to za účelem dalšího vyčeření nebo přečištění šťávy získané z uvedeného prvního karbonačního stupně, což vede k získání zpracované šťávy, jež se často označuje jako „lehká šťáva.

Tato dále vyčeřená šťáva neboli „lehká šťáva může být zahuštěna odpařením části vody v ní obsažené za vzniku produktu, který se běžně označuje jako „sirup. Odpaření části vody obsažené ve šťávě je možné provádět ve vícestupňové odparce. Tento postup se používá, protože se jedná o účinný způsob využití páry, přičemž při tomto postupu se může rovněž produkovat další pára o nižší kvalitě, kterou je možné v případě potřeby použít pro urychlení následného procesu krystalizace.

Zahuštěná vyčeřená šťáva, neboli „sirup může být umístěna do tanku, jehož kapacita může v obvyklém případě činit 60 tun nebo více. V uvedeném tanku dochází k dalšímu odpařování vody dokud není dosaženo správných podmínek pro růst krystalů sacharosy neboli cukru. Protože může být složité dosáhnout dobrého růstu krystalů sacharosy neboli cukru, přidává se do tanku za účelem inicializace tvorby krystalů určité množství očkovacích krystalů. Jakmile je růst krystalů dokončen, je možné od sebe oddělit vzniklou směs krystalů a zbývající šťávy. Běžně se pro oddělení těchto dvou fází používají odstředivky. Oddělené krystaly sacharosy neboli cukru se

9999

9 9

9 9 ·

999 9 * »

9 ·

» ·« · • 9 9 9 • · ·«·· · • · · ·

9 999

9 9

9 • 9 9 99 » · · • 9 9

9 999 následně před zabalením, uskladněním, přepravou nebo další rafinací apod. suší na požadovaný obsah vlhkosti. Například surový cukr může být rafinován pouze po zaslání do země, kde bude dále použit.

Existuje globální trh s produkty odvozenými od rostlinných materiálů a šťáv obsahujících sacharosu, přičemž na tomto trhu panuje silná konkurence. Trh s produkty vyrobenými z rostlinného materiálu obsahujícího sacharosu má dostatečnou velikost, takže dokonce i mírné snížení nákladů v jediném stupni daného zpracovávacího systému se může projevit podstatnými a žádoucími úsporami peněžních prostředků. Z tohoto důvodu existuje ze strany cukrovarnického průmyslu velká motivace pro uskutečňování výzkumů v oblasti systémů pro zpracování cukru nebo šťávy s cílem dosáhnout úspor v daném zpracovávacím systému a dále existuje tato motivace ze strany nezávislých výzkumníků a distributorů, kteří mohou být placeni za použití nových chemikálií a zařízení ve zpracovávacích systémech, přičemž v některých případech jsou tito pracovníci dále motivováni výší finanční odměny, která je stanovena jako procentický podíl z uspořených prostředků při zlepšení daného zpracovávacího procesu.

Nicméně, i když zpracovávací systémy sloužící pro přečištění šťáv obsahujících sacharosu z některých rostlinných materiálů jsou známy a zlepšovány už alespoň 1000 let, přičemž, zejména v případě cukrové řepy, komerčně využívané zpracovávací systémy jsou známy více než 100 let a i když je silná motivace pro dosahování zlepšení v systémech pro zpracování cukru nebo šťávy, stále přetrvávají problémy týkající se zpracování šťáv získaných z rostlinného materiálu.

Výrazný problém v případě konvenčních systémů pro zpracování cukru mohou představovat vysoké náklady na získání a používání báze, jako je oxid vápenatý, pro zvýšení pH tekutin nebo šťáv obsahujících sacharosu, které se získávají z rostlinných materiálů. Jak již bylo diskutováno výše, může se ke šťávě přidávat oxid vápenatý nebo hydroxid vápenatý, a to za účelem zvýšení hodnoty pH, čímž je umožněno, aby se některé rozpuštěné látky vyloučily z roztoku ve formě pevných částic, flokulátů nebo vloček. Oxid vápenatý se obvykle získává pálením vápence, což je proces, při kterém se vápenec zahřívá v rotační peci v přítomnosti kyslíku až do uvolnění oxidu uhličitého vázaného ve vápenci, čímž vzniká oxid vápenatý.

Jak je znázorněno na obrázku 5, pálení vápence může být nákladné, protože je třeba pořídit rotační pec 40, vápenec 41 a palivo 42, jako je plyn, olej, uhlí, koks apod., které může být spalováno za účelem zvýšení teploty rotační pece na hodnotu, jež postačuje k uvolnění oxidu uhličitého 43 z vápence 41. Dále je nezbytné pořídit i pomocné zařízení, sloužící pro dopravu vápence a paliva do rotační pece a pro odstraňování vznikajícího oxidu vápenatého z pece, spolu se zařízením pro vymývání některých pecních plynů a částic ze zplodin vycházejících z rotační pece během pálení vápence. Přirozeně, že pro obsluhu a údržbu tohoto zařízení jakož i pro monitorování kvality vznikajícího páleného vápna a pro monitorování účinnosti odstraňování plynů a částic uvolněných během provozu rotační pece je třeba zaměstnat určitý počet dělníků.

• · • · · • · · · · • · · ·

Kromě toho, oxid vápenatý vzniklý pálením musí být pro použití v obvyklých systémech pro zpracování šťávy převeden na hydroxid vápenatý. Tato operace opět vyžaduje pořízení zařízení pro zmenšení částic oxidu vápenatého na vhodnou velikost a pro míšení těchto částic s vodou za vzniku hydroxidu vápenatého. Opět je nezbytné pro obsluhu a údržbu tohoto zařízení zaměstnat určitý počet dělníků.

Konečně je třeba uvést, že investice do zařízení a personálu, které souvisejí s použitím oxidu vápenatého, postupně rostou se zvyšujícím se množstvím použitého oxidu vápenatého. Tyto investice mohou postupně zahrnovat náklady na zaměstnání dalších dělníků pro zajištění míšení dalších množství hydroxidu vápenatého se šťávou, nebo tyto investice mohou postupně zahrnovat náklady na použití zařízení s větší plnicí kapacitou nebo s větším výkonem apod.

Dalším výrazným problémem souvisejícím s výrobou a použitím báze v běžných zpracovávacích systémech může být likvidace přebytku báze nebo produktů vytvořených při reakci báze s organickými kyselinami nebo anorganickými kyselinami rozpuštěnými v dané šťávě. Tak například, pokud se ve zpracovávacím systému používá jeden nebo více karbonačních stupňů při čeření nebo přečištění šťávy, bude vzniklé množství uhličitanu vápenatého nebo jiných solí, které se často označují jako „vyčerpané vápno, přímo úměrné množství vápna, které bylo do šťávy přidáno. Jednoduše řečeno, čím větší je množství vápna přidaného do šťávy, tím je obecně větší množství sraženiny vytvořené během karbonačního stupně. Je možné nechat „karbonační vápenec usadit na dno karbonačního tanku za vzniku sedliny, která se někdy označuje jako „saturační kal. Uvedený saturační kal je možné oddělit rotačním vakuovým filtrem nebo kalolisem. Produkt vzniklý při této filtraci se označuje jako „vápenný filtrační koláč. Uvedený vápenný filtrační koláč nebo saturační kal mohou být z větší části tvořeny vysráženým uhličitanem vápenatým, ale mohou rovněž obsahovat cukry, další organický nebo anorganický materiál nebo vodu. S těmito oddělenými sraženinami se téměř vždy manipuluje odděleně od ostatních odpadů z daného zpracovávacího systému, přičemž mohou být například suspendovány ve vodě a čerpány do usazovacích nádrží nebo jiných oblastí ohraničených břehy nebo mohou být přepravovány do jímek.

V alternativním případě se karbonační vápenec, saturační kal nebo vápenný filtrační koláč mohou znovu vypalovat (rekalcinovat). Avšak náklady na rekalcinační rotační pec a periferní zařízení pro rekalcinaci vyčerpaného vápna mohou být výrazně vyšší než jsou náklady spojené s pořízením a provozem rotační pece pro vypalování vápence. Kromě toho, kvalita rekalcinovaného „karbonačního vápence se může lišit od kvality vypáleného vápence. Čistota vypáleného vápence v porovnání s rekalcinovaným karbonačním vápencem můře být například 92procentní oproti 77procentní. Z tohoto důvodu může být množství rekalcinovaného vápence, jež je potřeba použít na neutralizaci stejného množství hydroniového iontu přítomného ve šťávě, adekvátně vyšší. Rovněž obsah oxidu uhličitého ve vyčerpaném čeře může být mnohem vyšší než je obsah oxidu uhličitého ve vápenci. Proto nejenže výroba rekalcinovaného vápna může být nákladná, ale při jeho použití může být třeba použít podstatně větší plynovod a zařízení pro přepravu oxidu uhličitého uvolněného z rekalcinujícího se vyčerpaného vápna, větší •9 9999 • 9

9

9« • 9 999 přepravní zařízení pro dopravu rekalcinovaného vápna, větší karbonační tanky apod.

Dále je třeba mít rovněž na zřeteli, že ať už se vyčerpané vápno likviduje ukládáním do nádrží, jímek nebo se recykluje, tak platí, že čím větší množství vápna se v daném zpracovávacím systému použije, tím jsou obecně vyšší náklady na likvidaci vyčerpaného vápna.

Dalším výrazným problémem souvisejícím s konvenčními systémy pro zpracování cukru může být postupné snižování výkonnosti daného zpracovávacího systému, které odpovídá postupnému zvyšování množství vápna použitého při zpracovávaní šťávy. Jedním aspektem tohoto problému může být fakt, že existuje limitní množství nebo rychlost, jakou je možné vápno vyrábět nebo přivádět do stupňů procesu zpracování šťávy. Jak již bylo diskutováno výše, před použitím jakožto báze v systémech pro zpracování šťávy musí být vápenec vypalován. Množství vyrobeného vápna může být limitováno dostupností vápence, kapacitou rotační pece, dostupností paliva apod. Rychlost, kterou může být vápno k dispozici pro systém, pro zpracování šťávy, se může měnit podle velikosti, druhu nebo množství zařízení pro výrobu vápna, podle počtu pracovníků, kteří jsou k dispozici pro výrobu vápna apod. Dalším aspektem uvedeného problému může být fakt, že množství vápna, které se používá v daném zpracovávacím systému, může proporcionálně snižovat objem, který je v uvedeném zpracovávacím systému k dispozici pro šťávu. Zvýšené množství používané báze, jako je vápno, s sebou může nést požadavek na použití větších izolovaných oblastí, větších potrubí apod., aby byla zachována průchodnost systému pro stejný objem šťávy.

····

Dalším významným problémem souvisejícím s konvenčními systémy pro zpracování cukru může být přebytek kyselin v rostlinném materiálu, které vznikají před extrakcí rostlinné šťávy. Organické kyseliny působí jako pufrovací systém v acidobazické rovnováze rostlinné buňky, a to za účelem udržování požadované hodnoty pH v rostlinné tkáni. Původ těchto kyselin je možné rozdělit na dvě skupiny, přičemž první skupina je tvořena kyselinami přijatými rostlinou z půdy v průběhu růstového cyklu a druhá skupina je tvořena kyselina vzniklými biochemickými nebo mikrobiálními procesy. Pokud je příjem kyselin z půdy nedostatečný, mohou rostliny syntetizovat organické kyseliny, především kyselinu šťavelovou, kyselinu citrónovou a kyselinu jablečnou, za účelem udržování správné hodnoty pH tekutiny obsažené v rostlinných buňkách. Z tohoto důvodu bude šťáva extrahovaná z rostlinné tkáně obsahovat určité množství různých organických kyselin.

Kromě tohoto přirozeně se vyskytujícího množství organických kyselin v rostlinné tkáni může k tvorbě kyselin docházet během skladování rostlinné tkáně, a to především mikrobiálními procesy. Ve velmi rychle kazícím se rostlinném materiálu může docházet k tvorbě velkých množství organických kyselin, především pak kyseliny mléčné, kyseliny octové a rovněž kyseliny citrónové. Celkový obsah kyselin v rostlinné tkáni se může za určitých okolností trojnásobně nebo vícekrát zvýšit.

Dále může v rostlinné tkáni docházet k tvorbě oxidu uhličitého (CO2), což je způsobeno porušením přirozené alkalinity šťávy. Při tomto procesu dochází k přeměně hydrogenuhličitanového a uhličitanového iontu na oxid uhličitý. Ze vzniklého • · ·· · ··· ··· • · · · · · · · · · · • · ·· ······· · · «ίο · · ······ oxidu uhličitého se v rozsahu, ve kterém tento plyn zůstává v roztoku, tvoří kyselina uhličitá, která slouží jako zdroj hydroniového iontu. Organické kyseliny obsažené ve šťávě uvnitř rostlinných buněk zůstávají zcela nebo částečně obsaženy i ve šťávě získané z daného rostlinného materiálu. Z tohoto důvodu je za účelem zvýšení pH uvedené šťávy nutné tyto organické a anorganické kyseliny zneutralizovat bází. Čím vyšší je koncentrace organických nebo anorganických kyselin v dané šťávě, tím větší je množství báze, které může být nezbytné použít pro zvýšení pH šťávy na požadovanou hodnotu.

Dalším výrazným problémem souvisejícím s konvenčními systémy pro zpracování cukru může být skutečnost, že rostlinné materiály nebo šťávy ošetřované antimikrobiálními chemikáliemi mohou mít vyšší obsah kyselin než neošetřené rostlinné materiály nebo šťávy. Tak například, oxid siřičitý (S0₂) nebo hydrogensiřičitan amonný (NH₄HSO₃) mohou být k rostlině přidávány nepřetržitě nebo občas, a to za účelem podpory likvidace mikrobiálního růstu nebo infekce. Množství přidaného oxidu siřičitého (S0₂) závisí na závažnosti uvedeného mikrobiálního růstu nebo infekce. Hladiny kyseliny mléčné a dusitanů je možné monitorovat nebo sledovat za účelem stanovení závažnosti růstu nebo infekce. Pro šokovou terapii nebo ošetření infikovaného systému je možné použít až přibližně 1000 ppm oxidu siřičitého (SO2) · Za účelem likvidace infekce je možné přivádět k rostlině nepřetržitě až 400 až 500 ppm. Přidávání SO₂ nebo NH₄HSO₃, které se používá pro antimikrobiální ochranu, může snížit pH a alkalinitu šťávy. Ke snížení alkalinity může dojít díky přeměně přírodních hydrogenuhličitanových iontů na CO₂ a kyselinu uhličitou.

Dalším významným problémem souvisejícím s konvenčními systémy pro zpracování cukru může být tvorba odlupků v nádobách, jako jsou odparky nebo zařízení pro krystalizaci cukru. Hlavní složku uvedených odlupků často tvoří vápenatá sůl kyseliny šťavelové. Šťavelan má nízkou rozpustnost v roztoku a tuto rozpustnost je možné snižovat s rostoucím množstvím vápenatých iontů přítomných v roztoku. I po přečištění šťávy na „lehkou nebo „těžkou šťávu může být v roztoku přítomno dostatečné množství vápníku, aby došlo k vyloučení šťavelanu z roztoku. Proces odstraňování odlupků z povrchu zařízení může být drahý, přičemž náklady na tento proces zahrnují nejen zvýšení výrobních nákladů kvůli zpomalení výroby a ztrátám účinnosti, nebo kvůli snížení skutečné životnosti zařízení.

Dalším významným problémem souvisejícím s konvenčními systémy pro zpracování cukru může být nedostatek poznání, že zařízení pro extrakci šťávy nebo procesy použité pro získání šťávy z rostlinného materiálu mohou měnit nebo snižovat hodnotu pH extrahované šťávy. Co se týče difuzérů, které se používají pro extrakci šťávy z cukrové řepy, může docházet k selhání v poznání, že hodnota pH šťávy z cukrové řepy může být změněna nebo snížena během difuzního procesu. Dalším aspektem tohoto problému může být skutečnost, že může být nedostatek v poznání, že různá zařízení nebo různé metody použité pro difúzi šťávy z cukrové řepy mění nebo snižují hodnotu pH získané šťávy v různé míře. V rozsahu zjištění, že díky zlepšení v difuzní technologii se obecně získávají šťávy se stále nižšími hodnotami pH, neposkytují tato různá zařízení a tyto různé metody návod vedoucí k řešením podle předmětného vynálezu.

• Φ 00

0 0 0 0 · 0 • 000

Další významný problém související s konvenčními systémy pro zpracování cukru mohou představovat organické sloučeniny, rozpuštěné plyny nebo jiné materiály rozpustné ve šťávě (jako je například CO2 nebo SO2) extrahované, oddělené nebo difundované z cukrové řepy nebo přidané k extrahované nebo difuzní šťávě, které nemohou být v konvenčních procesech pro přečištění cukru ponechány přiblížit se k rovnovážnému stavu nebo ekvilibrovat se v maximálním možném rozsahu s atmosférickými parciálními tlaky nebo s vybranou směsí parciálních tlaků plynů před provedením předčerovacích stupňů. Z tohoto důvodu zůstávají materiály, které by mohly přejít z extrahovaných, oddělených nebo difuzních šťáv do atmosféry nebo jiné vybrané směsi plynů, čímž by došlo ke snížení parciálních tlaků nebo koncentrace těchto rozpuštěných materiálů v difuzní šťávě, rozpuštěné ve šťávě a přispívají tak přímo nebo nepřímo ve spojení s jinými procesy k úpravě pH, což vede ke snížení hodnoty pH difuzní šťávy před provedením nebo v době provedení stupňů předčeření, počátečního čeření nebo přidávání vápna.

Jak již bylo popsáno výše, může nižší hodnota pH vést k použití dalšího vápna za účelem dosažení požadované hodnoty pH dané šťávy.

Jedním aspektem tohoto problému, který se týká běžného postupu difúze řízků z cukrové řepy (nebo jiných běžných metod oddělení nebo extrakce šťávy nebo jiného materiálu z rostlinných materiálů), může být fakt, že běžné difuzní zařízení (nebo jiné běžné zařízení pro oddělení nebo extrakci šťávy nebo jiných materiálů z rostlinných materiálů) neposkytuje nebo poskytuje, ale v nedostatečné míře, povrchové rozhraní mezi difuzní šťávou nebo tekutinou obsahující extrahovaný nebo oddělený rostlinný materiál a atmosférou nebo jinou zvolenou

4 4 4

4 4 44 4

4 4

4

4 ···· · nebo požadovanou směsí plynů, které by umožňovalo, aby se materiály rozpuštěné v difuzní šťávě nebo jiných tekutinách obsahujících extrahovaný nebo oddělený rostlinný materiál přiblížily k rovnovážnému stavu, čímž by došlo k výraznému snížení koncentrace těchto materiálů v uvedené šťávě nebo v uvedených jiných tekutinách obsahujících extrahovaný nebo oddělený rostlinný materiál.

Dalším aspektem tohoto problému může být skutečnost, že běžné způsoby nebo zařízení pro difúzi cukrové řepy (nebo jiné běžné zařízení, které se používá pro oddělení nebo extrakci šťávy nebo jiných materiálů z rostlinného materiálu), nezajišťují dostatečnou recirkulaci atmosférických parciálních tlaků nebo jiných vybraných parciálních tlaků plynů uvnitř uvedeného zařízení za účelem zachování rozdílu v parciálních tlacích materiálu rozpuštěného v určité koncentraci ve šťávě nebo jiné tekutině obsahující extrahovaný nebo oddělený rostlinný materiál, který může být potenciálně vyrovnán (ekvilibrován) s parciálními tlaky plynů přítomných na rozhraní plyn-tekutina, a to za účelem účinnosti při dosahování požadovaného, potenciálního nebo možného snížení koncentrace látek snižujících hodnotu pH v difuzní šťávě nebo jiné tekutině obsahující extrahovaný nebo oddělený rostlinný materiál. Z tohoto důvodu částečná rovnováha nebo úplná rovnováha mezi parciálními tlaky plynů, které jsou přítomné na kapalném rozhraní, a parciálními tlaky plynů přítomných v roztoku brání nebo zpomaluje další (mu) snížení koncentrace materiálů, sloučenin nebo plynů snižujících hodnotu pH v dané difuzní šťávě.

Třetím aspektem tohoto problému může být skutečnost, že běžné způsoby nebo zařízení pro difúzi cukrové řepy (nebo jiné • · běžné zařízení, které se používá pro oddělení nebo extrakci Šťávy nebo jiných materiálů z rostlinného materiálu) mohou být takové povahy, že nedochází k dostatečnému promíchávání difuzní šťávy tak, aby bylo v celém objemu nebo v podstatné části objemu této difuzní šťávy nebo jiné tekutiny obsahující extrahovaný nebo oddělený materiál, který přispívá ke snižování pH, umožněno přiblížení k rovnovážnému stavu s atmosférou nebo jinou směsí plynů, jež je přítomná na rozhraní tekutina-plyn.

Čtvrtým aspektem tohoto problému může být skutečnost, že běžné způsoby nebo zařízení pro difúzi cukrové řepy (nebo jiné běžné zařízení, které se používá pro oddělení nebo extrakci šťávy nebo jiných materiálů z rostlinného materiálu) jsou takové povahy, že nedochází k ohřevu difuzní šťávy nebo jiné tekutiny obsahující extrahovaný nebo odstraněný rostlinný materiál na teplotu, při které dochází k podstatnému snížení rozpustnosti difuzní šťávy nebo jiné tekutiny obsahující extrahovaný nebo odstraněný rostlinný materiál v takové míře, aby bylo umožněno přiblížení koncentrací látek snižujících hodnotu pH směrem k rovnováze nebo přímo vyrovnání (ekvilibrace) těchto koncentrací s koncentrací při parciálních tlacích plynů přítomných na rozhraní tekutina-plyn, nebo přiblížení k rovnovážnému bodu v takové míře, že koncentrace látek snižujících pH by mohla být snížena na požadovanou, potenciální nebo možnou koncentraci, nebo aby se tyto koncentrace požadovanou rychlostí přiblížily k nebo vyrovnaly (ekvílibrovaly) s parciálním tlakem plynů přítomných na rozhraní tekutína-plvn, nebo aby se tyto koncentrace přiblížily k potenciální nebo možné rovnováze v rozsahu, jenž může být požadován nebo dosažen.

Další významný problém související s konvenčními systémy pro zpracování cukru může představovat skutečnost, že extrahované nebo difuzní šťávy jsou ponechány přiblížit se k rovnováze nebo se přímo vyrovnat (ekvilibrovat) s atmosférickými parciálními tlaky nebo s jinou směsí plynů, které obsahují vyšší koncentraci látek snižujících hodnotu pH než je koncentrace těchto látek přítomných na povrchu chladnoucí šťávy. S tím jak chladne difuzní šťáva nebo jiná tekutina obsahující extrahovaný nebo odstraněný rostlinný materiál, může docházet ke zvyšování rozpustnosti atmosférických plynů nebo jiné směsi plynů. Z tohoto důvodu se může s klesající teplotou difuzní šťávy zvyšovat koncentrace plynů nebo jiných materiálu, jež mohou být rozpuštěny v uvedené šťávě (včetně, avšak ne výlučně, látek snižujících hodnotu pH). Jako příklad může sloužit atmosférický oxid uhličitý (CO₂) , jehož rozpustnost v difuzní šťávě roste z ochlazováním uvedené difuzní šťávy z teploty v rozsahu od přibližně 55 °C do přibližně 70 °C, kterou šťáva má během provádění difuzních stupňů, na teplotu v rozmezí od přibližně 20 °C do 30 °C, kterou šťáva má před provedením stupňů předčeření nebo čeření. Vystavení šťávy působení atmosférických parciálních tlaků CO₂ nebo jakékoli směsi plynů s dostatečně vysokým parciálním tlakem CO₂, za účelem umožnění přechodu C0₂ do chladnoucí šťávy, vede ke zvýšení koncentrace CO₂ v difuzní šťávě v porovnání s množstvím C0₂, jenž je v uvedené difuzní šťávě přítomno při vyšších teplotách. Uvedená zvýšená koncentrace CO₂ v difuzní šťávě může snižovat hodnotu pH této šťávy. Z tohoto důvodu se může zvýšená koncentrace CO₂ nebo jiných plynů v dané difuzní šťávě projevit požadavkem na přidávání větších množství vápna během následujících stupňů, ve kterých se do šťávy přidává vápno, během předčeření nebo během jiných stupňů «9 ···· • 9 · ·· 9999

9 · 9 9 · • 9·· 9 9999

9999999 9 9

9 9 9 9 ·

9 «9 «99 ve kterých dochází k čeření, a to za účelem dosažení požadované nebo nezbytné hodnoty pH.

