CZ20022594A3

CZ20022594A3 - Vyorávač brázd

Info

Publication number: CZ20022594A3
Application number: CZ20022594A
Authority: CZ
Inventors: Ignatz Wendling; Larry Patrick Ferguson
Original assignee: Deere & Company
Priority date: 2000-01-28
Filing date: 2001-01-19
Publication date: 2003-09-17
Also published as: AR035565A1; CZ298093B6; CA2312622C; BR0100167B1; RU2264697C2; CN1308842A; CA2312622A1; PL212614B1; CN100448343C; EP1263275A1; HUP0203833A2; WO2001054484A1; EP1263275B1; DE50108085D1; UA76100C2; MXPA01001013A; BR0100167A; RU2002123059A; ES2253351T3; US6347594B1

Description

Vynález se týká vyorávače brázd, s jedním, kolem osy otočným kotoučem, vyorávajícím brázdu v půdě, jedním prvým kolem a jedním druhým kolem, která jsou ve styku s půdou, a jejichž společným působením na protilehlých stranách brázdy je materiál vložený do brázdy zahrnován zeminou, přičemž prvé kolo je otočně upraveno na prvé ose a druhé kolo je otočně upraveno na druhé ose.

Dosavadní stav techniky

Zemědělské nářadí k vyorávání brázd a vkládání osiva nebo hnojivá do brázdy tohoto typu je známo z patentového spisu US 4 760 806 A. Toto nářadí obsahuje šikmo skloněný kotouč s kolem pro nastavení hloubky, které je upraveno poblíž přední strany kotouče, dále secí radlici a trubku pro přívod osiva, upravenou na zadní straně kotouče. Za kotoučem se nachází větší počet zahrnovacích nebo přítlačných kotoučů, které zpracovávají půdu a zahrnují brázdu, do které bylo před tím prostřednictvím trubky pro přívod osiva dopraveno osivo. Kola pro zahrnování brázdy se nacházejí v relativně velké vzdálenosti od kotouče, a dostávají se do styku s půdou teprve za zadní hranou kotouče.

V patentovém spise US 2 920 587 A je zobrazen vyorávač brázd se dvěma kotouči. Brázda vytvořená prvým kotoučem je zahrnována druhým kotoučem, který současně vytváří druhou brázdu. Osivo nacházející se v ) )

Ϊ f > Μ > >

Í11 ) ' * ϊ ) ) 5 i 5 1 1 ) ) ) ί > ) » druhé brázdě, je do půdy zatlačováno prostřednictvím přítlačných kol, nacházejících se až za zadní hranou druhého kotouče.

Ve francouzském patentovém spise 2 041 925 A je zobrazen vyorávač brázd se dvěma, vzájemně pod úhlem skloněnými kotouči, k vytvoření brázdy. Za nimi je uspořádáno přítlačné jedno kolo a dvě zahrnovací kola, která se nacházejí v relativně velké vzdálenosti od kotoučů.

V evropském patentovém spise 0 117 745 A je popsán vyorávač brázd, který obsahuje dva, po stranách vedle sebe vzájemně uspořádané kotouče, které vytvářejí vždy jen jednu brázdu. Ve směru těchto kotoučů pak následuje jedno přítlačné kolo, které je rovněž uspořádáno v poměrně velké vzdálenosti za kotouči.

Vyorávač brázd se secí radlicí, která se ve směru pohybu nachází v podstatě v zákrytu za kotoučem, je zobrazen rovněž v patentovém spise US 5 595 130 A.

