CZ2003281A3 - Předřazený řídicí ventil - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká předřazeného řídicího ventilu, zejména pro použití v důlních hydraulických instalacích, s ventilovou vložkou, provedenou jako ventilová patrona, uspořadatelnou v úložném otvoru ventilového bloku nebo podobně a tvořící vícecestný ventil, jejíž ventilové těleso obsahuje vstupní otvor pro tlakovou kapalinu, připojovací otvor pro spotřebič, výstupní otvor ústící do vratného vedení a axiální otvor pro uložení uzavíracího tělesa opatřeného uzavírací plochou, které je prostřednictvím spínacího zařízení upevnitelného na ventilovém tělese nadzdvihnutelné proti síle vratné pružiny od těsnicího sedla ventilu uspořádaného mezi vstupním otvorem a připoj ovacím otvorem a přiřazeného uzavírací ploše, přičemž s nadzdvihávacím pohybem uzavíracího tělesa od těsnicího sedla ventilu je spojen alespoň dvoudílný uzavírací mechanismus uspořádaný mezi připojovacím otvorem a výstupním otvorem pro jejich oddělení.

Dosavadní stav techniky

Takové předřazené řídicí ventily se používají mimo jiné v důlním dobývání pro spínání dále zařazených hlavních řídicích ventilů, pomocí nichž jsou potom ovládány hydraulické pracovní válce podvozků posuvných neboli kráčivých výztuží nebo jiných hydraulických agregátů. Vzhledem k vysokému pracovnímu tlaku a atmosféře v podzemí podporující vznik koroze jsou na ventily používané při dobývání kladeny vysoké požadavky pokud se týká spínacích sil, spínacích drah a jejich konstrukce. V důlních • · • · · • · · · • · • · · · ·· ··· ··· • · · · · ···· · hydraulických instalacích existují spínací zařízení vytvořená zpravidla z elektromagnetických ovladačů, která jsou dimenzována jako samozajišťovací a jsou připojena k příslušným proudovým obvodům. Pomocí samozajišťovacích elektromagnetických spínacích zařízení je jak vynaložitelná spínací síla, tak i spínací dráha, která je k dispozici pro ovládání, omezená.

Předřazený řídicí ventil uvedeného druhu je známý ze spisu DE 92 1 1 629 Ul. Tento řídicí ventil obsahuje trojdílné uzavírací těleso, které sestává ze dvou uzavíracích dílů s kuželovou uzavírací plochou a s vazebním zdvihátkem, které jsou navzájem osově paralelně a s navzájem přivrácenými kuželovými plochami uloženy vratně pohyblivě v dílu provedeném jako pouzdro a sestávajícím z navzájem do sebe zašroubovatelných dílů. Každý díl pouzdra obsahuje těsnicí sedlo ventilu přiřazené jedné z uzavíracích ploch a vzdálenost těsnicích sedel ventilu od sebe je možno nastavit přestavením šroubového spojení mezi díly pouzdra, aby se umožnilo nastavení i dodatečné nastavení ventilu. Aby u tohoto známého předřazeného řídicího ventilu mohlo docházet k proudění tekutiny z vysokotlakého vedení do spotřebiče, popřípadě ze spotřebiče do vratného vedení, v závislosti na spínací poloze ventilu, jsou jak vazební zdvihátko, tak i uzavírací členy ventilu, na svých válcových vnějších plochách opatřeny axiálně uspořádanými zploštěními nebo drážkami, které současně ohraničují a určují průtočný průřez, který je k dispozici, a tudíž i jmenovitou světlost, předřazeného řídicího ventilu. Výrobní náklady uzavíracích členů tvořících uzavírací těleso ventilu a vazebního zdvihátka jsou proto poměrně vysoké a funkční schopnost tohoto známého předřazeného řídicího ventilu je závislá na přesném nastavení vzájemné vzdálenosti obou těsnicích sedel.

• · • · · · ·· · · • · · ·

Úkolem vynálezu proto je vytvořit předřazený řídicí ventil, který bude mít krátké spínací dráhy, jednoduché provedení a bude obsahovat jednoduše vyrobitelné uzavírací těleso.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje předřazený řídicí ventil, zejména pro použití v důlních hydraulických instalacích, s ventilovou vložkou, provedenou jako ventilová patrona, uspořadatelnou v úložném otvoru ventilového bloku nebo podobně a tvořící vícecestný ventil, jejíž ventilové těleso obsahuje vstupní otvor pro tlakovou kapalinu, připojovací otvor pro spotřebič, výstupní otvor ústící do vratného vedení a axiální otvor pro uložení uzavíracího tělesa opatřeného uzavírací plochou, které je prostřednictvím spínacího zařízení upevnitelného na ventilovém tělese nadzdvihnutelné proti síle vratné pružiny od těsnicího sedla ventilu uspořádaného mezi vstupním otvorem a připojovacím otvorem a přiřazeného uzavírací ploše, přičemž s nadzdvihávacím pohybem uzavíracího tělesa od těsnicího sedla ventilu je spojen alespoň dvoudílný uzavírací mechanismus uspořádaný mezi připojovacím otvorem a výstupním otvorem pro jejich oddělení, podle vynálezu, jehož podstatou je, že uzavírací těleso je provedeno jako jednodílné a obsahuje uzavírací plochu a pohyblivý díl uzavíracího mechanismu, přičemž pohyblivý díl sestává z dříkové části uzavíracího tělesa, která je při nadzdvihávacím pohybu zasunuta do části axiálního otvoru při uzavření radiálního otvoru.

U předřazeného řídicího ventilu podle vynálezu je proto tedy provedeno těsnění ventilu pouze mezi vysokotlakým vedením a spotřebičem se zcela těsnícím těsnicím sedlem ventilu a s příslušnou uzavírací plochou, přičemž těsnění ventilu mezi přípojkou ke spotřebiči a vratným vedením pracuje na jiném principu a sestává • · · · • · · · • · · ·

z těsnění, které od určitého okamžiku oddělí spojení mezi přípojkou ke spotřebiči a vratným vedením a nepotřebuje žádné nastavení. Použití dvou různých principů spínání a těsnění umožňuje nejen možnost upuštění od nastavení, popřípadě dodatečného nastavení, nýbrž současně i zjednodušuje výrobní náklady na výrobu uzavíracího tělesa, protože toto uzavírací těleso je vyrobeno z jednoho kusu a bez nákladných lícovacích a spojovacích ploch, jako je tomu u vícedílného uzavíracího tělesa. V důsledku provedení uzavíracího tělesa tvořícího šoupátko jako jeden kus je i spínací dráha, a proto i potřebný zdvih ventilu, nanejvýš krátká.