Další významný problém související s konvenčními systémy pro zpracování cukru mohou představovat skutečnost, že parciální tlaky plynů přítomných na rozhraní plyn-tekutina difuzní šťávy nebo jiných tekutin obsahujících oddělené nebo extrahované rostlinné materiály, by měly být účinné při ustanovování koncentračního gradientu, jenž je dostatečný pro odpaření, přechod, odstranění nebo jiný přenos nezbytné nebo požadované části látek rozpuštěných v difuzní šťávě nebo jiné tekutině obsahující oddělené nebo extrahované rostlinné materiály, a to za účelem výrazného zvýšení pH uvedené difuzní šťávy nebo za účelem snížení koncentrace látek v difuzní šťávě, které způsobují snižování hodnoty pH.

Předmětný vynález popisuje systém pro zpracování šťávy, který zahrnuje jak příslušná zařízení, tak metody, které se zabývají každým z výše popsaných problémů.

Podstata vynálezu

V souladu s výše uvedeným je široce definovaným cílem tohoto vynálezu poskytnout systém pro zpracování šťávy, který bude sloužit pro výrobu produktů z tekutin nebo šťáv obsahujících sacharosu, které se získávají z rostlinného materiálu. Jedním aspektem tohoto široce definovaného cíle může být poskytnutí alternativy ke konvenčním systémům pro zpracování šťávy nebo cukru. Proto může být předmětem tohoto vynálezu celý zpracovávací systém, včetně zařízení a použitých postupů, pro výrobu produktů z tekutiny nebo šťávy obsahující ···· • · · * · • · · · · ♦ 111 • tu···· · · • · · · · · ·· · ·· 119 sacharosu. Druhým aspektem tohoto široce definovaného cíle může být poskytnutí způsobů pro použití v systémech pro zpracování šťávy, které jsou kompatibilní se způsoby, jež se používají v konvenčních systémech pro zpracování šťávy. Co se tohoto aspektu týče, předmětný vynález poskytuje stupně způsobu a zařízení při nich používané, které mohou být zařazeny do konvenčních způsobů a zařízení používaných pro zpracování tekutin a šťáv obsahujících sacharosu, nebo jimi mohou být některé stupně či zařízení používané v těchto konvenčních způsobech nahrazeny nebo modifikovány.

Druhým široce definovaným cílem tohoto vynálezu je snížení nákladů na získání produktů z tekutin nebo šťáv obsahujících sacharosu. Jedním aspektem tohoto cíle předmětného vynálezu může být zvýšení výkonu zpracování šťávy, který může být zcela nebo částečně omezen dostupností báze, jako například sníženou dostupností vápence nebo nedostatečnou kapacitou pro přeměnu vápence na oxid vápenatý apod. Dalším aspektem tohoto cíle předmětného vynálezu může být zajištění finančních úspor díky snížení množství báze, jako je vápno, které musí být použito pro zpracování tekutin nebo šťáv obsahujících sacharosu na příslušné produkty. Třetím aspektem tohoto cíle předmětného vynálezu může být snížení vyprodukovaných odpadů, jako je například snížení množství produkovaného vyčerpaného vápna.

Třetím široce definovaným cílem tohoto vynálezu může být produkt, jímž je tekutina nebo šťáva obsahující sacharosu, přičemž tento produkt je výsledkem použití tohoto vynálezu. Jedním aspektem tohoto cíle může být poskytnutí tekutiny nebo šťávy obsahující sacharosu, která obsahuje snížené množství nebo sníženou koncentraci rozpuštěného materiálu, jako jsou • · ···· * · ♦ ··· ·« ··** ·« · • · · · · • · · · · · • · · · t ···· • · · · ·· · ·· · • · · • » · ·· ··· vodné kyseliny, těkavé organické sloučeniny, rozpuštěné plyny (např. C0₂ nebo SO2) , amoniak apod. Druhým aspektem tohoto cíle může být poskytnutí tekutiny nebo šťávy obsahující sacharosu, která má po zpracování podle tohoto vynálezu vyšší hodnotu pH. Třetím aspektem tohoto cíle může být poskytnutí tekutiny nebo šťávy obsahující sacharosu, která má po zpracování podle tohoto vynálezu bez použití jakékoli báze vyšší hodnotu pH. Čtvrtým aspektem tohoto cíle může být tekutina nebo šťáva obsahující sacharosu, která má vyšší hodnotu pH i když k ní bylo před zpracováním podle tohoto vynálezu přidáno určité množství báze, jako je vápno, nebo tekutina pocházející z běžného zpracování šťávy apod. Pátým aspektem tohoto cíle může být poskytnutí tekutiny nebo šťávy obsahující sacharosu, která má sníženou schopnost generovat hydroniový ion. Šestým aspektem tohoto cíle předmětného vynálezu může být poskytnutí tekutiny nebo šťávy obsahující sacharosu, do které je třeba přidávat menší množství báze za účelem zvýšení hodnoty pH, izoelektrické fokusace rozpuštěných materiálů, za účelem provedení stupňů předčeření nebo hlavního čeření v běžných zpracovávacích systémech, za účelem degradace invertních cukrů nebo za účelem získání produktů z tekutin nebo šťáv obsahujících sacharosu jiným způsobem.

Dalším, čtvrtým široce definovaným cílem předmětného vynálezu může být poskytnutí způsobů a zařízení, která snižují množství nebo koncentraci rozpuštěného materiálu ve šťávě získané z rostlinného materiálu běžnými postupy používanými pro extrakci šťávy, jako je lisování, mletí nebo difúze.

Jedním aspektem tohoto cíle může být poskytnutí způsobu snížení množství nebo koncentrace rozpuštěného materiálu bez přidávání báze, vyžadujícího přidávání báze, nebo před

přidáním báze. Druhým aspektem tohoto cíle může být poskytnutí způsobu, který bude použit před, ve spojení s nebo po přidání báze k tekutinám nebo šťávám obsahujícím sacharosu, a to za účelem snížení množství nebo koncentrace rozpuštěného materiálu v této šťávě. Třetím aspektem tohoto cíle může být způsob, který napomáhá při snižování množství nebo koncentrace rozpuštěných materiálů v tekutině nebo šťávě obsahující sacharosu. Čtvrtým aspektem tohoto cíle může být poskytnutí způsobu snížení množství rozpuštěného materiálu v tekutinách nebo šťávách obsahujících sacharosu, který je kompatibilní s konvenčními způsoby čeření nebo přečištění šťávy, jejichž skupina zahrnuje předčeření, hlavní čeření, výměnu iontů nebo filtraci, jak byly tyto postupy popsány výše, bez omezení na tento výčet.

Pátým široce definovaným cílem předmětného vynálezu mohou být různá zařízení a různé způsoby pro zvětšení plochy rozhraní mezi tekutinou nebo šťávou obsahující sacharosu a požadovanými parciálními tlaky plynů.

Šestým široce definovaným cílem tohoto vynálezu mohou být různá zařízení, která vtlačují, zavádějí nebo jinak mísí požadované parciální tlaky plynů se šťávou získanou z rostlinného materiálu. Jedním aspektem tohoto cíle může být poskytnutí zařízení pro zavádění směsi plynů do šťávy za vzniku směsného proudu šťávy, který zahrnuje uvedenou šťávu a požadované parciální tlaky plynů.

Sedmým široce definovaným cílem tohoto vynálezu mohou být různá zařízení pro separaci nebo oddělení plynů, které byly přivedeny do částečné nebo úplné rovnováhy s rozpuštěným «· *··'<

t · • ··* • · « 9 * « · · • ·»·* ·

·<

materiálem nebo s parciálními tlaky plynů, které jsou obsaženy nebo rozpuštěny v dané šťávě.

Osmým široce definovaným cílem tohoto vynálezu může být stanovení, monitorování, vytváření nebo udržování tekutin obsahujících materiál extrahovaný nebo oddělený z rostlinného materiálu při teplotě nebo teplotách, nebo teplotách upravených (buď manuálně nebo automaticky) podle odezvy nebo vzhledem k: uplynulé době; koncentraci jakýchkoli konkrétních materiálů nebo složek obsažených v dané tekutině; specifickému způsobu nebo stupni čištění nebo jinému zpracování uvedených tekutin; způsobu extrakce, oddělování nebo difúze takovýchto materiálů z uvedeného rostlinného materiálu; nebo jakémukoli způsobu přípravy nebo skladování takovéto tekutiny pro dosažení rozsahu nebo konkrétní hodnoty rozpustnosti materiálů, a to za účelem řízení koncentrace materiálů, které snižují nebo potenciálně mohou snižovat pH takovýchto tekutin.

Devátým široce definovaným cílem tohoto vynálezu může být poskytnutí zařízení a způsobů k úpravě difúzní šťávy nebo tekutin obsahujících materiály extrahované nebo oddělené z rostlinného materiálu za účelem zabránění, minimalizace nebo řízení parciálních tlaků plynů, jež jsou přítomné na rozhraní tekutina-plyn před prvním přidáním vápna nebo následnými přídavky vápna.

Desátým široce definovaným cílem tohoto vynálezu může být poskytnutí zařízení nebo způsobů, které umožňují aby požadovaný nebo nezbytný objem šťávy interagoval s rozhraním tekutina-plyn za účelem umožnění požadovaného nebo nezbytného • v ···· • · • · · • ···» 4 · • · · · ·· * ·· *·· ► • · • ··· • fc ··· přechodu materiálů z difuzní šťávy do atmosférických parciálních tlaků nebo vybraných parciálních tlaků plynů.

Přirozeně, že další cíle tohoto vynálezu vyplývají z popisu v dalších pasážích tohoto popisu a z přiložených obrázků.

Popis obrázků na výkresech

Na obrázku 1 je znázorněno konkrétní provedení předmětného vynálezu, které slouží pro snížení množství látek obsažených ve šťávě získané z rostlinného materiálu, přičemž toto provedení vynálezu zahrnuje prostředek pro přenos šťávy, ve kterém se směs plynů přivádí do šťávy za účelem vytvoření směsného proudu šťávy a uvedené směsi plynů a toto provedení vynálezu může dále zahrnovat prvek pro distribuci plynu, jako jsou kanálky nebo drážky vytvořené přímo v uvedeném prostředku pro přenos šťávy nebo oběžné kolo čerpadla.

Na obrázku 2 je znázorněno konkrétní provedení předmětného vynálezu, které slouží pro produkcí šťávy obsahující snížené množství látek.

Na obrázku 3 je znázorněno druhé konkrétní provedení tohoto vynálezu, které slouží pro produkci šťávy obsahující snížené množství látek.

Na obrázku 4 je znázorněno třetí konkrétní provedení tohoto vynálezu, které slouží pro produkci šťávy obsahující snížené množství látek.

Na obrázku 5 je znázorněno konkrétní provedení předmětného vynálezu, které slouží pro produkci šťávy obsahující snížené množství látek a které dále zahrnuje použití čeření a karbonace za účelem dalšího přečištění takto získané šťávy před snížením obsahu vody za účelem přípravy sirupu, nebo před krystalizaci cukru.

Na obrázku 6 je znázorněno konkrétní provedení předmětného vynálezu, které slouží pro produkci šťávy obsahující snížené množství látek a které dále zahrnuje použití stupně výměny iontů za účelem dalšího přečištění takto získané šťávy před snížením obsahu vody za účelem přípravy sirupu, nebo před krystalizaci cukru.

Na obrázku 7 je znázorněno konkrétní provedení předmětného vynálezu, které slouží pro produkci šťávy obsahující snížené množství látek a které dále zahrnuje filtrační stupně, jako je ultrafiltrace, za účelem dalšího přečištění takto získané šťávy před snížením obsahu vody za účelem přípravy sirupu, nebo před krystalizaci cukru.

Obrázek 8 znázorňuje, že s rostoucí teplotou šťávy, difuzní šťávy nebo jiné tekutiny získané procesem pro zpracování šťávy může rozpustnost některých látek, materiálů nebo složek obsažených ve šťávě, difuzní šťávě nebo jiné tekutině získané procesem pro zpracování šťávy klesat.

Na obrázku 9 je znázorněno několik konkrétních provedení předmětného vynálezu, která slouží pro zpracování řepných řízků způsobem, jenž snižuje obsah některých látek v řízkové • · • · · 4 • · · • · « · · • · 1 • · * • · · · · drti nebo v difuzní šťávě před provedením předčerovacích stupňů.

Na obrázku 10 je znázorněno další konkrétní provedení předmětného vynálezu, které slouží pro zpracování řepných řízků způsobem, jenž snižuje obsah některých látek ve šťávě nebo v tekutinách získaných procesem pro zpracování šťávy před provedením konvenčních předčerovacích stupňů.

Na obrázku 11 je znázorněno konkrétní provedení tohoto vynálezu.

Na obrázku 12 je znázorněn půdorys konkrétního provedení tohoto vynálezu s vyznačením průřezové roviny A-A.

Na obrázku 13 je znázorněn průřez konkrétním provedením tohoto vynálezu, jež je znázorněno na obrázku 12, a to v rovině A-A.

Obecně se tento vynález týká systému pro zpracování šťávy, který slouží pro přečištění šťávy bez přidávání báze nebo s přidáváním menšího množství báze před odpařením přebytečné vody nebo před frakční krystalizací sacharosy. Konkrétně je předmětem tohoto vynálezu šťáva, která obsahuje snížené množství rozpuštěného materiálu, snížené množství rozpuštěných plynů, má vyšší pH neboli nižší kyselost, pro použití v systémech pro zpracování šťávy.

Jak již bylo uvedeno výše, šťávu je možné získat z rostlinného materiálu, jako jsou cukrové řepy, cukrová třtina, čirok zrnový apod. Samozřejmě, že mohou existovat velké trhy • · · · · · * • · nebo malé trhy pro produkty, které vyžadují získání šťávy z jiných druhů rostlinného materiálu a je tedy třeba brát v potaz, že předmětný vynález není omezen na šťávu oddělenou, extrahovanou nebo získanou z konkrétního druhu rostliny nebo jakékoli části dané rostliny nebo sklizeného rostlinného materiálu. Kromě toho by výraz šťáva měl být chápan v jeho nej širším smyslu jakožto označení pro jakoukoli šťávu nebo tekutinu obsahující sacharosu, která se používá nebo která vystupuje z jakéhokoli stupně zpracovávacího systému před krystalizací cukru. Z tohoto důvodu se například tekutiny obsahující sacharosu, které se získávají z rostlinného materiálu mletím nebo lisováním, nebo šťáva získaná difúzí rostlinného materiálu označují jako šťáva. Jak bylo dále popsáno výše, zahrnuje výraz šťáva tekutinu obsahující sacharosu, nesacharosové látky a vodu, které se ve šťávě mohou vyskytovat v různých poměrech, a to podle povahy rostlinného materiálu a stupňů použitých pro oddělení šťávy od daného rostlinného materiálu. Může být žádoucí oddělit všechny nebo alespoň část rozpuštěných materiálů, protože tyto jsou silně zbarvené, tepelně nestabilní nebo jinak interferují s některými stupni zpracování nebo negativně ovlivňují kvalitu nebo množství cukerného produktu, jenž se získává daným čisticím procesem. Tekutiny obsahující sacharosu, které jsou výsledkem různých čeřicích nebo přečišťovacích stupňů, rovněž spadají do významu výrazu šťáva, jak je zde používán.

Konkrétní provedení předmětného vynálezu zahrnují odstranění alespoň části rozpuštěných materiálů, těkavých materiálů, rozpuštěných plynů, vodných kyselin apod., jako je oxid uhličitý nebo oxid siřičitý, které mohou tvořit vodné ···· · φ · · · · · φ · • · · · φ · · • · φ · · · · · ·· • ·· ·····»»· · · • · φ φ · · φ « ·Φ φ φφ φφφ kyseliny, jež generují v roztoku hydroniový ion, mění koncentraci hydroniového iontu ve šťávě nebo snižují pH šťávy.

Tak například pokud šťáva obsahuje dostatečné množství kationtů, může hydroxidový ion (OH^-) sloužit jakožto anion, který umožňuje, aby se oxid uhličitý (CO2) rozpouštěl ve šťávě ve formě uhličitanových iontů (CO3^2-) , nebo ve formě hydrogenuhličitanových iontů (HCO3^-) . Disociací HCO3^- vzniká velmi slabá kyselina. Avšak pokud šťáva obsahuje nedostatečný počet kationtů, které by umožňovaly rozpouštění CO2 za vzniku uhličitanových nebo hydrogenuhličitanových iontů, dochází k vytvoření rovnováhy mezi oxidem uhličitým a kyselinou uhličitou (H2CO₃) . Kyselina uhličitá se v rozsahu pH, které má získaná šťáva, může chovat jako silná kyselina. Následná produkce hydroniových iontů zvyšuje již existující koncentraci těchto iontů v dané šťávě, což vede ke snižování hodnoty pH.

Podobně se mohou do šťávy zavádět oxid siřičitý (S0₂) nebo hydrogensiřičitan amonný (NH₄HSC>3) za účelem likvidace, snížení nebo eliminace mikrobiologické aktivity, hydrolýzy sacharosy, tvorby invertních cukrů nebo ztrát sacharosy, nebo za účelem snížení hodnoty pH. Opět platí, že pokud šťáva obsahuje dostatek kationů, jako je vápenatý kation, mohou vznikat siřičitany, jako je siřičitan vápenatý. Avšak pokud šťáva obsahuje nedostatečný počet kationtů, které by umožnily, aby rozpuštěný oxid siřičitý (SO2) tvořil siřičitany, dochází k vytvoření rovnováhy mezi oxidem siřičitým (S0₂) , kyselinou siřičitou (H₂SO₃) a kyselinou sírovou (H₂SO₄) . Kyselina sírová a kyselina siřičitá se mohou chovat jako silné kyseliny.

Následná produkce hydroniových iontů zvyšuje již existující • · • · · · »· ··· · • · ···· · · · • · · · · · · · · · · koncentraci těchto iontů v dané šťávě, což vede ke snižování hodnoty pH.

Kromě toho mohou být další vodné kyseliny vytvářeny přímo rostlinou během normálního růstu nebo může k vytváření dalších kyselin docházet působením mikrobiologické aktivity, přičemž skupina takovýchto kyselin zahrnuje kyselinu fosforečnou, kyselinu chlorovodíkovou, kyselinu sírovou, kyselinu citrónovou, kyselinu šťavelovou, kyselinu jantarovou, kyselinu fumarovou, kyselinu mléčnou, kyselinu glykolovou, kyselinu pyrrolidon karboxylovou, kyselinu mravenčí, kyselinu octovou, kyselinu máselnou, kyselinu maleinovou apod., bez omezení na tento výčet.

Kromě toho mohou další rozpuštěné látky, jako je amoniak (NH₃) , vznikat štěpením aminokyselin nebo přeměnou látek přidávaných do šťávy, jako je hydrogensiřičitan amonný.

Další popis bude proveden s odkazem především na obrázek 1, který znázorňuje provedení tohoto vynálezu, jež může zahrnovat vystavení šťávy _1 získané z rostlinného materiálu 2 působení směsi .3 plynů, a to takovým způsobem, který vytváří zvětšenou plochu 4_ povrchu rozhraní mezi šťávou _1 a uvedenou směsí 3. plynů. Vytvořením uvedené zvětšené plochy _4 povrchu rozhraní mezi šťávou 1 a směsí 3 plynů je možné zvýšit rychlost přestupu různých typů rozpuštěných materiálů j5 ze šťávy 1_ do směsi 3_ plynů, protože koncentrace každé složky rozpuštěného materiálu se přibližuje k rovnováze s koncentrací této složky ve směsi 3_ plynů. Uvedená směs plynů (neboli stripovací plyn) může být vybrána tak, aby zajistila požadované parciální tlaky nezbytné pro umožnění přestupu • · · · · · • · · • · · · ·

nežádoucího rozpuštěného materiálu _5 ze šťávy 1_ do uvedené směsi _3 plynů. Směs 2 plynů může být v místě zvětšené plochy 4. povrchu rozhraní se šťávou 1 kontinuálně nebo pravidelně obnovována nebo mohou být kontinuálně nebo pravidelně upravovány parciální tlaky jednotlivých plynů, a to za účelem zabránění dosažení rovnováhy mezi uvedenou směsí ý plynů a rozpuštěným materiálem 5, čímž je zachován přestup rozpuštěného materiálu 5 ze šťávy 1 do směsi plynů 3.

Při využití tohoto vynálezu je možné rozpuštěné materiály nebo těkavé materiály, jako jsou těkavé organické kyseliny, nebo rozpuštěné plyny (jako je například oxid uhličitý, oxid siřičitý nebo amoniak), odstranit ze šťávy. Šťávový produkt získaný při použití předmětného vynálezu může mít nižší obsah rozpuštěného materiálu, snížený obsah rozpuštěných plynů, sníženou schopnost vytvářet hydroniový ion nebo sníženou koncentraci hydroniového iontu, nižší kyselost, neboli vyšší pH v porovnání se stejnou šťávou získanou bez aplikace tohoto vynálezu. Tak je jako jeden příklad možné uvést skutečnost, že koncentrace oxidu uhličitého ve šťávě může být výrazně snížena pokud se pro stripování šťávy použijí atmosférické parciální tlaky. Šťávový produkt získaný způsobem podle tohoto vynálezu může mít hodnotu pH, která je vyšší o 0,05, 0,1, 0,2, 0,3,

1,6, 1,7, 1,8, 1,9, 2,0, avšak jakákoli úprava výchozí hodnoty pH neupravené šťávy směrem vzhůru se může projevit výraznými finančními úsporami a může být důležitá z komerčního hlediska. Skutečné zvýšení počáteční hodnoty pH je obecně závislé na druhu a kvalitě šťávy upravované podle tohoto vynálezu, rozsahu uvedené zvětšené plochy povrchu rozhraní, která je vytvořena v rámci celého objemu šťávy, době, po kterou směs » · · · > <

• · • · • · · plynů reaguje na vytvořenou zvětšenou plochu povrchu rozhraní a na parciálních tlacích poskytnutých v uvedené směsi plynů. Z tohoto důvodu se velikost přírůstku hodnoty pH může měnit podle toho, jaké provedení tohoto vynálezu se použije. Tak například při změnách objemu nebo množství upravované šťávy je při použití jinak stejného provedení tohoto vynálezu možné dosáhnout různě velkých přírůstků hodnot pH.

Předmětný vynález může dále zahrnovat stupeň snížení množství báze, které se přidává na jednotku hmotnosti nebo objemu šťávy zpracovávané podle tohoto vynálezu, a to za účelem dosažení nezbytné nebo požadované hodnoty pH, koncentrace hydroniového iontu nebo kyselosti, v porovnání s neupravenou šťávou nebo šťávou upravenou konvenčním způsobem. Množství báze, které' se přidává ke šťávě po snížení množství materiálu v ní rozpuštěného při její úpravě podle tohoto vynálezu za účelem dosažení požadované hodnoty pH, jako je hodnota od přibližně 11,0 do přibližně 12,0, nebo od 11,5 do přibližně 12,5, nebo rozmezí hodnot pH používaných pro „předčeření, „hlavní čeření, „vložené čeření, nebo pro dosažení hodnoty pH odpovídající izoelektrickému bodu jakékoli nesacharosové látky obsažené ve šťávě, nebo pro požadovanou úpravu kyselosti nebo alkalinity šťávy na požadovanou koncentraci, může být výrazně nižší. Například v případě vápna může být při použití různých provedení tohoto vynálezu dosaženo snížení množství vápna přidávaného do šťávy až o 30 procent, v porovnání s neupravenými šťávami nebo se šťávami upravenými běžnými způsoby.

Další popis bude proveden s odkazem především na obrázek 2, který znázorňuje provedení tohoto vynálezu, jež ·· ··· ·

může zahrnovat použití směsi 2 plynů, která může zahrnovat atmosférické plyny nebo vzduch; atmosférických plynů nebo vzduchu, který prošel jedním nebo více filtry za účelem snížení obsahu nebo eliminace nebiologických částic nebo biologických částic (jako jsou bakterie, viry, pyl, mikroskopická flora nebo fauna nebo jiné patogeny); atmosférických plynů nebo vzduchu, které prošly skrz chemické čističky plynů nebo které byly jinak zpracovány za účelem vytvoření požadované koncentrace nebo požadovaného rozsahu koncentrací parciálních tlaků plynů; přečištěných plynů; nebo jejich kombinací nebo permutací.

Konkrétní provedení předmětného vynálezu může dále zahrnovat plynový filtr 6 reagující na průtok směsi 3 plynů. Uvedený plynový filtr 6 může být umístěný před nebo za generátorem Ί_ proudu plynu, který je vytvořen tak, že tlakově reaguje na směs 3 plynů. Plynový filtr 6 reagující na průtok směsi 3 plynů může zahrnovat HEPA filtr nebo ULPA filtr, nebo jiný typ makročásticového nebo mikročásticového filtru. Pro zachycení částic obsažených v uvedené směsi plynů před vstupem této směsi do generátoru ]_ proudu plynu mohou být rovněž použity další předfiltry, nebo se tyto předfiltry mohou používat až za uvedeným generátorem proudu plynů, avšak před plynovým filtrem 6.

