CZ20021534A3

CZ20021534A3 - Upínací element vstřikovacího ventilu paliva a vstřikovací zařízení paliva

Info

Publication number: CZ20021534A3
Application number: CZ20021534A
Authority: CZ
Inventors: Albrecht Baessler; Thomas Fuerst
Original assignee: Robert Bosch Gmbh
Priority date: 2000-09-01
Filing date: 2001-08-25
Publication date: 2003-10-15
Also published as: WO2002018777A1; EP1315901A1; US6684860B2; WO2002018777A8; CN1388863A; KR20020044178A; JP2004507662A; US20030101969A1; DE10043084A1

Description

Upínací element vstřikovacího ventilu paliva a vstřikovací zařízení paliva

Oblast techniky

Vynález se týká upínacího elementu vstřikovacího ventilu paliva, který je možné vložit do úložného vrtaného otvoru hlavy válce spalovacího motoru, pro přímé vstřikování paliva do spalovacího prostoru spalovacího motoru, s prvním stupňovitým kroužkem, alespoň částečně obepínajícím vstřikovací ventil paliva, který má tlačnou plochu ventilu, která může přiléhat na vstřikovací ventil paliva. Vynález—s-e—dále týká—vstřikovacího zářízření paliva s rozdělovač im potrubím paliva, se vstřikovacími ventily paliva, k přímému vstřikování paliva do spalovacích prostorů spalovacího motoru, které jsou přes připojovací nátrubky spojeny s rozdělovacím potrubím paliva, a které je možné vložit do úložných vrtaných otvorů hlavy válce spalovacího motoru, s upínacími elementy, které vstřikovací ventily paliva alespoň částečně obepínají, a které mají první stupňovitý kroužek, přiléhající tlačnou plochou ventilu na vstřikovací ventil paliva.

Dosavadní stav techniky

Ze spisu JP-OS 08-312503 A je znám upínací element ve formě přidržovače. Přidržovač zachycuje vstřikovací ventil paliva proti relativně vysokému spalovacímu tlaku, který panuje ve spalovacím prostoru spalovacího motoru. Přidržovač přitom zabírá do dvou obvodově protilehlých míst na nákružku vstřikovacího ventilu paliva, přičemž nákružek přiléhá svou spodní stranou na horní stranu hlavy ·· ·· ·· -- - » · · · · · · to to to to • · · * · toto · drží. Přidržovač je přitom

08-312503 A je nevýhodný v válce, čímž vstřikovací ventil paliva přitažen k hlavě válce upínacím šroubem

Přidržovač známý ze spisu JP-OS tom, že upínací šroub je jen obtížně přístupný, jestliže je již vstřikovací ventil paliva namontován. Pokud je rozdělovači potrubí paliva montováno teprve po přidržovači a ten je potom předepnut na definovanou přidržovači sílu, nemohou se tak vstřikovací ventily paliva už dále pohybovat nebo se mohou pohybovat jen za vynaložení velké síly a nemohou se přizpůsobit tolerancím na spojovacích místech rozdělovacímu potrubí, které je u vysokotlakých vstřikovacích systémů pevné. Těsného spojení pak je možné dosáhnout jen těžko nebo vůbec ne. Jestliže se upínací šrouby přitahují teprve po montáži rozdělovacího potrubí paliva, pak jsou zase těžko přístupné.

Ze spisu DE 197 35 665 Al je dále známé přidržovači zařízení, vytvořené jako upínací patky, podobné přidržovači známému ze spisu JP-OS 08-312503 A. U přidržovacího zařízení má hlava válce vybrání, ve kterém je uspořádán nákružek vstřikovacího ventilu paliva, takže tento nákružek vstřikovacího ventilu, na který působí přidržovači zařízení, je ponořen do hlavy válce. Důsledkem jsou však již uváděné nevýhody.

