CZ20011548A3 - Způsob tepelného zpracování zbytkových materiálů obsahujících těľké kovy - Google Patents

Způsob tepelného zpracování zbytkových materiálů obsahujících těľké kovy Download PDF

Info

Publication number
CZ20011548A3
CZ20011548A3 CZ20011548A CZ20011548A CZ20011548A3 CZ 20011548 A3 CZ20011548 A3 CZ 20011548A3 CZ 20011548 A CZ20011548 A CZ 20011548A CZ 20011548 A CZ20011548 A CZ 20011548A CZ 20011548 A3 CZ20011548 A3 CZ 20011548A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
zone
hearth furnace
hearth
reducing agents
mixture
Prior art date
Application number
CZ20011548A
Other languages
English (en)
Inventor
Jean-Luc Roth
Thomas Hansmann
Romain Frieden
Marc Solvi
Original Assignee
Paul Wurth S. A.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Paul Wurth S. A. filed Critical Paul Wurth S. A.
Publication of CZ20011548A3 publication Critical patent/CZ20011548A3/cs

Links

Classifications

    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F27FURNACES; KILNS; OVENS; RETORTS
    • F27BFURNACES, KILNS, OVENS OR RETORTS IN GENERAL; OPEN SINTERING OR LIKE APPARATUS
    • F27B9/00Furnaces through which the charge is moved mechanically, e.g. of tunnel type; Similar furnaces in which the charge moves by gravity
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C21METALLURGY OF IRON
    • C21BMANUFACTURE OF IRON OR STEEL
    • C21B13/00Making spongy iron or liquid steel, by direct processes
    • C21B13/10Making spongy iron or liquid steel, by direct processes in hearth-type furnaces
    • C21B13/105Rotary hearth-type furnaces
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C21METALLURGY OF IRON
    • C21BMANUFACTURE OF IRON OR STEEL
    • C21B13/00Making spongy iron or liquid steel, by direct processes
    • C21B13/10Making spongy iron or liquid steel, by direct processes in hearth-type furnaces
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C22METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22BPRODUCTION AND REFINING OF METALS; PRETREATMENT OF RAW MATERIALS
    • C22B7/00Working up raw materials other than ores, e.g. scrap, to produce non-ferrous metals and compounds thereof; Methods of a general interest or applied to the winning of more than two metals
    • C22B7/02Working-up flue dust
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P10/00Technologies related to metal processing
    • Y02P10/10Reduction of greenhouse gas [GHG] emissions
    • Y02P10/134Reduction of greenhouse gas [GHG] emissions by avoiding CO2, e.g. using hydrogen
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P10/00Technologies related to metal processing
    • Y02P10/20Recycling

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Metallurgy (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • General Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Geology (AREA)
  • Environmental & Geological Engineering (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • Manufacture And Refinement Of Metals (AREA)
  • Processing Of Solid Wastes (AREA)
  • Manufacture Of Iron (AREA)

