CZ20013747A3

CZ20013747A3 - Necementovaná totální náhrada lidského kyčelního kloubu

Info

Publication number: CZ20013747A3
Application number: CZ20013747A
Authority: CZ
Inventors: Ąubo© Rehák; Franti©Ek Makai; Marcel ®Itňanský
Original assignee: Marcel ®Itňanský; Ąubo© Rehák; Franti©Ek Makai
Priority date: 1999-05-13
Filing date: 2000-05-11
Publication date: 2002-01-16
Also published as: EP1178765B1; DE60013429T2; SK284754B6; ATE274876T1; CZ299986B6; SK63599A3; DE60013429D1; PL351493A1; EP1178765A1; WO2000069371A1

Description

Necementovaná totální náhrada lidského kyčelního kloubu

Oblast techniky

Vynález se týká necementované totální náhrady lidského kyčelního kloubu, tzv. totální endoprotézy (dále jen TEP), která se aplikuje operačně a která zahrnuje jednak jamku, na jejímž vnějším povrchu je vytvořen samořezný závit a jednak hlavičku a femorální komponent ve tvaru plochého klínu a případně i vložku.

Dosavadní stav techniky

Pod pojmem umělá náhrada kyčelního kloubu se dále rozumí většinou kovový implantát ale někdy i implantát z nekovového materiálu. Nahrazení - ~ deformovaného kyčelního kloubu vhodným implantátem, zhotoveným ze speciálních nerezavějících biokompatibilních ocelí, kobaltových “nebo titanových slitin -a nekovových materiálů^ -představuje nejefektivnější způsob odstranění _ ₌ deformace kyčelního kloubu, nebo jeho destrukce a současně medicínskotechnický problém, který je aktuální prakticky od roku 1923 až dodnes a nebyl žádnou prevencí uspokojivě vyřešen (Smith-Petersen MV. Evolution of moíd arthroplasty of the hip. J. Bone Joint. Surg. 1949, 30B: 59-75).

V současnosti jsou známa vícerá konstrukční řešení implantátů pro odstranění deformace kyčelního kloubu, nebo jeho destrukce, ale každé z nich má kromě určitých předností i řadu nedostatků. Známé TEP zpravidla sestávají z více dílů, kterými jsou: zpravidla kovový fixační prvek v oblasti jamky kyčelního kloubu, vložka - kloubový prvek tvaru části kulové dutiny, do níž zapadá kloubový prvek tvaru části koule - hlavička zfemorálního komponentu, která je připojena k strukturálnímu prvku, většinou kovovému, který je zakončený fixačním prvkem klínového tvaru nebo tvaru seříznutého kužele, který je buď bez kostního cementu, nebo pomocí kostního cementu ukotvený do horní části kloubního konce stehenní kosti.

V závislosti na stavu vývoje se používaly různé materiály k výrobě dílů TEP. Vývoj se v současnosti ustálil na určitých dobře definovaných materiálech, které mají požadované užitné vlastnosti s ohledem na lidský organismus. Těmito meteriály jsou zejména chirurgická nerezavějící ocel, kobaltová slitina, titanová slitina, vysokomolekulový polyetylén, korund, zirkonová keramika, vrstva z kovu nastříkaného plazmovým hořákem, kovová mřížka nebo hydroxylapatitová vrstva na femorálním komponentu implantátu - klínu. Implicitní součástí materiálů je i medicínský metylmetakrylát, čistý nebo s příměsí hydroxylapatitu, který se v ortopedické'chirurgii nazývá cementem. Uvedené materiály se vyznačují užitnými vlastnostmi s vysokými pevnostními charakteristikami, mezí únavy, odolností proti abrazívnímu opotřebení a jsou biokompatibilní.

Celý soubor známých řešení je možno rozdělit do čtyř základních skupin, které je možno charakterizovat nesledujícím způsobem.

