CZ20012212A3

CZ20012212A3 - Peptidická sloučenina, její použití a farmaceutický prostředek, který ji obsahuje

Info

Publication number: CZ20012212A3
Application number: CZ20012212A
Authority: CZ
Inventors: Beate Diefenbach; Alfred Jonczyk; Sabine Kraft; Ray Mehta
Original assignee: Merck Patent Gmbh
Priority date: 1998-12-19
Filing date: 1999-12-11
Publication date: 2001-09-12
Also published as: BR9916323A; NO20013013L; EP1140989A1; WO2000037487A1; NO20013013D0; JP2002533064A; ZA200105929B; CN1335853A; AR022395A1; CA2355874A1; WO2000037487A8

Description

(57) Anotace:

Peptidická sloučenina obecného vzorce I, W¹ X^lnArgX²AspLeu X³X⁴Leu X⁵X^6m-W², kde jednotlivé symboly mají specifický význam. Jsou jakožto ligandy α_νβ₆biologicky účinné a proto vhodné pro výrobu farmaceutických prostředků pro léčení trombóz, srdečního infarktu, koronárních nemocí srdce, arteriosklerózy, nádorů, osteoporózy, fibróz, zápalů, infekcí, lupenky a k ovlivnění hojení ran.

A3

W‘ - X¹nArgX²AspLeu X³X⁴Leu X®X*B - W³ ( I)

CM

N O ·· · · ·· ··· ř(/ UM- ΐί1ί01-1463-01-Ma

Peptidická sloučenina, její použití a farmaceutický prostředek, který ji obsahuje

Oblast techniky

Vynález se týká peptidických sloučenin, které jakožto ligandy integrinu «zvíte jsou biologicky aktivní. Tyto peptidy mají obecný strukturní motiv - ftsp Leu Xaa Xaa Leu -, popřípadě ve zvláště výhodné formě - Arg Xaa ftsp Leu Xaa Xaa Leu ftrg -, přičemž Xaa znamená libovolný aminokyselinový zbytek. Peptidy podle vynálezu se mohou používat jakožto účinné inhibitory <ζνββ integrinového receptorů a tak pro ošetřování různých nemocí a patologických nálezů.

Dosavadní stav techniky

Integriny patří do rodiny heterodimerní třídy I - transmembránových receptorů, které mají významnou úlohu v četných adhezních procesech buňka-matrice popřípadě bufíka-buňka (Tuckwell a kol., 1996, Symp. Soc. Ex. Biol. 47). Zhruba se mohou dělit do tří tříd: βι-integriny, které představují receptory pro extracelulární matrici, (iz-integriny, které jsou aktivovatelné na leukocyty, a jsou spouštěny při zánětlivých procesech, jakož také αν-integriny, které ovlivňují buněčnou odezvu při hojení ran a při jiných patologických procesech (Marshall a Hart, Semin. Cancer Biol. 7, str. 191, 1996).

Integriny α5βι , ailbíl3 , αββι , ανβΐ , αν ¢3 3 a ανββ se všechny váží na ftrg-Gly-ftsp (RGD) peptidovou sekvenci, například v přírodním ligandovém fibronektinu. Rozpustné RGD-obsahující peptidy podporují inhibiční interakaci každého tohoto integrinu s fibronektinem. Integrin ανββ je poměrně vzácný integrin (Busk a kol., J. Biol. Chem. 267(9), str. 5790, 1992), který se při procesech opravy epitelových tkání ve větším množství vytváří a přednostně váže přirozené matricové molekuly fibronektin a tenascin (Wang a kol., Am. J. Respir. Cell Mol. Biol. 15(5), str. 664, 1996). Fyziologické a patologické funkce ανβ6 nejsou dosud dokonale známy, je však domněka, že tento integrin má důležitou úlohu při fyziologických pochodech a nemocech (například záněty, hojení ran, nádory), na kterých se podílí epitělové buňky. Tak se ανβ6 exprimuje na keratinocytech v ranách (Haapasalmi a kol., J- Invest. Dermatol. 106(1), str. 42, 1996), z čehož lze usuzovat, že agonisty a antagonisty tohoto integrinu jsou ovlivňovány vedle procesů hojení ran a zálalů i jiné patologické jevy kůže, jako například lupénka. Kromě toho má ανββ význam v epitelu dáchacích cest (Veinacker a kol., Am. J. Respir. Cell Mol. Biol. 12(5), str. 547, 1995), takže by se mohly úspěšně nasazovat odpovídající agonisty (antagonisty tohoto integrinu při onemocnění dýchacích cest, jako jsou bronchitida, astma, plickí fibróza a nádory dýchacích cest). Je také známo, že ανββ mají význam pro střevní epitel, takže by bylo možno používat odpovídající integrinové agonisty/antagonisty při ošetřování zánětů, nádorů a poranění žaludečního a střevního traktu.

Až dosud nebyl nalezen nizkomolekulární inhibitor, který by se selektivně vázal na α-νββ integrin. Je proto úkolem vedle dosud známých přírodních vysokomolekulárních ligandů a protilátek, se kterými se terapeuticky a diagnosticky obtížně zachází, nalézt mocné, specifické popřípadě selektivní nízkomolekulární ligandy pro α_νβ6, s výhodou peptidy, které by se mohly používat pro uvedené terapeutické oblasti avšak také jako dignostická a reakční činidla.

Podstata vynálezu

S překvapením se zjistilo, že níže charakterizované peptidy obecného vzorce I a jejich soli jakožto rozpustné moleku • · • · • · • · • · · ly působí na buňky, které nají uvedené receptory nebo když se váží na povrchy, představují unělé ligandy pro «_νβ6 zprostředkovávané ulpívání buněk. Především působí jako inhibitory ανββ integrinu, přičemž především brzdí vzájemné působení receptoru s jinými ligandy, například vazbu fibronektinu. Toto působení lze doložit například způsobem, který popsal J. V. Smith a kol. (J. Biol. Chem. 265, str. 12267 až 12271, 1990).

P.C. Brooks, R.A. Clark a D.fl. Cheresh (Science 264, str. 569 až 571, 1994) uvádějí, že vývoj anglogeneze závisí na vzájemném působení vaskulárního integrinu a extracelulárních matricových proteinů.

Kromě toho se zjistilo, že nové sloučeniny mají při dobré snášenlivosti velmi hodnotné farmakologické vlastnosti a mohou se používat jakožto léčiva. Tato skutečnost bude ještě přesněji popsána.

Peptidické sloučeniny podle vynálezu se kromě toho mohou používat jakožto diagnostika pro detekci a lokalizaci patologických stavů v epitelovém systému in vivo, pokud jsou vybaveny signálními znaky (například biotinylovým zbytkem) podle stavu techniky. Vynález zahrnuje také konjugáty s jinými účinnými látkami, jako jsou cytotoxicky účinné látky, jakož také konjugáty s radiosignálními znaky pro rentgenovou terapii nebo pro PET diagnózu nebo také fůzní proteiny s proteinovými signálními znaky, jako jsou GFP nebo protilátky, nebo terapeutické proteiny, jako je IL-2.

