CZ20012005A3 - Kapalný bělící prostředek - Google Patents

Description

Kapalný bělící prostředek

Oblast techniky

Předložený vynález se týká bělícího prostředku, který se používá pro bělení různých povrchů zahrnujících, ale bez omezení na né, tvrdé povrchy stejně jako látky, oděvy, koberce a podobné.

Dosavadní stav techniky

Kapalné vodné čistící prostředky, pro odstraňování nebo čištění skvrn na látkách a/nebo tvrdých površích, se kterými se obvykle setkáváme, mohou obsahovat bělící činidlo. V oblasti techniky jsou známa četná bělící činidla. Halogenová bělící činidla, i když jsou mimořádně účinnými bělícími činidly, vykazují často také četné nevýhody, které mohou někdy odradit zákazníka od výběru tohoto výrobku obsahujícího atom halogenu. Například halogenová bělící činidla, zvláště chlorová bělící činidla, vydávají během použití a po použití dráždivý pach (např. na rukách zákazníka a/nebo na površích, které se jimi ošetřují), což je pro některé zákazníky nepříjemné.

Dále pak je v oblasti techniky známo, že prostředky obsahující halogenové bělící činidlo (typicky chlornan) jsou pro látky relativně agresivní a mohou způsobit poškození, jestliže se používají v relativně vysoké koncentraci a/nebo při opakovaném použití. Zákazník může zvláště vnímat poškození látky samotné (např. ztrátu pevnosti v tahu) nebo poškození intenzity barvy na látce. I když se poškození barvy a látek může minimalizovat použitím mírnějších oxidačních bělících činidel, jako je peroxid vodíku nebo bělící činidla generující peroxid vodíku, vlastnosti provedení bělení těchto peroxidových bělících činidel jsou mnohem méně žádoucí než bělících činidel obsahujících atom halogenu. Byly proto vyvinuty kapalné, vodné prostředky obsahující aktivované perkyslíkaté bělící činidlo obsahující aktivátory, tj. sloučeniny, které zvyšují bělící provedení perkyslíkatého činidla. Tato bělící činidla však při odstraňování skvrn nepracují tak dobře jako halogenanová bělící činidla.

• ·

Bělící činidla na bázi perkarboxylové kyseliny (perkyselina) jsou v oblasti techniky známa. Přihlašovatel zjistil, že tato bělící činidla jsou v tomto případě zvláště užitečná, protože nevykazují nevýhody chlomanových bělících činidel a jsou lépe působícími bělícími činidly než jsou kyslíkatá bělící činidla. Obecné však prostředky, které obsahují perkyslíkaté bělící činidlo, mají problémy se stabilitou, protože perkyselina se předčasné začíná rozkládat. O tomto předčasném rozkládání perkyseliny se předpokládá, že existuje díky přítomnosti stopových množství iontů kovů v prostředku, které mohou katalyzovat další degradaci perkyseliny.

Předložený vynález tedy poskytuje bělící prostředek, který je stabilní, bezpečný pro ošetřované povrchy a poskytuje zlepšení provedení bělení, jestliže se používá v pracích aplikacích a/nebo v jakýchkoliv aplikacích v domácnostech (např. bělení/desinfikování tvrdých povrchů).

Dále se předpokládá, že rozpustnost sypké, předem vyrobené perkyseliny je ovlivněna hladinou iontů tvrdosti. Tyto ionty tvrdosti znamenají ionty, které jsou přítomny ve vodě ve formě nerozpustných solí, které se z roztoku srážejí. Převládajícími ionty tvrdosti jsou ionty hořečnaté a ionty vápenaté. Voda může znamenat buď vodu používanou pro výrobu prostředku podle předloženého vynálezu nebo může znamenat prací vodu, do které se vkládá prostředek podle předloženého vynálezu. Jiným předmětem předloženého vynálezu je tedy předcházet nebo alespoň snižovat sražení perkyseliny z prostředku.

Prostředky podle předloženého vynálezu mohou být užitečné při jakýchkoliv pracích aplikacích, např. jako prací detergent nebo prací přísada, jestliže se používají jako předběžné ošetření při praní. Zvláštní výhodou prostředků podle předloženého vynálezu je tom že jsou vhodné pro bělení různých typů látek včetně přírodních látek (např. látek vyrobených z bavlny a Inu), syntetických látek, jako jsou ty, které jsou vyrobeny z polymerních vláken syntetického původu (např. polyamid-elastan), stejně jako těch, které jsou vyrobeny jak z přírodních tak syntetických vláken. Bělící prostředky podle předloženého vynálezu se zde mohou používat například u syntetických látek přes standardní předsudek vůči používání bělících činidel u syntetických látek, jak je zřejmé z varování na nášivkách na látkách a u komerčně dostupných bělících prostředků, jako jsou prostředky obsahující chlornan.

Jinou výhodou bělících prostředků podle předloženého vynálezu je to, že se mohou používat za rozmanitých podmínek, tj. v tvrdé stejně jako v měkké vodě a buď v čisté nebo ve zředěné formě. Podrobněji - bylo zjištěno, že kapalné vodné prostředky podle předloženého vynálezu nalézají výhodou aplikaci, jestliže se používají ve zředěné formě v jakékoliv aplikaci a zvláště v jakékoliv konvenční prací aplikaci. Ve skutečnosti se po zředění (typicky při zředění na 20 nebo více ml/1 (prostředek:voda) jsou prostředky podle předloženého vynálezu méně kyselé, např. od pH 1,5 do

6,5 nebo více. Prostředky podle předloženého vynálezu, i když poskytují efektivní provedení bělení ve svém čistém stavu, vykazují překvapivě další zlepšení provedení bělení v jejich zředěné formě. Ve skutečnosti tento efekt pH skoku umožňuje formulovat kyselé kapalné vodné prostředky (tj. pH pod 7, s výhodou pod 3 a výhodněji pod 2), které jsou fyzikálně a chemicky stabilní za prodloužených podmínek skladování a které poskytují vynikající výsledky provedení za podmínek používajících ředění.

Ještě jinou výhodou prostředků podle předloženého vynálezu je to, že vykazují také účinné provedení odstranění skvrn u různých skvrn včetně enzymatických a/nebo mastných skvrn.

Podstata vynálezu

Podle předloženého vynálezu se získává kapalný detergentní prostředek, který obsahuje předem vyrobenou sypkou perkarboxylovou kyselinu obsahující alespoň jednu aromatickou skupinu a ko-činidlo vybrané ze skupiny sestávající z organické kyseliny, homo a kopolymerů kyselinových monomerů a jejich směsí.

Podle jiného výhodného aspektu podle předloženého vynálezu se získává kapalný bělící výrobek, který obsahuje první prostředek obsahující perkarboxylovou

• · · ·

kyselinu obsahující alespoň jednu aromatickou skupinu a druhý prostředek obsahující povrchově aktivní činidlo, při čemž tento produkt je zabalen tak, že první a druhý prostředek jsou od sebe odděleny.

Předložený vynález dále zahrnuje způsoby bělení povrchu prostředkem podle předloženého vynálezu.

V další části bude tento vynález podrobně popsán.

Kapalný bělící prostředek: Prostředky podle předloženého vynálezu jsou kapaliny a jsou s výhodou vodné. Prostředek tedy s výhodou obsahuje vodu v množství od 10 % do 99 %, výhodněji od 30 do 95 %, výhodněji od 40 do 90 % hmotn. z hmotnosti prostředku.

Jestliže prostředek podle předloženého vynálezu znamená kapalinu, má pH s výhodou od 7. Hodnota pH prostředků podle vynálezu je od 1 do 6, výhodněji od 1 do 5, ještě výhodněji od 2 do 4. Sestavování prostředků podle předloženého vynálezu v kyselém rozmezí pH je rozhodující pro chemickou stabilitu prostředků podle předloženého vynálezu. Hodnota pH prostředku je s výhodou pod pKa použité perkyseliny. Předpokládá se, že kyselé pH reguluje/omezuje tvorbu vysoce reaktivních částic, které jsou v kyselém mediu při skladování nestabilní a přispívají tedy ke stabilitě prostředků po prodlouženou dobu skladování.

Hodnota pH prostředků se může upravit jakoukoliv kyselinou nebo alkalií známou odborníkům z oblasti techniky. Příklady kyselých částic vhodných pro použití podle vynálezu jsou organické kyseliny, jako je kyselina citrónová, a anorganické kyseliny, jako je kyselina sírová, kyselina sulfonová nebo kyselina methansulfonová. Příklady alkalických částic jsou hydroxid sodný, hydroxid draselný a/nebo uhličitan sodný.

Bylo zjištěno, že provedení bělení prostředkem podle předloženého vynálezu se významně zlepší při srovnání se stejným prostředkem, který však neobsahuje buď • · perkarboxylovou kyselinu a/nebo ko-činidlo. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že byla identifikována synergie, která by nemohla být předpovězena z dat provedení bělení prostředky obsahujícími buď samotnou perkarboxylovou kyselinu nebo ko-činidlo samotné.

Provedení bělení předloženého prostředku může být hodnoceno následujícími způsoby testování na různé typy vybélitelných skvrn.

Vhodný způsob testování vyhodnocení provedení bělení na ušpiněných látkách za zředěných podmínek je následující: Prostředek podle předloženého vynálezu se zředí vodou typicky na zředění 1 až 100 ml/l, s výhodou 20 ml/l (prostředek:voda), potom se ušpiněné látky do něho namočí na 20 minut až 6 hodin, načež se vymáchají. Bělící prostředek se může používat také v pračce ve zředění typicky od 1 do 100 ml/l (prostředek:voda). V pračce se ušpiněné látky perou při teplotě od 30 do 70 °C po dobu 10 až 100 minut a potom se vymáchají. Stejnému ošetření se v tomto srovnávacím testu podrobí referenční prostředek. Látky/smotky ušpiněné například čajem, kávou a podobně se mohou komerčně získat od E.M.C. Co. lne.

Provedení bělení se pak vyhodnocuje srovnáváním ušpiněných látek ošetřených prostředkem podle předloženého vynálezu s látkami ošetřenými referenčním prostředkem, např. stejným prostředkem, ale neobsahujícím žádné bělící činidlo nebo obsahujícím různá bělící činidla. Pro označení rozdílu se může použít vizuální hodnocení panelovými jednotkami (psu) v rozsahu od 0 do 4.

Výhodou prostředků podle předloženého vynálezu je to, že jsou fyzikálně a chemicky stabilní po prodloužené doby skladování.

Chemická stabilita prostředků podle vynálezu se může vyhodnocovat měřením koncentrace dostupného kyslíku při dané době skladování po vyrobení prostředků.

Chemicky stabilními se zde rozumí ty prostředky podle předloženého vynálezu, kte• · • · ré obsahují perkyselinu, které nepodléhají vyšší než 15% (hmotn.) ztrátě AvO během jednoho měsíce pn 25 °C, s výhodou ne více než 10% ztrátě AvO.

AvO (ztráta dostupného kyslíku) prostředku obsahujícího perkyselinu během času se může měřit titrací manganistanem draselným po redukci roztokem obsahujícím síran železnatoamonný. Tento test stability je dobře znám v oblasti techniky a jej popsán například v technickém informačním kistu Curox^R, který je komerčně dostupný od Interox. Alternativně se koncentrace perkyseliny může změřit také použitím chromatografického způsobu popsaného v literatuře o perkyselinách (F. Di Furia a spol.: Gas-liquid Chromatography Method for Determination of Peracids, Analysts květen 1988, 113, 793 až 795.).

