CZ20041053A3 - Rozváděcí ventil s průtokoměrem, rozváděcí zařízení a nastavovací a měřicí jednotka - Google Patents

Description

Rozváděči ventil s průtokoměrem, rozváděči zařízení a nastavovací a měřicí jednotka

Oblast techniky

Vynález se týká rozváděcího ventilu s průtokoměrem, rozváděcího zařízení s takovými rozváděcími ventily, jakož i nastavovací a měřicí jednotky pro takové rozváděči ventily podle předvýznakových částí nezávislých patentových nároků.

Dosavadní stav techniky

Rozváděči ventily s průtokoměrem se s výhodou používají tam, kde má být průtok média systémem potrubí nastaven po určitý časový úsek na určitou hodnotu a přitom má být permanentně a přímo odečitatelný. Zejména v oblasti celkové domovní instalace jsou takové rozváděči ventily stále více používány pro nastavování průtoku teplé vody jednotlivými vytápěcími okruhy teplé vody. Přitom se s výhodou větší počet rozváděčích ventilů pro odpovídající počet vytápěcích okruhů vytvoří tím, že rozváděči nosník, který slouží jako společné těleso a jako společný přívod pro rozváděči ventily, se osadí odpovídajícím počtem ventilových jednotek. Tyto ventilové jednotky sestávají vždy z jednoho odbočného potrubí pro připojení k přívodu vytápěcího okruhu a z nastavovací a měřicí jednotky pro nastavení a ukazování průtoku odbočným potrubím, které se přímo zašroubují do protilehlých závitových otvorů v rozváděcím nosníku. Proměnná štěrbina ve ventilu pro nastavení průtočného množství odbočným potrubím se přitom vytvoří mezi uzavíracím tělesem ventilu, tvořeným nastavovací a měřicí jednotkou a funkčně spojeným s nastavovacím vřetenem této jednotky, a stacionárním tělesem sedla ventilu, a sice tak, aby se otáčením nastavovacího vřetena uzavírací těleso ventilu ve tvaru krytu posunulo axiálně přes volný konec odbočného potrubí přivrácený k nastavovací a měřicí jednotce nebo aby se válcové uzavírací těleso ventilu, jehož vnitřek je protékán médiem vystupujícím ze štěrbiny ventilu, zasunulo ve směru od odbočného potrubí do kuželovitého otvoru v jedné součásti nastavovací a měřicí jednotky. Pro měření a ukazování průtočného množství odbočným potrubím nastavovací a měřicí jednotka většinou obsahuje náběžný člen spojený s indikační tyčí, který je uspořádán v centrálním průtočném kanálu a společně s indikační tyčí je prouděním v průtočném kanálu posuvný proti síle pružiny, čímž je na indikační tyči umožněno odčítání průtočného množství odbočným potrubím. Mezi výstupem ze štěrbiny ventilu a náběhem na náběžný člen se proudění obvykle jednou vychýlí o 90° až 180°.

V praxi se ukázalo, že v současné době známé rozváděči ventily upravené pro vestavění v přívodu, provedené s průtokoměrem, nejsou vhodné jako uzavírací ventily, protože tyto uzavírací ventily se často sestavují teprve před instalací ze samostatně vyrobených a od různých výrobců odebíraných odbočných potrubí, rozváděčích nosníků a nastavovacích a měřicích jednotek, čímž je sotva možné zajistit tvarové a polohové tolerance hotových ventilů, které jsou pro svoji těsnost při použití jako uzavírací ventily nezbytné. Navíc se ukázalo, že u v současné době známých rozváděčích ventilů s průtokoměrem, vhodných pro použití v přívodu, není prakticky možné přesné odčítání průtočného množství, protože údaj měřidla je i při stabilních provozních stavech relativně neklidný.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu proto je vytvořit rozváděči ventily s průtokoměrem, rozváděči zařízení s takovými rozváděcími ventily, jakož i nastavovací a měřicí jednotku pro takové rozváděči ventily, které nebudou mít nedostatky dosavadního stavu techniky nebo tyto nedostatky budou alespoň částečně odstraňovat.

Uvedený úkol je vyřešen rozváděcími ventily a nastavovací a měřicí jednotkou pro takový rozváděči ventil podle znaků význakových částí nezávislých patentových nároků.

První aspekt vynálezu se týká rozváděcího ventilu s průtokoměrem, který je s výhodou vestavěn v přívodu vytápěcího okruhu teplé vody. Rozváděči ventil obsahuje těleso, které současně tvoří přívodní potrubí, odbočné potrubí, které vystupuje z tělesa, a kterým médium, které přitéká přívodním potrubím a protéká ventilem, rozváděči ventil opouští, jakož i nastavovací a měřicí jednotku pro nastavení a ukázání průtočného množství média odbočným potrubím. Nastavovací a měřicí jednotka je vytvořena samostatně od tělesa a je na něm uspořádána tak, že prochází stěnou tělesa přímo proti odbočnému potrubí. Obsahuje uzavírací těleso ventilu a nastavovací vřeteno, s nímž je uzavírací těleso ventilu funkčně spojeno tak, že s tělesem sedla ventilu, které je při stanoveném provozu vůči tělesu stacionární, tvoří alespoň jednu štěrbinu ventilu nastavitelnou otáčením nastavovacího vřetena pro nastavení průtočného množství odbočným potrubím. Nastavovací a měřicí jednotka obsahuje rovněž náběžný člen, který je uspořádán v průtočném kanálu, který je při provozu protékán celým množstvím média proudícího ven odbočným potrubím. Tento náběžný člen je přitom v průtočném kanálu uspořádán a s indikačním prostředkem nastavovací a měřicí jednotky, který je zvenku odčitatelný, funkčně spojen tak, že jeho poloha v průtočném kanálu, počínaje výchozí polohou, je prouděním proudícím průtočným kanálem proměnná v závislosti na průtočném ·· ··· množství, přičemž různé polohy náběžného členu v průtočném kanálu způsobují různé ukazované hodnoty indikačního prostředku, takže příslušné průtočné množství odbočným potrubím je možno odečítat na ventilu z vnějšku. Za těleso sedla ventilu se konkrétně považuje ta část, která společně s uzavíracím tělesem ventilu tvoří nastavitelnou štěrbinu ventilu. Za štěrbinu ventilu se považuje ta část průtočného průřezu, která při provozu rozhodujícím způsobem určuje průtočné množství odbočným potrubím, tedy všeobecně nejmenší průtočný průřez.

