CZ20031801A3 - Protipovodňová ochranná zábrana - Google Patents

Description

Předložený vynález se týká protipovodňového zařízení, zejména pak zařízení pro ochranu budov a konstrukcí během povodní,

Dosavadní stav techniky

Doposud byla učiněna řada návrhů zařízení pro zabránění přístupu zátopové vody do různých konstrukcí, jako budov nebo určitých konstrukcí v úrovni terénu, jako jsou například nádrže septiků. Takovéto návrhy obvykle pojednávají o prostředcích pro utěsnění otvorů v plášti budovy. Některé alternativní systémy ochrany proti záplavové vodě jsou navrženy pro použití v oblastech, kde extrémní klimatické podmínky se vyznačují hurikány a podobnými větrnými smrštěmi, doprovázenými záplavami. Tyto systémy zahrnují konstrukčně pevné a těžké bariery pro zabránění průniku jak vody, tak větru. Oba tyto obvyklé typy protipovodňových stěn mají nevýhody.

Us patent A- 4488386 ( Thompson) popisuje použití jedné ze zábran, válcovitého vodního štítu tvořeného z vodotěsného materiálu, jehož jeden konec je připevněn k základu budovy a druhý konec může být zvednut podél stěny budovy a nebo připevněn k budově. Takovéto uspořádání je velmi nepohodlné a nemotorné při rozvinování, zejména, když by mělo být instalováno jediným člověkem nebo malým počtem lidí. Navíc takovéto popsané uspořádání neplní funkci, pokud není možné jím zcela obklopit celou budovu, která má být ochráněna.

Podstata vynálezu

Podle předloženého vynálezu je vytvořena protipovodňová ochranná zábrana pro konstrukce, upravená tak, aby překrývala alespoň část vnějšího pláště konstrukce v oblasti, kde konstrukce přechází do země.. Protipovodňová ochranná zábrana je tvořena alespoň jedním nepropustným povlakem a alespoň jedním těsnícím prostředkem, jehož každý nepropustný povlak je poddajný, přičemž alespoň jeden těsnící prostředek je upraven tak, aby opakovaně vytvářel v podstatě vodotěsné utěsnění mezi nepropustným povlakem a alespoň jedním pláštěm konstrukce, základem nebo nepropustným povlakem, přičemž nepropustný povlak je dostatečně ohebný, aby mohl být pružně deformován hydrostatickým tlakem, vyvolaným vodou, zaplavující základ budovy navazující na plášť konstrukce, aby se v podstatě mohl přizpůsobit obrysům části pláště budovy, překryté nepropustnou zábranou.

Je zde třeba uvést, že v daném kontextu se „základem“ rozumí povrch, přiléhající ke konstrukci, o kterém se předpokládá, že je na něm /nebo v něm konstrukce uložena.

Je výhodnější, pokud protipovodňová zábrana překrývá alespoň část vnějšího pláště budovy v oblasti, kde konstrukce přechází v základ, než když protipovodňová zábrana pouze utěsňuje otvory v plášti budovy, jako jsou dveře a okna. Je to z tohoto důvodu, že protipovodňová zábrana, podle předloženého vynálezu , nejen zabraňuje přístupu vody do konstrukce přes takové otvory, ale rovněž zabraňuje pronikání vody skrze plášť konstrukce samotný, pokud plášť konstrukce je propustný pro vodu. Například cihly, z nichž je postaven běžný dům jsou propustné, stejně tak jako malta použitá k vázání cihel. Pokud je voda pod hydrostatickým tlakem ve styku s takovými cihlami a nebo maltou, voda bude pronikat těmito materiály i když ne v tak velkém průtoku.

Tam, kde základ přiléhá ke konstrukci a je zatopen po delší dobu, možná dny či týdny, mohlo by značné množství vody proniknout pláštěm budovy, pokud by nebyla použita zábrana podle předloženého vynálezu. Jakékoliv praskliny v plášti budovy (ať již dříve existující nebo způsobené zatopením) by umožnily větší průtok vody do konstrukce.Takovéto pronikání vody může způsobit poškození konstrukce budovy a jejího vnitřku.

Další výhodou vyplývající z použití protipovodňové zábrany, jenž pokrývá alespoň část vnějšího pláště konstrukce je, že umožňuje vyhnout se potřebě použití samostatných prostředků pro uzavření otvorů jako dveří, oken nebo cihel s větracími kanálky, ventilačních mříží, odpadních trubkových výstupů podobných prostupů.v dané budově.Toto snižuje riziko, že na otvory bude při instalování protipovodňové ochrany zapomenuto.Opomenutí uzavřít každý otvor může mít účinek negující účel uzavření ostatních otvorů.

Protipovodňová zábrana, podle předloženého vynálezu je zejména výhodná, z toho důvodu, že pružná deformovatelnost nepropustného povlaku způsobí, že po instalaci povlaku a po jeho zatopení vodou hydrostatické síly vyvolané zátopovou vodou, působící proti stěně, nemusí být zachycovány nepropustným povlakem, ale jsou přenášeny do konstrukce. Z toho vyplývá, že protipovodňová zábrana, zkonstruovaná z takovéhoto materiálu nemusí být podepřena a přitom nemusí být dostatečně silná, aby odolávala očekávaným hydrostatickým silám, vyvolaným zátopovou vodou. Tudíž protipovodňová zábrana podle předloženého vynálezu může být značně lehčí, než by bylo v jiném případě. Toto řešení je zejména výhodné • ·

£ v tom, že postavení protipovodňové zábrany, podle předloženého vynálezu, nevyžaduje ani žádný zvedací mechanismus a dokonce ani fyzicky zdatného pracovníka. Tudíž protipovodňová stěna podle předloženého vynálezu nemusí být rozvinována určeným pracovníkem, ale přímo vlastníkem nebo obyvatelem dané stavby.

Další výhodou protipovodňové zábrany, podle tohoto vynálezu je , že po vyvinutí hydrostatického tlaku zátopovou vodou, se nepropustný povlak v podstatě přizpůsobí obrysům pláště stavby a může společně s povrchem stavební konstrukce vytvářet těsnění. Toto těsnění nemusí být dokonale vodotěsné, ale může alespoň omezit množství vody, pronikající vnějším pláštěm budovy nad protipovodňovou zábranou a poté mezi protipovodňovou zábranou a pláštěm stavební konstrukce.

Lze uvést některé příklady, kde je nežádoucí, aby hydrostatické síly, vyvinuté záplavovou vodou, byly zcela nebo částečně přenášeny protipovodňovou zábranou do určité části stavební konstrukce. Například tam, kde jsou okna překryta protipovodňovou zábranou, podle předloženého vynálezu. V takovém případě lze použít kryt, umístěný na otvor, proti němuž může působit hydrostatický tlak. Například takovýto otvor lze překrýt kovovou deskou nebo jakoukoliv vhodně pevnou desko vitou konstrukcí. Je také možně, aby nepropustná zábrana měla v sobě zabudované tuhé vyztužující prvky. Je nejvýhodnější pokud jsou uvedené prvky navzájem rovnoběžné a orientovány na nebo v protipovodňové zábraně takovým způsobem, že nepropustná zábrana může být běžným způsobem skladována. Výstužnými prvky, mohou být s výhodou tyče s příčným průřezem, který má vysokou odolnost vůči ohybu.