Ze spisu DE 197 56 102 Al je znám upínací element, který vstřikovací ventil paliva drží v úložném otvoru hlavy válce spalovacího motoru a který se opírá o rozdělovači potrubí paliva. Upínací element sestává ze spirálové pružiny, která se rozprostírá mezi úložným místem pružiny vstřikovacího ventilu paliva a úložným místem pružiny rozdělovacího potrubí paliva. Ze spisu DE 197 56 102 Al je pro montáž dále známé uspořádání jednoho nebo více montážních třmenů, které vstřikovací ventil paliva, rozdělovači potrubí paliva a spirálové ·· pružiny předepínají a přidržují je až do okamžiku montáže v jejich daných polohách.

Nevýhodou upínacího elementu, známého ze spisu DE 197 56 102 Al je, že potřebné vysoké upínací síly jsou pomocí spirálové pružiny jen těžko dosažitelné. Stejně tak je nevýhodné, že pokud je montována předem smontovaná jednotka z rozdělovacího potrubí paliva, upínacích elementů a vstřikovacích ventilů paliva, jsou potřebné dodatkové montážní třmeny. Konečně je nevýhodné také to, že s montáží rozdělovacího potrubí paliva musejí být současně napínány všechny spirálové pružiny a přizpůsobování jednotlivým vstřikovacím ventilům paliva eventuálním tolerancím v každém úložném vrtaném otvoru není prováděno postupně.

Podstata vynálezu

Tyto nevýhody odstraňuje upínací element vstřikovacího ventilu paliva, který je možné vložit do úložného vrtaného otvoru hlavy válce spalovacího motoru, pro přímé vstřikování paliva do spalovacího prostoru spalovacího motoru, s prvním stupňovitým kroužkem, alespoň částečně obepínajícím vstřikovací ventil paliva, který má tlačnou plochu ventilu, která může přiléhat na vstřikovací ventil paliva, podle vynálezu, jehož postatou je, že první stupňovitý kroužek má na své straně, odvrácené od tlačné plochy ventilu alespoň jednu obvodovou skloněnou plochu, která je v záběru s odpovídající obvodovou skloněnou plochou druhého stupňovitého kroužku, který má protilehlou tlačnou plochu, a že skloněné plochy jsou uspořádány tak, že první stupňovitý kroužek a druhý stupňovitý kroužek jsou při relativním vzájemném pootočení od sebe axiálně odtlačovány. Uvedené nevýhody dále odstraňuje vstřikovací zařízení paliva s rozdělovacím potrubím paliva, se vstřikovacími ventily paliva, k přímému vstřikování paliva do spalovacích prostorů spalovacího motoru, které jsou přes připojovací nátrubky spojeny s rozdělovacím potrubím paliva, a které je možné vložit do úložných vrtaných otvorů hlavy válce spalovacího motoru, s upínacími elementy, které vstřikovací ventily paliva alespoň částečně obepínají, a které mají první stupňovitý kroužek, přiléhající tlačnou plochou ventilu na vstřikovací ventil paliva, přičemž první stupňovitý kroužek má na své straně, odvrácené od tlačné plochy ventilu, alespoň jednu obvodovou skloněnou plochu, která je v záběru s odpovídající obvodovou skloněnou plochou druhého stupňovitého kroužku, který protilehlou tlačnou plochou přiléhá na přiřazený připojovací nátrubek rozdělovacího potrubí paliva, a že skloněné plochy jsou uspořádány tak, že první stupňovitý kroužek a druhý stupňovitý kroužek jsou při relativním vzájemném pootočení od sebe axiálně oňtlačovany.

Výhodné je, když první stupňovitý kroužek a druhý stupňovitý kroužek mají koaxiální vrtané otvory, do kterých je možné vložit vstřikovací ventil paliva a připojovací nátrubek rozdělovacího potrubí paliva. Tím je možné dosáhnout malé konstrukční velikosti a příznivého uspořádání upínacího elementu, protože pro zachycení upínací síly je potřebný pouze obvodový nákružek kolem vstřikovacího ventilu paliva. Upínací element může být dále výhodně veden ve vrtaných otvorech.

Výhodné je, když první stupňovitý kroužek a druhý stupňovitý kroužek jsou vzájemně soustředně vedeny osazením prvního stupňovitého kroužku nebo druhého stupňovitého kroužku, které zabírá do odpovídajícího osazení axiálního vrtaného otvoru druhého stupňovitého kroužku. Díky tomu může být upínací element proveden jako kompaktní uzavřený konstrukční prvek, který může být při montáži použit jako samostatný element.