První skupina TEP:

První skupinu představuje_ soubor-řešenu který je možné charakterizovat jakocementované TEP (Charnley J. Low Triction arthroplasty oF the hip. New York: Springer Verlag, 1970). Podstatným znakem cementovaných systémů je, že TEP sestává z uvedených vícerých dílů, přičemž jamka a femorální komponent - klín se implantují na místo původního, álě nefunkčního kyčelního kloubu a do lidského skeletu se natrvalo zafixují medicínským cementem. Tyto díly se navzájem spojí koulí a vložkou s jamkou, takže se vytvoří plně funkční kyčelní kloub - kulový kloub. Z funkčního hlediska dochází k obnově původní schopnosti kyčelního kloubu a pacient po určitém čase chodí bez použití podpůrných prostředků, kterými jsou např. berle, hole a podobně.

Druhá skupina TEP:

Druhou skupinu představují systémy, které je možno charakterizovat jako necementované TEP (Lintner F., Zweymůller K., Brand G.: Tissue reaction of surrouding to the cementless TÍ-6AI-4V after implantation of 7 years. Arch. Orthop Trauma Surg 1988; 1107; 357-366). Jsou to systémy s vyšším technickým a medicínským účinkem. Pro tyto TEP je charakteristické, že jsou vytvořeny *· · «······· • · ····!!

e · · ·.···· · • · ······ ·· · · ···«· ·· ··· nejméně z dvou dílů, které společně vytvoří TEP, která se implantuje na místo původního - přirozeného, ale nefunkčního kyčelního kloubu a do lidského skeletu se zpravidla kovová jamka natrvalo zafixuje jako samořezný šroub nebo pomocí zpravidla tří nebo více samořezných šroubů a femorální komponent, na němž se může vytvořit speciální biovrstva, se implantuje do femuru. Speciální biovrstva se na femorálním komponentu TEP vytvoří např. plazmovým nástřikem kovu nebo hydroxylapatitu, nebo se speciální technologií vytvoří z jiného materiálu. Takovéto implantáty patří do skupiny systémů, které úplně obnovují funkci kyčelního kloubu. V současnosti vyrábí světoznámé firmy obě skupiny TEP. Jsou to: americká firma Johnson & Johson, švýcarská firma ALLOPRO a Company of SULZER MEDICA, německá firma WALDEMAR LINK Gmbh & Co, anglická firma BIOMET LTD, anglická firma HOWMEDICA LTD, česká firma Beznoska s r. o., maďarská firma PROTETIM, německá firma Fehling Sefidat a dalšL

Třetí skupina TEP:

Třetí skupinu představují individuální„ TEP - speciální způsoby řešení necementovanýcb TEP, kteFé se konstruují-na míru pacientovi podle CT scanů individuálně (Alldinger THR -Fehling Sefidat production). Takové TEP představují špičkový současný světový stav techniky a vědeckého poznání v oblasti implantátů, avšak cena těchto implantátů je značně vysoká (Firma FEHLING -TEP ALLDINGER, firma HOWMEDICA a další).

Čtvrtá skupina TEP:

Čtvrtou skupinu TEP tvoří hybridní totální náhrady kyčelních kloubů, tyto se zpravidla skládají z 2 - 3 případně i více součástí, přičemž nejčastější je acetabulární komponent - jamka fixovaná pomocí šroubů nebo výčnělků bez kostního cementu a femorální komponent je ve stehenní kosti upevněný pomocí kostního cementu, nebo naopak (Firma Fehling-Sefidat).

TEP všech čtyřech skupin mohou být zhotoveny nekonvenčními výrobními technologiemi třískového obrábění, nebo přesného odlévání, nebo lisovacími technologiemi kovů a plastů využitím práškové technologie a speciální technologie na vytvoření kulové plochy hlavičky s nerovností povrchu v rozsahu méně než 3

až 4 pm.