Utěsnění protipovodňové zábrany, podle předloženého vynálezu, vůči plášti stavební konstrukce, překryté protipovodňovou zábranou, způsobené přítomností záplavové vody, může navíc bránit pronikání vody do konstrukce a rovněž zvýšit bezpečnost konstrukce při jejím zaplavováním vodou a to proto, že protipovodňová zábrana může sloužit k zabránění přístupu potencionálního narušitele do vnitřku stavby, protože například vstupní dveře do takovéto stavby jsou blokovány protipovodňovou zábranou podle tohoto vynálezu.

Je nej výhodnější, když nepropustná zábrana, podle předmětného vynálezu, je z laminátu, zahrnujícího alespoň jednu vrstvu z nepropustného materiálu a alespoň jednu vrstvu z vyztužujícího materiálu. Je nej výhodnější,když protipovodňová zábrana je uspořádána tak, že po nainstalování nepropustné zábrany je její lícní strana, odlehlá od stavební konstrukce tvořená vrstvou výztužného materiálu. Toto má zvláště výhodu v tom, že výztužný materiál bude sloužit k ochraně nepropustné vrstvy nebo vrstev před poškozením způsobeným materiálem nebo předměty přinesenými zátopovou vodou, jako jsou kameny, štěrk nebo bahno.

Nej výhodnějším nepropustným materiálem pro použití v konstrukci nepropustného povlaku butylokaučuk Jiné nepropustné materiály lze rovněž použít, přičemž mohou být i vhodnější za určitých okolností. Nej výhodnějším výztužným materiálem je, pokud je použit, tkaná textilie, nebo síťovině podobná látka. Zvláště výhodné jako výztužný materiál je plátno.

U výhodného řešení, podle předloženého vynálezu, je alespoň první těsnící prostředek protipovodňové ochranné zábrany vytvořen z tuhé těsnící lišty, upevněné k plášti stavební konstrukce nebo k základu stavby, přiléhajícímu ke konstrukci a těsnící části nepropustného povlaku. U jednoho z výhodných řešení je těsnící část nepropustného povlaku upravena tak, aby mohla být opakovaně upevněna v poloze v kanálu, jehož stěny jsou tvořeny těsnící lištou. Nejvýhodnější je, když uchycení těsnící části nepropustného povlaku v kanálu, vytváří v podstatě vodotěsné těsnění mezi těsnící lištou a nepropustným povlakem. U jiného provedení tohoto výhodného řešení, je kanál pro nepropustný povlak dimenzován v příčném směru tak, že ústí kanálu je menší než alespoň část kanálu. Kanál tvořený těsnící lištou může mít příčný průřez v podstatě stejný jako hranaté „C“, může mít příčný průřez oválný, hruškovitý, průřez ve tvaru komolého kužele či průřez jiného tvaru .Nejvýhodnější je kanál v podstatě s oválným příčným průřezem s ústím u zakřiveného konce oválu, takže jeden konec hlavní osy oválu se shoduje s ústím. Ústí je s výhodou dostatečně dimenzováno, aby buď umožnilo vložení a vyjmutí těsnící části z kanálu, nebo aby umožnilo těsnící části nepropustného povlaku, aby byla posouvána v podélném směru kanálu, resp. v podélném směru ústí kanálu.

U dalšího provedení může být těsnící část v nepropustném povlaku upravena tak, aby mohla expandovat z velikosti schopné procházet skrze ústí kanálu nebo se pohybovat podél kanálu, na velikost, která způsobí, že nepropustný povlak se dostane do kontaktu s vnitřními stěnami kanálu. Roztažení těsnící části má ten účinek, že těsnící část se uchýtí v dané poloze, vzhledem k těsnící liště a je v kontaktu s vnitřními stěnami kanálu, takže nemůže procházet skrze ústí kanálu. Roztažení vytvoří vodotěsné těsnění mezi nepropustným povlakem a stěnami kanálu.

U tohoto provedení je nejvýhodnější, když těsnící část nepropustného povlaku je vytvořena z plynotěsné obálky, opatřené alespoň jedním nafukovacím prostředkem. Plynotěsná obálka je navržena a konstruována tak, aby se roztáhla a v podstatě zaplnila kanál a při nafouknutí se dostala do styku sjeho stěnami. Nafouknutí je s výhodou prováděno • ·

zavedením plynu do obálky. Plyn zavedený do obálky může být jakéhokoliv druhu, ačkoliv z bezpečnostních důvodů je dávána přednost takovému, který není těkavý.

Nafukovací plyn může být do obálky nahuštěn nebo může být zaveden z tlakového plynového zdroje. U jednoho z alternativních provedení je obálka rozdělena na oddíly, na dvě nebo více na sobě nezávisle nafukovatelných oddílů. U takovéhoto provedení je každý oddíl opatřen nafukovacím prostředkem. Nejvýhodnějším způsobem zavedení plynu do obálky je pomocí plynotěsného ventilu.

Tam, kde těsnícím prostředkem je nafukovací obálka, může být tato obálka vytvořena jako podélná trubkou podél okraje nepropustného povlaku pomocí těsnícího švu, přičemž oba okraje této trubky jsou v plynotěsném provedení.

Těsnící část nepropustného povlaku může být případně konstruována nezávisle na nepropustném povlaku a teprve následně trvale spojena s nepropustným povlakem.

U dalšího provedení alespoň jedna ze stěn kanálu, vytvořeného z těsnící lišty je vytvořena tak, že může být nafukována a vyfukována mezi první polohou, kdy je vypuštěna, přičemž pohybu těsnící části nepropustného povlaku do nebo ven nebo podél kanálu není bráněno a druhou polohou, kdy je nafouknuta, přičemž těsnící část nepropustného povlaku v kanálu je sevřena stěnami kanálu a tudíž fixována v určité poloze vzhledem k těsnící liště. Sevření těsnící části musí být s výhodou vyvoláno dostatečnou silou, aby se tak vytvořilo vodotěsné těsnění mezi stěnami kanálu a těsnící částí.

Nafukovací část stěny nebo části stěny nebo stěn kanálu, jsou nejvýhodněji tvořeny plynotěsnou nafukovací částí, opatřenou alespoň jedním nafukovacím prostředkem, přičemž jedna nebo každá nafukovací část je uspořádána a konstruována tak, aby nafukovala a v podstatě vyplnila kanál nebo vyplnila dostatečnou část kanálu, takže po nafouknutí všech nafukovacích částí je kanál v podstatě zaplněn. Nafouknutí se provede s výhodou zavedením plynu do jedné nebo každé nafukovací části. Plyn může mít jakékoliv vlastnosti, ačkoliv z důvodu bezpečnosti je nejvýhodnější takový, který není prchavý. Plnící plyn může být napumpován do každé nafukovací části nebo může být přiveden z tlakového zdroje. U alternativního provedení jedna nebo každá z nafukovacích částí je rozdělena na úseky a to na dva nebo více nezávislých nafukovacích úseků. U tohoto provedení je každý z úseků opatřen nafukovacím prostředkem. Nejvýhodnějším způsobem zavedení plynu do jedné nebo každé nafukovací části je přivedení přes plynotěsný ventil.

