CZ20012902A3

CZ20012902A3 - Stěnový stavební díl, zejména palisáda

Info

Publication number: CZ20012902A3
Application number: CZ20012902A
Authority: CZ
Inventors: Michael Schmitz
Original assignee: Karl Weber Betonwerk Gmbh & Co. Kg
Priority date: 1999-02-12
Filing date: 2000-02-10
Publication date: 2002-03-13
Also published as: US20020026763A1; DE50006406D1; EP1149218B1; WO2000047846A1; EP1149218A1; CA2363564A1; AU3279500A; ATE266784T1

Description

Stěnový dílec, zejména palisáda

Oblast techniky

Vynález se týká výhodně tyčovitého stěnového dílce, zejména palisády, s pohledovými nebo stěnovými plochami, uspořádanými na protilehlých stranách, a mezi nimi ležícími čelními stranami, přičemž na jedné z čelních stran je vytvořena vyčnívající hlava a na druhé čelní straně uchycení, a přičemž hlava á uchycení při vytvoření stěny vstupují do záběru s uchycením, popřípadě hlavou sousedního* * stěnového dílce.

Dosavadní stav techniky

Řazení palisád, popřípadě kůlů, svisle zahrabaných v zemi nebo upevněných jiným způsobem k sobě za účelem vytvoření stěn nebo zdí, je již dlouho známo. Zatímco palisády původně sloužily jako ochranné vály, používají se dnes zejména při vytváření zahrad a venkovních parků, kupříkladu nadzemních záhonů, visutých podpěr, teras a obdobných útvarů. Palisády jsou zpravidla ze dřeva nebo betonu, a v zemi se upevňují v betonovém základu. Jestliže na palisády působí jen malé zatížení, může také postačovat tyto do země pouze zahrabat.

V následujícím se nejdříve vychází z příkladu stěny, tvořené vedle sebe uspořádanými palisádami, která buď může zůstat volně stojící nebo může být alespoň z jedné strany vyplněna vzadu zeminou.

Zatímco se dříve jako palisády používaly zpravidla dřevěné kmeny, a tyto proto měly v podstatě kruhový průřez, v dnešní době se palisády většinou zhotovují jako betonové prefabrikáty, což umožňuje vytvářet palisády s tvarováním

• ·· · • · · 4 4 • · · ·

jejich průřezu podle stanovených požadavků. Taková palisáda má obvykle na dvou protilehlých stranách uspořádané pohledové nebo stěnové plochy, které společně s pohledovými nebo stěnovými plochami sousedních palisád tvoří ve vztyčeném stavu povrchy stěny. Na koncích pohledových nebo stěnových ploch palisády je vždy vytvořena čelní strana, která probíhá v podstatě kolmo k pohledovým nebo stěnovým plochám. Při řazení palisád na doraz přiléhají sousední palisády svými přivrácenými stranami k sobě.

Stability každé jednotlivé palisády se dosahuje uložením v zemi. Aby se mohly lépe zachycovat místně omezeně se vyskytující síly, v podstatě směrované kolmo k rovině stěny, je známo vedle sebe uspořádané palisády spolu spojovat nebo je přivádět do záběru, takže příčná zatížení, která na palisádu působí, se přenášejí i na sousední palisády a tím se rozvádějí, takže stabilita stěny je zvýšena

Vzájemného záběru sousedních palisád se většinou dosahuje tím, že jsou na čelních stranách palisád uspořádány záběrové prvky. Je známo, viz spisy DE 297 15 696 U1, US 1 502 438, na jedné čelní straně vytvarovávat v podstatě přes celou šířku čelní strany se rozprostírající, středově orientovanou hlavu tvaru části kruhu, konvexní podoby, a na protilehlé čelní straně uchycení ve tvaru konkávního vnitřního zaoblení tvaru části kruhu, které se rovněž rozprostírá přes celou šířku čelní strany. Protože může být hlava uvnitř uchycení uspořádána v různých polohách, je mezi sousedními palisádami vytvořen jistý druh kloubu se svislou kloubovou osou, který umožňuje vytvořit mezi sousedními palisádami úhlové natočení, takže může být vytvořena i stěna zakřivená ve tvaru polygonu.