Nefiltrovaná směs 2 plynů může být vedena do prvního stupňového filtru 8_ a následně do druhého stupňového filtru 9 a poté skrz generátor ]_ průtoku plynu. Uvedená předfiltrovaná směs plynů může následně protékat skrz plynový filtr 6 (HEPA filtr nebo ULPA filtr nebo filtr jiného typu). Získanou přefiltrovanou směs plynů (až 99,99 % všech částic o velikosti • · • · · · • ·

• 0 • 000 0 «000 • 00000·· · · • · · · · · minimálně přibližně 0,3 mikrometru se ze směsi 2 plynů odstraní při použití HEPA filtru a až 99,99 % všech částic o velikosti minimálně přibližně 0,12 mikrometru se ze směsi 3 plynů odstraní při použití ULPA filtru) je dále možné upravit tak, aby tato směs generovala nebo reagovala na zvětšenou plochu 4 povrchu rozhraní mezi šťávou 2 a směsí 2 plynů. Co se dalších provedení tohoto vynálezu týče, směs 2 plynů nebo šťávu 1 je možné vystavit působení zdroje 10 krátkovlnného ultrafialového záření, a to za účelem snížení počtu patogenních částic nebo bakteriálních částic. Předmětný vynález může dále zahrnovat použití zařízení 11 pro regulaci teploty, jež slouží pro nastavení požadované teploty směsi 2 plynů před tím, než jsou tyto plyny upraveny tak, aby reagovaly na šťávu 2 nebo zvětšenou ploch 4_ povrchu rozhraní. Zařízení 11 pro regulaci teploty může reagovat na teplotní senzor 12, který může detekovat teplotu směsi 2 plynů nebo šťávy 2 ^a vysílá signál nebo dává podnět k tomu, aby zařízení 11 pro regulaci teploty upravilo teplotu směsi 2 nebo šťávy 2r nebo obou těchto položek, na požadovanou hodnotu.

Vzhledem k některým provedením předmětného vynálezu může být směs 2 plynů, ať filtrovaná nebo nefiltrovaná, použita pro vytvoření nebo k napomožení vytvoření zvětšené plochy _4 povrchu rozhraní. Tak například, šťáva 2 může být dopravována do zařízení 13 pro vtlačování plynu, a to buď samospádem nebo pod tlakem vytvořeným čerpadlem 14 nebo jiným prvkem pro dopravu tekutiny. Uvedené zařízení 13 pro vtlačování plynu může být opatřeno vstupním otvorem 15, skrz který šťáva 1 vstupuje do zařízení 13 pro vtlačování plynu, výstupním otvorem 16, kterým šťáva 2 vystupuje ze zařízení 13 pro vtlačování plynu, a alespoň jedním vtlačovacím otvorem 17, kterým může být směs 2

4« ··♦·

4

4 4 4

4 4 44 444

4 4 44« 4 4444 4 4 4444444444 4 on 4 · 444 44 4

Jíb 4444 4 44 4 44 444 plynů dopravována do alespoň části objemu šťávy 1 obsažené v nebo procházející zařízením 13 pro vtlačování plynu.

Pokud je zařízení 13 pro vtlačování plynu konfigurováno pro vsázkové zpracování šťávy (tzn. že zařízení pro vtlačování plynu je pravidelně naplňováno a vyprazdňováno) může jako vstupní otvor 15 a výstupní otvor 16 při některých provedeních tohoto vynálezu sloužit jeden a ten samý otvor. Pokud je zařízení 13 pro vtlačování plynu konfigurováno pro zpracování v pulzním toku (tzn. že průtok šťávy 1_ může být pravidelně snižován nebo přerušován za účelem prodloužení doby zdržení šťávy _1 v nebo podle zařízení 13 pro vtlačování plynu) , nebo pro kontinuální zpracování (tzn. že proud šťávy 1_ nepřetržitě protéká zařízením 13 pro vtlačování plynu, ačkoli rychlost nebo objem šťávy _1 protékající zařízením 13 pro vtlačování plynu je možné upravovat), mohou být vstupní otvor 15 a výstupní otvor 16 od sebe odděleny.

V každém provedení předmětného vynálezu se směs 3 plynů může vtlačovat do šťávy 1_ o dostatečném objemu, při dostatečném tlaku nebo v distribuované formě (směs může být například difundována nebo zaváděna ve formě malých bublinek), a to za účelem vytvoření požadované zvětšené plochy _4 povrchu rozhraní mezi šťávou jL a směsí 2 plynů. Zvětšená plocha 4. povrchu rozhraní může zajistit rozhraní, na kterém alespoň část materiálu 5. rozpuštěného ve šťávě může přejít ze šťávy _1 do směsi 3. plynů.

Zařízení 13 pro vtlačování plynu, ať už je konfigurováno pro vsázkovou, pulzní, přerušovanou nebo kontinuální variantu provedení tohoto vynálezu, může dále promíchávat, přemisťovat,

9999

9 9

9 9 9 9

9 9

9999 ·· · • · · 9 9 9 • · 9

9 *9 • 9

míchat nebo jinak zajišťovat míchací prostředky 18, které slouží pro další distribuci směsi 3 plynů ve šťávě 1 za účelem dalšího vytváření zvětšené plochy £ povrchu rozhraní. V případech, kdy konfigurace zařízení 13 pro vtlačování plynu generuje proud šťávy 1, ať už kontinuální, pulzní nebo diskontinuální, může vtlačování směsi 3. plynů do šťávy 1_ generovat směsný proud 19 šťávy. Směs plynů obsažená v uvedeném směsném proudu 19 šťávy může být dále distribuována ve směsném proudu 19 šťávy pomocí dalších výstupků, kanálků apod. spojených s vnitřním povrchem zařízení 13 pro vtlačování plynů. Uvedené výstupky nebo kanálky mohou být orientovány tak, aby vytvářely žádoucí perturbace v proudu šťávy nacházející se uvnitř zařízení 13 pro vtlačování plynů. Při provádění tohoto vynálezu je dále možné používat zařízení 20 pro úpravu tlaku vtlačovaného plynu, na jehož údaje může reagovat generátor Ί_ proudu plynu tak, že zvyšuje nebo snižuje tlak nebo objem směsi 3 plynů vtlačované, přimíchávané nebo rozdělované do šťávy _1. Při některých provedeních tohoto vynálezu mohou zařízení 20 pro úpravu tlaku vtlačovaného plynu jednotlivě nebo v kombinaci tvořit proměnně nastavitelné omezovači prostředky umístěné mezi generátorem Ί_ průtoku plynu a vtlačovacím otvorem 17.

Při některých provedeních tohoto vynálezu je možné dosáhnout celkového množství plynů rozpuštěných ve šťávě, které je větší než počáteční koncentrace plynů ve šťávě. Množství plynů rozpuštěných ve šťávě může činit až přibližně desetinásobek koncentrace plynů, které by bylo dosaženo sycením šťávy při atmosférickém tlaku. Tlak směsi 3_ plynů, která je vtlačována do šťávy 1, se může pohybovat v rozmezí od

444« > 4 4 » 4 4 4 4

4· 4444

4 přibližně

4444 4

444 počátečního tlaku 2 megapascalů (tj vyvolávaného šťávou 1 do do přibližně 20 barů).

Podle tohoto vynálezu je možné použít více zařízení 13 pro vtlačování plynu, které mohou být zapojeny sériově nebo paralelně, přičemž každé zařízení pro vtlačování plynu může obsahovat více vtlačovacích otvorů 17, které jsou sériově nebo paralelně umístěny v podstatě ve stejných nebo v různých pozicích. Každý vtlačovací otvor 17 může být odděleně neboli proměnně regulován, co se objemu a tlaku směsi _3 plynů vtlačované do šťávy _1 týče. Uvedené proměnně nastavitelné vstřikovací otvory 17 mohou reagovat na objem šťávy 1, dobu zdržení šťávy v zařízení 13 pro vtlačování plynu, na koncentraci neboli množství materiálu 5 rozpuštěného ve šťávě 1_, nebo na koncentraci plynů rozpuštěných ve šťávě 1. apod.

Co se dalších provedení tohoto vynálezu týče, je možné směs 3 plynů vtlačovat do šťávy 1_ před čerpadlem 14, přičemž čerpadlo 14 může sloužit pro distribuci směsi 3_ plynů v proudu šťávy 1. za vzniku směsného proudu 19 a zvětšené plochy 4 rozhraní. Při použití určitých typů čerpadel může směsný proud 19 tvořit alespoň 35% směs plynů s v podstatě 100% nasycením proudu šťávy 1. bublinkami směsi J plynů. Pro vytvoření směsného proudu 19 je možné použít například čerpadlo typu Shanley, které je zahrnuto v tomto textu jako odkazový materiál. Podle potřeby je možné provozovat v sériovém nebo paralelním uspořádání více čerpadel 14, a to za účelem zpracování určitého objemu šťávy 1^ během požadované doby.

·* ···· • ♦ · ·· · ····»« • · · · · • · · · · · • · · · « · · · ·

Co se dalších provedení předmětného vynálezu týče, proud šťávy _1 může být dále konfigurován tak, aby došlo k vytvoření Venturiho jevu, nebo aby byl jiným způsobem vytvořen při proudění šťávy 1. podtlak, který slouží ke vtahování směsi 2 plynů do proudu šťávy jL, lhostejno, zda se jedná o proud pulzní, kontinuální nebo přerušovaný.

Co se dále určitých provedení tohoto vynálezu týče, je možné vystavit působení směsi 3 plynů jen část proudu šťávy _1. Tak například pokud šťáva 1. obsahuje malé množství rozpuštěného materiálu _5, potom je možné proud šťávy _1 rozdělit a pouze část uvedené šťávy jL vystavit působení směsi plynů _3. Jednotlivé proudy šťávy 1^ se později mohou v požadovaných poměrech znovu spojovat.

Další popis bude proveden s odkazem především na obrázek 3, který znázorňuje další provedení tohoto vynálezu, kdy je možné šťávu 1, rozstřikovat pomocí prvku 21 pro distribuci šťávy, jako je tryska. Uvedený prvek 21 pro distribuci šťávy může vytvářet sprej 22 velmi jemných kapiček nebo částeček šťávy. Z tohoto důvodu dochází při sprej ování ke generování zvětšené plochy 4_ povrchu rozhraní. Šťávu je možné rozstřikovat do aeračního tanku 23 a směs 3 plynů, ať už filtrovaná nebo nefiltrovaná, případně promytá nebo nepromytá, jak bylo popsáno výše, může být vystavena působení rozstřikovaných kapiček šťávy. Šťávu je možné přivádět (např. rozprašovací tryskou) do horní oblasti aeračního tanku 23 a následně vystavit působení směsi _3 plynů, která prochází uvedeným aeračním tankem 23. Pro zvýšení účinnosti přechodu materiálu 5 rozpuštěného ve šťávě 1_ do směsi 3 plynů může uvedená směs 2 plynů procházet aeračním tankem 23 protiproudně vzhledem ke

P··* • ·

9 9 9 •9 ····

9 • 9 · 9 9 · • 9 9 9 9 9 »99 9999 9

9 9 9 9

9999 9 99 9

9

9 9

9 · «9 99 9 směru spreje 22 kapiček šťávy. Aeračním tankem 23 může být například tank o objemu přibližně 568 litrů (tj. 150 gallonů), avšak pro odborníka v dané oblasti techniky je zřejmé, že velikost a tvar tohoto tanku se mohou měnit podle množství zpracovávané šťávy.

Při některých provedeních předmětného vynálezu může aerač ní tank 23 dále obsahovat povrch 24 pro distribuci šťávy. Šťávu 1. je možné distribuovat směrem k povrchu 24 pro distribuci šťávy, čímž se zajistí další zvětšená plocha _4 povrchu rozhraní. Iv tomto případě je možné šťávu přivádět do horní části aeračního tanku 23, která se nachází nad povrchem 24 pro distribuci šťávy, a vystavit jí působení směsi _3 plynů procházející aeračním tankem 23. I v tomto případě pak za účelem zvýšení účinnosti přechodu materiálu 5 rozpuštěného ve šťávě 1_ do směsi _3 plynů může směs 2 plynů aeračním tankem 23 procházet protiproudně vzhledem k obecnému směru, jakým šťáva 1_ proudí na povrchu 24 pro distribuci šťávy.

Při všech provedeních tohoto vynálezu, kdy se používá aerační tank 23, je možné šťávu 1 jímat a ponechat znovu projít aeračním tankem 23 tolikrát, kolikrát je potřeba.

Další popis bude proveden s odkazem především na obrázek 4, který znázorňuje další provedení tohoto vynálezu, kdy je možné šťávu 2 dopravovat do šťávového tanku 25 a směs 2 plynů je možné zavádět do šťávy 1 probubláváním pomoci rozdělovače 26 plynu. Tlak a objem směsi 2 plynů je možné nastavit vzhledem k objemu šťávy 1 a velikosti šťávového tanku 25. Uvedený šťávový tank může být dále kombinován s výše popsaným aeračním tankem 23.

·· ···» • · · • · ···« ·

Obecná diskuse týkající se absorpce plynů, která je uvedena v publikaci Chemical Engineer's Handbook, editor Perry, McGraw-Hill Book Company (1950), str. 668 a následující, je v rozsahu nezbytném pro pochopení obecných principů absorpce plynů zahrnuta v tomto textu jakožto odkazový materiál.

Je zřejmé, že podle tohoto vynálezu může být použito různých běžných potrubí, ventilů nebo jiných zařízení, jako jsou například manometry, a to za účelem získání relevantních informací týkajících se dopravy šťávy 1 do zařízení 13 pro vtlačovaní plynu, do aeračního tanku 23 nebo do šťávového tanku 25, množství a tlaku vtlačované, rozprašované nebo rozdělované směsi _3 plynů, množství materiálu 5 rozpuštěného ve šťávě 1_ apod.

Další popis znovu odkazuje především na obrázek 2, přičemž podle tohoto obrázku může předmětný vynález zahrnovat použití odlučovače 27 plynu, jenž slouží pro uvolnění směsi 3_ plynů, která obsahuje rozpuštěný materiál 5, který do ní přešel ze šťávy 1. V některých provedeních tohoto vynálezu, při nichž se používá aerační tank 23, jak bylo popsáno výše, může odlučovač 27 plynu tvořit otvor v uvedeném aeračním tanku, jenž umožňuje vypuštění směsi plynů, která prošla aeračním tankem, do atmosféry. V těch provedeních předmětného vynálezu, ve kterých zařízení 13 pro vtlačování plynu zahrnuje rozdělovač 26 plynu, může být odlučovačem 27 plynu otvor, jenž umožňuje, aby směs 3 plynů obsahující rozpuštěný materiál byla odvedena do atmosféry. V těch provedeních předmětného vynálezu, ve kterých zařízení 13 pro vtlačování plynu zavádí ·· ···· *· · ·· ···· ·· · · · · ··· » · ···· ····· • · ·· ·····*· · ·

Λ C · · ······ *3 Ο ···· · ·· · ·» ··· směs 3 plynů do proudu šťávy 1 za vzniku směsného proudu 19 šťávy, ať už se jedná o proud kontinuální, pulzní nebo přerušovaný, přičemž tento proud je veden v potrubí izolovaně od okolní atmosféry, může být odlučovač 27 plynu tvořen částí uvedeného potrubí, ve které je dále zajištěno hydraulické spojení vnitřního objemu tohoto potrubí s okolní atmosférou. Konkrétně je možné uvést, že odlučovač 27 plynu hydraulicky spojený s atmosférou, může být tvořen částí potrubí, která je konfigurována pro, nebo která obsahuje omezovači prostředky pro úpravu doby, kdy směsný proud 19 reaguje na atmosféru.

V konkrétním provedení může jednou z možných konfigurací odlučovače 27 plynu být zvětšení vnitřního objemu potrubí, což slouží k nanesení směsného proudu 19 na vnitřní povrch potrubí za účelem prodloužení doby zdržení, po kterou je šťáva tlakově spojena s atmosférou, nebo za účelem zvětšení plochy, na které je šťáva tlakově spojena s atmosférou, nebo za účelem obojího. V některých provedení odlučovače 27 plynu se může šťáva nanášet na povrch, který je dostatečně velký na to, aby umožnil směsi 3 plynů obsažené ve šťávě _1 v podstatě se vyrovnat (ekvilibrovat) s atmosférickými parciálními tlaky před převedením šťávy z odlučovače 27 plynu. Vnitřní povrchy odlučovače 27 plynu mohou být dále konfigurovány tak, aby poskytly výstupky, žlábky, drážky apod. sloužící pro další míšení nebo promíchávání šťávy 1 uvnitř odlučovače 27 plynu, a to za účelem zvýšení rychlosti, kterou je možné směs 3. plynů převádět ze šťávy 1 do atmosféry.

Proudění směsi 28 plynů přenesených ze šťávy 1 do atmosféry je možné generovat připojením zdroje 29 sníženého tlaku k odlučovači 27 plynu. Snížení tlaku v sobě zahrnuje

• · · · · • · · · · · • ······· · · • · · · · · • · · ····« vygenerování parciálních tlaků plynů v oblasti zvětšené plochy _4 povrchu rozhraní šťávy 1_ a plynů, které jsou nižší než parciální tlaky rozpuštěných materiálů 5, které přešly do směsi 3 plynů. Jak je zřejmé, zdrojem 29 sníženého tlaku může být atmosféra, a to pokud parciální tlaky směsi plynů, která obsahuje rozpuštěný materiál 5 odstraněný ze šťávy, jsou větší než atmosférický tlak. V některých shora popsaných provedeních tohoto vynálezu je možné zdroj 29 sníženého tlaku vygenerovat zvětšením vnitřního objemu potrubí, ve kterém proudí směsný proud 19. Zdroj 29 sníženého tlaku může být rovněž generován vývěvou, Venturiho trubicí nebo jiným zařízením tlakově připojeným k odlučovači 27 plynu. Parciální tlak plynů vytvořený v oblasti zvětšené plochy 4. povrchu rozhraní šťávy 1 a plynů může být následně upravován dle potřeby (např. na hodnotu nižší než je atmosférický tlak) za účelem zvýšení rychlosti, kterou je směs _3 plynů obsahující rozpuštěný materiál 5. odváděna ze směsného proudu 19 šťávy.

V některých provedeních tohoto vynálezu může odlučovač plynu dále obsahovat pojistný ventil 30 nebo může tento odlučovač dále obsahovat generátor 31 signálu spojený se zdrojem 29 sníženého tlaku, který může reagovat na akumulaci nebo parciální tlaky plynů uvnitř odlučovače 27 plynu, nebo který může reagovat na snížení množství rozpuštěných materiálů ve šťávě (na snížení celkového množství rozpuštěných materiálů, snížení množství některých rozpuštěných materiálů, snížení koncentrace rozpuštěných materiálů nebo snížení koncentrace některých rozpuštěných materiálů), na snížení kyselosti šťávy, alkalinity šťávy, na zvýšení pH šťávy nebo na změnu jiné veličiny, která indikuje, že ze šťávy 1 bylo odvedeno dostatečné množství rozpuštěného materiálu.

• · · · • 9 ···· ·

Předmětný vynález může dále zahrnovat skladování nebo přepravu směsi 32 plynů obsahující rozpuštěné materiály odstraněné ze šťávy, čímž je zabráněno vypuštění veškerého množství nebo části této směsi do atmosféry. Důvodem pro toto skladování je například to, že v některých provedeních tohoto vynálezu může být uvedená směs plynů obsahující rozpuštěné materiály ze šťávy (například obsahující oxid uhličitý) použita při výše popsaných karbonačních stupních.

Předmětný vynález může rovněž zahrnovat přidávání činidel 33 proti pěnění do šťávy 1_. Šťáva obsahuje velké množství materiálu, který může být povrchově aktivní nebo který může měnit povrchové napětí vody. Z tohoto důvodu mohou bublinky vzduchu obsaženého ve šťávě, nebo rozpuštěných plynů přecházejících ze šťávy do atmosféry, vést k vytvoření pěny. Existuje mnoho druhů činidel proti pěnění, která mohou být použita pro snížení množství pěny, včetně mastných kyselin, olejů apod., bez omezení na tyto příklady. Dosažení výše popsaného vtlačení směsi 3_ plynů do šťávy 1_ nebo dosažení shora popsaného přenosu směsi 3_ plynů obsahující alespoň nějaký rozpuštěný materiál může dále vyžadovat použití stupně, ve kterém se do šťávy přidává určité množství činidla proti pěnění, a to současně nebo v přibližně stejné době, kdy je tato šťáva vystavena působení požadované směsi 3 plynů nebo kdy je do ní tato požadovaná směs 3^ plynů vtlačována.

Jakmile ze šťávy 1_ přejde požadované množství rozpuštěného materiálu, těkavého materiálu, rozpuštěných plynů, vodných kyselin apod., může být získaný šťávový produkt přepraven do existujících zařízení pro zpracování cukru, kde dochází k jeho ···· · dalšímu čeření nebo přečištění. V alternativním případě je možné různá provedení předmětného vynálezu začlenit do zařízení pro zpracovávání cukru, a to za účelem produkce šťávy se sníženým obsahem rozpuštěného materiálu in sítu.

Následující popis odkazuje na obrázek 5 a týká se systémů pro zpracování cukru, ve kterých se používá báze, jako je oxid vápenatý nebo hydroxid vápenatý, pro zvýšení hodnoty pH, a to v prvé řadě za účelem dosažení izoelektrického bodu různých materiálů rozpuštěných ve šťávě jL, nebo jakožto část běžného způsobu předčeření 33 šťávy, který se provádí buď odděleně nebo ve spojení s dalšími stupni, jako je čeření 34 za studená, hlavní čeření 35 nebo vložené čeření 36, které se opět mohou provádět odděleně nebo ve spojení s prvním karbonačním stupněm 37 nebo druhým karbonačním stupněm 38, což může vést k vysrážení uhličitanu vápenatého 39 za účelem vychytání alespoň části nesacharosových látek ze šťávy jL, takže získanou vyčeřenou nebo přečištěnou šťávu je možné přefiltrovat 44 před odpařením 45 požadovaného množství vody, přičemž způsob a zařízení zahrnující předmětný vynález je možné využít pro výrobu šťávového produktu, který má snížený obsah rozpuštěného materiálu nebo snížený obsah rozpuštěných plynů a je způsobilý pro přivedení do jednoho nebo více nebo všech uvedených konvenčních stupňů, nebo do konvenčních stupňů modifikovaných v takovém rozsahu, aby bylo možné využít výhody vyplývající z vlastností šťávy upravené podle tohoto vynálezu.

Velkým přínosem může být skutečnost, že předmětný vynález je možné použít pro snížení obsahu rozpuštěných materiálů ve šťávě před přídavkem jakéhokoli množství báze. Protože pomocí tohoto vynálezu je možné výrazně zvýšit pH šťávy nebo snížit • · · · * · · · její kyselost, je možné snížit množství báze, jež se používá v konvenčních stupních předčeření nebo hlavního čeření. V alternativních případech je ve zpracovávacích systémech, v nichž se produkt vzniklý v daném zpracovávacím systému, jako je vyčerpané vápno, používá pro neutralizaci určitého podílu kyselin obsažených ve šťávě, nebo pro snížení pěnění, možné tento produkt vzniklý v daném systému používat v tomto systému před nebo po využití tohoto vynálezu.

Konkrétně může způsob přečištění šťávy, který využívá předmětu tohoto vynálezu, zahrnovat získání šťávy 1_ z rostlinného materiálu 2, přičemž jak již bylo popsáno výše, tato šťáva obsahuje sacharosu, nesacharosové látky a vodu.

Dále tento způsob může zahrnovat využití předmětného vynálezu v různých provedeních znázorněných nebo popsaných v tomto textu, a to buď za účelem zvýšení pH nebo snížení kyselosti šťávy před jejím předčeřením 33. Dále tento způsob může zahrnovat čeření 34 za studená šťávy 1^ nebo čeření 35 za horka, nebo oba tyto stupně, které je možné provádět ve spojení s karbonací 37, 38 . Tam kde se jakožto báze 46 ve stupních předčeření 33 nebo hlavního čeření 34, 35 používá oxid vápenatý nebo hydroxid vápenatý, může provedení karbonačního stupně 37, ve kterém dochází ke srážení uhličitanu vápenatého 39, vést k vychytání alespoň části nesacharosových látek obsažených ve šťávě 1_. Tyto sraženiny 39 umožňují odstranění zachycených nesacharosových látek oddělením šťávy 1_ od sraženin 39. V některých provedeních tohoto vynálezu je možné provádět stupeň 36 středního čeření ve spojení se stupněm 38 další karbonace. I v tomto případě může vysrážení uhličitanu vápenatého 39 umožnit odstranění zachycených nesacharosových látek. Odstraněním vysráženého uhličitanu • · 9 ·

9 vápenatého 39 se může získat šťáva _1, ze které se po odstranění požadovaného množství vody 45 mohou získat sirupy 46. V alternativním případě se mohou krystalizací 47 sacharosy obsažené ve šťávě získat cukerné produkty 48.