Podle výhodného provedení obsahuje uzavírací těleso obvodový nákružek, který svou zadní stranou přivrácenou k těsnicímu sedlu ventilu tvoří uzavírací plochu nebo opěrnou plochu pro těsnicí těleso. Obvodový nákružek je z výrobního hlediska vyrobitelný jednoduše a zajišťuje tak další konstrukční zjednodušení uzavíracího tělesa, protože je možno upustit od nákladných kuželových uzavíracích ploch vytvořených na uzavíracím tělese. Obvodový nákružek přitom může sám svou s výhodou rovnou zadní stranou tvořit uzavírací plochu dosedající na těsnicí sedlo ventilu, která může rovněž sloužit jako dosedací plocha pro těsnicí těleso, které se po opotřebení může popřípadě vyměnit. Pro zvýšení těsnicí funkce uzavírací plochy a pro zmenšení náchylnosti k opotřebení může být obvodový nákružek na své zadní straně opatřen přídavným materiálem. Obvodový nákružek, který je v zavřené poloze předřazeného řídicího ventilu zatížen tlakem z vysokotlakého vedení ve směru zavírání těsnicího sedla ventilu, způsobuje samočinné uzavření předřazeného řídicího ventilu i tehdy, když by selhala vratná pružina nebo ovladač spínacího zařízení by blokoval volný pohyb uzavíracího tělesa.

Podle dalšího výhodného provedení tvoří dříková část, to znamená pohyblivý díl uzavíracího mechanismu, jeden konec • · · · • · • · · · c · · · · · «··» <* J · · · · · · · · · ····· · · ·· · · · uzavíracího tělesa a čepová část druhý konec uzavíracího tělesa, přičemž čepová část a dříková část mají stejný průměr a tvoří vodicí plochy uzavíracího tělesa v částech axiálního otvoru. Obě tyto části potom mohou být opatřeny vždy jednou těsnicí drážkou pro uložení O-kroužku nebo sběracího kroužku. Výše uvedená opatření mají tu výhodu, že uzavírací těleso je svou dříkovou a čepovou částí vedeno v axiálním otvoru ventilového tělesa a v důsledku navzájem přizpůsobených průměrů je možno při obvodovém nákružku nadzdvihnutém od těsnicího sedla ventilu dosáhnout tlakově vyrovnané otevřené polohy uzavíracího tělesa.

Podle dalšího výhodného provedení obsahuje uzavírací těleso mezi obvodovým nákružkem a dříkovou částí tvořící pohyblivý díl uzavíracího mechanismu zářez se zmenšeným průměrem s kuželovou přechodovou částí do dříkové části a/nebo obvodového nákružku. Podle zvlášť výhodného provedení je těsnicí sedlo ventilu součástí /vyměnitelného ventilového pouzdra vložitelného, zejména zalisovatelného, do rozšíření ve formě slepé díry axiálního otvoru. Pomocí vyměnitelného ventilového pouzdra se nejen zvýší možnost údržby předřazeného řídicího ventilu, nýbrž existuje i možnost u jinak nezměněně provedeného předřazeného řídicího ventilu přizpůsobit materiál těsnicího sedla a/nebo geometrii těsnicího sedla specifickému použitému profilu předřazeného řídicího ventilu. Zvlášť výhodné potom je, když vnitřní průměr ventilového pouzdra u * těsnicího sedla má v podstatě stejný průměr jako dříková část nebo čepová část a vnitřní strana ventilového pouzdra tvoří části axiálního otvoru.

Uspořádání vyměnitelného těsnicího sedla závisí na vytvoření ventilového tělesa. Podle jednoho z možných provedení sestává ventilové těleso z jediného dílu s odstupňovaným rozšířením ve formě slepé díry, do něhož je vložené ventilové pouzdro, které svým • · ·· ···· ·· ····

koncem zasunutým do slepé díry tvoří těsnicí sedlo, svou vnitřní stranou tvoří části axiálního otvoru, a které mezi částmi axiálního otvoru obsahuje radiální otvor, přičemž tento radiální otvor s výhodou ústí do obvodové drážky na vnitřní straně ventilového pouzdra. U jednodílného ventilového tělesa není provedení nastavení ventilu možné, protože vzdálenost mezi těsnicím sedlem a radiálním otvorem, která je pevně dána provedení ventilového pouzdra, určuje spínací dráhu předřazeného řídicího ventilu. Současně je však na minimum sníženo nebezpečí chyb při montáži, protože přesné nastavení spínací dráhy se výlučně určí vzájemným slícováním mezi spínacím zdvihátkem spínacího zařízení, ventilovým pouzdrem obsahujícím těsnicí sedlo a do něho vloženým a v něm vedeným uzavíracím tělesem. Drážka na vnitřní straně ventilového pouzdra může být podle jedné varianty provedení ventilového pouzdra vytvořena i tak, že ventilové pouzdro je vytvořeno na vnitřní straně odstupňovaně a obvodová drážka je vytvořena pomocí vložky vložené, zejména zašroubované, do vybrání ve ventilovém pouzdru, přičemž tato vložka je provedena kratší než je délka vybrání, takže mezi čelní stranou vložky a dnem vybrání vznikne drážka.

Podle dalšího alternativního provedení může ventilové těleso sestávat z prvního dílu a z druhého dílu, spojeného s prvním dílem, zejména šroubovým spojením, přičemž druhý díl je opatřen odstupňovaným axiálním otvorem, do něhož je od jediné dělicí roviny mezi oběma díly vloženo ventilové pouzdro, které svým volným koncem tvoří těsnicí sedlo, přičemž ventilové pouzdro může mezi svým druhým koncem a osazením rozšíření ve formě slepé díry tvořit pomocí štěrbinových otvorů na konci ventilového pouzdra radiální otvor nebo délka ventilového pouzdra mezi dosedací plochou a prstencovým osazením ventilového pouzdra a jeho dnem je kratší než odstupňované rozšíření ve formě slepé díry, aby se pomocí kratší délky ventilového pouzdra dosáhlo vytvoření prstencové mezery jako • · ··· ·

radiálního otvoru. U dvoudílného provedení ventilového tělesa se nastavení ventilu provádí pomocí čtyř kontaktních míst, přičemž oproti provedení s jednodílným ventilovým tělesem tvoří první dělicí rovina přídavné čtvrté kontaktní místo.