Ukázalo se však, že možnosti tvarování stěny jsou známými palisádami relativně omezeny. To spočívá zejména v tom, že se na základě hlavy, vyčnívající na čelní ploše, která je oproti pohledovým nebo stěnovým plochám vlivem oboustranných zúžení znatelně odsazena, nedá vytvořit hladká, průběžná plocha stěny. Přitom je vlivem rozčlenění plochy palisádové stěny na trup, zúžení a hlavu, vytvořen na povrchu palisádové stěny velký počet výklenků, které představují opticky nerovnoměrný povrch. Nadto není na základě výklenků vytvořena v patní oblasti palisádové stěny žádná přímočará hrana pro připojení základových desek, takže v přechodu mezi stěnovou plochou a plochou základu jsou vytvořeny mezery, které mají sklon ke znečišťování a zanášení mechem, popřípadě plevely.

Úkolem vynálezu je vytvoření tyčovitého stěnového dílce výše uvedeného druhu, zejména ve tvaru palisády, pomocí kterého se odstraní výše uvedené problémy, a který uživateli na základě svého konstrukčního provedení umožní velký počet tvůrčích možností při stavbě stěny.,

Podstata vynálezu

Tento úkol se podle vynálezu řeší stěnovým dílcem, popřípadě palisádou, se znaky patentového nároku 1.

Stěnový dílec podle vynálezu se vyznačuje tím, že je na svých obou pohledových nebo stěnových plochách proveden různě. Na 1. pohledové nebo stěnové ploše je vytvořena prohlubeň, rozprostírající se přes celou délku stěnového dílce, přičemž se obvodová plocha hlavy rozprostírá až dovnitř do prohlubně. Tímto způsobem je obvodová plocha hlavy zvětšena o úsek, sahající do prohlubně, čímž se dosáhne toho, že kloub, tvořený hlavou a s ní v záběru spojeným uchycením, může být přestavován přes dostatečně velký úhlový rozsah.

Protilehlá 2. pohledová nebo stěnová plocha je v podstatě vytvořena rovná a hladce a plynule přechází do obvodové plochy, aniž by musely být uspořádány drážky, vybrání nebo výstupky. Jestliže má hlava plynule zakřivenou obvodovou

• · · 44 ·· ··* '4 4 4 4 · 4 444¼ • · 4 4 4 4 4 · 44

4444 4 4 ·· 444 4*

4 4444 444.

4444 4 44 44 44444 plochu, probíhá 2. pohledová nebo stěnová plocha vůči obvodové ploše hlavy výhodně tangenciálně. Protože na 2. pohledové nebo stěnové ploše nejsou vytvořeny žádné prohlubně, je sice úhlový rozsah, přes který může být kloub přestavován, omezen, avšak dosáhne se tím toho, že na jedné straně stěny, složené ze stěnových dílců podle vynálezu, může být vytvořen opticky nerušený povrch stěny, aniž by byl povrch stěny přerušen velkým počtem vybrání nebo výstupků. Nadto umožňuje různé provedení obou pohledových nebo stěnových dílců značné zvětšení tvůrčích možností pro uživatele, protožé v závislosti na vzájemné orientaci sousedních stěnových dílců se dosáhne různého vzhledu stěny.