U dalšího provedení je výhodné, že těsnící část nepropustného povlaku je uspořádána takovým způsobem, aby bylo zabráněno vytažení této těsnící části z ústí kanálu v případě, kdy nafukovací části jsou nafouknuté. Možné uspořádání těsnící části • ·

g .........

nepropustného povlaku je takové, aby okraje nepropustného povlaku byly tvořeny obrubami, švy, nebo ve tvaru klínovitého (ze silnější části klínu u okraje nepropustného povlaku) zesílenými v příčném řezu, probíhajícím podél okraje nepropustného povlaku. U tohoto provedení je zejména výhodné to, že kanál jev podstatě ve tvaru komolého kužele, kdy v příčném řezu se ústí kanálu shoduje s nej užší částí komolého tvaru, přičemž stěny skloněné směrem k ústí jsou uspořádány jako nafukovací části. Při takovémto uspořádání, kdy těsnící část nepropustného povlaku je upravena do klínovitého tvaru (jak bylo diskutováno výše), jakákoliv síla, která se snaží vytáhnout nepropustný povlak ven z kanálu způsobí, že těsnost mezi stěnami kanálu a nepropustným povlakem se zvětší, protože síla tlačící nepropustný povlak ke stěnám kanálu se zvýší.

Kanál, tvořený těsnící lištou, může dále obsahovat záložní kanál v němž se mohou posouvat okraje výztužných prvků. U takovéhoto provedení je záložní kanál a konec zesilujícího prvku přizpůsobený ke vzájemnému styku ze záložním kanálem je upraven tak, že konec zesilujícího prvku nemůže být vytažen ven z ústí kanálu, probíhajícího v podélném směru těsnící lišty.

Protipovodňová zábrana podle předloženého vynálezu může být opatřena prostředky pro skladování . Prostředky pro skladování mohou být umístěny v oblasti průniku konstrukce pláště budovy a terénu nebo mohou být uchyceny k plášti konstrukce v jiné další poloze. Pokud je prostředek pro skladování uchycen k plášti konstrukce, pak je výhodné, když je uchycen vertikálně ve směru od průniku pláště konstrukce a terénu.

Pokud je prostředek pro skladování umístěn v oblasti průniku pláště konstrukce a terénu, je výhodné, má -li podélnou délku v podstatě rovnou délce čela nebo čel konstrukce, aby byl přetažen nepropustným povlakem. Prostředek pro skladování může být zapuštěný do prohlubně v zemi. Toto dodává prostředku pro skladování nenápadnost a slouží k jeho ochraně.

Alternativně může být prostředek pro skladování upevněn na plášť konstrukce, přilehající k terénu, přičemž v podstatě vodotěsné těsnění se vytvoří mezi prostředkem pro skladování a pláštěm konstrukce. Pokud se použije skladovací prostředek je druhý těsnící prostředek upraven tak, aby poskytoval reprodukovatelně vodotěsné, podélně probíhající těsnění mezi nepropustným povlakem a prostředkem pro skladování.

Je -li skladovací prostředek uchycen na plášti konstrukce a je -li orientován v podstatě svisle nahoru, ve směru od průniku pláště konstrukce s terénem, pak prostředek pro skladování má s výhodou podélný rozměr v podstatě roven nebo větší než je výška části konstrukce, která má být překryta nepropustným povlakem.

ú ·«··

Prostředek pro skladování je s výhodou konstruován a upraven tak, aby v něm mohl být uložen nepropustný povlak, když tento není používán a aby umožnil nepropustnému povlaku, aby se mohl pohybovat mezi polohou, kdy je uvnitř prostředku pro skladování a polohou, kdy je rozvinut a překrývá plášť konstrukce.

V každé s obou výše uvedených alternativ je prostředek pro skladování opatřen prostředky, aby tyto v podstatě zabránily záplavové vodě pronikat skrze prostředek pro skladování a tím kolem okraje nepropustného povlaku. Je nej výhodnější, zahrnuje - li prostředek pro skladování korýtko, resp. žlábek, v podstatě ve tvaru písmene „U“ a vhodné víko pro uzavření ústí korýtka ve tvaru „U“. Víko je zcela odnímatelné a je zavěšené na jedné hraně korýtka tvaru „U“ a neboje zavěšené na jiné části profilu „U“.Je nejvýhodnější, když víko prostředku pro skladování je navrženo tak, že pokud je nepropustný povlak rozvinut, uzavírající víko prostředku pro skladování vytváří v podstatě vodotěsné těsném mezi prostředkem pro skladování a nepropustným povlakem a v podstatě vodotěsné těsnění mezi víkem a korýtkem prostředku pro skladování.

Je rovněž výhodné, když korýtko a víko prostředku pro skladování a každý těsnící prostředek, tam kde je okraj nepropustného povlaku utěsněn vůči dalšímu nepropustnému povlaku nebo vůči vnějšímu plášti konstrukce (první těsnící prostředek), jsou upraveny tak, že uzavření víka korýtka vytvoří v podstatě vodotěsné těsnění mezi prostředkem pro skladování a okrajem prvního těsnícího prostředku, přilehlého ke korýtku prostředku pro skladování.

Pokud je první těsnící prostředek podle předloženého vynálezu složen z těsnící lišty, vytvářející kanál a těsnící část nepropustného povlaku je tvořena jednou nebo více naíukovatelnými obálkami, je výhodné, když těsnící lišta, přilehlá k prostředku pro skladování je uspořádána tak , že pouze část kanálu je tvořena těsnící lištou, a že kanál,vytvořený jen z části, je umístěn tak, že uzavření víka způsobí, že hrana tohoto víka spolupůsobí s těsnící části nepropustného povlaku. Je výhodné, když je kanál navržen tak,že část těsnící oblasti nepropustného povlaku je sevřena mezi hranou víka a částečně určenou částí kanálu. Je to zvláště výhodné proto, že v poloze, kdy víko svírá těsnící část nepropustného povlaku je použita vložka, uložená v kanálu. Tato vložka je s výhodou navržena tak, aby zahrnovala přítlačnou plochu, proti níž může být těsnící část nepropustného povlaku přitlačena. Těsnění může dále zahrnovat nakloněnou opěru, vedenou mezi přítlačnou plochou a stěnou kanálu, na níž je daná vložka uchycena. Vložka může buď tvořit integrální součást těsnící lišty nebo-což je výhodnější- může být uchycena k těsnění vhodným , ····

v podstatě vodotěsným prostředkem, jako například lepidlem. Vložka je nej výhodněj i vyrobena z materiálu, který je pružně deformovatelný.

Víko ke skladovací skříni může tvořit jednoduchý celek, nebo může byt tvořeno ze dvou nebo více prvků, které mohou být zavěšeny nebo jinak spolu navzájem spojeny.

U zvláště výhodného provedení předloženého vynálezu, je nepropustný povlak vložen v prostředku pro skladování jako válec s nosnou hřídelí, uchycenou v prostředku pro skladování. Pokud je nepropustný povlak umisťován do rozvinuté polohy , je odvíjen z nosné hřídele. Když je třeba nepropustný povlak vrátit do jeho složené polohy z předchozí rozvinuté polohy, je navinován zpět na nosnou hřídel.

Protipovodňová zábrana, podle předloženého vynálezu, je s výhodou dále opatřena jedním nebo více nosnými prostředky, které jsou umístěny a uspořádány tak, že drží nepropustný povlak volně na plášti stavební konstrukce, zatím co se rozvinuje protipovodňová zábrana podle předloženého vynálezu a/ nebo, když zde ještě není přítomna záplavová voda, zaplavující základ navazující na konstrukci. Toto zabraňuje tomu, aby se nepropustný povlak sesunul a nebyl umístěn tak ve správné poloze, když dochází k záplavě. Jedním z výhodných nosných prostředků je řada otvorů pro kolíky v plášti konstrukce, které jsou umístěny tak, aby odpovídaly polohám oček v nej hořejší části nepropustného povlaku, pokud je tento ve funkční poloze: Očky, která jsou přiřazena k otvorům pro kolíky , procházejí kolíky do otvorů a tak drží nepropustný povlak v požadované poloze. Alternativním nosným prostředkem, který ale působí v podstatě stejným způsobem, může být uchycovač s výstupy, jehož část zasunovací je uchycena buď k plášti stavební konstrukce nebo k nepropustnému povlaku a část pro zasunutí s otvory je uchycena k dalšímu nepropustnému povlaku nebo ke stavební konstrukci nebo naopak Jiným nosným prostředkem je zabudování jednoho nebo více magnetů do pláště konstrukce nebo do nepropustného povlaku nebo do obou. Pokud je jeden nebo více magnetů zabudováno pouze do pláště budovy nebo pouze do nepropustného povlaku pak je do protilehlé části zabudován materiál, který je přitahován k magnetu zabudovanému buď v plášti budovy nebo nepropustném povlaku.