U třetího alternativního provedení může ventilové těleso sestávat z prvního, druhého a třetího dílu s první dělicí rovinou mezi prvním a druhým dílem a s druhou dělicí rovinou mezi druhým a třetím dílem, přičemž druhý díl je opatřen odstupňovaným rozšířením ve tvaru slepé díry, do něhož je vložen ventilové pouzdro tvořící svým volným koncem těsnicí sedlo ventilu. U tohoto provedení je zvlášť výhodné, když je radiální otvor tvořen štěrbinou u druhé dělicí roviny. Na rozdíl od provedení s jednodílným nebo dvoudílným ventilovým tělesem není u trojdílného ventilového tělesa radiální otvor součástí těsnicího sedla ventilu, nýbrž je vytvořen například jako meziprostor nebo prstencová štěrbina pomocí dělicí roviny mezi dvěma díly ventilového tělesa. U všech provedení je dále výhodné uspořádat alespoň jeden mimostředně uspořádaný průchozí otvor pro vyražení ventilového tělesa. Je zřejmé, že tento otvor může být uzavřen zaslepovací zátkou, stavěcím šroubkem se zářezem, neboli červíkem, nebo podobně.

Možnosti použití a oblast použití předřazeného řídicího ventilu podle vynálezu mohou· být oproti známým předřazeným řídicím ventilům dále zvýšeny tehdy, když průtočný odpor při proudění tekutiny je zařazen v řadě s těsnicím sedlem a uzavíracím mechanismem, protože potom je možno jediným provedením předřazeného řídicího ventilu změnit jeho účinnou jmenovitou světlost. Na rozdíl od známých předřazených řídicích ventilů se proto podle vynálezu provede jinak nejen geometrie těsnicího sedla mezi vysokotlakým vedením a spotřebičem pro změnu jmenovité světlosti, nýbrž účinná jmenovitá světlost se ovlivní i volbou průtočného ·· 4444 ·4 44·· 44 4444

4 444 ·4φ φ ·· ··» ··· «Μ 8 · · · · · · * ·« J ···· · ·· »· ·· ..

odporu. Průtočného odporu lze zvlášť jednoduše dosáhnout pomocí škrticího ústrojí nebo clony, přičemž s výhodou se jediné škrticí ústrojí nebo clona přiřadí přípojce ke spotřebiči, takže tato přípojka působí jako průtočný odpor jak při přívodu z vysokotlakého vedení do spotřebiče, tak i při zpětném toku od spotřebiče do vratného vedení. Je však rovněž možné přiřadit každé přípojce zvláštní škrticí ústrojí nebo clonu nebo průtočným odporem opatřit pouze jednu nebo dvě přípojky. Podle výhodného provedení je škrticí ústrojí nebo clona vloženo do otvoru nebo podobně ve ventilovém tělese, tvořícího přípojku ke spotřebiči, v odstupu od uzavíracího tělesa. Tímto uspořádáním se dosáhne snížení sil působících při průtoku tekutiny na uzavírací těleso.

Jako spínací zařízení se s výhodou použije elektromagnetický nebo piezoelektrický ovladač, který je popsán ve spise DE 101 34 947, na který se zde uvádí výslovný odkaz, přičemž ventilová vložka se upevní v úložném otvoru pomocí spínacího zařízení. Upevněním spínacího zařízení na ventilovém bloku je potom současně axiálně připojena i ventilová vložka a v úložném otvoru zajištěna. U vícedílného ventilového tělesa mohou být části axiálního otvoru tvořící vodicí a úložné části pro dříkovou a čepovou část opatřeny v příslušných vnějších částech ventilového tělesa úložnou drážkou pro těsnicí kroužek na straně ventilového tělesa.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na výhodných příkladech provedení předřazeného řídicího ventilu podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje v řezu předřazený řídicí ventil podle prvního příkladného provedení vložený do ventilového bloku a upevněný v úložném otvoru pomocí tělesa spínacího zařízení, ·· ···· ·· ···· ·· ····

obr. 2 v řezu předřazený řídicí ventil podle prvního příkladného provedení se změněným uspořádáním těsnění pro uzavírací těleso, obr. 3 v řezu předřazený řídicí ventil podle vynálezu podle druhého příkladného provedení s dvoudílným ventilovým tělesem, obr. 4A detail ventilového pouzdra pro předřazený řídicí ventil podle obr. 3, obr. 4B pohled na konec ventilového pouzdra, který je na obr. 4A levý, obr. 5A alternativní příkladné provedení ventilového pouzdra použitelného u předřazeného řídicího ventilu druhého příkladného provedení, obr. 5B pohled na konec ventilového pouzdra, který je na obr. 5A levý, obr. 6 v řezu předřazený řídicí ventil podle třetího příkladného provedení s jednodílným ventilovým tělesem a obr. 7 alternativní příkladné provedení předřazeného řídicího ventilu s jednodílným ventilovým tělesem.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje svislý řez úložným otvorem J_ ventilového bloku 2. obsahujícího popřípadě i více vedle sebe nebo nad sebou uspořádané úložné otvory 1_. Úložný otvor 1_ je vytvořen jako slepá díra, do níž je z čelní strany 3_ ventilového bloku 2 vložen předřazený řídicí ventil 10 podle prvního příkladného provedení, provedený jako ventilová vložka ve formě ventilové patrony. Ventilová vložka tvořící předřazený řídicí ventil 10 má trojdílné ventilové těleso s prvním dílem 1 1, druhým dílem 12 a třetím dílem 13, které jsou ve svých dělicích rovinách 38 a 41 navzájem spojeny šroubovým spojením a vcelku pomocí tělesa 4 pouze schematicky naznačeného spínacího zařízení 5_ upevněny v úložném otvoru j_. Dno 4’ tělesa 4 spínacího zařízení 5_ dosedá v zahloubení 6 na čelní stranu 3_, svou upevňovací ·· ···· • fl flflflfl • fl · · · ·