Podstatou vynálezu jsou peptidické sloučeniny obecného vzorce I

V¹ - X¹nArgX²AspLeu X³X⁴Leu X⁵X⁶m - V² (I) kde znamená • φ • φ φ · • φ φφφ

Χ^Χ², Χ³,Χ⁴,Χ⁵,Χ⁶ vždy na sobě nezávisle zbytek aminokyseliny, přičemž jsou aminokyseliny na sobě nezávisle voleny ze souboru zahrnujícího Ala, Asn, Asp, Arg, Cys, Gin, Glu, Gly, Phe, His, Ile, Leu, Lys, Met, Nle, homo-Phe, Phg, Pro, Ser, Thr, Trp, Tyr a Val, přičemž jsou tyto aminokyseliny popřípadě der1vátizovány,

W² skupinu OH, OR, NHR, NR2 , NH2,

V¹ atom vodíku nebo acylovou skupinu,

R alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, n, m na sobě nezávisle číslo 0 až 15, přičemž v případech, kdy m nebo n je větší než 1, mají popřípadě X¹ nebo X⁶na sobě nezávisle stejný nebo odlišný význam.

Vynález zahrnuje také aminokyseliny nebo aminokyselinové zbytky, které pocházejí od přírodních aminokyselin a jsou derivátizovány a jejich homology nebo izoméry. Aminokyselinové zbytky jsou zpravidla vzájemně vázány prostřednictvím svých α-aminoskupin nebo α-karboxylových skupin Cpeptidové vázání).

Vynález se zvláště týká peptidických sloučenin obecného vzorce I, kde znamená X² aminokyselinový zbytek volený ze souboru zahrnujícího Thr, Ser, Asp a glycin, dále peptidických sloučenin obecného vzorce I, kde znamená X³ aminokyselinový zbytek volený ze souboru zahrnujícího Asp, Glu, Arg, Lys, His a Tyr a také peptidických sloučenin obecného vzorce I, kde znamená X⁴ aminokyselinový zbytek volený ze souboru zahrnujícího Ser, Tyr, Thr, Gly a Val.

Zvláště výhodnými sloučeninami podle vynálezu jsou sloučeniny (přičemž jednotlivé symboly a zkratky mají shora nebo níže uvedený význam) obecného vzorce II «· · · · · ·· • · · · · • · · · · · · · !

W¹ — X¹„ Arg Thr Asp Leu X³X⁴ Leu Arg X⁶m · W¹ — X¹n Arg Ser Asp Leu X³ X⁴ Leu Arg X⁶m W¹ — X¹n Arg Asp Asp Leu X³ X⁴ Leu Arg X⁶m W¹ — X¹n Arg Ser Asp Leu X³ X⁴ Leu Arg X⁶m W¹ — X¹n Arg Gly Asp Leu X³X⁴ Leu Arg X⁶m nebo obecného vzorce III

W¹ — X¹n Arg X² Asp Leu Asp X⁴ Leu Arg X⁶m W¹ — X¹n Arg X² Asp Leu Glu X⁴ Leu Arg X⁶m W¹ — X¹n Arg X² Asp Leu Arg X⁴ Leu Arg X⁶m W¹ — X¹n Arg X² Asp Leu Lys X⁴ Leu Arg X⁶m W¹ — X¹n Arg X² Asp Leu His X⁴ Leu Arg X⁶m W¹ — X¹n Arg X² Asp Leu Tyr X⁴ Leu Arg X⁶m nebo obecného vzorce IV

—w²	Ha,
—w²	lib,
—w²	líc,
, — w²
—w²	Ile,
—w²	lila,
—w²	lilb,
—w²	lile,
—w²	llld,
—w²	lile,
-w²	z lllf,
—w²	IVa,
— w²	IVb,
—w²	IVc,
— w²	IVd,
— w²	IVe.

Hd,

W¹ — X¹n Arg X² Asp Leu X³ Ser Leu Arg X⁶m W¹ — X¹n Arg X² Asp Leu X³Tyr Leu Arg X⁶m W¹ — X¹n Arg X² Asp Leu X³Thr Leu Arg X⁶m W¹ — X¹n Arg X² Asp Leu X³ Gly Leu Arg X⁶m W¹ — X¹n Arg X² Asp Leu X³ Val Leu Arg X⁶m

Obzvláště výhodnými jsou peptidické sloučniny obecného vzorce V

V¹ - X¹nArgThrAspLeuAspSerLeuArgX⁶ _m - W² (V) a z nich především peptidické sloučniny obecného vzorce VI

V¹ - X¹nArgThrftspLeuflspSerLeuArgThrX⁶m-i - V² CVI) • · • · • · · ·

Především jsou obzvláště výhodné následující jednotlivé sloučeniny, přičemž jsou zahrnuty také sloučeniny, které jsou modifikovány na svém N- nebo C- zakončení.

(a) H-Arg-Thr-Asp-Leu-Asp-Ser-Leu-Arg-Thr-Tyr-Thr-Leu-OH (b) H-Arg-Thr-Asp-Leu-Asp-Ser-Leu-Arg-OH i (c) Ac-Arg-Thr-Asp-Leu-Asp-Ser-Leu-Arg-Thr-OH (d) Ac-Arg-Thr-Asp-Leu-Asp-Ser-Leu-Arg-Thr-NH₂ (e) H-Arg-Thr-Asp-Leu-Asp-Ser-Leu-Arg-Thr-OH (f) H-Arg-Thr-Asp-Leu-Asp-Ser-Leu-Arg-Thr-NH₂ (g) H-Arg-Thr-Asp-Leu-Tyr-Tyr-Leu-Arg-Thr-Tyr-OH >

(h) Ac-Arg-Thr-Asp-Leu-Asp-Ser-Leu-Arg-NH₂

Shora a níže uvedené zkratky pro zbytky mají tento význam:

Ala	A	alanin
Asn	N	asparagin
Asp	D	asparagová kyselina
Arg	R	arginin
Cys	C	cystein
Gin	Q	glutamin
Glu	E	glutaminová kyselina
Gly	G	glycin
His	H	histidin
Ile	I	isoleucin
Leu	L	leucin
Lys	K	lysin
Met	M	methionin
Nle		norleuc in
Orn		ornitin
Phe	F	fenylalanin
Phg		fenylglycin
Pro	P	prolin
Ser	S	šeřin

• · • · · · • ·

Thr	T	threonin
Trp	W	tryptofan
Tyr	Y	tyrosi n
Val	V	val in

Pokud mohou být uvedené aminokyseliny v několika enantiomerních formách, zahrnuje vynález všechny shora i níže uvedené formy například jako podíly sloučenin obecného vzorce I až VI, a také jejich směsi. Kromě toho mohou mít aminokyseliny, například jako podíly sloučenin obecného vzorce I až VI, o sobě známé chránící skupiny.