U dalšího provedení je s výhodou nosným prostředkem příčník, spojený s okrajem nepropustného povlaku, který je ve svislém směru nejvýše při rozvinutí nepropustného ··♦* ···· r

povlaku. Tento příčník má s výhodou příčný průřez, jenž je odolný vůči ohybu ve směru působení tahu nepropustného povlaku na příčník. Příčník může být opatřen jedním nebo více opěrnými rameny. Je nej výhodnější, je-li každé opěrné rameno zavěšeno na příčníku a můželi rotovat kolem závěsu z polohy v podstatě rovnoběžné a přilehlé k příčníku do polohy, kde konec opěrného ramene, odlehlý od závěsu je v kontaktu s terénem. V uvedené poloze, kdy je v kontaktu se zemí, může opěrné rameno pomoci zabraňovat ohýbání příčníku. Zabudování opěrných ramen do zařízení, podle předloženého vynálezu, umožňuje použití delších příčníků, jenž by jinak bylo možné jen při zvětšení velikosti příčného průřezu příčníku a tak zvětšení jeho váhy.

Protipovodňová zábrana,podle předloženého vynálezu, může být tvořena pružným povlakem, vytvořeným tak, aby měl rozměry celé části pláště budovy, aby tato mohla být zakryta. Případně, a to výhodněji, může být nepropustný povlak protipovodňové zábrany, podle předloženého vynálezu, vytvořen z řady nepropustných povlaků, navzájem spojených tak, aby tvořily jediný nepropustný povlak vhodných rozměru. Je výhodné, když nepropustný povlak protipovodňové zábrany , je vytvořen z řady menších nepropustných povlaků, protože to umožňuje snazší skladování, dopravu a instalaci protipovodňové zábrany podle tohoto vynálezu.

Prostředkem pro spojení jednotlivých nepropustných povlaků, je prostředek, který v podstatě vytváří vodotěsný spoj. U jednoho výhodného provedení je prostředkem pro spojení jednotlivých nepropustných povlaků vodotěsný zip. Jiné alternativní výhodné provedení spočívá ve využití odnímatelné, těsnící lišty, upravené a vytvořené z páru prvního těsnícího prostředku, který je popsán výše. Oba z uvedených prvních těsnících prostředků jsou zabudovány do jednotlivých spojených těsnících lišt. Spojené těsnící lišty mohou být, pokud je třeba, uchyceny k plášti stavby. Výhoda tohoto případného provedení spočívá v tom, že spojené těsnící lišty budou přispívat k udržování nepropustných povlaků v poloze, dokud záplavová voda nezpůsobí přitlačení nepropustných povlaků k plášti budovy.

Další výhodou tohoto provedení je, že těsnící lišta nemusí být upevněna k budově, takže zařízení podle předloženého vynálezu může být použito v místech, kde by bylo nepřijatelné trvalé uchycení těsnících prostředků k plášti budovy.

4 9 ·99 · 9 *

9 9 9« »* *9 9

9 4 9

4 444 • 4 4 ♦ 4 49

Přehled obrázků na výkresech

Předložený vynález bude dále popsán a objasněn na příkladech s odkazy na připojené výkresy na nichž:

obr.l znázorňuje první budovu obklopenou prvním provedením protipovodňové zábrany podle předloženého vynálezu;

obr. 2 ukazuje detaily protipovodňové zábrany podle prvního provedení předloženého vynálezu z obr. 1, podél řezu A-A¹;

obr. 3 představuje čelo druhé budovy, chráněné druhým provedením protipovodňové zábrany podle předloženého vynálezu;

obr.4 ukazuje detaily protipovodňové zábrany z obr. 3 podél řezu B-B¹;

obr.5 ukazuje alternativního provedení protipovodňové zábrany z obr. 3 podél řezu BB¹;

obr.6 znázorňuje průčelí třetí budovy, chráněné třetím provedením protipovodňové zábrany, podle předloženého vynálezu;

obr.7 znázorňuje detaily protipovodňové zábrany z obr.6 podél řezu C-C¹ a obr.8, 9 a 10 ukazují detaily příkladů provedení těsnících lišt podle předloženého vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Jak je zřejmé z obr.l, budova 2 má čtyři, v podstatě svislé venkovní stěny 4, 6, 8 a 10 . Budova 2 je umístěna na terénu 12 .

Terén 12 je zatopen do úrovně 14 záplavovou vodou. Záplavové vodě je bráněno v přístupu do budovy 2 dveřmi 16, okny 18 nebo větracími kanálky 20, či jakýmikoliv otvory v plášti budovy 2 protipovodňovou zábranou 22. Protipovodňová zábrana22 je vedena přes spodní část každé ze stěn 4, 6, 8_a 10 a budovy 2.

Na obrázku_2_znázoměná protipovodňová zábrana 22 je tvořena nepropustným povlakem 24 a tuhým kanálem 26.Tuhý kanál 26 je upevněn k části zdi 6± přiléhající k terénu 12 prostředky, které zde nejsou znázorněny .Tuhý kanál 26 je podobně uchycen k částem dalších stěn 4, 6, 8,10, přiléhajících k terénu 12. Před uchycením tuhého kanálu 26 ke každé ze stěn

4, 6, 8, 10 se umístí mezi tuhý kanál 26 a stěnu 4,6± 8^ 10 těsnění, které zde není znázorněno.

• · · ·

Nejvýhodnějším těsněním je tekuté těsnění, které bude následně vytvrzeno, například silikonové těsnění. Tuhý kanál 26 je, jak je znázorněno, uspořádán tak, aby měl příčný průřez v podstatě ve tvaru hranatého „C“.

Nepropustný povlak 24 je podél jednoho okraje opatřen prostředky 28 pro těsný styk u uchycení v tuhém kanálu 26. Prostředky 28 zahrnují podélnou obálku 30 , vytvořenou dvojitým přehmutím podélného okraje nepropustného povlaku 24 a v místě, kde okraj nepropustného povlaku 24 přiléhá k nepropustnému povlaku 24 , vytváří plynotěsné těsnění 32. Plynotěsné těsnění 32 může být vytvořeno kombinací obou vrstev nepropustného povlaku 24 a těsnění jako například silikonového těsnění. Samozřejmě, že mohou být pro vytvoření plynotěsného těsnění 32 využity i jiné známé prostředky.

Obálka 30 je opatřena nafukovacími / vypouštěcími prostředky, zde neznázoměnými, jako například plynotěsnými ventily. Plynotěsný ventil je na obálce 30 umístěn tak, že vyčnívá ven z tuhého kanálu 26 jak během nafukování, tak po nafouknutí obálky 30.