Podle vynálezu je rozváděči ventil přitom vytvořen tak, že při stanoveném provozu se proudění vystupující ze štěrbiny ventilu před svým náběhem na náběžný člen alespoň dvakrát vychýlí, s výhodou vždy o alespoň 45°, ještě výhodněji vždy o asi 90°, a sice nejprve v prvním smyslu otáčení do prvního směru a potom ve smyslu otáčení opačném k prvnímu smyslu otáčení do druhého směru. Tím od štěrbiny ventilu k náběžnému členu vznikne průběh proudění ve tvaru písmene S. Překvapivě se ukázalo, že tím se dosáhne ukazování průtočného množství, které je speciálně „bez chvění“, což oproti dosavadnímu stavu techniky vede k podstatnému zlepšení přesnosti odčítání.

Druhý aspekt vynálezu se týká rovněž rozváděcího ventilu s průtokoměrem, s výhodou podle prvního aspektu vynálezu, který je s výhodou zabudován do přívodu vytápěcího okruhu teplé vody. Tento rozváděči ventil obsahuje i zde rovněž těleso, které současně tvoří přívodní potrubí, odbočné potrubí, které vystupuje z tělesa, a kterým médium, které přitéká přívodním potrubím a protéká ventilem, rozváděči ventil opouští, jakož i nastavovací a měřicí jednotku pro nastavení a ukázání průtočného množství média odbočným potrubím. Nastavovací a měřicí jednotka je rovněž vytvořena odděleně od tělesa a uspořádána na něm tak, že stěnou tělesa prochází přímo proti • · · · · · odbočnému potrubí. I ona obsahuje uzavírací těleso ventilu a nastavovací vřeteno, s nimiž je uzavírací těleso funkčně spojeno tak, že společně s tělesem sedla ventilu, které je při stanoveném provozu stacionární vůči tělesu, tvoří alespoň jednu štěrbinu ventilu nastavitelnou otáčením nastavovacího vřetena pro nastavení průtočného množství odbočným potrubím. I zde obsahuje nastavovací a měřicí jednotka náběžný člen, který je uspořádán v průtočném kanálu, který je při provozu protékán veškerým množstvím média vystupujícího ven odbočným potrubím. I zde je přitom náběžný člen uspořádán v průtočném kanálu a funkčně spojen s indikačními prostředky nastavovací měřicí jednotky odčitatelnými z vnějšku tak, že jeho poloha v průtočném kanálu je, počínaje výchozí polohou, proměnná prouděním proudícím v průtočném kanálu v závislosti na průtočném množství, přičemž různé polohy náběžného členu v průtočném kanálu způsobují různé ukazované hodnoty indikačního prostředku. Tím je možné příslušné průtočné množství protékající odbočným potrubím odčítat na ventilu z vnějšku. Za těleso sedla ventilu se konkrétně považuje ta část, která společně s uzavíracím tělesem ventilu tvoří nastavitelnou štěrbinu ventilu a za štěrbinu ventilu se považuje ta část průtočného průřezu, která při provozu rozhodujícím způsobem určuje průtočné množství odbočným potrubím, tedy všeobecně nejmenší průtočný průřez.

Podle vynálezu je rozváděči ventil vytvořen tak, že část tělesa nastavovací a měřicí jednotky, která je při stanoveném použití stacionární, je na čelní straně prostřednictvím těsnicích poloh a/nebo prostřednictvím těsnění, jako například O-kroužku, v utěsněném kontaktu s částí tělesa odbočného potrubí, která je při stanoveném použití stacionární, takže zejména u rozváděčích ventilů, u nichž je těleso sedla ventilu tvořeno jednou součástí nastavovací a měřicí jednotky, se s jistotou zabrání vzniku prosakujícího proudění z přívodního potrubí do odbočného potrubí, které by obtékalo • · · štěrbinu ventilu. Tímto způsobem je možno poskytnout rozváděči ventily s průtokoměrem podle vynálezu, které mohou být v důsledku své bezvadné uzavírací funkce použity mezi přívodním potrubím a odbočným potrubím i jako uzavírací ventily.

