CZ20021392A3

CZ20021392A3 - Konstrukce podporující přestup tepla pro vnitřně konvekčně chlazené reakční profily

Info

Publication number: CZ20021392A3
Application number: CZ20021392A
Authority: CZ
Inventors: Ricardo Trindade; Michael Papple; William Abdel-Messeh; Ian Tibbott
Original assignee: Pratt & Whitney Canada Corp.
Priority date: 1999-10-22
Filing date: 2000-10-11
Publication date: 2002-10-16
Also published as: CA2383959A1; DE60017437T2; DE60017437D1; CZ298450B6; JP2003533621A; WO2001031170A1; EP1222367B1; US6406260B1; CA2383959C; EP1222367A1

Description

Vynález se týká chlazení součástí, vystavených horké plynové atmosféře a zejména se týká konstrukcí reakčních profilů, které jsou uvnitř chlazeny.

Dosavadní stav techniky

Je dobře známé chladit konstrukce reakčních profilů, jako jsou lopatky plynových turbin nebo listy, vystavené atmosféře horkého plynu obíháním chladící tekutiny vnitřními chladícími kanály, vytvořenými uvnitř konstrukce reakčního profilu, aby se snížila hladina tepelných napětí a snížila se vrcholová teplota reakčního profilu v konstrukci reakčního profilu a tak chrání integritu konstrukce a;její životnost.

U uplatnění u plynové turbiny, jsou reakčni profily obvykle chlazeny vzduchem částí tlakového vzduchu, vycházejícího z kompresoru plynové turbiny.. Aby se zachovala celková Tičinnost plynové^tijTbiny, je potřeba použít co možná“ nejméně vzduchu pro chlazení konstrukce reakčního profilu. Proto je snaha použít účinně chladící vzduch. Např. vyložená patentová přihláška GB č. 2 112 467 podaná 3. prosince 1981 jménem Schwarzman a kol. popisuje chlazený reakčni profil, mající v náběžné hraně chladící kanál, ve kterém je několik stejných narážecích pásků a majících stejnou velikost, orientováno šikmo k podélné ose chladícího kanálu, aby se zvýšila turbulence v oblasti náběžné hrany lopatky, která je obvykle nejvíce tepelně zatíženou částí reakčního profilu.

Patent USA č. 4 416 585 vydaný 22. listopadu 1983 (Ábel Messeh) a patent USA č. 4 514 144 vydaný 30. dubna 1985 (Lee) oba popisují chlazenou lopatku, mající vnitřní chladící kanál, ve které je pár žeber stejné velikosti šikmo uspořádaných, aby tvořily mezi sebou kanál pro vedení chladící tekutiny podél zvolené dráhy proudění pro zvýšení koeficientu přestupu tepla, zatímco se současně minimalizuje pokles tlaku chladící tekutiny ve vnitřním chladícím kanálu.

Evropská patentová přihláška EP 0 939 196 A2 zveřejněná 1. září 1999 popisuje iopatku plynové turbiny, mající vnitřní chladící kanál náběžné hrany opatřený několika narážecími pásky uspořádanými ve vzájemném rozestupu, ve dvou řadách ekvidistantních od náběžné hrany lopatky. Narážecí pásky obou řad mají stejnou výšku a šířku. Řady mají stejnou lineární hustotu narážecích pásků.

Německá patentová přihláška DE 195 26 917 A1 zveřejněná 23. ledna 1997 popisuje lopatku plynové turbiny, mající vnitřní chladící kanál opatřený vedle sebe. umístěnými narážecími pásky podobné výšky a šířky. Řady narážecích pásků mají stejnou lineární hustotu.

I když konstrukce pro napomáhání přestupu tepla popsaná ve shora, zmíněných odkazech jsou účinná, bylo zjištěno, že je potřeba nová a zdokonalená konstrukce pro napomáhání přestupu tepla, která umožňuje variabilní proudění chladivá a rozdělení koeficientu přestupu tepla, které lze nastavit podle; nestejnoměrného venkovního tepelného zatížení.