•:tZ

Výhodné je, když první stupňovitý kroužek a druhý stupňovitý kroužek mají na obvodu axiálně posuvný čep, otočně uložený rovnoběžně s osou stupňovitého kroužku s příčně probíhajícím vrtaným otvorem. Dále, když vrtaným otvorem je závitový otvor a je upraven šroub vedený ve vrtaném otvoru druhého čepu, který do závitového otvoru zabírá. První a druhý stupňovitý kroužek se tak mohou vzájemně pootáčet a nastavovat upínací sílu upínacího elementu. Šrouby mohou být přednostně uspořádány tak, že jsou dobře přístupné tím, že osy šroubů směřují od roviny, tvořené alespoň přibližně vstřikovacími ventily paliva a rozdělovacím potrubím paliva a neleží v této rovině.

Vstřikovací zářížení pálivá podle vynálezu je naproti tomu vůči výše popsanému stavu techniky výhodné v tom, že působení přidržovací síly se děje proti rozdělovacímu potrubí paliva. Nejsou tak potřebné žádné dodatečné konstrukční prvky a je tak získán výhodný konstrukční prostor. Rovněž může být volně zvoleno pořadí upínání.

Přehled obrázků na výkresech

Upínací element podle dosavadního stavu techniky a příklad provedení vynálezu jsou blíže vysvětleny v následujícím popisu a podle zjednodušených obrázků, na kterých znamená obr. 1 upínací element podle dosavadního stavu techniky, kterým je v úložném vrtaném otvoru upnut vstřikovací ventil paliva, obr. 2 upínací element podle vynálezu, vestavěný mezi pouze částečně znázorněným rozdělovacím potrubím paliva a pouze částečně znázorněným vstřikovacím ventilem paliva.

obr. 3 upínací element podle vynálezu z obr. 2 ve znázornění v řezu a s částečně v řezu znázorněným rozdělovacím potrubím paliva, obr. 4 detailní výřez IV z obr. 3, obr. 5 pohled na rovinu řezu, označenou na obr. 2 symbolem V s přitahovacím zařízením tvořeným šroubem, obr. 6 upínací element podle vynálezu, vestavěný mezi rozdělovacím potrubim paliva, pouze částečně znázorněným, a pouze částečně znázorněným vstřikovacím ventilem paliva v pohledu z boku, pootočeným vůči bočnímu pohledu na obr. 2 o 90°.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje upínací element podle dosavadního stavu techniky. Tento upínací element je proveden ve formě přidržovače 1_, který drží vstřikovací ventil paliva 2 v úložném vrtaném otvoru 3_. Vstřikovací ventil 2 paliva je spojen s pevným rozdělovacím potrubím 4 paliva, jak je běžné u vstřikovacích ventilů, které vstřikují palivo pod vysokým tlakem přímo do spalovacího prostoru. Přidržovač 2 má úložnou opěru 5_, která přiléhá na hlavu 6. válce, znázorněnou zde pouze částečně a v řezu a upevňovací element, vytvořený jako šroub 7_. Šroub 7. prochází ramenem 8. páky přidržovače i a je zašroubován do závitového vrtaného otvoru 9 hlavy 6. válce.

• · · · fr · «

Rameno 8. páky se vidlicovitě rozděluje kolem vstřikovacího ventilu 2. paliva. Vstřikovací ventil 2. má osazení 10. na jehož radiální plochu doléhají půlkulaté tlačné palce 11, které jsou vytvarovány na konci vidlicovitého úseku ramene 8. páky přidržovače 1_. Přes podložku