S výhodou je rozváděči ventil přitom vytvořen tak, že součást, která tvoří stěny ohraničující průtočný kanál v té oblasti, v níž může být přemísťován náběžný člen prouděním při stanoveném provozu, je uspořádána alespoň částečně uvnitř stacionární části tělesa nastavovací a měřicí jednotky, a že mezi touto součástí a stacionární částí tělesa nastavovací a měřicí jednotky je upraveno těsnění, které brání vzniku prosakujícího proudění od štěrbiny ventilu k výstupu odbočného potrubí, obtékajícího průtočný kanál. Toto těsnění může být konstrukčně vytvořeno vhodným tvarováním a tolerancí vedle sebe uspořádaných součástí a/nebo prostřednictvím těsnicích elementů, jako jsou například O-kroužky. Tím vzniknou rozváděči ventily výše uvedeného druhu s dobrou přesností.

Dále je výhodné, když má stacionární část tělesa nastavovací a měřicí jednotky radiální nebo poloaxiální (tj. skloněné vůči ose nastavovací a měřicí jednotky) průchozí otvory s výhodou s kruhovým nebo pravoúhlým tvarem, kterými může proudit médium z přívodního potrubí do štěrbiny ventilu. Čistě radiální provedení umožňuje levnou výrobu těchto součástí a poloaxiální provedení vede ke zvlášť nízkých tlakovým ztrátám při proudění průchozími otvory.

Podle dalšího výhodného provedení rozváděcího ventilu podle jednoho z výše zmíněných aspektů je rozváděči ventil vytvořen tak, že těleso sedla ventilu je tvořeno jednou součástí nastavovací a měřicí jednotky. Podle ještě dalšího výhodného provedení rozváděcího ventilu podle jednoho z výše zmíněných aspektů je rozváděči ventil vytvořen tak, že stěny průtočného kanálu v oblasti, • · ·· • · · ·

·· v níž může být náběžný člen při stanoveném provozu prouděním přemísťován, jsou tvořeny jednou součástí nastavovací a měřicí jednotky. Protože nastavovací a měřicí jednotka může být připravena jako předem sestavená jednotka pro rozváděči ventil, který má být vytvořen až na daném místě, vznikne u těchto příkladných provedení ta výhoda, že požadované chování při regulaci a/nebo požadovaná přesnost měření rozváděcího ventilu s průtokoměrem, který je takto vytvořen, může být zajištěna nezávisle na výrobních tolerancích tělesa a odbočného potrubí, čímž se dosáhne podstatného zlepšení kvality a současně tolerance pro těleso a odbočné potrubí mohou být podstatně velkorysejší, což přispívá k úspoře nákladů.

Podle ještě dalšího výhodného provedení rozváděcího ventilu podle jednoho z výše popsaných aspektů zasahuje součást, která tvoří stěny průtočného kanálu v té oblasti, v níž může být náběžný člen při stanoveném provozu prouděním v průtočném kanálu přemísťován, dovnitř odbočného potrubí rozváděcího ventilu. Tímto způsobem vzniknou relativně kompaktní rozváděči ventily, které mají malé nároky na místo, a které umožňují použití trubkových rozváděčích nosníků s průměrem menším než těleso. S výhodou je rozváděči ventil přitom konstrukčně vytvořen tak, například vhodným stanovením výrobních tolerancí a/nebo použitím těsnicích elementů, jako například O-kroužků, že mezi součástí, která tvoří stěny průtočného kanálu v té oblasti, v níž může být náběžný člen při stanoveném provozu prouděním přemísťován, a odbočným potrubím je upraveno těsné spojení, takže se s jistotou zabrání obtékání průtočného kanálu a z toho vyplývajícímu chybnému měření celkového průtočného množství.

Podle ještě dalšího výhodného provedení rozváděcího ventilu podle jednoho z výše popsaných aspektů je rozváděči ventil vytvořen tak, že při stanoveném provozu médium proudící ze štěrbiny ventilu

do průtočného kanálu vstupuje do průtočného kanálu mnoha radiálními otvory ve stěně průtočného kanálu, při pohledu ve směru proudění před náběžným členem. Ukázalo se, že se tím může dosáhnout lepší přesnosti odčítání.

Radiální otvory jsou s výhodou uspořádány rovnoměrně a s výhodou s odstupy od sebe ve společné axiální poloze, vztaženo k ose průtočného kanálu, na obvodu průtočného kanálu, přičemž dále je výhodné, když všechny radiální otvory mají identický průřez a/nebo identický tvar průřezu. Tím vznikne další zrovnoměrnění proudění v průtočném kanálu a tím i další zlepšení přesnosti odčítání.

S výhodou jsou upraveny právě dva, s výhodou právě čtyři radiální otvory, protože takové otvory mohou být zvlášť hospodárně vyrobeny radiálním vrtáním součásti tvořící v této oblasti průtočný kanál, přičemž tím vznikne malý průtočný otvor rozváděcím ventilem.

Podle ještě dalšího výhodného provedení rozváděcího ventilu podle jednoho z výše uvedených aspektů je rozváděči ventil vytvořen tak, že štěrbina ventilu je vytvořena koncentrickým ponořením kuželovité vytvořené části uzavíracího tělesa ventilu, a sice s výhodou s menším průměrem směřujícím k odbočnému potrubí, do válcového nebo kuželovitého otvoru tělesa sedla ventilu tak, že štěrbina ventilu, uvažováno z hlediska směru proudění, tvoří kruhovou štěrbinu, jejíž šířka se se zvětšujícím se ponořením uzavíracího tělesa ventilu do otvoru tělesa sedla ventilu zmenšuje, dokud nemá minimální hodnotu nebo dokud není rovna nule. Tím je možno vyrobit rozváděči ventily s možností zvlášť jemné regulace.

