CZ20004291A3 - Heterocyklické sloučeniny a jejich použití pro výrobu léčiva pro léčení selhání srdce a jiných poruch - Google Patents

Abstract

Sloučeniny vzorců a nebo b a jejich farmaceuticky přijatelné soli, kde substituent R1 má vzorec (I), v němžjednotlivé symboly mají specifický význam a ve vzorcích a nebob ostatní symboly mají specifický význam. Tyto sloučeniny jsou selektivní inhibitory kinasy p 38a. Použití těchto sloučenin pro výrobu léčiva pro léčení selhání srdce a stavů charakterizovaných protizánětlivou odezvou

Description

HETEROCYKLICKÉ SLOUČENINY A iŽRÉSOBYÍ LÉČENÍ SELHÁNÍ SRDCE A

JINÝCH PORUCH

Oblast techniky

Vynález se týká sloučenin, které jsou účinné při léčení zánětu, a které obsahují piperazinové nebo piperidinové části vázané v poloze 5 a 6 indolu, benzimidazolu nebo * benzotriazolu. Podrobněji se vynález zabývá novými indoly substituovanými v poloze ortho nebo V-substituovánými indoly, jakož i způsoby léčení poruch srdce a ledvin pomocí těchto sloučenin a j ej ich derivátů.

Dosavadní stav techniky

Bylo zjištěno, že velké množství chronických a akutních onemocnění je spojeno se perturbací odezvy zánětu. Na této odezvě se podílí velké množství cytokinů, včetně IL-1, IL-6, IL-8 a TNF. Vypadá to, že aktivita těchto cytokinů při regulaci zánětu se opírá alespoň zčásti o aktivaci enzymu v buněčné signální dráze, člena rodiny MAP kinas obecně známé jako p38 a jinak známé jako CSBP a RK. Tato kinasa je aktivována dvojitou fosforylací po stimulaci pomocí fyziochemického stresu, léčením lipopolysacharidy nebo prozánětlivými cytokiny, např. IL-1 a TNF. Proto inhibitory aktivity kinasy p3 8 j sou účinné protizánětlivé látky.

_r Patentová přihláška PCT číslo WO98/28292, WO98/06715, WO98/07425 a

WO96/40143, všechny jsou zde připojeny jako odkaz, popisují vztah mezi inhibitory * kinasy p38 a různými stavy onemocnění. Jak je uvedeno v těchto přihláškách vynálezů, jsou inhibitory kinasy p38 účinné při léčení různých onemocnění spojených s chronickým zánětem. Tyto patentové přihlášky uvádějí revmatoidní artritidu, revmatoidní spondylitidu, osteoartritidu, dnavou artritidu a jiné stavy týkající se zánětu kloubů, sepsi, septický šok, endotoxický šok, sepsi způsobenou gram-negativní bakterií, syndrom toxického šoku, astma, syndrom respirační tísně dospělých, mrtvice, reperfúzní poranění, poranění CNS, např. neurální trauma a ischémie, psoriáza, restenóza, mozková bahenní zimnice, fc chronické zánětlivé onemocnění plic, silikóza, plicní sarkóza, resorpce kostí, např. osteoporóza, reakce štěpu proti hostiteli, Crohnova nemoc, ulcerativní kolitida, včetně zánětlivého onemocnění střev (IBD) a pyrézy.

Výše jmenované přihlášky vynálezu PCT uvádějí sloučeniny, které jsou inhibitory kinasy p38 a tím jsou účinné při léčení těchto onemocnění. Tyto sloučeniny jsou buď imidazoly nebo jsou indoly substituované v poloze 3 nebo poloze 4 s piperazinovým nebo piperidinovým kruhem připojeným přes karboxamidovou vazbu. Další sloučeniny, které * jsou konjugáty piperazinů s indoly, jsou popsány jako insekticidy v přihlášce vynálezu

WO97/26252, která je také začleněna jako odkaz.