Description

Způsob tepelného zpracováni zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy
Oblast techniky
Vynález se týká zůsobu tepelného zpracování zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy, například kalů z povrchové úpravy, moření a čištění, pokovování a pocínování kovových dílů.
Dosavadní s:av techniky
Tyto procesy produkují velká množství zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy ve formě kalů. Tyto zbytkové materiály se například vyskytují při filtraci ponorných lázní a obsahují různé kovy jako je zinek, nikl, molybden, kobalt, měď a železo ve formě hydroxidů, chloridů a síranů spolu s velkými množstvími vody. Zneškodňování těchto zbytkových materiálů je nákladné a konečné uložení problematické. Kaly se většinou ukládají ve speciálních úložištích.
Následující tabulka ukazuje typická složení podobných kalů obsahujících těžké kovy.
Tabulka 1
Ni, Cu, Fe, Mo Co (i) Zn (%) S (%) Cl (%) CaO (%) Inertní látky H2O (%)
Kaly 15-50 >30 1-15 >5 10- -30 1-5 10- 75
Podstata vynálezu
V důsledku toho je úkolem tohoto vynálezu navrhnout způsob tepelné úpravy podobných zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy.
• · _ · · ···· ·
Podle vynálezu se tento problém řeší způsobem tepelné úpravy zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy ve vícenásobné nístějové peci rozdělené do tří zón, z nichž každá zóna obsahuje několik nístějí umístěných jedna nad druhou a uvedený způsob zahrnuje následující stupně:
- kontinuální vsazování zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy do horní nístěje v první zóně vícenásobné nístějové pece, přičemž se zbytkové materiály postupně přesouvají do druhé zóny a současně suší;
- kontinuální vsazování redukčních činidel a odsiřovacích činidel do horní nístěje ve druhé zóně, přičemž se redukční činidla a odsiřovací činidla směšují s vysušenými zbytkovými materiály, poté se směs zahřívá na asi 800 °C, kalcinuje a postupně přesouvá do třetí zóny;
- zahřívání směsi ve třetí zóně na asi 1000 °C, přičemž se kovy redukují a odpadní plyny vzniklé v této třetí zóně jsou odtahovány a odděleně zpracovány;
- odpich směsi z vícenásobné nístějové pece.
Významnou výhodou tohoto vynálezu je, že oxidy kovů, sírany, chloridy a podobně, přítomné ve směsi, se mohou redukovat a separovat (zvláště železo a zinek), takže oddělené frakce tvoří surovinu pro další procesy. Z důležitých složek zbytkových materiálů lze takto vyrábět vedlejší produkty. Po projití tímto zpracovatelským způsobem se podíl železa může vrátit do ocelárenské produkce. Oxidy těžkých kovů se koncentrují do takového stupně, aby se mohly použít jako surovina pro recyklaci těžkých kovů. Zůstává popel sestávající hlavně z inertních látek jako je SiO2, AI2O3, MgO a podobně, a nadbytečná redukční činidla.
Zbytkové materiály obsahující těžké kovy se v první zóně zahřívají nepřímo topnými rezistory nebo přímo hořáky na přibližně 200 °C, takže se voda zcela odpaří a následně přejde do druhé zóny. V této zóně se redukční činidla a odsiřovací činidla smísí se zbytkovými materiály obsahujícími těžké kovy a tato směs se zahřívá na přibližně 800 °C, přičemž se kalcinuje. Uhličitany a sírany přítomné ve směsi se rozkládají a konvertují na oxidy kovů, přičemž se uvolňuje oxid uhličitý a oxid siřičitý. Oxid siřičitý reaguje s odsiřovacími činidly, takže obsah síry v plynech uvnitř vícenásobné nístějové pece zůstává nízký. Po dosažení teploty směsi kolem 800 °C je kalcinace skončena a směs se převede do třetí zóny a dále zahřívá. Jakmile dosáhne určité teploty (nad přibližně 900 °C) začnou oxidy kovů reagovat s redukčními činidly, přičemž se těžké kovy odpařují a vypouštějí se spolu s odpadními plyny z vícenásobné nístějové pece.