Následující popis odkazuje primárně na obrázek 6 a týká se systémů pro zpracování cukru, ve kterých se používá výměna 49 iontů, která nahrazuje ve shora popsaných systémech pro zpracování cukru konvenční stupně čištění pomocí uhličitanu vápenatého. Z patentů Spojených států amerických číslo US 3,785,863, US 4,331,483 nebo US 4,140,541, jejichž obsah je zahrnut v tomto textu jako odkazový materiál, je zřejmé, že báze, jako je vápno, se může používat pro předúpravu šťávy, takže takto předupravenou šťávu je možné snadněji filtrovat před provedením stupňů 49 výměny iontů; pro regeneraci iontovýměnného materiálu za vzniku vápenaté formy daného iontoměniče, takže polární zátěž pocházející ze šťávy je vyměněna za vápník; pro snížení kyselosti šťávy po provedení procesů výměny iontů.

V těchto typech procesů se předmětný vynález může používat pro snížení množství materiálů rozpuštěných ve šťávě nebo plynů rozpuštěných ve šťávě, nebo pro snížení kyselosti šťávy před provedením nebo ve spojení s předúpravou šťávy, nebo pro snížení polární zátěže šťávy před provedením výměny iontů, nebo pro snížení kyselosti šťávy po provedení stupňů výměny iontů. Každého z těchto cílů je možné dosáhnout zpracováním šťávy podle tohoto vynálezu.

Následující popis odkazuje primárně na obrázek 7 a týká se systémů pro zpracování cukru, ve kterých se používá filtrace nebo ultrafiltrace namísto běžných, shora popsaných, přečišťovacích stupňů, ve kterých se využívá uhličitan vápenatý. S patentu Spojených států amerických číslo US 4,432,806, jehož obsah je zahrnut v tomto textu jako odkazový materiál, je zřejmé, že báze, jako je vápno, se může používat pro předúpravu šťávy, takže tuto je možné snadněji filtrovat 50.

V procesech tohoto typu je možné předmětný vynález použít pro snížení množství rozpuštěných materiálů nebo rozpuštěných plynů nebo pro snížení kyselosti šťávy před nebo spolu s uvedenou předúpravou šťávy pomocí báze, a to za účelem umožnění dosažení izoelektrických bodů nesacharosových látek a jejich agregace, nebo pro vytvoření pevných částic jiným mechanismem, přičemž tyto pevné částice je možné odfiltrovat od zbývající tekuté části šťávy. Všechny tyto cíle je možné dosáhnout při zpracování šťávy podle tohoto vynálezu.

Následující popis odkazuje primárně na obrázek 8, přičemž do rozsahu tohoto vynálezu mohou spadat zařízení pro zpracování nebo způsoby zpracování tekutin obsahujících sacharosu, nebo difuzní šťávy, které využívají výhodu nízké rozpustnosti materiálů snižujícíh hodnotu pH v těchto tekutinách. Se zahříváním tekutin obsahujících sacharosu dochází k poklesu rozpustnosti některých materiálů, včetně plynů, jako je CO₂ nebo SO₂. Z tohoto důvodu je přechod těchto materiálů z uvedených tekutin možné iniciovat nebo zvýšit na rozhraní mezi uvedenou tekutinou a směsí parciálních tlaků plynů, a to i když by daný materiál při nižší teplotě tekutiny nemohl přecházet, nebo by nemohl dále přecházet do uvedeného parciálního tlaku plynů.

• · Φ ··· ·♦ ···· · · · • · · · · · • · · · · · • · · · ·····« co · · · · ;

Následující popis odkazuje primárně na obrázek 9, který znázorňuje konkrétní provedení tohoto vynálezu, při kterém se .řepné řízky 51 přivádějí, obvykle pomocí přepravníkového pásu nebo pomocí jiných dopravních prostředků, do mísiče 52, nebo se alternativně řepné řízky 51 mohou pomocí čerpadla 54 přivádět přímo do řízkového difuzéru 53. V konkrétních provedeních tohoto vynálezu, ve kterých se řepné řízky 51 přivádějí do mísiče 52., mohou být uvedené řepné řízky 51, před tím, než jsou čerpadlem 54 přivedeny do řízkového difuzéru 53, vystaveny uvnitř mísiče 52 působení části nebo veškeré difuzni šťávy nebo kapaliny 55 vytékající z řízkového difuzéru 53.

V difuzéru 53 se řepné řízky vystaví působení teplé vody 59 (obvykle o teplotě v rozmezí od 50 °C do 80 °C), v některých případech v protiproudém uspořádání, a to za účelem převedení řepné šťávy (která, jak je popsáno výše, může obsahovat různé další rozpustné nebo nerozpustné látky a materiály) z řepných řízků 51 do teplé vody 59. Teplá voda 59, která nyní obsahuje řepnou šťávu difundovanou z řepných řízků 51 (tato teplá voda se někdy označuje jako „difuzni šťáva) se shromažďuje a dopravuje se čerpadlem 60 do mísiče 52, přičemž do tohoto mísiče uvedená šťáva vstupuje ve formě jediného nebo více proudů kapaliny 55, 58 vytékající z řízkového difuzéru.

Na tomto místě je důležité uvést, že i když se difuzni technologie používá již několik desetiletí, nebylo až do vyvinutí předmětného vynálezu známo, že samotný difuzér 53 může zabraňovat nebo snižovat přenos(u) některých látek nebo materiálů snižujících hodnotu pH z difuzních tekutin, což vede k získání difuzni šťávy, která může obsahovat množství • · · · · ·

některých látek nebo materiálů, jež mohou být snížena podle předmětného vynálezu. Provedení tohoto vynálezu využívají výhody zvýšených teplot, které se používají během difúze cukerných řízků a které snižují rozpustnost některých látek obsažených v difuzních tekutinách, řízkolisových tekutinách, v difuzní šťávě apod., pro odstranění, snížení nebo přenos některých látek nebo materiálů, jako jsou alkoholy, aldehydy, ketony, estery, nitrily, sulfidy, pyraziny, oxid uhličitý, kyselina uhličitá, oxid siřičitý, kyselina fosforečná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, kyselina siřičitá, kyselina sírová, kyselina šťavelová, kyselina jantarová, kyselina fumarová, kyselina mléčná, kyselina glykolová, kyselina pyrrolidonkarboxylová, kyselina mravenčí, kyselina octová, kyselina máselná, kyselina maleinová, kyselina propanová, kyselina 3-methylbutanová, kyselina butanová, kyselina pentanová, kyselina 5-methylhexanová, kyselina hexanová, kyselina heptanová nebo kyselina mléčná.

K monitorování, vyhodnocování a manipulaci s difuzní šťávou, drťovou šťávou nebo jinými difuzními tekutinami pomocí různých konfigurací tohoto vynálezu (jako jsou konfigurace znázorněné na obrázcích 1 až 7 a 11, 12, 13 a popsané v tomto textu), za účelem využití výhody vyšších teplot (a tím nižší rozpustnosti materiálu snižujícího hodnotu pH) difuzních tekutin nebo difuzní šťávy, může docházet v samotném difuzéru 53 nebo v různých místech 200, 201, 202, jak je znázorněno na obrázku 9, a to za účelem úpravy řízkolisových tekutin nebo za účelem úpravy difuzní šťávy mezi difuzérem 53 a zařízením 57 pro provádění předčeření. Do systému je možné přidat ohřívače (T) 203, 204, jež slouží pro udržování teploty difuzní šťávy v rozmezí od přibližně 60 °C do přibližně 80 °C ···· 44 4 44 4444

4 444 444 • 4 · 444 4 *44#

4 44 4444444 4 4 nebo pro ohřev uvedené šťávy na teplotu v tomto rozmezí. Při různých provedeních předmětného vynálezu s využitím ohřívačů je možné šťávu ohřívat nebo udržovat při teplotě přibližně 60 °C, přibližně 61 °C, přibližně 62 °C, přibližně 63 °C, přibližně 64 °C, přibližně 65 °C, přibližně 66 °C, přibližně 67 °C, přibližně 68 °C, přibližně 69 °C, přibližně 70 °C, přibližně 71 °C, přibližně 72 °C, přibližně 73 °C, přibližně 74 °C, přibližně 75 °C, přibližně 76 °C, přibližně 77 °C, přibližně 78 °C, přibližně 79 °C, přibližně 80 °C nebo jiné požadované teplotě.

Z tohoto důvodu existují různá provedení tohoto vynálezu, která jsou zřejmými variantami konfigurací pro použití s difuzéry a difuzními technologiemi zpracování řepných řízků, přičemž některé z těchto konfigurací jsou znázorněny na obrázku 9 (kde jsou znázorněna příkladná místa 200, 201, 202, ve kterých mohou být umístěny různé konfigurace tohoto vynálezu, jako jsou konfigurace znázorněné na obrázcích 10 až 13 a popsané níže), který poskytuje dostatečný počet ilustrativních příkladů vytvoření a použití různých provedení tohoto vynálezu. Tyto ilustrativní příklady však nelze považovat za omezující z hlediska širokého spektra neznázorněných variant tohoto vynálezu.

Některá provedení tohoto vynálezu zahrnují řízenou rychlost výměny atmosférických parciálních tlaků nebo se v některých provedeních tohoto vynálezu udržuje takový parciální tlak 62 plynů v difuzéru, který zajišťuje další přechod látek nebo materiálů snižujících pH z ohřátých difuzních šťáv 205 uvnitř difuzéru 53. V některých provedeních tohoto vynálezu je možné difuzér 53 modifikovat tak, aby obsahoval další tlakové • · • · · ·

• · · 9

0999 9 9 spojení s atmosférou, čímž je umožněna zvýšená výměna atmosférických parciálních tlaků na povrchu ohřáté difuzní šťávy. Při jiných provedeních tohoto vynálezu je možné tam, kde není možné modifikovat konfiguraci difuzéru za účelem zvýšené výměny atmosférických parciálních tlaků uvnitř difuzéru 53, instalovat generátor 64 proudu plynu. Intenzivnější odvětrávání 63 může být vyváženo nastaveným průtokem plynu uvnitř difuzéru 53. Jeden nebo více vyhodnocovacích prvků 65, které monitorují přechod některých látek z difuzní ch tekutin do proudícího plynu, může poskytnout informaci o rychlosti výměny látek mezi uvedenými difuzními tekutinami nebo je takto možné kontrolovat atmosférické parciální tlaky (nebo jiné vybrané směsi plynů nebo parciálních tlaků plynů) na rozhraní difuzní šťávy.

Následující popis je proveden s odkazem primárně na obrázek 10 znázorňující další provedení tohoto vynálezu, které zahrnuje přepravu difuzní šťávy 66 pomocí čerpadla 60 nebo jiného prostředku pro dopravu tekutin do tanku 67, který zvětšuje plochu povrchu ohřáté difuzní šťávy 66 za účelem dosažení většího snížení koncentrace materiálů snižujících hodnotu pH (nebo dosažení požadované hladiny materiálů snižujícíh pH, jako je CO₂ nebo SO₂) nebo za účelem vyvolání rychlejšího přechodu uvedených materiálů snižujících pH z ohřáté difuzní šťávy. Zvětšenou plochu povrchu (nebo požadovanou plochu povrchu, která může být rovněž nastavitelně proměnná) ohřáté difuzní šťávy 66 je možné získat různými, shora popsanými, způsoby, jako například vtlačováním požadovaných parciálních tlaků plynů za účelem stripování uvedené difuzní šťávy, rozstřikováním šťávy do tanku nebo přiváděním difuzní šťávy přes podklad se zvětšeným povrchem.

0000 • 0

000 •0 0000

0 0

0

0 0 ·

00000 0 0 0 0 0

000

Některá provedení předmětného vynálezu mohou zahrnovat použití tanku 67, který má v podstatě otevřenou horní část a může dále poskytnout v podstatě otevřené dno (které může pro usnadnění obsahovat otvor o menší velikosti, jenž slouží pro přepravu upravené difuzní šťávy do mísiče, usazovací nádrže 68, nebo čerpadla 56, 54, nebo jiných přepravních prostředků. Ohřátá šťáva 66 z difuzéru může být přiváděna do blízkosti horní části tanku 67, takže ohřátá šťáva 66 má podstatně zvětšenou plochu povrchu vzhledem k atmosférickým parciálním tlakům uvnitř tanku. Jak je znázorněno na obrázku 10, při jednom z provedení předmětného vynálezu je ohřátá šťáva přiváděna do blízkosti horní části tanku 67, takže ohřátá šťáva se rozestírá na vnitřní stěny a může mít dostatečnou energii na to, aby se v alespoň části z celkové výšky vnitřního povrchu tanku pohybovala spirálově směrem dolů, čímž dochází k prodloužení doby zdržení šťávy v tanku 67.

Co se některých provedení předmětného vynálezu týče, způsob přivádění ohřáté šťávy do tanku 67 může být prostředkem pro zvětšení plochy povrchu ohřáté šťávy 66, zatímco tank 67 slouží jen pro jímání a shromažďování ohřáté difuzní šťávy.

Při těchto provedeních předmětného vynálezu je možné modifikovat konfiguraci proudu ohřáté šťávy za účelem vytvoření další plochy povrchu, která je tlakově připojena k atmosférickým nebo požadovaným parciálním tlakům plynů, přičemž tuto konfiguraci je možné provádět mícháním, pulzací, rozdělením do několika proudů, rozprašováním, vytvářením kapiček nebo jiným způsobem.

• 9 9999 ·

9999 ♦

• · · • 9 999 • · · 9 • * 9

999

Alternativní provedení tohoto vynálezu mohou využívat konfigurace tanku 67 pro optimalizaci zvětšení plochy povrchu ohřáté difuzní šťávy 66. Tak například, uvedený tank může mít válcovou nebo kuželovou konfiguraci nebo dokonce proměnně nastavitelnou konfiguraci, která kontrolovatelně zvětšuje plochu povrchu ohřáté šťávy přivedené na povrch tanku 67 a dobu zdržení šťávy na povrchu uvedeného tanku. V některých provedeních tohoto vynálezu může být uvedený tank vytvořen zvětšením průměru potrubí 69, kterým je dopravována šťáva, a zároveň je zajištěno tlakové spojení s atmosférickými parciálními tlaky nebo mohou být požadované parciální tlaky plynů vtlačovány do uvedeného potrubí za účelem stripování materiálů snižujících pH nebo nežádoucích stripovatelných složek z ohřáté difuzní šťávy.

V některých provedeních tohoto vynálezu mohou být parciální tlaky plynů, jejichž působení je vystavena plocha povrchu ohřáté šťávy, regulovány evakuací nebo požadovanou výměnou vybraných směsí plynů, a to za účelem nepřetržitého udržení nižší koncentrace požadovaných parciálních tlaků plynů, čímž je podpořen přechod požadovaných plynů nebo materiálů z ohřáté difuzní šťávy, včetně výše popsaného stripování plynu.

Následující popis je proveden s odkazem primárně na obrázek 11 znázorňující další provedení tohoto vynálezu, které může zahrnovat použití čerpadla 70 nebo jiného prvku pro přepravu tekutiny, kterým je dosaženo adekvátního tlaku procesní tekutiny v rozmezí od 137,9 do 172,4 kPa (tj. v rozmezí od přibližně 20 psi do přibližně 25 psi) ve vtlačovacím otvoru zařízení 71 pro vtlačování plynu. Jak již bylo •Φ φφφφ φ φ φ φφφ

Φ φ φφφφ φ φ

φ • φ φφ φφφ· φφ φφφ popsáno výše, může se procesní tekutina ohřívat na teplotu v rozmezí od přibližně 50 °C do přibližně 80 °C, a to za účelem snížení rozpustnosti plynů, jako je CO₂, SO₂, těkavých organických sloučenin nebo těkavých anorganických sloučenin, nebo jiných výše popsaných sloučenin v uvedené procesní tekutině.

Po vtlačení vzduchu nebo, v případě potřeby, jiných parciálních tlaků plynů do procesní tekutiny, ke kterému dochází ve vtlačovacím otvoru 71, se uvedená procesní tekutina může převádět do zařízení 72 pro oddělení plynu od tekutiny, kterým v některých provedeních tohoto vynálezu může být odstředivé zařízení pro oddělení plynu od tekutiny, ve kterém může být dosaženo až přibližně pětinásobného přetížení. Zařízení 72 pro oddělení plynu od tekutiny umožňuje parciálním tlakům plynů, které byly vtlačeny do dané procesní tekutiny, aby převedly rozpuštěné plyny, těkavé organické sloučeniny nebo těkavé anorganické sloučeniny do atmosféry, čímž se sníží koncentrace těchto látek v uvedené procesní tekutině. V některých provedeních tohoto vynálezu může být uvedeným zařízením pro oddělení plynu od tekutiny tank, ve kterém je obsažena procesní tekutina takovým způsobem, který zvětšuje rozhraní atmosféra-procesní tekutina, čímž je umožněn přechod látek z uvedené procesní tekutiny do atmosféry během kratší doby. Při použití odstředivého zařízení pro oddělení plynu od tekutiny mohou odstředivé síly působící na procesní tekutinu rozprostírat tuto tekutinu na vnitřním povrchu válcového tanku (mohou však být použity i jiné geometrické konfigurace) silou, která v některých provedeních tohoto vynálezu může dosahovat až přibližně čtyřnásobku zemské přitažlivosti. Rozprostření procesní tekutiny na vnitřním povrchu válcového tanku uvedeného odstředivého zařízení pro oddělení plynu od tekutiny zvětšuje plochu rozhraní atmosféra (nebo jiné parciální tlaky •4 ·♦·· ···· ·· 4 444 ·»· • · 4 444 4 4444 • · 44 4444444 4 · _ _η ·4 444··· ···· · ·· · ** ··* plynů)-procesní tekutina tím, že při tomto uspořádání je udržován sloupec plynů ve středu válcového tanku a to tohoto sloupce plynů mohou přecházet plyny obsažené v procesní tekutině. Systém 73 pro odpouštění plynu umožňuje parciálním tlakům plynů přejít z procesní tekutiny do atmosféry. V některých provedeních tohoto vynálezu může tekutina vycházející ze zařízení 72 pro oddělení plynu od tekutiny vstupovat do předčeřovacího stupně konvenčních systémů pro zpracování cukru, nebo může vstupovat do jiných, shora popsaných stupňů.

Co se dalších provedení tohoto vynálezu týče, čerpadlo 7 4 nebo jiný prvek pro přepravu tekutiny dopravuje procesní tekutinu do prvku 76 pro dispergaci tekutiny, jako je tryska, které slouží pro distribuci procesní tekutiny takovým způsobem, který zvětšuje plochu povrchu rozhraní atmosféra (nebo jiný parciální tlak plynů)-procesní tekutina. V některých provedeních může uvedený prvek 76 pro dispergaci tekutiny vytvářet kapičky nebo sprej. Potrubí 77 pro distribuci plynu nebo jiný prvek pro distribuci plynu rozvádí vzduch nebo jiný parciální tlak plynů skrz disperzi procesní tekutiny, čímž je dále umožněno rozdělování plynu mezi rozpuštěnými plyny, těkavými organickými sloučeninami, nebo těkavými kyselinami apod. obsaženými v procesní tekutině a parciálním tlakem plynů přiváděným uvedeným potrubím pro distribuci plynu. V některých případech může parciální tlak plynů přivedených uvedeným potrubím 77 pro distribuci plynu proudit protiproudně vzhledem ke směru proudění dispergované procesní tekutiny přiváděné prvkem 76 pro dispergaci tekutiny, čímž je uvedený proces rozdělování plynu nebo stripování plynu učiněn ještě účinnějším. Popisované provedení vynálezu může φφ φφφφ φ φ · φ φ φφφ φ φ φ φ φ φ φφ φφφ •Φ φφφφ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φφφφ φ φφ · φ φ φ φ φφφ φ φφφφφ φφφ dále zahrnovat použití prvku 78 pro rozptylování pěny, který slouží pro srážení pěny vytvořené během rozdělování plynu nebo během procesu stripování plynu. Pro tento účel je možné použít pletivo nebo síto s otvory o vhodné velikosti. Prvek 76 pro disprergaci tekutiny, potrubí 77 pro distribuci plynu a prvek 78 pro rozptylování pěny mohou být umístěny uvnitř tanku 79 nebo kolony pro rozdělování plynu. Průtok plynu proudícího do potrubí 77 pro distribuci plynu je možné nastavit pomocí prvku 80 pro dopravu plynu. Průtok plynu je možné regulovat na základě analýzy podmínek uvnitř tanku 7 9 nebo na základě analýzy chemických podmínek v procesní tekutině, a to odděleně nebo společně. V některých provedeních tohoto vynálezu může procesní tekutina vstupovat do předčeřovacího stupně konvenčních systémů pro zpracování cukru, nebo může vstupovat do jiných, shora popsaných stupňů.

Některá provedení tohoto vynálezu mohou dále zahrnovat použití vakuové komory 84, do které je možné dopravovat procesní tekutinu. Tlak uvnitř vakuové komory 84 je možné nastavit nebo regulovat tak, aby došlo k přechodu požadovaného množství těkavých materiálů z daného objemu procesní tekutiny, jež prochází uvedenou vakuovou komorou 84 (nebo tak, aby bylo dosaženo požadované hodnoty pH procesní tekutiny). Vakuum uvnitř uvedené komory může být vytvořeno vývěvou nebo, v některých provedeních tohoto vynálezu, pohybem tekutiny skrz odváděči systém 88, 89, 90. Množství procesní tekutiny vstupující do vakuové komory 84 může být rovněž regulováno ventilem 81 pro regulaci průtoku tekutiny a tato procesní tekutina může být dispergována pomocí druhého prvku 82 pro dispergaci tekutiny, čímž je dosaženo zvětšení plochy rozhraní procesní tekutina-plyn. Poté může být procesní tekutina

«♦* φ • · · • · * • « · · · · φ • φ * • · φ ♦·· dopravována z vakuové komory 84 do předčeřovacího stupně konvenčních systémů pro zpracování cukru, nebo může vstupovat do jiných, shora popsaných stupňů.

Předmětný vynález může rovněž zahrnovat použití odvětrávacího systému 91, který se skládá z různých součástí 72, 7 9, 84, 90 a který slouží pro přepravu přeteklé procesní tekutiny nebo pěny vzniklé z procesní tekutiny do větraného sběrného tanku 93, do kterého se může přidávat pomocí prvku 92 pro dispergaci činidla proti pěnění vhodné činidlo proti pěnění. Procesní tekutina shromážděná ve větraném sběrném tanku 93 se následně může z vakuové komory 84 dopravovat do předčeřovacího stupně konvenčních systémů pro zpracování cukru, nebo může vstupovat do jiných, shora popsaných stupňů.

Následující popis je proveden s odkazem primárně na obrázky 12 a 13, které znázorňují další provedení tohoto vynálezu, jež může zahrnovat systém pro úpravu šťávy, jehož součástí může být prvek 300 pro dispergaci šťávy, přičemž tímto prvkem může být například „full square rozprašovací tryska BEX PSQ nebo širokoúhlá „full square rozprašovací tryska 300 BEX PSWSQ. Viz. například _ .Šťáva, ať ohřátá nebo neohřátá, jak bylo popsáno výše, může být dispergována do plynu 302, nebo směsi plynů nebo parciálního tlaku plynů (jako jsou atmosférické plyny nebo atmosférické plyny obohacené nebo ochuzené na požadovaný parciální tlak), přičemž daný plyn má takové vlastnosti, které umožňují přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu. Nastavitelný generátor 303 proudu plynu udržuje takový průtok uvedeného plynu 302, který postačuje k udržení uvedených vlastností plynu (parciálních tlaků plynu, objemu plynu, doby

4444

4 4

4 4 4« té r

4 4

444 •4 444*

4 » • 4

4 • 4

4444 ·

4 • 4 4 4 4

44444 « 4 4 4

4 zdržení plynu, rychlosti plynu apod.), jež umožní přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do plynu 302.

Prvek nebo prvky 304 pro odvod plynu umožňují odvod plynu, obsahujícího látky přešlé ze šťávy, do atmosféry, nebo odvedení tohoto plynu na požadované místo nebo odvod tohoto plynu do požadovaného procesu nebo do požadovaného procesního stupně. Proud 302 plynu je možné vytvořit pomocí jediného místa pro odvod plynu nebo pomocí více míst 305 pro odvod plynu. V některých provedeních tohoto vynálezu je uvedený plyn nejprve veden do prvku 310 pro distribuci plynu, jako je kruh pro distribuci plynu znázorněný na obrázku 13 (přičemž v tomto kruhu je vytvořeno mnoho otvorů 313). Uvedený prvek pro distribuci plynu slouží pro vytvoření požadovaných průtokových charakteristik, ať už protiproudých nebo jiných, uvnitř tanku 312.