Podle ještě dalšího výhodného provedení rozváděcího ventilu podle jednoho z výše uvedených aspektů je rozváděči ventil vytvořen tak, že průřez průtočného kanálu v oblasti, v níž může být náběžný člen při stanoveném provozu médiem v něm proudícím přemísťován, se ve směru proudění rozšiřuje, a sice s výhodou ve tvaru kužele nebo trumpety. Takové provedení umožňuje velký rozsah měření se současně vysokou přesností měření při malých průtočných množstvích.

Podle ještě dalšího výhodného provedení rozváděcího ventilu podle jednoho z výše uvedených aspektů jsou nastavovací vřeteno, uzavírací těleso ventilu a průtočný kanál tvořeny jednodílnou součástí, s výhodou jednodílnou plastovou součástí, která byla s výhodou vyrobena vstřikovým litím.

Podle ještě dalšího výhodného provedení rozváděcího ventilu podle jednoho z výše uvedených aspektů obsahují indikační prostředky indikační tyč, ovládanou náběžným členem, opatřenou zejména indikačními značkami, jakož i nastavovací ústrojí pro manuální ovládání nastavovacího vřetena, které zcela obklopuje směrem ven nasměrovaný volný konec indikační tyče a alespoň částečně je průhledné a s výhodou opatřeno stupnicí, pro umožnění odčítání příslušné polohy indikační tyče, popřípadě jejích indikačních značek, vůči nastavovacímu ústrojí, a tudíž průtočného množství odbočným potrubím.

S výhodou je toto nastavovací ústrojí navíc pevně spojeno s nastavovacím vřetenem, přičemž nastavovací vřeteno a nastavovací ústrojí jsou s výhodou tvořena jednodílnou součástí, s výhodou z průsvitného plastu. Tímto způsobem je možno vytvořit zvlášť levné rozváděči ventily s průtokoměrem.

Třetí aspekt vynálezu se týká rozváděcího zařízení se dvěma nebo více rozváděcími ventily podle jednoho z výše zmíněných aspektů vynálezu. Zejména při vytvoření většího počtu rozváděčích ·· »··« ► · · » · · · · ventilů zašroubováním většího počtu nastavovacích a měřicích jednotek do rozváděcího nosníku tvořícího jedno společné těleso s odpovídajícím počtem odbočných potrubí zvlášť zřetelně vynikají výhody vynálezu.

Čtvrtý a poslední aspekt vynálezu se týká nastavovací a měřicí jednotky, která společně s odpovídajícím tělesem a s odpovídajícím odbočným potrubím vytvoří rozváděči ventil nebo rozváděči zařízení podle jednoho z výše zmíněných aspektů vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Další výhody a použití vynálezu vyplývají z následujícího popisu podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje řez prvním rozváděcím ventilem s průtokoměrem podle vynálezu,

obr.	2 řez	druhým	rozváděcím	ventilem	s průtokoměrem	podle
vynálezu,
obr. vynálezu,	3 řez	třetím	rozváděcím	ventilem	s průtokoměrem	podle
obr. vynálezu,	4 řez	čtvrtým	rozváděcím	ventilem	s průtokoměrem	podle
obr. vynálezu,	5 řez	pátým	rozváděcím	ventilem	s průtokoměrem	podle
obr. vynálezu,	6 řez	šestým	rozváděcím	ventilem	s průtokoměrem	podle
obr. z obr. 6 v	6a ve řezu v	zvětšeném měřítku centrální část rozváděcího ventilu otevřeném stavu,
obr. vynálezu,	7 řez	sedmým	rozváděcím	ventilem	s průtokoměrem	podle
obr. vynálezu.	8 řez	osmým	rozváděcím	ventilem	s průtokoměrem	podle

1 ··

Příklady provedení vynálezu

Různá provedení rozváděčích ventilů s průtokoměrem podle vynálezu jsou znázorněna na obr. 1 až 8. Zatímco všechny úplně znázorněné rozváděči ventily (obr. 1-8) jsou znázorněny v zavřeném stavu, obr. 6a znázorňuje ve zvětšeném měřítku detail rozváděcího ventilu z obr. 6 v otevřeném stavu.

Všem znázorněným rozváděcím ventilům je společné, že jsou upraveny pro regulaci průtočného množství vytápěcím okruhem teplé vody a že byly vytvořeny zašroubováním nastavovací a měřicí jednotky 1_ a odbočného potrubí 2. z vnějšku do dvou navzájem protilehlých závitových otvorů přívodu tvořeného rozváděcím nosníkem 3_, který slouží jako těleso i přiváděči potrubí. Odbočné potrubí 2_ přitom slouží jako odváděči potrubí a v předloženém případě je na svém volném konci opatřeno vnějším závitem pro připojení k přívodnímu potrubí vytápěcího okruhu teplé vody. Nastavovací a měřicí jednotka £ slouží k nastavování a k ukazování průtočného množství teplé vody v odbočném potrubí 2 a u rozváděčích ventilů znázorněných na obr. 1 až 8 obsahuje všechny součásti kromě odbočného potrubí 2 a rozváděcího nosníku 3. tvořícího těleso. U všech znázorněných forem provedení obsahuje uzavírací těleso 5. ventilu vytvořené ve tvaru kužele a nesené nastavovacím vřetenem 4, přičemž toto uzavírací těleso 5. ventilu koncentrickým ponořením do válcového otvoru tělesa 6_ sedla ventilu, které je při stanoveném provozu vůči rozváděcímu nosníku 3_ stacionární, tvoří společně s tímto tělesem 6 sedla ventilu štěrbinu ventilu nastavitelnou otáčením nastavovacího vřetena 4 tak, že šířka štěrbiny ventilu se se zvětšujícím se ponořením uzavíracího tělesa 5. ventilu do válcového otvoru tělesa 6_ sedla ventilu zmenšuje, dokud nedosáhne minimální hodnoty. Vlastní utěsnění při zcela zavřeném • · ·· ··· ·· ·· · · · · · · · • · ·· · * · • · · · · ··· • · · · · · · • » · · · · «· ··· ♦· ··· ventilu se u všech znázorněných rozváděčích ventilů uskutečňuje prostřednictvím dorazového osazení 19, popřípadě společně s těsnicím kroužkem 20 ventilu (viz obr. 6-8). Nastavovací a měřicí jednotka 1. kromě toho u všech znázorněných ventilů obsahuje náběžný člen 7 ve tvaru knoflíku, který je uspořádán v kuželovitém průtočném kanále 10, který je protékán veškerým množstvím vody, které opouští rozváděči ventil odbočným potrubím 2.