Těžké kovy se odtahují z nístějí ve třetí zóně, kde vznikly, a zpracovávají odděleně od ostatních odpadních plynů. Následně se tyto odpadni plyny oxiduji, například v dospalovací komoře, přičemž se těžké kovy konvertují na oxidy těžkých kovů, jež pak lze od odpadních plynů odstranit filtračním zařízením.
Současně nebo o něco později se oxidy železa zbylé ve vícenásobné nístějové peci redukuji na kovové železo. Takto vyrobené železo se z pece odpichuje společně se zbytky vsazeného materiálu, popelem z redukčních činidel a všemi nadbytečnými redukčními činidly.
V tomto procesu se mohou vsazovat zbytkové materiály typu kalů obsahující těžké kovy, přičemž se spékání částic brání selektivní kontrolou způsobu a nepřetržitou cirkulací. Bez ohledu na konzistenci vsázky tento způsob poskytuje jemnozrnný finální produkt. Toto je zvláště výhodné při použití redukčního činidla vytvářejícího popel. Protože pevný konečný produkt je jemnozrnný, je možno popel snadno oddělit od železa. Toto oddělení se může provést například za horka síty.
Po ochlazení pod 700 °C se naproti tomu může redukované *
železo oddělit magnetickými odlučovači od popela a nadbytečného redukčního činidla.
Kvalita přímo redukovaného železa je prakticky nezávislá na množství zbytků redukčního činidla. Získané železo se následně může zpracovat do tvaru briket nebo přímo sázet do taviči pece (elektrické pece a podobně) a dále zpracovávat.
Zbytky z výroby se mohou společně se všemi nespotřebovanými redukčními činidly použit v odděleném zplyňovacim reaktoru, přičemž se složky vytvářející popel mohou výhodně oddělit jako kapalná struska a vytvořený surový plyn použít jako palivový nebo redukční plyn ve vícenásobné nistějové peci.
Proto je možno použít levného redukčního činidla s poměrně vysokým obsahem popela a/nebo pracovat s relativně vysokým nadbytkem redukčních činidel, což brání spékání zbytkových materiálů.
Když se pracuje s nadbytkem redukčních činidel, je možno zpracovat zbytky tak, aby bylo možno oddělit nepoužitá redukční činidla a znovu je použít. Toho se může docílit například proséváním zbytkových materiálů, jsou-li nespotřebovaná redukční činidla přítomna v adekvátně hrubé formě. Nespotřebovaná redukční činidla se mohou vrátit přímo do vícenásobné nistějové pece.
Sázení redukčních činidel však lze též rozdělit do několika stupňů.
Takto je možno sázet hrubozrnná redukční činidla (1-3 mm) ve vyšším bodě ve druhé zóně vícenásobné nistějové pece a jemnozrnná redukční činidla (<lmm) v nižším bodě. V důsledku toho se převážně zabrání odtahování prachu s odpadními plyny a průběh reakce se urychlí vsazováním jemnozrnných částic redukčního činidla o jednu nístěj níže.
Vsazování hrubozrnných částic snižuje spotřebu redukčních činidel, protože v horních nístějích, v nichž • · převažuje oxidační atmosféra, se malé čátice rychle spotřebuji v reakci s H20 a C02 z odpadního plynu.
Výrobní prostor pece je rozdělen do několika zón, pevné částice se kontinuálně pohybují od shora dolů a plyny se vedou pecí od zdola vzhůru. V důsledku rozdělení výrobního prostoru do různých zón se procesní podmínky v různých zónách nebo dokonce v každé nístěji mohou měřit a selektivně regulovat.
Zbytkové materiály obsahující těžké kovy se však mohou smísit s alespoň částí potřebných redukčních činidel nebo odsiřovacích činidel dříve než se vsadí do vícenásobné nístějové pece. To je namístě zvláště v případě zpracování kalů s vysokým obsahem vody, jež se smísí s alespoň částí potřebných redukčních činidel nebo odsiřovacích činidel před vsazením do pece. Tyto kaly mají většinou viskózní konzistenci a do pece se sázejí snadněji, jsou-li smíšeny s redukčními činidly a odsiřovacími činidly. Toto smíšení s redukčními činidly nebo odsiřovacími činidly brání vsázku před tvorbou aglomerátů při zahřátí.
Zbytkový materiál obsahující těžké kovy je krouživým pohybem nepřetržitě hrnut hrábly instalovanými v každé nístěji a postupně dopravován do nižších nístěji.