Fyzikálně stabilní podle vynálezu znamená to, že u prostředků podle předloženého vynálezu nedochází k oddělení fází po dobu 7 dnů při 50 °C.

Karboxylové perkyselina: Bělící prostředek podle předloženého vynálezu obsahuje předem vyrobenou sypkou perkarboxylovou kyselinu obsahující alespoň jednu aromatickou skupinu (zde dále označovaná jako perkyselina).

Výhodnými perkyselinami jsou perkyseliny obecného vzorce A_m-Q-A, v němž Q znamená aromatickou skupinu, A znamená skupinu obecného vzorce P-(R)-_nC(O)OOH, v němž R znamená alkyl s 1 až 10 atomy uhlíku, s výhodou alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, n znamená číslo od 1 do 8, s výhodou 1 až 5, P znamená buď skupinu CO-NH nebo skupinu C(O)NC(O) a m znamená buď číslo 0 nebo číslo 1.

• · · · • ·

Výhodné perkyseliny jsou perkyseliny obecného vzorce

v němž R znamená alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku a A, B, C a D znamenají buď atom vodíku nebo skupiny substituentů, které jsou jednotlivě vybrány ze skupiny sestávající z alkylu, hydroxylu, nitroskupiny, atomu halogenu, aminu, amonia, kyanidu, karboxylu, síranu, sulfonátu, aldehydů nebo jejich směsí.

Ve výhodném aspektu předloženého vynálezu R znamená akylovou skupinu se 3 až 12 atomy uhlíku, výhodněji s 5 až 9 atomy uhlíku. Výhodné skupiny substituentů A, B, C a D jsou lineární nebo větvené alkylové skupiny s 1 až 5 atomy uhlíku, ale výhodněji atom vodíku.

Výhodné perkyseliny jsou vybrány ze skupiny sestávající z ftaloylamidoperhexanové kyseliny (známé také jako ftaloylamidoperkapronová kyselina), ftaloylamidoperheptanové kyseliny, ftaloylamidoperoktanové kyseliny, ftaloylamidopemonanové kyseliny, ftaloylamidoperdekanové kyseliny a jejich směsí.

Ještě výhodnější perkyseliny znamenají jakoukoliv perkyselinu obecného vzorce

• · • · • · · · • · · · · · · · ······· ·· · ·· · · · v němž R je vybrána z alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku a n znamená číslo od 1 do 5.

Ve zvláště výhodném aspektu předloženého vynálezu perkyselina znamená sloučeninu obecného vzorce, v němž R znamená skupinu CH₂ a n znamená číslo 5, tj. ftaloylamidoperkapronovou kyselinu nebo PAP.

Perkyselina se s výhodou používá jako ve vodě v podstatě nerozpustná pevná látka nebo jako vlhký koláč a je dostupná od Ausimont pod obchodním názvem Euroco.

Mezi další výhodné perkyseliny patří N,N-tereftaloyl-di(6-aminoperkapronová kyselina), která je známa jako TPCAP.

Ve zvláště výhodném provedení podle předloženého vynálezu má perkyselina střední průměrnou velikost částic menší než 100 mikrometrů, výhodněji menší než 80 mikrometrů, ještě výhodněji menší než 60 mikrometrů. Nejvýhodnější zde používaná PAP má střední průměrnou velikost částic mezi 20 a 50 mikrometry.

Perkyselina je s výhodou přítomna v množství od 0,1 do 20 % hmotn., výhodněji od 1 do 10 %, nejvýhodněji od 2 do 4 %. V alternativním provedení podle předloženého vynálezu může být perkyselina přítomna v mnohem vyšším množství, například 10 až 40 %, výhodněji 15 až 30 % a nejvýhodněji od 15 do 25 % hmotn.

Kočinidlo: Prostředky podle předloženého vynálezu obsahují kočinidlo. Kočinidla, jak jsou zde používána, znamenají sloučeniny vybrané z organických kyselin, homo nebo kopolymerů kyselinových monomerů a jejich směsí.

Mezi vhodné organické kyseliny pato sloučeniny s molekulovou hmotností menší než 4000, výhodněji menší než 1000, nejvýhodněji menší než 500.

Ve zvláště výhodném provedení je organická kyselina vybrána ze skupiny sestávající z kyseliny citrónové, kyseliny maleinové, kyseliny šťavelové, kyseliny malonové, kyseliny jantarové, kyseliny fumarové, kyseliny vinné, oxydioctové kyseliny, karboxymethyloxyjantarové kyseliny, karboxymethyltartronové kyseliny, ditartronové kyseliny, oxydijantarové kyseliny, vinné monojantarové kyseliny, vinné dijantarové kyseliny, guinaldové kyseliny, pikolinové kyseliny, dipikolinové kyseliny, nasycených nebo nenasycených mastných kyselin s 8 až 22 atomy uhlíku a alkyl nebo alkenyl(s 8 až 22 atomy uhlíku)jantarových kyselin, butantri a tetrakarboxylové kyseliny, jako je

1,2,3-butantrikarboxylová kyselina a 1,2,3,4-butantetrakarboxylová kyselina a jejich směsí. Výhodnou organickou kyselinou je kyselina citrónová.

Ještě výhodnější organické kyseliny jsou ty, které mají pKa1 stejné nebo nižší než je pH prostředku, ve kterém se připravuje. Potom mezi výhodné organické kyseliny patří kyselina šťavelová, kyselina malonová, kyselina jantarová a jejich směsi. Tyto kyseliny jsou dikarboxylové kyseliny, které mají pKa1 1,23, 2,85 a 4,15. Výhodněji se organická kyselina vybere z kyseliny šťavelové nebo kyseliny malonové.

Mezi příklady vhodných homopolymerů patří kyselina polymaleinová, kyselina polyakrylová a kyselina polyglyoxalová. Mezi příklady vhodných kopolymerů patří kopolymery kyseliny maleinové a kyseliny akrylové. Alternativně může kopolymer obsahovat více než dvě různé monomemí jednotky, například polymer obsahující kyselinu maleinovou, kyselinu akrylovou a buď akrylamidové nebo akrylové estery.

Kočinidlo je v prostředku přítomno v množství od 0,1 do 20 %, výhodněji od 1 do 10 % a nejvýhodnéji od 2 do 5 % hmotn.

Případné složky: Prostředky podle vynálezu mohou dále obsahovat rozmanité další případné složky, jako jsou povrchově aktivní činidla, suspendační činidla, chelatační činidla, vychytávače radikálů, antioxidační činidla, stabilizační činidla, polymer suspendující ušpinění, polymerní činidla uvolňující ušpinění, činidla pro regulaci pH, • · · · • · inhibitor přenosu barviv, rozpouštědla, činidla regulující pěnění, zesilovače pěnění, zjasňující činidla, parfémy, pigmenty, barviva a podobně.

Povrchově aktivní činidlo: Prostředky podle předloženého vynálezu mohou obsahovat povrchově aktivní činidlo jako výhodnou, ale případnou složku. Jestliže je přítomno, je povrchové aktivní činidlo vybráno ze skupiny sestávající z neiontových povrchově aktivních činidel, aniontových povrchově aktivních činidel, obojetných povrchově aktivních činidel, amfotemích povrchově aktivních čindiel, kationtových povrchově aktivních činidel a jejich směsí.

Mezi výhodná aniontová povrchově aktivní činidla pro použití v prostředcích podle vynálezu patří ve vodě rozpustné soli nebo kyseliny obecného vzorce ROSO3M, v němž R s výhodou znamená uhlovodíkovou skupinu s 10 až 24 atomy uhlíku, s výhodou alkyl nebo hydroxyalkyl s alkylovou složkou s 10 až 20 atomy uhlíku, výhodněji alkyl nebo hydroxyalkyl s 12 až 18 atomy uhlíku, a M znamená atom vodíku nebo kation, např. kation alkalického kovu (např. sodík, draslík, lithium) nebo amonium nebo substituované amonium (např. methyl-, dimethyl- a trimethyl-amoniové kationty a kvartemí amoniové kationty, jako je tetramethyl-amoniový a dimethyl-piperidiniový kation, a kvartemí amoniové kationty odvozené od alkylaminů, jako je ethylamin, diethylamin, triethylamin a jejich směsi, a podobné). Typicky jsou pro nižší teploty praní výhodné alkylové řetězce s 12 až 16 atomy uhlíku, výhodněji s 10 až 14 atomy uhlíku (např. pro teplotu pod 50 °C) a alkylové řetězce se 16 až 18 atomy uhlíku pro vyšší teploty praní (např. nad 50 °C).

Dalšími vhodnými aniontovými povrchově aktivními činidly pro použití podle vynálezu jsou ve vodě rozpustné soli nebo kyseliny obecného vzorce RO(A)_mSO₃M, v němž R znamená nesubstituovanou alkylovou skupinu s 10 až 24 atomy uhlíku nebo hydroxyalkylovou skupinu s alkylovou složkou s 10 až 24 atomy uhlíku, s výhodou alkylovou nebo hydroxylakylovou skupinu s 12 až 20 atomy uhlíku, výhodněji alkylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s 12 až 18 atomy uhlíku, A znamená ethoxynebo propoxy-jednotku, m znamená číslo větší než 0, typicky mezi 0,5 a 6, výhodněji mezi 0,5 a 3, a Μ znamená atom vodíku nebo kation, který může znamenat například kation kovu (např. sodíku, draslíku, lithia, vápníku, hořčíku atd.), amoniový nebo substituovaný amoniový kation. Patří sem alkyl-ethoxylované sulfáty stejně jako alkyi-propoxylované sulfáty. Mezi specifické příklady substituovaných amoniových kationtů patří methyl-, dimethyl- a trimethyl-amoniové kationty a kvartemí amoniové kationty, jako jsou tetramethylamoniové a dimethylpiperidiniové kationty a kationty odvozené od alkanolaminů, jako je ethylamin, diethylamin, triethylamin, jejich směsí a podobné. Příklady povrchově aktivních činidel jsou sulfát alkyl(s 12 až 18 atomy uhlíku)polyethoxylátu (1,0) (Ci₂-Ci₈E(1 ,0)M), sulfát alkyl(s 12 až 18 atomy uhlíku)polyethoxylátu (2,25) (Ci2-CieE(2.25)M), sulfát alkyl(s 12 až 18 atomy uhlíku)polyethoxylátu (3,0) (C₁₂-Ci₈E(3.0)M) a sulfát alkyl(s 12 až 18 atomy uhlíku)polyethoxylátu (4,0) (Ci2-Ci₈E(4.0)M), při čemž M je vhodně vybrán ze sodíku a draslíku.

Další zvláště vhodná aniontová povrchově aktivní činidla pro použití podle vynálezu jsou alkylsufonáty, mezi které patří ve vodě rozpustné soli nebo kyseliny obecného vzorce RSO₃M, v němž R znamená lineární nebo větvenou, nasycenou nebo nenasycenou alkylovou skupinu se 6 až 22 atomy uhlíku, s výhodou alkylovou skupinu s 12 až 18 atomy uhlíku, výhodněji alkylovou skupinu se 14 až 16 atomy uhlíku, a M znamená atom vodíku nebo kation, například kation alkalického kovu (např. sodíku, draslíku, lithia) nebo amoniový nebo substituovaný amoniový kation (např. methyl-, dimethyl- a trimethyl-amoniové kationty a kvartemí amoniové kationty, jako je tetramethyl-amoniový a dimethyl-piperidiniový kation, a kvartemí amoniové kationty odvozené od alkylaminů, jako je ethylamin, diethylamin, triethylamin a jejich směsi, a podobné).