Místo ve svislém směru může být stěnový dílec za účelem zhotovení stěny, zejména ozeleňovací stěny nebo hrázové stěny, zabudováván také ve vodorovné orientaci. Přitom se více stěnových dílců výhodně svou čelní stranou, opatřenou uchycením, položí za vytvoření první vrstvy na základovou plochu směrem dolů, přičemž mohou být uspořádány buď přímo u sebe nebo se vzájemným odstupem. Na hlavové úseky stěnových dílců první vrstvy; směřující nahoru, se za vytvoření druhé vrstvy položí svými uchyceními další stěnové dílce, přičemž nastavením kloubu, vytvořeným mezi hlavou a uchycením, se také může dosáhnout úhlového natočení od vertikály. Jak je to v konstrukci zdivá obvyklé, měly by být přitom stěnové dílce jedné vrstvy oproti stěnovým dílcům pod ní a/nebo nad ní ležící vrstvy v podélném směru přesazeny a popřípadě spolu slepeny nebo spojeny maltou.

Jestliže se mezi jednotlivými stěnovými dílci jedné vrstvy ponechá odstup, tak se dá jednoduchým způsobem vytvořit ozeleňovací nebo hrázová stěna s průchozími otvory, a tím umožnit obrůstání stěny.

»♦ · ··_ »· ·· · • · ♦ · ·' · · 9. > · · • b · · · ·· b * · • ···· · · · · ··· * * • · · ·· · b · · ···· · ·· b» »· · · ·'

U jednoho výhodného provedení vynálezu je na 1. pohledové nebo stěnové ploše v podstatě středově vytvořena prohlubeň.

U jednoho možného příkladu provedení se předpokládá, že prohlubeň má v podstatě rovnoběžně s 2. pohledovou nebo stěnovou plochou probíhající dno prohlubně, a šikmo k němu probíhající boční stěny, z nichž jedna je částí obvodové plochy hlavy. Přitom může být prohlubeň v průřezu vytvořena v podstatě konkávně a hladce a plynule přecházet do 2. pohledové nebo stěnové plochy a do obvodové plochy hlavy. Tímto způsobem nejsou na 1. pohledové nebo stěnové ploše žádné výstupky, rohy nebo hrany, s čímž je spojena výhoda, že ve stěnovém dílci je zamezeno bodově vysokým vrubovým, napětím. Nadto se na 1. pohledové nebo stěnové ploše nemůže hromadit žádná nečistota, kupříkladu, v rozích, a stěnový dílec se dá popřípadě jednoduchým způsobem čistit.

U další možnosti provedení se předpokládá, že hlava a uchycení jsou vytvořeny na příslušné čelní straně vždy středově, přičemž svou šířkou výhodně odpovídají vzájemnému odstupu obou pohledových nebo stěnových ploch. Avšak mohou být vytvořeny i širší nebo užší hlavy, jakož i zejména užší uchycení.

Obvodová plocha hlavy by se měla rozprostírat přes úhlový rozsah cca 180° až 225°. Přitom se může předpokládat, že hlava má konvexní průřez tvaru části kruhu, alternativně však hlava může mít i průřez tvaru polygonu, zejména ve tvaru pravidelného mnohoúhelníku. Hladkého, plynulého přechodu mezi 2. pohledovou nebo stěnovou plochou a obvodovou plochou hlavy se v tomto případě dosáhne tím, že buď jedna z obvodových dílčích ploch hlavy je součástí 2. pohledové nebo stěnové plochy, nebo se obvodová plocha hlavy napojuje pod úhlovým sklonem na 2. pohledovou nebo stěnovou plochu. Přitom mohou být hlava a uchycení uspořádány sice jen v předem určených relativních polohách, mají však lepší a zejména pevný záběr. Provedení hlavy a uchycení ve tvaru části • ♦ · 9 9 · · · · · • · · ·<♦* » » 99

9 · »999 « * *

9999 · · 99 · · · · 9

9 9999 999

9··· · ·· ·· ·· ···' kruhu umožňují naproti tomu plynulé úhlové nastavení mezi sousedními palisádami.

Uchycení, které je vytvořeno na hlavě protilehlé čelní strany, má podobu komplementární s podobou hlavy. Výhodně je uchycení vytvořeno jako vnitřní zaoblení, které má podle podoby hlavy buď konkávní průřez tvaru části kruhu, nebo průřez tvaru polygonu. U výhodného provedení má uchycení linii obrysu přes úhlový rozsah cca 45° až 180°, a zejména 90°.