Víceré známé TEP mají nevýhodu v tom, že nejsou zabezpečeny proti pootočení v transverzální rovině a nejsou zabezpečeny proti vysunutí ve vertikálním směru. Na základě vědeckých výzkumů i aplikace cementu má nedostatek v tom, že latentní teplo, které se uvolní při vytvrzování cementu, může poškodit živou biohmotu kosti v jeho okolí. Častým nedostatkem je i to, že se nedá zabezpečit homogenní tloušťka cementu okolo implantátu klasickou metodou cementování, do kterého se femorální komponent TEP upevní. V souvislosti s přípravou vrstvy z hydroxylapatitu se vyskytují těžkosti ve vazbě této vrstvy s kovovým povrchem a v zabezpečení homogenní tenké vrstvy po celém jejím funkčním povrchu. Nejdůležitějším nedostatkem hydroxylapatitové vrstvy je to, že vždy hrozí nebezpečí, že částice hydroxylapatitu se mohou uvolnit z povrchu implantátu a nakonec vést k abrazi polyetylenové části,_ nebo k uvolnění femorálního komponentu ve stehenní kosti. Skutečností je i to, že hydroxylapatit sice dobře sroste se živou biohmotou kosti, ale samotný vytvoří izolační vrstvu, v důsledku čehož se vytvoří objem hmoty s vysokým elektrickým a tepelným odporem blokujícím plynulé vedení biopFoudů v té části lidského skeletu ~a vytváří subjektivní a objektivní potíže nositeli takovéhoto implantátu.

Cílem předloženého vynálezu je poskytnout medicínské praxi takovou TEP, která výše uvedené nedostatky úplně nebo alespoň v podstatné míře eliminuje.

Podstata vynálezu

Necementovaná totální náhrada lidského kyčelního kloubu sestává zpravidla z tří nebo čtyř dílů, z nichž jamka (acetábulární komponent) je vytvořena se samořezným závitem na povrchu a po aplikaci je zafixovaná do pánevní kosti a klín (femorální komponent) s alespoň jedním žebrem a alespoň jednou drážkou je zafixovaný do stehenní kosti - femuru. Oba výše uvedené díly jsou vzájemně spojeny hlavičkou s kulovou plochou, která není předmětem řešení, a případně i vložkou, která též není předmětem řešení, s vnitřkem ve tvaru duté kulové plochy odpovídající vnějším povrchem tvaru vnější plochy hlavičky, která je umístěna uvnitř jamky.

Podstata řešení spočívá v tom, že samořezný závit sestává z alespoň tří samostatných zubů, přičemž vnější povrch jamky má s výhodou tvar úseku kulového nebo elipsoidního tělesa. Femorální komponent má ve spodní a střední části v podstatě lineární vnitřní stranu a na vnější straně spodní části asymetrické zkosení pod úhlem γ z intervalu 20 až 70° vzhledem k ose klínu, které končí v zaobleném hrotu klínu. Ve střední části má femorální komponent tvar lichoběžníku se širší horní_ základnou, která spojitě navazuje na horní část obsahující konvexní rozšíření na vnější straně a spojitě přechází k hlavičce. Minimálně na spodní a střední části vnitřní strany femorálního komponentu je vytvořena alespoň jedna podélná drážka, jejíž šířka a hloubka je minimálně 0,5 mm, a aspoň na jedné boční ploše střední a/nebo horní části femorálního komponentu je vytvořeno aspoň jedno žebro, svírající s osou klínu úhel β v rozmezí od 70° do 110°, jehož výška a šířka je alespoň 1 mm. Z hlediska zavádění femorálního komponentu do kosti je výhodné, jestliže je nejméně na jedné bočníploše femorálního komponentu vytvořeno aLespoň jedno podélné žebrorovnoběžné s hlavní osou klínu. ~ .

Výhodně má alespoň jeden zub konkávní tvar řezné hrany, čímž je zabezpečeno, že se dobře zařeže do pánevní kosti a že při zašroubování je minimálně narušena kost, přičemž kostní dřeň, narušená při samořezném zavádění, se ukládá pod ostří nožíku a je zachycována v prostoru mezi jednotlivými zuby a mezi jednotlivými závity samořezného šroubu. Je též výhodné, jestliže alespoň jeden zub má sražený hrot, a to se týká hlavně zubů nacházejících se na začátku samořezného závitu, čímž se dosáhne toho, že při zavádění se minimalizuje poškození měkkých tkání a cév. Z hlediska minimalizace poškození tkání je ještě výhodnější, jestliže jsou hrany hrotu zubu, bez ohledu na to, zda s ostrým nebo sraženým hrotem, zaoblené. V této souvislosti je také velmi výhodné, když jsou vrchní hrany zubů samořezného závitu jamky zabroušené tak, že jejich plochy leží na kulové ploše nebo ploše blízké tvaru koule, tvarově i rozměrově odpovídající acetábulu člověka, čímž se podstatně zmenšuje nebezpečí průniku zubů přes pánevní kost a tím i nebezpečí následného poškození cév a nervů nacházejících se u povrchu kosti.