Je důležité, aby osivo dopravované do brázdy prostřednictvím vyorávače brázd, bylo uloženo v konstantní hloubce, a to z důvodu rovnoměrného klíčení a optimálního růstu. Vyorávače brázd jsou často opatřeny zahrnovacími koly nebo přítlačnými koly, která se však nacházejí v poměrně velké vzdálenosti za secí radlicí. Faktické zahrnování brázdy je tak prováděno až po určitém čase, co bylo osivo vloženo do brázdy. Osivo tak má možnost pohybu na dně brázdy, což má za následek, že je rozloženo plošně, namísto v řádku. Osivo se může v brázdě rovněž pohybovat směrem nahoru, proniknout na povrch půdy, což má za následek, že nevyklíčí. Za účelem zvýšení produktivity, je současným trendem setí nebo hnojení prováděné při velkých rychlostech, čímž je tento problém pohybu osiva v brázdě nebo ί ) > >

ί ϊ 1 » ί > ) ) > >

) ) ·>

( ( } ! » 1 ί i » i ί >

I > > ) i pohybu na povrch půdy, jen umocněn. Kromě toho může mít spodní část radlice mírně sraženou hranu, nebo může být opatřena břitem, zejména zasahuje-li do větší hloubky. Problém však spočívá vtom, když zemina nesprávným procesem setí padá zpět do brázdy, což narušuje ukládání osiva.

Různá zemědělská secí nářadí, popsaná například v patentových spisech US 5 092 255 A, US 5 673 638 A a US 5 918 557 A jsou použitelná pro zamezení pohybu osiva v brázdě, nebo pro zatlačení osiva do brázdy, avšak důsledkem toho jsou různá přídavná zařízení, která zvyšují cenu tohoto nářadí a jsou náročnější na údržbu. Některé konstrukce mohou omezovat odstraňování nečistot

Podstata vynálezu

Vynález si klade základní úkol, vytvořit zlepšené provedení vyorávače brázd, kterým by byly odstraněny shora uvedené problémy.

Vyorávač brázd podle vynálezu obsahuje nejméně jeden kotouč k vytvoření brázdy, který je z pravidla upevněn otočně na závěsné tyči, a oproti dopřednému směru je odkloněn přibližně o 5°. Poté, co bylo osivo vloženo na dno brázdy, jsou za účelem zahrnutí brázdy na protilehlých stranách kotouče upraveny dvě kola, která osivo zatlačují do brázdy. Stěny brázdy představují terénní vlny . Pohybem zeminy způsobeným těmito koly se osivo dostává na dno brázdy, kde zaujímá konstantní hloubku. Včasný pohyb zeminy rovněž zabraňuje tomu, aby osivo v důsledku velké rychlosti zemědělského nářadí a rychlosti dopadu osiva do brázdy, se odráželo ode dna brázdy a vyskakovalo z ní, což má za následek lepší kontrolu umístění osiva. Bezprostřední uspořádání kol v oblasti zadní strany kotouče zmenšuje rovněž délku zemědělského nářadí, zlepšuje jeho pohyb v brázdě a zmenšuje váhu ) i l u i i > J ΐ ; .

i } ) J ) ϊ Ί >

i 5 ) 7 í 5 > > » > ^y . ) j >>>«>*} 1 >

>>>>>>>*’» _}j) > > ? ) > > ¹¹ ' ' nosného ramene, takže jedno z kol může být prostřednictví pružiny podstatně lépe nastavitelné vzhledem k povrchu půdy, a může tak lépe sledovat povrch půdy. Jestliže je prostřednictvím vyorávače brázd podle vynálezu dodáván do půdy dehydratovaný amoniak (NH₃) nebo obdobné hnojivo, je výhodné, aby brázda byla zahrnována bezprostředně poté, aby se zabránilo úniku plynu z půdy.

Takto vytvořený vyorávač brázd je vhodný pro setí a/nebo hnojení, které se provádí při velké rychlosti zemědělského nářadí. Vyorávač je kompaktní, má úzký profil a zamezuje odrážení osiva ode dna brázdy na povrch půdy.

Osy prvého a druhého kola jsou uspořádány za osou kotouče, čímž je umožněno bezprostřední zahrnování brázdy. Osa prvého kola je v podstatě rovnoběžná s osou druhého kola, přičemž od přímého směru mohou být tyto osy odkloněny o 85°.