U dalšího provedení vynálezu se předpokládá, že pohledové nebo stěnové plochy jsou ve své koncové oblasti, přivrácené k uchycení, vtaženy ke středu palisády, takže šířka uchycení je menší než vzájemný odstup pohledových nebo stěnových ploch. Tímto způsobem je jednak mezi uchycením a příslušnou pohledovou nebo stěnovou plochou vytvořena ostrá hrana, která v extrémně úhlově natočené poloze dvou sousedních stěnových dílců umožňuje bezkolizní vnoření do prohlubně. Jednak může být vtažením pohledových nebo stěnových ploch z koncové strany zmenšena šířka uchycení, takže sousední stěnové dílce mohou být přestavovány přes větší úhlový rozsah. Aby se přitom zabránilo stupňovitosti nebo nepravidelnostem na pohledových nebo stěnových plochách, nebo alespoň aby se tyto udržely malé, tak se výhodně navrhuje, aby tyto vtažené koncové oblasti přecházely do příslušné pohledové nebo stěnové plochy hladce, popřípadě v plynulém zakřivení.

Zejména by se mělo přitom předpokládat, že pohledová nebo stěnová plocha má, vycházeje od své vtažené koncové oblasti, konvexně zakřivený úsek, který plynule přechází do konkávně zakřivené prohlubně, na kterou se plynule napojuje konvexně zakřivená obvodová plocha hlavy. Obvodová plocha hlavy přechází hladce a plynule do 2. pohledové nebo stěnové plochy, která na svém konci ze strany uchycení přechází hladce do vtažené koncové oblasti. Tímto •φ φ φφ φφ φφ · • · » · 1» ♦ >. φ · ·₉· φ · · I» ·' · · *> 4 Φ φ ΦΦΦΦ · * · · Φ · » Φ Φ

·., φ · Φ’ Φ Φ ΦΦΦ

Φφφ* φ ·· ·φ #·> φφφzpůsobem je povrch stěnového dílce mezi oběmi hranami vtažených koncových úseků, to znamená obou pohledových nebo stěnových ploch a čelní strany ze strany hlavy, vytvořen bez stupňovitosti nebo úhlových sklonů v plynulém, kontinuálním, hladkém průběhu, čímž je zabráněno vzniku vrubových napětí a podstatně sníženo nebezpečí hromadění nečistoty.

Alternativně však mohou vtažené koncové oblasti přecházet do pohledové nebo stěnové plochy i za vytvoření malého úhlového sklonu.

Obvykle sestává stěnový dílec z betonu a má po celé své délce v podstatě konstantní průřez, přičemž může být podle velikosti zachytitelných zátěží vytvořen armovaný nebo nearmovaný.

Při přiměřeně malé stavební výšce se dá stěnový dílec použít také alternativně jako obrubní tvárnice k vytváření hrany trávníků nebo záhonů. Aby se plochy trávníků nebo záhonů vymezily, tak se plocha alespoň v dílčí oblasti svého obvodu olemuje hranou, vytvořenou z v řadě uspořádaných tvárnic, která tak vytváří čisté ohraničení oproti okolí. V případě hrany trávníku, od které se má kupříkladu v následujícím vycházet, leží horní strana hrany trávníku v podstatě na výškové úrovni trávníkové plochy, takže travní sekačka může být svými bočními okraji vedena podél hrany trávníku, čímž je usnadněno sekání trávy v okrajové oblasti trávníkové plochy.