Sloučeniny obecného vzorce In až VI mohou mít jedno nebo několik chirálních center a mohou být proto v různých stereoizomerních formách. Vynález zahrnuje všechny tyto formy, zvláště D- a L-formy, a to jak v enantiomerních tak také v racemických směsích. Shora a níže uvedené obecné vzorce I a II zahrnují také odpovídající soli, zvláště odpovídající fyziologicky přijatelné soli.

Vynález zahrnuje také tak zvané prodrogové deriváty, to znamená sloučenin obecného vzorce I, které jsou obměněny alkylovými skupinami nebo acylovými skupinami, cukry nebo oligopeptidy, které se v organismu rychle štěpí za uvolnění účinné sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I.

Vynález zahrnuje také sloučeniny a jejich deriváty, které sestávají z peptidů podle vynálezu a ze známých signálních znaků, které umožňují snadno dokázat peptidy. Příklady takových derivátů jsou biotinylované nebo fluorescenčnně zančené peptidy.

Obecně jsou peptidy podle vynálezu lineární, mohou být však také cyklizované. Vynález zahrnuje nejen uvedené peptidy ·· · · ·· ·· • · · · · · ·· · ···· · · obecného vzorce I až VI avšak také jejich směsi a prostředky, které vedle těchto sloučenin podle vynálezu obsahují také další farmaceuticky účinné látky nebo aduvanty, které žádoucím způsobem ovlivňují primární farmakologické působení peptidů podle vynálezu.

Sloučeniny obecného vzorce I a výchozí látky pro jejich přípravu se připravují o sobě známými způsoby, které jsou popsány v literatuře (například ve standardních publikacích jako Houben-Weyl, Methoden der organischen Chemie, Georg-Thieme Verlag, Stuttgart), a to za reakčních podmínek, které jsou pro jmenované reakce známy a vhodné. Přitom se může také používat o sobě známých, zde blíže nepopisovaných variant.

Peptidy podle vynálezu se mohou především připravovat syntézou v pevné fázi a následným odštěpením a čištěním způsobem, který popsal Jonczyk a Meienhofer (Peptides, Proč. 8th

Am. Pept. Symp	Eds. V. Hrubý	a D.H.	Rich,	Píerce	Comp.	III,
str. 73 až 77,	1983 nebo Angew.	Chem.	104,	str. 375,	1992)	ne-
bo způsobem, který popsal Merrifield	(J.	Am	. Chem.	Soc.	94,
str.3102, 1972)	Mohou se také	připravovat	o	sobě známými	způ-

soby přípravy aminokyselin a peptidů, které jsou známy z četných standardních publikací a patentových spisů (například Novabiochem - 1999 Catalog & Peptide Synthesis Handbook der Calbiochem-Novabiochem GmbH, D-65796 Bad Soden). Biotiny1ováné nebo fluorescenčně značené peptidy/proteiny se mohou také připravovat o sobě známými způsoby (například E.A. Bayer a Wilchek M. , Methods of Biochemica1 Analysis, svazek 26, The Use of the Avidin-Biotin Complex as a Tool in Molecular Biology; a Handbook of Fluorescent Probes and Research Chemicals, 6. vydání, 1996, R.P. Haugland, Molecular Probes, lne.; nebo také světový patentový spis číslo 97/14716).

Peptidy podle vynálezu obecného vzorce I až VI se mohou připravovat také tak, že se uvolňují ze svých funkčních deri • · · · • · • · · · • · • · *

vátů solvolýzou, 2vláště hydrolýzou nebo hydrogenolýzou. Výhodnými výcho2ími látkami pro solvolý2U popřípadě pro hydrogenolý2u jsou sloučeniny, které jinak odpovídají shora uvedeným obecným vzorcům, mají však místo volných aminoskupin nebo hydroxylových skupin odpovídající chráněné aminoskupiny nebo hydroxyskupiny, s výhodou sloučeniny, které místo atomu vodíku, který je vázán s atomem dusíku mají skupinu chránící aminoskupinu, nebo místo atomu vodíku v hydroxylové skupině mají skupinu chránící hydroxylovou skupinu. Totéž platí pro karboxylové kyseliny, které mohou být chráněny tak, že místo atomu vodíku ve skupině -CO-OH mající chránící, například esterovou, skupinu.

Výra2 skupina chránící aminoskupinu je obecně znám a jde o skupiny, které jsou vhodné k ochraně (k blokování) aminoskupiny před chemickými reakcemi, které jsou však snadno odstranitelné, když je žádoucí reakce na jiném místě molekuly provedena. Typické pro takové skupiny jsou zvláště nesubstituované nebo substituované skupiny acylové, arylové, aralkoxy methylové nebo aralkýlové. Jelikož se skupiny, chránící amino skupinu, po žádoucí reakci (nebo po sledu reakcí) odstraňují, nemá jejich druh však skupiny s 1 a velikost rozhodující význam. Výhodnými jsou až 20 a zvláště s 1 až 8 atomy uhlíku. Výraz acylová skupina je zde vždy míněn v nejširším slova smyslu.

Zahrnuje acylové skupiny odvozené od alifatických, aralifatických, aromatických nebo heterocyklických karboxylových nebo sulfonových kyselin, jakož zvláště skupiny alkoxykarbonylové, aryloxykarbonylové a především aralkoxykarbonylové.

Jakožto příklady takových acylových skupin se uvádějí skupiny lové jako acetylová, propionylová, butyrylová skupina;

alkanoyaralkanoylové jako fenylacetylová skupina; aroylové jako benzoylová nebo toluylová skupina; aryloxyalkanoylové jako fenoxyacetylo vá skupina; alkoxykarbonylové, jako skupina methoxykarbonylová, ethoxykarbonylová, 2,2,2-trichlorethoxykarbonylová, isopropoxykarbonylová, terč.-butoxykarbony1ová (BOC), 2-jodetho xykarbonylová; aralkyloxykarbonylové jako skupina benzyloxykarbonylová (CBZ), 4-methoxybenzyloxykarbonylová, 9-fluorenyl methoxykarbonylová (FMOC) skupina a arylsulfonylová skupina jako skupina Mtr. Výhodnými skupinami, chránícími aminoskupinu, jsou skupiny BOC a Mtr, dále skupina CBZ, Fmoc, benzylová a acetylová skupina.

Jak shora uvedeno, zahrnují peptidy podle fyziologicky přijatelné soli. Tak se zásada vynálezu také své obecného vzorce I může kyselinou převádět na příslušnou adiční sůl s kyselinou, například reakcí ekvivalentního množství zásady a kyseliny v inertním rozpouštědle, jako je například ethanol a následným odpařením rozpouštědla.