12. která svou kulovou plochou 13 umožňuje úhlové vyrovnání, přitahuje šroub 7 rameno 8. páky, které se přes úložnou opěru 5. opírá o hlavu 6. válce směrem k této hlavě 6, jestliže je šroub ]_ zašroubováván hlouběji do závitového vrtaného otvoru 9. Tím je přes tlačné půlkulaté palce 1 Γ, z nichž je na zvoleném úseku obrázku patrný pouze jeden, vyvoláváno působení napínací síly na vstřikovací ventil 2 paliva ve směru do úložného vrtaného otvoru 3. přes vidlicovitý konec ramene 8. páky, a to přes dva vzhledem k obvodu vstřikovacího ventilu 2 paliva protilehlé body osazení 10. Tato upínací síla drží vstřikovací ventil 2 paliva v úložném vrtaném otvoru 3. proti tlaku ve zde neznázorněném spalovacím prostoru. Dále je na obr. ₄1 znázorněn připojovací konektor 14 pro regulaci vstřikovacího ventilu 2. paliva a těsnění 15 vůči spalovacímu prostoru. Rozdělovači potrubí 4 paliva je se vstřikovacím ventilem 2. paliva spojeno přes připojovací nátrubek 14a.

Obvykle jsou upraveny úzké prostorové poměry, zejména po stranách a nad hlavou válců, protože je žádoucí kompaktní konstrukce spalovacího motoru. Navíc je rozdělovači potrubí 4 paliva uspořádáno pokud možno bezprostředně nad vstřikovacími ventily 2 paliva a zpravidla je ještě o něco přesunuto od středu hlavy válce. Tím bylo dosaženo zde znázorněného uspořádání, u kterého středová osa 16 šroubu 7. prochází při svém prodloužení rozdělovacím potrubím 4 paliva. Z tohoto důvodu je nasazení nářadí při montáži rozdělovacího potrubí 4 paliva možné pouze ze strany a s možností volného pohybu jen v jedné rovině a často mu brání další konstrukční skupiny, zejména zapalování nebo palivové potrubí.

• * · 0 0 '· »

Obr. 2 znázorňuje upínací element podle vynálezu, uspořádaný mezi pouze částečně zobrazeným rozdělovacím potrubím 17 paliva a s pouze částečně zobrazeným vstřikovacím ventilem 18 paliva, který je vsazen do hlavy 26 válců. První stupňovitý kroužek 19 má tlačnou plochu 20 ventilu, která nepřímo přiléhá na vstřikovací ventil 18. paliva. Na straně, odvrácené od vstřikovacího ventilu 18 paliva a od tlačné plochy 20 ventilu, má první stupňovitý kroužek 19 větší počet obvodových skloněných ploch 21, ktéré jsou zde uspořádány na obvodě v jednom směru a se stejným stoupáním, a které tvoří vždy jeden úsek šroubové plochy.

Druhý stupňovitý kroužek 22 má protilehlou tlačnou plochu 23, která přiléhá na osazení rozdělovacího potrubí paliva 17. Na své straně, přivrácené vstřikovacímu ventilu 18 paliva, má druhý stupňovitý kroužek 23 rovněž větší počet obvodových skloněných ploch 24. Protilehlá tlačná plocha 23 přiléhá na připojovací nátrubek 25 rozdělovacího potrubí paliva 1 7. Dále je na obrázku znázorněna středová osa 27, která odpovídá ose zde neznázorněného úložného vrtaného otvoru vstřikovacího ventilu 18 paliva v hlavě válce 26. Obvodové skloněné plochy 21, 24 prvního stupňovitého kroužku 19 a druhého stupňovitého kroužku 22 jsou svým stoupáním a orientací rotace vzájemně sladěny tak, že spolupůsobí, respektive vzájemně do sebe zabírají ve smyslu orientace závitu. Skloněné plochy 21. 24 jsou provedeny například v podobě pilových zubů.

Obr. 2 znázorňuje ještě připojovací zástrčku 28 vstřikovacího ventilu 18 paliva, která ve zde znázorněném provedení spojuje vstřikovací ventil 18 paliva s elektricky ovládaným ovladačem. Dále jsou zde znázorněny části tahového zařízení 29. které jsou však zakryty většími díly, které umožňují vzájemné otáčení prvního a • · · · · · · · ···· »··· ·· . * ·· ···· druhého stupňovitého kroužku 19. 22. a které jsou následně v detailu popsány na obr. 5.