Obrubní tvárnice podle vynálezu má přední plochu, na protilehlé straně uspořádanou zadní plochu, a mezi nimi ležící čelní strany, přičemž na jedné z čelních stran je vytvořena vyčnívající hlava a na druhé čelní straně uchycení, a přičemž hlava a uchycení vstupují při vytváření hran trávníků nebo záhonů do záběru s uchycením, popřípadě hlavou sousední obrubní tvárnice. Obrubní tvárnice se vyznačuje tím, že na zadní ploše je vytvořena prohlubeň,

0 0 0 ®φ 0 0 • 0 ♦ · 0 0 0 Φ · φ

Φ 0 0 0 · ·· 0« • 00·· 00 ♦ · 0 0 0 0 • 0 0 0 0 0 0 0 0000 0 ΦΦ · · 0 0 0 rozprostírající se přes celou výšku obrubní tvárnice, a obvodová plocha hlavy se rozprostírá až dovnitř do prohlubně, zatímco přední plocha je vytvořena v podstatě rovně a přechází hladce do obvodové plochy hlavy. Tímto způsobem je obvodová plocha hlavy zvětšena o úsek, sahající do prohlubně, čímž je dosaženo toho, že kloub, vytvořený hlavou a uchycením, které je s ní v záběru, může být přestavován přes dostatečně velký úhlový rozsah, takže mezi sousedními obrubními tvárnicemi lze dosáhnout i úhlového natočení 90°. Aby se však na přední straně hrany trávníku, přivrácené k trávníkové plose, dosáhlo co možná kontinuální, rovné plochy, tak se předpokládá, že přední strana obrubní tvárnice je v podstatě vytvořena rovná, a přechází hladce, jakož i plynule do obvodové plochy hlavy, aniž by musely být uspořádány jakékoliv drážky, vybrání nebo výstupky.

Další možnosti provedení obrubní tvárnice vyplývají z výše uvedených provedení k palisádě, až na stavební výšku identických.

Přehled obrázků na výkrese

Další detaily a znaky vynálezu vyplývají z následujícího popisu příkladů jeho provedení na základě připojeného výkresu, který znázorňuje na obr. 1 průřez tyčovitým stěnovým dílcem podle prvního příkladu provedení, na obr. 2 dva stěnové dílce podle obr. 1 při použití jako palisáda, ve vzájemném záběru a v přímočaré orientaci, na obr. 3 různé stěnové dílce podle obr. 1 při použití jako palisáda, ve vzájemném záběru za vytvoření úhlových natočení, na obr. 4 různé stěnové dílce podle obr. 1 při použití ve vodorovné orientaci k vytvoření ozeleňovací stěny, a na obr. 5 průřez tyčovitým stěnovým dílcem podle druhého příkladu provedení.

• Φ 4 ·· ·· φφ· • · 4 ♦ 4 4/ φϊ 4* · 4 · 4· 4* 4 4^;·

4444 4 4 44 · φ φ 44 • 4 4 4 4 φ 444

ΦΦ·4 · ·· 44 φφ ···’

Příklady provedení vynálezu

Stěnový dílec, znázorněný v průřezu na obr. 1, sestává z betonu, a má přes svou délku, to znamená kolmo k nákresně, v podstatě neměnný průřez. Má 1. pohledovou nebo stěnovou plochu H, a na protilehlé straně 2. pohledovou nebo stěnovou plochu 12, která je v podstatě vytvořena rovná. Na bočních koncích obou pohledových nebo stěnových ploch H, 12 se mezi nimi rozprostírají protilehlé čelní strany 13 a 14.

Podle obr. 1 pravá čelní strana 13 je vytvarována jako hlava 1_5, která má průřez tvaru části kruhu, a jejíž střed leží uprostřed vzájemného odstupu obou pohledových nebo stěnových ploch 11 a 12. U znázorněného příkladu provedení odpovídá poloměr hlavy 15 v podstatě poloviční šířce stěnového dílce, to znamená polovičnímu odstupu obou pohledových nebo stěnových ploch 11 a 12, takže hlava 15 svou obvodovou plochou hladce a v podstatě tangenciálně přechází do rovné 2. pohledové nebo stěnové plochy 12.