Podstata vynálezu

Je proto úkolem předloženého vynálezu vytvořit novou a dokonalejší konstrukci podporující přestup tepla, která je upravena pro účinné použití chladící tekutiny, aby konvekčně chladila konstrukci reakčního profilu plynové turbiny.

Je také úkolem předloženého vynálezu vytvořit takovou konstrukci pro napomáhání přestupu tepla, která umožňuje měnitelné rozložení chladícího proudu a koeficientu přestupu.

Proto je podle předloženého vynálezu vytvořena konstrukce chlazeného reakčního profilu plynové turbiny, mající náběžnou hranu, vnitřní chladící kanál náběžné hrany, kterým cirkuluje chladicí tekutina, aby konvekčně chladila v

• to « to toto· to ·· · · konstrukci reakčního profilu, a konstrukci podporující přestup tepla, vytvořenou uvnitř vnitřního chladícího kanálu náběžné hrany. Konstrukce podporující přestup tepla obsahuje několik narážecích pásků, uspořádaných tak, aby způsobily, aby chladící tekutina proudila směrem k náběžné hraně v páru proti sobě se otáčejících vírů, což podporuje přestup tepla na náběžné hraně.

Dalším znakem předloženého vynálezu je provedení konstrukce chlazeného reakčního profilu pro plynovou turbinu, obsahující první a druhou protilehlou boční stěnu, které jsou vzájemně spojené v podélně procházející náběžné a odtokové hraně, alespoň jeden podélně procházející chladící kanál, kterým proudí chladící tekutina, aby konvekčně chladila konstrukci reakčního profilu a konstrukci podporující přestup tepla uvnitř vnitřního chladícího kanálu. Konstrukce podporující přestup tepla obsahuje několik narážecích pásků, uspořádaných uvnitř chladícího kanálu, aby se dosáhlo různé rozložení koeficientu přestupu tepla. Každý z narážecích pásků má výšku (h) a šířku (w), určující poměr w/h. Uvnitř řady narážecích pásků, se alespoň jedna z hodnot: výška (h), šířka (w), poměr w/h mění podél příčné osy vzhledem k vnitřnímu chladícímu kanálu. To výhodně vytvoří různé proudění a rozložení koeficientu přestupu tepla, což umožňuje snížení požadavků na chladící proud.

Podle dalšího znaku vynálezu předloženého vynálezu je vytvořen způsob chlazení náběžné hrany reakčního profilu plynové turbiny, mající vnitřní chladící kanál náběžné hrany, procházející mezi první a druhou boční stěnou, obsahující následující kroky: vytvoření konstrukce podporující přestup tepla uvnitř vnitřního kanálu náběžné hrany, směrující chladící tekutinu do vnitřního chladícího kanálu náběžné hrany a způsobující, že chladící tekutina proudí směrem k náběžné hraně v páru proti sobě se otáčejících vírů, což podporuje přestup tepla v náběžné hraně.

Přehled obrázků na výkrese

Příkladné provedení konstrukce podporující přestup tepla podle předloženého vynálezu je znázorněno na připojených výkresech, kde ti * · • 9 · · • ‘9 9 ti ti ti ti ti ti · ti ti · obr. 1 je částečný podélný řez vnitřně konvekčně chlazené lopatky podle prvního provedení předloženého vynálezu;

obr. 2 je řez 2a - 2a z obr. 1; obr. 2b je řez 2b - 2b z obr. 1;

obr. 3 je částečný podélný řez vnitřně konvekčně chlazenou lopatkou podle druhého provedení předloženého vynálezu;

obr. 4 je zvětšený řez 4 - 4 z obr. 3; a obr. 5 je částečný podélný řez vnitřně konvekčně chlazenou lopatkou podle třetího provedení vynálezu.

Popis příkladu provedení

Na obr. 1, 2a a 2b je znázorněna vnitřně konvekčně chlazená lopatka 10, vhodná pro použití jako lopatka běžné plynové turbiny (neznázorněna).