Prvé kolo nemusí být určeno jen k zahrnování brázdy, nýbrž může sloužit i k nastavení hloubky. Prvé kolo může při zahrnování brázdy přitlačovat zeminu k zadní straně kotouče a/nebo stírat zeminu z kotouče, a zabraňovat tak vynášení zeminy z brázdy, zejména je-li půda vlhká, nebo lepivá. Kolo pro nastavení hloubky může být zavěšeno na rameni, přičemž nastavení hloubky lze pohodlně provádět z přední části závěsné tyče. Tím, že toto kolo je oproti poloze obvyklé u známých řešení, odsazeno dozadu, může být použit menší kotouč, který vnikne hlouběji do půdy, a který je odolnější proti nadzdvihování z půdy. Prvé kolo a druhé, zahmovací kolo, jsou vzájemně odkloněny za účelem zlepšeného odvádění nečistot mezi koly, bránícímu tak nebezpečí ucpání. Zlepšený odvod nečistot, zejména v místech jejich velkého výskytu, je při použití kol skloněných pod stejným úhlem, jednou z výhod tohoto řešení. Použitím takto, pod stejným úhlem skloněných kol, a v odstupu přesazené

J > 1 uspořádaných jednotlivých zemědělských nářadí při práci na poli, je zabráněno, aby se nečistoty od jednoho vyorávače brázd dostávaly k sousednímu vyorávači brázd.

Vyorávač brázd je vybaven zařízením (secí radlicí) k dopravě osiva a/nebo hnojivá do brázdy. Kola zahrnují brázdu bezprostředně za tímto zařízením, které je uspořádáno za zadní hranou kotouče, a je tak chráněno před poškozením uvolněnými kameny, nebo jinými předměty. Zařízení k přívodu materiálu ponechává brázdu otevřenou, do níž je prostřednictvím trubky, upravené vertikálně za osou kotouče, dopravováno osivo.

Zařízení k dopravě materiálu do brázdy je uloženo výkyvné podél horizontální osy a ke kotouči je přitlačováno pružinou. Působí tak rovněž jako zařízení pro stírání kotouče.

Zařízení k dopravě materiálu, z pohledu dopředného pohybu, má v příčném řezu profil, který se shoduje s profilem brázdy. V tomto případě má značný význam řádné přitlačení zeminy na stěnách brázdy, neboť jen tak je zaručena maximální průchodnost tohoto zařízení brázdou, a omezeno jeho opotřebení, oproti tomu, kdy dochází k uvolňování zeminy ze stěn brázdy.

Kotouč je opatřen nábojem, po jehož obvodu je v rozsahu více než 180° upraveno zařízení, chránící jej proti znečištění.

Kola nacházející se v záběru s půdou, mají podle výhodného provedení stejný odstup od zařízení k dopravě materiálu do brázdy, takže zeminu přihrnují do brázdy a stlačují ji na obou protilehlých stranách téměř současně.

Zařízení k dopravě materiálu do brázdy je opatřeno trubkou pro přívod materiálu, která má v horní části kruhový průřez a směrem dolů průběžně » 1 přechází do eliptického průřezu. Tím je umožněna velká průchodnost osiva při vysoké rychlosti zemědělského nářadí.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále objasněn na příkladných provedeních znázorněných na výkresech. Zde značí:

Obr.1 vyorávač brázd v pohledu ze strany;

Obr.2 zadní perspektivní pohled na vyorávač brázd podle obr. 1;

Obr.3 zvětšený perspektivní pohled na závěs secí radlice a na nosnou konstrukci zahrnovacího kola vyorávače brázd podle obr. 1;

Obr.4 zadní pohled na oblast uložení zahrnovacího kola podle obr. 3;

Obr. 5 pohled shora, znázorňující polohu zahrnovacího kola podle obr. 1; Obr.6 zvětšený pohled na část vyorávače brázd podle obr 1, znázorňující secí radlici a přívodní trubku materiálu, upraveno v rozsahu vnitřního obvodu kotouče;