• · · • flfl • · · • flfl · flfl flfl přírubou přesahuje patronu tvořenou předřazeným řídicím ventilem 10 a pomocí upevňovacích šroubů ]_ je přišroubováno do stěny ventilového bloku J_. Spínací zařízení 5_ obsahuje spínací zdvihátko 8., které je elektromagneticky nebo piezoelektricky ovládáno spínací silou F ve směru šipky pro dosažení změny stavu uzavření předřazeného řídicího ventilu 1 0. Střední osa M válcového spínacího zdvihátka 8. lícuje se střední osou Z předřazeného řídicího ventilu 10, respektive úložného otvoru X, a volný konec spínacího zdvihátka 8. dosedá na čelní stranu 15 uzavíracího tělesa 20, vytvořeného jako jeden kus, které je pomocí vratné pružiny 14 předepnuto proti spínací síle F. U příkladného provedení podle obr. 1 je uzavírací těleso 20 uloženo posuvně v axiálním otvoru 21, který sestává z částí 21 A,

21B, 21C vytvořených vždy v jednotlivých dílech 11, 12, 13 trojdílného ventilového tělesa, přičemž všechny části 21 A, 21B, 2 1C mají stejný průměr D. Axiální vedenP a uložení jednodílného uzavíracího tělesa 20, vytvořeného jako šoupátko, je provedeno pomocí dříkové části 22 s konstantním průměrem D, tvořící levý konec uzavíracího tělesa 20, a pomocí čepové části 23, rovněž s konstantním průměrem D_, tvořící jeho pravý konec, přičemž tyto části 22, 23 jsou vždy s malou pohybovou vůlí vedeny v částech 21 A,

21B axiálního otvoru 21 vytvořených v prvním dílu 1 1 a třetím dílu 13 ventilového tělesa. Na čelní stranu 15 dříkové části 22 působí čelní strana spínacího zdvihátka 8 a na čelní stranu čepové části 23 tlačí přes přítlačnou desku 16 vratná pružina 14. Jak dříková část 22, tak i čepová část 23, je opatřena obvodovou drážkou 24, 25 pro uložení těsnicího kroužku 26, 27 pro utěsnění střední části 21C axiálního otvoru 2 1 vůči vnější straně ventilového tělesa.

Předřazené řídicí ventily 10 znázorněné na obrázcích jsou všechny provedeny jako 3/2cestné ventily a umožňují spojení mezi vysokotlakým vedením P a přípojkou A spotřebiče, respektive mezi přípojkou A spotřebiče a vratným vedením T. Aby bylo možno ·* ·♦··

9999 — 11

9999

9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 ·

9 9 9 9 9 9 ·

99 9· 99 provádět funkci ventilu, má první díl 11 ventilového tělesa vstupní otvor 17, který ústí do vysokotlakého vedení P. Druhý díl 12 ventilového tělesa má připojovací otvor 18, který ústí do přípojky A spotřebiče ve ventilovém bloku 2_, a výstupní otvor 1 9, který vede do vratného vedení T. Všechna příkladná provedení mají výchozí neboli klidovou polohu předřazeného řídicího ventilu 10, v níž není spínací zdvihátko 8. zatíženo spínací silou F a v důsledku toho je spojení mezi vstupním otvorem 17 a připojovacím otvorem 18 odděleno. Pro dosažení tohoto oddělení je uzavírací těleso 20 opatřeno obvodovým nákružkem 28 vytvořeným jednodílně na čepové části 23 a radiálně z ní vyčnívajícím, který dosedá na uzavírací okraj těsnicího sedla 3 1. Zavřené polohy zadní strany 28 ’ obvodového nákružku 28 s uzavíracím okrajem těsnicího sedla 31 se dosáhne jednak pomocí vratné síly vyvozené vratnou pružinou 14 a jednak pomocí uzavírací síly působící v důsledku tlaku v tlakové kapalině ve vysokotlakém vedení P na prstencovou plochu 29 obvodového nákružku 2 8. Mezi zadní stranou 28’ obvodového nákružku 28 a dříkovou částí 22 obsahuje uzavírací těleso 20 zářez 29, vytvořený například zmenšením průměru dříku uzavíracího tělesa 20 na konstantní průměr D’. Přechodová část 35 k dříkové části 22 a přechodová část 36. k obvodovému nákružku 28 se vždy kuželovité rozšiřují. Zářezem 29 a volně vyříznutou plochou na přechodové části 35 je ve znázorněné poloze uzavíracího tělesa 20 spojen připojovací otvor 18 s výstupním otvorem 19. Výstupní otvor 19 přitom nedosahuje až k příslušné části axiálního otvoru 21 v druhém dílu 12 ventilového tělesa, nýbrž je pomocí příčného otvoru 37 otevřený k dělicí rovině 41 mezi druhým dílem 12 a třetím dílem 13 ventilového tělesa. Oba díly 12, 13 jsou navzájem šroubovým spojením spojeny tak, že u dělicí roviny 41 je vytvořena mezera 39. dosahující až do výšky příčného otvoru 37, která u předřazeného řídicího ventilu 10 tvoří stacionární díl uzavíracího mechanismu, sestávajícího ze dvou dílů, pro průtočné oddělení připojovacího otvoru 18 od výstupního otvoru 1 9. Druhý, «9*9 * · 9

9

9 9 · 9 —

«9 9999 « 9 · 9 • · 9 pohyblivý díl uzavíracího mechanismu sestává z dříkové části 22, protože tato dříková část 22 se prostřednictvím své válcové vnější strany při vůči znázorněné výchozí poloze nadzdvihnutém a směrem doprava přemístěném uzavíracím tělese 20 zasune do části 21C axiálního otvoru 21 a utěsní přístup do mezery 39. Přechodová hrana 40 mezi dříkovou částí 22 a přechodovou částí 35 tvoří u uzavíracího mechanismu ostrohrannou řídicí hranu, která utěsňuje volný průchod mezi připojovacím otvorem 18 a výstupním otvorem 19, jakmile se nachází alespoň ve stejné výšce s čelní stranou druhého dílu 1 2 ventilového tělesa. Dříková část 22 zasunutá do části 21C axiálního otvoru 21 v druhém dílu 12 ventilového tělesa funguje jako těsnění s malým únikem tekutiny a malou ztrátou tlaku tekutiny z vysokotlakého vedení P, která může v důsledku pohybu uzavíracího tělesa 20 ve směru spínací síly F a obvodového nákružku 28 nadzdvihnutého od těsnicího sedla 31 proudit k přípojce A spotřebiče. Protože jak dříková část 22 jako pohyblivý díl druhého uzavíracího mechanismu, tak i obvodový nákružek 28 jako pohyblivý díl prvního, jako sedlový ventil vytvořeného uzavíracího principu jsou vytvořeny jednodílně na uzavíracím tělese 20, je ovládací pohyb obou uzavíracích principů nucené spřažen.