Jakmile zátopová voda dostoupí do úrovně 14, vyvine hydrostatické síly 34, působící proti ponořené části nepropustného povlaku 24. Toto způsobí, že nepropustný povlak 24 je v podstatě podepřen ve všech plochách, které jsou ponořeny ve vodě. Nepropustný povlak 24 ie tak tlačen proti zdi 6_, jak ukazuje obr.2 . Jak je zřejmé z obr. 2 tam, kde je nějaký obrys na povrchu stěny 6, jako je například zahloubení, vytvořené větracím kanálkem 20 , nepropustný povlak 24 je vtlačen do tohoto obrysu hydrostatickou silou 34. Toto způsobuje , že nepropustný povlak 24 je v podstatě opřen ve všech plochách, které jsou zatopeny záplavovou vodou. Nad hladinou záplavové vody není propustný povlak 26 tlačen proti zdi 6, kromě nej hořejší oblasti v níž kolík 36 je uložen v otvoru 38. Kolík 36 prochází očky 40 v nepropustné povlaku 24 a fixuje část nepropustného povlaku 24 v oblasti oček 40 na stěně 6.

Kolík 36 je použit proto, aby se držel nepropustný povlak 24 na zdi a zabraňoval jinak volně visícímu, nepropustnému povlaku 24 padat dolů v důsledku gravitace, a tím zcela jistě umožnit záplavové vodě proniknout přes horní okraj nepropustného povlaku 24 . Kolík 36 a otvor 38 pro kolík 36 jsou upraveny tak, aby byl spolehlivě kolík 36 uchycen, přičemž mohou být konstruovány jakýmkoliv vhodným způsobem.

Dále může nepropustný povlak 24 a tuhý kanál 26 protipovodňové zábrany podle předloženého vynálezu, zahrnovat další podpůrné části. Takovéto podpůrné části mohou být buď upraveny tak, aby zabraňovaly vtlačování nepropustného povlaku 24 do otvorů, pokud zde nebude žádná opěra pro nepropustný povlak 24 nebo, kde není žádoucí, aby se • · • · · ·

nepropustný povlak 24 opíral o okenní uzavírací prostředky, například, když je nežádoucí, aby se nepropustný povlak 24 opíral o okenní tabule v oknech 18. Ve shodě s těmito požadavky lze umístit podpůrné prostředky 42 napříč oken 18, aby se zabránilo výše uvedenému. Podpůrné prostředky mohou být ve formě síťoviny nebo také desky (žádná z nich není znázorněna).

Podpůrné prostředky 42 mohou být tvořeny obrysovou opěrnou jednotkou pro zakrytí prvků stěny 6 , které mohou propíchnout nebo roztrhnout nepropustný povlak 24.Jak ukazuje obr.2, přepadový dešťový výtok 44, je obvykle ostrý, a proto podpůrné prostředky 42 zabraňují nepropustnému povlaku 24, aby se opřel o konec přepadového dešťového výtoku 44, když záplavová voda dosáhne jeho výše. Je zvlášť výhodné, když podpůrný prostředek 42 má zaoblený profil, Čímž se zabrání vzniku ostrých hran, které by mohly způsobit propíchnutí nebo protržení nepropustného povlaku 24. Tyto podpůrné prostředky 42 mohou být instalovány na rozích budov, kde se protínají dvě stěny. Opět je zde snaha zabránit, aby ostré hrany protínajících se stěn propíchly nebo roztrhly nepropustný povlak 24.

Nepropustný povlak 24 může být vytvořen z jednotlivých délek nepropustného materiálu, spojených těsnícími prostředky, například vodotěsným zipem, umístěným v místě, kde se setkávají konce těchto délek. Nepropustný povlak 24 může být složen z celé řady menších nepropustných povlaků 24, z nichž každý je spojen se sousedním povlakem vodotěsným spojovacím prostředkem, jako například vodotěsným zipem. Tomuto provedení je dávána přednost, protože usnadňuje skladování, přenášení a instalaci protipovodňové zábrany 22 podle předloženého vynálezu.

V případech, kdy budova 2 , která má být chráněna, nestojí osamoceně nebo i z jiných jakýchkoliv důvodů, a tudíž protipovodňová zábrana 24 neobklopuje plně uvedenou budovu, je výhodné, když přídavné, tuhé kanály 26 jsou orientovány v podstatě svisle u vodorovných hran části budovy 22, jejíž protipovodňová ochrana je zjišťována. Nepropustný povlak 24, může_být vhodně uspořádán tak, aby byl v záběru se všemi tuhými kanály 26.

Pokud není protipovodňová zábrana 22 používána, je každý nebo všechny nepropustné povlaky 24 uskladněny ve vhodném prostoru, přičemž otevřené ústí tuhého kanálu 26 nebo každého z tuhých kanálu 26 je uzavřen víkem (není zde znázoměno).Účelem víka je zabránit zanášení a hromadění nečistot uvnitř tuhého kanálu (26).

• · • · · · • · · · · · 9 · · ·«

Na obr.3 je znázorněna část budovy 50. Budova 50 je ve skutečnosti v podstatě větší než znázorněná část a může například tvořit část průmyslové jednotky nebo jiných obchodních staveb. Na průčelí budovy 50, přilehle k terénu 12 je umístěn vchod 52 a výloha 54. Aby se ochránil vchod 52 a výloha 54 od hrozby zatopení je zde vztyčena ochranná protipovodňová zábrana 56.

Ochranná protipovodňová zábrana 56 je tvořena nepropustným povlakem 58 , jenž je v podstatě vodotěsně utěsněn vzhledem k plášti budovy 50 těsnícími prostředky 60 jak u vchodu 52 tak u výlohy 54.

Provedení těsnících prostředků 60 je v podstatě takové, jako těsnících prostředků 26, 28, které jsou zobrazeny na obr.2 ve spojitosti s prvním provedením vynálezu. Jako takové již není třeba zde diskutovat. Rovněž mohou být použity i jiné těsnící prostředky.Příklady takových těsnících prostředků jsou zobrazeny na obr. 8, 9, a 10.

Jak je uvedeno na obr.4, nepropustný povlak 58 je skladován jako svitek 61 s osou 62, umístěný ve skladovacím prostředku 64 usazeném v terénu 12. Nepropustný povlak 58 při zasouvání a vysouvání ze skladovacího prostředku 64 prochází štěrbinou 65.

Nepropustný povlak 58 je utěsněn proti pohybu vody dole v nej spodnější části nepropustného povlaku 58 pomocí utěsňovacího prostředku 66, vedeného podél délky skladovacího prostředku 64. Utěsňovací prostředek 66 je tvořen tuhým kanálem 68, jenž má v podstatě tvar „U“. Tuhý kanál 68 je umístěn tak, že ústí směrem k nepropustnému povlaku 58, přičemž otevřené ústí tuhého kanálu 68 přiléhá ke štěrbině 65. Uvnitř tuhého kanálu 68 je nafukovací obálka 70, probíhající podél délky tuhého kanálu 68. Po nafouknutí nafukovací obálky 70 se tato roztáhne, aby následně tlačila nepropustný povlak 58 proti stěně skladovacího prostředku 64, v jejímž směru ústí otevřený tuhý kanál 68 . Po nafouknutí obálky 70 na dostatečný tlak se vytvoří vodotěsné těsnění mezi nafukovací obálkou 70, nepropustným povlakem 58 a tuhým kanálem 68. Takto vytvořené vodotěsné těsnění zabraňuje záplavové vodě vniknout do skladovacího prostředku 64.