Pro tuto reakci přicházejí v úvahu vzláště kyseliny, které poskytuj í fyziologicky přijatelné soli. Může se používat anorganických kyselin, jako jsou kyselina sírová, dusičná, halogenovodíkové kyseliny, jako chlorovodíková nebo bromovodíková, fosforečné kyseliny, jako kyselina ortofosforečná, sulfaminová kyselina a ogranické kyseliny, zvláště alifatické, alicyklické, aralifatické, aromatické nebo heterocyklické jednosytné nebo několikasytné karboxylové, sulfonové nebo sírové kyseliny, jako jsou kyselina mravenčí.

octová, propionová, pivalová, diethyloctová, malonová, jantarová, pimelová, fumarová, maleinová, mléčná, vinná, jablečná, citrónová, glukonová, askorbová, nikotinová, isonikotinová, methansulfonová, ethansulfonová, ethandisulfonová,

2-hydroxyethansulfonová, benzensulfonová, p-toluensulfonová, naftalenmonosulfonová a naftalendisulfonová a laurylsírová kyse1 i na.

Solí s fysiologicky nevhodnými kyselinami, například pikrátů, se může používat k izolaci a/nebo k čištění sloučenin obecného vzorce I.

Na druhé straně se sloučeniny obecného vzorce

I reakcí se zásadou mohou převádět na své fyziologicky vhodné sol i kovové nebo amoniové. Jakožto soli přicházej í v úvahu zvláště soli sodné, draselné, hořečnaté vápenaté a amoniové, dále substituované amoniové soli, například dimethylamoniové, diethylamoniové, diisopropylamoniové, monoethanolamoniové, diethanolamoniové, nebo diisopropanolamoniové, cyklohexylamoniové, dicyklohexylamoniové, dibenzylethylendiamoniové, dále například soli s argininem nebo s lysinem.

Peptidické sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I se mohou používat jakožto léčiva v humánní a ve veterinární médie i ně, zvláště k profylaxi a/nebo k léčení nemocí, na kterých se podí1í epi tělové buňky.

Obzvláště výhodné jsou pro ošetřování nemocí nebo zánětů nebo procesů hojení ran kůže, dýchac í ch orgánů.

žaludečního a střevního traktu, jako jsou například apoplexie, angína pektoris, nádorová onemocnění, os teolytická onemocnění jako je osteoporóza, patalogické angio genní onemocnění například záněty, fibróza plic, oftalmologic ká onemocnění, diabetická retinopatie, svalová degenerace, myopie, oční histoplasmóza, reumatická artritida, osteoartritida, rubeotický glaukom, vředová colitida, Crohnova nemoc, atheroskleróza, lupénka, restenóza po angiopiastice, akutní selhání ledvin nebo zánět ledvin.

Vynálezem jsou proto peptidické sloučeniny uvedených vzorců včetně jejich fyziologicky přijatelných solí jakožto léčiva, diagnostika nebo rekční činidla.

Vynálezem jsou zvláště odpovídající léčiva jakožto inhibitory k ošetřování nemocí, které jsou bezprostředně nebo nebezprostředně způsobeny expresí tfvP6 integrinových receptorů, zvláště patogenních angiogenních nemocí, trombóz, srdečního infarktu, koronárních onemocnění srdce, arteriosklerózy, nádorů, osteoporózy, zánětů, infekcí jakož také k ovlivňování procesů hojení ran.

Vynálezem jsou také farmaceutické prostředky, které jakožto léčivo obsahují alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce

I až VI, jakož také nosič a/nebo pomocné látky.

Vynález se také týká použití peptidických sloučenin podle vynálezu a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí pro výrobu léčiv k ošetřování nemocí, které jsou bezprostředně nebo nebezprostředně způsobeny expresí ccv/3ó integr i nových receptorů, zvláště patogenních angiogenních nemocí, trombóz, srdečního infarktu, koronárních onemocnění srdce, arteriosklerózy, nádorů, osteoporózy, zánětů, infekcí jakož také k ovlivňování procesů hojení ran.

Léčiva podle vynálezu popřípadě farmaceutické prostředky, které je obsahují se mohou používat vat v humánn í a ve veterinární medicíně. Jakožto nosiče přicházej í v úvahu anorganické nebo organické látky, které jsou vhodné pro enterální (například orální) nebo pro parenterální nebo topické podávání nebo pro podávání ve formě inhalčních sprejů a které nereagují se sloučeninami obecného vzorce

I, jako jsou například voda, rostlinné oleje, benzylalkoholy, alkylenglykoly, polyethylenglykoly, glycerintriacetát, želatina, uhlohydráty, jako laktóza nebo škroby, stearát hořečnatý, mastek a vaselina. Pro orální použití se hodí zvláště tablety, pilulky, dražé, kapsle, prášky, granuláty, sirupy, šťávy nebo kapky, pro rektální použití čípky.

pro parenterální použití roztoky, zvláště olejové nebo vodné roztoky, dále suspenze, emulze nebo implantáty, pro topické použit í masti, krémy nebo pudry. Sloučeniny podle vynálezu se také mohou lyofilizovat a získaných lyofilizátú se může například používat pro přípravu vstřikováte1ných prostředku. Prostředky se mohou sterilovat a/ nebo mohou obsahovat pomocné látky, jako jsou kluzná činidla, konzervační, stabilizační činidla a/nebo smáčedla, emulgátory, soli k ovlivnění osmotického tlaku, pufry, barviva, chuťové přísady a/nebo ještě jednu další nebo ještě několik dalších účinných látek, jako jsou například vitaminy. Pro podávání ve formě inhalačních sprejů se účinná látka rozpouští nebo sus• · • « penduje ve hnacím plynu nebo ve směsi hnacích plynů (jako jsou například oxid uhličitý nebo f1uorchlorované uhlovodíky).V takovém případě se přitom používá účinné látky v mikronizované formě, přičemž se může přidávat alespoň jedno fyziologické kompatibilní rozpouštědlo, například ethanol. Inhalační roztoky se mohou podávat za použití o sobě známých zařízení k tomuto účelu.

Sloučenin obecného vzorce I podle vynálezu se zpravidla používá v dávkách podobných jako obchodně známé peptidy, zvláště obdobně jako sloučeniny podle amerického patentového spisu číslo 4 472305, s výhodou v dávce přibližně 0,05 až 500 mg, zvláště 0,5 až 100 mg na dávkovači jednotku. Denní dávka je s výhodou přibližně 0,01 až 20 mg/kg tělesné hmotnostní. Určitá dávka pro každého jednotlivého jedince závisí na nejrůznějších faktorech, například na účinnosti určité použité sloučeniny, na stáří, tělesné hmotnosti, všeobecném zdravotním stavu, pohlaví, stravě, na okamžiku a cestě podání, na rychlosti vylučování, na kombinaci léčiv a na závažnosti určitého onemocnění. Výhodné je parenterální podávání.