Mezi vhodné alkylarylsulfonáty pro použití podle vynálezu patří ve vodě rozpustné soli nebo kyseliny obecného vzorce RSO₃M, v němž R znamená aryl, s výhodou benzyl, substituovaný lineární nebo větvenou, nasycenou nebo nenasycenou alkylovou skupinou se 6 až 22 atomy uhlíku, s výhodou alkylovou skupinou s až 18 atomy uhlíku, výhodněji alkylovou skupinou se 14 až 16 atomy uhlíku, a M znamená atom vodíku nebo kation, například kation alkalického kovu (např. sodíku, • ·

draslíku, lithia, vápníku, hořčíku atd.) nebo amoniový nebo substituovaný amoniový kation (např. methyl-, dimethyl- a trimethyl-amoniové kationty a kvartemí amoniové kationty, jako je tetramethyl-amoniový a dimethyl-piperidiniový kation, a kvartemí amoniové kationty odvozené od alkylaminů, jako je ethylamin, diethylamin, trie thylamin a jejich směsi, a podobné).

Mezi alkylsulfonáty a alkylarylsulfonáty pro použití podle vynálezu patří primární a sekundární alkylsulfonáty a primární a sekundární alkylarylsulfonáty. Pod sekundární alkyl se 6 až 22 atomy uhlíku nebo alkyl(se 6 až 22 atomy uhlíku)arylsulfonáty se zde rozumí to, že ve shora uvedeném vzorci je skupina SO₃M nebo aryl-SO₃M navázána na atom uhlíku alkylového řetězce, který je umístěn mezi dva jiné atomy uhlíku uvedeného alkylového řetězce (sekundární atom uhlíku).

Například alkylsulfonátová sůl se 14 až 16 atomy uhlíku je komerčně dostupná pod názvem Hostapur (R) SAS od Hoechst a sodná sůl alkylsulfonátu s 8 atomy uhlíku je komerčně dostupná pod názvem Witconate NAS 8(R) od Witco SA. Příkladem komerčně dostupného alkylarylsulfonátu je laurylarylsulfonát od Su.Ma. Zvláště výhodnými alkylarylsulfonáty jsou alkylbenzensulfonáty komerčně dostupné pod obchodním názvem Nansa^(R) dostupné od Albright&Wilson.

Mohou se zde používat také další aniontová povrchově aktivní činidla užitečná pro účely čištění. Mezi ně patří soli (včetně například sodných, draselných, amonných a substituovaných amoniových solí, jako jsou mono-, di- a triethanolaminové soli) mýdla, olefinsulfonáty s 8 až 24 atomy uhlíku, sulfonované polykarboxylové kyseliny vyrobené sulfonací pyrolyzovaného produktu citrátů solí alkalických zemin, např. popsaných v britském patentovém spisu č. 1 082 179, alkylpolyglykolethersulfáty s 8 až 24 atomy uhlíku (obsahující až 10 molů ethylenoxidu), alkylesterové sulfonáty, jako jsou methylesterové sulfonáty se 14 až 16 atomy uhlíku, sulfonáty acylglycerolu, sulfáty mastného oleylglycerolu, sulfáty alkylfenolethylenoxidetheru, sulfonáty parafinu, alkylfosfáty, isethionáty, jako jsou acylisethionáty, N-acyltauráty, alkylsukcinamáty a sulfosukcináty, monoestery sulfosukcinátu (zvláště nasycené a nenasycené mono« 4 • · · · • · 4 ·· · · * * · ···· · · · ·’ * a* · »·· · · · ···· Μ» ·· · ·· **· estery s 12 až 18 atomy uhlíku), diestery sulfosukcinátu (zvláště nasycené a nenasycené diestery s 6 až 14 atomy uhlíku), sulfáty alkylpolysacharidů, jako jsou sulfáty alkylpolyglykosidu (neiontové nesulfatované sloučeniny, které jsou popsány níže), větvené primární alkylsulfáty, alkylpolyethoxykarboxyláty, jako jsou sloučeniny obecného vzorce RO(CH₂CH2O)kCH₂COO-M⁺, v němž R znamená alkyl s 8 až 22 atomy uhíku, k znamená číslo od 0 do 10 a M znamená kation tvořící rozpustnou sůl. Vhodné jsou také pryskyřičné kyseliny a hydrogenované pryskyřičné kyseliny, jako je kalafuna, hydrogenované kalafuna a pryskyřičné kyseliny a hydrogenované pryskyřičné kyseliny přítomné v nebo odvozené od talového oleje. Další příklady jsou uvedeny v Surface Active Agents and Detergents (díl I a II od Schwartze, Perryho a Berche). Taková rozmanitá povrchově aktivní činidla jsou obecně popsána také v USA patentu 3 929 678, vydaném 30. prosince 1975, Laughlina a spol., ve sloupci 23, řádek 58, až sloupci 29, řádek 23 (zde zahrnuto jako odkaz).

Dalšími zvláště vhodnými aniontovými povrchové aktivními činidly pro použití podle vynálezu jsou alkylkarboxyláty a alkylalkoxykarboxyláty se 4 až 24 atomy uhlíku v alkylovém řetězci, s výhodou s 8 až 18, výhodněji s 8 až 16, při čemž alkoxyskupina znamená propoxyskupinu a/nebo ethoxyskupinu a ethoxyskupina má s výhodou stupeň alkoxylace od 0,5 do 20, s výhodou od 5 do 15. Výhodným alkylalkoxykarboxylátem pro použití podle vynálezu je sodná sůl laureth 11-karboxylátu (tj. RO(C₂H₄0)io-CH₂COONa s R znamenajícím 12 až 14 atomů uhlíku) komerčně dostupná pod obchodním názvem Akyposoft^(R) 100NV od Kao Chemical Gbmh.

Mezi vhodná amfotemí povrchově aktivní činidla pro použití podle vynálezu patří aminoxidy následujícího obecného vzorce R1R2R3NO, v němž každý z R1, R₂ a R₃ nezávisle znamená nasycený, substituovaný nebo nesubstituovaný, lineární nebo větvený uhlovodíkový řetězec s 1 až 30 atomy uhlíku. Mezi výhodná aminoxidová povrchově aktivní činidla, která se používají podle předloženého vynálezu, patří aminoxidy následujícího obecného vzorce RiR₂R₃NO, v němž R1 znamená uhlovodíkový řetězec s 1 až 30 atomy uhlíku, s výhodou se 6 až 20, výhodněji s 8 až 16 a nejvýhodněji 8 až 12 atomy uhlíku, při čemž R₂ a R₃ nezávisle na sobě znamenají

v · »»tt * * · * · · • » ♦ · · · • ·«· · ♦ · • · · ♦ · · • · · · · ····«·· ·· · substituované nebo nesubstituované, lineární nebo větvené uhlovodíkové řetězce s 1 až 4 atomy uhlíku, s výhodou s 1 až 3 atomy uhlíku, výhodněji znamenají methylové skupiny. Ri může znamenat nasycený, substituovaný nebo nesubstituovaný, lineární nebo větvený uhlovodíkový řetězec. Vhodnými aminoxidy pro použití podle vynálezu jsou například přírodní směsné aminoxidy s 8 až 10 atomy uhlíku stejně jako aminoxidy s 12 až 16 atomy uhlíku, komerčně dostupné od Hoechst. Ve zvláště výhodném provedení povrchově aktivní činidlo, jestliže je přítomno, znamená aminoxid se 16 atomy uhlíklu.

Vhodná obojetná povrchově aktivní činidla pro použití podle vynálezu obsahují jak kationtovou hydrofilní skupinu, tj. kvartemí amoniovou skupinu, tak aniontovou hydrofilní skupinu ve stejné molekule při relativné širokém rozmezí hodnot pH. Typickými aniontovými hydrofilními skupinami jsou karboxyláty a sulfonáty, i když se mohou používat jiné skupiny, jako sulfáty, fosfonáty a podobně. Obecný vzorec obojetných povrchově aktivních činidel, která se zde používají, je

Ri-N⁺(R₂)(R₃)(R₄)X’, v němž Ri znamená hydrofóbní skupinu, R₂ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyalkylovou nebo jinak substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, R₃ znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyalkylovou nebo jinak substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, která může být také napojena na R₂ za vzniku kruhové struktury s atomem dusíku, skupinu karboxylové kyseliny s 1 až 6 atomy uhlíku nebo sulfonátovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, R₄ znamená část napojenou kationtovým atomem dusíku na hydrofilní skupinu a typicky znamená alkylenovou, hydroxyalkylenovou nebo polyalkoxyskupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a X znamená hydrofilní skupinu, kterou je karboxylátová nebo sulfonátová skupina.

Výhodnými hydrofóbními skupinami Ri jsou alifatické nebo aormatické, nasycené nebo nenasycené, substituované nebo nesubstituované uhlovodíkové řetězce, • ·*·» · · · ···· 4i· · r· ··· které mohou obsahovat vazebné skupiny, jako jsou amidové skupiny a esterové skupiny. Výhodnější Ri znamená alkylovou skupinu s 1 až 24 atomy uhlíku, s výhodou s 8 až 18 atomy uhlíku, výhodněji s 10 až 16 atomy uhlíku. Tyto jednoduché alkylové skupiny jsou výhodné pro svoji cenu a kvůli stabilitě. Hydrofilní skupina Ri může však také znamenat amidovou skupinu obecného vzorce R_a-C(O)-NH-(C(R_b)2)m, v němž R_a znamená alifatický nebo aromatický, nasycený nebo nenasycený, substituovaný nebo nesubstituovaný uhlovodíkový řetězec, s výhodou alkylovou skupinu s 8 až 20 atomy uhlíku, s výhodou až 18, výhodněji až 16 atomy uhlíku, R_b je vybrána ze skupiny sestávající z atomu vodíku a hydroxylových skupin a m znamená číslo od 1 do 4, s výhodou od 2 do 3, výhodněji 3, s tím, že v žádné skupině (C(R_b)2) neexistuje více než jedna hydroxylová skupina.

Výhodná R₂ znamená atom vodíku nebo alkyl s 1 až 3 atomy uhlíku a výhodněji methyl. Výhodná R₃ znamená skupinu karboxylové kyseliny s 1 až 4 atomy uhlíku nebo sulfonátovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkyl s 1 až 3 atomy uhlíku, výhodněji methyl. Výhodná R₄ znamená skupinu (CH₂)_n, v níž n znamená číslo od 1 do 10, s výhodou od 1 do 6, výhodněji od 1 do 3.

Některé obvyklé příklady betainu/sulfobetainu jsou popsány v USA patentech č. 2 082 275, 2 702 279 a 2 255 082, zahrnutých zde jako odkaz.

Mezi příklady zvláště vhodných alkyldimethylbetainů patří kokosový-dimethylbetain, lauryldimethylbetain, decyldimethylbetain, 2-(N-decyl-N,N-dimethyl-amonium)acetát, 2-(N-kokosový-N,N-dimethylamonium)acetát, myristyldimethylbetain, palmityldimethylbetain, cetyldimethylbetain a stearyldimethylbetain. Například kokosový-dimethylbetain je komerčně dostupný od Seppic pod obchodním názvem Amonyl 265^(R). Laurylbetain je komerčně dostupný od Albright&Wilson pod obchodním označením Empigen BB/L^(R).

Mezi příklady amidobetainů patří kokosový-amidoethylbetain, kokosový-amidopropylbetain nebo mastný(s 10 až 14 atomy uhlíku)acylamidopropylen(hydropro«· «·ν· • * • *·* ·· ···· pylen)sulfobetain. Například mastný(s 10 až 14 atomy uhlíku)acylamidopropylen(hydropropylen)sulfobetain je komerčně dostupný od Sherex Company pod obchodním názvem Varion CAS^(R) sulfobetaine.