Tak například, dispergace šťávy 301, difuzní šťávy, řízko lisové šťávy, difuzní tekutiny nebo tekutiny ze zpracování šťávy dispergované rychlostí přibližně 1,7 až přibližně 3,1 m³/minutu (tj. přibližně 60 až přibližně 110 ft³/min (tj. přibližně 500 až 133 gallonů/minutu) do proudu plynu, jehož průtok činí od přibližně 12,7 do přibližné 24 m3/minutu (tj. od přibližně 450 do 850 ft³/min), může vést k přechodu některých látek, jako je alkohol, aldehyd, keton, ester, nitril, sulfid, pyrazin, oxid uhličitý, kyselina uhličitá, oxid siřičitý, kyselina fosforečná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, kyselina siřičitá, kyselina citrónová, kyselina šťavelová, kyselina jantarová, kyselina fumarová, kyselina mléčná, kyselina glykolová, kyselina pyrrolidonkarboxylová, kyselina mravenčí, kyselina octová, kyselina máselná, kyselina maleinová, kyselina propanová, ···· • · • ··· *

• · ···

9« ···· «

• · «

····

9 • · t • · · 9 • » f> ···· • · · ·· · ·« kyselina 3-methylbutanová, kyselina butanová, kyselina pentanová, kyselina 5-methylhexanová, kyselina hexanová, kyselina heptanová a kyselina mléčná apod., z uvedené šťávy do proudu plynu. Co se konkrétních provedení tohoto vynálezu, jako jsou konfigurace znázorněné na obrázcích 12 a 13, týče, tak v těchto případech byl za účelem snížení množství různých látek obsažených v difuzní šťávě získané z cukrové řepy použit průtok 302 plynu, jehož velikost vyjádřená v m³/minutu (ft³/minutu) byla přibližně čtyřnásobkem průtoku dispergované šťávy - viz. příklady 1 až 3. Podobně je možné upravovat šťávy získané z mleté cukrové třtiny, přičemž je dosaženo podobných výsledků. V závislosti na množství dispergované šťávy a na velikosti vytvořeného průtoku plynu je možné za účelem úpravy šťávy produkované obvyklým provozem zpracovávajícím cukrovou řepu (přičemž takovéto provozy obvykle produkují od 3,8 do

18,9 m³ za minutu (tj. od 1000 do 5000 gallonů difuzní šťávy za minutu)) adekvátně upravit velikost dané konfigurace procesu nebo je možné použít několik sériově nebo paralelně zapojených součástí zahrnujících předmět tohoto vynálezu.

Některá provedení tohoto vynálezu mohou dále zahrnovat použití generátoru 306 přídavného proudu plynu, který vytváří přídavný proud 307 plynu, jenž může zahrnovat kyslík, ozón, vzduch zbavený některých parciálních tlaků plynů, oxidační činidlo schopné přeměňovat primární alkoholy na odpovídající aldehydy nebo karboxylové kyseliny. V alternativním případě může provedení tohoto vynálezu zahrnovat použití přídavných oxidačních činidel 308, která mohou být dispergována pomocí trysky 311 do dispergované šťávy.

• ·

Jak již bylo uvedeno výše, ohřívač 309 může během dispergace šťávy 301 do plynu 302 ohřívat nebo udržovat teplotu této šťávy na v podstatě konstantní hodnotě v rozmezí od 60 °C do 80 °C, přičemž plyn 302 má vlastnosti umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu. Při různých provedeních tohoto vynálezu může teplota 301 šťávy při její dispergaci do plynu 302, jenž má vlastnosti umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, být přibližně 60 °C, přibližně 61 °C, přibližně 62 °C, přibližně 63 °C, přibližně 64 °C, přibližně 65 °C, přibližně 66 °C, přibližně 67 °C, přibližně 68 °C, přibližně 69 °C, přibližně 70 °C, přibližně 71 °C, přibližně 72 °C, přibližně 73 °C, přibližně 74 °C, přibližně 75 °C, přibližně 76 °C, přibližně 77 °C, přibližně 78 °C, přibližně 79 °C a přibližně 80 °C.

Některá provedení předmětného vynálezu mohou dále zahrnovat použití deflektoru 311, který slouží pro zvětšení plochy rozhraní mezi dispergovanou šťávou 301 a plynem 302 majícím vlastnosti umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

Výše popsaná úprava šťávy se může provádět v prvním tanku 312, jak je znázorněno na obrázku 13, přičemž následně se upravená šťáva odvádí výstupním otvorem 314 do zařízení 57 pro provedení předčeření nebo do jiného zpracovávacího stupně nebo může být tato upravená šťáva odvedena do druhého tanku 315. V těch provedeních předmětného vynálezu, kdy se upravená šťáva odvádí do druhého tanku, se šťáva 301 znovu disperguje pomocí alespoň jednoho druhého prvku 316 pro dispergaci šťávy. Generátor 317 sníženého tlaku může snižovat

CE. ·· ······ ···· · ·· · ·· ··· tlak uvnitř uvedeného druhého tanku 315, čímž dochází ke snížení parciálních tlaků plynu, což umožňuje přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy 301 do snížených parciálních tlaků plynu 318.

Uvedený generátor 317 sníženého tlaku vytváří a udržuje snížený tlak 318 uvnitř druhého tanku 315, který je dostatečně nízký na to, aby dispergovaná šťáva 301 vřela. Míra snížení tlaku 318 uvnitř druhého tanku 315 může být měněna nebo upravována (automaticky nebo manuálně) na základě teploty a složení dispergované šťávy 301. Generátor 319 průtoku stripovacího plynu může do druhého tanku 315 zavádět proud stripovacího plynu 320, který slouží pro přenos odpařených látek do atmosféry. Stripovací plyn 320 může zahrnovat vzduch, atmosférické plyny, dusík, kyslík a další žádoucí plyny.

Některá provedení předmětného vynálezu mohou dále zahrnovat použití přídavného generátoru 321 sníženého tlaku, který napomáhá generátoru 317 sníženého tlaku při uvedení této dispergované šťávy 301 ve druhém tanku 315 do varu nebo při udržování varu dispergované šťávy 301 ve druhém tanku 315.

Podobně jako v prvním tanku 312, mohou i ve druhém tanku 315 být použity deflektory 311, které slouží pro zvětšení plochy rozhraní mezi šťávou 301 a sníženými parciálními tlaky plynu 318.

Některá provedení předmětného vynálezu zahrnují použití třetího tanku 322, ve kterém se výše popsaným způsobem vytváří a udržuje snížený tlak. Šťávu 301 je možné přivádět výstupním otvorem 323 z druhého tanku 315 a dispergovat jí pomocí prvku • 9

9

9

9999 9 • 9 ββ pro rozptylování šťávy, který je podobný prvku použitému pro stejný účel v prvním a druhém tanku, v uvedeném třetím tanku.

V alternativním provedení může být šťáva 301 vycházející z druhého tanku 315 podle potřeby přímo odváděna do předčeřovacích stupňů nebo filtračních stupňů nebo jiných stupňů nebo procesů.

Tyto příklady konkrétních provedení předmětného vynálezu jsou výslovně určeny pro ilustraci širšího konceptu využití nižší rozpustnosti některých materiálů, plynů, těkavých sloučenin, kyselin apod. v ohřáté šťávě pro monitorování, stanovení nebo regulaci koncentrace těchto materiálů pomocí regulace parciálních tlaků plynů přítomných nad povrchem ohřátých difuzních šťáv nebo pomocí zvětšení plochy povrchu ohřáté šťávy vystaveného požadovanému parciálnímu tlaku plynů před provedením předčerovacích stupňů nebo pomocí kombinace těchto přístupů. Výhody předmětného vynálezu lze spatřovat i v kontextu přidávání malých množství báze, jako je vápno, do šťávy za účelem regulace pěnění této šťávy během jejího zpracování před provedením předčeřovacího stupně.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Šťáva byla získána konvenční věžovou difúzí řepných řízků Byla vytvořena kontrolní skupina a experimentální skupina vzorků, přičemž každá z těchto skupin sestávala ze šesti v podstatě identických alikvótních podílů difuzní šťávy o objemu 500 mililitrů. Každý alikvótní podíl v kontrolní a experimentální skupině byl analyzován za účelem stanovení hodnoty pH.

• ·

Každý z alikvótních podílů z kontrolní skupiny měl pH přibližně 6,3 a byl bez jakékoli další úpravy titrován roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 50 hmotnostně-objemových procent na konečnou hodnotu pH 11,2. Každý alikvótní podíl z experimentální skupiny byl upraven podle tohoto vynálezu, po skončení této úpravy bylo stanoveno pH každého alikvótního podílu a jednotlivé alikvótní podíly z experimentální skupiny byly titrovány v podstatě identickým způsobem jako podíly z kontrolní skupiny na konečnou hodnotu pH 11,2, přičemž k titraci byl použit roztok hydroxidu sodného o koncentraci 50 hmotnostně-objemových procent.

Zjištěné výsledky jsou uvedeny v tabulce 1. Jak je z výsledků v této tabulce patrné, všechny alikvótní podíly šťávy před jakoukoli úpravou měly pH přibližně 6,3. U alikvótních podílů tvořících experimentální skupinu došlo po jejich úpravě podle tohoto vynálezu ke zvýšení hodnoty jejich pH, aniž by k nim bylo přidáno jakékoli množství báze, takže pro dosažení koncové hodnoty pH 11,2 bylo třeba použít nižší množství hydroxidu sodného.

Tabulka 1

pH neupravené šťávy	Spotřeba hydroxidu sodného (ml)	pH upravené šťávy	Spotřeba hydroxidu sodného (ml)	Sníženi spotřeby hydroxidu sodného (%)
6,3	1,8	6, 5	1,5	16, 6
6, 3	1,8	6, 6	1,4	22,2

• · · · • · · · · · · ······ · · • · · · • · · · · ·

pH neupravené šťávy	Spotřeba hydroxidu sodného (ml)	pH upravené šťávy	Spotřeba hydroxidu sodného (ml)	Snížení spotřeby hydroxidu sodného (%)
6,3	1,8	6, 6	1,4	22,2
6,3	1,9	6,6	1,6	15,8
6,3	1,9	6,5	1,5	21,0
6,3	1,9	6, 5	1,6	15,8

Pro dosažení konečné hodnoty pH 11,2 alikvótních podílů šťávy tvořících experimentální skupinu, jež byly upraveny podle tohoto vynálezu, bylo třeba použít nižší množství hydroxidu sodného, než v případě neupravované kontrolní skupiny alikvótních podílů, přičemž toto snížení se pohybovalo v rozmezí od přibližně 15,8 procenta do přibližně

22,2 procenta.

Příklad 2

Šťáva byla získána konvenční věžovou difúzí řepných řízků. Byla vytvořena kontrolní skupina a experimentální skupina vzorků, přičemž každá z těchto skupin sestávala z pěti v podstatě identických alikvótních podílů difúzní šťávy o objemu 500 mililitrů. Každý alikvótní podíl v kontrolní a experimentální skupině byl analyzován za účelem stanovení hodnoty pH. Každý z alikvótních podílů z kontrolní skupiny měl pH přibližně 6,1 a byl bez jakékoli další úpravy titrován roztokem vápenného mléka o koncentraci 30 brixů na konečnou hodnotu pH 11,2. Každý alikvótní podíl z experimentální »99 · • · ······· · • · · · · skupiny byl upraven podle tohoto vynálezu, po skončení této úpravy bylo stanoveno pH každého alikvótního podílu a jednotlivé alikvótní podíly z experimentální skupiny byly titrovány v podstatě identickým způsobem jako podíly z kontrolní skupiny na konečnou hodnotu pH 11,2, přičemž k titraci byl použit roztok vápenného mléka o koncentraci 30 brixů.

Zjištěné výsledky jsou uvedeny v tabulce 2. Jak je z výsledků v této tabulce patrné, všechny alikvótní podíly šťávy před jakoukoli úpravou měly pH přibližně 6,1. U alikvótních podílů tvořících experimentální skupinu došlo po jejich úpravě podle tohoto vynálezu ke zvýšení hodnoty jejich pH, aniž by k nim bylo přidáno jakékoli množství báze, takže pro dosažení koncové hodnoty pH 11,2 bylo třeba použít nižší množství vápenného mléka.

Tabulka 2

pH neupravené šťávy	Spotřeba vápenného mléka (ml)	pH upravené šťávy	Spotřeba vápenného mléka (ml)	Snížení spotřeby vápenného mléka (%)
6,1	4,6	6, 5	3,3	28,3
6,1	4,4	6, 6	3,2	27,3
6,1	4,7	6, 6	3,5	25,5
6,1	4,4	6, 6	3,3	25,0
6,1	4,5	6, 6	3,3	26,7

• 0 · 0 • · • · 0 0 • ·

Pro dosažení konečné hodnoty pH 11,2 alikvótních podílů šťávy tvořících experimentální skupinu, jež byly upraveny podle tohoto vynálezu, bylo třeba použít nižší množství vápenného mléka, než v případě neupravované kontrolní skupiny alikvótních podílů, přičemž toto snížení se pohybovalo v rozmezí od přibližně 25,0 procent do přibližně 28,3 procenta.

Údaje v tabulkách 1 a 2 rovněž ukazují srovnání dvou různých typů difuzního zařízení a difuzních postupů. Co je důležité, že z údajů v jednotlivých tabulkách vyplývá, že při použití různých difuzérů nebo různých difuzních postupů se mohou získat difuzní šťávy, které mají výrazně odlišné pH, ačkoli hodnoty pH dosažené při jednotlivých typech difuzních postupů mohou být vnitřně konzistentní. V této souvislosti je možné odkázat na počáteční hodnotu pH neupravené difuzní šťávy v tabulce 1, která činila 6,3 oproti počáteční hodnotě pH neupravené šťávy z tabulky 2, která činila 6,1.

Příklad 3

Difuzní šťáva byla získána konvenční věžovou difúzí řepných řízků a upravena podle tohoto vynálezu, přičemž při této úpravě bylo použito provedení vynálezu znázorněné na obrázcích 12 a 13, které bylo umístěno mezi mísičem a zařízením pro provedení předčeření. Difuzní šťáva byla dispergována rychlostí přibližné 2,8 m³/minutu (tj. přibližně 100 ft³/minutu) do proudu atmosférických plynů, jehož průtok byl přibližně 11,3 m³/minutu (tj. 400 ft³/ minutu) (protiproudá cesta o průřezu 183 cm x 183 cm a výšce přibližně 366 cm (tj. 72 palců x 72 palců a výšce přibližně 144 palců)), čímž došlo k vyvolání přechodu různých látek z dispergované šťávy, přičemž tyto látky byly identifikovány pomocí analýzy provedené plynovou chromatografií spřaženou s hmotnostní spektroskopií, jejíž výsledky jsou zobrazeny níže na obrázcích A a B.

Obrázek A kyselina octová kyselina propanová kyselina 3-methylbutanová

Na obrázku A je znázorněn výsledek analýzy vzorků SMBSC 1 a SMBSC 2 (tj. kondenzátů získaných z proudu plynu po protiproude výměně se šťávou, jak je popsána v tomto textu) pomocí plynové chromatografie. Dále je na tomto obrázku znázorněno porovnání získaných chromatogramů s plynovým chromatogramem vzorku standardní směsi organických kyselin, které jsou výše vyjmenovány pod čísly 1 až 9. Jak je z obrázku A patrné, úprava šťávy podle tohoto vynálezu vedla k odstranění různých množství všech organických kyselin obsažených v uvedené standardní směsi.

•9 9999

Obrázek Β

Na obrázku B je znázorněn výsledek analýzy vzorku SMSBC5 D (tj. kondenzátů získaných z proudu plynu po protiproudé výměně se šťávou, jak je popsána v tomto textu, bez použití sníženého tlaku a při teplotě šťávy v rozmezí od 60 °C do 70 °C) pomocí plynové chromatografie spřažené s hmotnostní spektroskopií. Chromatogram tohoto vzorku ukazuje, že došlo k vyvýšení signálů různých těkavých sloučenin nad základní linii, přičemž největší zakřivení je patrné v oblasti odpovídající různým alkoholům.

Každá z uvedených sloučenin byla identifikována pomocí GCMS a Kekulého struktury těchto sloučenin jsou uvedeny v následující tabulce 3:

·* ····

Tabulka 3

OH aldehydy

0, ketony estery %yX ' nitrily sulfidy

X®.

• · · • · • · • · ···· · ·· · ·· ··« • · · · · · • ··· · ···« • ······· ·

9 9 9 · ·· · ·· ··« substituované pyraziny

Ačkoli mohou existovat různé typy difuzních zařízení a různé difuzní metody, existuje v rámci běžných znalostí v daném oboru nedostatek poznání, že hodnotu pH je možné měnit nebo snižovat během difúze materiálu pocházejícího z cukrové řepy nebo jiného druhu rostlinného materiálu, nebo nedostatek poznání, že různá difuzní zařízení nebo různé difuzní postupy poskytují šťávu nebo tekutiny, které mají různé hodnoty pH,

9» 0 0 0 0 • 0 • 0 0 0

0 000 000· 000 0 nebo nedostatek poznání, že použití novějších typů difuzéru obvykle vede k získání difuzní šťávy, která má nižší hodnoty pH. V rozsahu zjištění, že difuzní technologií se získává difuzní šťáva s různými hodnotami pH, a to při použití stejné difuzní technologie nebo odlišné difuzní technologie, nebo že zlepšení v difuzních technologiích vedly ke změnám nebo snížení hodnoty pH získané difuzní šťávy je patrné, že z těchto konvenčních přístupů k extrakci šťávy z rostlinného materiálu nevyplývá zřejmým způsobem předmět tohoto vynálezu.

Jak je z výše uvedeného zřejmé, základní koncepty předmětného vynálezu je možné uskutečnit různými způsoby. Uskutečnění tohoto vynálezu zahrnují jak analytické techniky, tak přístroje potřebné k provedení příslušných analýz. V této přihlášce vynálezu jsou uvedené analytické techniky popsány jakožto část výsledků, kterých má být dosaženo pomocí různých, zde popsaných zařízení a jakožto stupně, které jsou vlastní používání těchto zařízení. Uvedené analytické techniky jsou jednoduše řečeno, přirozeným výsledkem zamýšleného používání zařízení popsaných v tomto textu. Kromě toho, ačkoli jsou v tomto textu popsána některá zařízení, je třeba vzít na vědomí, že tato zařízení slouží nejen pro uskutečnění určitých postupů, ale mohou být rovněž mnoha způsoby pozměňována. Je však důležité mít na zřeteli, že všechna výše popsaná zařízení a všechna zařízení vzniklá jejich úpravami by měla být chápána jako spadající do rozsahu předmětného vynálezu.

Diskuse obsažená v této přihlášce vynálezu má sloužit jako základní popis. Čtenář by si měl být vědom toho, že uvedená konkrétní diskuse nemůže explicitně popsat všechna možná provedení tohoto vynálezu, přičemž mnoho různých alternativ z ·

····

9999

9 9 9 9 · • ·· · 9 9 ··· «9 9999··· · ·

9 9 9 9 9 této diskuse přímo vyplývá. Uvedená diskuse rovněž nemůže zcela vysvětlit obecnou povahu tohoto vynálezu a nemůže explicitně popsat, jak každý znak nebo prvek může být ve skutečnosti představitelem širší funkce nebo velké různosti alternativních nebo ekvivalentních prvků. Znovu je třeba uvést, že všechny tyto varianty a ekvivalenty jsou implicitně zahrnuty v tomto popisu. Tam, kde je předmětný vynález popsán pomocí terminologie orientované na zařízení je třeba mít na zřeteli, že každý prvek daného zařízení implicitně plní nějakou funkci. Zařízení popsaného v tomto textu se nemusí týkat jen nároky vedené na toto zařízení, ale funkcí, které tento vynález a každý prvek plní se mohou rovněž týkat i nároky vedené na způsob nebo postup. Ani tento popis, ani použitá terminologie nejsou určeny pro omezení rozsahu dále uvedených patentových nároků.

Je třeba chápat, že je možné provést celou řadu změn, aniž by došlo k odklonění od podstaty tohoto vynálezu. Takovéto změny jsou rovněž implicitně obsaženy v tomto popisu a stále spadají do rozsahu předmětného vynálezu. Tento popis vynálezu zahrnuje široký popis zahrnující jak zde popsaná explicitní provedení tohoto vynálezu, tak velkou různost implicitních alternativních provedení a široké spektrum způsobů nebo postupů apod., přičemž uvedený popis může sloužit jakožto podklad pro dále uvedené patentové nároky. Je tedy třeba chápat, že tento popis v sobě zahrnuje jakékoli změny v použité terminologii a široký rozsah dále uvedených patentových nároků. Tato přihláška vynálezu je sepsána tak, aby sloužila jako podklad pro udělení patentu, který bude chránit četné aspekty předmětného vynálezu, a to jak jednotlivě tak jako celkový systém.

·· 119 1

9

99 «· ···· • · ··· • ····

Dále je třeba uvést, že každého z různých prvků tohoto vynálezu a patentových nároků je možné dosáhnout různými variantními způsoby. Tento popis by pak měl být chápan tak, že zahrnuje každý z těchto variantních způsobů, kterým může být variantní provedení jakéhokoli zařízení, způsobu nebo postupu, nebo pouze variantní provedení jakéhokoli prvku těchto zařízení, způsobů nebo postupů. Zejména je třeba chápat, že tam, kde se tento popis týká prvků tohoto vynálezu, je možné výrazy použité pro jednotlivé prvky vyjádřit ekvivalentními výrazy se vztahem k zařízení nebo způsobu, a to i kdyby byly stejné pouze funkce nebo dosažené výsledky. Takovéto ekvivalentní, širší nebo dokonce obecnější výrazy je třeba považovat za zahrnuté v popisu každého prvku nebo úkonu. Uvedené výrazy je možné v případě potřeby nahradit tak, aby byly explicitně popsány znaky, jež jsou implicitně zahrnuty v širokém rozsahu tohoto vynálezu. Tak je například možné uvést, že je třeba mít na zřeteli, že všechny úkony mohou být popsány pomocí prostředků pro provedení daného úkonu nebo pomocí prvku, který způsobuje provedení daného úkonu. Podobně každý fyzikální prvek popsaný v tomto textu je třeba chápat tak, že zahrnuje popis úkonu, který tento fyzikální prvek podporuje. K posledně jmenovanému aspektu je možné uvést následující příklad: spojení „zařízení pro vtlačování plynu je třeba chápat tak, že zahrnuje i popis vlastního „vtlačování plynu, bez ohledu na skutečnost jestli toto vtlačování plynu je explicitně zmíněno nebo ne, a naopak, použití spojení „vtlačování plynu je třeba chápat tak, že v sobě zahrnuje i popis „zařízení pro vtlačování plynu. Uvedené změny v použitých výrazech a alternativní výrazy je třeba chápat jakožto explicitně obsažené v tomto popisu.

4·4·

444«

4 4 4

44444 4

• 4

Obsah všech patentů, publikací nebo jiných materiálů citovaných v této přihlášce vynálezu je zahrnut v tomto textu jako odkazový materiál. Dále je třeba uvést, že každý výraz použitý v tomto popisu vynálezu je třeba chápat tak, že pokud jeho použití v této přihlášce vynálezu není nekonzistentní s takovouto interpretací, je třeba běžné slovníkové definice každého výrazu a všech definic, alternativních výrazů a synonym, jak jsou uvedeny ve druhém vydání publikace Random House Webster's Unabridged Dictionary, chápat jako zahrnuté v tomto textu coby odkazový materiál. Nicméně, co se výše uvedených definic týče, v rozsahu v němž mohou uvedené informace nebo tvrzení, zahrnuté v tomto textu jako odkazový materiál, být nekonzistentní s patentovatelností tohoto vynálezu, nelze takováto tvrzení považovat za učiněná přihlašovatelem tohoto vynálezu.