Z důvodů přehlednosti se bude další popis předřazeného řídicího ventilu 10 podle prvního příkladného provedení týkat pouze obr. 2, na němž je znázorněn předřazený řídicí ventil 10’ se třemi díly 11, 12, 1 3. Jediný rozdíl mezi předřazeným řídicím ventilem 1 0 z obr. 1 a předřazeným řídicím ventilem 10’ z obr. 2 spočívá v uspořádání těsnění pro dříkovou část 22 a čepovou část 23, která jsou u příkladného provedení podle obr. 2 umístěna vždy ve ventilovém tělese. Část 21A axiálního otvoru 21 v prvním dílu 1 1 a část 21B v třetím dílu 13 ventilového tělesa, které tvoří axiální vedení dříkové části 22, popřípadě čepové části 23, uzavíracího tělesa 20, jsou opatřeny obvodovými drážkami 24’, 25 ’, v nichž je • · ···· ·· ···· ·· · · · · ·· · · · ··· · • · · · · · · ·

- - - · · · · · · · · · · * I 5 · · * * · · ···· ···· · ·« ·· ·· ·· umístěn vždy jeden těsnicí kroužek 26 ’, 27 ’. Těsnicí sedlo 31 je integrováno do vyměnitelného ventilového pouzdra 30, které je zalisováno do slepé díry 42 v druhém dílu 12, která vystupuje z první dělicí roviny 38 mezi prvním dílem -IX a druhým dílem 1 2, a pomocí těsnicího kroužku 43 je utěsněno. Těsnicí sedlo 31 je u tohoto provedení tvořeno koncem 33 ventilového pouzdra 30 vyčnívajícím u první dělicí roviny 38 do volného předřazeného prostoru 44.

Předřazený prostor 44 sestává ze slepé díry vytvořené v prvním dílu 11 a tvoří jediné místní rozšíření axiálního otvoru 2 1. Do tohoto předřazeného prostoru 44 ústí vstupní otvor 17, aby byl zaručen průtok tekutiny z vysokotlakého vedení P. Předřazený prostor 44 tvoří i volný prostor pro přesunování obvodového nákružku 28 uzavíracího tělesa 20, přičemž tekutina může kolem obvodového nákružku 28 proudit bočně k zadní straně 28 ’ obvodového nákružku 28.

Ventilové pouzdro 30 je opatřeno prstencovým osazením 32, přesahujícím za boční stěny slepé díry 42, které se rozkládá radiálně až do výšky mimostředně uspořádané slepé díry 46, pomocí níž může být u od sebe oddělených dílů 11, 12, 13 ventilové pouzdro 30 vyraženo ze slepé díry 42. Ve smontovaném stavu je slepá díra 46 uzavřena zaslepovací zátkou 45 nebo stavěcím šroubkem se zářezem. Geometrie těsnicího sedla 31 a materiál ventilového pouzdra 30 se mohou měnit v závislosti na tlacích přepínaných předřazeným řídicím ventilem 10’ a na tekutině. U znázorněných příkladných provedení je těsnicí sedlo 31 vytvořeno na ventilovém pouzdru 30 kuželovité. U obvodového nákružku 28 nadzdvihnutého od těsnicího sedla 31 proudí tekutina z vysokotlakého vedení P vstupním otvorem 17 do předřazeného prostoru 44, potom kolem obvodového nákružku 28 do prstencového prostoru vytvořeného zářezem 29 až k přechodové hraně 40 na dříkové části 22, a potom připojovacím otvorem 1 8 ústícím do části 21C až k přípojce A spotřebiče (neznázorněného). Uzavírací • ·· · • ti ti · ti ti • ti _w 14 · ·· ·»·· • ti · · ti titi titi mechanismus mezi připojovacím otvorem 18 a výstupním otvorem 19 tyto otvory 18, 19 odděluje v důsledku uspořádání dříkové části 22 uzavíracího tělesa 20 utěsňující radiální otvor neboli mezeru 39.

Dalším zvláštním znakem předřazeného řídicího ventilu 10, 10’ podle vynálezu, znázorněného na obr. 1 a 2, je škrticí ústrojí 47, které je vestavěno, popřípadě zašroubováno, do radiálního plášťového otvoru 18’, který má větší průřez než připojovací otvor 18, a spolu s ním tvoří přívod do přípojky A spotřebiče, nebo je přímo zapouštěno do druhého dílu 12 ventilového tělesa. Škrticí ústrojí 47 tvoří průtočný odpor, kterým jak při otevřeném těsnicím sedlu 31 s nadzdvihnutým obvodovým nákružkem 28, tak i při otevřeném uzavíracím mechanismu 39, 22. Obsahuje-li škrticí ústrojí 47 průtočný otvor, který je menší než průtočná mezera u těsnicího sedla 31, respektive v uzavíracím mechanismu, může průřezem tohoto průtočného otvoru škrticí ústrojí 47 určovat účinný jmenovitý průměr předřazeného řídicího ventilu 10, 10’. Výměnou škrticího ústrojí 47 za škrticí ústrojí s jiným průřezem průtočného otvoru je proto možné měnit i účinnou jmenovitou světlost předřazených řídicích ventilů při jinak stejném provedení, přičemž vzdálenost škrticího ústrojí 47 na základě uspořádání na· straně pláště v druhém dílu 12 ovlivňuje proudění v předřazeném řídicím ventilu 10, 10’ podstatně méně než by tomu bylo při změně průtočných průřezů u těsnicího sedla 3 1 nebo v uzavíracím mechanismu.