Dalším příkladem betainu je lauryliminodipropionát komerčně dostupný od Rhone-Poulenc pod obchodním názvem Mirataine H2C-HA^(R).

Mezi vhodná kationtová povrchově aktivní činidla pro použití podle vynálezu patří deriváty kvartemích amoniových, fosfoniových, imidazoliových a sulfoniových sloučenin. Mezi výhodná kationtová povrchově aktivní činidla pro použití podle vynálezu patří kvartemí amoniové sloučeniny, v nichž jedna nebo dvě uhlovodíkové skupiny navázané na atom dusíku znamenají nasycenou, lineární nebo větvenou alkylovou skupinu se 6 až 30 atomy uhlíku, s výhodou s 10 až 25 atomy uhlíku, výhodněji s 12 až 20 atomy uhlíku, při čemž další uhlovodíkové skupiny (tj. tři, v nichž jedna uhlovodíková skupina znamená uhlovodíkovou skupinu s dlouhým řetězcem, jak shora uvedeno, nebo dvě, kdy dvě uhlovodíkové skupiny znamenají uhlovodíkové skupiny s dlouhým řetězcem jak shora uvedeno) napojené na atom dusíku znamenají nezávisle substituovaný nebo nesubstituovaný, lineární nebo větvený alkylový řetězec s 1 až 4 atomy uhlíku, s výhodou s 1 až 3 atomy uhlíku, výhodněji znamenají methylové skupiny. Výhodnými kvartemími amoniovými sloučeninami vhodnými pro použití podle vynálezu jsou ne-chloridové/nehalogenové kvartemí amoniové sloučeniny. Protiionty používané v uvedených kvartemích amoniových sloučeninách jsou slučitelné s jakoukoliv persíranovou solí a jsou vybrány ze skupiny sestávající z methylsulfátu nebo methylsulfonátu a podobně.

Zvláště výhodné pro použití v prostředcích podle předloženého vynálezu jsou trimethyl(kvartemí)amoniové sloučeniny, jako je myristyltrimethylsulfát, cetyltrimethylsulfát a/nebo lojový trimethylsulfát. Takové trimethyl(kvartemí)amoniové sloučeniny jsou komerčně dostupné od Hoechst nebo od Albright & Wilson pod obchodním názvem EMPIGEN CM^(R).

• · • · · · • · · · • · • · ·· · · · · ···· ·· · ··

Z neiontových povrchově aktivních činidel jsou pro použití podle vynálezu vhodná alkoxylovaná neiontová povrchově aktivní činidla, zvláště ethoxylovaná neiontová povrchově aktivní činidla. Zvláště výhodná neiontová povrchově aktivní činidla pro použití podle vynálezu jsou na konci uzavřená alkoxylovaná neiontová povrchově aktivní činidla, jelikož mají zlepšenou stabilitu vůči persíranovým solím.

Vhodná na konci uzavřená alkoxylovaná neiontová povrchově aktivní činidla pro použití podle vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce

RiíO-CHrCHzMO^m-O-Ra, v němž Ri znamená lineární nebo větvenou alkylovou nebo alkenylovou skupinu s 8 až 24 atomy uhlíku, arylovou skupinu, alkarylovou skupinu, s výhodou Ri znamená lineární nebo větvenou alkylovou nebo alkenylovou skupinu s 8 až 18 atomy uhlíku, výhodněji alkylovou nebo alkenylovou skupinu s 10 až 15 atomy uhlíku, ještě výhodněji alkylovou skupinu s 10 až 15 atomy uhlíku,

R₂ znamená lineární nebo větvenou alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku, s výhodou lineární nebo větvenou alkylovou skupinu se 2 až 10 atomy uhlíku,

R₃ znamená alkylovou nebo alkenylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku, s výhodou alkylovou skupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, výhodněji methylovou skupinu, a n a m znamenají čísla nezávisle v rozmezí od 1 do 20, s výhodou od 1 do 10, výhodněji od 1 do 5 nebo jejich směsi.

Tato povrchově aktivní činidla jsou komerčně dostupná od BASF od obchodním označením Plurafac^(R) od HOECHST pod obchodním označením Genapol^(R) nebo od ICI pod obchodním označením Symperonic^(R). Výhodná na konci uzavřená neiontová povrchově aktivní činidla shora uvedeného obecného vzorce jsou ta, která jsou komerčně dostupná pod obchodním názvem Genapol^(R) L 2.5 NR od Hoechst a Plurafac^(R) od BASF.

··· ·· · ···· ···· ·· · ·· · • ····· ··· · • ···· · · · φ * · · · · · · · · ·· ···

Zvláště výhodná povrchově aktivní činidla jsou ta, která jsou vybrána ze skupiny sestávající z alkylsulfátu, alkylethoxysulfátu, alkylsulfonátu, alkylbenzensulfonátu, alkylkarboxylátu, alkylethoxykarboxylátu a jejich směsí.

Jestliže je přítomno, potom prostředky podle předloženého vynálezu obsahují povrchově aktivní činidlo v množství 5 nebo méně % hmotn., výhodněji od 0,01 do 5 %, ještě výhodněji v množství od 0,1 do 4 % hmotn. a nejvýhodněji od 0,2 do 3 % hmotn. z hmotnosti prostředku.

Podle jiného aspektu předloženého vynálezu se získává výrobek, který obsahuje dva prostředky, z nichž jeden obsahuje povrchově aktivní činidlo. Tento povrchově aktivní postředek může obsahovat jakákoliv dříve diskutovaná povrchově aktivní činidla. Povrchově aktivní činidlo nebo kombinace povrchově aktivních činidel tohoto prostředku představuje 10 až 40 % hmotn. z hmotnosti prostředku obsahujícího povrchově aktivní činidlo.

Suspendační činidlo: Prostředek podle předloženého vynálezu může s výhodou obsahovat suspendační činidlo. Suspendační činidlo znamená složku, která se specificky přidává k prostředku podle předloženého vynálezu pro suspendování pevné sypké přísady prostředku. Pokud jde o předložený vynález, pak je suspendační čindilo zvláště užitečné pro suspendování PAP.

Vhodná suspendační činidla jsou ta, která jsou známa z oblasti techniky. Mezi příklady suspendačních činidel patří polymery tupu gum (např. xanthanová guma), polyvinylalkohol a jeho deriváty, celulosa a její deriváty a polykarboxylátové polymery.

Ve zvláště výhodném prodení podle předloženého vynálezu je suspendační činidlo vybráno z polymeru typu gumy nebo polykarboxylátového polymeru.

Polymer typu gumy může být vybrán ze skupiny sestávající z polysacharidových hydrokoloidů, xanthanové gumy, guarové gumy, sukcinoglukanové gumy, ···· ·· · ·· · • · · · · · · ···· ·· · · · · · · celulosy, derivátů kterýchkoliv ze shora uvedených a jejich směsí. Ve výhodném aspektu podle předloženého vynálezu polymer typu gumy znamená xanthanovou gumu nebo její derivát.

Polymer typu gumy je s výhodou přítomen v množství od 0,01 do 10 % hmotn., výhodněji od 0,1 do 3 % hmotn.

Polykarboxylátový polymer může znamenat homo nebo kopolymer monomerních jednotek vybraných z akrylové kyseliny, methakrylové kyseliny, maleinové kyseliny, jablečné kyseliny a anhydridu kyseliny maleinové. Výhodnými polykarboxylátovými polymery jsou Carbopol od BF Goodrich. Vhodné polymery mají molekulovou hmotnost v rozmezí od 10 000 do 10 000 000, výhodněji od 100 000 do 10 000 000.

Zesíťovaný polykarboxylátový polymer je s výhodou přítomen v množství od 0,01 do 2, výhodněji od 0,01 do 1, nejvýhodněji od 0,1 do 0,8 % hmotn.

Poměr polymeru typu gumy k zesilovanému polykarboxylátovému polymeru je od 100:1 do 1:100, výhodněji do 10:1 do 1:10.

Chelatační činidla: Prostředky podle předloženého vynálezu mohou obsahovat jako výhodnou případnou složku chelatační činidlo. Vhodná chelatační činidla mohou znamenat ta, která jsou známa odborníkům z oblasti techniky, jako jsou ta, která jsou vybrána ze skupiny sestávající z fosfonátových chelatačních činidel, aminokarboxylátových chelatačních činidel, dalších karboxylátových chelatačních činidel, polyfunkčně substituovaných aromatických chelatačních činidel, ethylendiamin-N,N'-dijantarových kyselin nebo jejich směsí.

Přítomnost chelatačních činidel přispívá k dalšímu zvýšení chemické stability prostředků. Chelatační činidlo může být také vyžadováno v prostředcích podle před• · 4 · · ·

4444 44 4 44 • «444 444

4444444 44 4 44 444 loženého vynálezu, jelikož to umožňuje zvýšit iontovou sílu prostředků podle vynálezu a tedy odstraňování skvrn a bělení na různých površích.

Mezi vhodná fosfonátová chelatační činidla pro použití podle vynálezu mohou být zahrnuta ethan-1-hydroxydifosfonáty alkalického kovu (HEDP), alkylenpoly(alkylenfosfonát) stejně jako aminofosfonátové sloučeniny zahrnující aminoaminotri(methylenfosfonovou kyselinu) (ATMP), nitrilotrimethylenfosfonáty (NTP), ethylendiamintetramethylenfosfonáty a diethylentriaminpentamethylenfosfonáty (DTPMP). Fosfonátové sloučeniny mohou být přítomny buď v jejich kyselé formě nebo jako soli různých kationtů na některých nebo všech jejich kyselinových funkcích. Výhodnými fosfonátovými chelatačními činidly pro použití podle vynálezu jsou diethylentriaminpentamethylenfosfonát (DTPMP) a ethan-1-hydroxydifosfonát (HEDP). Tato fosfonátová chelatační činidla jsou komerčně dostupná od Monsanto pod obchodním názvem Dequest(R).

V prostředcích podle vynálezu mohou být užitečná také polyfunkčně substituovaná aromatická chelatační činidla. Viz USA patent č. 3 812 044, vydaný 21. května 1974, Connor a spol. Výhodné sloučeniny tohoto typu v kyselé formě jsou dihydroxydisulfobenzeny, jako je 1,2-dihydroxy-3,5-disulfobenzen.

Výhodným biodegradovatelným chelatačním činidlem pro použití podle vynálezu je ethylendiamin-N,N'-dijantarová kyselina nebo jeho soli alkalického kovu, alkalické zeminy, amoniové nebo substituované amoniové soli nebo jejich směsi. Ethylendiamin-N,N'-ďijantarové kyseliny, zvláště (S,S)-isomer byly obšírně popsány v USA patentu č. 4 704233, 3. listopadu 1987, Hartmana a Perkinse. Ethylendiamin-N,N'-dijantarové kyseliny jsou například komerčně dostupné pod obchodním označením ssEDDS^(R) od Palmer Research Laboratories.

Mezi vhodné aminokarboxyláty pro použití podle vynálezu patří ethylendiamintetraacetáty, diethylentriaminpentaacetáty, diethylentriaminpentaacetát (DTPA), N-hydroxyethylethylendiamin-triacetáty, nitrilotriacetáty, ethylendiamin-tetrapropionáty, tri-

ethyletetraminhexa-acetáty, ethanol-diglyciny, propylendiamintetraoctová kyselina (PDTA) a methylglycin-dioctová kyselina (MGDA), buď v jejich kyselé formě nebo jako sůl alkalického kovu, amoniová sůl nebo substituovaná amoniová sůl. Zvláště výhodnými aminokarboxyláty pro použití podle vynálezu jsou diethylentriaminpentaoctová kyselina, propylendiamintetraoctová kyselina (PDTA), která je například komerčně dostupná od BASF pod obchodním názvem Trilon FGS^(R), a methylglycindioctová kyselina (MGDA).