• · ····*· . · · ······ · * · ······ «··* ····· ·· ···

Aby se zabezpečil optimální proces fixace jamky je výhodné, když se alespoň na části vnějšíhopovrchu jamky - především na zubech - nachází diamantová nebo hydroxylapatitová vrstva. Též je výhodné, když se alespoň na části vnějšího povrchu femorálního komponentu nachází diamantová a/nebo hydroxylapatitová vrstva. V obou výše uvedených případech je nejlepší, když je diamantová vrstva vytvořena jako nanokrystalická diamantová vrstva. Vytvoření vrstvy nanokrystalického diamantu nebo hydroxylapatitu na vnějším povrchu acetabulárního nebo femorálního komponentu zabezpečí zlepšení obrůstání, případně obrůstání a vrůstání kosti na povrchu, což je významná vlastnost pro bioproces v lidském těle. Především vrstva nanokrystalického diamantu je tepelně a elektricky vodivá a velmi dobře srůstá s hmotou kosti, přičemž z fyzikálního hlediska je v dobré shodě s biohmotou. Další významná výhoda takovéto vrstvy je v tom, že je homogenní v celém jejím objemu. V důsledku své chemické podstaty, jde o formu uhlíku ve tvaru nanokrystalického diamantu, představuje velmi příznivé podmínky s ohledem na interakci implantát - biohmota. Její tloušťka se dá programově regulovat a bývá zpravidla v rozsahu několika nanometrů, obvykle 3 až-5nm_L Významnou vlastností vrstvy je i to, že s-povrchem kovovéha základu klínu tvoří pevnou chemickou vazbu. _ Náhrada lidského kyčelního kloubu podle předloženého řešení má kromě dosud uvedených předností oproti řešením podle stavu techniky podstatnou výhodu v tom, že má výhodné biomechanické vlastnosti pro pacienta, zvýšenou odolnost proti únavě a uvolnění, přičemž při zachování všech uvedených výhod může být femorální komponent zhotovený s individuálními rozměry podle rozměrů v horní části stehenní kosti, získaných vhodnými medicínskými vyšetřovacími metodami.

Přehled obrázků na výkresech

Pro lepší pochopení vynálezu je řešení znázorněné na přiložených výkresech, kde jednotlivé obr. představují:

obr. 1 - celkový pohled na konstrukci totální náhrady lidského kyčelního kloubu,

obr. 2 - femorální komponent s jedním příčným žebrem a dvěma podélnými žebry na jedné hlavní plose a jednou drážkou na vedlejší ploše klínu, obr. 3 - femorální komponent s jedním příčným žebrem a dvěma podélnými žebry na obou hlavních- plochách a dvěma rovnoběžnými drážkami na vedlejší ploše klínu, obr. 4 - femorální komponent se třemi příčnými žebry a čtyřmi podélnými žebry na obou hlavních plochách a jednou drážkou na vedlejší ploše klínu, obr. 5 -jamka se třemi samořeznými zuby, umístěnými na šroubovici s rozestupem 120°.

obr. 6 - jamka se čtyřmi samořeznými zuby uspořádanými na šroubovici s rozestupem 90°, obr. 7 - schematické znázornění výhodných tvarů samořezných zubů:

a - zub s kolmou řeznou hranou a ostrým hrotem, b - zub s konkávní řeznou hranou a ostrým hrotem, c - zub s konkávní řeznou hranou a sraženým hrotem, d - zub s podbroušenou řeznouhranou a sraženým hrotem, e - zub s podbroušenou řeznou hranou a sraženým a zaobleným hrotem v tvaru Archimédovy nebo logaritmické šroubovice.