Obr.7 pohled ze strany na přívodní trubku materiálu;

Obr.8 pohled ze předu na trubku pro přívod materiálu, podle obr. 7;

Obr.9 pohled shora na trubku pro přívod materiálu, podle obr. 7;

Obr. 10 pohled ze spodu na trubku pro přívod materiálu, podle obr. 7;

Obr.11 perspektivní pohled na známý, pravostranný vyorávač brázd, kterým je ilustrován problém tvorby hřebene a umístění setby, který je pro tento druh vyorávače brázd typický;

Obr. 12 příčný průřez brázdou vytvořenou známým vyorávačem brázd podle obr. 11, znázorňující rušivý vliv hrany zařízení na dopravu osiva na tvar brázdy;

Obr. 13 pohled na profil brázdy, při použití secí radlice podle vynálezu, jejíž profil je shodný s profilem brázdy;

) > J i > i >

Ϊ J J > ) } » > í } ) » i ř i 1 >

) ) ) Ί 1 i > 1 I Ί

I ) ) -t ) ) ') J y )>>*> i)i) ·» >

Obr. 14 schematický pohled na uspořádání většího počtu zemědělských nářadí podle obr. 1, která jsou uspořádána ve vzájemných odstupech;

Obr. 15 zadní perspektivní pohled na vyorávač brázd, s některými nevyznačenými díly, pro lepší znázornění secí radlice a trubky pro přívod materiálu

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna sestava vyorávače brázd 10, který je příčnou nosnou trubkou, nebo závěsem 12 spojen se zemědělským nářadím, například řádkovacím secím strojem, který se pohybuje dopředu nad úrovní půdy ve směru šipky. Do vyorávačem brázd 10 vytvořené brázdy F je ukládán různý materiál, například osivo a/nebo hnojivo. Se závěsem 12 zemědělského nářadí je spojena svorka 16, která zahrnuje spodní výkyvné ložisko 18, ve kterém je uložen přední vrchní konec závěsné tyče 20. Poblíž spodního, resp. zadního konce závěsné tyče 20 je umístěna opěra 24 pružiny 26, která stlačuje spodní konec této soustavy, a omezuje pohyb závěsné tyče 20 kolem výkyvného ložiska 18 směrem dolů, jestliže závěs 12 zemědělského nářadí má být z polohy znázorněné na obr. 1, ve které se nachází při práci na poli, zaklopen do transportní polohy.

Kotouč 30, opatřený nábojem 33 uloženým na ložisku 34, je otočný kolem osy 32, upravené na spodním konci závěsné tyče 20. Osa 32 je vzhledem ke směru pohybu zemědělského nářadí mírně vykloněna, přibližně o 5°, čímž dochází ve směru pohybu rovněž i k vychýlení kotouče 30, které je seznatelné z polohy přední strany 36 a zadní strany 37 kotouče 30, znázorněné na obr. 2. Vychýlením kotouče 30 vznikne v blízkosti zadní strany 37 kotouče 30 zastíněná oblast 38.

I ) 1 ) ! η > > ’ , > ) η > > >

Jako zemědělské nářadí, pro dopravu materiálu do brázdy, je použita secí radlice 40, která je prostřednictvím kyvného uložení 42, nacházejícího se nad ložiskem 34, výkyvné spojena se spodním koncem závěsné tyče 20. Vrchní část 44 secí radlice 40, v úseku od kyvného uložení 42 k náboji 33, tvoří do oblouku vykrojená plocha 46, jejíž tvar v podstatě odpovídá vnějšímu tvaru náboje 33. S vrchní částí 44 secí radlice 40 je spojena její spodní část 48. Do oblouku vykrojená plocha 46 obepíná náboj 33 po jeho obvodě v podstatě pod úhlem větším, než 180°, a vytváří tak povrchovou plochu, která zabraňuje znečištění osy 32 kotouče 30, způsobené případným vniknutím zeminy mezi kotouč 30 a secí radlici 40.