»

Podstata vynálezu

Vynález se týká sloučenin, které jsou obecně účinné při léčení zánětu, včetně specifických onemocnění, např. výše uvedená onemocnění. Bylo zjištěno, že určité nové sloučeniny inhibují kinasu p38, zejména kinasu a p38, a tím jsou účinné při léčení onemocnění zprostředkovaných tímto enzymem. Sloučeniny vynálezu mají vzorec:

a jejich farmaceuticky přijatelné soli, kde každé ze Z¹ a Z² je nezávisle CR⁴ nebo N;

kde každý substituent R⁴ je nezávisle H neboje alkyl (1-6C) nebo aryl, každý uvedený alkyl nebo aryl případně zahrnující jeden nebo více heteroatomů vybraných z O,

S a N a případně substituované jednou nebo více skupinami vybranými ze skupiny sestávající z halogenu, OR, SR, NR₂, RCO, COOR, CONR₂, OOCR nebo NROCR, kde substituent R je H nebo alkyl (1-6C) nebo jednou nebo více skupinami CN nebo =0 nebo jedním nebo více alifatickými nebo aromatickými 5-člennými nebo 6-člennými kruhy případně obsahujícími 1 - 2 heteroatomy;

substituent R¹ je ,(Y)n —X— N Z³—X^?—Ar

W)m ;

kde

X¹ je CO nebo jeho izoster; index m je O nebo 1;

Y je případně substituované alkylem, případně substituovaný arylem nebo případně substituovaný arylalkylem nebo dvě skupiny Y spojené dohromady mohou vytvořit alkylenový můstek (2-3 C);

index n je O, 1 nebo 2;

Z³jeCH nebo N;

X² je CH, CH₂ nebo jeho izoster; a

Ar sestávající z jednoho nebo dvou fenylových částí přímo vázaných na X² případně substituovaných halogenem, nitro skupinou, alkylem (1-6C), alkenylem (1-6C), alkinylem (1-6C), CN nebo CF₃ nebo RCO, COOR, CONR₂, NR₂, OR, SR, OOCR nebo NROCR, kde substituent R je H nebo alkyl (1-6C) nebo fenylem, který je případně substituovaný výše uvedenými substituenty; substituent R² je H nebo je alkyl (1-6C) nebo aryl každý uvedený aryl nebo alkyl případně zahrnující jeden nebo více heteroatomů, které jsou O, S nebo N, a případně substituovaný jednou nebo více skupinami vybranými ze skupiny sestávající z halogenu, OR, SR, NR₂, RCO, COOR, CONR₂, OOCR nebo NROCR, kde substituent R je H nebo alkyl (1-6C) nebo jednou nebo více skupinami CN nebo =0 nebo jedním nebo více alifatickými nebo aromatickými 5-člennými nebo 6-člennými kruhy případně obsahujícími 1-2 heteroatomy;

···· * ·« φ ·· » • ·· · · «· * · ·· • · · · · ·♦· • ···· ···· · • · · ··· ··· ·· ··· ♦· ··· ·· ···

Fenylové části reprezentované Ar mohou být případně substituovány substituenty zahrnujícími alkyl (1-6C), halogen, RCO, COOR, CONR₂, OR, SR, NR₂, OOCR,

NROCR, NO₂, CN, nebo CF₃, kde substituent R je H nebo alkyl (1-6C). Fenylové části mohou také být substituovány dalším fenylovým zbytkem, výhodně v poloze 4. Další fenylový zbytek může být substituovaný substituenty uvedenými výše. Další fenyl může být substituován ve všech pěti polohách, ale výhodně méně, tzn. výhodně v 1 - 2 polohách nebo vůbec ne. Výhodné substituenty zahrnují alkyl (1-6C), OR, NR₂ a halogen, zejména halogen a OCH₃. Substituenty mohou obsazovat všech pět poloh fenylových substituentů, výhodně 1-2 polohy nebo fenyl může být nesubstituován.

Index n může být 0, 1 nebo 2 a výhodně 0. Nicméně, pokud index n je 1, je přítomné Y a může být alkyl, arylalkyl nebo aryl, všechny, ze kteiých může případně být substituován substituenty uvedenými výše ve spojitosti s Ar. Pokud index n je 2, mohou obě Y skupiny společně vytvořit alkylenový můstek. Výhodný můstek je ethylenový můstek. Výhodná provedení Y, pokud index n je 1, zahrnují nesubstituovaný alkyl a nesubstituovaný arylalkyl.

A

Vzhledem k substituentu R ;

Substituent R² je výhodně H, ale může být také vhodný substituent. Takové substituenty jsou typicky a výhodně alkyl nebo substituovaný alkyl. Alkyl nebo substituovaný alkyl může případně zahrnovat jeden nebo více heteroatomů, které mohou být O, N nebo S, výhodně N a O. Přípustné substituce na alkylovou skupinu jsou uvedeny výše; výhodné substituenty zahrnují OR, kde substituent R je H nebo alkyl (1 - 6C) a =O. Mezi výhodné substituenty jsou také zahrnuty cyklické části, např. piperazin, pyridin, piperidin, fenyl, apod. Výhodně obsahují alkylová provedení substituentu R² 0, 1 nebo 2 substituenty. Mezi výhodná provedení substituentu R² patří sloučeniny vzorce -(CO)O-Y', kde Y' je např. -(CH₂)„NR₂, kde index n je 0 - 6 a substituent R je definován výše; nebo Y'je např. alifatický nebo aromatický kruhový systém, např.