Chlazená lopatka 1Ό obsahuje kořenovou část 12, plochou část 14 a dútou reakční část 16. přes kterou proudí spalovací plyny vznikající ve spalovacím zařízení (neznázorněno), tvořícího část plynové turbiny. Kořenová část 12, plochá část 14 a reakční část 16 jsou obvykle odlity vcelku jako jednotková konstrukce..

Podle jednoho provedení předloženého vynálezu chlazená lopatka 10 prochází radiálně z rotoru (neznázorněn) a je k němu připojena kořenovou částí

12. Kořenová část 12 určuje tekutinový kanál 18, který je v tekutinovém spojení se zdrojem tlakové chladící tekutiny, obvykle tlakovým vzduchem vznikajícím v kompresoru (neznázorněný) plynové turbiny.

Dutá reakční část 16 obsahuje tlakovou boční stěnu 20 a sací boční stěnu 22, vzájemně spojené v podélně procházejících náběžných a odtokových hranách 24 a 26. Reakční část 16 dále obsahuje koncovou stěnu 28 na jejím vzdálenějším konci. Jak je patrno na obr. 1, 2a a 2b, reakční část 16 určuje vnitřní chladící kanál 29 uspořádaný serpentinovitě a kterým prochází chladící vzduch, aby konvekčně chladil lopatku 10, jak je označeno šípkami 27 na obr. 1.

β • · 4 » to to ·· ·· *to · 3 to to 3 toto· toto#

Chladící kanál 29 obsahuje chladící kanál 30 náběžné hrany 24, procházející v příčném nebo podélném směru lopatky 10 u její stěny 24 náběžné hrany. Chladící kanál 30 náběžné hrany 24 je v proudovém spojení s kanálem 18 a prochází ke koncové stěně 28 lopatky 10, kde chladící vzduch se vychyluje o 180° ke střednímu chladícímu kanálu 32, jak je znázorněno na obr. 1. Chladící vzduch potom proudí podélně do středního chladícího kanálu 32 směrem ke kořenové části 12 lopatky 10 před tím, než se vychýlil o 180° podélně do chladícího kanálu 34 vlečné hrany 26 , která prochází ke koncové stěně 28 a ve kterém je uspořádáno několik sloupků 36 mezi tlakovou a sací boční stěnou 20 a 22 chlazené lopatky Chladící vzduch je obvykle vypouštěn z chladícího kanálu 34 odtokové hrany 26 několika výfukovými otvory 38, vytvořenými ve zvolených místech přes odtokovou hranu 26, jak vidět na obr. 2a a 2b.

Chladící kanál 30 náběžné hrany 24 je vymezen tlakovými a sacími bočními stěnami 20 a 22, stěna 24 náběžné hrany a přepážka 40 prochází v podélném směru lopatky 10 mezi tlakovou a sací boční stěnou 20 a 22. Jak je patrno z obr. 1, přepážka 40 tvoří mezeru mezi koncovou stěnou 28, aby mohl chladící vzduch proudit z chladícího kanálu 30 náběžné hrany 24 do středního nebo tětivového chladícího kanálu 32. Podobně druhá přepážka 42 (viz. obr. 2a a 2b) prochází podélně-z-konGové-stěny-ŽS-ehlazenéHopatkyTŤO^směrem^ke^kořéříové^částinZ’ mezi tlakovou a sací boční stěnou 20 a 22 pro oddělení středního chladícího kanálu 32 od chladícího kanálu 34 vlečné hrany 26 a to způsobí, že chladící vzduch proudí v serpentinovitě směrem k výfukovým otvorům 38, vytvořeným přes vlečnou hranu 26 chlazené lopatky 10.

Vnější tepelné zatížení je obvykle mnohem důležitější na náběžné hraně 24 a zejména v náběžném bodu P, na ní ležícím. Dále, vnější povrch oblasti náběžné hrany reakční části 16, který je vystaven horkému plynu je velký ve srovnání s tím, který je vystaven chladícímu vzduchu. Proto je potřeba podpořit přestup tepla na chladící vzduch v oblasti náběžné hrany lopatky 10, aby se udržely požadavky na chladící proud na minimu.