Nepřetržité hrnutí částic kolem nístěji brání jejich spékání. Rychlost tohoto krouživého pohybu závisí na mnoha faktorech jako je geometrie hrabel, tloušťka vrstev a podobně. Zbytkový materiál obsahující těžké kovy, všechna redukční činidla a odsiřovací činidla v nístějích se musí otočit dokola v nístěji nejméně jednou za 1-3 minuty, což má za následek, že se aglomeraci z velké části zabrání.
Je možné selektivně injektovat do nístěje plyny obsahující kyslík, v níž je třeba krýt tepelné nároky spalováním nadbytečných procesních plynů.
Je výhodné použít plynů obsahujících kyslík, které mají teplotu nejméně 250°C.
Navíc je možno injektovat do spodní nístěje třetí zóny vícenásobné nístějové pece plynný redukční plyn. Potom má pecní atmosféra vyšší redukční potenciál a docílí se úplnější redukce oxidů.
Podle dalšího výhodného provedení se hořáky zahřívá jedna nebo více nístějí v peci, jež jsou pod nístějí do níž se vsazují redukční činidla.
Aby nedošlo ke snížení koncentrace redukčních plynů v nejnižší části pece plynnými spalinami z topného systému, je možno v tomto případě dodávat energii nepřímo, to znamená sálavým ohřevem.
Podle jiného výhodného provedení jsou plyny z vícenásobné nístějové pece odtahovány z jedné nebo více nístějí v každé zóně. Tyto horké plyny je možno následně vést buď do pračky CO2 pro snížení množství plynu a zvýšení redukčního potenciálu plynu, nebo do přídavného reaktoru obsahujícího uhlík, aby oxid uhličitý v horkých plynech reagoval s uhlíkem za vzniku oxidu uhelnatého podle Boudouardovy rovnice a redukční potenciál plynu se takto zvýšil. Plyny obohacené oxidem uhelnatým se následně vracejí do vícenásobné nístějové pece.
Část plynu, který stoupá pecí, se také může odtahovat z pece obchvatovou spojkou ve stěně pece pod nístějemi, ve kterých se odpařují těžké kovy a reinjektovat zpět do pece otvorem umístěným nad těmito nístějemi. V důsledku toho je množství plynu přítomného v nístějích, v nichž se oxidy těžkých kovů redukují na těžké kovy a odpařují, malé. Potom se těžké kovy mohou odtahovat z těchto nístějí výstupem v postranní stěně pece v relativně malém množství plynu. Odvedená plynná směs se spálí, ochladí v chladicím zařízení a následně čistí filtrem před vypouštěním do atmosféry.
V důsledku malých množství odpadního plynu jsou průtokové rychlosti plynu v odpovídajících nístějích nízké a proto se s odpadním plynem vypouštějí jen malá množství
prachu. Proto je v odpadním plynu extrémně vysoká koncentrace těžkých kovů.
V zájmu dalšího zvýšení produktivity se vícenásobná nístějová pec může provozovat v podmínkách specifického přetlaku. Na rozdíl od rotační pece, která je utěsněna vodními uzávěry o průměru asi 50 m, lze utěsnění snadno dosáhnout u vícenásobné nístějové pece, která má jen malá těsnění na hnacím hřídeli. V tomto případě se však otvory pro sázení a odpich materiálů musí opatřit tlakovými uzávěry.
Podle dalšího aspektu vynálezu se navrhuje použití vícenásobné nístějové pece pro tepelné zpracování zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy podle popsaného způsobu.
Další výhodná provedení jsou uvedena v závislých nárocích.
Jedno provedení vynálezu se popisuje níže s pomocí připojeného obrázku.
Přehled obrázků na výkresech
Obrázek 1 ukazuje průřez vícenásobnou nístějovou pecí pro tepelné zpracování zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy.
Příklady provedení
Obrázek 1 ukazuje ukazuje průřez vícenásobnou nístějovou pecí 10, která sestává ze tří zón 12, 14 a 16, umístěných nad sebou, z nichž každá má několik nístějí 18. Tyto samonosné nístěje 18 stejně jako plášť 20, klenba 22 a dno 24 pece jsou vyrobeny z žárovzdorného materiálu.
Odtahovými obchvatovými spojkami 26, 28 a 30, jimiž je možno odtáhnout plyny z pece 10, je vybavena každá zóna 12, 14 a 16. Odpadní plyny ze tří zón 12, 14 a 16 mají různá složení, takže je logické, že se odpadní plyny z různých zón 12, 14 a 16 zpracovávají odděleně.