Mezi další karboxylátová chelatační činidla pro použití podle vynálezu patří kyselina salicylová, kyselina asparagová, kyselina glutamová, glycin, kyselina malonová nebo jejich směsi.

Dalším chelatačním činidlem pro použití podle vynálezu je činidlo obecného vzorce

v němž Ri, R₂, R3 a R₄ jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylu, alkoxylu, arylu, aryloxyskupiny, skupiny -Cl, -Br, -NO₂, -C(O)R' a -SO₂R, při čemž R' je vybrán ze skupiny sestávající z atomu vodíku, skupiny -OH, alkylu, alkoxylu, arylu a aryloxyskupiny, R je vybrána ze skupiny sestávající z alkylu, alkoxylu, arylu a aryloxyskupiny, a R₅, R₆, R7 a R₈ jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny sestávající z atomu vodíku a alkylu.

Zvláště výhodnými chelatačními činidly pro použití podle vynálezu jsou amino-amintri(methylenfosfonová kyselina), di-ethylen-triamin-pentaoctová kyselina, • · ···· · · ···· · · ··· · · · ··· ···· ·· · · · diethylentriaminpentamethylenfosfonát, 1 -hydroxyethandifosfonát, ethylendiamin-Ν,Ν'-dijantarová kyselina a jejich směsi.

Typicky prostředky podle předloženého vynálezu obsahují až 5 % hmotn. z celkové hmotnosti prostředku chelatačního činidla nebo jeho směsí, s výhodou od 0,01 do 1,5 a výhodněji od 0,01 do 0,5 % hmotn.

Vychytávače radikálů: Prostředky podle předloženého vynálezu mohou obsahovat vychytávač radikálů nebo jeho směs.

Mezi vhodné vychytávače radikálů pro použití podle vynálezu patří dobře známé substituované mono- a dihydroxy-benzeny a jejich analogy, alkyl a arylkarboxyláty a jejich směsi. Mezi výhodné vychytávače radikálů pro použití podle vynálezu patří di-terc.butylhydroxytoluen (BHT), hydrochinon, di-terc.butyl-hydrochinon, mono-terc.butyl-hydrochinon, terc.butyl-hydroxyanizol, kyselina benzoová, kyselina toluenová, katechol, terc.butylkatechol, benzylamin, 1,1,3-tris(2-methyl-4-hydroxy-5-terc.butylfenyl)butan, propylgallát nebo jejich směsi. Vysoce výhodným je diterc.butyl-hydroxytoluen. Takové vychytávače radikálů, jako je N-propylgallát, mohou být komerčně dostupné od Nipa Laboratories pod obchodním názvem Nipanox S1^W.

Jestiže se vychytávače radikálů používají, jsou podle vynálezu typicky přítomny v množstvích až 10 % hmotn. z hmotnosti celého prostředku, s výhodou v množství od 0,001 do 0,5 % hmotn.

Přítomnost vychytávačú radikálů může přispívat k chemické stabilitě bělících prostředků podle předloženého vynálezu stejně jako k bezpečnostnímu profilu prostředků podle předloženého vynálezu.

Činidla regulující pěnění: Prostředky podle předloženého vynálezu mohou dále obsahovat činidlo regulující pěnění, jako je 2-alkylalkanol nebo jeho směsi, jako výhodnou případnou složku. Zvláště vhodnými pro použití podle předloženého vyná• · « · · * · ···· ·· · · · • · · · · · · · ······· ·· · · · ··· lezu jsou 2-alkylalkanoly s alkylovým řetězcem se 6 až 16 atomy uhlíku, s výhodou s 8 až 12 atomy uhlíku a s koncovou hydroxylovou skupinou, uvedený alkylový řetězec je substituován v poloze a alkylovým řetězcem s 1 až 10 atomy uhlíku, s výhodou se 2 až 8 a výhodněji se 3 až 6 atomy uhlíku. Takové vhodné sloučeniny jsou komerčně dostupné například v řadě lsofol^(R), jako je lsofol^(R) 12 (2-butyloktanol) nebo lsofol^(R) 16 (2-hexyldekanol).

Mezi další činidla regulující pěnění mohou patřit soli mastných kyselin s alkalickými kovy (např. sodné nebo draselné), nebo jejich mýdla s 8 až 24, s výhodou s 10 až 20 atomy uhlíku.

Mastné kyseliny, mezi které patří ty, které jsou používány při výrobě mýdel, lze získat z přírodních zdrojů, jako jsou například rostlinné nebo živočišné glyceridy (např. palmový olej, kokosový olej, olej babasu, sojový olej, ricinový olej, talový olej, velrybí olej, rybí olej, mastnota, sádlo a jejich směsi). Mastné kyseliny mohou být vyrobeny také synteticky (např. oxidací ropných zásob nebo Fischer-Tropschovým postupem).

Mýdla alkalických kovů lze vyrobit přímou saponifikací tuků a olejů nebo neutralizací volných mastných kyselin, které se vyrobí v odděleném způsobu výroby. Zvláště užitečné jsou sodné a draselné soli směsí mastných kyselin pocházejících z kokosového oleje a loje, tj. sodná a draselná mýdla loje a kokosového oleje.

Pojem lojový se zde používá v souvislosti se směsí mastných kyselin, které mají typicky přibližnou distribuci 2,5 % se 14 atomy uhlíku, 29 % se 16 atomy uhlíku, 23 % s 18 atomy uhlíku, 2 % palmolejvého oleje, 41,5 % kyseliny olejové a 3 % kyseliny linolenové (první tři mastné kyseliny uvedené v tomto seznamu jsou nasycené). Pod pojmem loje jsou zahrnuty také další směsi podobného složení, jako jsou mastné kyseliny pocházející z různých živočišných lojů a sádla. Lůj může být také ztužen (tj. hydrogenován), aby se převedla část nebo všechny nenasycené části mastných kyselin na nasycené části mastných kyselin.

• · ♦ · • ·

Jestliže se zde používá pojem kokosový, znamená směs mastných kyselin, které mají typicky přibližnou distribuci délky řetězce 8 % s 8 atomy uhlíku, 7 % s 10 atomy uhlíku, 48 % s 12 atomy uhlíku, 17 % se 14 atomy uhlíku, 9 % se 16 atomy uhlíku, 2 % s 18 atomy uhlíku, 7 % kyseliny olejové a 2 % kyseliny linolenové (prvních šest mastných kyselin uvedených v tomto seznamu je nasycených). Pod pojmem kokosový olej jsou zahrnuty další zdroje směsi podobné distribuce délky řetězce, jako je palmojádrový olej a olej babasu.

Příklady dalších vhodných činidel regulujících pěnění jsou silikony a směsi oxidu křemičitého a silikonu. Silikony jsou obecně representovány alkylovanými polysiloxanovými materiály, při čemž oxid křemičitý se normálně používá v jemně práškovaných formách, jako přísady lze uvést aerogely a xerogely oxidu křemičitého a hydrofilní oxidy křemičité různých typů. Tyto materiály zde mohou být zahrnuty jako částice, v nichž je činidlo regulující pěnění s výhodou uvolnitelné zahrnuto v nosiči, který je ve vodě rozpustný nebo je ve vodě dispergovatelný, s podstatě v povrchově neaktivním pro detergentní činidlo nepropustném nosiči. Činidlo regulující pěnění se může také rozpustit nebo dispergovat v kapalném nosiči a aplikovat rozprašováním na jednu nebo více jiných složek.

Výhodné silikonové činidlo regulující pěnění je popsáno Bartollotou a spol.: USA patent č. 3 933 672. Dalšími zvláště užitečnými činidly regulujícími pěnění jsou samoemulgační silikonová činidla regulující pěnění, která jsou popsána v SRN patentové přihlášce DTOS 2 646 126, publikované 28. dubna 1977. Příkladem takové sloučeniny je DC-544, komerčně dostupný od Dow Coming, což je siloxan-glykolový kopolymer.

Zvláště výhodná silikonová činidla regulující pěnění jsou popsána v doprovázející evropské patentové přihlášce č. 92201649.8. Uvedené prostředky mohou obsahovat směs silikon/oxid křemičitý v kombinaci s prachovým neporézním oxidem křemičitým, jako je Aerosil”.

·· «··· · * • · · ♦ · • · · · · · • · · · · • ···· ··· • ··· ·· · ·· ···

Zvláště výhodným činidlem regulujícím pěnění je systém činidla regulujícího pěnění, který obsahuje směs silikonových olejů a 2-alkyl-alkanolů.

Prostředky podle vynálezu mohou typicky obsahovat až 4 % hmotn. z celkové hmtnosti prostředku činidla regulujícího pěnění nebo jeho směsí, s výhodou od 0,1 do

1,5 a nejvýhodněji od 0,1 do 0,8 % hmotn.

Stabilizační činidla: Prostředky podle předloženého vynálezu mohou dále obsahovat až 10, s výhodou od 2 do 4 % hmotn. z celkové hmotnosti prostředku alkoholu obecného vzorce HO - CR'R - OH, v němž R' a R^H nezávisle znamenají atom vodíku nebo uhlovodíkový řetězec se 2 až 10 atomy uhlíku a/nebo kruh. Výhodným alkoholem tohoto obecného vzorce je propandiol. Ve skutečnosti jsme pozorovali, že tyto alkoholy obecně a propandiol zvláště také zlepšují chemickou stabilitu prostředků.

Podle vynálezu se mohou používat další stabilizační činidla, jako jsou anorganická stabilizační činidla. Mezi příklady anorganických stabilizačních činidel patří cínan sodný a fosfáty různých alkalických kovů, jako jsou dobře známé tripolyfosforečnany sodné, difosforečnan sodný a orthofosforečnan sodný.

Polymer suspendující ušpinění: Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat také další polymerní činidla uvolňující ušpinění známá odborníkům z oblasti techniky. Tato polymerní činidla uvolňující ušpinění se vyznačují tím, že mají jak hydrofilní segmenty pro hydrofilizování povrchu hydrofóbních vláken, jako je polyster a nylon, tak hydrofóbní segmenty pro ukládání na hydrofóbní vlákna a pro to, aby na nich zůstaly přilnuty během celého cyklu praní a máchání a tedy sloužila jako kotva pro hydrofilní segmenty. To může umožnit, aby ušpinění, vyskytující se po ošetření činidlem uvolňujícím ušpinění, bylo snadněji vyčištěno v následujících postupech praní.