Vnález vzahrnuje také rekombinantní DNA-sekvence, které obsahují úseky, které kódují oblasti peptidů majících peptidické strukturální motivy podle vynálezu obecného vzorce I až VI.

Takové

DNA se mohou přenášet částicemi na buňky, jak popisuje Ch.

Andree a kol.

(Proč. Nati. Acad. Aci.

91, str.

12188 až 12192,

1994) nebo mohou zvyšovat transfer na buňky j i ným i pomocným i činitel i, jako jsou 1iposomy (A.I.

Aronsohn a J.A. Hughes, J.

Drug Targeting 5, str. 163 až 169,

1997).

Transferu takové DNA by se proto mohlo použít v kvasnicích prostřednictvím Bacculovirů nebo v buňkách savců pro produkci peptidických látek.

- 14 Pokud se infikuje živočišný nebo lidský organizmus takovou rekombinantní DNA, mohou se vázat infikovanými buňkami nakonec vytvořené peptidy podle vynálezu bezprostředně na ανββintegrinový receptor, například na nádorové buňky a mohou je blokovat.

Odpovídající rekombinantní DNA, která se může připravit o sobě známými a běžnými způsoby, může být však také například ve formě virové DNA, která obsahuje úseky, které kódují virový obalový protein. Infekcí hostujícího organizmu takovými rekombinantními, zvláště nepatogenními viry, se mohou hostitelské buňky, které exprimují integrin οί_νβ6 s výhodou napadat (cílován í).

Vhodnými viry jsou například adenoviry, kterých se často používá jakožto vektorů pro cizí geny v buňkách savců. Pro své četné vlastnosti se hodí pro genovou terapii, jak uvádí S.J. Watkins a kol. (Gene Therapy 4, str. 1004 až 1012, 1997) a také J. Engelhard a kol. (Hum. Gene Ther. 4, str. 759 až 769, 1993). Jak uvádí A. Fasbender a kol. (J. Clin. Invest. 102, str. 184 až 193, 1998), je společným problémem genové terapie virovými a nevirovými vektory omezená účinnost transferu genu. Shora popsanou přídavnou lígandovou sekvencí pro integrin oívPe v obalovém proteinu adonovirů se může dosáhnout zlepšení transferu například cystický fiobrózový transmembránový vodivostní regulátor (Cystic Fibrosis Transmembrane Conductance Regulátor, CFTR) cDNA.

Podobně jako popisuje T. Tanaka a kol. (Cancer Research 58, str. 3362 až 3369, 1998) se mohou využít místo DNA pro angiostat in také DNA pro sekvence podle vynálezu pro transfekci buněk prostřednictvím retrovirových nebo adenovirových vekto ru.

Peptidy podle vynálezu se mohou používat také v komplexu liposomů ze systému 1ipid/peptid/DNA vyrobeném pro transfekci buněčných kultur z liposomového komplexu sestávajícího ze systému lipid/DNA (bez peptidu) pro použití v genové terapii lidí. Přípravu komplexu liposomů ze systému 1ipid/DNA/peptid popsal například S.L. Hart a kol. (Lipid-Médiated Enhancement of Transfection by a Non-Viral Integrin-Targeting Vector, Human Gene Therapy 9, str. 575 až 585, 1998).

Komplex systému 1ipid/DNA/peptid je připravítelný například z následujících kmenových roztoků:

wg/pl Lipofectinu (ekvimolární směs DOTMA (= N-[l-(2,3-dioleyloxy)propyl1-N,N,N-trimethylamoniumchlorid) a DOPE (dioleylfosfátidylethanolamin), 10 yg/ml plasmidu DNA a 100 yg/ml peptidu. Jak DNA tak také peptid se za tímto účelem rozpustí v buněčném kultivačním prostředí.

Komplex lyposomů se připraví smíšením těchto tří složek v určitém hmotnostním poměru (1ipid=DNA:peptid například 0,75:1=4) Komplex lyposomů a DNA je již popsán pro genovou terapii lidí (Caplen N.J. a kol., Liposome-mediated CFTR gene transfer to the nasal epithelium of patients with cystic fibrosis, Nátuře Medicine 1, str. 39 až 46, 1995).

Vynález se proto také týká použití odpovídajícím způsobem modifikované rekombinantní DNA z gen uvolňujících systémů, zvláště ze systému vir-DNA, k ošetřování nemocí, které jsou bezprostředně nebo nebezprostředně způsobeny expresí cívPb integrinových receptorů, zvláště patogenních angiogenních nemocí, trombóz, srdečního infarktu, koronárních onemocnění srdce, arteriosklerózy, nádorů, osteoporózy, zánětů, infekcí jakož také k ovlivňování procesů hojení ran.

Nových sloučenin podle vynálezu se také může používat jakožto integrinových ligandů k výrobě sloupců pro afinitní chromatografi i k výrobě čištých integrinů. Komplex Avidinem derivát izováného nosiče, například Sepharose, a nových sloučenin obecného vzorce I se vytváří o sobě známým způsobem (jako popisuje například E.A. Bayer a M. Wilchek, Methods of Biochemical Analysis, svazek 26, The Use of the Avidin-Biotin Complex as a Tool in Molecular Biology). Jakožto polymerní nosičové materiály jsou pro tento účel vhodné polymerní pevné fáze známé z chemie peptidů s výhodou s hydrofilními vlastnostmi, například sesítěné polycukry, jako jsou celulóza, Sepharose nebo Sephadex^R, akrylamidy, polymer na polyethylenglykolové bázi nebo Tentakelpolymery^R.

Vynález objasňují, nijak však neomezují následující příklady praktického provedení.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava a čištění peptidu podle vynálezu

Peptidy podle vynálezu se v podstatě připravují a čistí použitím Fmoc-strategie za chránění ke kyselině labilních postranních řetězců na pryskyřicích labilních ke kyselině za využití obchodně dostupných kontinuálních (continuous flow) syntetizerů peptidů podle popisu Haubnera a kol. (J. Am. Chem. Soc. 118, str. 17703, 1996).