V klenbě 22 je umístěn sázecí otvor 32, jímž se mohou sázet zbytkové materiály obsahující těžké kovy do horní nístěje první zóny.
Ve středu pece je umístěna hřídel 34, na níž jsou instalována hrabla sahající od středu nístěje až k jejímu obvodu.
Hrabla jsou konstruována tak, aby krouživým pohybem posunovala materiál v jedné nístěji od středu k obvodu a v nístěji umístěné nejblíže pod ní od obvodu ke středu, s cílem dopravovat takto materiál sestupně odshora dolů pecí. Hřídel 34 a hrabla jsou chlazeny vzduchem a na hrablech jsou otvory, jimiž může vzduch proudit do nitra pece a zde sloužit k dospalování.
Zbytkový materiál se sází do první nístěje v první zóně 12, zatímco redukční činidla a odsiřovací činidla se sází do druhé zóny 14, kde se přivedou do styku se zbytkovými materiály obsahujícími těžké kovy.
Během sestupu první zónou 12 se zbytkové materiály obsahující těžké kovy zahřejí na asi 200 °C a vysuší.
Plášť 20 vícenásobné nístějové pece 10 je opatřen nejméně jedním sázecím otvorem 36 pro sázení redukčních činidel a odsiřovacích činidel, normálně v horní třetině druhé zóny 14 . Tato redukční činidla mohou být v plynné stejně jako v kapalné nebo pevné formě. Redukční činidla jsou oxid uhelnatý, vodík, zemní plyn, ropa a ropné deriváty nebo pevné nosiče uhlíku jako hnědouhelný koks, ropný koks, vysokopecní prach, uhlí a podobně. Odsiřovací činidla obsahují například vápno (CaO), vápenec (CaCO3) a/nebo magnezit (MgO).
Redukční a odsiřovací činidla vsazená do druhé zóny jsou zde hrábly míchána se zahřátými zbytkovými materiály obsahujícími těžké kovy a zahřívána na asi 800 °C.
Ve třetí zóně 16 se směs zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy, redukční činidla a odsiřovací •9 ····
O* činidla zahřeje na asi 1000 °C. Oxidy ve zbytkových materiálech se postupně redukuji na kov účinkem vysokých teplot a přítomnosti oxidu uhelnatého při jejich sestupu vícenásobnou nístějovou pecí 10.
Redukce zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy se může přesně kontrolovat, což umožňuje provádět tento způsob za optimálních podmínek regulovaným vsazováním pevných, kapalných a plynných redukčních činidel a plynů obsahujících kyslík v různých bodech vícenásobné nístějové pece 10 a s možností odtahování plynů v kritických bodech.
V postranní stěně jsou zajištěny trysky 38 pro injektování horkých plynů (350 °C až 500 °C) obsahujících kyslík, jimiž se do vícenásobné nístějové pece 10 dmýchá vzduch nebo jiný plyn obsahující kyslík. V důsledku vysokých teplot a přítomnosti kyslíku část uhlíku shoří na oxid uhličitý, který reaguje s uhlíkem přítomným v nadbytku na oxid uhelnatý. Oxid uhelnatý posléze redukuje oxidy.
Protože tato reakce je převážně endotermní, vyplývá nutnost instalovat hořáky 40, které zajišťují stejnoměrně vysokou tepolotu v nístějích pece. Zde se může použít hořáků plynových nebo na práškové uhlí.
Tyto hořáky 40 mohou spalovat plyn nebo práškové uhlí se vzduchem pro předehřívání a/nebo přídavné zahřívání. Přídavný redukční plyn může vzniknout na základě kvantitativního poměru mezi palivem a kyslíkem, nebo se při nadbytku vzduchu dosáhne dospalování procesních plynů. Při spalování práškového uhlí se v hořáku může vytvářet nadbytek oxidu uhelnatého. Použití vnějších spalovacích komor se zabrání tomu, aby se popel ze spáleného uhlí míchal se železem. Teplota ve spalovací komoře se zvolí tak, že se vyrobená struska může vypouštět v kapalné formě a ukládat na skládku ve sklovité formě. Tvorbou oxidu uhelnatého se sníží spotřeba nosiče uhlíku v peci 10 a proto i obsahu popelovin v konečném produktu.
Wv ·· · · · ·
V poslední nistěji nebo ve dvou posledních nístějích existuje možnost injektovat plynné redukční činidlo, například oxid uhelnatý nebo vodík, speciálními tryskami. V této atmosféře se zvýšeným redukčním potenciálem se může dokončit redukce oxidů kovů.