Pro udržení protipovodňové zábrany 56 ve správné poloze při očekávání záplavy, je horní okraj nepropustného povlaku 58 opatřen celou řadou oček 72 skrze nichž prochází • · · ·········» · řTÍfc. · * * * * 4 4·· l*f ······ · · ·· ¢9 · · kolíky (nejsou znázorněny). Tyto kolíky jsou zachyceny na otvorech pro kolíky tak, aby udržovaly nepropustný povlak 58 v dané poloze.

U alternativního provedení je horní okraj nepropustného povlaku 58 po jeho rozbalení upevněn k podélně uložené liště. Tato lišta je s výhodou tuhá. Toto provedení je zvláště výhodné, protože umožňuje snadné zvednutí nepropustného povlaku 58 do rozvinuté polohy buď mechanickými prostředky nebo ručně. Navíc konce lišty mohou být upevněny k těsnícímu prostředku 60 v jedné nebo více předem stanovených polohách pomocí známých upevňovacích prostředků.

Pokud je nutno rozvinout nebo skladovat protipovodňovou zábranu 56 , nepropustný povlak 58 se buď odvine nebo navine na osu 62 a to buď lidskou silou nebo pomocí automatických prostředků. Pokud je nepropustný povlak 58 skladován ve skladovacím prostředku 64 , je výhodné, když štěrbina, skrze níž nepropustný povlak 64 prochází do skladovacího prostředku a ven z něho, je uzavřen víkem. Toto bude zabraňovat nečistotám a ostatní suti v pronikání do skladovacího prostředku 64.

Na obr. 5 je znázorněn nepropustný povlak 58, uložen jako válec 61 na ose 62 , umístěný ve skladovacím prostředku 64 uloženém v terénu 12. Nepropustný povlak 58 prochází ven a do skladovacího prostředku 64 štěrbinou 120. Štěrbina 120 je vytvořena víkovou částí 122 a stěnou 126 skladovacího prostředku 64.

Skladovací prostředek 64 má víko 128 , zahrnující víkové prvky 122 a 124.Odstranění víka 128 nebo jednoho zvíkových prvků 122 nebo 124 ze skladovacího prostředku 64 umožňuje přístup do vnitřního prostoru uvedeného skladovacího prostředku 64. Víko 128 je upraveno tak, že , když je víko 128 uvedeno do plně uzavřené polohy, štěrbina 120 je buď plně uzavřena, pokud nepropustný povlak 58 není rozvinut, nebo hrany víkového prvku 122 se opírají o nepropustný povlak 58 silou dostatečnou k tomu, aby vytvořily v podstatě vodotěsné těsnění mezi vlkovým prvkem 122 a nepropustným povlakem 5 8, kdyžj e tento rozvinut, jak je znázorněno na obr. 5. Uspořádání vlkových prvků 122 a 124 je takové, že dostatečná přítlačná síla mezi víkovým prvkem 122 a nepropustným povlakem 58 se vyvine na základě uzavření víka 128.

·

U příkladu provedení víka 128, znázorněném na obr. 5, je přítlačná síla vyvolána v důsledku toho, že víkový prvek 124 je uspořádán tak, že účinně působí jako klín, když je uveden do styku s víkovým prvkem 122 a dotykovým čelem 130 skladovacího prostředku 64. Víkový prvek 124 je opatřen prostředky, jenž zde nejsou znázorněny, které umožňují uživateli přitlačit víkový prvek 124 ve směru označeném šipkou. 132. Takovými prostředky mohou být šrouby, vačky nebo jiná, známá mechanická zařízení. U tohoto provedení skladovacího prostředku 64 se požaduje, aby byl tento dostatečně tuhý, aby se tak víkový prvek 124 ,přitlačovaný ve směru šipky 132 pohyboval směrem doleva, spíše než aby deformoval stěny 134 skladovacího prostředku 64 a ohýbal je ve směru doprava, jak znázorňuje obr. 5.

Lze vytvořit i alternativní uspořádání víka 128. Další výhodná provedení zahrnují víko 128 , mající dva nebo více závěsů, probíhajících v podstatě rovnoběžně vzhledem k podélné ose skladovacího prostředku 64. Uvedené závěsy jsou nej výhodněji vodotěsné a jsou uspořádány tak, že víko 128 v otevřené poloze, může být ve tvaru harmoniky nebo v podstatě svinuto, přičemž zploštění víka 128 způsobí, že hrany víka 128 se vzdálí od stěny 134 skladovacího prostředku 64 proti nepropustnému povlaku 58.

Obr.6 ukazuje část budovy 80. Budova 80 je sama o sobě větší než je část zobrazená a může například tvořit část průmyslové jednotky či jiného komerčního komplexu. U průčelí budovy 80, přilehlé k terénu 12 je vstup 82 a dvě okna 84. Aby_se uchránil vstup 82 a okna 84 přeď hrozícím zatopením instaluje se protipovodňová zábrana 86.

Protipovodňová ochranná zábrana 86 je tvořena nepropustným povlakem 58, ie tvořena nepropustným povlakem 58 , jenž je v podstatě utěsněn vodotěsným těsněním k plášti budovy 80 těsnícím prostředkem 90 v podstatě přiléhajícím k průsečnici pláště budovy 80 a terénu 12 , přičemž těsnící prostředek 92 je veden v podstatě svisle od konce těsnícího prostředku 90 do dostatečné výšky vzhledem k nejvyššímu rohu 94 nepropustného povlaku 58 , tak, aby nejvyšší roh 94 byl spojen s těsnícím prostředkem 92.

Nepropustný povlak 58 je skladován v roli 96 s osou 98 ,umístěné ve skladovacím prostředku 100. Skladovací prostředek 100 ie uchycen k plášti budovy 80 takovým způsobem, že zde vznikne v podstatě vodotěsné těsnění mezi hranou stěny 102 , skladovacího prostředku 100, přilehlou k plášti budovy 80 . Toto, v podstatě vodotěsné těsnění zde není zobrazeno.

• ·

Stěna 102 skladovacího prostředku 100 má v podstatě v příčném řezu, vedeném v rovině v podstatě kolmé na podélnou osu skladovacího prostředku 100 tvar „L“. Hrana stěny 102 skladovacího prostředku 100 , odlehlá od pláště budovy 80, je vytvářena dovnitř, nebo zabírá s otočným prostředkem 104, na němž je zavěšena skladovacími chlopněmi 106, Skladovací chlopeň 106 se může otáčet na otočném čepu 104 ve směru proti otáčení hodinových ručiček z polohy znázorněné na obr. 7 až do polohy, kdy skladovací chlopeň 106 v podstatě překryje část stěny 102 skladovacího prostředku 100. Skladovací chlopni 106 je zabráněno v otáčení ve směru hodinových ručiček z polohy znázorněné na obr. 7 jednou nebo více zarážkami 108.

Skladovací chlopeně 106 je vytvořena z tuhé části 110 a deformovatelné části 112. Pokud je skladovací chlopeň 106 v poloze znázorněné na obr. 7, deformovatelná část 112 se opírá o nepropustný plášť 58, když tento vychází z role 96 a prochází přes plochu stěny 8Ck Po zatopení, se zaplavená voda (není znázorněna) opře o čelo chlopně 106 , odvrácené od role 96 a vyvine na toto čelo hydrostatický tlak. Tento hydrostatický tlak tlačí skladovací chlopeň 106 směrem k roli 96, ve směru pohybu hodinových ručiček z polohy znázorněné na obr. 7. Hydrostatický tlak tlačí deformovatelnou část 112 proti nepropustnému povlaku 58 a tak v podstatě vytvoří vodotěsné těsnění mezi nimi.