Náběžný člen ]_ je spojen s indikační tyčí 9_, která je zatížena silou spirálové pružiny 8. proti směru S_ protékání odbočným potrubím 2_. Náběžný člen 7. je přitom v průtočném kanálu 10 uspořádán tak, že společně s indikační tyčí 9., počínaje výchozí polohou, v níž se nachází prostřednictvím indikační tyče 9. zatížené spirálovou pružinou 8., když průtočným kanálem 10 nic neproudí, se při protékání průtočného kanálu 10 v závislosti na průtočném množství může vychylovat proti síle spirálové pružiny 8., takže určitá axiální poloha náběžného členu 7. a indikační tyče 9. v průtočném kanálu 1 0 odpovídá určitému průtočnému množství protékajícímu průtočným kanálem 10. Volný konec indikační tyče 9 nasměrovaný směrem ven je opatřen talířovou opěrou 12 pro spirálovou pružinu 8_, která je na svém obvodu opatřena barevnými značkami, a proto představuje indikační značky, a u všech znázorněných rozváděčích ventilů je zcela obklopena průsvitným plastovým krytem 1 1. Tento plastový kryt 11 i e u všech znázorněných ventilů pevně spojen s nastavovacím vřetenem 4, takže slouží jako nastavovací ústrojí pro manuální ovládání nastavovacího vřetena 4 a při jeho otáčení se společně s ním posunuje vůči stacionárním částem rozváděcího ventilu. Průsvitný plastový kryt 11 je ^v axiálním směru opatřen stupnicí (neznázorněno) pro průtočné množství, takže příslušnou polohu indikační tyče 9. vůči této stupnici na plastovém krytu 11, a proto i průtočné množství protékající odbočným potrubím 2_, je možno odčítat z vnějšku.

• · · · · · ·«···· • · · · · ··· · · · • ·· · · · * · ··· ······ ···· » «····· · · · ··· ·· ·· ··· ·· ···

U rozváděčích ventilů znázorněných na obr. 1 až 5 je těleso 6 sedla ventilu tvořeno tělesem 13 nastavovací a měřicí jednotky 1_, které sjednocuje veškeré hlavní komponenty nastavovací a měřicí jednotky J_ do jedné jednotky a pomocí závitu je pevně spojeno s rozváděcím nosníkem 3_. Tím vznikne ta výhoda, že mezi uzavíracím tělesem 5. ventilu a tělesem 6 sedla ventilu existuje nezávisle na jakýchkoli výrobních tolerancích rozváděcího nosníku 3. a/nebo odbočného potrubí 2_ vždy přesné lícování a dodržování rozměrů těchto dílů je možno zajistit jednoduše, takže je stále zaručená požadovaná charakteristika regulace a těsnost.

Jak je zřetelně vidět, je štěrbina ventilu u všech znázorněných rozváděčích ventilů vytvořena ponořením kuželovitého uzavíracího tělesa 5_ ventilu ve směru S_ protékání odbočného potrubí 2, respektive průtočného kanálu 1 0, do válcového otvoru tělesa 6. sedla ventilu. U rozváděčích ventilů znázorněných na obr. 1 až 5 se dále stacionární těleso 13 nastavovací a měřicí jednotky 1_, které u rozváděčích ventilů znázorněných na těchto obrázcích tvoří těleso 6_ sedla ventilu, rozkládá od štěrbiny ventilu ve směru k odbočnému potrubí 2_, a sice u předložených provedení právě až k odbočnému potrubí 2_, kde toto těleso 13 na čelní straně dosedne na odbočné potrubí 2 při vzniku vodotěsného a tlakotěsného utěsnění pomocí O-kroužku 14. V úvahu připadají samozřejmě i jiné druhy přiléhání a utěsnění, přičemž však znázorněná varianta s čelními stranami přináší tu výhodu, že je relativně neproblematická, pokud se týká odchylek od tvaru a polohy zúčastněných součástí. Přítok z přívodního potrubí tvořeného rozváděcím nosníkem 3. do štěrbiny ventilu tvořené uzavíracím tělesem 5. ventilu a tělesem 6. sedla ventilu se u těchto rozváděčích ventilů provádí pomocí čtyř s výhodou kruhových radiálních průchozích otvorů 15 rozmístěných rovnoměrně ve společné axiální poloze po obvodu tělesa 13 nastavovací a měřicí jednotky J_. Konstrukční provedení znázorněné na obr. 1 až 5 přináší tu výhodu,

*· ··· že popsaným utěsněním mezi stacionárními součástmi, tj. tělesem 1 3 a odbočným potrubím 2, se s jistotou zabrání vzniku prosakujícího proudění z přívodu tvořeného rozváděcím nosníkem 3. do odbočného potrubí 2, které by obtékalo vlastní štěrbinu ventilu, a které by při zavřeném ventilu vedlo k prosakování z odbočného potrubí 2.