Ve zde znázorněném stavu bez napětí přiléhají jednotlivé obvodové skloněné plochy 21 prvního stupňovitého kroužku 19 na odpovídající obvodové skloněné plochy druhého stupňovitého kroužku 22 tak, že každá obvodová skloněná plocha 21, 24 přiléhá celým svým povrchem na odpovídající obvodové skloněné plochy 21, 24· Pokud se první stupňovitý kroužek 19 a druhý stupňovitý kroužek 22 vzájemně pootočí, kloužou obvodové skloněné plochy 21, 24 po sobě a vzájemně od sebe první stupňovitý kroužek 19 a druhý stupňovitý kroužek 22 odtlačují. Tlačná plocha 20 ventilu a protilehlá tlačná plocha 23 se od sebe pohybují v axiálním směru vzhledem ke středové ose 27.

Když tlačná plocha 20 ventilu na vstřikovacím ventilu 18 paliva a protilehlá tlačná plocha 23 přiléhají na připojovací nátrubek 25 rozdělovacího potrubí 17 paliva, tlačí upínací element vstřikovací ventil 1 8 paliva do úložného vrtaného otvoru hlavy 26 válce a opírá se přitom o rozdělovači potrubí 17 paliva. Volbou stoupání obvodových skloněných ploch 21, 24 může být určována působící přítlačná síla v závislosti na síle, se kterou se vzájemně otáčejí první stupňovitý kroužek 19 a druhý stupňovitý kroužek 22. Výhodně je tak možné dosáhnout zejména velké přítlačné síly.

Pomocí počtu obvodových skloněných ploch 21, 24 a jejich stoupání lze obdržet maximální délku v axiálním směru vůči středové ose 27. přes níž mohou být první stupňovitý kroužek 19 a druhý stupňovitý kroužek 22 vzájemně odtlačovány. Tak mohou být vyrovnávány i velké tolerance v axiálním směru vůči středové ose 27, které se vyskytují mezi rozdělovácím potrubím 17 paliva a vstřikovacím ventilem 18 paliva. Upínací element také nepotřebuje ·» »· >

* · · a ···· »<·· žádný další upevňovací bod na hlavě 26 válce, jako jsou šrouby 7 na obr. 1 u známého přidržovače. Konstrukční velikost upínacího elementu podle vynálezu je celkem výhodně malá.

Obr. 3 znázorňuje upínací element podle vynálezu z obr. 2 ve stejném pohledu, ale v řezu a s rozdělovacím potrubím 17 paliva, znázorněným v částečném řezu. Stejné elementy jsou na obr. 3 označeny totožnými vztahovými značkami jako na obr. 2. Vstřikovací ventil 18 paliva je rovněž znázorněn jen částečně a je vsazen do hlavy 26 válce. Připojovací nátrubek 25 rozdělovacího potrubí 17 paliva je přes přítokový vrtaný otvor 35 spojen s rozdělovači trubkou 34 rozdělovacího potrubí 17 paliva. Středová osa 27, která je na obrázku znázorněna, odpovídá ose zde neznázorněného úložného vrtaného otvoru vstřikovacího ventilu 18 paliva v hlavě 26 válce.

Připojovací nátrubek 25 má dále osazení s menším průměrem 36. které je vedeno v koaxiálním vrtaném otvoru 3 1 prvního stupňovitého kroužku 19 a v koaxiálním vrtaném otvoru 32 druhého stupňovitého kroužku 22, které zde mají stejné průměry. Tak je upínací element vzhledem k připojovacímu nátrubku 25 rozdělovacího potrubí 17 paliva vůči středové ose 27 radiálně definován.