obr. 8 - schematicky znázorněná jamka s více samořeznými zuby, vytvořenými tak, že jejich vrchní hrany opisují kolovou plochu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Díly necementované totální náhrady lidského kyčelního kloubu, jimiž jsou

femorální komponent 1 a jamka 3 (viz obr. 1) jsou zhotoveny z titanové slitiny typu TÍ-6AI-4V ELI. Femorální komponent 1 sestává ze spodní části U, střední části 12 a vrchní části 13 hlavního tělesa ve tvaru klínu, který je na horní části ukončený normovaným kuželem 14 s označením d-i/d ₂ x L = 12/14 x 15 mm. Osá kuželu 14 svírá s hlavní osou klínu úhel a rovný 132°, který však může být individuálně přizpůsobený stavu pacienta. Klín je vytvořený tak, že obsahuje na jedné hlavní ploše jedno příčné žebro 6, vysoké 3 mm a široké 2 mm, které svítá s hlavní osou klínu úhel β = 105° a kterým je tento po aplikaci zafixovaný do stehenní kosti. Na vnitřní straně klínu, t.j. na té straně femorálního komponentu 1, která je přivrácena k hlavičce 2, je vytvořena na vedlejší ploše spodní části H a střední části 12 femorálního komponentu 1 podélná drážka 5 široká 3,0 mm. Jamka 3, jejíž tvar je detailněji znázorněný na obr.5, má na kuželové ploše tři zuby 41, 42 a 43, z nichž má prvý zub 41 sražený hrot (tvar podle obr. 7e) a další dva zuby 42, 43 jsou ostré, t.j. nemají sražené hroty (viz. obr. 7a), a jsou uspořádané na šroubovici s úhlovým rozestupem 120° a slouží na její zafixování do kyčelní kosti. Na kuželu 14 femorálního komponentu 1 se nachází hlavička 2, zhotovená z korundu, která v sestaveném stavu ďoléhá na vnitřní sférickou plochu jamky 3, čímž jě/vytvořený jeden celek - kloub, který představuje funkční náhradu lidského kyčelního kloubu.

Příklad 2

Totální náhrada lidského kyčelního kloubu kloubu obsahuje jamku 3, která je zhotovena z nerezavějící oceli podle ISO 5832/211, přičemž její tvar je v podstatě stejný, jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že na jejím vnitřním kuželovém povrchu, který je pokrytý nanokrystalickou diamantovou vrstvou, silnou 2 až 4 nm, se nachází dvanáct samořezných zubů uspořádaných na šroubovici s úhlovým rozestupem 90°. První čtyři zuby na šroubovici, ve směru od vrcholu jamky 3, mají sražené hroty, přičemž tvar zubů odpovídá vyobrazení na obr. 7c, t.j. jejich řezná hrana má konkávní tvar, ale pátý až dvanáctý zub na šroubovici mají rovnou řeznou hranu a jsou ostré, t.j. nemají sražené hroty (viz. obr. 7a). Femorální komponent 1 (viz obr. 2), který je zhotovený z titanové slitiny typu TÍ-6AI-4V ELI, obsahuje na jedné hlavní ploše jedno příčné žebro 6, vysoké 3 mm a široké 3 mm, ·· 4 44 · · » * ·· • 4 · · · ♦ · · _φ · · 44444· ·

4 »44444 ••4 4 444 44 44 444 které svírá s hlavní osou klínu úhel β rovný 102°a dvě podélná žebra 71. 72. vysoká 2 mm a široká 4 mm, která jsou rovnoběžná s hlavní osou klínu. Na vnitřní straně klínu je vytvořena na vedlejší ploše jeho spodní části H a střední části 12 drážka se šířkou 2,0 mm. Vrchní část 13 klínu je zakončená hlavičkou 2, která je integrální částí femorálního komponentu 1. _

Příklad 3

Totální náhrada lidského kyčelního kloubu obsahuje jamku 3 podle příkladu 1 s tím rozdílem, že všechny tři zuby 41, 42 a 43 jsou ostré (tvar podle obr. 7a) a femorální komponent 1 (viz obr. 3), který je zhotoven z nerezavějící oceli podle normy ISO 5832/211 a obsahuje na každé hlavní ploše po jednom příčném žebru 6a, 6b, vysokém 2 mm a-širokém 2 mm, a na každé hlavní ploše po évou podélných žebrech 71a, 72a, 71b. 72b, vysokých 3 mm a širokých 4 mm, a dvě drážky 51, 52 na vedlejší ploše spodní části H a střední části 12 klínu o šířce 1,6 mm. Spodní část 41, střední-čásU12 a horní část 1_3 klínil jsoiL pokryty hydroxylapatitovou vrstvou o tloušťce 5-8 pm.