Na obr. 3 je znázorněna pružina 52 ve tvaru písmene U, která má v podstatě dvě horizontální ramena 54, z nichž jedno doléhá na vnitřní povrchovou plochu plochého prvku 56, který je upevněn na povrchu výkyvného prvku 58 vrchní části 44 secí radlice 40, přičemž výkyvný prvek 58 je se závěsnou tyčí 20 spojen prostřednictvím čepu 60. Druhé horizontální rameno 54 pružiny 52 doléhá na vnitřní povrchovou plochu plochého prvku 62, který je upevněn proti spodnímu konci závěsné tyče 20. Jak je zřejmé z obr. 3, pružina 52 tlačí secí radlici 40 ve směru hodinových ručiček kolem osy kyvného uložení 42 k zadní straně 37 kotouče 30. Nahoře na vrchní části 44 secí radlice 40 upevněný dorazový prvek 66 naráží na plochý prvek 62, a omezuje tak výkyv secí radlice 40 ve směru hodinových ručiček. Tímto uspořádáním vytvářejícím předpětí, je podstatně zmenšeno znečištění a zlepšena ochrana jednotlivých komponentů.

Spodní část 48 secí radlice je vytvořena jako opotřebení odolný odlitek, jehož okraj (hranu) 70 tvoří zakřivený obrys, probíhající od špičky 72, nacházející se vpředu pod osou 32 kotouče 30, až ke spodnímu úseku 74, který, jak je zřejmé z obr. 1, 2 a 6, se nachází za osou 32, poblíž obvodu

5 7 i i ’· » ί i } lil '5 · )5)7 ) /51) >

, ) J -i I Í > 5)5 ; > > J ) í ) ’ ·>»>·»> > > >» * ’ kotouče 30. Bráno z pohledu dopředného pohybu, celá secí radlice 40 je uspořádána uvnitř ochranné zastíněné oblasti 38, vytvořené kotoučem 30. Rovněž ze strany je secí radlice 40 chráněna obvodem kotouče 30 , čímž je podstatně zvýšena její ochrana. Spodní část 48 secí radlice 40 je tvarována tak, že její tvar je přizpůsoben stěně brázdy, přičemž není rozhodné, jaká je zvolena pracovní hloubka secí radlice 40. Tím je podstatně zmenšeno nebo zamezeno narušení zeminy, když se secí radlice 40 pohybuje v brázdě, vytvořené před tím kotoučem 30. V důsledku toho může být na secí radlici připevněna podstatně širší trubka pro přívod osiva, než u secích radlic, jejichž tvar není přizpůsoben tvaru brázdy. Tím, že secí radlice 40 je svým tvarem přizpůsobena brázdě, je zabráněno tomu, aby uvolněná zemina padala do brázdy dříve, než je do ní vloženo osivo, nebo jiný materiál. Rovněž při otáčení zemědělského nářadí do příslušného směru, jehož důsledkem je vytvoření užší brázdy, radlice udržuje brázdu stále otevřenou, takže i v tomto případě může být osivo dopraveno do nejspodnější části brázdy.

Trubka 80 pro přívod osiva nebo jiného materiálu je připojena k zadní straně secí radlice 40 prostřednictvím šroubů 81, a v podstatě se nachází v zastíněné oblasti 38 vytvořené kotoučem 30. Vyústění 82 trubky 80 je přímo za spodní částí 48 secí radlice 40. Jak je zřejmé z obr. 1 a 6, ze strany je trubka 80 chráněna před kameny a podobnými předměty celou plochou kotouče 30. Za účelem dosažení velké průchodnosti materiálu trubkou 80, při vyšší provozní rychlosti zemědělského nářadí, se profil trubky 80 od vrchního kruhového průřezu 86 ( obr. 7 až 10) zužuje až do spodního eliptického průřezu 88, který se z důvodu ochrany nachází přímo za spodní částí 48 secí radlice 40. Zadní úsek 88a spodního eliptického průřezu 88 je seříznut vzhledem k horizontální rovině přibližně pod úhlem 30°, takže spodní eliptický průřez 88 trubky 80 se směrem dozadu otevírá, avšak nepřesahuje obvod kotouče 30. Spodní eliptický průřez 88 trubky 80 je nepatrně menší, než vrchní > ϊ ) ) > i » 5 ) >