Obr. 3 znázorňuje druhé příkladné provedení předřazeného řídicího ventilu 110 podle vynálezu. Stejné součásti jsou opatřeny stejnými vztahovými značkami zvýšením o 100. Předřazený řídicí ventil 110 má dvoudílné ventilové těleso s prvním dílem 111 a druhým dílem 112. Provedení uzavíracího tělesa 120 s obvodovým nákružkem 128, přechodovou hranou 140 a dříkovou částí 122 je identické jako u prvního příkladného provedení. Mezi prvním dílem *15 • · ···· · · ···· • fcfcfc • · fcfc fcfcfc • fc fc ·

111 a druhým dílem 112 je vytvořena jediná dělicí rovina 13 8, přičemž oba díly 111, 112 jsou navzájem spolu spojeny šroubovým spojem pomocí neznázorněných závitových částí na plášťovém nákružku 15 0 prvního dílu 1 1 1 a na čepovém výstupku 151 druhého dílu 112. Utěsnění dříkové části 122 a čepové části 123 může být, stejně jako u prvního příkladného provedení podle obr. 1, provedeno pomocí těsnicích kroužků 126, 127, které jsou upevněny na uzavíracím tělese 120, nebo může být provedeno pomocí těsnicích kroužků zapuštěných do částí 121 A, 121B axiálního otvoru 121 v dílech 111, 1 12 ventilového tělesa. Na rozdíl od prvního příkladného provedení jsou u druhého příkladného provedení podle obr. 3 jak těsnicí sedlo 131, tak i stacionární díl uzavíracího mechanismu tvořený radiálním otvorem 13 9, integrovány do ventilového pouzdra 13 0, které je podrobněji znázorněno na obr. 4A a 4B, které nyní budou popsány. Těsnicí sedlo 131 je vytvořeno na volném konci 13 3 ventilového pouzdra 13 0, zatímco jeho konec 134 zasahující do slepé díry 142 v druhém dílu 112 (obr. 3) až k jejímu dnu obsahuje více radiálních štěrbinových otvorů 15 5, které jsou přerušovány axiálními hranatými nástavci 156. Když uzavírací těleso 120 není ovládáno, a proto není přemístěno, jak je znázorněno na obr. 3, může tekutina proudit z prstencového prostoru vytvořeného zářezem 129 mezi dříkem 120’ se zmenšeným průměrem uzavíracího tělesa 120 a obvodovou stěnou axiálního otvoru 121 do výstupního otvoru 1 19 do vratného vedení T, protože přechodová hrana 140 leží přesazené směrem doleva vůči radiálnímu otvoru 139. Těsnicí sedlo 131 je přitom uzavřeno obvodovým nákružkem 128. Těsného uložení ventilového pouzdra 130 ve slepé díře 142 se dosáhne pomocí těsnicích kroužků 1 5 7, 1 58 (obr. 3), které jsou uloženy v těsnicích drážkách 161, 162 (obr. 4A), vytvořených po obou stranách spojovacího otvoru 160 vedoucímu k připojovacímu otvoru 1 18 pro spotřebič. Spojovací otvor 160 ústí do prstencové drážky 163 na ventilovém pouzdru 13 0, takže připojení spojovacího otvoru 160 —16 ·· ···· • · · · · · · · k připojovacímu otvoru 1 18 se může provést nezávisle na poloze ventilového pouzdra 130 ve slepé díře 142. Pro výměnu ventilového pouzdra 13 0 zalisovaného do slepé díry 142 je provedena mimostředně uspořádaná slepá díra 146 (obr. 3), která je uzavřena zaslepovací zátkou 145.

Obr. 5A a 5B znázorňují alternativní příkladné provedení ventilového pouzdra 130’, které může být použito v druhém dílu 1 12 dvoudílného ventilového tělesa, znázorněného na obr. 3. Ventilové pouzdro 13 0’ se liší od ventilového pouzdra 130 svou délkou mezi dosedací přírubou 132’ prstencového osazení 132 a dnem 134’ ventilového pouzdra 13 0’ a/nebo vytvořením tohoto dna 134’. které je zde vytvořeno jako rovná plocha, takže kratší délkou ventilového pouzdra 130’. která je kratší než délka odstupňované slepé díry 142, vznikne' mezi dnem této slepé díry 142 a dnem 134’ ventilového pouzdra 130’ prstencová mezera, která je připojena k výstupnímu otvoru 119. Koncová hrana vnitřního obvodu 121C ’ ventilového pouzdra 130’ tvoří u ventilového pouzdra 13 0’ řídicí hranu uzavíracího mechanismu spolupracující s přechodovou hranou 140 a s dříkovou částí 122 uzavíracího tělesa 120. Při použití ventilových pouzder 130, 130’ a dvoudílného ventilového tělesa je část 121C axiálního otvoru 121 tvořena vnitřním obvodem ventilového pouzdra 130, 13 0’, protože ventilová pouzdra 1 30, 130’ obsahují jak těsnicí sedlo 131, tak i stacionární díl druhého uzavíracího mechanismu, může se při vzniku opotřebení výměnou jedné součásti opět vytvořit těsnicí funkce obou uzavíracích principů předřazeného řídicího ventilu 110.

Obr. 6 znázorňuje příkladné provedení předřazeného řídicího ventilu 210 s jediným dílem 211 ventilového tělesa, tvořícím patronu.

I u tohoto provedení má uzavírací těleso 220 identické provedení jako u příkladných provedení podle obr. 1 až 3, takže uzavírací těleso • · • · · · — 17 © © · © © · « © · · © · · © © · * · · · · • · · · · © · '·

220 nemusí být blíže popisováno. Těsnicí sedlo 231 spolupracující v předřazeném prostoru 244 s obvodovým nákružkem 228 na uzavíracím tělese 220 je součástí ventilového pouzdra 230, které je do odstupňované slepé díry 242 v dílu 211 zasunuto od čelní plochy 2 70 dílu 211, která v sestaveném stavu dosedá na těleso spínacího zařízení, a které vyčnívá z úložného axiálního otvoru 221. Radiální otvor 239, který tvoří stacionární díl druhého uzavíracího mechanismu, sestává z radiálního otvoru v plášti 280 ventilového pouzdra 230 a z obvodové drážky 281 vytvořené na vnitřním obvodu části 221C axiálního otvoru 221 ventilového pouzdra 230 a uspořádané lícované s radiálním otvorem 239. Slepá díra 242 v jediném dílu 2 1 1 ventilového tělesa má potom ve stejné výšce jako je radiální otvor 239 a obvodová drážka 281 prstencovou drážku 282, která je ve spojení s výstupním otvorem 219 k vratnému vedení T. Pro přívod tekutiny k přípojce A spotřebiče obsahuje ventilové pouzdro 230 ve výšce připojovacího otvoru 218 radiální otvor 260 a prstencovou drážku 263. I zde může být stejně jako u předchozích příkladných provedení do připojovacího otvoru 218 vloženo škrticí ústrojí 247 pro změnu účinné jmenovité světlosti předřazeného řídicího ventilu 210. Příkladné provedení znázorněné na obr. 6 se liší od předchozích příkladných provedení dále tím, že dříková část 222 není vedena v části 221C axiálního otvoru 221 uvnitř dílu 211, nýbrž v části 221B na vnitřním obvodu ventilového pouzdra 230. U tohoto příkladného provedení mohou být proto s výhodou těsnění 226, 227 integrována do uzavíracího tělesa 220 tvořícího ventilové šoupátko. Části 221C a 221B axiálního otvoru 221 končí vždy u radiálního otvoru 239, respektive u drážky 281. Na základě provedení ventilového tělesa jako jeden díl 21 1 mohou stěží vznikat chyby při montáži předřazeného řídicího ventilu 210 ve formě patrony.