Na 1. pohledové nebo stěnové ploše 11 je vytvořena v podstatě středově uspořádaná prohlubeň, která má s 2. pohledovou nebo stěnovou plochou 12 v podstatě rovnoběžně probíhající dno 17a prohlubně a šikmo probíhající boční stěny 17b a 17c, přičemž boční stěna 17c je současně částí obvodové plochy 15a hlavy 15. Přitom jsou přechody mezi bočními stěnami 17b a 17c a dnem 17a prohlubně zaobleny tak, že má prohlubeň 17 konkávní průřez, a hladce, a na své jedné straně plynule, přechází do obvodové plochy 15a hlavy Í5. Tímto způsobem se dosáhne toho, že se obvodová plocha 15a hlavy 15 rozprostírá až dovnitř do prohlubně 17, a to přes úhlový rozsah více než 180°, u znázorněného příkladu provedení přes cca 225°.

4 *	4	44	99	44	4
4 »	9	4·	414	4	4»	4''	44
4	9 4	4	4	4 4	4	4'	4
•	4 44 4	4 4	4 4	4	4 4	4	4
4	4	4	4 4	4	4	4	4
4444	4	99		4 4	4 4		4 4 4'

Na protilehlé čelní straně 14 je vytvořeno uchycení 16 ve tvaru vnitřního zaoblení, jehož poloměr zakřivení odpovídá poloměru hlavy 15. a jehož konkávní obvodová plocha se rozprostírá přes úhel rozevření cca 90°.

Obě pohledové nebo stěnové plochy 11 a 12 jsou ve svých koncových oblastech 11a, 12a, přivrácených k uchycení 16, při plynulém zakřivení pohledových nebo stěnových ploch 11 a 12 vtaženy ke středu palisády 10, takže šířka uchycení 16 je o nepatrnou míru, kupříkladu cca 10 %, menší než vzájemný odstup pohledových nebo stěnových ploch 11 a 12. Nadto je v rohové oblasti mezi příslušnou pohledovou a stěnovou plochou 11, popřípadě 12, a konkávní obvodovou plochou uchycení 16, vytvořena hrana s ostrým úhlem. Tímto způsobem je dosaženo toho, že první pohledová nebo stěnová plocha 11 má, vycházeje od její vtažené koncové oblasti 11a, v průřezu konvexně zakřivený úsek 11b, který plynule přechází do konkávně zakřivené prohlubně 17, na kterou se plynule napojuje konvexně zakřivená obvodová plocha 15a hlavy 15. Plynule zakřivená obvodová plocha 15a hlavy 15 přechází ze své strany hladce a plynule do druhé pohledové nebo stěnové plochy 12, která na svém konci ze strany uchycení 16 přechází plynulým zakřivením hladce do vtažené koncové oblasti 12a.

Jak je znázorněno na obr. 2, je za účelem konstrukce stěny palisády uspořádáno vedle sebe více stěnových dílců 10, sloužících jako palisády, přičemž hlava palisády zabírá do uchycení sousední palisády, a vzájemně přivrácené čelní strany sousedních palisád přiléhají k sobě. Přitom je na přední straně vytvořen v podstatě hladký, pouze vtažením koncových oblastí 11a, 12a přerušený povrch.

Protože se uchycení 16 rozprostírá jen přes úhlový rozsah cca 90°, hlava 15 má však obvodovou plochu přes rozsah cca 225°, mohou být vedle sebe uspořádané palisády uspořádány vůči sobě v libovolné orientaci přes úhlový φφ · φ φ φ φφφ • φ φφ φ • φ φφφφ φ * φ φ φ · φ> φ' φ φ φ.· φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φφ φφ

ΦΦ	Φ
	ΦΦ
·	Φ
Φ Φ Φ	Φ
Φ Φ	Φ
ΦΦ	ΦΦΦ

rozsah cca 135°, přičemž vždy hlava leží v uchycení. Tímto způsobem se mohou realizovat úhlová natočení mezi sousedními palisádami přes velký úhlový rozsah. Dvě možná úhlová natočení dvou sousedních palisád jsou znázorněna na obr. 3. Přitom horní palisáda 10' ukazuje horní maximálně úhlově natočenou polohu, ve které je ostroúhlý roh, vytvořený mezi pohledovou nebo stěnovou plochou 12 a uchycením 16, uspořádán v prohlubni 17 druhé palisády 10. Dále znázorněná úhlově natočená palisáda 10 je uspořádána ve druhé extrémní poloze, ve které leží roh mezi první pohledovou nebo stěnovou plochou 11 a uchycením 16 v přechodu mezi obvodovou plochou hlavy 15 a první pohledovou a stěnovou plochou 11 druhé palisády 10.