Příkladně se popisuje příprava a čištění

AC-RTDLDSLR-NH2. Pro přípravu peptidové kyseliny o-chlortritylchloridová pryskyřice (Novabiochem) pept idamidu se předloží podle údajů výrobce s odpovídající C-koncovou Fmoc-aminokysel inou a použije se v syntézním

Zásadní kroky jsou promytí - kopulace zařízení podle návodu výrobce (Milligen).

promytí - odštěpní Fmoc chránící skupiny s následující Fmoc-aminokyselinou - acetyláce (capping) promytí. Pokud je žádoucí N-koncová acylace po poslední aminokyselinové kopulaci, provádí se po odštěpení poslední Fmoc-chránící skupiny použitím odpovídajícího aktivo vaného acylového zbytku, například acetanhydridu. Postupně se kopulují 2 g 9-Fmoc-aminoxanthenyloxypryskyřice (Novabiochem,

0,37 mmol/g) vždy se 0,45 g hydroxybenzotriazolhydrátem (HOBt), se 0,5 ml ethyldiisopropy1ami nu, vždy se 4 ekvivalenty diiso propylkarbodiimidu (DIC) a s Fmoc-aminokyselinou v dimethyl formamidu v obchodním syntézním zařízení při použití typického postupu (zařízení a příručka Milligen 9050 PepSynthesizer™,

1985) při 60 minutách pro každý kopulační krok. Promývání se provádí v dimethylformamidu po dobu 10 minut, štěpení v systému piperidin/DMF (1:4 objemově) po dobu 5 minut, N-koncová ačetyláce (capping) se provádí za použití systému acetanhydrid/ pyridin/dimethylformamid (2:3=15 objemově) po dobu 15 minut.

Používá se aminokyselin Fmoc-Arg(Pmc), pak Fmoc-Leu, pak FmocSer(But), pak Fmoc-Asp(OBut) pak Fmoc-Leu, pak Fnioc-Asp( OBut) , pak Fnoc-Thr(But) a nakonec Fmoc-Arg(Pmc). Po promytí dimet hylformámidem a isopropanolem a po následném vysušení ve vakuu se získá 3,48 g na N-zakončení acetylové peptidylové pryskyři ce Ac-Arg(Pmc)-Thr(But)- Asp(OBut)-Leu-Asp(OBut)-Ser( But)-Leu

-Arg(Pmc)-aminoxanthenyloxypryskyřice.

Zpracováváním této peptidové pryskyřice systémem kyselina trifluorooctová/anisol/dichloromethan (74 ml/3,7 ml/74 ml) po dobu čtyř hodin při teplotě místnosti, filtrací, zahuštěním ve vakuu a třením s diethyletherem se může získat sraženina 0,6 g peptidu Ac-Arg-Thr-Asp-Leu-Asp-Ser-Leu-Arg-NH2. Produkt se čistí chromatografií RP-HPLC na prostředku Lichrosorb RP18 (250-25, 7 um, Měrek KGaA) ve 0,3% kyselině trif1uoroctové s gradientem 4 % až 24 % 2-propanolu ml/min a za posouzení UV-průtokovým v průběhu dvou hodin při 8 fotometrem při 215 nm.

Frakce obsahující produkt se suší vymrazováním. Získaný produkt odpovídá podle hmotové spektrometrien za bombardování rychlým atomem (Fast Atom Bombardment Mass Spectroscopy,

- 18 ··

FAB-MS) očekávání: C₄1H73N15O15M 1015,5 g/mol; (M+H)⁺ je 1016.

Čištěný produkt Ac-Arg-Thr-Asp-Leu-Asp-Ser-Leu-Arg-NH2 má podle analytické HPLC na prostředku SuperSpher RP18e (250-4, Měrek KGaA) při gradientu O až 99 % A (0,08 m fosfát, hodnota pH 3,5, 15 % acetonitrilu) podle B (0,03 m fosfát, hodnota pH 3,5, 70 % acetonitrilu) v 50 minutách při 1 ml/min a de tekci při 215 nm, dobu retence 7,22 min.

Další chromatografické analýzy se provádí v obou následující ch systémech:

Systém A:

0,3% kyselina trifluorooctová s gradienty 0 až 80 %

2-propanolu v 50 minutách na prostředku LichroSpher 60 RP-Select B^r (250-4) (Měrek KGaA, Darmstadt, Německo) při 1 ml/mín a detekci při 215 nm.

Systém B:

0,1% kyselina trif1uorooctová s gradienty 30 až 70 %

acetonitrilu v 50 minutách na prostředku SuperSpher 100 RP18e (250-4,) (Měrek KGaA, Darmstadt, Německo) při 1 ml/min a detekci při 215 nm.

Příklad 2

Způsobem podle příkladu 1 se připravují peptidy podle následující tabulky I a čistí se.

• ·♦ ·* ** ·· ···· · · ·* · · · • ·· · * ·» · · · · ·· ·*· *· - · > · · ·Γ· ·· ·· ·· ·· «··

Tabulka I

Struktura.	, Nol.hi. (g/mol)	FAB-MS (M+HJ nalezeno ,	Rt (HPLC) / min (Systém A)	Rt (HPLC) / min (Systém A)
RTDLDSLRTYTL	1453,6	1456	21,9
DSLRTYTL	968,1	969	18,6
RTDLDSL	818,9	820	18,6	23,6
DLDSLRTY	982,1	983	16,6
RTDLDSLR	975,1	975	13,5
RTDLDSLRTY	1239,3	1239	16,6
Ac-RTDLDSLRT	1118,2	1119	16,2	15,6
RTDLDSLRT	1076,2	1076	13,9
RTDLPSLRTY	1221,4	1221	19,2
rtdldlrt-nh₂	988,1	989	13.4
Ac- RTDLDLRT-NH₂	1030,2	1031	15,3
RTDLYYLMDL	1302,5	1302		28,2
rtdldslrt-nh₂	1075,2	1076	11.1	13,8
RTDLDPLRTY	1249,4	1250	16,3
RTDLYYLRTY	1363,5	1363		11.5
Ac-RTDLDSLRT-NH₂	1117,2	1118	13,2	15,0
Ac-RTDLDSLR-NH₂	1015,5	1016	víz příkl. 1 i 1
TDLDSLRT	920,0	920		14,8
PVDLYYLMDL	1241,5	1241	I 36,1

Jakožto srovnávací sloučeniny se používají známé RGD-peptidy jako jsou GRGDSPK, cyklo-(RGDfV) jako také lineární peptid DLYYLMDL.

Příklad 3

Výroba ώνββ^-integrinového prostředku

Získá se civile v rozpustné transmembránové zkrácené formě (Weinacker a kol., J. Biol . Chem. 269, str. 6940, 1994) z ba culovirového expresního systému známým rekombinantním způsobem