Vstřikovací ventil 18 paliva je přítokovým úsekem 37 vsazen do vrtaného otvoru 38 připojovacího hrdla 25 rozdělovacího potrubí 17 paliva. Kruhové těsnění 39 utěsňuje přítokový úsek 37 vstřikovacího ventilu 18 paliva vůči vrtanému otvoru 38 připojovacího hrdla 25.. Vstřikovací ventil 18 paliva má v řezu znázorněné tlakové pouzdro 40, které přiléhá na první stupňovitý kroužek 19 a které má například v oblasti připojovací zástrčky 28 vybrání. Toto tlakové pouzdro 40 může být také vytvořeno jako jeden díl s vstřikovacím ventilem 18 paliva. Obr. 2 znázorňuje ještě připojovací zástrčku 28 vstřikovacího ventilu » ♦ · · · · · · · • · » · · · · * ·>·· ··«* ·· '· *'♦ ··»· paliva, kterým je ve zde znázorněném provedení ventil 18 s elektricky ovládaným ovladačem, a dále částečně tahové zařízení 29.. Obě součásti budou následně detailně vysvětleny podle obr. 5.

Obr. 4 znázorňuje detailní výřez IV z obr. 3. První stupňovitý kroužek 19 přiléhá tlačnou plochou 20 ventilu na tlačné pouzdro 40. vstřikovacího ventilu 18 paliva. Druhý stupňovitý kroužek 22 přiléhá protilehlou tlačnou plochou 23 na osazení 30 připojovacího nátrubku 25 rozdělovacího potrubí 17 paliva. Obvodové skloněné plochy 21 prvního stupňovitého kroužku 19 a obvodové skloněné plochy 24 druhého stupňovitého kroužku 22 nejsou vytvarovány radiálně směrem dovnitř až ke koaxiálnímu vrtanému otvoru 31 prvního stupňovitého kroužku 19 a koaxiálnímu vrtanému otvoru 32 druhého stupňovitého kroužku 22. První stupňovitý kroužek 19 má osazení 33, které je vedeno v osazení 41 koaxiálního vrtaného otvoru 3 2 druhého stupňovitého kroužku 22..

Díky tomuto provedení upínacího elementu je možné, že vstřikovací ventil 18 paliva a připojovací nátrubek 25 vstřikovacího ventilu 17 paliva jsou vsazeny do sebe. Těsnění pomocí kruhového těsnění 39 může být vyzkoušeno již při výrobě předem smontované jednotky, skládající se z vstřikovacího ventilu 18 paliva, upínacího elementu a rozdělovacího potrubí 17 paliva, protože upínací element podle vynálezu v nezatíženém stavu nepůsobí na vstřikovací ventil 18 žádnými silami a součásti tak zůstávají ve vzájemně vyzkoušené poloze. Upínací element podle vynálezu má také výhodnou malou konstrukční velikost a je veden koaxiálními vrtanými otvory 31, 32 osazením o menším průměru 36 připojovacího nátrubku 25.. Pomocí osazení 33 prvního stupňovitého kroužku 19., které je vedeno v osazení 41 koaxiálního vrtaného otvoru 32 druhého stupňovitého kroužku 32, té ···· k » 1 » · · ♦ é ·* ··>·

21, 24 nemohou » » · • · • · ·♦> · je také zajištěno, že se obvodové skloněné plochy vzájemně radiálně pohybovat.

Obr. 5 znázorňuje v pohledu ze shora druhý stupňovitý kroužek 22 v rovině řezu, označené na obr. 2 jako V. Díly vstřikovacího ventilu 18 paliva a připojovacího nátrubku 25, které leží uvnitř koaxiálních vrtaných otvorů 3 1. 32 prvního stupňovitého kroužku 19 a druhého stupňovitého kroužku 22. nejsou pro zjednodušení znázorněny. První stupňovitý kroužek 19 je na obr. 5 zakryt druhým stupňovitým kroužkem 22. Tahové zařízení 29 sestává z prvního podvojného oka 42. které je spojeno s prvním stupňovitým kroužkem 19 a z druhého podvojného oka 43, které je spojeno s druhým stupňovitým kroužkem 22. V prvním podvojném oku 42 je otočně a axiálně posuvně uložen první čep 44. Odpovídajícím způsobem je ve druhém podvojném oku 43 otočně a axiálně posuvně uložen druhý čep