*9 9 ·· «9 ě »1 fc 9 4· 4 9 «99* 9 9 » • 9 9 · 9 9 · · 9 4' 9

Bylo zjištěno, že tím, že chladící vzduch proudí směrem k náběžné hraně 24 v páru proti sobě se točících vírů Ví a V₂ (viz obr. 4), lze dosáhnout účinné chlazení v této oblasti lopatky.

Podle jednoho provedení předloženého vynálezu se toho dosáhne vytvořením konstrukce podporující přestup tepla, obsahující narážecí pásky nebo žebra, mající různé rozměry ve svém podélném směru, rozměry narážecích pásků jsou nastaveny tak, aby vytvářely požadované směry proudění a zvýšení místního koeficientu přestupu tepla podle nejednotného vnějšího tepelného zatížení, působícího na lopatku 10.

Zejména, jak je znázorněno na obr. 1, 2a a 2b, první seskupení rovnoběžných narážecích pásků 44s různých rozměrů prochází od vnitřní plochy sací boční stěny 22 v úhlu © vzhledem k podélné ose chladícího kanálu 30 náběžné hrany nebo ve směru chladícího proudu. Hodnota úhlu © můžé^! být obsažena v rozsahu 20° až 60°. Avšak výhodný rozsah úhlu © je mezi 40° až 60°. Jak je vidět na obr. 2a a 2b, druhé seskupení rovnoběžných narážecích pásků nebo žeber 44p různých rozměrů prochází od vnitřní plochy tlakové boční stěny 20. Narážecí pásky 44p jsou rovnoběžné a střídavě uspořádány vzhledem k narážecím páskům 44s tak, abv~narážeOínrá^kv^44p~ay4š~pročlTázelv střídavě postupně přes chladící kanál 30 náběžné hrany.

Narážecí pásky 44p a 44s mohou nebo nemusí procházet k přepážce 40 a jsou v určitém odstupu od stěny náběžné hrany 24.

Chladící kanál 30 náběžné hrany má obecně trojúhelníkový průřez a výšku (H) v každém bodě podél linie, která je kolmá k hlavní linii chladícího kanálu 30 náběžné hrany, jak je vidět na obr. 2a. Narážecí pásky 44p a 44s mají výšku (h) (viz obr. 2a) a šířku (w) (viz obr. 1), tvořící poměr w/h. Výhodná hodnota poměru w/h je v rozsahu 0,05 až 20 včetně. Výhodná hodnota výšky pásku k výšce kanálu h/H je v rozsahu 0,05 až 1,0 včetně.

Rozměry každého narážecího pásku 44s a 44 p se obvykle postupně zmenšují od jejich prvního konce 46 k druhému konci 48, druhý konec je uspořádán proti proudu od prvního konce 46 a blíže v náběžné hraně 24. Šířka (w), výška (h) a/nebo poměr w/h se může měnit podél délky každého narážecího pásku 44s a 44p, aby se vytvořil požadovaný vzor proudění, který bude podporovat přestup tepla v oblasti náběžné hrany lopatky 10.

Narážecí pásky 44p a 44s jsou obvykle odlity vcelku s přidruženou boční stěnou 20 a 22.

Obvyklé narážecí pásky 49p a 48s jednotné velikosti mohou být uspořádány ve středním chladícím kanálu 32, aby v něm podporovaly přestup tepla. Orientace narážecích pásků 44p, 44s a 48s mohou být obvykle stejné. Je nutno poznamenat, že vířivý pohyb vzduchu lze převádět z jednoho kanálu do dalšího.

Avšak nemusí to být nutně tento případ protože může být vyrovnár

180° obrat a potom znovu uveden do pohybu další sadou narážecích pásků.

Podle druhého provedení předloženého vynálezu, které je znázorněno na obr. 3 a 4, chladící vzduch může proudit v páru proti sobě se otáčejících vírů Ví a V^uvnitřtrojúhelníkovéhiJTŤebo^lichoBežníkovehb kanálu, uspořádáním několika narážecích pásků 144s a 144p uvnitř kanálu, které jsou stejné, ale mají různé rozměry.