Pokud má být nepropustný povlak navinut nebo odvinut z role 96, pak chlopeň 106 může být natočena kolem čepu 104 ve směru proti otáčení hodinových ručiček z polohy znázorněné na obr.7 tak, aby vytvořila prostor pro nepropustný povlak 58, aby tento mohl být odvinut nebo zavinut na roli 96.

Těsnění z těsnících prostředků 90 a 92 v podstatě odpovídá těsnícím prostředkům 26 a 28, které jsou zobrazeny na obr. 2, 8, 9 nebo 10, v souvislosti s prvním provedením předmětného vynálezu. Vzhledem k tomuto není třeba, aby bylo o těsnících prostředcích 90 a 92 dále diskutováno. Mohou být použity i jiné alternativní těsnící prostředky.

Horní okraj protipovodňové zábrany 88 je držen ve správné poloze, při očekávání zatopení, stejným způsobem jako protipovodňová zábrana 56 znázorněná na obr.3. Proto žádná další diskuse nebude dále uváděna.

Jak znázorňuje obr.8, těsnící lišta 140 je tvořena těsnícími tyčovitými prvky 142 a 144,

Těsnící tyčové prvky 142 a 144 jsou upraveny tak, aby se dotýkaly navzájem podél dotykové • · · · · · · · * φ ······ * • ·· φ · · * Φ Φ · • · Φ ······ Φ · • 9 9 9 9 9·· »9 β· ·9 9· ·· linie 146. Čelní plochy_těsnících tyčových prvků 142 a 144. které se setkávají na dotykové linii 146 , jsou upraveny tak, aby vytvářely kanál 148. Kanál 148 je v příčném řezu v podstatě oválný a má otevřené ústí 150. Hlavní osa kanálu 148 a dotyková linie 146 jsou v podstatě rovnoběžné. Stejně i ústí 150 ie rovnoběžné s dotykovou linií 146.

Těsnící lišta 140 je upravena tak, aby měla těsnící část z nepropustné membrány (není znázorněna), která probíhá podélně s kanálem 148, s jednolitou tloušťkou nepropustné membrány, procházející skrze ústí 150. Nafouknutím těsnící části nepropustné membrány způsobí, že uvedená těsnící část nepropustné membrány se dostane do těsného kontaktu a s čely stěn těsnících tyčovitých prvků 142 a 144 a vytvoří v podstatě vodotěsné těsnění mezi těsnící lištou 140 a nepropustnou membránou. Nafouknutí bude rovněž bránit pohybu nepropustné membrány v těsnící části v podélném směru kanálu 148.

Těsnící lišta 140 je upravena tak, aby mohla být připevněna na vnější část budovy pomocí zde znázorněného prostředku. Uvedeným prostředkem mohou být mechanické prostředky, jako jsou šrouby, lepidla nebo další vhodné prostředky. Čelo 152 těsnícího tyčovitého prvku 144 je upraveno pro dotyk s pláštěm budovy.

Jak ukazuje obr. 9, těsnící lišta 160 vytváří dva kanály 162 a 164. Kanály 162 a 164 jsou opatřeny ústími 163, resp. 165. Ústí 163 a 165 jsou orientována v podstatě navzájem opačně, tj. v podstatě v opačných směrech. Těsnící lišta 160 je upravena tak, aby byla v záběru s těsnícími částmi umístěnými na okraji dvou nepropustných povlaků nebo částí nepropustného povlaku.

Ústí 163 kanálu 162 je uzavřeno pražnou pryžovou chlopní 166 , která brání pronikání nečistot a štěrku do kanálu 162. Podobným způsobem je uzavřeno ústí 165 kanálu 164 pomocí pružné pryžové chlopně 168 , sloužící ke stejnému účelu jako pružná pryžová chlopeň 166.

Těsnící lišta 160 je znázorněna s otvory 170 se závity , které mohou být využity k uchycení těsnící lišty 160 k vnějšímu plášti budovy. Těsnící lišta 160 však může být použita bez dotyku s venkovní stranou budovy. Těsnící lišta 160 tvoří sama o sobě integrální celek a nevyžaduje dotyk s pláštěm budovy , aby byla schopna plnit svoji funkci. Těsnící lišta 160 je zejména vhodná pro použití, kdy oba nepropustné povlaky 58, zachycené v těsnící liště 160, jsou v podstatě navzájem ve stejné rovině v oblasti těsnící lišty 160.

Těsnící lišta 180 na obr. 10, má v podstatě stejnou konstrukci jako těsnící lišta 170, zobrazená na obr.9, kromě toho, že těsnící lišta 180 je navržena tak, aby byla použitelná na rozích budovy, kde volný prostor mezi čely protínajících se stěn je přibližně 270°. .Použití takovéto těsnící lišty 180 je zejména potřebné na takovýchto rozích, protože lišta 180 může být vyrobena z dostatečně houževnatého materiálu, aby se nepoškodila silami při zatopení záplavovou vodou a ostrým rohem. Co se týká těsnící lišty 160 a těsnící lišty 180, tyto mohou být buď opřeny o vnější plášť budovy, nebo mohou být použity při volném ustavení.

£ 00-3 ~

Claims (35)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Protipovodňová ochranná zábrana pro budovy, kde zábrana je upravena pro překrytí alespoň části vnějšího pláště budovy v oblasti, kde se budova stýká s terénem, přičemž zábrana zahrnuje alespoň jeden nerozpustný povlak a alespoň jeden těsnící prostředek, kdy každý nepropustný povlak je pružný a alespoň jedením těsnícím prostředkem je prostředek, upravený k vratnému vytvoření v podstatě vodotěsného těsnění mezi nepropustným povlakem a alespoň jedním prvkem ze skupiny tvořené budovou , terénem nebo jiným nepropustným povlakem, přičemž nepropustný povlak je dostatečně pružný, aby mohl být elasticky tvarován hydrostatickým tlakem, vyvinutým vodou, zaplavující terén kolem budovy a aby se mohl v podstatě přizpůsobit obrysům pláště budovy, překrytému nepropustnou zábranou.
2. 2. Protipovodňová ochranná zábrana, podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň jeden těsnící prostředek je upraven pro vratné vytvoření v podstatě vodotěsného těsnění mezi dvěma okraji nepropustného povlaku.
3. 3. Protipovodňová ochranná zábrana podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň jeden těsnící prostředek je upraven pro upevnění na vnějším plášti budovy.
4. 4. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že alespoň jeden těsnící prostředek je upraven pro vratné vytvoření v podstatě vodotěsného těsnění mezi okrajem nepropustného povlaku a vnějším pláštěm budovy nebo terénu.
5. 5. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že alespoň jeden těsnící prostředek zahrnuje tuhou těsnící lištu vytvářející kanál a těsnící část nepropustného povlaku, ve které těsnící část je upravena pro vratné uchycení k uvedenému kanálu, přičemž toto uchycení vytváří v podstatě vodotěsné těsnění, vytvořené mezi těsnící lištou a nepropustným povlakem.