··· · · ·· ·· • · pro Λνβ3 (Mehta a kol,, Biochem. J. 330, str. 861, 1998) za použití 14D9.F8 proti látkové afinitní chromatografie (Mitjans a kol., J. Cell Sci. 108, str. 2825, 1995) a čistí se. Lidské otv a β6 cDNA klony jsou obecně známy a obecně dostupné. Používá se vektor přenosu pAcUW31 (Clontech Lab. Inc., Sp. st. a.), který umožňuje současnou expresi dvou různých cílových cDNA, aby došlo k expresi transmembránově zkráceného &νβ& z rekombinantních buněk Baculoviru. K tomuto účelu se vyrábí a_v transferový vektor a transmembránový zkrácený ( TM) civ vystřihnutý z plasmidu cřv TM(pBAc9) za použití restrikčního enzymu EcoRi a Xbal (Mehta a kol., Biochem. J. 330, str. 861, 1998) a prostřednictvím ligace zarovnaného konce (blunt-end) vklonované do BamHI střihového místa pAcUW31 ve směru (dovnstream) po1yhedrinového promotoru. Transmembránová zkrácená β& cDNA se vystřihne z plasmidu pCDNAneope (Weinacker a kol.) za použití restrikčního enzymu EcoRi a Xbal rovněž prostřednictvím ligace zarovnaného konce do BamHI střihového místa pAcUW31 vklonovaný do BamHI střihového místa pAcUW31 ve směru po1yhedrinového promotoru. Použije se zkrácených cív a β& obsahujících tandemových vektorů pro získání rekombinantního Baculoviru (Mehta a kol., Biochem. J. 330, str. 861, 1998). Rekombinantní Baculoviry se používají k identifikaci buněk hmyzu High Five. Rozpustný receptor se získá kultivací trvající 48 až 71 hodin, přičemž se nadbytek buněčné kultury vede přes afinitní sloupce shora uvedeného druhu za eluování při hodnotě pH 3, 1. Všechny kroky se provádějí při teplotě místnosti a v nepřítomnosti detergentů. Píkové frakce se neutralizují, koncentrují se a diao lyžují se při teplotě 4 Ca nakonec se uchovávají při teplotě Q

-80 C. Takto získaný rekombinantní rozpustný lidský receptor je biologicky aktivní a uchovává si svoji ligandovou specifičnost .

Podobně je popsán v evropském patentovém spise číslo EP 0 846702 způsob přípravy použitelný pro rozpustný ώνβ3·

Příklad 4

Test receptorového vázání av06/fibronektin

Vyrobené peptidy podle vynálezu se váží v roztoku spolu s konkurenčně působícím fibronektinem na imobi 1 izovaný ανβό receptor a zjišťuje se hodnota Q jakožto míra selektivity vázání zkoušeného peptidu na αν/36. Hodnota Q se vypočítává ze kvocientu hodnoty IC50 testovaného peptidu a standardu. Jakožto standardu se použilo lineárního hepta-RGD-peptidu GRGDSPK (lit./patent srovnej Pytela a kol., Science 231, str. 1559, 1986).

Zkouška vázání se provádí následujícím způsobem:

Imobi lizace rozpustného <xv06 receptorů na mikrot i tračních destičkách probíhá po zředění proteinového roztoku v TBS++ a o

následné inkubaci přes noc při teplotě 4 C (100 jjl/důlek). Nespecifická místa vázání se blokují inkubací (dvě hodiny při teplotě 37 C) s 3 % (hmotnost/objem) BSA v TBS++ (200 pl/dulek). Nadbytek BSA se odstraní trojím promytím TBSA++. Peptidy se sterilně (1:10) v TBSA++ zředí a inkubují se s biotinylovaným fibronektinem (2 pg/ml) s imobi1izovným integrinem (50 μΐ peptidu + 50 μΐ ligandu na důlek; dvě hodiny při teplotě 37 o

C). Nevázaný fibronektin a peptidy se odstraní trojím promytím TBSA++. Detekce vázaného fibronektinu se provádí inkubací o

(jednu hodinu při teplotě 37 C) s alkalickou fosfatázou kopulovanou s antibiotinovou protilátkou (Biorad) (1:20000 v TBSA++; 100 μΙ/důlek). Po trojím promyli TBSA++ se provádí kolorimeto rické zjištění inkubací (10 až 15 minut při teplotě 25 C ve tmě) s roztokem substrátu (5 mg nitrofenylfosfátu, 1 ml ethanolaminu, 4 ml vody; 100 jjl/důlek) . Enzymová rekce se ukončí přidáním 0, 4 M roztoku hydroxidu sodného (100 μΐ/důlek. Barevná intenzita se stanovuje při 405 nm v měřicím zařízení ELISA a porovnává se s nulovou hodnotou. Jakožto nulové hodnoty se • · • · • · · · používá důlků, do kterých nebyl vnesen receptor. Jako standardu se používá GRGDSPK. Hodnoty IC50 pro testované peptidy se odečítají z grafiky a z nich spolu s IC50 hodnotou standardního peptidu se zjišťuje hodnota Q peptidu podle vynálezu. Výsledky popsaného testu jsou v následující tabulce.

Tabulka II

Struktur	Q. = IC50 Testpeptid / IC50 Standardpeptid
GRGDSPK	1,0 (ICso = 400nM)
zyklo-(RGDfV)	0.6
DLYYLMDL	Inaktiv (ICso > 50μΜ)
RTDLDSLRTYTL	0,27
DSLRTYTL	inaktiv (!C_S0 > 50μΜ)
RRDLDSL	2,5
DLDSLRTY	inaktiv (ICso > 50μΜ)
RTDLDSLR	0,17
RTDLDSLRTY	0,10
Ac-RTDLDSLRT	0,029
RTDLDSLRT	0,11
RTDLDLRT-NH₂	1,1
Ac-RTDLDLRT-NH₂	0,5
RTDLYYLMDL	0,33
RTDLDSLRT-NH₂ ,	0,056
RTDLDPLRTY	0,50
RTDLYYLRTY	0,042
AC-RTDLDSLRT-NH2	0,013
TDLDSLRT	66
PVDLYYLMDL	inaktiv (IC50 > 50μΜ)

Testpeptid = testovaný peptid

Standardpeptid = standardní peptid inaktiv = neaktivní

Hodnota Q menší než 1 znamená, že vykazují poměrně lepší vázání na receptor než srovnávaný standardní peptid, který absolutně viděno, má sám dobrou vazbu ve srovnání s přírodním ligandem fibronektin.

Příklad 5

Podobně jako u předchozího příkladu se pro účely srovnání provádí test vázání integrin-1igand s různými integriny (například ατ_νβ3, tfvPs) as odpovídajícími ligandy (například vitronektin, fibrinogen).

Příklad 6

Obecná příprava komplexu DNA-liposom a použití pro genovou terapi i

Smísí se lipid a DNA ve hmotnostním poměru 5:1 (lipid=DNA) v roztoku Krebs-Hepes (140 mM chloridu sodného, 1 mM chloridu hořečnatého, 2 mM chloridu vápenatého, 6 mM chloridu draselného, 10 mM HEPES, 10 mM D-glukózy, hodnota pH 9,0). Přitom je jednotlivá dávka 30 yg DNA/200 pl. Nanese se 200 pl komplexu lipid-DNA pumpičkovým rozprašovačem na epitel nosu. Toto nanesení se opakuje 10 krát vždy po 15 minutách. Celková dávka DNA je 300 wg.

Následující příklady objasňují farmaceutické prostředky:

Příklad A. Injekční ampulky

Roztok 100 g účinné látky obecného vzorce I a 5 g dinat24

riumhydrogenfosfátu ve 3 1 dvakrát destilované vody se nastaví 2n kyselinou chlorovodíkovou na hodnotu pH 6,5, sterilně se zfiltruje a plní se do injekčních ampulek, lyofi lisuje se za sterilních podmínek a sterilně se ampulky uzavřou. Každá injekční ampulka obsahuje 5 mg účinné látky.