Na obr. 4 je znázorněn výřez z ozeleňovací nebo hrázové stěny, která sestává z více ve svislé orientaci zabudovaných stěnových dílců 10. U znázorněného příkladu provedení jsou nejdříve na základnu položeny tři stěnové dílce 10 svými čelními stranami, opatřenými uchycením, směrem dolů, za vytvoření první vrstvy. Přitom jsou stěnové dílce 10 orientovány ve svém podélném směru, a vždy uspořádány za ponechání meziprostoru 18. Na hlavové úseky stěnových dílců 10 Drvní vrstvv. směřuiíci směrem nahoru, se svými uchyceními zase položí více stěnových dílců za vytvoření druhé vrstvy, přičemž stěnové dílce 10 druhé vrstvy přemosťují meziprostory 18 mezi stěnovými dílci 10 první vrstvy a ponechávají mezi sebou zase meziprostory 18'. Obě vrstvy nemusejí být uspořádány v exaktně svislé orientaci, protože přestavením kloubu, vytvořeným mezi hlavou stěnového dílce první vrstvy a uchycením stěnového dílce druhé vrstvy, může být dosaženo vzájemného úhlového nastavení nebo sklonu vrstev. U znázorněného příkladu provedení je znázorněn další stěnový dílec 10 třetí vrstvy, který zase přemosťuje meziprostor 18' mezi vedle sebe uspořádanými stěnovými dílci druhé vrstvy. Tímto způsobem je vytvořena ozeleňovací nebo hrázová stěna, opatřená průchozími otvory, popřípadě meziprostory 18, 18', která může být buď orientována svisle, nebo přestavením

ΦΦ · ·· ·· 90 0

Φ Φ_ν Φ ΦΦ

ΦΦΦ · Φ: φφ 0ΐ 0 φ

Φ φφφφ Φ · · Φ Φφφ φ φ

Φ Φ ΦΦΦΦ ΦΦΦ •ΦΦΦ Φ φφ Φ· φφ ΦΦ» kloubů mezi jednotlivými vrstvami stěnových dílců může být také zakřivena na způsob polygonu.

Obr. 5 znázorňuje alternativní provedení průřezu stěnového dílce, který se liší od provedení podle obr. 1 jen tvarem prohlubně 19. U zde se vyskytující prohlubně 19 přechází dno 19a prohlubně, které probíhá v podstatě rovnoběžně s

2. pohledovou a stěnovou plochou 12, na straně přivrácené k uchycení 16 pod úhlovým sklonem do boční stěny 19b. která vytváří ze své strany s 2. pohledovou nebo stěnovou plochou 11 roh.

Druhá boční stěna19c je i v tomto případě částí obvodové plochy 15a hlavy a je příslušným způsobem jako tato konvexně zakřivena.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY · ·· 9 9 99 · • 9 9 ·· ·»· · ·* 9'9 9 • 99 9 <99 ·- ·· • ···« · 9 · · · ·· ·9 ·' 9' 9 ·> · · 9 9· • ••· · 99 99 99 9 9 ·-

