CZ200043A3

CZ200043A3 - Způsob snížení emisí CO a NOx ve spalovacím zařízení a zařízení pro provádění tohoto způsobu

Info

Publication number: CZ200043A3
Application number: CZ200043A
Authority: CZ
Inventors: Giuseppe Fogliani; Berthold Gunther
Original assignee: Worgas Bruciatori Srl
Priority date: 1998-07-06
Filing date: 1998-07-06
Publication date: 2001-05-16

Abstract

Způsob snížení emisí oxidu uhelnatého CO a oxidů dusíku Nox u spalování plynného paliva ve spalovacím zařízení s alespoňjedním hořákem (15, 29), kdy plynné palivo je mícháno s předem stanoveným množstvím vzduchu a vzniklá směs paliva se vzduchem se dodává do alespoň jednoho hořáku (15, 29), opatřeného difusérem (19) jehož štěrbinami (18) směs prochází a zde se spaluje plameny (20, 32, 33, 34), přičemž do plamenů (20, 32, 33, 34) a oblasti je přímo obklopující se vyzařuje teplo. Zařízení pro provádění způsobu spalování plynného paliva opatřené alespoň jedním hořákem (15, 29), napájeným směsí plynného paliva a vzduchu a opatřeným difusérem (19) se štěrbinami (18) pro průchod dané směsi a prostředky vyvolávající spalování směsi a vytvoření alespoň jednoho plamene (20,32), je opatřeno prostředky (45, 46) pro vyzařování tepla do plamenů (20, 32, 33, 34) a oblasti tyto plameny přímo obklopující.

Description

ZPŮSOB SNÍŽENÍ EMISÍ CO A NO_X VE SPALOVACÍM ZAŘÍZENÍ A ZAŘÍZENÍ PRO PROVÁDĚNÍ TOHOTO ZPŮSOBU

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu snížení emisí CO a NO_X ve spalovacím zařízení a zařízení pro provádění tohoto způsobu, zejména zařízení, spalujícího plynná paliva a odvádějícího spaliny do místnosti, v níž jsou instalována.

Dosavadní stav techniky

Zařízení, spalující plynná paliva a odvádějící spaliny do místnosti, v níž jsou instalována, jsou běžně užívána pro vytápění místností, které nejsou opatřeny větrací šachtou pro odvod produktů spalování ven. Jelikož produkty spalování jsou pouštěny do místnosti, kde je topící zařízení umístěno, platí velmi přísná pravidla pro přípustný obsah toxických látek, jako oxid uhelnatý CO a oxidy dusíku NO_X, v těchto spalinách.

Tvorba oxidu uhelnatého ve spalinách závisí na celé řadě faktorů, jako je

- nedokonalé spalování paliva, které může být způsobeno nedostatkem vzduchu ve směsi vzduchu a paliva přiváděného do spalovacího zařízení,

- ochlazování plamene během spalování, což může být způsobeno stykem plamene s chladnými povrchy, tj. povrchy, jejichž teplota je nižší je teplota plamene nebo proudem chladného vzduchu, tzv. sekundárním vzduchem, z místnosti na povrch plamene,

- přebytek vzduchu ve směsi vzduchu a paliva přiváděného do zařízení, který způsobuje spalování při příliš nízké teplotě, což vede k neúplnému spalování paliva.

t

Pokud se týká oxidu dusičitého NO₂, bylo zjištěno, že k jeho vzniku nedochází přímo v plameni při spalování, ale následně, v bezprostředním okolí plamene, kde oxid uhelnatý NO, vznikající při hoření, dále oxiduje.

Vznik oxidu uhličitého NO₂ proto závisí jak na přítomnosti oxidu uhelnatého v zplodinách hoření, tak na přítomnosti okysličovadel, jako je vzdušný kyslík O₂a OH radikály, jako je např. HO₂ radikál, v bezprostředním okolí plamene. Množství HO₂ radikálu závisí na teplotě plamene a s jejím nárůstem klesá.

Obsah oxidu uhličitého NO₂ ve spalinách může být snížen na velmi malou hodnotu použitím hořáku s plochým plamenem, v provedení popsaném ve spisech EP-B-0373157 a EP-A-0537244. Tento hořák umožňuje dosáhnout velmi nízkého · ·· 9999 99 ·· 99 9999 ·· ···· 99 ··

9 9 9 9 9 9 9 9 9 ·· ··· 9 9 9 9 9

9 9 · * < «999 · · 9*9 9*99 • 9999 999 999999 · · · · · 999999

9 9999 9999 9 99 9999 9999 ···· 9 ·· 99 99 99 9999 99 99 99 99 99 obsahu ΝΟ2 ve spalinách. Tento hořák však nicméně nedovoluje dosáhnout velmi nízkých hodnot obsah emisí oxidu uhelnatého CO..