Další ilustrativní provedení substituentu R² zahrnují nikotinyl a jeho izomery ₍ akryloyl a substituenty obecného vzorce YXCH₂)nNH(CH₂)nCHOH(CH₂)n-, kde Y' je • 9 · 9 generický substituent, např. případně substituovaný alkyl, piperazinyl, piperidinyl, cyklohexyl, fenyl nebo methoxy skupina, apod. a kde každý index n je nezávisle 1 - 3. Y' je celkem proměnlivé a může obecně zahrnovat jakékoliv neinterferující ěásti. Další provedení zahrnují ty mající obecný vzorec Y'NH(CH₂)_n-CO, kde Y' a index n jsou výše uvedeny; také jsou zahrnuty ty, které mají obecný vzorec Y'(CH₂)_nCO a Y'(CH2)_nNHC0, kde Y' a index n jsou definovány výše; a ty, které mají vzorec R₂N(CH₂)n-, kde substituent „ Rje alkyl (1 - 6C) a index n je 1 - 3.

V zhledem k substituentu R³:

* Ačkoliv substituent R³ může být H, jiná provedení jsou také zahrnuta a mohou být preferována. Tato provedení zahrnují halogen, OR, NR₂ a alkyl (1 - 6C) jako zvláště žádoucí.

V provedeních, kde Z¹ nebo Z², výhodně Z¹, je CR⁴, kde substituent R⁴ je jiný než H, výhodná provedení substituentu R⁴ zahrnují ty, které mají vzorec R²N(CH2)n-, kde každý substituent Rje nezávisle alkyl (1 -6C) nebo H a index n je 1-6; nebo vzorce Y'(CH2)n-, kde Yje definováno výše a index n je 1 - 6; nebo ty, které mají vzorec Y'NHCO; nebo ty, které mají vzorec R2NCO, kde substituenty R2 jsou spojeny dohromady, čímž vytváří kruh, který může být substituovaný, výhodně alkylem, arylalkylem, apod. Pokud substituent R⁴ je Y'(CH2)_n-, např. Y' může být

Další názorná provedení substituentu R⁴ zahrnují 2-, 3- a 4-pyridyl, 2-, 3- a 4piperidyl.

Sloučeniny vzorců (1)-(4) mohou být poskytnuty ve formě svých farmaceuticky přijatelných adičních solí s kyselinou, včetně solí anorganických kyselin, např. chlorovodíkové, sírové, bromovodíkové nebo fosforečné nebo solí organických kyselin, např. octové, vinné, sukcinové, benzoové, salicylové, apod. Jestliže je přítomna karboxylová část, pak tyto sloučeniny mohou být poskytnuty jako soli s farmaceuticky přijatelnou bází, včetně anorganických bází, např. s hydroxidem sodným, hydroxidem draselným, hydroxidem vápenatým, hydroxidem amonným, apod. nebo solí s organickou bází, např. kofeinem.

Zejména výhodné sloučeniny vynálezu mají vzorce (5) a (6):

V těchto sloučeninách je substituent R¹ uvedeného vzorce, kde každé X³ je nezávisle halogen, alkyl (1 - 6C), OR nebo NR2, kde substituent R je H nebo alkyl (1 6C) a index p je 0 - 3. Substituenty R², R³ a R⁴ jsou definovány výše.

Také výhodné jsou podobné sloučeniny, kde pozice substituentů R³ a názorné provedení substituentu R¹ je reverzní; tzn. substituent R³ je v poloze 5 a substituent R¹ je v poloze 6.

Syntéza sloučenin vynálezu

Sloučeniny vynálezu mohou být syntetizovány různými způsoby, většina jich je známa z dosavadního stavu techniky. Mohou být připraveny samotné indolové, benzimidazolové nebo benzotriazolové části a navíc připojený substituent R¹. Jako takový může být připraven substituent R¹ nebo jeho syntéza může být dokončena, až když piperazylový nebo piperidylový zbytek je už připojen na indolovou, benzimidazolovou nebo benzotriazolovou část. Jiným způsobem, zejména v provedeních, kde substituent R³ znamená substituent, který není vodík, může být vhodně substituovaný derivát paminobenzoové kyseliny cyklizován a pak substituován piperazinem nebo piperidinem.