• · • · · • <·

Mezi polymerní činidla uvolňující ušpinění užitečná podle vynálezu patří taková činidla uvolňující ušpinění, která mají a) jednu nebo více neiontových hydrofilních složek sestávájících v podstatě z i) polyoxyethylenových segmentů se stupněm polymerace alespoň 2 nebo ii) oxypropylenových nebo polyoxypropylenových segmentů se stupněm polymerace od 2 do 10, při čemž uvedený hydrofilní segment nezahrnuje žádnou oxypropylenovou jednotku, pokud není vázán na přilehlé části na každém konci etherovými vazbami, nebo iii) směsi oxyalkylenových jednotek obsahujících oxyethylen a od 1 do 30 oxypropylenových jednotek, při čemž uvedená směs obsahuje dostatečné množství takových oxyethylenových jednotek, aby hydrofilní složka měla dostatečně vysokou hydrofilnost, aby se zvýšila hydrofilnost povrchů konvenčního polyesterového sytetického vlákna po uložení činidla uvolňujícího ušpinění na takový povrch, při čemž hydrofilní segmenty s výhodou obsahují alespoň 25 % oxyethylenových jednotek a výhodněji, zvláště u složek s 20 až 30 oxypropylenovými jednotkami, alespoň 50 % oxypropylenových jednotek, nebo b) jednu nebo více hydrofóbních složek obsahujících i) oxyalkylenové (se 3 atomy uhlíku) tereftalátové segmenty, v nichž, jestliže uvedené hydrofobní složky obsahují také oxyethylentereftalát, poměr oxyethylentereftalátu k oxyalkylen(se 3 atomy uhlíku)tereftalátovým jednotkám je 2:1 nebo nižší, ii) alkylenové se 4 až 6 atomy uhlíku nebo oxyalkylenové se 4 až 6 atomy uhlíku segmenty nebo jejich směsi, iii) poly(vinylester)ové segmenty, s výhodou polyvinylacetát, se stupněm polymerace alespoň 2, nebo iv) alkyl(s 1 až 4 atomy uhlíku)etherové nebo hydroxyalkyl(s 1 až 4 atomy uhlíku)etherové substituenty nebo jejich směsi, při čemž uvedené substituenty jsou přítomny ve formě alkyl(s 1 až 4 atomy uhlíku)etheru nebo hydroxyalkyl(se 4 atomy uhlíku)etherových celulosových derivátů nebo jejich směsi, a takové celulosové deriváty jsou amfifilní, při čemž mají dostatečné množství alkyl(s 1 až 4 atomy uhlíku)etherových a/nebo hydroxyalkyl(se 4 atomy uhlíku)etherových jednotek uložených na površích konvenčních polyesterových syntetických vláken a uchovávají si dostatečné množství hydroxylů, jakmile jednou přilnou k takovému povrchu konvenčního syntetického vlákna, aby se zvýšila hydrofilnost povrchu vláken, nebo kombinace a) a

b).

• · • · · ·

Λ Λ · ·

Polyoxyethylenové segmenty a)i) budou mít typicky stupeň polymerace od 1 do 200, i když se mohou používat vyšší množství, s výhodou od 3 do 150, výhodněji od 6 do 100. Mezi vhodné oxyalkylenové hydrofobní segmenty se 4 až 6 atomy uhlíku patří, ale bez omezení na ně, na konci uzavřená polymerní činidla uvolňující ušpinění, jako je MO₃S(CH2)nOCH₂CH2O-, kde M znamená atom sodíku a n znamená číslo od 4 do 6, jak je popsáno v USA patentu č. 4 721 580, vydaném 26. ledna 1988, Gosselinka.

Mezi polymerní činidla uvolňující ušpinění užitečná podle předloženého vynálezu patří také celulosové deriváty, jako jsou hydroxyether-celulosové polymery, kopolymemí bloky ethylentereftalátu nebo propylentereftalátu s polyethylenoxidem nebo tereftalát propylenoxidu a podobné. Tato činidla jsou komerčně dostupná a patří mezi ně hydroxyethery celulosy, jako je Methocel (Dow). Mezi celulosová činidla uvolňující ušpinění pro použití podle vynálezu patří také ta, která jsou vybrána ze skupiny sestávající z alkyl(s 1 až 4 atomy uhlíku) a hydroxyalkyl(se 4 atomy uhlíku)celulosy; viz USA patent č. 4 000 093, vydaný 28. prosince 1976, Nicola a spol.

Mezi činidla uvolňující ušpinění, vyznačující se tím, že obsahují poly(vinylester)ové hydrofobní segmenty, patří roubované kopolymery poly(vinylester)u, např. vinylesterů s 1 až 6 atomy uhlíku, s výhodou poly(vinylacetát)u roubovaného na polyalkylenoxidové základní skelety, jako jsou polyethylenoxidové základní skelety. Viz evropská patentová přihláška 0219 048, publikovaná 22. dubna 1987, Kuda a spol. Mezi komerčně dostupná činidla uvolňující ušpinění tohoto druhu patří materiál typu Sokalan, např. Sokalan HP-22, dostupný od firmy BASF (SRN).

Jedním typem výhodného činidla uvolňujícího ušpinění je kopolymer s náhodnými bloky ethylentereftalátu a polyethylenoxid(PEO)tereftalátu. Molekulová hmotnost tohoto polymerního činidla uvolňujícího ušpinění je v rozmezí od 25 000 do

000. Viz USA patent 3 959230 Hayse, vydaný 25. května 1976, a USA patent

893 929 Basadura, vydaný 8. července 1975.

• · · * · · ·« » · · · · · • · · · ·· · ··

Jiným výhodným polymemím činidlem uvolňujícím ušpinění je polyester s opakujícími se jednotkami ethylentereftalátových jednotek v množství 10 až 15 % hmotn. ethylentereftalátových jednotek s 90 až 80 % hmotn. polyoxyethylentereftalátových jednotek odvozených od polyoxyethylenglykolu s průměrnou molekulovou hmotností 300 až 5000. Mezi příklady těchto polymerů patří komerčně dostupný materiál Zelcon 5126 (od firmy Dupont) a Milease T (od ICI). Viz také USA patent 4 702 857, vydaný 27. října 1987, Gosselinka.

Jiným výhodným polymemím činidlem uvolňujícím ušpinění je sulfonovaný produkt v podstatě lineárního esterového oligomeru sestávajícího z oligomemího esterového základního skeletu tereftaloylových a oxyalkylenoxy-opakujících jednotek a koncových částí kovalentně napojených na základní skelet. Tato činidla uvolňující ušpinění jsou plné popsána v USA patentu č. 4 968 451, vydaném 6. listopadu 1990, J. J. Scheibela a E. P. Gosselinka. Mezi další vhodná polymerní činidla uvolňující ušpinění patří tereftalátové polyestery z USA patentu č. 4 711 730, vydaného 8. prosince 1987, Gosselinka a spol., oligomemí estery uzavřené aniontovým koncem z USA patentu č. 4 721 580, vydaného 26. ledna 1988, Gosselinka, a blokové polyesterové oligomemí sloučeniny z USA patentu č. 4 702 857, vydaného 27. října 1987, Gosselinka.

Mezi výhodná polymerní činidla uvolňující ušpinění patří také činidla uvolňující ušpinění z USA patentu 4 877 896, vydaného 31. října 1989, Maldonada a spol., který popisuje aniontové, zvláště sulfoaroylové, na konci uzavřené tereftalátové estery.

Ještě dalším výhodným činidlem uvolňujícím ušpinění je oligomer s opakujícími se jednotkami tereftaloylových jednotek, sulfoisotereftaloylových jednotek a oxyethylenoxy- a oxy-1,2-propylenoxy-jednotek. Opakující se jednotky tvoří základní skelet oligomeru a jsou s výhodou ukončeny modifikovanými isethionátovými ukončeními. Zvláště výhodné činidlo tohoto typu uvolňující ušpinění obsahuje jednu sulfoisoftaloylovou jednotku, 5 tereftaloylových jednotek, oxyethylenoxy- a oxy-1,2-propylenoxy-jednotky v poměru od 1,7 do 1,8 a dvě jednotky s uzavřeným koncem sodné • « *«· ·· · · * · • · · · · · • · «· · · · · • · · · · · · ···«««* ·· · ·· * soli 2-(2-hydroxyethoxy)ethansulfonátu. Uvedené činidlo uvolňující ušpinění obsahuje také od 0,5 do 20 % hmotn. z hmotnosti oligomeru krystalického redukujícího stabilizátoru, s výhodou xylensulfonátu, kumensulfonátu, toluensulfonátu a jejich směsí. Viz USA patent č. 5 415 807, vydaný 16. května 1995, Gosselinka a spol.

Jestliže se používají, pak se činidla uvolňující ušpinění používají obvykle v množství 0,01 až 10,0, typicky od 0,1 do 5, s výhodou od 0,2 do 3,0 % hmotn. z hmotnosti prostředků.

Inhibitor přenosu barev: Prostředky podle předloženého vynálezu mohou také obsahovat jeden nebo více materiálů, které jsou účinné pro inhibování přenosu barviv z jedné látky na druhou během procesu čištění. Mezi tato činidla inhibující přenos barviv patří obecně polyvinylpyrrolidonové polymery, polyamin-N-oxidové polymery, kopolymery N-vinylpyrrolidonu a N-vinylimidazolu, ftalocyanin hořčíku, peroxidasy a jejich směsi. Jestliže se používají, pak se tato činidla typicky používají v množství od 0,01 do 10, s výhodou od 0,01 do 5, výhodněji od 0,05 do 2 % hmotn. z hmotnosti prostředku.

Podrobněji - polyamin-N-oxidové polymery výhodné pro použití podle vynálezu obsahují jednotky obecného vzorce R-A_x-P, v němž P znamená polymerovatelnou jednotku, na kterou je připojena skupina N-O, nebo skupina N-0 může tvořit část polymerova-telné jednotky nebo skupina N-0 může být připojena na obé jednotky, A znamená jednu z následujících struktur -NC(O)-, -C(O)O-, -S-, -Ο-, -N=, x znamená číslo 0 nebo 1 a R znamená alifatickou, ethoxylovanou alifatickou, aromatickou, herocyklickou nebo alicyklickou skupinu nebo jakoukoliv jejich kombinaci, na kterou může být připojena nebo jejíž část může tvořit skupina N-O. Výhodnými polyamin-N-oxidy jsou ty, v nichž R znamená heterocyklickou skupinu, jako je pyridin, pyrrol, imidazol, pyrrolidin, piperidin a jejich deriváty.

Skupina N-0 může znamenat skupinu následujících obecných vzorců * 9 · V 4 Φ

O

I (Ri) _X-N-(R₂) _y

I (Rak

O

I nebo =N-(Ri)_x , v nichž Ri, R₂ a R₃ znamenají alifatickou, aromatickou, heterocyklickou nebo alicyklickou skupinu nebo jejich kombinace, x, y a z znamenají číslo 0 nebo 1 a atom dusíku skupiny N-0 může být pňpojen na nebo může tvořit část shora uvedených skupin. Aminoxidová jednotka polyamin-N-oxidú má pKa<10, s výhodou pKa<7, výhodněji pKa<6.

Může se použít jakýkoliv polymerní základní skelet, pokud vytvořený aminoxidový polymer je rozpustný ve vodě a pokud má vlastnosti inhibující přenos barviv. Mezi příklady vhodných polymerních základních skeletů patří polyvinyly, polyalkyleny, polyestery, polyethery, polyamid, polyimidy, polyakryláty a jejich směsi. Tyto polymery zahrnují náhodné nebo blokové kopolymery, v nichž monomer jednoho typu znamená amin-N-oxid a monomer jiného typu N-oxid. Amin-N-oxidové polymery mají poměr aminu k amin-N-oxidu typicky 10:1 až 1:1 000 000. Počet aminoxidových skupin přítomných v polyaminoxidovém polymeru se však může měnit podle příslušné kopolymerace nebo příslušného stupně N-oxidace. Polyaminoxidy se mohou získávat s téměř jakýmkoliv stupněm polymerace. Průměrná molekulová hmotnost je typicky v rozmezí od 500 do 1 000 000, výhodněji od 1000 do 500 000, nejvýhodněji 5000 až 100 000. Tato výhodná skupina materiálů se označuje jako PVNO. Nejvýhodnějším polyamin-N-oxidem užitečným v detergentních prostředcích podle vynálezu je poly(4-vinylpyridin-N-oxid), který má průměrnou molekulovou hmotnost 50 000 a poměr aminu k amin-N-oxidu je 1:4.