Claims (15)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob tepelné úpravy zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy ve vícenásobné nístějové peci rozdělené do tří zón, z nichž každá zóna obsahuje několik nístějí umístěných nad sebou, vyznačující se tím, že uvedený způsob zahrnuje následující stupně:
    - kontinuální vsazování zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy do horní nístěje v první zóně vícenásobné nístějové pece, přičemž se zbytkové materiály postupně přesouvají do druhé zóny a současně suší;
    - kontinuální vsazování redukčních činidel a odsiřovacích činidel do horní nístěje ve druhé zóně, přičemž se redukční činidla a odsiřovací činidla směšují s vysušenými zbytkovými materiály, načež se směs zahřívá na asi 800 °C, kalcinuje a postupně přesouvá do třetí zóny;
    - zahřívání směsi ve třetí zóně na asi 1000 °C, přičemž se kovy redukují a odpadní plyny vzniklé v této třetí zóně jsou odtahovány a odděleně zpracovány;
    - odpich směsi z vícenásobné nístějové pece.
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že odsiřovací činidla zahrnují vápno, vápenec a/nebo magnezit.
  3. 3. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se redukční činidlo do vícenásobné nístějové pece vsazuje v kapalné, pevné a/nebo plynné formě.
  4. 4. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se do vícenásobné nístějové pece vsazuje nadbytek redukčního činidla.
    9 9 9 9 * 9 99 ’ ··
  5. 5. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se zbytkové materiály obsahující těžké kovy smísí s alespoň částí potřebných redukčních činidel ještě před vsazením do vícenásobné nístějové pece.
  6. 6. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se odpadní plyny ze třetí zóny zpracují přídavným hořákem, v nich obsažené těkavé kovy se konvertují na oxidy kovů a oddělí od odpadních plynů filtračním zařízením.
  7. 7. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se železo po odpichu z vícenásobné nístějové pece oddělí od směsi.
  8. 8. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se nespotřebovaná redukční činidla po odpichu z vícenásobné nístějové pece oddělí od směsi.
  9. 9. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se jedna nebo více nístějí pece zahřívá přímo nebo nepřímo.
  10. 10. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se plyny obsahující kyslík injektují selektivně do různých nístějí.
  11. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že plyny obsahující kyslík mají teplotu nejméně 250
    C.
    Πτ/200-1— • Φ φφφφ ·· φφ I φφ * φ ’ • Φ · Φ Φ Φ ΦΦΦΦ
    Φ Φ ΦΦΦΦΦ Φ· Φ η Ο ΦΦ ΦΦΦΦΦΦ·
    13 φφφφ · ·φ ·· φ· ·φ·
  12. 12. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se plynná redukční činidla injektují do spodních nístějí ve třetí zóně vícenásobné nistějové pece.
  13. 13. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se plyny odtahují z vícenásobné nistějové pece z jedné nístěje v každé zóně.
  14. 14. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se způsob provádí za přetlaku.
  15. 15. Použiti vícenásobné nistějové pece pro tepelné zpracování zbytkových materiálů obsahujících těžké kovy způsobem podle některého z předchozích nároků.
CZ20011548A 1998-11-05 1999-11-04 Způsob tepelného zpracování zbytkových materiálů obsahujících těľké kovy CZ20011548A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
LU90315A LU90315B1 (de) 1998-11-05 1998-11-05 Verfahren zur thermischen Behandlung schwermetallhaltiger Reststoffe