Tím, např. jak je uvedeno vreakčním schéma 1, piperazin chráněný tertbutyloxykarbonylem (BOC) se kupluje na 5-carboxybenzimidazol (nebo 5-karboxy-indol nebo 5-karboxy-benzotriazol) v reakční směsi obsahující kondenzační činidlo, např. EDAC v inertním aprotickém rozpouštědle, čímž se získá kuplovaný karboxamid, kterému se pak sejme chránící skupina a nechá reagovat se substituovanými nebo nesubstituovánými benzylhalogenidy nebo benzoylhalogenidy.

Schéma 1

R^a = např. 2,6-difluorfenyl; 3,4-difluorfenyl; 2,3-difluorfenyl; 3,5-difluorfenyl,

3- chlorfenyl; 4-chlorfenyl; 4-karboxymethylfenyl; 4-methoxyfenyl;

4- trifluormethyloxyfenyl; 4-methylfenyl; 6-chlorpiperonyl;

Z-butylkarboxyfenyl; 3-trifluorfenyl; 2,4-dichlorfenyl; 3,4-dichlorfenyl; fenyl; methoxyfenyl; nebo p-toluyl.

Jiným způsobem, jak je uvedeno v reakčním schéma 2, 5-karboxylovaný benzimidazol (nebo indol nebo benzotriazol) se nechá reagovat s piperazinovou nebo piperidinovou části již substituovanou X²-Ar. V této reakci se derivát piperazylu nebo piperidinylu nechá přímo reagovat s karboxylováným jádrem obsahujícím bicykloheteroatom za přítomnosti kondenzačního činidla, např. EDAC za přítomnosti výše uvedeného inertního rozpouštědla.

Aby se připravil substituovaný piperazin uvedený ve schéma 2, tak se piperazin nejprve konvertuje na BOC derivát a pak se nechá reagovat s ArCHO za přítomnosti tetrahydroboritanu v kyselém prostředí k získání substituovaného piperazinu, jak je uvedeno ve schéma 3.

Schéma 3 / \ HCI /—\

HN N-BOC + Ar-CHO + BH₄ -► HN N—\

Γ~\

HN N-

OMe

EDAC \-/ Ar² DMF, dmap

f

Jiný způsob, jak kuplovat derivatizovaný piperazin nebo piperidin na indol, benzimidazol nebo benzotriazol, je uveden v reakčním schéma 4. V této reakci je uveden piperazinový nebo piperidinový kruh derivatizován vhodnou odstupující skupinou, poté se nechá reagovat s bází, např. NaH v inertním rozpouštědle k získání požadovaného konjugátu.

Schéma 4

Další způsob je uveden v reakčním schéma 5. V této metodě se chráněný piperidon nechá reagovat za přítomnosti báze, např. NaH, s vhodným esterem fosforitanu, čímž se získá chráněný benzylenpiperidin. Produktu se pak sejme chrámci skupina a nechá reagovat s karboxylátem indolu, benzimidazolů nebo benzotriazolu pomocí vhodného dehydratačního činidla. Produkt se pak redukuje na požadovaný arylalkylovaný derivát piperidinu.

Schéma 5

1¾

Pd/C .Cl

Reakčni schéma 6 znázorňuje způsob přípravy sloučenin vynálezu, ve kterých je indol substituován na svém 6-členném kruhu. V reakčním schéma 6 se vhodně substituovaný anilin nechá reagovat s l-methylmerkaptyl-2,2-dialkoxyethanem za přítomnosti terciálního butyrylchloridu a báze, čímž se získá požadovaný indol.

V závislosti na charakteru substituce anilinové výchozí látky může být výsledkem více jak jeden izomer. Methylmerkaptylová skupina zůstávající na 5-členném kruhu se redukuje Raneyovým niklem a nutná methylová skupina zahrnutá v původní anilinové části je hydrolyzována na odpovídající karboxylovou kyselinu. Výsledná kyselina se pak nechá reagovat s požadovaným derivátem piperidinu nebo piperazinu za přítomnosti kondenzačního činidla, např. EDC.