U běžného hořáku, pracujícího s plamenem „Bunsenova“ typu, tedy nesvítivým plamenem, je naopak možno dosáhnout velmi nízkého obsahu oxidu uhelnatého CO, ale obsah oxidu uhličitého NO₂ zůstává vysoký.

Ze spisu EP-A-0512801 je znám způsob spalování sálavým hořákem a hořák pro jeho provádění, napájený hyperstechiometrickou směsí plynného paliva a vzduchu. U tohoto řešení je tvorba CO a NO₂ ve spalinách eliminována nebo alespoň snížena na velmi malou úroveň tak, že proces spalování probíhá na povrchu difuséru hořáku nebo v těsné blízkosti tohoto povrchu, čímž je vyloučen styk plodin spalování s okolním, tzv. sekundárním vzduchem.

Výše uvedenou metodou nicméně není možné na přijatelnou míru snížit tvorbu CO u hořáků s plochým plamenem, které jsou popsány ve výše uvedených spisech EP-B-0373157 a EP-A-0537244 a tvorbu NO₂ u hořáků nesvítivého typu. Je tomu tak proto, že u obou těchto typů hořáků dosahují plameny určité výšky a spalování neprobíhá na povrchu hořáků nebo v jeho těsné blízkosti.

Tohoto způsobu rovněž nelze použít tam kde je topící zařízení opatřeno velkým čelním otvorem, jímž okolní vzduch volně v stupuje do spalovací komory.

Dále je ze spisu EP-A-766046 známo řešení, považované za nejbližší známý stav techniky, jehož předmětem je topící zařízení bez odtahového vedení, které má spalovací komoru, opatřenou otvorem v alespoň jedné ze stran, umožňujícím pohled do podstatné části spalovací komory, přívodem plynného paliva, jehož spalováním vzniká podstatná část žlutého plamene, hranicí umělých polen a alespoň jednou odrazovou plochou uspořádanou na alespoň jedné straně spalovací komory, pro vytvoření obrazového pohledu na plamen a hranici umělých polen. Toto topící zařízení je dále opatřeno prostředky pro cirkulaci a/nebo usměrnění proudu vzduchu alespoň částí výše zmíněného otvoru do spalovací komory. Účelem topícího zařízení uvedeného ve spise EP-A-766046 je dosažení vizuálně realistického znázornění ohniště, v němž se topí dřevem. Tohoto účelu je dosaženo tím, že ve spalovací komoře vznikají plameny v podstatě žlutého vzhledu, přičemž spalovací komora je opatřena zrcadly, které ohniště opticky zvětšují. Je známo, že žluté plameny produkují spaliny s vysokým obsahem oxidu uhelnatého CO a oxidů dusíku NO_X, které nemohou být odváděny do prostředí, v němž se zařízení nachází. Z tohoto důvodu je zařízení podle EP-766046 opatřeno katalytickým měničem, tvořícím

···· ·· ·· ·· ···· ·· ···· ·· ·· *···· ·9 9 9 · » · · < 9

9 9 9 9 99 999 <99* *<<••9 · · · 9 ♦ 9 9 · < < 9 < < < 9 9 9 99 9<<9<9<9 <· << << ······ << << ·· druhou spalovací komoru, v níž je dalším spalováním obsah CO a NO_X ve spalinách snižován na přijatelnou úroveň. Navíc, je toto zařízení opatřeno prostředky pro cirkulaci vzduchu, které zabraňují nebo alespoň snižují pronikání spalin ze spalovací komory do okolního prostředí. Nezbytnost katalytického měniče a prostředků pro cirkulaci vzduchu však topící zařízení podle EP-A-766046 velmi prodražuje, a možnost vzniku závad na tomto vybavení snižuje jeho spolehlivost.

Účelem tohoto vynálezu je vytvoření způsobu snížení obsahu emisí CO a NO₂v topících zařízeních, která nejsou vybavena odtahem spalin a jsou opatřena hořáky nesvítivého typu nebo hořáky s plochým plamenem, jak jsou popsána ve spisech EP-B-0373157 a WP-A-0537244.