Je tedy třeba chápat, že přihlašovatel žádá ochranu alespoň pro i) každý ze systémů pro zpracování šťávy, jež jsou popsány v tomto textu, ii) související způsoby popsané v tomto textu, iii) podobné, ekvivalentní nebo dokonce implicitní varianty všech zde popsaných zařízení a způsobů, iv) ta alternativní uspořádání, pomocí kterých je dosaženo jednotlivých funkcí popsaných v tomto textu, v) ta alternativní uspořádání a ty alternativní způsoby, pomocí kterých je dosaženo jednotlivých funkcí a výsledků, jež implicitně vyplývají z výše uvedeného popisu, vi) každý znak, složku a stupeň, jak jsou zde popsány jakožto oddělené a nezávislé vynálezy, vii) aplikace podporované různými systémy nebo komponentami popsanými v tomto textu, viii) výsledné produkty získané uvedenými systémy nebo komponentami, ix) způsoby a zařízení jak jsou v podstatě ·* · 4» ««·· • · » t · · • · « · · · «·· • * »««««*· « · 9 4 9 9 4 9 popsány v tomto textu a s odkazem na příklady, x) různé kombinace a permutace všech výše popsaných prvků, xi) výše popsané procesy provedené pomocí počítačů nebo na počítačích, xii) programovatelná zařízení, jak jsou popsána ve shora uvedené diskusi, xiii) počítačově čitelné paměťové médium obsahující data pro řízení počítače, který zahrnuje prostředky nebo prvky, jež pracují tak, jak je uvedeno v předcházejícím textu, xiv) počítač konfigurovaný tak, jak je popsáno v tomto textu, xv) individuální nebo kombinované podprogramy nebo programy tak, jak jsou zde popsány, xvi) zde popsané související způsoby, xvii) podobné, ekvivalentní a implicitní varianty každého z těchto systému a způsobů, xviii) ta alternativní uspořádání, pomocí kterých je možné dosáhnout jednotlivých funkcí popsaných v tomto textu, xix) ta alternativní uspořádání a ty alternativní způsoby, pomocí kterých je dosaženo jednotlivých funkcí a výsledků, jež implicitně vyplývají z výše uvedeného popisu, xx) každý znak, složku a stupeň, jak jsou zde popsány jakožto oddělené a nezávislé vynálezy, xxi) různé kombinace a permutace výše uvedeného a xxii) každý potenciální nezávislý nárok nebo koncept závislý na jednotlivých nezávislých nárocích nebo konceptech popsaných v tomto textu.

Je třeba mít na zřeteli, že z praktických důvodů a rovněž pro zamezení potenciálního formulování stovek patentových nároků může přihlašovatel v konečné fázi předložit pouze nároky s prvotními závislostmi. Je třeba vzít na vědomí, že tento popis může v míře požadované předpisy pro regulaci vnášení nových význaků do původního podání přihlášky vynálezu, jako jsou například Článek 123(2) Evropské patentové úmluvy a § 132 35 U.S.C Patentového zákona Spojených států amerických a ·» »··· • · · • · ··*

Λ N t · • · · • ft *·· ·· ··»* « · · • « • 9 • · ···· « • e · · · • * · · • · t ··«· » · · ·« · další obdobné přepisy, sloužit jakožto podklad umožňující přidání jakýchkoli různých závislých nároků nebo dalších prvků, prezentovaných pod jedním nezávislým patentovým nárokem nebo konceptem, jakožto závislé nároky nebo prvky pod jakýmkoli jiným nezávislým nárokem nebo konceptem.

Dále je třeba zmínit, že použití tradičního výrazu „zahrnující je určeno pro zachování „otevřené definice, což je v souladu s obvyklým výkladem rozsahu patentových nároků. Pokud tedy z kontextu nevyplývá jinak, je třeba výraz „zahrnuje nebo jeho tvary, jako je výraz „zahrnující, chápat tak, že použití těchto výrazů implikuje, že do dané definice spadá uvedený prvek nebo stupeň nebo skupina prvků nebo stupňů, aniž by došlo k vyloučení jakéhokoli jiného prvku nebo stupně nebo skupiny prvků nebo stupňů. Uvedené výrazy je třeba interpretovat v jejich co nej širším významu aby byla pro přihlašovatele zajištěna z právního hlediska neširší přípustná ochrana.

Následující patentové nároky tvoří část tohoto popisu vynálezu a jejich obsah je zahrnut v tomto popisu vynálezu, přičemž přihlašovatel si výslovně vyhrazuje právo použít celý obsah nebo část obsahu těchto patentových nároků jakožto další popis sloužící jakožto podpora pro všechny patentové nároky nebo jakýkoli jejich prvek nebo součást. Dále si přihlašovatel výslovně vyhrazuje právo přemisťovat jakoukoli část obsahu nebo veškerý obsah patentových nároků nebo jakýkoli jejich prvek nebo součást z popisné části do patentových nároků a naopak, a to podle nezbytnosti definovat předmět, pro který je žádána ochrana touto přihláškou vynálezu nebo jakoukoli následnou pokračovací, vyloučenou nebo částečně pokračovací • · · · přihláškou, nebo za účelem využití jakékoli výhody, snížení poplatků spojených s řízením, nebo za účelem vyhovění právním předpisům, pravidlům nebo nařízením jednotlivých států nebo dohod, přičemž uvedený obsah patentových nároků, který je zahrnutý v tomto popisu jako odkazový materiál, by měl zůstat zachován v tomto textu během celé doby řízení o této přihlášce vynálezu, včetně jakékoli následné pokračovací, vyloučené nebo částečně pokračovací přihlášky nebo včetně jakéhokoli znovu vydaného patentu nebo patentu s prodlouženou platností.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

   a. získání rostlinného materiálu;

   b. oddělení šťávy z alespoň části uvedeného rostlinného materiálu, přičemž uvedená šťáva obsahuje sacharosu, nesacharosové látky a vodu a množství uvedených nesacharosových látek zahrnuje rozpuštěný materiál;

   c. vystavení uvedené šťávy působení směsi plynů;

   d. přechod části uvedeného rozpuštěného materiálu z uvedené šťávy do uvedené směsi plynů před přidáním báze;

   e. vytvoření zvětšené plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedenou směsí plynů;

   f. zvýšení rychlosti přechodu uvedeného rozpuštěného materiálu z uvedené šťávy do uvedené směsi plynů; a

   g. snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě.
2. 2. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený stupeň oddělení šťávy z alespoň části uvedeného rostlinného materiálu zahrnuje difúzi uvedeného rostlinného materiálu za účelem získání uvedené šťávy.
3. 3. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený stupeň oddělení šťávy z alespoň části uvedeného rostlinného • · · · • · • · · · ♦ materiálu zahrnuje mletí uvedeného rostlinného materiálu za účelem získání uvedené šťávy.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený rostlinný materiál je vybraný ze skupiny zahrnující cukrovou třtinu, cukrovou řepu a čirok zrnový.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedené nesacharosové látky zahrnují alespoň jednu látku vybranou ze skupiny sestávající z nerozpustného rostlinného materiálu, rozpustného rostlinného materiálu, částic půdy, hnojivá, sacharidů jiných než sacharosa, organických nesacharidových sloučenin, anorganických nesacharidových sloučenin, rozpuštěných plynů, organických kyselin, anorganických kyselin, proteinů, fosfátů, uhličitanových iontů, hydrogenuhličitanových iontů, iontů kovů, pektinů, barvicích činidel, saponinů, vosku, tuků a gum.

   6. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň část uvedeného rozpuštěného materiálu obsaženého v uvedené šťávě zahrnuje těkavý materiál.

   7. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený rozpuštěný materiál obsažený v uvedené šťávě zahrnuje rozpuštěné plyny.

   • · ·· ·

   8. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 7, vyznačující se tím, že uvedené rozpuštěné plyny obsažené v uvedené šťávě jsou vybrané ze skupiny sestávající z oxidu uhličitého a oxidu siřičitého.

   9. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 7, vyznačující se tím, že uvedené rozpuštěné plyny obsažené v uvedené šťávě zahrnují oxid uhličitý ve formě vybrané ze skupiny sestávající z plynného oxidu uhličitého, uhličitanového iontu, hydrogenuhličitanového iontu a kyseliny uhličité.

   10. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 7, vyznačující se tím, že uvedené rozpuštěné plyny obsažené v uvedené šťávě zahrnují oxid siřičitý ve formě vybrané ze skupiny sestávající z plynného oxidu siřičitého, kyseliny sírové a kyseliny siřičité.

   11. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že rozpuštěný materiál zahrnuje vodné kyseliny.

   12. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 11, vyznačující se tím, že uvedené vodné kyseliny jsou vybrané ze skupiny sestávající z kyseliny fosforečhé, kyseliny chlorovodíkové, kyseliny sírové, kyseliny citrónové, kyseliny šťavelové, kyseliny jantarové, kyseliny fumarové, kyseliny mléčné, kyseliny glykolové, kyseliny pyrrolidonkarboxylové, kyseliny • · · · • · ©

   » © ©φ

   13.

   14.

   15.

   16.

   mravenčí, kyseliny octové, kyseliny máselné, kyseliny maleinové a kyseliny mléčné.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedená směs plynů je vybraná ze skupiny sestávající z atmosférických plynů, filtrovaných atmosférických plynů, vzduchu a filtrovaného vzduchu.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený stupeň zvětšení plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedenou směsí plynů zahrnuje míchání uvedené šťávy.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený stupeň zvětšení plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedenou směsí plynů zahrnuje rozprašování uvedené šťávy.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený stupeň zvětšení plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedenou směsí plynů zahrnuje probublávání uvedené šťávy uvedenou směsí plynů.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený stupeň zvětšení plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedenou směsí plynů zahrnuje vtlačování uvedené směsi plynů do uvedené šťávy.

   17.

   • 0 0 · • · • « 0 · e ·

   18.

   0 · 0 0 0 0 · · · • · · · · ·

   Λ · · · 0 · • 0 0 · 0 ···· • * 0 0« •000 » 00 0

   19.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený stupeň zvětšení plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedenou směsí plynů zahrnuje plynové stripování uvedené šťávy uvedenou směsí plynů.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený stupeň

   a. vystavení uvedené šťávy působení .směsi plynů;

   b. přechod části uvedeného rozpuštěného materiálu z uvedené šťávy do uvedené směsi plynů před přidáním báze;

   c. zvětšení plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedenou směsí plynů;

   d. zvýšení rychlosti přechodu uvedeného rozpuštěného materiálu z uvedené šťávy do uvedené směsi plynů; a

   g. snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě zahrnuje vtlačování uvedené směsi plynů do proudu šťávy za vzniku směsného proudu uvedené šťávy a uvedené směsi plynů, čímž alespoň část z uvedeného rozpuštěného materiálu přechází z uvedeného proudu šťávy do uvedené směsi vtlačených plynů.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 19, vyznačující se tím, že uvedený proud šťávy tvoří kontinuální proud šťávy.

   20.

   • · · · · · » · · » · · · ·

   21.

   22.

   23.

   24.

   25.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 20, vyznačující se tím, že uvedený směsný proud tvoří kontinuální směsný proud.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 21, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň vytvoření sníženého tlaku nad uvedeným směsným proudem.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 22, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň konfigurace uvedeného proudu šťávy za účelem vytvoření uvedeného sníženého tlaku nad uvedeným směsným proudem.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 19, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň oddělení uvedeného rozpuštěného materiálu, který přešel do uvedené směsi plynů, od uvedeného směsného proudu.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 24, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň vytvoření proudu plynu z uvedené směsi plynů oddělené z uvedeného zdroje směsného proudu, a to v reakci na zdroj sníženého tlaku.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 19, 23 nebo 25, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň snížení tlaku na uvedené ploše

   26.

   • ·····*» · • · · « * ·« ♦ ·· ··* povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedenou směsí plynů, a to na hodnotu nižší než je atmosférický tlak.

   27. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený stupeň snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě zahrnuje snížení koncentrace hydroniového iontu v uvedené šťávě.

   28. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený stupeň snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě zahrnuje snížení schopnosti uvedené šťávy vytvářet hydroniový ion.

   29. Způsob čistem stavy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený stupeň snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě dále zahrnuje zvýšeni hodnotu vybranou ze skupiny

   0,3 pH, 0,4 pH, 0,5 pH, 0, 6 1,0 pH, 1,1 pH, 1,2 pH, 1,3 1,7 pH, 1,8 pH, 1,9 pH, 2,0

   hodnoty pH uvedené šťávy o sestávající z 0,1 pH, 0,2 pH, pH, 0,7 pH, 0,8 pH, 0,9 pH, pH, 1,4 pH, 1,5 pH, 1,6 pH, pH.

   30. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 29, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň snížení množství báze, které se přidává do objemu uvedené šťávy se sníženým obsahem rozpuštěného materiálu za účelem dosažení počáteční hodnoty pH v rozmezí od přibližně 11,0 do přibližně 12,0.

   • ·· · • ·

   31.

   32.

   33.

   34.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 29, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň snížení množství báze, které se přidává do objemu uvedené šťávy se sníženým obsahem rozpuštěného materiálu za účelem dosažení počáteční hodnoty pH v rozmezí od přibližně 11,5 do přibližně 12,5.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 29, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň snížení množství báze, které se přidává do objemu uvedené šťávy se sníženým obsahem rozpuštěného materiálu za účelem dosažení hodnoty pH, jež odpovídá hodnotě izoelektrického bodu alespoň části uvedených nesacharosových látek obsažených v uvedené šťávě.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený stupeň snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě zahrnuje snížení obsahu vodných kyselin vytvořených rozpuštěnými plyny obsaženými v uvedené šťávě.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň odstranění alespoň části nerozpustných materiálů z uvedené šťávy před uvedeným stupněm vystavení uvedené šťávy působení směsi plynů.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň odstranění alespoň části nerozpustných materiálů z

   35.

   • · · · • 9 · 9 · 9

   36.

   37.

   38.

   9 9 9 9 9 9 9 · 9

   9 « 9 999 · » ··» • 9 9 9 9999999 9 ·

   8 Π 99 999999 ίί 9999 9 *· * ·* ·** uvedené šťávy po uvedeném stupni vystavení uvedené šťávy působení směsi plynů.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň přidání prvního množství báze k uvedené šťávě po uvedeném stupni snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 36, vyznačující se tím, že uvedený stupeň přidání prvního množství báze k uvedené šťávě po uvedeném stupni snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě zahrnuje stupeň předčeření uvedené šťávy.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 36, vyznačující se tím, že uvedený stupeň přidání prvního množství báze k uvedené šťávě po uvedeném stupni snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě zahrnuje stupeň hlavního čeření uvedené šťávy za studená.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 36, vyznačující se tím, že uvedený stupeň přidání prvního množství báze k uvedené šťávě po uvedeném stupni snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě zahrnuje stupeň hlavního čeření uvedené šťávy za horka.

   39.

   44 4444

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 36, vyznačující se tím, že uvedený stupeň přidání prvního množství báze k uvedené šťávě po uvedeném stupni snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě zahrnuje přidání sníženého množství báze k uvedené šťávě, a to na základě snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě.

   41. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 36, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň přidání druhého množství báze k uvedené šťávě po uvedeném stupni snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě, který zahrnuje stupeň hlavního čeření uvedené šťávy za studená.

   42. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 41, vyznačující se tím, že uvedený stupeň přidání druhého množství báze k uvedené šťávě po uvedeném stupni snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě zahrnuje stupeň hlavního čeření uvedené šťávy za horka.

   43. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 41, vyznačující se tím, že uvedený stupeň přidání prvního množství báze k uvedené šťávě po uvedeném stupni snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě zahrnuje přidání sníženého množství báze k uvedené šťávě, a to na základě snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě.

   • · · · 9 9 « ·

   44. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 41, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň přidání třetího množství báze k uvedené šťávě po uvedeném stupni snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě, který zahrnuje stupeň hlavního čeření uvedené šťávy za horka.

   45. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 44, vyznačující se tím, že uvedený stupeň přidání třetího množství báze k uvedené šťávě po uvedeném stupni snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě zahrnuje stupeň vloženého čeření uvedené šťávy.

   46. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 44, vyznačující se tím, že dále zahrnuje přidání čtvrtého množství báze k uvedené šťávě po uvedeném stupni snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě.

   47. Způ sob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 36, 41, 44 nebo 46, vyznačující se tím, že uvedená báze je vybraná ze skupiny sestávající z oxidu vápenatého, hydroxidu vápenatého a vápenného mléka.

   48. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 36 nebo 41, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň karbonace uvedené šťávy prvním množstvím plynu.

   ·· 0000

   00 0

   0 0000 0

   49.

   50.

   51.

   52.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 48, vyznačující se tím, že uvedené první množství plynu je vybrané ze skupiny sestávající z atmosférických plynů, vzduchu a oxidu uhličitého.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 48, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň vytváření sraženin z uvedené báze a uvedeného prvního množství plynu.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 41 nebo 44, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň karbonace uvedené šťávy druhým množstvím plynu.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 51, vyznačující se tím, že uvedený plyn je vybraný ze skupiny sestávající z atmosférických plynů, vzduchu a oxidu uhličitého.

   53.

   54.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 51, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň vytváření sraženin z uvedené báze a uvedeného druhého množství plynu.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 44 nebo 46, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň karbonace uvedené šťávy třetím množstvím plynu.

   9 9 9 9

   999 «9 9 • · * 9

   9 9

   9 9

   99 99

   55. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 54, vyznačující se tím, že uvedený plyn je vybraný ze skupiny sestávající z atmosférických plynů, vzduchu a oxidu uhličitého.

   56. Způsob .čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 54, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň vytváření sraženin z uvedené báze a uvedeného třetího množství plynu.

   57. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 50, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň zachycení alespoň části uvedených nesacharosových látek, obsažených v uvedené šťávě, v uvedených sraženinách.

   58. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 53, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň zachycení alespoň části uvedených nesacharosových látek, obsažených v uvedené šťávě, v uvedených sraženinách.

   59. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 56, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň zachycení alespoň části uvedených nesacharosových látek, obsažených v uvedené šťávě, v uvedených sraženinách.

   60. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 57, vyznačující se tím, že dále zahrnuje ©Φ ·©*· © · · «

   ·© • ·«···© • © · · · • · · · · ©·© • ···· · · · ♦ • © · · · • ·· ···

   62.

   62.

   63.

   63.

   64.

   64.

   65.

   65.

   66.

   66.

   stupeň oddělení uvedených sraženin, ve kterých jsou zachyceny uvedené nesacharosové látky, od uvedené šťávy.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 58, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň oddělení uvedených sraženin, ve kterých jsou zachyceny uvedené nesacharosové látky, od uvedené šťávy.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 59, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň oddělení uvedených sraženin, ve kterých jsou zachyceny uvedené nesacharosové látky, od uvedené šťávy.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 60, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň snížení množství vody přítomné v uvedené šťávě.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 61, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň snížení množství vody přítomné v uvedené šťávě.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 62, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň snížení množství vody přítomné v uvedené šťávě.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 63, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň krystalizace sacharosy přítomné v uvedené šťávě.

   ·« 4444
4. 4 4 4444

   4 4 4 • 4 ·

   4 4

   4 4

   4 · • 4 ·· 4

   67. , Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 64, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň krystalizace sacharosy přítomné v uvedené šťávě.

   68. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 65, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň krystalizace sacharosy přítomné v uvedené šťávě.

   69. Cukr vyznačující se tím, že je vyrobený způsobem podle nároku 66.

   70. Cukr vyznačující se tím, že je vyrobený způsobem podle nároku 67.

   71. Cukr vyznačující se tím, že je vyrobený způsobem podle nároku 68.

   72. Šťáva vyznačující se tím, že v ní byl způsobem podle nároku 1, 2, 3, 4, 6, 7, 11, 17, 19, 27 nebo 29 snížen obsah rozpuštěného materiálu.

   73. Šť áva vyznačující se tím, že v ní byl způsobem podle nároku
5. 5, 11, 12 nebo 33 snížen obsah vodné kyseliny.

   74. Šťáva vyznačující se tím, že v ní byl způsobem podle nároku
6. 6 snížen obsah těkavého materiálu.

   75. Šťáva vyznačující se tím, že v ní byl způsobem podle nároku
7. 7,
8. 8 nebo 9 snížen obsah rozpuštěných plynů.
9. 9 9 9 9

   9 9

   9 9 99

   99 9

   Μ 9999

   9 9 9 • 9 · ·

   9 9 999

   9 9 9

   99 9

   76.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu, vyznačující se tím, že zahrnuje

   a. získání šťávy z rostlinného materiálu, přičemž uvedená šťáva obsahuje sacharosu, nesacharosové látky a vodu;

   b. snížení obsahu rozpuštěných plynů v uvedené šťávě;

   c. předčeření uvedené šťávy;

   d. hlavní čeření uvedené šťávy za studená;

   e. hlavní čeření uvedené šťávy za horka;

   f. přidání prvního množství oxidu uhličitého k uvedené šťávě;

   g. vysrážení prvního množství uhličitanu vápenatého;

   h. zachycení první části uvedených nesacharosových látek v uvedeném uhličitanu vápenatém;

   i. odstranění uvedené první části uvedených nesacharosových látek spolu s uvedeným uhličitanem vápenatým z uvedené šťávy;

   j. vložené čeření uvedené šťávy;

   k. přidání druhého množství oxidu uhličitého k uvedené šťávě;

   l. vysrážení druhého množství uhličitanu vápenatého;

   m. zachycení druhé části uvedených nesacharosových látek v uvedeném uhličitanu vápenatém;

   n. odstranění uvedené druhé části uvedených nesacharosových látek spolu s uvedeným uhličitanem vápenatým z uvedené šťávy; a

   o. krystalizací uvedené sacharosy.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 76, vyznačující se tím, že uvedený

   00 0000

   78.

   79.

   80.

   81.

   • 0 0 000 0 0000 • 0 000 0000 00· · cn ·· 000 · · · / 0000 0 00 0 00 000 stupeň snížení obsahu rozpuštěných plynů v uvedené šťávě zahrnuje následující stupně:

   a. vytvoření proudu uvedené šťávy;

   b. vtlačování směsi plynů do uvedeného proudu uvedené šťávy za vzniku směsného proudu zahrnujícího uvedenou šťávu a uvedenou směs plynů; a

   c. přechod části uvedených rozpuštěných plynů z uvedené šťávy do uvedené směsi plynů.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 77, vyznačující se tím, že uvedený proud šťávy tvoří kontinuální proud šťávy.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 77, vyznačující se tím, že uvedený směsný proud tvoří kontinuální směsný proud.

   Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 79, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň vytvoření sníženého tlaku nad uvedeným směsným proudem.

   Způsob čištění šťávy popsaný v nároku 80, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň konfigurace uvedeného proudu šťávy za účelem vytvoření uvedeného sníženého tlaku nad uvedeným směsným proudem.

   Způsob čištění šťávy popsaný v nároku 77 nebo 78, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň oddělení

   82.

   ·« »·♦· • ♦ ♦ • · · · · • · · • · ·

   Μ « · · · ·· ···· • · « • · • · • · ·· »· · • · · • · · • · · · « « ··*· · • » · ·· *

   83.

   84.

   85.

   uvedené směsi plynů, obsahující uvedené rozpuštěné plyny, které do ní přešly z uvedené šťávy.

   Způsob čištění šťávy popsaný v nároku 82, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň vytvoření proudu plynu z uvedené směsi plynů, která obsahuje uvedené rozpuštěné plyny, jež do ní přešly z uvedené šťávy, a to v reakci na zdroj sníženého tlaku.

   Způsob čištění šťávy popsaný v nároku 76, vyznačující se tím, že uvedený stupeň snížení obsahu rozpuštěných plynů v uvedené šťávě zahrnuje následující stupně:

   a. vytvoření proudu uvedené šťávy, která má plochu povrchu rozhraní, jež je tlakově připojena k uvedené směsi plynů uvnitř tanku;

   b. zvětšení plochy povrchu rozhraní uvedené šťávy, která je tlakově připojena k uvedené směsi plynů;

   c. snížení tlaku v uvedeném tanku;

   d. přechod alespoň části uvedených rozpuštěných plynů z uvedené šťávy do uvedené směsi plynů.

   Způsob čištění šťávy popsaný v nároku 84, vyznačující se tím, že uvedený stupeň zvětšení uvedené plochy povrchu rozhraní uvedené šťávy zahrnuje vytvoření kapiček uvedené šťávy.

   Způsob čištění šťávy popsaný v nároku 76, vyznačující se tím, že uvedený stupeň snížení obsahu rozpuštěných plynů v uvedené šťávě zahrnuje následující stupně:

   86.

   ·« ···· • · · • 9 * 9 • ·

   999» · • · · • · 9 • 9 9 9

   9 9 9 999«

   9 9 9 • 9 * •fr «99« • 9 9 • 9 99«

   9 9« » • · * • 9 999

   87.

   88.

   89.

   a. přivádění uvedeného proudu šťávy na první konec tanku;

   b. rozprostírání uvedené šťávy přes distribuční prostředky uvnitř uvedeného tanku;

   c. přivádění uvedené směsi plynů na druhý konec uvedeného tanku;

   d. vytvoření protiproudého toku mezi uvedenou šťávou, jež je rozprostřena přes uvedené distribuční prostředky, a uvedenou směsí plynů.

   Způsob čištění šťávy popsaný v nároku 76, vyznačující se tím, že uvedený rostlinný materiál je vybraný ze skupiny sestávající z cukrové třtiny, cukrové řepy a čiroku zrnového.

   Způsob čištění šťávy popsaný v nároku 76, 77, 84 nebo 86, vyznačující se tím, že uvedené rozpuštěné plyny, obsažené v uvedené šťávě, jsou vybrané ze skupiny sestávající z oxidu uhličitého a oxidu siřičitého.