'i i ) i i i ’ 5 > ) >

kruhový průřez 86. Trubka 80 pro přívod materiálu je ke kotouči 30 orientována vertikálně pod malým úhlem, a po celé své délce vykazuje nepatrné zúžení, umožňující setí osiva při velmi vysokých rychlostech zemědělského nářadí. Podle příkladného provedení je délka trubky 80 pro přívod materiálu od 305 do 356 mm, vrchní kruhový průřez 86 má průměr kolem 35 mm, který se ke spodnímu eliptickému průřezu 88 zužuje o 18 mm. Trubka 80 pro přívod materiálu, jejíž průměr je kolem 13 mm, může být rovněž využita například pro vpravování dehydratovaného amoniaku (popřípadě jiných plynných látek) do před tím, prostřednictvím kotouče 30 vytvořené brázdy, nebo jí může být dopravováno kapalné hnojivo.

Sestava 91. prvého kola 101 je nastavitelně upevněna v blízkosti přední strany 36 kotouče 30, sestava 92 druhého kola je nastavitelně upevněna blízkosti zadní strany 37 kotouče 30. Sestava 91 prvého kola 101 obsahuje rameno 94, jehož střední část 95, která je prostřednictvím výkyvného uložení 96, v místě před osou 32 kotouče 30, výkyvné kolem osy 97, spojena se závěsnou tyčí 20. Střední část 95 ramene 94 se rozprostírá nad nábojem 33, poté rameno 94 směřuje dolů, až k náboji 98, na kterém je kolo 101 uloženo otočně kolem osy 102, která je v podstatě rovnoběžná s osou 32 kotouče 30. Prvé kolo 101 se otáčí v blízkosti přední strany 36 kotouče 30, čímž zajišťuje jeho čištění a dodržení nastavené hloubky brázdy. Mimoto kolo 101 zabraňuje tomu, aby v místě, kde zadní strana 37 kotouče 30 opouští zeminu, byla zemina vyhrnována ven z brázdy.

Sestava 91. prvého kola 101 obsahuje stavěči zařízení 104 pro nastavení hloubky, které je za účelem snadného přístupu obsluhy uspořádáno v přední části kompletní sestavy zemědělského nářadí. Stavěči zařízení 104 obsahuje rukojeť 106, která je upevněna na přední, otevřené části 108 ramene

94. Na svorce 112, která je upevněna na přední části závěsné tyče 20, jsou upevněny kolíky 110. Přední část 108 ramene 94 je zhotovena z pružného ocelového plechu, což umožňuje to, že obsluha uchopí rukojeť 106, odtáhne přední část 108 směrem ven z čepů 110, a vykloní rameno 94 do požadované vertikální polohy prvého kola 101 vzhledem ke kotouči 30. Jakmile je kolo 101 nastaveno do požadované pracovní hloubky, obsluha rukojeť 106 uvolní, a ta se pružným působením materiálu ramene 94 vrátí zpět směrem k závěsné tyči

20. Kolíky 110 upevněné na svorce 112 poté zapadnou do drážek, vytvořených v přední části 108 ramene 94. Celá soustava 91 prvého kola 101 je tak držena v požadované poloze.