U rozváděčích ventilů znázorněných na obr. 3 až 6 je průtočný kanál 1 0 tvořen toutéž součástí nastavovací a měřicí jednotky 1_, která tvoří i uzavírací těleso 5. ventilu. Tímto způsobem jsou stěny, které ohraničují průtočný kanál 10 v oblasti, v níž může být náběžný člen Ί_ při stanoveném provozu přemísťován silami pocházejícími z proudění, a která proto má pro přesnost měření zvláštní význam, tvořeny součástí nastavovací a měřicí jednotky 1_, což přináší tu výhodu, že mezi zmíněnými stěnami průtočného kanálu 10 a náběžným členem ]_, nezávisle na případných výrobních tolerancích rozváděcího nosníku 3. a/nebo odbočného potrubí 2, je možno jednoduchým způsobem dosáhnout přesného jak axiálního, tak i radiálního lícování a rozměrová přesnost těchto dílů může být zajištěna jednoduchým způsobem, takže je zaručena vysoká přesnost měření.

I u rozváděčích ventilů znázorněných na obr. 3 až 6 jsou nastavovací vřeteno 4, uzavírací těleso 5_ ventilu a průtočný kanál 1 0 tvořeny jediným jednodílným odlitkem z plastu vyrobeným vstřikovým litím, takže takové rozváděči ventily sestávají z relativně málo jednotlivých dílů a jsou vyrobitelné zvlášť levně.

Jak je zřetelně vidět, je průtočný kanál 10 u ventilů znázorněných na obr. 3 až 6 tvořen bez výjimky volným koncem s válcovým vnějším obrysem součásti, která tvoří i uzavírací těleso 5. ventilu, přičemž tento volný konec axiálně zasahuje do odpovídajícího válcového otvoru v odbočném potrubí 2_. Aby se ·» · »· • · · · · • * · · *··· • ·· ·· ··· ·· zabránilo vzniku prosakujícího proudění ze štěrbiny ventilu k výstupu odbočného potrubí 2, které by obtékalo průtočný kanál 1 0, a proto vedlo k chybnému měření, je tento volný konec vůči odbočnému potrubí 2_ utěsněn tak, aby bylo možné jak otáčení, tak i axiální translační pohyb, tohoto volného konce, aniž by došlo ke zhoršení utěsnění. Toho se u variant ventilů znázorněných na obr. 3 a 6 dosáhne přímým přiléháním těsnicího O-kroužku 16, uspořádaného na válcovém vnějším obrysu volného konce, na stěnu válcového otvoru v odbočném potrubí 2_. U rozváděčích ventilů podle obr. 4 a 5 se naproti tomu utěsnění provede nepřímým způsobem, totiž tak, že volný konec je rovněž prostřednictvím O-kroužku 16 (obr. 4) nebo pomocí těsnicího nákružku 1 7 na něm jednodílně vytvořeného (obr. 5) utěsněn vůči tělesu 13 nastavovací a měřicí jednotky J_, přičemž toto těleso 1 3 je opět utěsněno vůči odbočnému potrubí 2.

U rozváděčích ventilů znázorněných na obr. 2 až 7 je proveden vstup vody proudící ze štěrbiny ventilu do vstupní oblasti průtočného kanálu 10 pomocí více radiálních otvorů 18 provedených ve stěně průtočného kanálu 10, které jsou uspořádány, při pohledu ve směru S_ proudění, před náběžným členem 7_> který se, když průtočným kanálem 10 nic neproudí, nachází ve své výchozí poloze. U znázorněných forem provedení jsou vždy dva, popřípadě čtyři radiální otvory 18 s vždy identickým průřezem a identickým tvarem průřezu uspořádány ve společné axiální poloze rovnoměrně rozloženě po obvodu průtočného kanálu 10, přičemž rozváděči ventily znázorněné na obr. 2-3 a 6-7 mají kruhové radiální otvory 18 a rozváděči ventil znázorněný na obr. 5 má radiální otvory 1 8 s v podstatě čtvercovým tvarem průřezu a zaoblenými vrcholy. Toto konstrukční provedení vede ke zvlášť rovnoměrnému nabíhání náběžného členu 7_ v průtočném kanálu 10, čímž je možno docílit klidného ukazování, a proto i dobrého odečítání průtočného množství.