Obr. 7 znázorňuje alternativní příkladné provedení předřazeného řídicího ventilu 210’ s ventilovým tělesem ve formě — 18 jednoho dílu 211. Na rozdíl od příkladného provedení podle obr. 6, u něhož musí být obvodová drážka 281 vysoustrůžená na vnitřním obvodu ventilového pouzdra 230, obsahuje ventilové pouzdro 23 0’ stupňovitě provedené rozšíření 290, do něhož je zašroubována nebo zalisována vložka 291, aby mezi čelní stranou 292 této vložky 291 a dnem 293 osazení vznikla obvodová drážka 281’, která je opět spojena· prostřednictvím radiálního otvoru 23 9’ s výstupním otvorem 219 a vratným vedením T.. Část 22 1E axiálního otvoru 221 je u tohoto provedení proto tvořena vnitřní stranou vložky 291 a dříková část 222 je vedena v této části 221E. Slepá díra určená k vyražení ventilového pouzdra 230, 230’ není znázorněna.

Pro odborníka vyplyne z výše uvedeného popisu celá řada odchylek, které spadají do rozsahu ochrany závislých patentových nároků. Škrticí clona zašroubovaná do připojovacího otvoru přípojky spotřebiče tvoří výhodné provedení pro změnu účinného jmenovitého průřezu předřazeného řídicího ventilu podle vynálezu. Alternativně by místo jednoho škrticího ústrojí mohlo být uspořádáno vždy jedno škrticí ústrojí ve vstupním otvoru a výstupním otvoru nebo je možno uspořádat libovolnou kombinaci průtočných odporů. Místo škrticího ústrojí by mohla být použita i clona nebo podobně. Dále je možno v určitých mezích měnit počet a uspořádání těsnicích kroužků mezi jednotlivými součástmi, jakož i počet otvorů, přičemž takové a i jiné modifikace spadají do ochrany patentových nároků, pokud jsou s jedním jediným uzavíracím tělesem uskutečněny dva rozdílně provedené uzavírací mechanismy pro vícecestný ventil. Ventil podle vynálezu dále nemusí být použit pouze jako předřazený řídicí ventil, nýbrž i jako hlavní řídicí ventil, když má být řízení prováděno při nízkých tlacích tekutiny.

Claims (19)

1. NÁROKY

   PV2O03- 2S1

   1. Předřazený řídicí ventil, zejména pro použití v důlních hydraulických instalacích, s ventilovou vložkou, provedenou jako ventilová patrona, uspořadatelnou v úložném otvoru ventilového bloku nebo podobně a tvořící vícecestný ventil, jejíž ventilové těleso obsahuje vstupní otvor pro tlakovou kapalinu, připojovací otvor pro spotřebič, výstupní otvor ústící do vratného vedení a axiální otvor pro uložení uzavíracího tělesa opatřeného uzavírací plochou, které je prostřednictvím spínacího zařízení upevnitelného na ventilovém tělese nadzdvihnutelné proti síle vratné pružiny od těsnicího sedla ventilu uspořádaného mezi vstupním otvorem a připojovacím otvorem a přiřazeného uzavírací ploše, přičemž s nadzdvihávacím pohybem uzavíracího tělesa od těsnicího sedla ventilu je spojen alespoň dvoudílný uzavírací mechanismus uspořádaný mezi připojovacím otvorem a výstupním otvorem pro jejich oddělení, vyznačující se tím, že uzavírací těleso (20, 120, 220) je provedeno jako jednodílné a obsahuje uzavírací plochu a pohyblivý díl uzavíracího mechanismu, přičemž pohyblivý díl sestává z dříkové části (22, 122, 222) uzavíracího tělesa (20, 120, 220), která je při nadzdvihávacím pohybu zasunuta do části (21C, 121C, 221C) axiálního otvoru (21, 121, 221) při uzavření radiálního otvoru (39, 139, 239, 239’).
2. 2. Předřazený řídicí ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že uzavírací těleso (20, 120, 220) obsahuje obvodový nákružek (28, 128, 228), který svou zadní stranou (28’, 128’, 228’) přivrácenou k těsnicímu sedlu (31, 131, 231) tvoří koncovou plochu nebo opěrnou plochu pro těsnicí těleso.
3. 3. Předřazený řídicí ventil podle nároku 1 a 2, vyznačující se tím, že obvodový nákružek (28, 128, 228) je na své zadní straně (28’,

   128’, 228’) opatřen přídavným materiálem.
4. 4. Předřazený řídicí ventil podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že dříková část (22, 122, 222) tvoří jeden konec uzavíracího tělesa (20, 120, 220) a čepová část (23, 123, 223) tvoří druhý konec uzavíracího tělesa (20, 120, 220), přičemž čepová část (23, 123, 223) a dříková část (22, 122, 222) mají stejný průměr (D) a tvoří vodicí plochy uzavíracího tělesa (20, 120, 220) v částech (21A, 21B, 121A, 121B, 221A, 221B, 221C, 221E) axiálního otvoru (21, 121, 221).
5. 5. Předřazený řídicí ventil podle jednoho z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že uzavírací těleso (20, 120, 220) obsahuje mezi obvodovým nákružkem (28, 128, 228) a dříkovou částí (22, 122, 222), tvořící pohyblivý díl uzavíracího mechanismu, zářez (29, 129) s redukovaným průměrem s kuželovou přechodovou částí (35, 36) do dříkové části (22) a/nebo obvodového nákružku (28).
6. 6. Předřazený řídicí ventil podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že těsnicí sedlo (31, 131, 231) je součástí vyměnitelného ventilového pouzdra (30, 130, 230) vloží telného, zejména zalisovatelného, do rozšíření ve tvaru slepé díry (42, 142, 242) axiálního otvoru (21, 121, 221).
7. 7. Předřazený řídicí ventil podle nároku 6, vyznačující se tím, že vnitřní průměr ventilového pouzdra (30, 130, 230) u těsnicího sedla (31, 131, 231) má v podstatě stejnou velikost jako průměr (D) čepové části (23, 123, 223) a dříkové části (22, 122, 222) a vnitřní strana ventilového pouzdra (30, 130, 230) tvoří části (21A, 21B, 121A, 121B, 221A, 221B, 221C, 221E) axiálního otvoru (21, 121, 221).