Dalším účelem vynálezu je vytvořit topící zařízení s nízkým obsahem emisí CO a NO₂. Jak způsob tak topící zařízení má být spolehlivé a méně nákladné,

Podstata vynálezu

Výše uvedeného prvního účelu je dosaženo způsobem spalování plynného paliva v topícím zařízení s alespoň jedním hořákem, kdy plynné palivo je mícháno s předem stanoveným množstvím vzduchu a vzniklá směs se dodává do alespoň jednoho hořáku, opatřeného difusérem jehož štěrbinami směs prochází a zde se spaluje alespoň jedním plamenem, prováděném podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že do alespoň jednoho plamene a oblasti jej přímo obklopující se vyzařuje teplo. Podle dalšího účelu tohoto vynálezu je vytvořen způsob spalování plynného paliva v topícím zařízení opatřeném alespoň jedním hořákem, kdy plynné palivo se míchá s předem stanoveným množstvím vzduchu a vzniklá směs vzduchu a paliva se dodává do alespoň jednoho hořáku, opatřeného difusérem jehož štěrbinami směs prochází a je spalována plameny, přičemž se omezuje přívod vzduchu z prostoru mimo topící zařízení do oblasti v bezprostřední blízkosti plamenů a toto omezení přívodu vnějšího vzduchu se provádí pomocí bariery plynného media, jehož podstata spočívá v tom, že bariera plynného media se vytváří přirozenou cirkulací plynného media.

Podle třetího účelu tohoto vynálezu je vytvořeno topící zařízení s alespoň jedním hořákem napájeným směsí plynného paliva a vzduchu a opatřeným difusérem se štěrbinami pro průchod dané směsi a prostředky vyvolávajícími spalování směsi a vytvoření alespoň jednoho plamene, které je provedeno tak, že je • 9 • · · 9

9

• 9 9*9 9*9»

999 9 9 · 9 9 9 9

99 999» 9999

9999 99 99 9· ·· «· opatřeno prostředky vyzařujícími teplo, sloužícími pro vyzařování tepla do alespoň jednoho plamene a oblasti tento plamen přímo obklopující.

Podle čtvrtého účelu tohoto vynálezu je vytvořeno topící zařízení s alespoň jedním hořákem napájeným směsí plynného paliva a vzduchu a opatřeným difusérem se štěrbinami pro průchod dané směsi a prostředky pro zapálení směsi a vytvoření alespoň jednoho plamene, kteréžto zařízení je dále opatřeno prostředky pro omezení přívodu vzduchu z prostoru mimo topící zařízení dovnitř, do oblasti v bezprostřední blízkosti plamenů, přičemž tyto prostředky zahrnují bariéru plynného media, kde podstata provedení podle vynálezu spočívá v tom, že barierou plynného media je přirozeně cirkulující plynné medium.

Vyzařování tepla do plamene a jeho bezprostřední blízkosti napomáhá udržení tak vysoké teploty v dané oblasti, že je výrazně omezena tvorba a přítomnost oxidu uhelnatého CO a oxidu dusičitého NO₂ ve zplodinách spalování.

Vytvořením prostředků plynné bariéry omezujících přívod vnějšího vzduchu do topícího zařízení jsou omezeny tepelné ztráty spalovací komory, což zamezuje pokles teploty v oblasti plamenů pod hodnotu požadovanou pro omezení tvorby CO a NO_X.

Přehled obrázků na výkresech

Další význaky a výhody vynálezu jsou dále podrobněji objasněny na příkladech praktického provedeni topícího zařízení, uvedených na přiložených výkresech. Na obr. 1 je nakreslen boční pohled ve svislém řezu na kamna bez odtahu spalin a na obr. 2 je čelní pohled na zařízení podle obr. 1, v částečném řezu. Na obr. 3 je v bočním řezu pohled na zařízení, které je obměnou zařízení podle obr. 1. Obr. 4 ukazuje boční pohled v řezu na krb bez odtahu spalin. Obr. 5 a 6 představují boční pohledy v řezu obdobnými zařízeními jaké je uvedeno na obr. 3.

Příklad provedení

Na obr. 1 je znázorněno topící zařízení v provedení jako kamna 1 Kamna 1 jsou opatřena vnější skříní 2_X v níž je spalovací komora 3, jejíž boky, přední a zadní strana jsou vymezené vnější skříní 2.

Odnímatelná přední stěna 4 skříně 2, umožňující přístup do spalovací komory 3, je opatřena sklem 5, takže zvenku je do spalovací komory 3 vidět..