Schéma 6

H3CO

O X 1.ťCH3)3COCI

CHsS

2. ČH3SCH2CH(OCH₃)z O X

3.EbN JL JL

II I 4. io%hci H3co-^x%—-z

-► OO

SCHs

H3CO

SCH3

H3CO

H3CO

B

SCH3

007

SCHs

X = CI.OCH3, CH3

Alkylace dusíků na indolovém, benzimidazolovém nebo benzotriazolovém jádru v samotných sloučeninách se provádí běžnými prostředky použitím reakce halogenidového substituentu, který má být adován, za přítomnosti báze a acetonu, jak je uvedeno v jiném názorném zobrazení schéma 7.

Schéma 7

nebo ··· ·

nr₂ kde X = H, OMe, Cl;

každý substituent R je H nebo alkyl; index n je celé číslo; nebo

N

O

o

Nl% kde X = H _t OHC3, Cl, CH₃, atd.;

každý substituent R je H, alkyl, aryl nebo dohromady oba substituenty R vytvoří • · ·

Substituenty v poloze 3 indolu mohou být modifikovány použitím obecných způsobů uvedených ve schéma 8:

kde X = OMe, Cl, CH₃;

každý substituent R je alkyl, aryl nebo dohromady substituenty R jsou piperazinyl, 4-benzylpiperazinyl, atd.

Pro syntézu sloučenin, kde index n je 1- tj., kde piperidinový kruh obsahuje jeden další substituent jiný než ty, které jsou nutné ve sloučeninách vynálezu, se nejprve piperidin substituovaný v poloze 4 chrání použitím BOC2O v THF nebo jiném aprotickém rozpouštědle a pak se nechá reagovat s, např., alkyljodidem za přítomnosti Sbutyllithia/TMEDA použitím např. etheru jako rozpouštědla k přípravě alkylovaného piperidinu. Alkylovaný piperidin se pak konvertuje na sloučeninu vynálezu sejmutím chránící skupiny, poté vytvořením karboxamidové vazby na indoylový zbytek, což je doloženo příkladem níže.

Pro sloučeniny vynálezu, které jsou indoly substituované v poloze 3, může být běžně použito reakční schéma uvedené na začátku příkladu 23. Typicky se pak karboxamidová výchozí látka nechá reagovat s anhydridem trifluoroctové kyseliny, čímž se získá trifluoracetylový meziprodukt, který je také sloučenina podle vynálezu. Po reakci s bází se pak vytvořená 3-karboxylová kyselina může nechat reagovat s vhodným aminem k získání dalších sloučenin vynálezu.

«··· ** «

Aplikace a použití

Sloučeniny vynálezu jsou účinné při léčení onemocnění spojených se zánětem. Tím sloučeniny vzorců (1) - (4) nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli jsou používány při výrobě léčivých přípravků pro proíylakční nebo terapeutické léčení savců, včetně lidí, vzhledem k onemocněním charakterizovaným nadměrnou produkcí cytokinů a/nebo nevhodnou nebo neregulovatelnou aktivitou cytokinů na takových buňkách jako jsou kardiomyocyty, kardiofibroblasty a makrofágy.

Sloučeniny vynálezu inhibují produkci cytokinů, např. TNF, IL-1, IL-6 a IL-8, cytokinů, které jsou důležité prozánětlivé složky v mnoha různých onemocněních a syndromech. Tím je inhibice těchto cytokinů prospěšná při regulaci a zmírnění mnoha onemocnění. V tomto popisu jsou uvedeny sloučeniny vynálezu, které inhibují člena rodiny MAP kinas, jenž bývá nazýván p38 MAPK (nebo p38) nebo CSBP nebo SAPK-2. Bylo zjištěno, že aktivace tohoto proteinu reguluje produkci prostanoidů, např. PGE2 a matrix metaloproteináz, např. kolagenázy-3, a provází exacerbaci onemocnění při odezvě na stres způsobené např. léčením lipopolysacharidy nebo cytokiny, např. TNF a IL-1. Proto inhibice aktivity p38, je predikcí schopnosti lékařských přípravků k poskytnutí příznivého účinku při léčení onemocnění, např. onemocnění koronární tepny, městnavého srdečního selhání, kardiomyopatie, myokarditidy, vaskulitidy, restenozy, např. výskyt následující koronární angioplastiky, aterosklerózy, revmatoidní artritidy, revmatoidní spondylitidy, osteoartritidy, dnavé artritidy a jiných artritických stavů, roztroušené sklerózy, syndromu akutní respirační tísně (ARDS), astma, chronického obstruktivního onemocnění plic (COPD), silikózy, pulmonámí sarkózy, sepse, septického šoku, endotoxického šoku, syndromu toxického šoku, srdečního a mozkového selhání (mrtvice), která jsou charakterizovaná ischémií a reperfuzním poraněním, chirurgickými procedurami, např. transplantací a odhojením štěpu, kardiopulmonámím bypassem, štěpem pro bypass koronární artérie, poranění CNS, včetně otevřené a zavřené trauma hlavy, záněty očí, např. konjunktivitida a uveitida, akutní renální selhání, glomerulonefritida, zánětlivé onemocnění střev, např. Crohnova nemoc nebo ulcerativní kolitida, onemocnění štěpu proti hostiteli, onemocnění kostní resorpce podobné osteoporóze, diabetes typ II, pyrézy, psoriázy, kachexie, virového onemocnění, jako např. ty, jež jsou způsobené HIV, CMV, Herpes a mozkové bahenní zimnice, metastázy nádoru a akutní bolest, např. doprovázející zubní chirurgii, dysmenorea a postortopedická chirurgie.