   • · »· ·· ·*»· —21 *· » • · • ·
8. 8. Předřazený řídicí ventil podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že ventilové těleso sestává z jediného dílu (211) se stupňovitě rozšířenou slepou dírou (242), do níž je vloženo ventilové pouzdro (230), které svým koncem vloženým do slepé díry (242) tvoří těsnicí sedlo (231), svou vnitřní stranou tvoří části (221B, 221C) axiálního otvoru (221) a mezi těmito dvěma částmi (221B/221C) obsahuje radiální otvor (239, 239’), přičemž s výhodou radiální otvor (239, 239’) ústí do obvodové drážky (281, 281’) na vnitřní straně ventilového pouzdra (230).
9. 9. Předřazený řídicí ventil podle nároku 8, vyznačující se tím, že ventilové pouzdro (230’) je na vnitřní straně provedeno stupňovitě a obvodová drážka (281’) je vytvořena prostřednictvím vložky (291) vložené, zejména zašroubované, do vybrání ve ventilovém pouzdru (230’).
10. 10. Předřazený řídicí ventil podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že ventilové těleso sestává z prvního dílu (111) a z druhého dílu (112) spojitelného s prvním dílem (111), zejména šroubovým spojem, přičemž druhý díl (112) je opatřen stupňovitým rozšířením ve tvaru slepé díry (142), do níž je od dělicí roviny (138) mezi prvním dílem (111) a druhým dílem (112) vloženo ventilové pouzdro (130, 130’), které svým volným koncem (133) tvoří těsnicí sedlo (131) a mezi svým druhým koncem (134, 134’) a stupňovitým osazením rozšíření ve tvaru slepé díry (142) tvoří prostřednictvím štěrbinových otvorů (155) na konci (134) radiální otvor (139).
11. 11. Předřazený řídicí ventil podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že ventilové těleso sestává z prvního dílu (111) a z druhého dílu (112) spojitelného s prvním dílem (111), přičemž druhý díl (112) je opatřen stupňovitým rozšířením ve tvaru slepé díry (142), do níž je od dělicí roviny (138) mezi prvním dílem (111) a

    4· 44 4 4 4 4 4 44 4

    4 4 4 4 4

    4 4 4 4 4

    4 ·

    -> 22

    4 4 4 4 4 4 4

    4 4 4 4 4 4 44 druhým dílem (112) vloženo ventilové pouzdro (130’), které svým volným koncem tvoří těsnicí sedlo, přičemž délkový rozměr mezi dosedací plochou (132’) prstencového osazení (132) a dnem (134’) ventilového pouzdra (130’) je kratší než stupňovité rozšíření ve tvaru slepé díry (142).
12. 12. Předřazený řídicí ventil podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že ventilové těleso sestává z prvního dílu (11), druhého dílu (12) a třetího dílu (13) s první dělicí rovinou (38) mezi prvním dílem (11) a druhým dílem (12) a s druhou dělicí rovinou (41) mezi druhým dílem (12) a třetím dílem (13), přičemž druhý díl (12) je opatřen stupňovitým rozšířením ve tvaru slepé díry (42), do níž je vloženo ventilové pouzdro (30) tvořící svým volným koncem (33) těsnicí sedlo (31).
13. 13. Předřazený řídicí ventil podle nároku 12, vyznačující se tím, že radiální otvor (39) je tvořen mezerou u druhé dělicí roviny (41).
14. 14. Předřazený řídicí ventil podle jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že jeden z dílů obsahuje alespoň jeden mimostředně uspořádaný průchozí otvor (46, 146) pro vyražení ventilového pouzdra (30, 130, 230).
15. 15. Předřazený řídicí ventil podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že v řadě s těsnicím sedlem (31, 131, 231) a uzavíracím mechanismem je zařazen průtočný odpor pro tekutinu pro změnu účinné jmenovité světlosti předřazeného řídicího ventilu.
16. 16. Předřazený řídicí ventil podle nároku 15, vyznačující se tím, že průtočný odpor je tvořen škrticím ústrojím (47, 147, 247) nebo clonou, přičemž vždy jediné škrticí ústrojí (47, 147, 247) nebo · · ♦ · · · • · · · · · '« · * ♦ · · clona je přiřazeno přípojkám (T, P), s výhodou však přípojce (A) spotřebiče, nebo kombinaci uvedených přípojek.
17. 17. Předřazený řídicí ventil podle nároku 15 nebo 16, vyznačující se tím, že škrticí ústrojí nebo clona je vloženo, zejména zašroubováno, v odstupu od uzavíracího tělesa (20, 120, 220) do otvoru (18’, 118’, 218’) nebo podobně, tvořícího přípojku ke spotřebiči, v plášti ventilového tělesa.
18. 18. Předřazený řídicí ventil podle jednoho z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že spínací zařízení (5) je tvořeno elektromagnetickým nebo piezoelektrickým ovladačem, přičemž ventilová vložka je s výhodou upevněna v úložném otvoru (2) ve ventilovém bloku (1) pomocí tohoto spínacího zařízení (5).
19. 19. Předřazený řídicí ventil podle jednoho z nároků 1 až 18, vyznačující se tím, že u vícedílného ventilového tělesa jsou části (21A’, 21B’) axiálního otvoru (21’) provedené ve vždy vnějších dílech (11, 13) ventilového tělesa a tvořící vodicí a úložné části pro dříkovou část (22’) a čepovou část (23’) opatřeny úložnou drážkou (24’, 25’) pro těsnicí kroužek (26’, 27’).