1. Palisáda s pohledovými nebo stěnovými plochami (11, 12), uspořádanými na protilehlých stranách, a mezi nimi ležícími čelními stranami (13, 14), přičemž na jedné z čelních stran (13) je vytvořena vyčnívající hlava (15) a na druhé čelní straně (14) uchycení (16), a přičemž se hlava (15) a uchycení (16) při vytvoření stěny dostává do záběru s uchycením a hlavou sousední palisády, vyznačující se ¹ tím, že na 1. pohledové nebo stěnové ploše (11) je vytvořena prohlubeň (17; 19), rozprostírající se po celé délce palisády, a obvodová plocha (15a) hlavy (15) dosahuje až dovnitř do prohlubně (17; 19) a protilehlá 2. pohledová nebo stěnová plocha (12) je v podstatě rovná a hladce přechází do obvodové plochy (15a) hlavy (15), přičemž 1. pohledová nebo stěnová plocha (11) má konvexně zakřivený úsek (11b), který vychází od koncové oblasti (11a), přivrácené k uchycení (16), a který plynule přecházejí do konkávně zakřivené prohlubně (17), na kterou se plynule napojuje konvexně zakřivená obvodová plocha (15a) hlavy (15).
2. Palisáda podle nároku 1, vyznačující se tím, že prohlubeň (17) je uspořádána _ v podstatě uprostřed 1. pohledové nebo stěnové plochy (11).
3. Palisáda podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že prohlubeň (17; 19) má v podstatě rovnoběžně s 2. pohledovou nebo stěnovou plochou (12) probíhající dno (17a; 19a) drážky a šikmo probíhající boční stěny (17b, 17c; 19b, 19c), z nichž jedna boční stěna (17c; 19c) je částí obvodové plochy (15a) hlavy (15).
4. Palisáda podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že prohlubeň (17) je v průřezu v podstatě konkávní.

·· · φ« «« φφ * • · · ·· * · φ φ ··φ • φ · ΦΦ·· φφ · φ ΦΦΦΦ φ Φ Φ φ · φφ φ · • Φ ΦΦΦΦ ΦΦΦ

Φ··· Φ ·♦ Φ· ·· «ΦΦ
5. Palisáda podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že povrch prohlubně (17) přechází hladce a plynule do 1. pohledové nebo stěnové plochy (11) a obvodové plochy (15a) hlavy (15).
6. Palisáda podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že obvodová plocha (15a) hlavy (15) se rozprostírá v úhlovém rozsahu cca od 180° do 225°.
7. Palisáda podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že hlava (15) má konvexní průřez tvaru části kruhu.
8. Palisáda podle nároku 7, vyznačující se tím, že 2. pohledová nebo stěnová plocha (12) přechází tangenciálně do obvodové plochy (15a) hlavy (15).
9. Palisáda podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že hlava (15) má průřez tvaru polygonu, zejména ve tvaru pravidelného mnohoúhelníku.
10. Palisáda podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že hlava (15) a uchycení (16) jsou vytvořeny na příslušné čelní straně (13, 14) vždy středově.
11. Palisáda podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že uchycení (16) je tvořeno vnitřním zaoblením.
12. Palisáda podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že uchycení (16) má konkávní průřez tvaru části kruhu.
13. Palisáda podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že uchycení (16) má průřez tvaru polygonu.

»9 9 ·· 99

9 9 9 9 9 9 9

Λ 9 · · · · · · • ···«·· !>· 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9999 9 99 99 99 »··

9 9
14. Palisáda podle některého z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že uchycení (16) se rozprostírá v rozsahu úhlu cca 90°.
15. Palisáda podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že pohledové nebo stěnové plochy (11, 12) jsou ve své koncové oblasti (11a, 12a), přivrácené k uchycení (16), skloněny ke středu palisády, takže šířka uchycení (16) je menší než vzájemný odstup pohledových nebo stěnových ploch (11, 12).
16. Palisáda podle nároku 15, vyznačující se tím, že skloněné koncové oblasti (11a, 12a) přecházejí do pohledových nebo stěnových ploch (11, 12) zakřiveně.
17. Palisáda podle nároku 15, vyznačující se tím, že skloněné koncové oblasti (11a, 12a) přecházejí do pohledových nebo stěnových ploch s úhlovým sklonem.
18. Palisáda podle některého z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že sestává z betonu.