• · · · • · é 9 9 « 9 · · 9 9 9 · · · · · • ♦ 9 9 9 9 9 9 · · · · · 9 9 9

9999 999 999999 9 9999 9 9 9 9 9 9

9 9 99 9 9 99 9 9 99 9999 9999

9999 9 99 99 99 99 9999 99 99 99 99 99

Spalovací komora 3 je ve své horní části opatřena dvěma v odstupu od sebe uspořádanými přepážkami 7, vymezujícími mezi sebou horní průchod 6, na nějž navazuje průduch 8 pro odvod produktů spalování ze spalovací komory 3. Průduch 8 je na svém prvním konci, na zadní straně kamen 1, opatřen prvním otvorem pro vstup vnějšího vzduchu do průduchu 8 a na druhém konci, směřujícím na přední stranu kamen 1., druhým otvorem 10, umístěným nad přední stěnou 4 a zakrytým mřížkou 11. Vzduch vstupující ze zadní strany prvním otvorem 9 se v průduchu 8 mísí se spalinami ze spalovací komory 3 a ochlazuje je před průchodem mřížkou 11.

Spalovací komora 3 je dále opatřena dvěma, vzájemně v odstupu od sebe uspořádanými a směrem vzhůru se sbíhajícími spodními přepážkami 13, vymezujícími mezi sebou spodní průchod 12. Těsně pod oběma spodními přepážkami 13 je umístěn hlavní hořák 15, např. v provedení popsaném ve spisech EP-B-0373157 a EP-B-0537244. Mezi hlavním hořákem 15 a spodními přepážkami 13 jsou těsnící prostředky 16, které zamezující přístupu vnějšího vzduchu spodním průchodem 12 do spalovací komory 3.

Směs plynného paliva a vzduchu je vedena do hořáku 15, prochází štěrbinami difuséru 19 a spodním průchodem přichází do spalovací komory 3, kde nastává spalování směsi a nad štěrbinami 18 se vytvářejí plameny 20, např. lístkovitého typu, jak je uvedeno ve spisech WP-B-0373157 a EP-B-0537244. Kamna 1 jsou dále opatřena pomocným hořákem 17, sloužícím k zapálení směsi dodávané do hlavního hořáku 15.

Stěny skříně 2, vymezující spalovací komoru 3, vyjma části přední stěny 4, kde je sklo 5, jsou z vnitřní strany zcela nebo jen částečně pokryty vyzdívkou 14, zhotovené z materiálu, který je schopen akumulovat a vyzařovat teplo, např. z keramického materiálu. Vyzdívka 14 může zasahovat až na horní přepážky 7 a na dolní přepážky 13.

Během provozu kamen 1, vyzdívka 14 akumuluje teplo a vyzařuje je do spalovací komory 3, zejména do plamenů 20 a oblasti v jejich těsném sousedství. Tím je teplota plamenů 20 udržována na tak vysoké hodnotě, že je zamezena nebo alespoň na velmi nízkou úroveň omezena tvorba oxidu uhelnatého a oxidu dusičitého v produktech spalování.

Zejména při použití hlavního hořáku 15 v provedení uvedeném ve spisech EP-B-0373157 a EP-B-0537244, tj. s velmi nízkou tvorbou oxidu dusičitého, teplo ·· *·»·

9994 49 9499 49 99

4 9 4 9 4 4 4 9

9 4 4 4 4 4 4 4 » 9 4 4 9 9 4 4 9 4

4 4 4 9 4 9 4 9 4

44 9· 49 94 49 naakumulované a vyzařované vyzdívkou 14 zabraňuje tvorbě oxidu uhličitého nebo jeho tvorbu omezuje na velmi nízkou úroveň.

Je třeba poznamenat, že při pouze částečném pokrytí stěn spalovací komory 3 vyzdívkou 14, jsou pro ni zvolena taková místa, že teplo zvyzděných míst je vyzařováno především směrem do plamenů 20 a oblasti je bezprostředně obklopující.

Na obr. 3 je zobrazeno alternativní provedení kamen 1.. Dolní přepážky 13 zde nejsou v kontaktu s hlavním hořákem 15, takže vznikly dva průchody 43,44, jimiž venkovní vzduch, tzv. sekundární vzduch, vstupuje do spalovací komory 3.

Na prvním a druhém držáku 48,49, nad difusérem 19 hlavního hořáku 15, jsou umístěny první a druhé prostředky 45,46 pro vyzařování tepla. Tyto prostředky, které jsou rozmístěny v podstatě po celé délce štěrbin 18 difuséru 19, během provozu vyzařují teplo směrem do plamenů 20 a do oblasti je přímo obklopující.