Kopolymery N-vinylpyrrolidonových a N-vinylimidazolových polymerů (označovaných jako skupina PVPVI) jsou také výhodné pro použití podle vynálezu. S výhodou má PVPVI průměrnou molekulovou hmotnost v rozmezí od 5000 do

000 000, výhodněji od 5000 do 200 000 a nejvýhodnéji od 10 000 do 20 000 (Rozmezí průměrné molekulové hmotnosti bylo stanovováno rozptylem světla, jak je «· «···· *9 «··· » · > · · • ··· · · · · popsáno Barthem a spol.: Chemical Analyses 113, Modem Methods of Polymer Characterization.). PVPVI kopolymery mají molámí poměr N-vinylimidazolu k N-vinylpyrrolidonu typicky od 1:1 do 0,2:1, výhodněji od 0,8:1 do 0,3:1, nejvýhodněji od 0,6:1 do 0,4:1. Tyto kopolymery jsou buď lineární nebo větvené.

Předložené prostředky podle vynálezu mohou také používat polyvinylpyrrolidon (PVP) s průměrnou molekulovou hmotností od 5000 do 400 000, s výhodou od 5000 do 200 000, výhodněji od 5000 do 50 000. PVP jsou známy odborníkům z oblasti techniky detergentú, viz například evropská patentová přihláška číslo 262 897 a 256 696, kteér jsou zde zahrnuty jako odkaz. Prostředky obsahující PVP mohou obsahovat také polyethylenglykol f'PEG), který má průměrnou molekulovou hmotnost od 500 do 100 000, s výhodou od 1000 do 10 000. Poměr PEG k PVP (v ppm) v pracích roztocích je s výhodou od 2:1 do 50:1, výhodněji od 3:1 do 10:1.

Zesilovače pěnění: Jestliže je vyžadováno vysoké pěnění, mohou být v prostředcích zahrnuty zesilovače pěnění, jako jsou alkanolamidy s 10 až 16 atomy uhlíku, typicky v množství 1 až 10 % hmotn. Ilustrací typické skupiny takových zesilovačů pěnění jsou monoethanol a diethanolamidy s 10 až 14 atomy uhlíku. Je výhodné také použití těchto zesilovačů pěnění s přídavnými povrchově aktivními činidly s vysokým pěněním, jako jsou shora uvedené aminoxidy, betainy a sultainy. Jestliže je to žádoucí, mohou se přidávat rozpustné soli hořčíku, jako je MgCI₂, MgSO₄ a podobné, například v množstvích 0,1 až 2 % hmotn., aby se zajistilo další pěnění a aby se zvýšilo odstraňování mastnoty.

Zjasňující činidla: Jakákoliv optická zjasňující činidla, fluorescenční bělící činidla nebo jiná zjasňující nebo bělící činidla známá v oblasti techniky mohou být zahrnuta do předložených prostředků, když jsou určeny pro ošetření nebo praní látek, v množstvích typicky od 0,05 do 1,2 % hmotn. z hmotnosti prostředků podle vynálezu. Komerční optická zjasňující činidla, která mohou být užitečná v předloženém vynálezu, lze rozdělit do podskupin, mezi které patří, ale nejsou na né nutně omezena, deriváty stilbenu, pyrazolinu, kumarinu, karboxylových kyselin, methincyaninů, • · • · · · • · · · • · dibenzothiofen-5,5-dioxidu, azolů a heterocyklických zjasňujících činidel s 5- a 6-členným kruhem. Tento seznam je ilustrativní a není omezující. Příklady těchto zjasňujících činidel jsou popsány v ”The Production and Application of Fluorescent Brightening Agents, M. Zahradník, publikováno John Wiley & Sons, New York 1982.

Specifické příklady optických zjasňujících činidel, která jsou užitečná v předložených prostředcích, jsou ty, které jsou identifikovány v USA patentu č. 4 790 856, vydaném 13. prosince 1988, Wixon. Mezi tato zjasňující činidla patří zjasňující činidla řady Phorwhite od Verona. Mezi další zjasňující činidla popsaná v tomto odkazu patří: Tinopal UNPA, Tinopal CBS a Tinopal 5BM Tinopal PLC dostupná od Ciba-Geigy, Artic White CC a Artic White CWD dostupná od Hilton-Davis, Itálie, 2-(4-styryl-fenyl)-2H-naftol[1,2-d]triazoly, 4,4'-di-(1,2,3-triazol-2-yl)-stilbeny, 4,4'-di(styryl)difenyly a aminokumariny. Mezi specifické příklady těchto zjasňujících činidel patří 4-methyl-7-diethyl-aminokumarin, 1,2-di(benzimidazol-2-yl)ethylen, 2,5-di(benzoxazol-2-yl)thiofen, 2-styryl-naft[1,2-d]oxazol a 2-(stilben~4-yl)-2H-nafto[1,2-d]tnazol. Viz také USA patent č. 3 646 015, vydaný 29. února 1972, Hamilton. Typicky výhodnými jsou v tomto vynálezu aniontová zjasňující činidla.

Činidlo pro regulaci pH: Pro úpravu pH prostředků se mohou přidávat rozmanité vhdoné prostředky, mezi něž patří organické nebo anorganické kyseliny, alkanolaminy a podobné. Může být výhodné používat alkanolaminy, zvláště monoethanolamin, pokud mají další účinek spočívající v regulování viskozity emulze bez toho, aby to mělo vliv na fýzikální stabilitu.

Minoritní složky: Zde popsaný prostředek může obsahovat také minoritní složky, jako jsou pigmenty nebo barviva a parfémy.

Způsoby ošetřování povrchů: V předloženém vynálezu se pro čištění povrchů může používat kapalný vodný prostředek podle předloženého vynálezu. Pojmem povrchy se zde rozumí jakýkoliv neživočišný povrch. Mezi tyto neživočišné povrchy patří, ale bez omezení na ně, tvrdé povrchy, které se typicky vyskytují v domác33 nostech, jako jsou kuchyně, koupelny nebo vnitřek autombilů, např. obkládačky, stěny, podlahy, chrom, sklo, hladký vinyl, jakákoliv umělá hmota, dřevo potažené umělou hmotou, deska stolu, výlevky, povrchy vařičů, nádobí, sanitární doplňky, jako jsou výlevky, sprchy, sprchovací závěsy, vany, WC a zvláště pak látky, mezi které patří oděvy, záclony, závěsy, ložní prádlo, koupelnové prádlo, ubrusy, spací pytle, stany, čalouněný nábytek a podobné, a koberce. Mezi neživočišné povrchy patří také domácí přístroje, mezi které patří, ale bez omezení na ně, chladničky, mrazničky, pračky, automatické sušičky, trouby, mikrovlnné trouby, myčky nádobí a podobné.

Ošetřováním povrchu se zde rozumí vybělení a/nebo desinfikování uvedených povrchů, jelikož prostředky podle předloženého vynálezu obsahují bělící systém na bázi perkyselinových sloučenin nebo jejich směs, a popřípadě čištění, jelikož uvedené prostředky mohou obsahovat povrchově aktivní činidlo nebo jakákoliv jiná konvenční čistící činidla.

Předložený vynález tedy zahrnuje způsob ošetřování, zvláště bělení, látek jako neživotného povrchu. Podle tohoto způsobu se látka ošetřuje prostředkem podle předloženého vynálezu. Toto ošetření se může provést buď tak zvaným způsobem předběžného ošetření, při němž se kapalný bělící prostředek, jak je zde definován, aplikuje čistý na uvedené látky před tím, než se látky vymáchají, nebo se perou s konvenčním dergentním činidlem, potom se vymáchají, nebo způsobem namočení, při kteérm se kapalný bělící prostředek, jak je zde definován, nejdříve zředí ve vodné lázni a látky se ponoří a namočí se do lázně, při čemž se před tím s výhodou vymáchají, nebo při způsobu celkového praní, při čemž se kapalný bělící prostředek, jak je zde definován, přidá k typickému pracímu detergentnímu činidlu. V obou případech je výhodné, aby látky byly po uvedení do kontaktu s uvedeným prostředkem a před tím, než se prostředek zcela vysuší, vymáchány.

Způsoby bělení povrchů podle předloženého vynálezu, zvláště látek, poskytují účinné bělení stejně jako účinné odstranění skvrn.

Prostředky podle předloženého vynálezu se s výhodou používají pro uvedení do kontaktu s látkami v kapalné formě. Ve skutečnosti se zde v kapalné formě rozumí kapalné prostředky podle předloženého vynálezu samy o sobě v čistém stavu nebo v jejich zředěné formě.

Prostředky podle předloženého vynálezu se v postupech praní typicky používají ve zředěné formě. Ve zředěné formě se zde rozumí, že prostředky pro bělení látek podle předloženého vynálezu mohou být zředěny použivatelem, s výhodou vodou. K tomuto ředění může docházet například při ručním praní stejné jako při jiných způsobech, jako je tomu v pračce. Uvedené prostředky mohou být ředěny až 500krát, s výhodou od 5krát do 200krát a výhodněji 10křát až 80krát.

Konkrétněji - způsob bělení látek podle předloženého vynálezu obsahuje stupně nejdříve uvedení uvedených látek do kontaktu s bělícím prostředkem podle předloženého vynálezu v jeho zředěné formě, potom ponechání uvedených látek tak, aby byly v kontaktu s uvedeným prostředkem po dobu dostatečnou pro bělení uvedených látek, typicky 1 až 60 minut, s výhodou 5 až 30 minut, a následující vymáchání uvedených látek ve vodě. Jestliže se mají uvedené látky prát, tj. konvenčním prostředkem obsahujícím alespoň jedno povrchově aktivní činidlo, uvedené praní se s výhodou provádí společně s bělením uvedených látek uvedením uvedených látek do kontaktu s bělícím prostředkem podle předloženého vynálezu a ve stejné době uvedením do kontaktu s uvedeným detergentním prostředkem obsahujícím konvenční povrchové aktivní činidlo. V alternativním způsobu se uvedené praní může provádět před nebo po vybělení uvedených látek bělícím prostředkem podle předloženého vynálezu. Uvedený způsob podle předloženého vynálezu tedy umožňuje použivateli bělit látky a popřípadě prát látky s detergentním prostředkem obsahujícím alespoň jedno povrchově aktivní činidlo před stupněm uvedení do kontaktu uvedených látek s uvedeným bělícím prostředkem a/nebo ve stupni, kdy se uvedené látky uvedou do kontaktu s uvedeným bělícím prostředkem a/nebo po stupni, při němž se uvedené látky uvedou do kontaktu s uvedeným bělícím prostředkem a před stupněm máchání a/nebo po stupni máchání.

• · • · · · • · · · • ·

Ve zvláště výhodném způsobu bělení látek se bělící prostředek a konvenční prací detergentní prostředek obsahující povrchově aktivní činidlo aplikují na látku ve stejnou dobu. I když je podle tohoto způsobu podstatné, že tyto dva prostředky se předem nesmíchají.

Jiné provedení podle předloženého vynálezu také zahrnuje způsob ošetření tvrdého povrchu, jako je neživotný povrch. Podle tohoto způsobu se prostředek, jak je zde definován, uvede do kontaktu s tvrdým povrchem, který má být ošetřen. Předložený vynález tedy také zahrnuje způsob ošetření tvrdého povrchu prostředkem, jak je zde definován, při čemž uvedený způsob zahrnuje stupeň aplikování uvedeného prostředku na uvedený tvrdý povrch, s výhodou pouze na jeho zašpiněné části, a popřípadě opláchnutí uvedeného tvrdého povrchu.