Zejména, jak je vidět na obr. 3, první seskupení rovnoběžných narážecích pásků 144s prochází od sací boční stěny 122 a přepážky 140 příčně vzhledem ke směru proudění a podélné ose chladícího kanálu 110 náběžné hrany. Avšak je nutno poznamenat, že narážecí pásky 144s nemusí nutně procházet až k přepážce 140. Každý narážecí pásek 144s má jednotné rozměry. Narážecí pásky 144s jsou jednotně rozloženy podél podélné osy chladícího kanálu 130 náběžné hrany. Druhé seskupení rovnoběžných narážecích pásků 145s, které jsou na vzdálenějším konci prvních narážecích pásků 144s, prochází od sací boční stěny 122. Narážecí pásky 145s jsou uspořádány těsněji u náběžné hrany 124 než první seskupení narážecích pásků 144s. Všechny narážecí pásky 145s mají stejné ·· 9 9 0 9 · ♦ 9 0 9 0 9

9 99 9 9 9

9 9 9 · · ·

9 » 9 9

9»9 9 9 9 ·β

rozměry. Druhé narážecí pásky 145s jsou obvykle menší než první narážecí pásky 144s. Výška (h) a šířka (w) narážecích pásků 145s je menší než výška (h) a šířka (w) narážecích pásků 144s. Rozměry narážecích pásků 144s a 145s jsou určeny tak, aby poskytovaly potřebné rozdílně rozložené koeficienty přestupu tepla přes chladící kanál 130 náběžné hrany.

Jak je zřejmé z obr. 3, druhé narážecí pásky 145s jsou jednotně podélně rozloženy uvnitř chladících kanálů 130 náběžné hrany. Rozteč mezi sousedními narážecími pásky 145s je menší než rozteč mezi sousedními narážecími pásky 144s.

Jak je zřejmé z obr. 4, třetí a čtvrté odpovídající seskupení narážecích pásků 144p a 145p, které jsou stejné, ale mají různé rozměry, prochází z tlakové boční stěny 120 směrem dovnitř do chladícího kanálu 130 náběžné hrany. Třetí a čtvrté seskupení narážecích pásků 144p /1 Kn jo I JC příslušně podélně střídavě uspořádáno vzhledem k příslušným prvním a druhým seskupením narážecích pásků 144s a 145s.

V chladícím kanálu 130 náběžné hrany, uspořádání narážecích pásků 144s, 444p7 T45s a145p žpŮšobí.^žě chradící vzduch proudí v páru proti sobě’ se otáčejících vírů V! V₂. První vír V-ι určuje linii víru procházející od oblasti náběžné hrany obvykle rovnoběžně s vnitřní plochou tlakové boční stěny 120 a potom zpět k oblasti náběžné hrany. Podobně, druhý vír Vj určuje linii víru, která prochází od oblasti náběžné hrany obvykle rovnoběžně k vnitřní ploše sací boční stěny 122 a potom zpět k oblasti náběžné hrany.

Dále, navíc k prvnímu provedení, druhé provedení má tu výhodu, že je výrobně snazší a umožňuje různě rozteče pro různé velikosti narážecích pásků.

V jiném provedení znázorněném na obr. 5, první seskupení narážecích pásků 244 různých rozměrů a druhé seskupení narážecích pásků jednotné velikosti 245 prochází z tlakové boční stěny 220 stejně tak jako ze sací boční stěny 222 chlazené lopatky 200. Je nutno poznamenat, že jakákoliv obměna ti * · » • ti ti tititi titi tititi ti ti ·» prvních dvou provedení předloženého vynálezu lze použít v některém kanálu, aby se dosáhlo potřebných výsledků.