• ·

·· »··· • · ···

Jak je nejlépe vidět z obr. 6a, který ve zvětšeném měřítku představuje vyobrazení detailu rozváděcího ventilu z obr. 6 v otevřeném stavu a při protékání ventilu, a v němž je několika šipkami znázorněno proudění z přívodu štěrbinou ve ventilu do průtočného kanálu 10, je u všech znázorněných rozváděčích ventilů proudění mezi štěrbinou ventilu a náběžným členem 7. vedeno tak, že proudění po svém výstupu ze štěrbiny ventilu a před svým náběhem na náběžný člen 7 je dvakrát odchýleno, a sice nejprve v prvním smyslu otáčení z v podstatě svislého směru proudění do prvního, v podstatě vodorovného směru proudění, s nímž vstupuje do vstupní oblasti průtočného kanálu 10, a potom v druhém smyslu otáčení, který je opačný k prvnímu smyslu otáčení, do druhého, opět svislého směru proudění, kterým potom nabíhá na náběžný člen 2· Proudění je tedy mezi štěrbinou ventilu a náběžným členem Ί_ vychylováno ve tvaru písmene S, což rovněž přispívá ke zklidnění nabíhání na náběžný člen ]_, s již výše zmíněnými výhodnými účinky.

Zatímco jsou v předložené přihlášce popsána výhodná provedení vynálezu, je jasně nutno poukázat na to, že vynález na tato provedení není omezen a v rozsahu následujících nároků může být proveden i jiným způsobem.

Claims (17)

1. Rozváděči ventil s průtokoměrem, zejména pro použití v přívodu vytápěcího okruhu teplé vody, s tělesem (3) tvořícím přívodní potrubí, s odbočným potrubím (2) vystupujícím z tělesa (3) a s nastavovací a měřicí jednotkou (1), vytvořenou odděleně od tělesa (3) a uspořádanou na tělese (3) protilehle k odbočnému potrubí (2) a procházející stěnou tělesa (3), pro nastavování a ukazování průtočného množství média odbočným potrubím (2), přičemž nastavovací a měřicí jednotka (1) obsahuje uzavírací těleso (5) ventilu, které je funkčně spojeno s nastavovacím vřetenem (4) tak, že společně s tělesem (6) sedla ventilu, při stanoveném provozu stacionárním vůči tělesu (3), tvoří štěrbinu ventilu pro nastavení průtočného množství, nastavitelnou otáčením nastavovacího vřetena (4) , a přičemž nastavovací a měřicí jednotka (1) obsahuje náběžný člen (7), který je uspořádán v průtočném kanálu (10), protékaném při provozu v podstatě veškerým médiem odtékajícím odbočným potrubím (2), přičemž poloha náběžného členu (7) v průtočném kanálu (10), počínaje výchozí polohou, je prouděním proudícím ze štěrbiny ventilu do odbočného potrubí (2) proměnná v závislosti na průtočném množství, a přičemž náběžný člen (7) je se z vnějšku odečitatelnými ukazovacími prostředky (9, 11, 12) nastavovací a měřicí jednotky (1) funkčně spojen tak, že různé polohy náběžného členu (7) v průtočném kanálu (10) způsobují různé zobrazené hodnoty ukazovacích prostředků (9, 11, 12), čímž je příslušné průtočné množství odbočným potrubím (2) odečitatelné na ventilu z vnějšku, vyznačující se tím, že rozváděči ventil je vytvořen tak, že proudění vystupující ze štěrbiny ventilu při stanoveném provozu je před svým náběhem na náběžný člen (7) alespoň dvakrát, zejména vždy o alespoň 45°, zejména vždy o přibližně 90°, vychylováno, a sice nejprve v prvním smyslu otáčení do prvního směru a potom ve smyslu otáčení opačném k prvnímu smyslu otáčení do druhého směru.

2. Rozváděči ventil s průtokoměrem, zejména podle nároku 1, zejména pro použití v přívodu vytápěcího okruhu teplé vody, s tělesem (3) tvořícím přívodní potrubí, s odbočným potrubím (2) vystupujícím z tělesa (3) a s nastavovací a měřicí jednotkou (1), vytvořenou odděleně od tělesa (3) a uspořádanou na tělese (3) protilehle k odbočnému potrubí (2) a procházející stěnou tělesa (3), pro nastavování a ukazování průtočného množství média odbočným potrubím (2), přičemž nastavovací a měřicí jednotka (1) obsahuje uzavírací těleso (5) ventilu, které je funkčně spojeno s nastavovacím vřetenem (4) tak, že společně s tělesem (6) sedla ventilu, při stanoveném provozu stacionárním vůči tělesu (3), tvoří štěrbinu ventilu pro nastavení průtočného množství, nastavitelnou otáčením nastavovacího vřetena (4), a přičemž nastavovací a měřicí jednotka (1) obsahuje náběžný člen (7), který je uspořádán v průtočném kanálu (10), protékaném při provozu v podstatě veškerým médiem odtékajícím odbočným potrubím (2), přičemž poloha náběžného členu (7) v průtočném kanálu (10), počínaje výchozí polohou, je prouděním proudícím ze štěrbiny ventilu do odbočného potrubí (2) proměnná v závislosti na průtočném množství, a přičemž náběžný člen (7) je se zvnějšku odečitatelnými ukazovacími prostředky (9, 11, 12) nastavovací a měřicí jednotky (1) funkčně spojen tak, že různé polohy náběžného členu (7) v průtočném kanálu (10) způsobují různé zobrazené hodnoty ukazovacích prostředků (9, 11, 12), čímž je příslušné průtočné množství odbočným potrubím (2) odečitatelné na ventilu z vnějšku, vyznačující se tím, že část tělesa (13) nastavovací a měřicí jednotky (1), stacionární při stanoveném provozu rozváděcího ventilu, je zejména na čelní straně prostřednictvím těsnicích ploch a/nebo prostřednictvím těsnění (14) v utěsněném kontaktu s částí tělesa odbočného potrubí (2), stacionární při stanoveném provozu rozváděcího ventilu.