Druhá sestava 92 kola 142 sestává z nosného rámu 120, jehož přední konec je výkyvné upevněn v zadní části závěsné tyče 20. Nosný rám 120 je výkyvný kolem osy 122, která se nachází nad osou 32 kotouče 30. Ložiskový čep 124 je upevněn na držáku 126, který je dále spojen s opěrou 24 pružiny

26. Pružina 128 sestává z vinutí, které obklopuje ložiskový čep 124, a z vyhnutého konce 130, který se shora opírá o hranu nosného rámu 120 a stlačuje jej dolů. Rukojeť 132, sloužící k nastavení tlaku působícího směrem dolů na nosný rám 120, je pohyblivá mezi dvojicemi čepů 134, které vyčnívají z držáku 126. Nosný rám 120 směřuje směrem dolů až k zalomenému místu 135, odkud směřuje dál ke svému konci, kde se nachází náboj 138, na kterém je uloženo druhé, resp. zahrnovací kolo 142, otočné kolem osy 143, která je vzhledem kose 102 odkloněna od přímého směru. Osa 143 je rovněž vychýlena vně směrem dolů, takže kolo 142, které je rovněž vychýleno a při zahrnování brázdy vykazuje oproti kolu, které je orientováno vertikálně, lepší účinek. Úhel odklonění osy 143 je v příčném směru větší, než úhel odklonění osy 102 v témže směru.

Jak je znázorněno na obr. 5, výkyvná osa 122 nosného rámu 120, na kterém je uloženo zahrnovací kolo 142, je odkloněna vzhledem k horizontále > i 1

2'2 ‘ 2 přibližně o 5°, a to za účelem zvětšení bočního odstupu zahrnovacího kola 142 od kola 101, pohybuje-li se zahrnovací kolo 142 přes větší množství překážek. Jestliže je nosný rám 120 vyklopen směrem nahoru, za účelem zabránění případného zablokování, které by mohlo vzniknout v důsledku nečistot, pohybuje se kolo 142 vně kotouče 30. Uspořádáním kola 142 v blízkosti zadní strany kotouče 30 uloženého na ose 32, se v porovnání s jinými zemědělskými nářadími pro vyorávání brázd, u kterých je zahrnovací kolo vlečeno, zmenší celková délka, zlepší se sledování stopy, a zmenší se váha nosného rámu 120. Kolo 142 se do styku s půdou dostane v důsledku působení pružiny 128, přičemž nejen v důsledku jeho váhy jsou umožněny jeho rychlejší reakce na povrch půdy.

Jak je znázorněno na obr. 1, kola 101 a 142 jsou ve styku s půdou na protilehlých stranách brázdy krátce za vyústěním 82 trubky 80 pro přívod materiálu, v bezprostřední blízkosti plochy, kde kotouč 30 opustí zeminu. Kontaktní plochy kol 101 a 142 na protilehlých stranách brázdy se bezprostředně po tom, co osivo dosáhne nejnižší oblasti brázdy sklopí, čímž se zabrání případnému vyskakování vkládaného materiálu do brázdy a současně zabezpečení stejnoměrné hloubky uložení osiva. Kola 101 a 142 vytvářejí terénní vlny, které výhodně podporují zhrnování brázdy. Uspořádání zemědělského nářadí, znázorněné na obr. 14, je příkladem jeho použití přesazené v odstupech, s využitím stejně vykloněných kol 101 a 142, a kotoučů 30 u jednotlivých zemědělských nářadí, za účelem zabránění toho, aby nečistoty z jednoho zemědělského nářadí zasahovaly do oblasti druhého zemědělské nářadí, ale naopak vytvářely rýhy v malých odstupech.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vyorávač brázd (10), s kotoučem (30) vytvářejícím brázdu, otáčejícím se kolem osy (32), s prvým kolem (101) a druhým kolem (142), jejichž společným působením je brázda zahrnována, přičemž prvé kolo (101), které je uspořádáno otočně kolem osy (102) a druhé kolo (142), které je uspořádáno otočně kolem osy (143), je při zahrnování osiva vloženého do brázdy ve styku s půdou na protilehlých stranách brázdy, vyznačující se tím, že části prvého kola (101) a druhého kola (142), které jsou ve styku s půdou, se ve směru pohybu vyorávače brázd (10) nacházejí před zadní hranou kotouče (30).
2. Vyorávač brázd (10) podle nároku 1, vyznačující se tím, že prvé kolo (101) je uspořádáno na jedné straně kotouče (30) a druhé kolo (142) je uspořádáno na druhé straně kotouče (30).
3. Vyorávač brázd (10) podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že přední části prvého kola (101) a druhého kola (142) jsou ve směru pohybu vyorávače brázd (10) uspořádány za osou (32) a před zadní hranou kotouče (30).
4. Vyorávač brázd (10) podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že osa (102) prvého kola (101) je vpodstatě rovnoběžná s osou (32) kotouče (30), která je ve směru příčném vzhledem k dopředném směru vyorávače brázd (10) vykloněna o úhel 5°, nebo menší.
5. Vyorávač brázd (10) podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že prvé kolo (101) je současně kolo sloužící pro nastavení hloubky a pro zahrnování brázdy a přitlačování zeminy kolem zadní hrany kotouče (30), kterým jsou rovněž odstraňovány nečistoty od kotouče (30).