Je nutno poznamenat, že předložený vynález by mohl být použit u různých chladících schémat, včetně chladících kanálů náběžné hrany, které procházejí pouze půl cesty k náběžné hraně. Také kanál náběžné hrany může končit v 90° obratu místo 180° obratu, jak bylo popsáno dříve. Je také nutno poznamenat, že zbývající chladící schéma, tj. za náběžným chladícím kanálem, je nepodstatné pro funkci předloženého vynálezu. Konečně je nutno poznamenat, že předložený vynález není omezen na velké narážecí pásky poblíž kořene reakčního profilu a menší poblíž jeho konce.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny, mající náběžnou hranu (124, 224), vnitřní chladící kanál (130, 230) náběžné hrany, kterým obíhá chladící tekutina pro konvekční chlazení konstrukce (116, 216) reakčního profilu, kanál (116, 216), mající stranu náběžné hrany blíž k náběžné hraně (124, 224) než svou druhou stranu a uvnitř vnitřního chladícího kanálu (130, 230) náběžné hrany je uspořádána konstrukce podporující přestup tepla, která obsahuje množinu v rozestupu umístěných narážecích pásků (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) uspořádaných pro směrování chladící tekutiny směrem k náběžné hraně (130, 230) v páru proti sobě se otáčejících vírů pro podporování přestup tepla v náběžné hraně (130, 230), vyznačující se tím, že množina narážecích pásků (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) obsahuje první seskupení narážecích pásků (144S, 144P, 244) a druhé seskupení narážecích pásků (145S, 145P, 245), přičemž první seskupení je uspořádáno dáie od náběžné hrany (130, 230) než druhé seskupení a narážecí pásky (144S, 144P, 244) prvního seskupení mají alespoň výšku (h) a/nébo šířku (w) větší než je výška (hj a/nebo šířka (w) narážecích pásků (145S, 145P, 245) druhého seskupení a narážecí pásky (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) jsou v kanálu (130, 230) uspořádány vzájemně blíže usebe-nastraněnáběžné-hranymežnajěhodrtjhěstraně.
2. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 1, vyznačující se tím, že výška (h) a šířka (w) každého narážecího pásku (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) určuje poměr w/h a kde v této množině narážecích pásků (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) alespoň jedna z hodnot výška (h), šířka (w) a poměr w/h se mění podél příčné osy vzhledem k vnitřnímu kanálu (130, 230) náběžné hrany.
3. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 2, vyznačující se tím, že v řade narážecích pásků (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) se alespoň výška (h) a/nebo šířka (w) mění od maximální hodnoty do minimální hodnoty podél příčné osy směrem k náběžné hraně (124, 224), přičemž minimální hodnota je v blízkosti náběžné hrany (124, 224).

• frfr frfrfr fr frj fr fr • · frfr fr frfr· fr fr 4 frfr frfrfr frfrfrfr· fr· frfr
4. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 3, vyznačující se tím, že poměr w/h je v rozsahu 0,05 až 20 včetně.
5. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 4, vyznačující se tím, že vnitřní chladící kanál (130, 230) náběžné hrany má výšku (H), přičemž platí:

0,05< h/H < 1,0.
6. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 2, vyznačující se tím, že každý z narážecích pásků (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) má první a druhý protilehlý konec, kde druhý konec je umístěn těsněji u náběžné hrany (130, 230), než první konec a proti proudu od prvního konce.
7. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 6, vyznačující se tím, že každý z narážecích pásků (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) je orientován v ostrém úhlu Θ vzhledem k podélné ose vnitřního chladícího kanálu (130, 230) náběžné hrany a kde úhel Θ je v rozsahu od 20° do

6ΘΗ-- ~
8. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 2, vyznačující se tím, že narážecí pásky (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) procházejí příčně k podélné ose kanálu (130, 230), přičemž první seskupení narážecích pásků (144S, 144P, 244, 245) je podélně rozloženo uvnitř chladícího kanálu (130, 230) náběžné hrany, každý narážecí pásek (144S, 144P, 244) prvního seskupení má proměnlivé rozměry od svého prvního konce k druhému, opačnému konci, přičemž proměnlivé rozměry jsou výsledkem měnící se alespoň výšky (h) a/nebo šířky (w) a/nebo poměru w/h.
9. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 8, vyznačující se tím, že proměnlivé rozměry každého narážecího pásku (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) klesají z maximální hodnoty na jeho prvním > 4

4 4

4 4 4

4 4444

4 4

44 ·4

4 4 4

4 4 4

4 4 4

4 4 4 •9 4444 konci k minimální hodnotě na jeho druhém konci, přičemž druhý konec je umístěn těsněji u náběžné hrany (124, 224) než první konec.