První a druhé prostředky 45,46 pro vyzařování tepla.jsou zhotoveny z materiálu schopného vyzařovat teplo, např. z keramického materiálu. Alternativně tyto prostředky mohou zahrnovat prostředky odrážející tepelné paprsky, např. parabolická zrcadla a dále mohou zahrnovat prostředky vytvářející teplo, např. elektrické odporové články.

Použití prvních a druhých prostředků 45,46 pro vyzařování tepla se doporučuje především pň použití hořáků Bunsenova typu, které pro správný provoz potřebují sekundární vzduch, kdy hlavní hořák je napájen tekutým plynným palivem, neboť pň tomto typu paliva je tvorba oxidu dusičitého ve zplodinách spalování mnohem pravděpodobnější.

Na obr. 4 až 6 je předmětné topící zařízení znázorněno v provedení jako krb 22 bez odtahového kanálu. Zařízení, opatřené hořákem na plynná paliva, napodobuje krbové topeniště běžného typu.

Toto zařízení je opatřeno krytem 23, uvnitř kterého je vytvořen spalovací prostor 24. Spalovací prostor 24 je čelním otvorem 25 propojen s okolím a horní otvor 26 slouží k odvodu spalin. Uvnitř spalovacího prostoru 24 je na děrované podložce, např. roštu 27, umístěn jeden nebo více prvků 28 z materiálu odolávajícího vysokým teplotám, např. keramického, a napodobujícího polena dřeva.

V prvním provedení krbu 22, uvedeném na obr. 4, je pod roštěm 27 umístěn centrální hořák 29, jehož těleso je rozděleno na dva, nezávisle palivem napájené úseky 30,31. V prvním úseku 30 hoří palivo fialově zbarvenými, prvními plemeny 32, např. lístkovitého tvaru, jak je uvedeno ve spisech EP-B-0373157 a EP-B-0537244.

• · * • · « • · · • · · ····

První plameny 32 jsou v doteku s tepelně odolnými prvky 28 a rozpalují je do ruda, takže napodobují žnoucí uhlíky konvenčních krbů.

Ve druhém úseku 31 centrálního hořáku 29 vznikají „Bunsenovy“ žlutavé, druhé plameny 33, napodobující plameny vznikající při spalování kusů dřeva v konvenčním krbu.

Druhý úsek 31 je uspořádán tak, že druhé plameny 33 hoří v prostoru mezi čelním otvorem 25 a prvními plameny 32. Díky tomuto uspořádání, druhé plameny 33 a/nebo přirozená cirkulace sloupce horkých hořících plynů, produkovaných druhými plameny 33, vytvářejí barieru, která brání přístupu vnějšího vzduchu do spalovacího prostoru 24 a tak udržuje v tomto prostoru a především v těsné blízkosti první a druhých plamenů 32,33 vysokou teplotu, která snižuje tvorbu oxidu uhelnatého a oxidu dusičitého v produktech spalování prvních plamenů 32.

Snížení tvorby oxidu uhelnatého a oxidu dusičitého v produktech spalování lze optimalizovat provedením prvního úseku 30 centrálního hořáku 29 jako hořák s lístkovými plameny, jaký je popsán ve spisech EP-B-0373157 a EP-B-0537244. Dalšího snížení tvorby oxidu dusičitého lze dosáhnout tím, že tepelný výkon prvního úseku 30 není nižší než tepelný výkon druhého úseku 31, nejlépe, je-li podstatně vyšší. Např.tepelný výkon druhého úseku 31 může být 20 až 30 % celkového tepelného výkonu centrálního hořáku 29.

Obr. 5 představuje druhé provedeni krbu 22, kde pod roštem 27 jsou uspořádány tři hořáky. První, centrální hořák 29, např. typu uvedeném ve spisech EP-B-0373157 a EP-B-0537244, vytváří nafialovělé, první plameny 32, , čelní, druhý hořák 35 a zadní třetí hořák 36, vytvářejí žluté druhé a třetí plameny 33,34. Druhé a třetí plameny 33,34, jinak plameny Bunsenova typu, simulují plameny vytvářené spalování kusů dřeva v konvenčních krbech. Třetí hořák 36 je umístěn tak, že třetí plameny 34 jsou dále od předního otvoru 25 než druhé plameny 33 a při pohledu do spalovacího prostoru 24 předním otvorem 25 jsou až za tepelně odolnými prvky 28. Toto uspořádání hořáků 29,35,36 zlepšuje visuální napodobení hoření kusů dřeva v konvenčním krbu.