Při způsobu ošetřování tvrdých povrchů podle předloženého vynálezu se prostředek, jak je zde definován, může aplikovat na povrch, který má být ošetřen, v čistém stavu nebo zředěný, typicky až dvěstěkrát jeho hmotnosti vodou, s výhodou 80krát až dvakrát a výhodněji 60krát až dvakrát.

Jestliže se používají jako prostředky pro bělení/desinfikování tvrdých povrchů, prostředky podle předloženého vynálezu se snadno oplachují a poskytují dobré vlastnosti, pokud jde o lesk, na ošetřených površích.

Tvrdými povrchy se rozumí jakékoliv tvrdé povrchy jak jsou zde shora uvedeny stejně jako nádobí.

Forma balení kapalných prostředků: Podle uvažovaného konečného použití se prostředky podle vynálezu mohou balit do rozmanitých nádob, mezi které patří konvenční lahve, lahve opatřené kuličkou, houbová, kartáčová nebo sprejová zařízení.

V jednom zvláště výhodném provedení podle předloženého vynálezu je prostředek zabalen v nádobě se dvěma odděleními, při čemž bělící prostředek, jak je • · · · zde popsán, je zabalen v jednom oddělení a druhý prostředek je zabalen v druhém oddělení. Ve zvláště výhodném aspektu druhý prostředek znamená konvenční prací detergentní kapalný prostředek, s výhodou obsahující přísady, zvláště přísady citlivé na bělící činidlo, jako jsou povrchově aktivní činidla, enzymy a parfémy.

Příklady provedení vynálezu

Tento vynález je dále ilustrován následujícími příklady, které ukazují příznivé vlastnosti spočívající v odstraňování skvrn, které se získají kombinací perkyselinového bělícího činidla a kyseliny citrónové.

Perkyselinou, která se používá pro účely předloženého příkladu, je ftaloylamidoperkapronová kyselina (PAP), získaná od dodavatele (Ausimont) jako 70% (hmotn.) vlhký koláč. Vlhký koláč PAP se nejdříve disperguje v destilované vodě za mírného míchání použitím laboratorního míchadla. Vytvoří se tak disperze obsahující

2,7 g čistého PAP ve 100 ml vody. Potom se vyrobí 1% (hmotn.) roztok kyseliny citrónové a pH se upraví hydroxidem sodným na 4,0. Disperze PAP a roztok kyseliny citrónové se potom spolu smíchají. Získá se disperze PAP v roztocích kyseliny citrónové.

Použitým kapalným detergentem byl komerční produkt vyrobený Proder & Gambie Company pod obchodním názvem Liquid Tide a byl vyroben v létě 1998. Byl používán v množství 92 ml/praní (99 g) podle doporučení.

Byly testovány tyto prostředky (v gramech/praní):

kapalina Tide (99 g) kapalina Tide (99 g) + 1 g kyseliny citrónové kapalina Tide (99 g) + 2,7 g PAP kapalina Tide (99 g) + disperze PAP/kyselina citrónová obsahující 1 g kyseliny citrónové a 2,7 g PAP • · • · · · • ···· · · · ···*··· ·· · ·· · · ·

Disperze PAP/kyselina citrónová byla pro pračky dodána ve stejnou dobu jako kapalný detergent (ale bez předběžného promíchání s ním). Testy byly prováděny pomocí čtyř identických praček Kenmore za průměrných podmínek praní v USA při teplotě praní 32 °C, použitím 64 litrů vody o tvrdosti 1 milimol/litr. Hodnota pH při praní byla měřena a byla podobné u všech čtyř ošetření (mezi 7,6 a 7,9). Při každém praní byl do pračky vložen kus látky s celkem 20 skvrnami společně s 1,5 kg bílé balastové náplně směsného složení (vlna/bavlna). Byly provedeny čtyři cykly se čtyřmi produkty ve čtyřech pračkách; v každém cyklu byly použity nové skvrny. Na konci byly zprůmérovány čtyři prací cykly.

Látky byly vizuálně hodnoceny dvěma experty pomocí jednotek hodnocení panelem (psu), při čemž 0 znamená žádný rozdíl a 4 odpovídá nejvyššímu rozdílu. Všechny stupně psu byly vztaženy na kontrolu kapalného Tide. Kladné stupně znamenají vyšší stupeň odstranění skvrn při srovnání s kapalinou Tide. Výsledky byly analyzovány na statistickou významnost (v intervalu 95% spolehlivosti). Všechny stupně, které byly významně odlišné od kontrolní kapaliny Tide, jsou identifikovány příponou s. Výsledky jsou uvedeny níže:

	1	2	3	4
ošetření:	Tide	Tide + kys. citr.	Tide + PAP	Tide + kys. citr. + PAP
provedení odstranění skvrn (psu):
skvrny: víno	0,0	+0,1	+0,5	+1,1s
káva	0,0	+0,1	+0,6	+0,9s
borůvka	0,0	+0,5	+0,8	+1,3s
černý rybíz	0,0	+0,5	+0,8	+1,6s
umělá menstru-
ační kapalina	0,0	-0,2	+0,7s	+0,9s
US hlinka (na
polyesteru)	0,0	+0,4	-0,3	+1,2s
průměr pro všechny
(20) skvrny:	0,0	0,0	+0,3	+0,7s

Tento test ukazuje, že existuje synergie mezi PAP a kyselinou citrónovou, jelikož zlepšení provedení kombinace PAP/kyselina citrónová je vyšší než součet příznivých účinků získaných se samotnou kyselinou citrónovou a samotným PAP.

Předložené přípravky jsou dalšími příklady předloženého vynálezu, ale nejsou v žádném případě zamýšleny jako omezující.

• · • · · · • · • · · · • ·

složka	př.1 % hmotn.	př.2 % hmotn.	př.3 % hmotn.	př.4 % hmotn.
PAP	3	3	5	5
xanthanová guma	0,3	0,3	0,3	0,3
Carbopol	0,2	0,2	0,2	0,2
C16AO	1	-	1	-
C7/9 sulfát	3	-	3	-
C12/14E3S	-	3	-	3
Tinopal SOP	0,02	0,02	0,02	0,02
barvivo/pigment	0,01	0,01	0,01	0,01
parfém	0,2	0,2	0,2	0,2
kyselina šťavelová	0,1	-	0,1	-
kyselina malonová	-	0,1	0,1	0,1

γι/2

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Kapalný bělící prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje předem vyrobenou sypkou perkarboxylovou kyselinu obsahující alespoň jednu aromatickou skupinu a ko-činidlo vybrané ze skupiny sestávající z organické kyseliny, homo a kopolymerů kyselinových monomerů a jejich směsí.
2. 2. Kapalný bělící prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že karboxylová perkyselina je sloučenina obecného vzorce

   Am - Q - A, v němž Q znamená aromatickou skupinu, A znamená skupinu obecného vzorce P-(R)n-C(O)OOH, v němž R znamená alkylovou skupinu, n znamená číslo od 1 do 8, s výhodou 1 až 5, P znamená buď skupinu CO-NH nebo C(O)NC(O) a m znamená buď číslo 0 nebo číslo 1.
3. 3. Kapalný bělící prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 1 až 2, vyznačující se tím, že karboxylová perkyselina znamená sloučeninu obecného vzorce v němž R znamená skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku a A, B, C a D nezávisle znamenají buď atom vodíku nebo skupinu substituentu jednotlivé vybranou ze skupiny sestávající z alkylu, hydroxylu, nitroskupiny, atomu halogenu, aminu, amoniové skupiny, kyanidu, karboxylu, síranu, sulfonátu, aldehydů nebo jejich směsí.

   • * · • ♦ · ·
4. 4. Kapalný bělící prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že perkarboxylová kyselina je vybrána z ftaloylamidoperkapronové kyseliny, N, N-tereftaloyl-di(6-aminoperkarboxykapronové kyseliny) a jejich směsí.
5. 5. Kapalný bělící prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že organická kyselina je vybrána ze skupiny sestávající z kyseliny citrónové, kyseliny maleinové, kyseliny šťavelové, kyseliny malonové, kyseliny jantarové, kyseliny fumarové, kyseliny vinné, oxydioctové kyseliny, karboxymethyl-oxydijantarové kyseliny, karboxymethyl-tartronové kyseliny, ditartronové kyseliny, oxydijantarové kyseliny, vinné monojantarové kyseliny, vinné dijantarové kyseliny, kyseliny chinaldinové, kyseliny pikolinové, dipikolinové kyseliny, nasycených nebo nenasycených mastných kyselin s 8 až 22 atomy uhlíku, alkyl nebo alkenyljantarové kyseliny s 8 až 22 atomy uhlíku, butan-tri a tetrakarboxylové kyseliny a jejich směsí, s výhodou je organická kyselina vybrána z kyseliny citrónové, kyseliny šťavelové, kyseliny malonové, kyseliny jantarové a jejich směsí.
6. 6. Kapalný bělící prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že organická kyselina je vybrána tak, aby pKa1 kyseliny bylo rovno nebo aby bylo menší než pH prostředku.
7. 7. Kapalný bělící prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že polymer znamená homo a/nebo kopolymery monomemích jednotek vybraných ze skupiny sestávající z kyseliny akrylové, kyseliny maleinové a kyseliny polyglyoxalové.
8. 8. Kapalný bělící prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že ko-činidlo je přítomno v množství od 0,1 do 20 % hmotn. z hmotnosti prostředku.

   « · ···· ·· ···· ·♦ * • · · ·· · ···· ···· ·· · ·· · • ····· ··· · • · · · · · · · ······· ·· · · · ·*·
9. 9. Kapalný bělící prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 1 až 8, vyznačující se tím, žepH prostředku je v rozmezí od 1 do 6.
10. 10. Kapalný bělící prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že dále obsahuje povrchově aktivní činidlo vybrané ze skupiny sestávající z aniontových, neiontových, amfotemích, obojetných a kationtových povrchově aktivních činidel a jejich směsí v množství 5 nebo méně % hmotn.
11. 11. Kapalný bělící prostředek podle nároku 10, vyznačující se tím, že povrchově aktivní činidlo znamená aminoxid, výhodněji aminoxid s 16 atomy uhlíku.
12. 12. Kapalný bělící produkt, vyznačující se tím, že obsahuje první prostředek obsahující perkarboxylovou kyselinu obsahující alespoň jednu aromatickou skupinu a druhý prostředek obsahující povrchově aktivní činidlo, při čemž produkt je zabalen tak, že první a druhý prostředek jsou od sebe odděleny.
13. 13. Kapalný bělící prostředek podle nároku 12, vyznačující se tím, že první prostředek má pH od 1 do 6 a druhý prostředek má pH 7 nebo méně.
14. 14. Způsob čištění látek, vyznačující se t í m, že se aplikuje kapalný prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 1 až 13 a látky se popřípadě máchají.
15. 15. Způsob podle nároku 14, vyznačuj ící se t í m, že kapalný bělící prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 13 a prostředek obsahující povrchově aktivní činidlo se aplikují na látku bez předběžného promíchání prostředků obsahujících kapalné bělící činidlo nebo povrchově aktivní činidlo.

    ·· ·»·· ·· · · · · ·· * • · · ·· · ···· ···· ·· · · · · • · · ·♦ ·· ·
16. 16. Způsob podle nárok 15, vyznačující se t í m, že kapalný bělící prostředek se aplikuje na látku před, během nebo po tom, co se na látku aplikuje prostředek obsahující povrchově aktivní činidlo.