   Způsob čištění šťávy popsaný v nároku 76, 77, 84 nebo 86, vyznačující se tím, že uvedený stupeň snížení obsahu rozpuštěných plynů v uvedené šťávě dále zahrnuje stupeň snížení obsahu kyselin v uvedené šťávě.

   Způsob čištění šťávy popsaný v nároku 89, vyznačující se tím, že uvedené kyseliny jsou vybrané ze skupiny sestávající z kyseliny uhličité, kyseliny fosforečné, kyseliny chlorovodíkové, kyseliny sírové, kyseliny citrónové, kyseliny šťavelové, kyseliny jantarové, kyseliny fumarové, kyseliny mléčné, kyseliny glykolové,

   90.

   ·« ···· ····

   100 • Φ · ·* *··* • « · · · · • » · · * · ··· • · · ···· · · · * • · · · · · ·· · ·· ··· kyseliny pyrrolidonkarboxylové, kyseliny mravenčí, kyseliny octové, kyseliny máselné, kyseliny maleinové a kyseliny mléčné.

   91. Způsob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

   a. získání rostlinného materiálu;

   b. oddělení šťávy z alespoň části uvedeného rostlinného materiálu, přičemž uvedená šťáva obsahuje sacharosu, nesacharosové látky a vodu, přičemž alespoň některé z uvedených nesacharosových látek zahrnují rozpuštěný materiál;

   c. vystavení uvedené šťávy působení směsi plynů;

   d. přechod části uvedeného rozpuštěného materiálu z uvedené šťávy do uvedené směsi plynů;

   e. vytvoření zvětšené plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedenou směsí plynů;

   f. zvýšení rychlosti přechodu uvedeného rozpuštěného materiálu z uvedené šťávy do uvedené směsi plynů;

   g. snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě; a

   h. oddělení uvedené směsi plynů obsahující uvedený rozpuštěný materiál, který do ní přešel z uvedené šťávy.

   92. Způ sob čištění šťávy získané z rostlinného materiálu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

   a.

   získání rostlinného materiálu;

   101

   93.

   b. oddělení šťávy z alespoň části uvedeného rostlinného materiálu, přičemž uvedená šťáva obsahuje sacharosu, nesacharosové látky a vodu, přičemž alespoň některé z uvedených nesacharosových látek zahrnují těkavé látky;

   c. vystavení uvedené šťávy působení směsi plynů;

   d. přechod části uvedených těkavých látek z uvedené šťávy do uvedené směsi plynů;

   e. vytvoření zvětšené plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedenou směsí plynů;

   f. zvýšení rychlosti přechodu uvedených těkavých látek z uvedené šťávy do uvedené směsi plynů;

   g. snížení obsahu uvedených těkavých látek v uvedené šťávě; a

   h. oddělení uvedené směsi plynů obsahující uvedené těkavé látky, které do ní přešly z uvedené šťávy.

   Systém pro čištění šťávy, vyznačující se tím, že zahrnuj e:

   a. šťávu získanou z rostlinného materiálu, přičemž uvedená šťáva obsahuje sacharosu, nesacharosové látky a vodu, přičemž uvedené nesacharosové látky zahrnují alespoň jeden rozpuštěný materiál, který snižuje pH uvedené šťávy;

   b. alespoň jeden plyn mající parciální tlak nižší než uvedený alespoň jeden rozpuštěný materiál;

   c. zařízení pro vtlačování plynu pro smíchání uvedeného alespoň jednoho plynu s uvedenou šťávou;

   >

   • · · ·

   102

   d. rozhraní, na kterém alespoň část uvedeného alespoň jednoho rozpuštěného materiálu přechází z uvedené šťávy do uvedeného alespoň jednoho plynu;

   e. atmosféru tlakově připojenou k uvedenému rozhraní, přičemž přechod alespoň části uvedeného rozpuštěného materiálu do uvedeného alespoň jednoho plynu zvyšuje pH uvedené šťávy.

   94. Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že uvedená šťáva zahrnuje šťávu získanou z rostlinného materiálu vybraného za skupiny sestávající z cukrové třtiny, cukrové řepy a čiroku zrnového.

   95. Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že uvedená šťáva zahrnuje tekutinu získanou z rostlinného materiálu pomocí procesu vybraného ze skupiny sestávající z difúze a lisování.

   96. Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že uvedený rozpuštěný materiál zahrnuje oxid uhličitý ve formě vybrané ze skupiny sestávající z plynného oxidu uhličitého, uhličitanového iontu, hydrogenuhličitanového iontu a kyseliny uhličité.

   97. Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že uvedený rozpuštěný materiál zahrnuje oxid siřičitý ve formě vybrané ze skupiny sestávající z plynného oxidu siřičitého, kyseliny sírové a kyseliny siřičité.

   103

   98.

   99.

   100.

   101.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že uvedený rozpuštěný materiál zahrnuje vodné kyseliny.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 98, vyznačující se tím, že vodné kyseliny zahrnují kyseliny vybrané ze skupiny sestávající z kyseliny fosforečné, kyseliny chlorovodíkové, kyseliny sírové, kyseliny citrónové, kyseliny šťavelové, kyseliny jantarové, kyseliny fumarové, kyseliny mléčné, kyseliny glykolové, kyseliny pyrrolidonkarboxylové, kyseliny mravenčí, kyseliny octové, kyseliny máselné, kyseliny maleinové a kyseliny mléčné.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že uvedený alespoň jeden plyn mající parciální tlak nižší než uvedený alespoň jeden rozpuštěný materiál je vybraný ze skupiny sestávající z atmosférického plynu, filtrovaného atmosférického plynu, vymytého atmosférického plynu a přečištěného plynu.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že k uvedenému zvýšení pH dochází bez přidání báze.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 101, vyznačující se tím, že uvedená báze je vybraná ze skupiny sestávající z oxidu vápenatého, hydroxidu vápenatého a vápenného mléka.

   102 .

   • ·

   104

   103

   104

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že uvedené zařízení pro vtlačování plynu má konfiguraci pro smíchávaní uvedeného alespoň jednoho plynu s proudem uvedené šťávy.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93 vyznačující se tím, že uvedené zařízení pro vtlačování plynu má konfiguraci zahrnující potrubí pro dopravu plynu, ve kterém je otvor sloužící pro přivedení uvedeného alespoň jednoho plynu do uvedeného proudu uvedené šťávy.

   105. Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 104, vyznačující se tím, že uvedený proud uvedené šťávy zahrnuje kontinuální proud uvedené šťávy, který tlakově reaguje na uvedené zařízení pro vtlačování plynu.

   106. Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 105, vyznačující se tím, že uvedený kontinuální proud uvedené šťávy má proměnně nastavitelný průtok.

   107. Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 106, vyznačující se tím, že uvedený proměnně nastavitelný průtok reaguje na koncentraci uvedeného alespoň jednoho rozpuštěného materiálu, který snižuje pH uvedené šťávy.

   108. Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 104, vyznačující se tím, že uvedený proud šťávy zahrnuje přerušovaný proud uvedené šťávy.

   • ·

   109.

   110.

   111.

   112.

   113.

   114.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že uvedené alespoň jedno zařízení pro vtlačování plynu má proměnně nastavitelný průtok alespoň jednoho plynu, jenž má parciální tlak nižší než uvedený alespoň jeden rozpuštěný materiál.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že dále zahrnuje zvětšenou plochu povrchu rozhraní.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že dále zahrnuje prvek pro distribuci plynu, který slouží pro vmíchání uvedeného alespoň jednoho plynu do v podstatě celého objemu uvedené šťávy.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 111, vyznačující se tím, že uvedený prvek pro distribuci plynu zahrnuje oběžné kolo čerpadla.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 111, vyznačující se tím, že uvedený prvek pro distribuci plynu zahrnuje zmenšení velikosti potrubí, ve kterém proudí uvedený proud šťávy.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že dále zahrnuje zdroj sníženého tlaku reagující na uvedený alespoň jeden plyn a uvedenou šťávu.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že dále zahrnuje zařízení pro

   115.

   106

   116.

   117.

   118.

   119.

   oddělení plynu reagující na uvedený alespoň jeden plyn, přičemž uvedený alespoň jeden plyn dále zahrnuje uvedenou část alespoň jednoho rozpuštěného materiálu, který do něj přešel z uvedené šťávy.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 93, vyznačující se tím, že dále zahrnuje zdroj sníženého tlaku reagující na uvedený alespoň jeden plyn, přičemž uvedený alespoň jeden plyn dále zahrnuje uvedenou část alespoň jednoho rozpuštěného materiálu, který do něj přešel z uvedené šťávy.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 116, vyznačující se tím, že uvedený zdroj sníženého tlaku tvoří atmosférický tlak.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 117, vyznačující se tím, že uvedený zdroj sníženého tlaku zahrnuje vývěvu.

   Systém pro čištění šťávy, vyznačující se tím, že zahrnuje:

   a. šťávu obsahující určité množství oxidu uhličitého;

   b. alespoň jeden plyn reagující na rozhraní uvedené šťávy, přičemž parciální tlaky uvedeného alespoň jednoho plynu umožňují přechod části uvedeného určitého množství oxidu uhličitého z uvedené šťávy do uvedeného alespoň jednoho plynu, a to na uvedeném rozhraní;

   • · · · • · ♦ · · · • · · · vtlačování plynu, které je uvedeného alespoň jednoho

   120.

   107

   c. alespoň jedno zařízení pro konfigurované pro smíchání plynu, reagujícího na uvedené rozhraní, s uvedenou šťávou;

   d. zařízení pro oddělení plynu, které je tlakově připojené k uvedenému alespoň jednomu plynu, přičemž uvedený alespoň jeden plyn dále zahrnuje uvedenou část uvedeného určitého množství oxidu uhličitého, která do něj přešla z uvedené šťávy.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 119, vyznačující se tím, že uvedená šťáva zahrnuje šťávu získanou z rostlinného materiálu vybraného za skupiny sestávající z cukrové třtiny, cukrové řepy a čiroku zrnového.

   121.

   122.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 119, vyznačující se tím, že uvedená šťáva zahrnuje tekutinu získanou z rostlinného materiálu pomocí procesu vybraného ze skupiny sestávající z difúze a lisování.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 119, vyznačující se tím, že uvedený rozpuštěný materiál zahrnuje oxid uhličitý ve formě vybrané ze skupiny sestávající z plynného oxidu uhličitého, uhličitanového iontu, hydrogenuhličitanového iontu a kyseliny uhličité.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 119, vyznačující se tím, že uvedený alespoň jeden plyn reagující na rozhraní uvedené šťávy, přičemž parciální tlaky uvedeného alespoň jednoho plynu umožňují přechod

   123.

   ♦ · • · · ·

   124.

   125.

   126.

   • « ··· · ·· · • · · · · · · · · • · · · · · · · · · · • · · · ········ ·

   Ί A Q · · ··· ·· · xuo ···· ♦ ·· · ·· ··· části uvedeného určitého množství oxidu uhličitého z uvedené šťávy do uvedeného alespoň jednoho plynu na uvedeném rozhraní, je vybraný ze skupiny sestávající z atmosférického plynu, filtrovaného atmosférického plynu, vymytého atmosférického plynu a přečištěného plynu.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 119, vyznačující se tím, že uvedená šťáva má určitou hodnotu pH, přičemž uvedená hodnota pH uvedené šťávy se zvyšuje v reakci na přechod uvedené části uvedeného určitého množství oxidu uhličitého do uvedeného alespoň jednoho plynu, a to bez přídavku báze.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 119, vyznačující se tím, že uvedená báze je vybraná ze skupiny sestávající z oxidu vápenatého, hydroxidu vápenatého a vápenného mléka.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 119, vyznačující se tím, že uvedené alespoň jedno zařízení pro vtlačování plynu, které má konfiguraci pro smíchávaní uvedeného alespoň jednoho plynu reagujícího na uvedené rozhraní s uvedenou šťávou, zahrnuje potrubí pro dopravu plynu, ve kterém je otvor, jenž je tlakově připojený k uvedenému proudu uvedené šťávy.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 126, vyznačující se tím, že uvedený proud uvedené šťávy zahrnuje kontinuální proud uvedené šťávy.

   127.

   0 · 0 0 0 0

   109

   128.

   129.

   130.

   131.

   132.

   133.

   0 0 0 0 0 0 • 0 0 000 0 0 0 • · 0 000 0 0000 • · 00 0000000 0 0 • 0 000 00 0 00000 00 · 00 000

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 127, vyznačující se tím, že uvedený kontinuální proud uvedené šťávy zahrnuje proměnně nastavitelný průtok.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 128, vyznačující se tím, že uvedený proměnně nastavitelný průtok reaguje na uvedené množství oxidu uhličitého, které je obsažené v uvedené šťávě.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 126, vyznačující se tím, že uvedený proud šťávy zahrnuje přerušovaný proud uvedené šťávy.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 130, vyznačující se tím, že uvedený přerušovaný proud reaguje na uvedené množství oxidu uhličitého, které je obsažené.v uvedené šťávě.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 126, vyznačující se tím, že uvedené alespoň jedno zařízení pro vtlačování plynu má proměnně nastavitelný průtok.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 119, vyznačující se tím, že uvedené rozhraní s uvedenou šťávou má proměnně nastavitelnou plochu povrchu.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 133, vyznačující se tím, že dále zahrnuje prvek pro distribuci plynu, který slouží pro distribuci uvedeného alespoň jednoho plynu do v podstatě celého objemu uvedené šťávy.

   134.

   135.

   136.

   137.

   138.

   ·· ·»·· ·· · ···· ·· ···· ··· • · 9 · · · · ···· • · · · ······· · · lín ·· ······

   J.J.U 9999 9 99 9 99 ·99

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 134, vyznačující se tím, že uvedený prvek pro distribuci plynu zahrnuje oběžné kolo čerpadla.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 134, vyznačující se tím, že uvedený prvek pro distribuci plynu zahrnuje zmenšení velikosti potrubí, ve kterém proudí uvedený proud šťávy.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 119, vyznačující se tím, že dále zahrnuje zdroj sníženého tlaku nad uvedeným proudem šťávy.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 137, vyznačující se tím, že uvedený zdroj sníženého tlaku tvoří atmosférický tlak tlakově připojený k uvedenému rozhraní s uvedenou šťávou.

   139.

   Systém pro čištění šťávy popsaný v nároku 137, vyznačující se tím, že uvedený zdroj sníženého tlaku zahrnuje vývěvu tlakově připojenou k uvedenému rozhraní s uvedenou šťávou.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

   a. získání šťávy z rostlinného materiálu;

   b. vystavení šťávy působení plynu, jenž má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu;

   140.

   • · 9 9 9 9

   9 9 9

   9 9 9 9 9

   9 9 9

   9 9 9

   99 999

   111

   99 99

   141.

   142.

   143.

   144.

   c. udržování plynových charakteristik umožňujících přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu po dobu, která postačuje ke snížení množství uvedené alespoň jedné látky v uvedené šťávě.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedený rostlinný materiál je vybraný ze skupiny sestávající z cukrové třtiny, cukrové řepy a čiroku zrnového.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedený stupeň získání šťávy z uvedeného rostlinného materiálu zahrnuje difúzi uvedeného rostlinného materiálu za účelem získání uvedené šťávy.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedený stupeň získání šťávy z uvedeného rostlinného materiálu zahrnuje mletí uvedeného rostlinného materiálu za účelem získání uvedené šťávy.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedená alespoň jedna látka je vybraná ze skupiny sestávající z plynu, kyseliny, těkavé organické sloučeniny, alkoholu, aldehydu, ketonu, esteru, nitrilu, sulfidu, pyrazinu, oxidu uhličitého, kyseliny uhličité, oxidu siřičitého, kyseliny fosforečné, kyseliny chlorovodíkové, kyseliny sírové, kyseliny siřičité, kyseliny citrónové, kyseliny

   9« 4444

   4 4 9

   4 4*44

   4 4 4

   4 4 4

   44 444 •4 4 4 4 4

   112

   145.

   146.

   147.

   šťavelové, kyseliny jantarové, kyseliny fumarové, kyseliny mléčné, kyseliny glykolové, kyseliny pyrrolidonkarboxylové, kyseliny mravenčí, kyseliny octové, kyseliny máselné, kyseliny maleinové, kyseliny propanové, kyseliny 3-methylbutanové, kyseliny butanové, kyseliny pentanové, kyseliny 5-methylhexanové, kyseliny hexanové, kyseliny heptanové a kyseliny mléčné.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedené plynové charakteristiky jsou vybrané ze skupiny sestávající ze směsi plynů, vzduchu, filtrovaného vzduchu, kyslíku a ozónu.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň ohřátí uvedené šťávy na teplotu v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to na počátku uvedeného stupně vystavení uvedené šťávy působení uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného, materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň udržování uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotě zvolené v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to na počátku uvedeného stupně vystavení uvedené šťávy působení uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

   113 • ♦····· • ♦ « · «4 44 444

   444444 4 4

   4 4 4 4 • ·· 444

   148.

   149.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedená šťáva má teplotu na počátku uvedeného stupně vystavení uvedené šťávy působení uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, zvolenou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: přibližně 60 °C, přibližně 61 °C, přibližně 62 °C, přibližně 63 °C, přibližně 64 °C, přibližně 65 °C, přibližně 66 °C, přibližně 67 °C, přibližně 68 °C, přibližně 69 °C, přibližně 70 °C, přibližně 71 °C, přibližně 72 °C, přibližně 73 °C, přibližně 74 °C, přibližně 75 °C, přibližně 76 °C, přibližně 77 °C, přibližně 79 °C a přibližně 80 °C.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň udržování uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotě zvolené v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to během uvedeného stupně vystavení uvedené šťávy působení uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedená šťáva má teplotu během uvedeného stupně vystavení uvedené šťávy působení uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, zvolenou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: přibližně

   150.

   « « · * · · ·» · ······ • · · ··· · · * • · · · · · · ♦ ··* • · · · ♦······· ·

   -1-1/1 ·· · · · · · * J.-L 4 ···· · ·· · ·· ···

   151.

   152.

   60 ’C, přibližně 61 °C, přibližně 62 °C, přibližně 63 °C, přibližně 64 °C, přibližně 65 °C, přibližně 66 °C, přibližně 67 °C, přibližně 68 °C, přibližně 69 °C, přibližně 70 °C, přibližně 71 °C, přibližně 72 °C, přibližně 73 °C, přibližně 74 °C, přibližně 75 °C, přibližně 76 °C, přibližně 77 °C, přibližně 79 °C a přibližně 80 °C.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň vystavení šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 151, vyznačující se tím, že uvedený snížený tlak zahrnuje tlak nižší než je atmosférický tlak.

   153.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 152, vyznačující še tím, že dále zahrnuje stupeň ohřátí uvedené šťávy na teplotu v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to na počátku uvedeného stupně vystavení uvedené šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 152, vyznačující se tím, že dále

   154.

   0« 0000

   115

   000« 0

   155.

   156.

   00 · »··* • 00 0 0 ·

   0 0 0 0 · · 00»

   0 »·«··· · ·

   0 0 0 0 0 · • 0 0 00 ·0· zahrnuje stupeň udržování uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotě zvolené v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to na počátku uvedeného stupně vystavení uvedené šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 154, vyznačující se tím, že uvedená šťáva má teplotu na počátku uvedeného stupně vystavení šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, zvolenou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: přibližně 60 °C, přibližně 61 °C, přibližně 62 °C, přibližně 63 °C, přibližně 64 °C, přibližně 65 °C, přibližně 66 °C, přibližně 67 °C, přibližně 68 °C, přibližně 69 °C, přibližně 70 °C, přibližně 71 °C, přibližně 72 °C, přibližně 73 °C, přibližně 74 °C, přibližně 75 °C, přibližně 76 °C, přibližně 77 °C, přibližně 79 °C a přibližně 80 °C.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 152, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň udržování uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotě zvolené v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to během uvedeného stupně vystavení uvedené šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

   ·© ···« « © · • · ··· • · · © • · · ·· ·©·

   116 ·© ···« • © • · • · «··© · • t © © © · • · β · © © © ··©· • · · «· ·

   157.

   158.

   159.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 152, vyznačující se tím, že uvedená šťáva má teplotu během uvedeného stupně vystavení šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, zvolenou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: přibližně 60 °C, přibližně 61 °C, přibližně 62 °C, přibližně 63 °C, přibližně 64 °C, přibližně 65 °C, přibližně 66 °C, přibližně 67 °C, přibližně 68 °C, přibližně 69 °C, přibližně 70 °C, přibližně 71 °C, přibližně 72 °C, přibližně 73 °C, přibližně 74 °C, přibližně 75 °C, přibližně 76 °C, přibližně 77 °C, přibližně 79 °C a přibližně 80 °C.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň zvětšení plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedeným plynem, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 158, vyznačující se tím, že uvedený stupeň zvětšení plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedeným plynem, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, zahrnuje dispergaci uvedené šťávy do uvedeného plynu.

   • ·

   117

   160

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 158, vyznačující se tím, že uvedený stupeň zvětšení plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedeným plynem, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, zahrnuje rozprašování uvedené šťávy do uvedeného plynu.

   161. Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 158, vyznačující se tím, že uvedený stupeň zvětšení plochy povrchu rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedeným plynem, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, zahrnuje rozprostírání uvedené šťávy na plochu povrchu materiálu.

   162. Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedený stupeň udržování plynových charakteristik umožňujících přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu po dobu, která postačuje ke snížení množství uvedené alespoň jedné látky v uvedené šťávě, zahrnuje udržování plynových charakteristik umožňujících přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené 'šťávy do uvedeného plynu po dobu, která postačuje ke snížení koncentrace hydroniového iontu v uvedené šťávě.

   163. Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedený stupeň udržování plynových charakteristik umožňujících přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do • · · ·

   118 uvedeného plynu po dobu, která postačuje ke snížení množství uvedené alespoň jedné látky v uvedené šťávě, zahrnuje udržování plynových charakteristik umožňujících přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu po dobu, která postačuje ke snížení množství alespoň jedné látky, která vytváří hydroniový ion.

   164.

   165.

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedený stupeň udržování plynových charakteristik umožňujících přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu po dobu, která postačuje ke snížení množství uvedené alespoň jedné látky v uvedené šťávě, zvyšuje pH uvedené šťávy o hodnotu vybranou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: 0,1 pH, 0,2 pH,

   0,3 pH, 0,4 pH, 0,5 1,0 pH, 1,1 pH, 1,2 1,7 pH, 1,8 pH, 1,9

   pH, 0,6 pH, 0,7 pH, pH, 1,3 pH, 1,4 pH, pH a 2,0 pH.

   0,8 pH, 0,9 pH, 1,5 pH, 1,6 pH,

   Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedený stupeň udržování plynových charakteristik umožňujících přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu po dobu, která postačuje ke snížení množství uvedené alespoň jedné látky v uvedené šťávě, snižuje množství báze, jež je třeba přidat k objemu uvedené šťávy, aby bylo dosaženo výchozí hodnoty pH v rozmezí od přibližně 11,0 do přibližně 12,0.

   * · · ·

   166.

   • ·'

   167.

   168.
10. 1 1 Q · · · ·· ·· ·

    J- -L -? ···· · ·· · ·· ···

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedený stupeň udržování plynových charakteristik umožňujících přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu po dobu, která postačuje ke snížení množství uvedené alespoň jedné látky v uvedené šťávě, snižuje množství báze, jež je třeba přidat k objemu uvedené šťávy, aby bylo dosaženo výchozí hodnoty pH v rozmezí od přibližné 11,5 do přibližně 12,5.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 140, vyznačující se tím, že uvedený stupeň udržování plynových charakteristik umožňujících přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu po dobu, která postačuje ke snížení množství uvedené alespoň jedné látky v uvedené šťávě, snižuje množství báze, jež je třeba přidat k objemu uvedené šťávy, aby bylo dosaženo hodnoty pH odpovídající izoelektrickému bodu alespoň jedné látky zbývající v uvedené šťávě.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 165, 166 nebo 167, vyznačující se tím, že uvedená báze je vybraná ze skupiny sestávající z oxidu vápenatého, hydroxidu vápenatého a vápenného mléka.

    Šťáva vyznačující se tím, že je upravená způsobem podle nároků 140, 141, 142, 143, 145, 146, 147, 151, 152, 153, 154, 158 nebo 159.

    169.

    170.

    171.

    ·· ···· ·· · ·· ···· * · · ··· · · · • · · ··· · · · · · • · ·· ······· · ·

    1QA · · · · · ·· ·

    J-Z. v ···· · ·· · ·· ···

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

    a. získání rostlinného materiálu;

    b. difúzi rostlinného materiálu za účelem získání difuzní šťávy;

    c. přepravu rostlinné drti do lisu;

    d. lisování uvedené rostlinné drti za účelem získání řízkolisové šťávy;

    e. vystavení řízkolisové šťávy působení plynu, jenž má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené drťové šťávy do uvedeného plynu;

    f. udržování plynových charakteristik umožňujících přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené řízkolisové šťávy do uvedeného plynu po dobu, která postačuje ke snížení množství uvedené alespoň jedné látky v uvedené řízkolisové šťávě.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 170, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň vrácení řízkolisové šťávy se sníženým obsahem uvedené alespoň jedné látky zpět do difuzéru.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 170, vyznačující se tím, že uvedený stupeň difúze rostlinného materiálu za účelem získání šťávy zahrnuje difúzi rostlinného materiálu řízkolisovou šťávou se sníženým obsahem uvedené alespoň jedné látky.