Rovněž u tohoto druhého provedení krbu 22 čelním hořákem 35 vytvářené druhé plameny 33 a/nebo přirozená cirkulace příslušného sloupce horkých hořících plynů, vytvářejí barieru, bránící přístupu vnějšího vzduchu do spalovacího prostoru 24.

Rovněž u tohoto druhého provedení krbu 22 se pro optimalizaci snížení tvorby oxidu dusičitého ve zplodinách spalování doporučuje, aby tepelný výkon centrálního • 9 9999 • 99 9

9

9 9

9

9 9 · » 9 9 • 9 · 9 9 9 «

9999 99 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

9999 9 99 99

9 9 9

9 9 k

9 · 9

9· 9 hořáku 29 nebyl menšf ale naopak podstatně vyšší než součet tepelných výkonů druhého hořáku 35 a třetího hořáku 36.

Obr. 6 ukazuje třetí provedení krbu 22 podle tohoto vynálezu, které je opatřeno centrálním hořákem 29, jehož těleso je rozděleno na tři samostatně palivem napájené části. První, střední část 38, vytváří nafialovělé, první plameny 32, které mohou být např. lístkovitého typu jak je uvedeno ve spisech EP-B-0373157 a EP-B0537244. Druhá, čelní část 37 a třetí, zadní část 39, vytvářejí žluté druhé a třetí plameny 33.34.

Rovněž u třetího provedení krbu 22 se doporučuje, aby tepelný výkon centrální části 38 nebyl menší, ale naopak podstatně vyšší než součet tepelných výkonů čelního části 37 a zadní části 39.

U všech tří provedeni krbu 22, znázorněných na obr. 4, 5 a 6, mohou být stěny spalovacího prostoru 24 opatřeny vyzdívkou 14 z materiálu schopného akumulovat teplo.

Příkladná provedení topícího zařízení podle předmětného vynálezu představují zařízení bez kanálu pro odvod spalin, ale řešení lze použít rovněž pro topící zařízení vybavené prostředky pro odtah spalin.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob spalování plynného paliva v topícím zařízení s alespoň jedním hořákem, kdy plynné palivo je mícháno s předem stanoveným množstvím vzduchu a vzniklá směs paliva se vzduchem se dodává do alespoň jednoho hořáku, opatřeného difusérem jehož štěrbinami směs prochází a zde se spaluje plameny, vyznačující se tím, že do plamenů a oblasti je přímo obklopující se vyzařuje teplo.
2. Způsob spalování plynného paliva podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyzařování tepla se provádí pomocí prostředků akumulujících teplo.
3. Způsob spalování plynného paliva podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyzařování se provádí pomocí prostředků odrážejících teplo.
4. Způsob spalování plynného paliva podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyzařování tepla se provádí pomocí prostředků generujících teplo.
5. Způsob spalování plynného paliva podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se omezuje přívod venkovního vzduchu do oblasti přímo obklopující plameny.
6. Způsob spalováni plynného paliva podle nároku 5, vyznačující se tím, že přívod venkovního vzduchu se omezuje pomocí plynné bariery.
7. Způsob spalování plynného paliva v topícím zařízení opatřeném alespoň jedním hořákem, kdy plynné palivo se míchá s předem stanoveným množstvím vzduchu a vzniklá směs vzduchu a paliva se dodává do alespoň jednoho hořáku, opatřeného difusérem jehož štěrbinami směs prochází a je spalována plameny, přičemž se omezuje přívod vzduchu z prostoru mimo topící zařízení do oblasti v bezprostřední blízkosti plamenů a toto omezení přívodu vzduchu se provádí pomocí bariery plynného media, vyznačující se tím, že bariera plynného media se vytváří přirozenou cirkulací plynného media.