Příklad 4

Totální náhrada lidského kyčelního kloubu obsahuje jamku 3 podle obr. 5, jejíž vnější povrch včetně samořezných zubů 44, 42 a 43 je pokryt 3 až 5 pm silnou hydroxylapatitovou vrstvou a femorální komponent 1 (viz obr.4), který je zhotoven z nerezavějící oceli podle ISO 5832/211. Femorální komponent 1 sestává z hlavního tělesa ve tvaru klínu, ukončeného normovaným kuželem, jehož osa svírá z hlavní osou klínu úhel a =120°. Klín má na každé hlavní ploše čtyři podélná žebra 71a, 72a, 73a, 74a, 71b, 72b, 73b, a 74b, vysoká 3 mm a široká 3 mm a tři podélné žebra 61a, 62a, 63a, 61b, 62b, a 63b, vysoká 2,5 mm a široká 1,5 mm, která svírají s hlavní osou klínu úhel β=100°. Všechna podélná žebra 71a, 72a, 73a. 74a, 71b, 72b, 73b, a 74b mají na dolních koncích vytvořena skosení pod úhlem 45°. Příčná žebra 61a, 62a, 63a, 61b, 62b, a 63b jsou vytvořena ve tvaru • » · ·····» · ·· ···»·· ··· · ·<· ·· ·· *·· klínu se sklonem k hlavní ose klínu pod úhlem δ = 5-8° a mají odstupňovaný lichoběžníkový průřez, přičemž spojnice delšího ramena s kratším ramenem lichoběžníku je tvořena poloměry η =1,5 mm, r₂=1,75 mm a r₃= 2,00 mm. Na vnitřní straně klínu je vytvořena po celé délce klínu drážka široká 2,55 mm. Na horní straně 13 klínu je tzv. zaváděcí otvor 8 o rozměrech d x L = 5 x 8 mm a tzv. demontážní otvor 9, o průměru 5 mm a rozměrech 5x8 mm. Vložka (není zobrazena) má tvar duté polokoule s hlavními rozměry poloměrů Ri= 14 mm a R₂= 25 mm, která má na spodní části dva nebo více válcových čepů o rozměrech d x L = 5 x 1,0 mm a do jamky je zasunuta s přesahem.

Příklad 5

Totální náhrada lidského kyčelního kloubu podle příkladu 1, odlišující se tím, že jamka 3 má tvar podle obr. 6, ťj. na jejím válcovém povrchu se nacházejí v úhlovém rozestupu 90° čtyři zuby 41, 42, 43 a 44, přičemž první zub 41 má tvar podle obr. 7e a další Iři zuby 4g, 43-a 44_mají tvar podle obr. 7d. Kromě-toho hlavička 2 v sestaveném stavu dótéhá_na vnitřní sférickou plochu neznázorněné vložky (není předmětem řešení), vyrobené z vyšókomolekulového polyetylénu a až tato pak svou vnější sférickou plochou dosedá na vnitřnLpIochu jamky 3.

Příklad 6

Totální náhrada lidského kyčelního kloubu podle příkladu 2, odlišující se tím, že jamka 3 má vnější povrch ve tvaru polokoule (viz obr. 8), na jejímž pólu je vytvořen otvor se závitem. Samořezný závit sestává z 24 zubů, které jsou umístěny na šroubovici o stoupání 5° v úhlovém rozestupu 90°. Dále mají všechny zuby sražené a zaoblené hroty a tvar podle obr. 7e, přičemž vnější části zubů jsou vytvořeny tak, že se nacházejí na kulové ploše. Na povrchu jamky 3 i zubů je vytvořena hydroxylapatitová vrstva o tloušťce 4-7 pm.