3. Rozváděči ventil podle nároku 2, vyznačující se tím, že součást, která tvoří stěny ohraničující průtočný kanál (10) alespoň v oblasti, v níž může být náběžný člen (7) při stanoveném provozu přemísťován prouděním, je uspořádána alespoň částečně uvnitř stacionární částí tělesa (13) nastavovací a měřicí jednotky (1), a že tato součást a stacionární část tělesa (13) jsou konstrukčně vytvořeny tak a/nebo jsou mezi nimi uspořádány těsnicí elementy (16) tak, že s jistotou může být zabráněno vytvoření prosakujícího proudění ze štěrbiny ventilu k výstupu odbočného potrubí (2), obtékajícího průtočný kanál (10).

4. Rozváděči ventil podle jednoho z nároků 2 a 3, vyznačující se tím, že stacionární část tělesa (13) nastavovací a měřicí jednotky (1) obsahuje radiální nebo poloaxiální průchozí otvory (15), zejména s kruhovým nebo pravoúhlým tvarem, kterými může proudit médium z přívodu do štěrbiny ventilu.

5. Rozváděči ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že těleso (6) sedla ventilu je tvořeno součástí (13) nastavovací a měřicí jednotky (1).

6. Rozváděči ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že stěny ohraničující průtočný kanál (10) jsou alespoň v oblasti, v níž může být náběžný člen (7) při stanoveném provozu prouděním přemísťován, jsou tvořeny součástí (13) nastavovací a měřicí jednotky (1).

7. Rozváděči ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že součást, která tvoří stěny ohraničující průtočný kanál (10) v oblasti, v níž může být náběžný člen (7) při stanoveném provozu prouděním přemísťován, zasahuje do odbočného potrubí (2) a zejména, že tato součást a odbočné potrubí (2) jsou konstrukčně vytvořeny tak a/nebo jsou mezi nimi uspořádány těsnicí elementy (16) tak, že se s jistotou zabrání vytvoření prosakujícího proudění ze štěrbiny ventilu k výstupu odbočného potrubí (2), obtékajícího průtočný kanál (10).

8. Rozváděči ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že rozváděči ventil je vytvořen tak, že proudění proudící při stanoveném provozu ze štěrbiny ventilu do průtočného kanálu (10) vstupuje více radiálními otvory (18) ve stěně průtočného kanálu (10), uvažováno ve směru proudění, do průtočného kanálu (10) před náběžným členem (7).

9. Rozváděči ventil podle nároku 8, vyznačující se tím, že radiální otvory (18) jsou uspořádány vždy rovnoměrně rozmístěné, zejména ve společné axiální poloze, po obvodu průtočného kanálu (10), a zejména, že všechny otvory (18) mají identický průřez a/nebo identický tvar.

10. Rozváděči ventil podle jednoho z nároků 8 a 9, vyznačující se tím, že jsou upraveny právě dva nebo právě čtyři radiální otvory (18).

11. Rozváděči ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že rozváděči ventil je vytvořen tak, že štěrbina ventilu je tvořena koncentrickým ponořováním, zejména ve směru (S) protékání odbočného potrubí (2), kuželovité vytvarované část uzavíracího tělesa (5) ventilu do zejména válcového otvoru tělesa (6) sedla ventilu, tak, že štěrbina ventilu, uvažováno z hlediska směru proudění, je štěrbinou kruhového tvaru, jejíž šířka se se zvětšujícím ponořováním uzavíracího tělesa (5) ventilu do otvoru tělesa (6) sedla ventilu zmenšuje, dokud nedosáhne minimální hodnoty nebo není rovna nule.

12. Rozváděči ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že průřez průtočného kanálu (10) se v oblasti, v níž může být náběžný člen (7) při stanoveném provozu prouděním v něm proudícím přemísťován, ve směru proudění rozšiřuje, a zejména, že průtočný kanál (10) je v této oblasti vytvořen ve tvaru kužele.

13. Rozváděči ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že nastavovací vřeteno (4), uzavírací těleso (5) ventilu a průtočný kanál (10) jsou tvořeny jednodílnou součástí, kterou je zejména jednodílný odlitek z plastu.

14. Rozváděči ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ukazovací prostředky (9, 11, 12) obsahují indikační tyč (9), ovládanou náběžným členem (7), zejména opatřenou ukazovacími značkami, a nastavovací ústrojí (11) pro manuální ovládání nastavovacího vřetena (4), které zcela obklopuje směrem ven nasměrovaný volný konec indikační tyče (9) a je alespoň částečně průhledné a je zejména opatřeno stupnicí, pro umožněné odečítání příslušné polohy indikační tyče (9) vůči nastavovacímu ústrojí (11), a proto průtočného množství protékajícího odbočným potrubím (2).

15. Rozváděči ventil podle nároku 14, vyznačující se tím, že nastavovací ústrojí (11) je pevně spojeno s nastavovacím vřetenem (4) a zejména, že nastavovací vřeteno (4) a nastavovací ústrojí (11) jsou tvořeny jednodílnou součástí, zejména z průhledného plastu.

16. Rozváděči zařízení obsahující alespoň dva rozváděči ventily podle jednoho z předcházejících nároků.

17. Nastavovací a měřicí jednotka (1) pro rozváděči ventily nebo rozváděči zařízení podle jednoho z předcházejících nároků.