9 9 9

9 9

9 9 9

99 9999

99 9999 • 9 9 • · · • 9999

9 9

9999 · •9 9 9 ♦ » · · •9 9 9 9 • · 9 9 9 ·· ··

9 9 99 99

99 9 9
8. Způsob spalování plynného paliva podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že plynná bariera se vytváří plameny vznikajícími při spalování směsi paliva a vzduchu a/nebo plynem spalovaným plameny.
9. Způsob spalování plynného paliva podle jednoho z nároků 6 až 8, vyznačující se tím, že plynná bariera se vytváří mezi otvorem, jímž je spalovací prostor vyústěn do okolí a vlastním spalovacím prostorem.
10. Zařízení pro provádění způsobu spalování plynného paliva podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, opatřené alespoň jedním hořákem napájeným směsí plynného paliva a vzduchu a opatřeným difusérem se štěrbinami pro průchod dané směsi a prostředky vyvolávajícími spalování směsi a vytvoření alespoň jednoho plamene, vyznačující se tím, že je opatřeno prostředky (45,46) pro vyzařování tepla do plamenů (20,32,33,34) a oblasti tyto plameny přímo obklopující.
11. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že alespoň jeden hořák je hořákem pro lístkovité plameny.
12. Zařízení podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že prostředky (45, 46) pro vyzařování tepla do plamenů obsahují teplo akumulující prostředky.
13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že teplo akumulující prostředky obsahují keramický materiál.
14. Zařízení podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se tím, že teplo akumulující prostředky zahrnují vyzdívku (14) vnitřních stěn zařízení.
15. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že vyzdívka (14) pokrývá celé vnitřní stěny zařízení.
16. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že vyzdívka (14) pokrývá pouze určené části vnitřních stěn zařízení.

• 9 9999 μ

9 9 ·· 9 • 9 9 9 >

9 9 9 9 9

9 9999 9< 9

9 9·9

9999 9 99 »9 ·#»♦ • 999 9 9

9»

9 9 99
17. Zařízení podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že prostředky (45, 46) pro vyzařování tepla do plamenů obsahují teplo odrážející prostředky.
18. Zařízeni podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že prostředky (45, 46) pro vyzařování tepla do plamenů obsahují teplo vytvářející prostředky.
19. Zařízení podle nároku 18, vyznačující se tím, že teplo vytvářející prostředky.zahrnují elektrické odporové články.
20. Zařízení podle jednoho z nároků 12, 13, 17, 18 nebo 19, vyznačující se tím, že prostředky (45, 46) pro vyzařování tepla jsou uspořádány v těsné blízkosti povrchu difuséru (19), v podstatě podél jeho části pokryté štěrbinami (18).
21. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 10 až 20, vyznačující se tím, že dále obsahuje bariérové prostředky (13,16,33) pro omezení vstupu venkovního vzduchu do oblasti v bezprostředním okolí plamenů
22. Zařízení podle nároku 21, vyznačující se tím, že bariérové prostředky zahrnují uvnitř spalovací komory (3), pod hořákem (15) umístěné, směrem vzhůru se sbíhající spodní přepážky (13), těsnící prostředky (16) uspořádané mezi spodními přepážkami (13) a hořákem (15), přičemž spodní přepážky (13) mezi sebou vymezují alespoň jeden průchod (12) pro směs plynného paliva a vzduchu.
23. Zařízení podle nároku 22, vyznačující se tím, že alespoň jeden hořák (15) těsně přiléhá k těsnícím prostředkům (16).
24. Zařízení podle nároku 21, vyznačující se tím, že bariérové prostředky zahrnují plynné bariérové prostředky.
25. Topící zařízení (1,22) s alespoň jedním hořákem (15,29) napájeným směsí plynného paliva a vzduchu a opatřeným difusérem (19) se štěrbinami (18) pro průchod dané směsi a prostředky (17) pro zapálení směsi a vytvoření plamenů (20), kteréžto zařízení je dále opatřeno prostředky (13,16,33) pro omezení přívodu vzduchu z prostoru mimo topící zařízení dovnitř a do oblasti v bezprostřední blízkosti • 9 9**9 * 9