    172.

    • · · · 9 ·

    9 9 9 9

    173.

    174.

    175.

    Řízkolisová šťáva, vyznačující se tím, že je upravená způsobem podle nároku 170, 171 nebo 172.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

    a. získání rostlinného materiálu;

    b. difúzi rostlinného materiálu za účelem získání difuzní šťávy;

    c. vystavení difuzní šťávy působení plynu, jenž má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené difuzní šťávy do uvedeného plynu;

    d. udržování plynových charakteristik umožňujících přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené difuzní šťávy do uvedeného plynu po dobu, která postačuje ke snížení množství uvedené alespoň jedné látky v uvedené difuzní šťávě.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 174, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň smíchání difuzní šťávy se sníženým obsahem uvedené alespoň jedné látky s uvedeným rostlinným materiálem.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 175, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň oddělení uvedené difuzní šťávy se sníženým obsahem uvedené alespoň jedné látky od uvedeného rostlinného materiálu.

    176.

    to· ··«·

    122

    177.

    178.

    179.

    180.

    • a · ·· ···· • · · · · · • ··· · to · · · ·· ······· · · • · · toto · ·· · ·· ···

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 176, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň přepravy uvedeného rostlinného materiálu smíchaného s uvedenou difuzní šťávou se sníženým obsahem uvedené alespoň jedné látky, do difuzéru.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 177, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň přepravy uvedené difuzní šťávy se sníženým obsahem uvedené alespoň jedné látky do předčeřovacího tanku.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 174, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň ohřátí uvedené šťávy na teplotu v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to na počátku uvedeného stupně vystavení uvedené difuzní šťávy působení uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 174, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň udržování uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotě zvolené v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to na počátku uvedeného stupně vystavení uvedené šťávy působení uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    9 9·« 9

    9« 9999 • «

    9 ·9·

    123

    181.

    9« 9

    9 9 9 * 9 9 9 « 9 9 · · 9 9

    9 9 »9 9999999 9 9

    9 9 999 99 9

    99999 99 9 9999«.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 174, vyznačující se tím, že uvedená difuzní šťáva má teplotu na počátku uvedeného stupně vystavení šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, zvolenou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: přibližně 60 °C, přibližně 61 °C, přibližně 62 °C, přibližně 63 °C, přibližně 64 °C, přibližně 65 °C, přibližně 66 °C, přibližně 67 °C, přibližně 68 °C, přibližně 69 °C, přibližně 70 °C, přibližně 71 °C, přibližně 72 °C, přibližně 73 °C, přibližně 74 °C, přibližně 75 °C, přibližně 76 °C, přibližně 77 °C, přibližně 79 °C a přibližně 80 °C.

    182.

    183.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 174, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň vystavení difuzní šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 182, vyznačující se tím, že uvedený snížený tlak tvoří tlak nižší než je atmosférický tlak.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 183, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň ohřátí uvedené šťávy na teplotu v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to na počátku uvedeného stupně vystavení uvedené difuzní šťávy působení sníženého tlaku

    184.

    124 φφ φφφ» ·«* φ φφ ···· φ » φ φ φφ φφφ φ φ φφφφ φφ «φφ

    Φ V ΦΦΦ ΦΦΦΦ ΦΦΦ Φ φ φ φφφ φφ φ φφφφ φ φφ φ φφ φφφ

    185.

    186.

    uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 183, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň udržování uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotě zvolené v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to na počátku uvedeného stupně vystavení šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 183, vyznačující se tím, že uvedená difuzní šťáva má teplotu na počátku uvedeného stupně vystavení difuzní šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, zvolenou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: přibližně 60 °C, přibližně 61 °C,

    přibližně 62 °c, přibližně 65 °c, přibližně 68 °c, přibližně 71 °c, přibližně 74 °c, přibližně 77 °c,

    přibližně 63 přibližně 66 přibližně 69 přibližně 72 přibližně 75 přibližně 79 °C, přibližně 64 °C, °C, přibližně 67 °C, °C, přibližně 70 °C, °C, přibližně 73 °C, °C, přibližně 76 °C, °C a přibližně 80 °C

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 183, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň udržování uvedené šťávy na v podstatě

    187.

    125

    188.

    189.

    190.

    • · · · · · · • · · · · · ···· • · · ······· · · • · · · · · · • ·· · ····· konstantní teplotě zvolené v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to během uvedeného stupně vystavení šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 183, vyznačující se tím, že uvedená difuzní šťáva má teplotu během uvedeného stupně vystavení difuzní šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, zvolenou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: přibližně 60 °C, přibližně 61 °C, přibližně

    62 °C, přibližně 63 °C, přibližně 64 °C, přibližně 65 přibližně 66 °c, přibližně 67 °C, přibližně 68 °c,. přibližně 69 °C, přibližně 70 °c, přibližně 71 °C, přibližně 72 °c, přibližně 73 °c, přibližně 74 °C, přibližně 75 °c, přibližně 76 °c, přibližně 77 °c,

    přibližně 79 °C a přibližně 80 °C.

    Difuzní šťáva, vyznačující se tím, že je upravena způsobem podle nároků 174, 175, 176, 177, 178, 179, 182, 183 nebo 185.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

    a.

    získání rostlinného materiálu;

    • · · · · ·

    126 • · · · ······· · · • · ··· · · · ····· · · · ·····

    191.

    192.

    b. difúzi rostlinného materiálu za účelem získání difuzni šťávy;

    c. smíchání difuzni šťávy se sníženým obsahem uvedené alespoň jedné látky s uvedeným rostlinným materiálem;

    d. oddělení uvedeného rostlinného materiálu od uvedené difuzni šťávy;

    e. vystavení difuzni šťávy působení plynu, jenž má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené difuzni šťávy do uvedeného plynu;

    f. udržování plynových charakteristik umožňujících přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené difuzni šťávy do uvedeného plynu po dobu, která postačuje ke snížení množství uvedené alespoň jedné látky v uvedené difuzni šťávě.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 190, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň oddělení uvedené difuzni šťávy se sníženým obsahem uvedené alespoň jedné látky od uvedeného rostlinného materiálu.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 191, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň přepravy uvedeného rostlinného materiálu, smíchaného s uvedenou difuzni šťávou se sníženým obsahem uvedené alespoň jedné látky, do difuzéru.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 191, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň přepravy uvedené difuzni šťávy se

    193.

    127 • ······ • · · · ·

    9 9 9 9 · · · ·

    9999999 · · • · · · 9

    194.

    195.

    196.

    sníženým obsahem uvedené alespoň jedné látky do předčeřovacího tanku.

    Způsob úpravy štávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 190, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň ohřátí uvedené šťávy na teplotu v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to na počátku uvedeného stupně vystavení uvedené difuzní šťávy působení uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 190, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň udržování uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotě zvolené v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to na počátku uvedeného stupně vystavení uvedené šťávy působení uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 190, vyznačující se tím, že uvedená difuzní šťáva má teplotu na počátku uvedeného stupně vystavení šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, zvolenou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: přibližně 60 °C, přibližně 61 °C, přibližně 62 °C, přibližně 63 °C, přibližně 64 °C, přibližně 65 °C, přibližně 66 °C, přibližně 67 °C, přibližně 68 °C, • · • ·

    128 • · · · · • · · » •··· · ·· • · · · • • • · • • přibližně 69 °C, přibližné 70 °c, přibližně 71 °c, přibližně 72 °C, přibližně 73 °c, přibližně 74 °c, přibližné 75 °C, přibližně 76 °c, přibližně 77 °C, přibližně 79 °C a přibližně 80 °C •

    197.

    198.

    199.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 190, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň vystavení difuzní šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 197, vyznačující se tím, že uvedený snížený tlak tvoří tlak nižší než je atmosférický tlak.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 198, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň ohřátí uvedené šťávy na teplotu v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to na počátku uvedeného stupně vystavení uvedené difuzní šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 198, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň udržování uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotě zvolené v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to na počátku uvedeného stupně vystavení šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové

    200.

    • · · ·

    129

    201.

    202.

    charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 198, vyznačující se tím, že uvedená šťáva má teplotu na počátku uvedeného stupně vystavení difuzní šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu,

    zvolenou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: přibližně 60 °C, přibližně 61 °C, přibližně 62 °c, přibližně 63 °C, přibližně 64 °C, přibližně 65 °c, přibližně 66 °C, přibližně 67 °C, přibližně 68 °C, přibližně 69 °C, přibližně 70 °C, přibližně 71 °c, přibližně 72 °C, přibližně 73 °C, přibližně 74 °C, přibližně 75 °C, přibližně 76 °C, přibližně 77 °C, přibližně 79 °C a přibližně 80 °C.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 198, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň udržování uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotě zvolené v rozmezí od 60 °C do 80 °C, a to během uvedeného stupně vystavení šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu, který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 198, vyznačující se tím, že uvedená difuzní šťáva má teplotu během uvedeného stupně vystavení difuzní šťávy působení sníženého tlaku uvedeného plynu,

    203.

    130 • · ···· ·· · • · · · · · který má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, zvolenou ze skupiny sestávající z následujících hodnot:

    přibližně 60 °C, přibližně 61 °c, přibližně 62 °c, přibližně 63 °C, přibližně 64 °c, přibližně 65 °c, přibližně 66 °C, přibližně 67 °C, přibližně 68 °c, přibližně 69 °C, přibližně 70 °c, přibližně 71 °c, přibližně 72 °C, přibližně 73 °c, přibližně 74 °c, přibližně 75 °C, přibližně 76 °c, přibližně 77 °c, přibližně 79 °C a přibližně : 80 °c

    204.

    205.

    Difuzní šťáva, vyznačující se tím, že je upravena způsobem podle nároků 190, 191, 192, 193, 194, 197, 198 nebo 199.

    Způsob úpravy šťávy získané vyznačující se tím, že zahrnuje z rostlinného materiálu, následující stupně:

    a. získání rostlinného materiálu;

    b. oddělení šťávy od alespoň části uvedeného rostlinného materiálu;

    c. ohřátí uvedené šťávy na konstantní teplotu v rozmezí od 60 °C do 80 °C;

    d. vystavení uvedené šťávy působení směsi plynů, a to při uvedené konstantní teplotě;

    e. přechod části uvedeného rozpuštěného materiálu z uvedené šťávy do uvedené směsi plynů; a

    h. snížení obsahu uvedeného rozpuštěného materiálu v uvedené šťávě.

    131

    44 ···· ·· · 44 4444 ·· · · · · · · · • · · ··· · *··· • · · · 444444· 4 4

    4 4 444 44 4

    44444 44 4 44444

    206.

    207.

    208.

    209.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 205, vyznačující se tím, že uvedený rostlinný materiál zahrnuje cukrovou řepu, přičemž uvedená šťáva zahrnuje difuzní šťávu z uvedené cukrové řepy a uvedená konstantní teplota zahrnuje konstantní teplotu zvolenou z rozmezí od přibližně 65 °C do přibližně 75 °C.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 205, vyznačující se tím, že uvedený rostlinný materiál zahrnuje cukrovou řepu, přičemž uvedená šťáva zahrnuje difuzní šťávu z uvedené cukrové řepy a uvedená konstantní ueplota zahrnuje konstantní teplotu zvolenou z rozmezí od přibližně 68 °C do přibližně 72 °C.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu popsaný v nároku 205, vyznačující se tím, že uvedená směs plynů zahrnuje atmosférické plyny.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

    a. získání šťávy z rostlinného materiálu;

    b. ohřátí uvedené šťávy na teplotu v rozmezí od 60 °C do

    80 °C;

    c. vystavení uvedené šťávy působení směsi plynů, a to při uvedené teplotě;

    d. přechod části uvedeného rozpuštěného materiálu z uvedené šťávy do uvedené směsi plynů; a

    132

    210.

    211.

    e. oddělení uvedené směsi plynů, do které přešla uvedená část uvedené alespoň jedné látky obsažené v uvedené šťávě, čímž došlo ke snížení obsahu uvedené alespoň jedné látky v uvedené šťávě.

    Způsob úpravy šťávy získané z rostlinného materiálu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

    a. získání šťávy z rostlinného materiálu;

    b. vystavení uvedené šťávy působení plynu, jehož parciální tlaky umožňují přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu;

    c. udržování uvedených parciálních tlaků uvedeného plynu, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy, a to po dobu, jež dostačuje ke snížení množství uvedené alespoň jedné látky obsažené v uvedené šťávě.

    Systém pro úpravu šťávy, vyznačující se tím, že zahrnuj e

    a. prvek pro dispergaci šťávy;

    b. plyn, do kterého se šťáva disperguje, přičemž uvedený plyn má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu;

    c. nastavitelný generátor proudu plynu, který udržuje dostatečný průtok uvedeného plynu pro zachování uvedených plynových charakteristik umožňujících přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu; a

    212.

    213.

    214.

    215.

    ·· · ·«···· • · · · · · · · · • · · · · · · · ··· • · ········· · ·

    -ι O O · · ······ ···· · ·· · ·· ···

    d. prvek pro odvod plynu, kterým se odvádí uvedený proud uvedeného plynu.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 211, vyznačující se tím, že uvedená šťáva se získává z rostlinného materiálu vybraného ze skupiny sestávající z cukrové třtiny, cukrové řepy a čiroku zrnového.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 211, vyznačující se tím, že dále zahrnuje difuzér a uvedená šťáva zahrnuje řepnou difuzní šťávu.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 212, vyznačující se tím, že dále zahrnuje mlýn a uvedená šťáva zahrnuje řepnou šťávu získanou mletím.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 211, vyznačující se tím, že uvedená alespoň jedna látka je vybraná ze skupiny sestávající z plynu, kyseliny, těkavé organické sloučeniny, alkoholu, aldehydu, ketonu, esteru, nitrilu, sulfidu, pyrazinu, oxidu uhličitého, kyseliny uhličité, oxidu siřičitého, kyseliny fosforečné, kyseliny chlorovodíkové, kyseliny sírové, kyseliny siřičité, kyseliny citrónové, kyseliny šťavelové, kyseliny jantarové, kyseliny fumarové, kyseliny mléčné, kyseliny glykolové, kyseliny pyrrolidonkarboxylové, kyseliny mravenči, kyseliny octové, kyseliny máselné, kyseliny maleinové, kyseliny propanové, kyseliny 3-methylbutanové, kyseliny butanové, kyseliny pentanové, kyseliny 5-methylhexanové, kyseliny hexanové, kyseliny heptanové a kyseliny mléčné.

    134

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 211, vyznačující se tím, že uvedený plyn mající plynové charakteristiky je vybraný ze skupiny sestávající ze směsi plynů, vzduchu, filtrovaného vzduchu, kyslíku a ozónu.

    ·· · ······ • « · · · · 9

    9 9 999 9 9999

    9 99 9 9 999 9 9 · · • 9 9 9 9 9 9

    9 99 9 99 999

    216.

    217.

    218.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 211, vyznačující se tím, že dále zahrnuje ohřívač, sloužící pro ohřev uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotu v rozmezí od 60 °C do 80 °C při dispergaci uvedené šťávy do uvedeného plynu s plynovými charakteristikami, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 211, vyznačující se tím, že uvedená šťáva má při dispergaci do uvedeného plynu s plynovými charakteristikami, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, teplotu vybranou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: přibližně 60 °C,

    přibližně 61 °C, přibližně 62 °c, přibližně 63 °C, přibližně 64 °c, přibližně 65 °c, přibližně 66 °c, přibližně 67 °c, přibližně 68 °c, přibližně 69 °c, přibližně 70 °c, přibližně 71 °c, přibližně 72 °c, přibližně 73 °c, přibližně 74 °c, přibližně 75 °C, přibližně 76 °c, přibližně 77 °c, přibližně 79 °C a přibližně 80 °c.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 211, vyznačující se tím, že dále zahrnuje generátor sníženého

    219.

    135 tlaku sloužící pro snížení tlaku uvedeného plynu s plynovými charakteristikami, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    φφφφ • φ « φφφφ • Φ φφφφ φφφ φ φ φ φφφ φ φφφφ φ φ · « φφφφφφφ φ » φ φ φφφ φφ φ φφφφ φ φφ · φφ φφφ

    220.

    221.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 219, vyznačující se tím, že uvedený snížený tlak uvedeného plynu tvoří tlak nižší než je atmosférický tlak.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 219, vyznačující se tím, že dále zahrnuje druhý ohřívač sloužící pro ohřev uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotu v rozmezí od přibližně 60 °C do přibližně 80 °C, a to při dispergaci uvedené šťávy do uvedeného sníženého tlaku uvedeného plynu s plynovými charakteristikami, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    222.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 219, vyznačující se tím, že uvedená šťáva má při dispergaci do uvedeného sníženého tlaku uvedeného plynu s plynovými charakteristikami, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, teplotu vybranou ze skupiny sestávající z následujících hodnot:

    přibližně 60 °c, přibližně 63 °c, přibližně 66 °C, přibližně 69 °c, přibližně 72 °c, přibližně 75 °c, přibližně 79 °c

    přibližně 61 °c, přibližně 64 °C, přibližně 67 °C, přibližně 7 0. °C, přibližně 73 °c, přibližně 76 °C, . přibližně : 80 °c

    přibližně 62 °c, přibližně 65 °C, přibližně 68 °c, přibližně 71 °C, přibližně 74 °c, přibližně 77 °c,

    136

    223 ·» · • · · • · • · ···· · • · · · to· to·· * • · • ···

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 211, vyznačující se tím, že uvedená šťáva se disperguje do uvedeného plynu s plynovými charakteristikami, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, pomocí prvního prvku pro dispergaci šťávy v prvním tanku.

    224. Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 219, vyznačující se tím, že uvedená šťáva se disperguje do uvedeného plynu s plynovými charakteristikami, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, pomocí druhého prvku pro dispergaci šťávy ve druhém tanku.

    225. Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 223, vyznačující se tím, že uvnitř uvedeného prvního tanku dále zahrnuje deflektory sloužící pro zvětšení plochy rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedeným plynem s plynovými charakteristikami, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    226. Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 224, vyznačující se tím, že uvnitř uvedeného druhého tanku dále zahrnuje deflektory sloužící pro zvětšení plochy rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedeným plynem s plynovými charakteristikami, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    9« 9999

    137

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 223 nebo

    224, vyznačující se tím, že uvedený prvek pro dispergaci šťávy zahrnuje trysku.

    ·« 9

    99 4 9·· ···

    9 9 9999 9 9 999 * 9 999 9999 9 9 · 9

    9 9 ·»9 99 9

    9999 9 49 9 99 «99

    227.

    228.

    Systém pro úpravu šťávy, vyznačující se tím, že zahrnuj e

    229.

    a. prvek pro dispergaci šťávy;

    b. plyn se sníženým tlakem, do kterého se šťáva disperguje, přičemž uvedený plyn se sníženým tlakem má plynové charakteristiky umožňující přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu;

    c. nastavitelný generátor tlaku plynu, který udržuje uvedený snížený tlak uvedeného plynu za účelem umožnění přechodu uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v.nároku 228, vyznačující se tím, že uvedená šťáva se získává z rostlinného materiálu vybraného ze skupiny sestávající z cukrové třtiny, cukrové řepy a čiroku zrnového.

    230.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 229, vyznačující se tím, že dále zahrnuje difuzér a uvedená šťáva zahrnuje řepnou difuzni šťávu.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 229, vyznačující se tím, že dále zahrnuje mlýn a uvedená šťáva zahrnuje mletou řepnou šťávu.

    231.

    • · • · • ·

    138

    232

    Systém, pro úpravu šťávy popsaný v nároku 228 vyznačující se tím, že uvedená alespoň jedna látka je vybraná ze skupiny sestávající z plynu, kyseliny, těkavé organické sloučeniny, alkoholu, aldehydu, ketonu, esteru, nitrilu, sulfidu, pyraziriu, oxidu uhličitého, kyseliny uhličité, oxidu siřičitého, kyseliny fosforečné, kyseliny chlorovodíkové, kyseliny sírové, kyseliny siřičité, kyseliny citrónové, kyseliny šťavelové, kyseliny jantarové, kyseliny fumarové, kyseliny mléčné, kyseliny glykolové, kyseliny pyrrolidonkarboxylové, kyseliny mravenčí, kyseliny octové, kyseliny máselné, kyseliny maleinové, kyseliny propanové, kyseliny 3-methylbutanové, kyseliny butanové, kyseliny pentanové, kyseliny 5-methylhexanové, kyseliny hexanové, kyseliny heptanové a kyseliny mléčné.

    233. Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 228, vyznačující se tím, že uvedený plyn se sníženým tlakem je vybraný ze skupiny sestávající ze směsi plynů, vzduchu, filtrovaného vzduchu, kyslíku a ozónu.

    234. Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 228, vyznačující se tím, že dále zahrnuje ohřívač, sloužící pro ohřev uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotu v rozmezí od 60 °C do 80 °C při dispergaci uvedené šťávy do uvedeného plynu s uvedeným sníženým tlakem, který umožňuje přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    235. Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 228, vyznačující se tím, že uvedená šťáva má při dispergaci do

    139 uvedeného plynu s uvedeným sníženým tlakem, který umožňuje přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, teplotu vybranou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: přibližné 60 °C,

    přibližně 61 °c, přibližně 62 °c, přibližně 63 °C, přibližně 64 °c, přibližně 65 °c, přibližně 66 °c, přibližně 67 °c, přibližně 68 °c, přibližně 69 °c, přibližně 70 °c, přibližně 71 °C, přibližně 72 °c, přibližně 73 °c, přibližně 74 °c, přibližně 75 °C, přibližně 76 °C, přibližně 77 °C, přibližně 79 °C a přibližně 80 °c.

    236.

    237.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 228, vyznačující se tím, že dále zahrnuje generátor proudu plynu, jenž vytváří proud plynu s charakteristikami, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 236, vyznačující se tím, že uvedený plyn mající plynové charakteristiky je vybraný ze skupiny sestávající ze směsi plynů, vzduchu, filtrovaného vzduchu, kyslíku a ozónu.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 228, vyznačující se tím, že dále zahrnuje druhý ohřívač sloužící pro ohřev uvedené šťávy na v podstatě konstantní teplotu v rozmezí od přibližně 60 °C do přibližně 80 °C, a to při dispergaci uvedené šťávy do uvedeného plynu majícího plynové charakteristiky, které umožňují přechod

    238.

    z uvedené šťávy do uvedeného

    239.

    240.

    popsaný v nároku 238,

    140 uvedené alespoň jedné látky plynu.

    Systém pro úpravu šťávy vyznačující se tím, že uvedená šťáva má při dispergaci do uvedeného plynu majícího plynové charakteristiky, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, teplotu vybranou ze skupiny sestávající z následujících hodnot: přibližně 60 °C,

    přibližně 61 °c, přibližně 62 °C, přibližně 63 °C, přibližně 64 °c, přibližně 65 °c, přibližně 66 °c, přibližně 67 °c, přibližně 68 °c, přibližně 69 °c, přibližně ⁷⁰ °c, přibližně 71 °c, přibližně 72 °c, přibližně 73 °c, přibližně 74 .°c, přibližně 75 °c, přibližně 76 °c, přibližně 77 °C, přibližně 79 °C a přibližně 80 °C.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 228, vyznačující se tím, že uvedená šťáva se disperguje do uvedeného plynu se sníženým tlakem, který umožňuje přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, pomocí prvního prvku pro dispergaci šťávy v prvním tanku.

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 236, vyznačující se tím, že uvedená šťáva se disperguje do uvedeného proudu plynu s plynovými charakteristikami, které umožňují přechod uvedené alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu, pomocí druhého prvku pro dispergaci šťávy ve druhém tanku.

    241.

    • · · · • 4 4 • 4 » · · ·

    242

    Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 240, vyznačující se tím, že uvnitř uvedeného prvního tanku dále zahrnuje deflektory sloužící pro zvětšení plochy rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedeným plynem s plynovými charakteristikami, které umožňují přechod uvedené jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    243. Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 241, vyznačující se tím, že uvnitř uvedeného druhého tanku dále zahrnuje deflektory sloužící pro zvětšení plochy rozhraní mezi uvedenou šťávou a uvedeným plynem s plynovými charakteristikami, které umožňují přechod alespoň jedné látky z uvedené šťávy do uvedeného plynu.

    244. Systém pro úpravu šťávy popsaný v nároku 241, vyznačující se tím, že uvedený prvek pro dispergaci šťávy zahrnuje trysku.