V průběhu několika posledních let bylo zjištěno, že p38 obsahuje MAP kinasu označovanou ρ38α, ρ38β, ρ38γ a ρ38δ. Jiang, Y. et al,J.Biol Chem. (1996) 271: 17920 17926 první publikoval popis ρ38β jako proteinu skládajícího se z 372 aminokyselin úzce příbuzných s p38a. Kumar, S. et al., Biochem. Biophys. Res. Comm. (1997) 235: 533 - 538 a Stein, B. et al., J. Biol. Chem. (1997) 272: 19509-19517 publikoval druhou izoformu ρ38β, ρ38β2 obsahující 364 aminokyselin ze 73% shodných sp38a. Všechny tyto publikace uvádějí doklad o tom, že ρ38β je aktivován prozánětlivými cytokiny a zatížením vnějšími vlivy, ačkoliv druhá publikovaná izoforma ρ38β, ρ38β2, vypadá, že je přednostně exprimována v CNS, srdci a kosterním svalstvu v porovnání s často vyskytující se tkáňovou expresí p38a. Dále se zjistilo, že aktivovaný transkripční faktor-2 (ATF-2) je lepší substrát pro ρ38β2 než pro p38a, čímž poukázal na to, že efekt mechanismu separace může být spojen s těmito formami. Poslední dvě publikace nastolily otázky ve fyziologické úloze ρ38β1, poněvadž nemůže být zjištěna v lidské tkáni a nevykazuje znatelnou aktivitu kinasy se substráty p38a.

Identifikace ρ38γ byla publikována Li, Z., et al., Biochem. Biofys. Res. Comm. (1996) 228: 334-340 a p388 Wangem, X., et al., J. Biol. Chem. (1997) 272: 23668-23674 a Kumarem, S., et al., Biochem. Biofys. Res. Comm. (1997) 235: 533-538. Údaje dávají podnět ktomu, že tyto dvě izoformy p38 (γ a δ) reprezentují výjimečnou podskupinu skupiny MAPK založenou na charakteru jejich tkáňové exprese, utilizaci substrátu, odezvy na přímý a nepřímý stimulans a přecitlivělost na inhibitory kinasy.

Jiangem, Kumarem a Steinem, citovanými výše, jakož i Eyersem, P. A., et al., Chem. and Biol. (1995) 5: 321-328 byly publikovány různé výsledky pokud jde o léčiva zaměřená na skupinu 38 jako mezi p38a a buď putativní ρ38β1 nebo ρ38β2 nebo obě. Wang, Y., et al., J. Biol. Chem. (1998) 273: 21612168 v publikovaném odborném článku předpokládá významnost rozdílných účinků. Jak bylo poznamenáno Wangem, mnoho stimulans, např. infarkt myokardu, vysoký tlak, valvulární onemocnění, virová myokarditida a dilatovaná myopatie srdečního svalstva vede ke zvýšenému srdečnímu zatížení a Zvýšenému mechanickému stresu na kardiomyocyty. Výše uvedené stavy vedou k adaptivní hypertrofícké odezvě, která pokud není regulována, má nesporně negativní následky. Wang cituje dříve publikované studie, které zjistily, že při ošetřování ischemické reperfuze srdce, jsou aktivity p38 MAPK jí/vsovány ve spojitosti s hypertrofíí a