I *

9 >

• 9

99 ·

99 99

999 · * * >9*9

999 9 > 9 >999

9 9*99 9* * 999 «9 9

9 9 9>>> >999

9999 9 99 99 99 99

9» 9 999

9 · *

9 9 9 9 *

plamenů (20), přičemž tyto prostředky zahrnují bariéru plynného media, vyznačující se tím, že bariera plynného media je tvořena přirozenou cirkulací plynného media.
26. Zařízení podle nároku 24 nebo 25, vyznačující se tím, že plynné bariérové prostředky zahrnují plameny (34) vzniklé spalováním směsi paliva a vzduchu a/nebo spálené plyny vytvořené těmito plameny.
27. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 24 až 26, vyznačující se tím, že plynné bariérové prostředky (33) jsou uspořádány mezi otvorem (25), jímž je spalovací prostor (3,24) vyústěn do okolí a vlastním spalovacím prostorem (3,24).
28. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 24 až 27, vyznačující se tím, že alespoň jeden hořák (29) má těleso rozděleno na dva, směsí paliva a vzduchu nezávisle napájené úseky (30,31), první úsek (30) pro vytváření prvních plamenů (32) a druhý úsek (31) pro vytváření druhých plamenů (33), přičemž druhé plameny (33) a spálené plyny, jako produkt druhých plamenů (33) tvoří plynné bariérové prostředky.
29. Zařízení podle nároku 28, vyznačující se tím, že první úsek (30) hořáku (29) je uzpůsoben pro vytváření lístkovitých plamenů.
30. Zařízení podle nároku 28 nebo 29, s přihlédnutím k nároku 27, vyznačující se tím, že druhý úsek (31) s druhými plameny (33) je uspořádán mezi čelním otvorem (25), vymezujícím pohled a/nebo čelní vstup do spalovacího prostoru (24), a svislou rovinou proloženou štěrbinami (18) difuséru (19), tvořící v podstatě rovinu prvních plamenů (32).
31. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 28 až 30, vyznačující se tím, že tepelný výkon prvního úseku (30) je nejméně tak velký jako tepelný výkon druhého úseku (31).
32. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 24 až 27, vyznačující se tím, že hořák (29) zahrnuje první hořák (34) pro vytváření prvních plamenů (32) a druhý hořák (35) pro vytváření druhých plamenů (33), přičemž druhé plameny (33) a spálené plyny, jako produkt druhých plamenů (33) tvoří plynné bariérové prostředky.

9* 9999

99 9999 • · 9

9 9

9 9

9 9

9 9

9 9

9 9 9

9 9 9

9 9 9

9 9 9

9 9 9

9 · 9

9 9 9 4 9 '·

9 9

9 9 ·<·
33. Zařízení podle nároku 31, vyznačující se uzpůsoben pro vytvářeni lístkovitých plamenů.

tím, že první hořák (34) je
34. Zařízení podle nároku 31 nebo 32, s přihlédnutím k nároku 27, vyznačující se tím, že druhý hořák (35) s druhými plameny (33) je uspořádán mezi čelním otvorem (25), vymezujícím pohled a/nebo čelní vstup do spalovacího prostoru (24), a svislou rovinou proloženou štěrbinami (18) difuséru (19), tvořící v podstatě rovinu prvních plamenů (32).
35. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 31 až 34, vyznačující se tím, že dále obsahuje třetí hořák (36) pro vytváření třetích plamenů (34).
36. Zařízení podle nároku 35, vyznačující se tím, že třetí hořák (36) je umístěn ve větší vzdálenosti od čelního otvoru (25) než druhý hořák (35).
37. Zařízení podle nároku 35 nebo 36, vyznačující se tím, že tepelný výkon prvního hořáku (32) je nejméně tak velký jako součet tepelných výkonů druhého hořáku (35) a třetího hořáku (36).
38. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 24 až 27, vyznačující se tím, že hořák (29) má těleso rozděleno na tři, směsí paliva a vzduchu nezávisle napájené části (38,37,39), střední část (38) pro vytváření prvních plamenů (32), čelní část (37) pro vytváření druhých plamenů (33) a zadní část (39) pro vytváření třetích plamenů (34), přičemž druhé plameny (33) a spálené plyny, jako produkt druhých plamenů (33) tvoří plynné bariérové prostředky.
39. Zařízení podle nároku 38, vyznačující se tím, že střední úsek (38) je uzpůsoben pro vytváření lístkovitých plamenů.
40. Zařízení podle nároku 38 nebo 39, s přihlédnutím k nároku 27, vyznačující se tím, že čelní část (37) s druhými plameny (33) je uspořádána mezi čelním otvorem (25), vymezujícím pohled a/nebo čelní vstup do spalovacího prostoru (24), a svislou rovinou proloženou štěrbinami (18) difuséru (19), tvořící v podstatě rovinu prvních plamenů (32).

99 ··»· • 9 9 • · ·

9 9 9 • 9999 ···· ·

9 9 • 9

9 9 9

9 ·

9999 •

• 9 • 9

9 9 9

9 9 9

9 9 9

9 9 9 ··. ···:

99 9«

9 9 9 9 η » i 9 9 fc

9 9 9 9 < · 9 ·
41. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 38 až 40, vyznačující se tím, že tepelný výkon střední části (38) je nejméně tak velký jako součet tepelných výkonů čelní části (37) a zadní části (39).