i¹» } ; 3

3 í i » ) i 3 3 1
6. Vyorávač brázd (10) podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že je opatřen zařízením k dopravě materiálu do brázdy, které je uspořádáno na jedné straně kotouče (30), přičemž prvé kolo (101) a druhé kolo (142) za tímto zařízením zahrnují brázdu vytvořenou kotoučem (30).
7. Vyorávač brázd (10) podle nároku 6, vyznačující se tím, že zařízení pro dopravu materiálu do brázdy má vyústění (82), které se ve směru pohybu vyorávače brázd (10) nachází před předními stranami prvého a druhého kola (101 a 142), takže kola (101 a 142) zahrnují zeminu do brázdy, jakmile je do její spodní části dopraveno osivo.
8. Vyorávač brázd (10) podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že zařízení pro dopravu materiálu do brázdy je uloženo výkyvné kolem horizontální osy v kyvném uložení (42), přičemž zařízení pro dopravu materiálu do brázdy je ke kotouči (30) přitlačováno pružinou (52) upravenou nad jeho horizontální osou.
9. Vyorávač brázd (10) podle jednoho z nároků 6 až 8, vyznačující se tím, že profil zařízení pro dopravu materiálu do brázdy je volen tak, že odpovídá profilu brázdy vytvořené kotoučem (3).
10. Vyorávač brázd (10) podle jednoho z nároků 6 až 9, vyznačující se tím, že kotouč (30) je opatřen nábojem (33), který zařízení pro dopravu materiálu do brázdy obklopuje v rozsahu úhlu větším než 180°.
11. Vyorávač brázd (10) podle jednoho z nároků 6 až 10, vyznačující se tím, že části kol (101 a 142) které jsou v záběru s půdou, jsou ve směru pohybu vyorávače brázd (10) v podstatě ve stejném odstupu od zařízení pro dopravu

5 ) materiálu do brázdy, takže kola (101 a 142) na protilehlých stranách přihrnují zeminu do brázdy téměř současně.
12. Vyorávač brázd (10) podle jednoho z nároků 6 až 11, vyznačující se tím, že zařízení pro dopravu materiálu do brázdy je opatřeno trubkou (80), jejíž vrchní kruhový průřez přechází do spodního eliptického průřezu.
13. Vyorávač brázd (10) podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že druhé kolo (142) je upevněno na zadním konci nosném rámu (120), který je na svém předním konci uložen výkyvné v ose (122), přičemž osa (122) je ve směru příčném, vzhledem k dopřednému pohybu vyorávače brázd (10), odkloněna, čímž se za účelem usnadnění odstranění nečistot mezi kolem (142) a kotoučem (30) když je nosný rám (120) nazdvižen, pohybuje druhé kolo (142) směrem ven od kotouče (30).