• φφφ « • 0 9

Φ ·

Φ»Φ 0 0 0 0 0 programované smrti buňky. Wang ukazuje v odborném článku, že aktivace aktivity ρ38β má za následek hypertrofii, zatímco aktivace aktivity p38a má za následek apoptózu myocytu. Tím selektivní inhibice aktivity p38a, když je porovnána s aktivitou ρ38β, bude výhodná při léčení stavů spojených se srdečním selháním. Tyto stavy zahrnují městnavé srdeční selhání, kardiomyopatii, myokarditidu, vaskulitidu, vaskulární restenózu, valvulámí onemocnění, stavy spojené s kardiopulmonámím bypassem, bypass koronární artérie, štěpy a cévní štěpy. Dále do té míry, že α-izoforma je toxická v jiných svalových buňkách , α-selektivní inhibitory by mohly být účinné pro stavy spojené s kachexií přisuzované TNF nebo jiným onemocněním, např. karcinomu, infekci nebo autoimunním chorobám.

Sloučeniny popisované zde, které selektivně inhibují aktivitu izoformy p38a jsou účinné pro léčení onemocnění spojených s aktivací p38a zejména těch spojených se srdeční hypertrofii, ischémií nebo jinými stresy z prostředí, např. poškozením oxidací, hyperosmolarity nebo jinými činidly nebo faktory, které aktivují kinasu p38a nebo selhání srdce, např. městnavé srdeční selhání, kardiomyopatii a myokarditidu.

Sloučeniny, které vykazují tuto aktivitu jsou vzorce

kde substituenty R¹, R², R³, Z¹ a Z² jsou definovány v nároku 1.

Způsob aplikace a přípravy sloučenin popsaných zde bude záležet na charakteru stavu, vážnosti onemocnění, konkrétním subjektu, který má být ošetřován a posouzení lékaře; přípravky budou záviset na způsobu aplikace. Ačkoliv jsou tyto sloučeniny malé molekuly, jsou běžně aplikovány perorální aplikací smícháním s vhodnými farmaceutickými excipienty k obdržení tablet, kapslí, sirupů, apod. Vhodné přípravky pro perorální aplikaci mohou také zahrnovat minoritní složky, např. pufry, ochucovadla , apod. Typicky bude množství aktivní složky v přípravcích v rozmezí 5 % - 95 % z celkového přípravku, ale je dovoleno široké rozpětí v závislosti na nosiči. Vhodné nosiče zahrnují sacharózu, pektin, stearát hořečnatý, laktosu, arašídový olej, olivový olej, vodu, apod.

Sloučeniny vynálezu mohou také být aplikovány pomocí vkládaných čípků nebo jiných transmukózních přísad. Typicky takové přípravky budou zahrnovat excipienty, které podporují průchod sloučeniny přes sliznici, např. farmaceuticky přijatelné detergenty.

Sloučeniny mohou být také aplikovány místně, pro místní onemocnění, např. psoriázu nebo v přípravcích zaměřených na proniknutí skrz pokožku. V těchto způsobech se používá pleťová vody, krémy, masti, apod., které mohou být připraveny známými způsoby.

Sloučeniny mohou být také aplikovány injekcí, včetně intravenózní, intramuskulární, subkutánní nebo intraperitoneální injekce. Typické přípravky pro takové použití jsou tekuté preparáty v izotonických nosičích, např. v Hanko vě roztoku nebo v fyziologickém roztoku.

Jiné přípravky zahrnují nazální spraye, lipozomální přípravky, pomalu uvolňující se přípravky, apod., jak je známo z dosavadního stavu techniky.

Může být používáno jakékoliv vhodné vytváření. Stručný přehled známých způsobů vytváření přípravků je uvedeno v Remingtonů Pharmaceutical Sciences, poslední vydání, Mack Publishing Company, Easton, PA. Odkazy na tento stručný přehled jsou běžnou záležitostí.

Dávkování sloučenin vynálezu bude záležet na počtu faktorů, které budou u každého pacienta různé. Nicméně denní perorální dávka se obecně pohybuje v rozmezí 0,001 - 100 mg/kg celkové tělesné váhy, výhodně 0,1 - 50 mg/kg a výhodněji okolo 0,01 mg/kg - 10 mg/kg. Nicméně dávkovači režim bude různý v závislosti na onemocnění, které je ošetřováno a na posouzení lékaře.

Ačkoliv, jak je uvedeno výše, mohou sloučeniny vynálezu být používány u lidí, jsou také vhodné pro veterinární použití při ošetřování zvířecích subjektů.

Následující příklady jsou uvedeny pro ilustraci a nemají nikterak limitovat rozsah vynálezu.