1G. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 9, vyznačující se tím, že konstrukce (116, 216) reakčního profilu má tlakovou boční stěnu (120, 220) a sací boční stěnu (122, 222), první seskupení narážecích pásků (144P, 244) je uspořádáno na tlakové boční stěně (120, 220), přičemž druhé seskupení narážecích pásků (145S, 245) je uspořádáno na sací boční stěně (122) střídavě s prvním seskupením narážecích pásků (144P, 244).
11. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové_; turbiny podle nároku 2, vyznačující se tím, že první a druhé seskupení narážecích pásků (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) je uspořádáno vzájemně střídavě tak, aby narážecí pásky (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) prvního a druhého seskupení byly uspořádány střídavě postupně podél podélné osy vnitřního chladícího kanálu (130, 230) náběžné hrany.
12. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 2, vyznačující se tím, že narážecí pásky (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245jprvníhdáAřuběho seskupení mají stejný tvar, ale rozdílné rozměry, přičemž narážecí pásky (145S, 145P, 245) druhého seskupení jsou menší než narážecí pásky (144S, 144P, 244) prvního seskupení.
13. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 11, vyznačující se tím, že každý z narážecích pásků (144S, 144P, 244) prvního seskupení má proměnlivé rozměry od jejich prvního konce k jejich druhému konci, přičemž narážecí pásky (145S, 145P, .245) druhého seskupení mají stejné rozměry.
14. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 2, vyznačující se tím, že na vnitřní ploše tlakové boční stěny (120, 220) a/nebo sací boční stěny (122) je proti prvnímu a druhému seskupení narážecích pásků (144S, 145S, 244, 245) uspořádáno třetí a čtvrté seskupení narážecích

9· 9 • 9 9

0 0 9 9« ·*. 0 0 β *

9 9 9 0

9 0 0

00 9909 pásků (144Ρ, 145Ρ, 244, 245), odpovídající příslušně prvnímu a druhému seskupení narážecích pásků (144S, 145S, 245).
15. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny, obsahující první a druhou protilehlou boční stěnu (121, 122, 220), vzájemně spojené v náběžné hraně (124, 224) a odtokové hraně (126), vnitřní chladící kanál (130, 230) náběžné hrany pro procházení chladící tekutiny ke konvekčnímu chlazení konstrukce (116, 216) reakčního profilu a uvnitř vnitřního chladícího kanálu (130, 230) je uspořádaná konstrukce podporující přestup tepla, která obsahuje množinu narážecích pásků (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245), uspořádaných uvnitř vnitřního chladícího kanálu (130, 230) pro ovlivnění proměnlivého rozložení koeficientu přestupu tepla, každý z narážecích pásků (144P, 144S, 145S, 145P, 244, 245) má výšku (h) a šířku (w), určující poměr w/h, přičemž v množině narážecích pásků (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) se alespoň výška (h) a./nebo šířka (w) a/nebo poměr w/h mění podél příčné osy vzhledem k vnitřnímu chladícímu kanálu (130, 230), vyznačující se tím, že množina narážecích pásků (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) je uspořádána tak, že tvoří první a druhé seskupení příčně procházejících narážecích pásků (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245), kde první seskupení je uspořádáno dále od náběžné hrany (124, 224) než

TlralTé~sěškupení“anTařažěcrpasky (145S, 145P, 245) druhého seskupení jsou uspořádány vzájemně blíže k sobě než narážecí pásky (144S, 144P, 244) prvního seskupení a výška (h) narážecích pásků (144S, 144P, 244) prvního seskupení je větší než výška (h) narážecích pásků (145S, 145P, 245) druhého seskupení.
16. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 15, vyznačující se tím, že v množině narážecích pásků alespoň výška (h) a/nebo šířka (w) se mění z maximální hodnoty na minimální hodnotu podél příčné osy směrem k náběžné hraně (124, 224), přičemž minimální hodnota je u náběžné hrany.
17. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 16, vyznačující se tím, že poměr w/h je v rozsahu 0,05 až 20 včetně.