45. Druhý čep 45 má závitový otvor, do kterého je příčně vsazen šroub

46. Ve vrtaném otvoru prvního čepu 44 je veden šroub 46 a na tento první čep 44 přiléhá šroub svou hlavou 47.

Jestliže je šroub zašroubováván do závitového otvoru druhého čepu 45. přitahuje hlava 47 šroubu druhý čep 45 ve směru prvního čepu 44. První stupňovitý kroužek 19 a druhý stupňovitý kroužek 22 se přes první podvojné oko 42 a druhé podvojné oko 43 relativně vzájemně pootáčejí a napínají tak upínací element. Protože první stupňovitý kroužek 19 a druhý stupňovitý kroužek 22 se ve směru osy čepů 44. 45 pohybují od sebe, šroub 46 v závitovém otvoru druhého čepu 45 a vrtaném otvoru 46 prvního čepu 44 by se pootočil. Tomu je zabráněno tím, že čepy 44, 45 se mohou axiálně pohybovat, čímž může být vyrovnán vzájemný pohyb prvního stupňovitého kroužku 19 a druhého stupňovitého kroužku 22 směrem od sebe.

4 4

4' 4'

4

44·· * »

4 4

4 4 ·· 4» ·> 4:

·

4 •444’ 444.·

Obr. 6 znázorňuje upínací element podle vynálezu, zastavěný mezi pouze částečně znázorněným rozdělovacím potrubím 17 paliva a pouze částečně znázorněným vstřikovacím ventilem 18 paliva v bočním pohledu, pootočeném vůči bočnímu pohledu na obr. 2 o 90°. Stejné konstrukční prvky jsou opět opatřeny totožnými vztahovými značkami.

Pohled znázorňuje vstřikovací ventil 18 paliva s připojovací zástrčkou 28 a s hlavou 26 válce. Mezi připojovacím nátrubkem 25. rozdělovacího potrubí 17 paliva a vstřikovacím ventilem 18 paliva leží první stupňovitý kroužek 19 a druhý stupňovitý kroužek 22. V prvním podvojném oku 42, spojeném s prvním stupňovitým kroužkem 19, je veden první čep 44. Hlava 47 šroubu přiléhá na tento první čep 44. První čep 44 se může v prvním podvojném oku 42 posouvat ve směru své osy.

Hlava 47 šroubu je dobře přístupná pro nástroj, protože, jak je znázorněno na obr. 6, může být uspořádána tak, že směřuje od spalovacího motoru. Tím lze snadno dosáhnout toho, že hlava 47 šroubu není překryta jinými konstrukčními prvky a je možné na ni odpovídajícím nástrojem dosáhnout.

Claims

1. Upínací element vstřikovacího ventilu (18) paliva, který je možné vložit do úložného vrtaného otvoru hlavy (26) válce spalovacího motoru, pro přímé vstřikování paliva do spalovacího prostoru spalovacího motoru s prvním stupňovitým kroužkem (19), alespoň částečně obepínajícím vstřikovací ventil (18) paliva, který má tlačnou plochu (20) ventilu, která může přiléhat na vstřikovací ventil (18) paliva, vyznačující se tím, že první stupňovitý kroužek (19) má na své straně, odvrácené od tlačné plochy (20) ventilu alespoň jednu obvodovou skloněnou plochu (21), která je v záběru s odpovídající obvodovou skloněnou plochou (24) druhého stupňovitého kroužku (22), který má protilehlou tlačnou plochu (23), a že skloněné plochy (21, 24) jsou uspořádány tak, že první stupňovitý kroužek (19) a druhý stupňovitý kroužek (22) jsou při relativním vzájemném pootočení od sebe axiálně odtlačovány.

2. Upínací element podle nároku 1, vyznačující se tím, že první stupňovitý kroužek (19) a druhý stupňovitý kroužek (22) mají koaxiální vrtané otvory (31, 32), do kterých je možné vložit vstřikovací ventil (18) paliva a připojovací nátrubek (25) rozdělovacího potrubí (17) paliva.

3. Upínací element podle nároku 2, vyznačující se tím, že první stupňovitý kroužek (19) a/nebo druhý stupňovitý kroužek (22) jsou vedeny v koaxiálních vrtaných otvorech (31, 32) přes osazení připojovacího nátrubku (25) rozdělovacího potrubí (17) paliva o malém průměru (36).