   · '· · b · · · · · · • · · · · · · • · · · · · · • · · · · O · · ·

   9 » 9 9 9 9 9 &
6. 6. Protipovodňová ochranná zábrana podle nároku 5, vyznačující se tím, že kanál má příčný průřez takový, že ústí kanálu je rozměrově menší než alespoň část kanálu.
7. 7. Protipovodňová ochranná zábrana podle nároku 6, vyznačující se tím, že kanál má příčný průřez v podstatě ve tvaru „C“ nebo oválný.
8. 8. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že těsnící část nepropustného povlaku je tvořena vodotěsnou obálkou opatřenou jedním nafukovacím prostředkem, přičemž vodotěsná obálka je upravena a konstruována pro expandování a tím v podstatě pro zaplnění kanálu a vejití do styku s jeho stěnami po nafouknutí.
9. 9. Protipovodňová ochranná zábrana podle nároku 8, vyznačující se tím, že plynotěsná obálka je rozdělena na dva nebo více nezávisle nafukovatelných oddílů.
10. 10. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z nároků 5 až 9, vyznačující se tím, že těsnící část nepropustného povlaku tvoří konstrukčně integrální součást nepropustného povlaku.
11. 11. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z nároku 5 až 9, vyznačující se tím, že těsnící část nepropustného povlaku je konstruována jako nezávislá na nepropustném povlaku a následně trvale uchycena na nepropustný povlak.
12. 12. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z nároků 5 až 10, vyznačující se tím, že těsnící část nepropustného povlaku je tvořena trubkou, uvnitř které může být umístěna nafukovací obálka.
13. 13. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že alespoň jedna stěna kanálu je upravena pro nafukování a vyfukování mezi polohami, kdy je nafouklá a kdy vypuštěná, přičemž těsnící část nepropustného povlaku je upravena pro její sevření stěnami kanálu.
14. 14. Protipovodňová ochranná zábrana podle nároku 13, vyznačující se tím, že těsnící část

    9999

    9 99 ► 9

    I 9

    999 nepropustného povlaku přiléhá k okraji těsnícího nepropustného povlaku, přičemž uvedený okraj je opatřen lemem nebo hranou.
15. 15. Protipovodňová ochranná zábrana podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že alespoň jeden těsnící prostředek je tvořen vodotěsným zipem, přičemž každý nepropustný povlak nese jednu polovinu vodotěsného zipu na svém okraji pro spojení, kdy uvedené poloviny vodotěsného zipu jsou upraveny pro vratné vzájemné spojení.
16. 16. Protipovodňová ochranná zábrana podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že alespoň jeden těsnící prostředek pozůstává z tuhé těsnící lišty, nesoucí na sobě dvě poloviny vodotěsného zipu, přičemž každý nepropustný povlak nese jednu polovinu vodotěsného zipu na svém okraji, pro spojení polovin vodotěsného zipu.
17. 17. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zábrana dále zahrnuje prostředek pro skladování, jenž je konstruován a upraven pro uložení nepropustného povlaku pokud je tento nepoužíván, přičemž umožňuje, aby se nepropustný povlak mohl pohybovat mezi polohou, kdy je uložen a polohou, kdy je rozvinut.
18. 18. Protipovodňová ochranná zábrana podle nároku 17, vyznačující se tím, že prostředek pro skladování je uložen v oblasti průniku pláště budovy s terénem, přičemž prostředek pro skladování má podélný rozsah v podstatě rovnající se podélnému rozsahu průčelí nebo více průčelí budovy, které má být překryto zábranou.
19. 19. Protipovodňová ochranná žábrana podlé nároku 18, vyznačující se tím, že prostředek pro skladování je zapuštěn do rýhy v terénu.
20. 20. Protipovodňová ochranná zábrana podle nároku 17, vyznačující se tím, že prostředek pro skladování je uchycen na plášti budovy, v místě přiléhajícím k terénu, přičemž mezi prostředkem pro skladování a pláštěm budovy je v podstatě vodotěsné těsnění.
21. 21. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z nároků 17 až 20, vyznačující se tím, že prostředek pro skladování je opatřen prostředkem pro zabránění průniku vody skrze prostředek pro skladování, přičemž tento prostředek je veden kolem okraje nepropustného povlaku.
22. 22. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z nároků 17 až 21, vyznačující se tím, že prostředek pro skladování sestává ze žlabu s víkem, přičemž po uzavření víka se vytvoří v podstatě vodotěsné těsnění mezi víkem, žlabem a nepropustným povlakem, když nepropustný povlak je v rozvinuté poloze.

    ··· · • · · 9 4 4 · • β · · 444 · · · * • · 4 9 9 4 4 · • 9 · 4 4 · 44
23. 23. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z nároků 17 až 22, vyznačující se tím, že prostředek pro skladování dále zahrnuje zabudovanou hřídel, přičemž nepropustný povlak je skladován jako válec uložený v této hřídeli.
24. 24. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zábrana je opatřena dvěma podélně vedenými prostředky pro utěsnění, upravenými pro vzájemné, v podstatě vodotěsné, spojení, s jedním nebo dvěma nepropustnými povlaky, přičemž každý těsnící prostředek je uchycen k plášti budovy v podstatě pomocí vodotěsného utěsnění mezi pláštěm budovy a těsnícím prostředkem, kdy podélná osa těsnícího prostředku je v podstatě orientována svisle.
25. 25. Protipovodňová ochranná zábrana, podle některého z předcházejícího nároku, vyznačující se tím, že nepropustný plášť je laminovaný, zahrnující alespoň jednu vrstvu nepropustného materiálu, přičemž alespoň jedna vrstva je z výstužného materiálu.
26. 26. Protipovodňová ochranná zábrana, podle nároku 25, vyznačující se tím, že zábrana je upravena tak, že po rozvinutí, plocha nepropustného povlaku odvrácená od budovy, je tvořena výstužným materiálem.
27. 27. Protipovodňová ochranná zábrana podle nároku 25 nebo 26, vyznačující se tím, že výstužným materiálem je tkanina.
28. 28. Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z předcházejících nároku, vyznačující se tím, že nepropustný povlak je alespoň z části vytvořen z materiálu ze skupiny tvořené butylkaučukem, polyvinylchloridem a pryží.
29. 29) Protipovodňová ochranná zábrana podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že nepropustný povlak zahrnuje alespoň jeden podélně vedený výstužný prvek.
30. 30. Protipovodňová ochranná zábrana, podle nároku 29, vyznačující se tím, že každý výstužný prvek je tuhá tyč.
31. 31. Protipovodňová ochranná zábrana, podle nároku 29 nebo 30, vyznačující se tím, že každý výstužný prvek je umístěn na nebo v nepropustném povlaku, přičemž je veden v podstatě ve vodorovném směru, je-li nepropustný povlak rozvinut.
32. 32. Protipovodňová ochranná zábrana, podle některého 29 až 31, vyznačující se tím, že každý výstužný prvek prochází mezi dvěma okraji nepropustného povlaku, přičemž každý konec alespoň jednoho výstužného prvku je upraven a konstruován pro záběr s omezovacím prostředkem, přilehlým k uvedeným okrajům nepropustného povlaku, když je tento rozvinut.

    ··»· ·· ·· ·*»· • ······ · ··· · · · · 9 9 9

    9 9 9 9 999 9 9 · * • ·· · · 9 9 9
33. 33. Protipovodňová ochranná zábrana, podle nároku 32, vyznačující se tím, že omezovači prostředek je upraven pro ochranu konce výstužného prvku při pohybu ve směru rovnoběžném s podélnou osou výstužného prvku.
34. 34. Způsob ochrany stavby před zatopením vodou, vyznačující se tím, že protipovodňová ochranná zábrana, podle některého z nároků 1 až 33, se nainstaluje kolem budovy.
35. 35. Způsob podle nároku 34, vyznačující se tím, že občanské budovy nebo průmyslové stavby.