• 99 9 · ·9 • 9 · 9 ·

9 9 9 • 9 9 9 9

9 9 9 • 999 99

Příklad 7

Totální náhrada lidského kyčelního kloubu podle příkladu 6, odlišující se tím, že jamka 3 obsahuje dohromady 12 samořezných zubů, umístěných na šroubovici ve třech závitech s úhlovým rozestupem 90^ϋ, přičemž zuby v prvním závitu mají podbrousenou řeznou hranu a sražený hrot (viz obr. 7d)/Zuby v druhém a třetím závitu mají konkávní tvar řezné hrany a sražení ve tvaru logaritmické šroubovice (viz obr. 7e). Na povrchu jamky 3 a zubů je vytvořena nanokrystalická diamantová vrstva o tloušťce 3-4 nm.

Příklad 8

Totální náhrada lidského kyčelního kloubu podle příkladu 6, odlišující se tím, že samořezný závit sestává ze 48 zubů, které jsou umístěny na šroubovici o stoupání 5° v úhlovém rozestupu 30°.

Průmyslová využitelnost

Řešení podle vynálezu je možno úspěšně aplikovat při výrobě necementovaných totálních náhrad lidského kyčelního kloubu pro většinu dosud známých deformací, destrukcí, jakož i úrazů kyčelního kloubu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Necementovaná totální náhrada lidského kyčelního kloubu, zahrnující jednak jamku (3), na jejímž vnějším povrchu je vytvořen samořezný závit a jednak hlavičku (2) a femorální komponent (1) ve tvaru plochého klínu a případně i vložku, vyznačující se tím, že samořezný závit zahrnuje alespoň tři samostatné zuby (41,42 a 43), přičemž femorální komponent (1) má v dolní části (11) a ve střední části (12) v podstatě lineární vnitřní stranu a na vnější straně dolní části (11) asymetrické skosení pod úhlem γ rovným 20° až 70° vzhledem k ose klínu, které je ukončeno v hrotu klínu, ve střední části (12) má femorální komponent (1) tvar lichoběžníku se širší horní základnou spojitě navazující na horní část (13), která zahrnuje konvexně rozšířenou vnější stranu a je zakončená přechodovou částí k hlavičce (2), přičemž alespoň na dolní části (11) a střední části (12) vnitřní strany femorálního komponentu (1) je vytvořena alespoň jedna podélná drážka (5), jejíž šířka a hloubka je-alespoň 0,5 mm, a alespoň na jedné boční ploše střední čisti (12) a/nebo horní částí(13) femorálního komponentu (1)Je vytvořeno alespoň jedno, minimálně! mm vysoké a široké, příčné žebro (6), svírající s osou klínu úhel β rovný 70° až 110°.
2. Necementovaná totální náhrada podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň jeden zub samořezného závitu má konkávní tvar řezné hrany.
3. Necementovaná totální náhrada podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že alespoň jeden zub samořezného závitu má sražený a/nebo zaoblený hrot.
4. Necementovaná totální náhrada podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň na části vnějšího povrchu jamky (3) se nachází diamantová nebo hydroxylapatitová vrstva.

4 <ί·*»

44 4

4 4 • 4

4 4

44 4 4
5. Necementovaná totální náhrada podle nároků 1 nebo 4, vyznačující se tím, že alespoň na části vnějšího povrchu femorálního komponentu (1) se nachází diamantová nebo hydroxylapatitová vrstva.
6. Necementovaná totální náhrada podle nároků 4 nebo 5, vyznačující se tím, že diamantová vrstva je nanokrytalická diamantová vrstva.
7. Necementovaná totální náhrada podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že na alespoň jedné boční ploše femorálního komponentu (1) je uspořádáno alespoň jedno podélné žebro (7), rovnoběžné s hlavní osou klínu.

- £ Necementovaná totální náhrada podle nároků T až 7? vyznačující se tím, že horní hrany zubů samořezného závitu jamky (3) leží v podstatě na kulové ploše.