Přík1 ad B. Čípky

Roztaví se směs 20 g účinné látky obecného vzorce I se 100 g sojového lecitinu a 1400 g kakového másla, vlije se do formiček a nechá se vychladnout. Každý čípek obsahuje 20 mg účinné látky.

Příklad C. Roztok

Připraví se roztok 1 g účinné sloučeniny obecného vzorce I, 9,38 g dihydrátu natriumdihydrogenfosfátu, 28,48 g dinatriumhydrogenfosfátu se 12 molekulami vody a 0,1 g benzalkoni um -chlor i du v 940 ml dvakrát destilované vody. Hodnota pH roztoku se upraví na 6,8, doplní se na jeden litr a steriluje se ozářením. Tohoto roztoku je možno používat jakožto očních kapek.

Příklad D. Mast

500 mg účinné látky obecného vzorce I se smísí s 99,5 g vazelíny za aseptických podmínek.

Příklad E. Tablety

	Ze směsi 1 kg účinné látky obecného vzorce I,	4 kg	laktó-
zy.	1.2	kg bramborového	škrobu,	0,2 kg mastku a 0,	1	kg	stea-

rátu hořečnatého se obvyklým způsobem vylisují tablety, tak, že každá tableta obsahuje 10 mg účinné látky.

Příklad F. Dražé

Obdobně jako podle příkladu E se vylisuji tablety, které se pak obvyklým způsobem povléknou povlakem ze sacharózy, bramborového škrobu, mastku, tragantu a barviva.

Příklad G. Kapsle sobě známým způsobem se plní do kapslí z tvrdé želatiny 2 kg účinné látky obecného vzorce I tak, že každá kapsle obsahuje 20 mg účinné látky.

Příklad H. Ampule

Roztok 1 kg účinné látky obecného vzorce I v 60 1 dvakrát destilované vody se sterilně zfiltruje a plní se do ampulí, lyofilizuje se za sterilních podmínek a sterilně se ampule uzavřou. Každá ampule obsahuje 10 mg účinné látky.

Příklad I. Inhalační sprej

Rozpustí se 14 g účinné látky obecného vzorce I v 10 1 isotonického roztoku chloridu sodného a plní se do běžných obchodních nádob pro stříkání s pumpovým mechanizmem. Roztok se může stříkat do úst nebo do nosu. Každý střik (přibližně 0,1 ml) odpovídá dávce přibližně 0,14 mg.

Průmyslová využitelnost

Peptidické sloučeniny, které jakožto ligand integrinu ανββ jsou vhodné pro výrobu farmaceutických prostředků k ošetřování nemocí založených na expresi a na patologické funkci cívPó integrinových receptorů.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Peptidické sloučeniny obecného vzorce I

W¹ - X¹nArgX²AspLeu X³X⁴Leu X⁵X⁶m - W² (I) kde znamená

X^X², X³,X⁴,X⁵,X⁶ vždy na sobě nezávisle zbytek aminokyseliny, přičemž jsou aminokyse1 iny na sobě nezávisle voleny ze souboru zahrnujícího Ala, Asn, Asp, Arg, Cys, Gin, Glu, Gly, Phe, His, Ile, Leu, Lys, Met, Nle, homo-Phe, Phg, Pro, Ser, Thr, Trp, Tyr a Val, přičemž jsou tyto aminokyseliny popřípadě derivat izovány,

W² skupinu OH, OR, NHR, NR₂, NH₂,

W¹ atom vodíku nebo acylovou skupinu,

R alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, n, m na sobě nezávisle číslo O až 15, přičemž v případech, kdy m nebo n je větší než 1, mají popřípadě X¹ nebo X⁶na sobě nezávisle stejný nebo odlišný význam.
2. Peptidické sloučeniny podle nároku 1 obecného vzorce I, kde znamená X² aminokyselinový zbytek ze souboru zahrnujícího Thr, Ser, Asp a glycin.
3. Peptidické sloučeniny podle nároku 1 obecného vzorce I, kde znamená X³ aminokyselinový zbytek ze souboru zahrnujícího Asp, Glu, Arg, Lys, His a Tyr.
4. Peptidické sloučeniny podle nároku 1 obecného vzorce I, • · · * · ♦ « · · ♦ • · · · · · · «

kde znamená X⁴ aminokyselinový zbytek ze souboru zahrnujícího Ser, Tyr, Thr, Gly a Val.
5. Peptidické sloučeniny podle nároku 1 obecného vzorce V

W¹ - X^ŤnArgThrAspLeuAspSerLeuArgX⁶m - W² (V) kde jednotlivé symboly mají v nároku 1 uvedený význam.
6. Peptidické sloučeniny podle nároku 1 obecného vzorce VI

W¹ - X¹ _nArgThrAspLeuAspSerLeuArgThrX⁶m-1 - W² (VI).
7. Peptidické sloučeniny podle nároku 1 až 6 obecného vzorce I nebo II a jejich fyziologicky přijatelné soli jakožto léčiva.
8. Léčiva podle nároku 7 jakožto inhibitory pro ošetřování nemocí, které jsou založeny na expresi a na patologické funkci cřvpe integrinových receptorů.
9. Léčiva podle nároku 8 k ošetřování trombóz, srdečního infarktu, koronárních nemocí srdce, arteriosklerózy, nádorů, osteoporózy, fibróz, zápalů, infekcí, lupénky jakož také k ovlivnění hojení ran.
10. Farmaceutický prostředek, vyznačuj ící se t í m, že obsahuje alespoň jedno léčivo podle nároku 7 až 9 a pořpípadě nosič a/nebo pomocnou látku a popřípadě jiné účinné látky.
11. Použití peptidických sloučenin podle nároku 1 až 6 a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí pro výrobu léčiva k ošetřování nemocí, které jsou založeny na expresi a patologické funkci ctvPó integrinových receptorů.
12. Použití peptidických sloučenin podle nároku 11 pro výrobu léčiva k ošetřování trombóz, srdečního infarktu, koronárních nemocí srdce, arteriosklerózy, nádorů, osteoporózy, fibróz, zápalu, infekcí, lupénky jakož také k ovlivnění hojení ran.
13. Rekombinantní DNA, obsahující sekvenci, která kóduje peptidový úsek, který odpovídá peptidické sloučenině podle nároku 1 až 6.
14. Rekombinát vir-DNA podle nároku 13.
15. Vir obsahující obalový protein, který má sekvenci, která odpovídá nároku 1 až 6.
16. Použití viru podle nároku 15 pro výrobu léčiva k ošetřování nemocí, které jsou založeny na expresi a na patologické funkci ctvPa integrinových receptorů.