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20011548A3 true CZ20011548A3 (cs) 2001-10-17

Family

ID=19731781

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20011548A CZ20011548A3 (cs) 1998-11-05 1999-11-04 Způsob tepelného zpracování zbytkových materiálů obsahujících těľké kovy

Country Status (16)

Country Link
US (1) US6383252B1 (cs)
EP (1) EP1137818A1 (cs)
JP (1) JP2002529597A (cs)
KR (1) KR20010080042A (cs)
CN (1) CN1323359A (cs)
AU (1) AU750943B2 (cs)
BR (1) BR9915309A (cs)
CA (1) CA2345412A1 (cs)
CZ (1) CZ20011548A3 (cs)
LU (1) LU90315B1 (cs)
PL (1) PL348230A1 (cs)
SK (1) SK5962001A3 (cs)
TR (1) TR200101253T2 (cs)
TW (1) TW424004B (cs)
WO (1) WO2000028094A1 (cs)
ZA (1) ZA200102662B (cs)

Families Citing this family (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
LU90314B1 (de) * 1998-11-05 2000-05-08 Wurth Paul Sa Verfahren zum Herstellen von direkt reduziertem entschwefeltem Eisen
LU90493B1 (de) * 1999-12-23 2001-06-25 Wurth Paul Sa Verfahren zur Verwertung von Kunststoffabfaellen bei der thermischen Behandlung metallhaltiger Reststoffe
US20060213330A1 (en) * 2005-03-22 2006-09-28 Hsieh Chen H Method for recycling metallic sludge
AP2010005222A0 (en) 2007-09-14 2010-04-30 Barrick Gold Corp Process for recovering platinum group metals usingreductants
WO2011001288A2 (en) 2009-06-29 2011-01-06 Bairong Li Metal reduction processes, metallurgical processes and products and apparatus
AT512739B1 (de) * 2012-04-13 2014-04-15 Andritz Energy & Environment Gmbh Verfahren zur Inertisierung von Schwermetallen wie z.B. sechswertiges Chrom, Chloriden und anderen Salzbildnern sowie löslichen Feststoffen und metallischen Kontaminationen

Family Cites Families (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US2089782A (en) * 1934-12-14 1937-08-10 Industrimetoder Ab Process of producing sponge iron
US2792298A (en) * 1954-04-09 1957-05-14 Freeman Horace Iron oxide reduction
DE1225673B (de) * 1959-07-23 1966-09-29 Kloeckner Humboldt Deutz Ag Verfahren zur trockenen Reduktion von Eisenerz
US3617256A (en) * 1968-02-28 1971-11-02 Fmc Corp Process for simultaneously producing powdered iron and active carbon
US3756804A (en) * 1972-02-16 1973-09-04 Deltech Inc Process for reclamation of flue dust
US3850613A (en) * 1973-05-14 1974-11-26 Ferro Carb Agglomeration Treatment of steel mill waste dusts containing zinc
AT366718B (de) * 1980-08-08 1982-05-10 Voest Alpine Ag Verfahren zur entzinkung von oxydischen eisentr[gern sowie vorrichtung zur durchfuehrung dieses verfahrens
GB2140141B (en) * 1983-05-20 1986-10-01 British Petroleum Co Plc Process and vacuum sublimation furnace for treatment of ores
CA1239020A (en) * 1984-01-26 1988-07-12 Tadamitu Nagayasu Method for recovering zinc from substances containing a zinc compound

Also Published As

Publication number Publication date
JP2002529597A (ja) 2002-09-10
SK5962001A3 (en) 2001-12-03
EP1137818A1 (de) 2001-10-04
PL348230A1 (en) 2002-05-06
AU750943B2 (en) 2002-08-01
CN1323359A (zh) 2001-11-21
WO2000028094A1 (de) 2000-05-18
CA2345412A1 (en) 2000-05-18
TW424004B (en) 2001-03-01
AU1551200A (en) 2000-05-29
BR9915309A (pt) 2001-08-07
KR20010080042A (ko) 2001-08-22
LU90315B1 (de) 2000-05-08
ZA200102662B (en) 2002-07-01
TR200101253T2 (tr) 2001-09-21
US6383252B1 (en) 2002-05-07

Similar Documents

Publication Publication Date Title
AU747819B2 (en) Method for heat-treating recyclings containing oil and iron oxide
RU2218417C2 (ru) Способ термической обработки содержащих тяжелые металлы и оксиды железа отходов
US6395057B1 (en) Method for producing directly reduced iron in a layered furnace
CZ20011548A3 (cs) Způsob tepelného zpracování zbytkových materiálů obsahujících těľké kovy
RU2197530C1 (ru) Способ прямого получения десульфурированного железа
US3832158A (en) Process for producing metal from metal oxide pellets in a cupola type vessel
CZ20011042A3 (cs) Způsob výroby přímo redukovaného kovu ve vícenásobné nístějové peci
RU2205229C2 (ru) Способ прямого получения железа в многоподовой печи
MXPA01001545A (en) Method for the thermal processing of residues containing heavy metals and iron oxide
CZ20002009A3 (cs) Způsob výroby přímo redukovaného železa v patrové peci
MXPA01002241A (en) Method for heat-treating recyclings containing oil and iron oxide
CZ297878B6 (cs) Technologie zpracování kovonosných odpadu s obsahem zinku v rotacní peci
MXPA00005764A (en) Method for producing directly reduced iron in a layered furnace