44 ·· 44 4 44 ·4

4 4 4 4 4 4 4 4)4 4

4 4 44 > 4 4 4 4 4 4

44 444 4 4444 4 4 4 4

444 444 4 4 4

4494 99 99 9 94 4949
18. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 15, vyznačující se tím, že vnitřní chladící kanál (130, 230) má výšku (H), přičemž platí:

0,05 <h/H < 1,0
19. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 15, vyznačující se tím, že narážecí pásky (144S, 144P, 244) prvního seskupení jsou podélně rozloženy ve vnitřním chladícím kanálu (130, 230) a každý narážecí pásek (144S, 144P, 244) prvního seskupení má proměnlivé rozměry od svého prvního konce k druhému, opačnému konci, přičemž tyto proměnlivé rozměry vyplývají ze změny alespoň výšky (h) a/nebo šířky (w) a/nebo poměru w/h.
20. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 19, vyznačující se tím, že proměnlivé rozměry každého narážecího pásku (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) se zmenšují z maximální hodnoty na jeho prvním konci k minimální hodnotě na jeho druhém konci, druhý konec je uspořádán těsněji u náběžné hrany (124, 224) než první konec a proti proudu od něho.
21. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 20, vyznačující se tím, že první seskupení narážecích pásků (144S, 244) je uspořádáno na vnitřní ploše první boční stěny (120, 220), přičemž druhé seskupení narážecích pásků (145P, 245) je uspořádáno střídavě vzhledem k prvnímu seskupení narážecích pásků (144S, 244).
22. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 15, vyznačující se tím, že narážecí pásky (144S, 144P, 244) prvního seskupení se liší od narážecích pásků (145S, 145P, 245) druhého seskupení alespoň ve výšce (h) a/nebo šířce (w) a/nebo poměru w/H.
23. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 22, vyznačující se tím, že narážecí pásky (144S, 144P, 144S, 145P, 244, o

* tititi* ti tititi ti ti 'ti • · tititi ti ti··· · tititi ··· titi· ti·· ti··· titi titi · titi titi··

245) prvního a druhého seskupení mají stejný tvar, ale různé rozměry, narážecí pásky (145S, 145P, 245) druhého seskupení jsou menší než narážecí pásky (144S, 144P, 244) prvního seskupení a druhé seskupení narážecích pásků (145S, 145P, 245) je uspořádáno těsněji u náběžné hrany (124, 244) než první seskupení narážecích pásků (144S, 144P, 244).
24. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podle nároku 22, vyznačující se tím, že narážecí pásky (144S, 144P, 244) prvního seskupení mají proměnlivé rozměry od svého prvního konce ke svému druhému opačnému konci, přičemž narážecí pásky (145S, 145P, 245) druhého seskupení mají stejné rozměry.
25. Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbíny podle nároku 24, vyznačující se tím, že na vnitřní ploše první a/nebo druhé boční stěny (120, 122, 220) je proti prvnímu a druhému seskupení narážecích pásků (144S, 145S, 244, 245) uspořádáno třetí a čtvrté seskupení narážecích pásků (144P, 145P, 244, 245), odpovídající příslušnému prvnímu a druhému seskupení narážecích pásků (144S, 145S, 244, 245).

__ 26—Chlazená konstrukce (116, 216) reakčního profilu plynové turbiny podlenároku 15, vyznačující se tím, že narážecí pásky (144S, 144P, 145S, 145P, 244, 245) mají první a druhý opačný konec, druhý konec je uspořádán těsněji u náběžné hrany (124, 224) než první konec a proti proudu od prvního konce tak, aby svíraly ostrý úhel Θ s podélnou osou vnitřního chladícího kanálu (130, 230), přičemž úhel ©je v rozsahu asi 20° až asi 60°.