4. Upínací element podle jednoho z nároků 1 až 3, >· »·>· • » · • a ·

1 i 1 i · · »· ».

%'·

Hit lili ·· ,·· j: · i i- i iii ii i·· i

ivyznačující se tím, že první stupňovitý kroužek (19) a druhý stupňovitý kroužek (22) jsou vzájemně soustředně vedeny přes osazení (33) prvního stupňovitého kroužku (19) nebo druhého stupňovitého kroužku (22), které zabírá do odpovídajícího osazení (41) axiálního vrtaného otvoru (32) druhého stupňovitého kroužku (23).

5. Upínací element podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že první stupňovitý kroužek (19) a druhý stupňovitý kroužek (22) jsou vzájemně soustředně vedeny pouzdrem, které je uspořádáno ve společném vrtaném otvoru prvního stupňovitého kroužku (19) a druhého stupňovitého kroužku (22).

6. Upínací element podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že první stupňovitý kroužek (19) a druhý stupňovitý kroužek (22) mají na obvodu vždy jeden tahový element a mezi těmito dvěma tahovými elementy je upraveno tahové zařízení (29), přičemž při vzájemném tahu těchto tahových elementů jsou první stupňovitý kroužek (19) a druhý stupňovitý kroužek (22) od sebe vzájemně axiálně odtlačovány.

7. Upínací element podle nároku 6, vyznačující se tím, že tahový element každého stupňovitého kroužku (19, 22) sestává z axiálně posuvného čepu (44, 45), otočně uloženého rovnoběžně s osou stupňovitého kroužku (19, 22) a každým čepem (44, 45) prochází příčně probíhající vrtaný otvor.

8. Upínací element podle nároku 7, vyznačující se tím, že vrtaným otvorem čepu (45) je závitový vrtaný otvor, a tahovým zařízením je šroub (46), vedený ve vrtaném otvoru druhého čepu (44), který zabírá do závitového vrtaného otvoru.

a ♦

• * ·:»

9· • to toto·· to# • · · ·.. ·;

• to · to ·' • · · # # · • · · ·

9. Upínací zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že tahové zařízení je uspořádáno na obvodě prvního stupňovitého kroužku (19) a druhého stupňovitého kroužku (22) takovým způsobem, že osa šroubu (46) leží přibližně kolmo k rovině, která je určena alespoň přibližně pevným rozdělovacím potrubím (17) paliva podél jeho podélného rozměru a vstřikovacím ventilem (18) paliva, s tímto potrubím spojeným.

10. Upínací element podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že skloněné plochy (21, 24) stupňovitých kroužků (19, 22) jsou vytvořeny na způsob pilových zubů.

11. Vstřikovací zařízení paliva s rozdělovacím potrubím (17) paliva, se vstřikovacími ventily (18) paliva, k přímému vstřikování paliva do spalovacích prostorů spalovacího motoru, které jsou přes připojovací nátrubky (25) spojeny s rozdělovacím potrubím paliva (17), a které je možné vložit do úložných vrtaných otvorů hlavy (26) válce spalovacího motoru, s upínacími elementy, které vstřikovací ventily (18) paliva alespoň částečně obepínají, a které mají první stupňovitý kroužek (19), přiléhající tlačnou plochou (20) ventilu na vstřikovací ventil (18) paliva, vyznačující se tím, že první stupňovitý kroužek (19) má na své straně, odvrácené od tlačné plochy (20) ventilu, alespoň jednu obvodovou skloněnou plochu (21), která je v záběru s odpovídající obvodovou skloněnou plochou (24) druhého stupňovitého kroužku (22), který protilehlou tlačnou plochou (23) přiléhá na přiřazený připojovací nátrubek (25) rozdělovacího potrubí (17) paliva, a že skloněné plochy (21, 24) jsou uspořádány tak, že první stupňovitý kroužek (19) a druhý stupňovitý kroužek (22) jsou při relativním vzájemném pootočení od sebe axiálně odtlačovány.