Příklady 1 - 3 ilustrují reakční schéma 1:

• 9

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava 4-BOC-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamidu

BOC

Benzimidazol-5-karboxylová kyselina (3,25 g, 20 mmol) se nechá reagovat s 2,52 g (20 mmol) diizopropylkarbodiimidu v suchém DMF při pokojové teplotě po dobu 15 minut. Do této reakční směsi se přidá 3,75 g (20 mmol) /-butyl-1-piperazinkarboxylátu a směs se míchá po dobu 18 hodin. Směs se nalije do vody a extrahuje methylenchloridem (3x100 ml). Spojené extrakty se znovu promyjí vodou, solankou a suší nad MgSO4. Po odstranění rozpouštědla ve vakuu se zbytek chromatografuje na sloupci silikagelu mobilní fází CHCI3-Methanol (gradient, methanol 0 až 5 %) , čímž se získá 5,69 g (86 %) produktu. ¹ H-NMR (DMSO d₆): s 8,3 (1H); m 7,7-7,6 (2H), m 7,2-7,3 (1H), m 3,6-3,3 (8H) s 1,4 (9H); MS (ESI) m/e 330 (m⁺).

Příklad 2

Příprava piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamidu

Ó

Αχ

A-BOC-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamid (5,6 g) se míchá v 20 ml 4 molární HCl-dioxan po dobu 1 hodiny. Dioxan se odstraní za sníženého tlaku, čímž se získá hydrochloridová sůl v kvantitativním výtěžku. Ta se použije pro alkylaci bez dalšího čištění.

♦«·· « 9 9 9 *· 9

99 » 9 99 9 9 99

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

999 99 999 99 999

Příklad 3

Příprava 4-(2,6-difluorbenzyl)-piperazinyl-benzymidazol-5-karboxamidu

A, K piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamidu (0,186 g, 0,5 mmol) v 5 ml DMF se přidá 0,101 g (1 mmol) triethylaminu a míchá se po dobu 15 minut při pokojové teplotě. Do této reakční směsi se přidá 0,104 g 2,6-difluorbenzylbromidu a směs se míchá po dobu 20 hodin. Ta se nalije do vody a extrahuje methylenchloridem (3x50 ml). Spojené extrakty se následně promyjí solankou, vodou a suší se nad MgSCL. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se chromatografuje na silikagelu mobilní fází chloroformmethanol (0 až 5% methanol, gradient). Odpařením požadované frakce získáme 48,9 mg požadovaného produktu; MS (ESI) m/e 356 (M⁺)·

B. Postupem popsaným v odstavci A se připraví následující sloučeniny:

Příprava	Substitucí za 2,6-difluorobenzylbromid
4-(2,3-difluorbenzyl)-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamid MS (ESI) m/e 356 (M+)	2,3-difluorbenzyIbromid
4-(3,5-difluorbenzyI)-piperazinyl-benzimidazoI-5-karboxamid MS (ESI) m/e 356 (M+)	3,5-difluorbenzylbromid
4-(3-chlorbenzyl)-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamid MS (ESI) m/e 354 (M+)	3-chlorbenzylbromid
4-(4-karboxymethylbenzyl)-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxannd MS (ESI) m/e 378 (M+)	methyl-4-(brommethyl)-benzoát
4-(4-methoxybenzyl)-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamid MS (ESI) m/e 350 (M+)	4-methoxybenzylchlorid
4-(4-trifluormethoxybenzyl)-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamid MS (ESI) m/e 404 (M+)	4-(4-trifluormethoxy)-benzylbromid
4-(4-methylbenzyl)-piperazinyl- benzimidazol-5-karboxamid MS (ESI) m/e 334 (M+)	4-methyIbenzylbromid
4-(2,4-dichlorbenzoyl)-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamid MS	2,4-dichlorbenzoylchlorid

φφ

(ESI) m/e 403 (M)
4-(3,4-dichlorbenzoyl)-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamidMS (ESI) m/e 403 (Mj	3,4-dichlorbenzoylchlorid
4-[trans-3-(trifluonnethyl)-cinnamoyl]-piperazinyl-benzimidazol-5- karboxamid MS (ESI) me 428 (Mj	trans-3-(trifluormethyl)-cinnamoyl chlorid
4-(4-chlorbenzoyl)-piperazinyl-benzimidazoI-5-karboxamidMS (ESI) m/e 369 (Mj	4-chlorbenzoyl chlorid
4-benzoylpiperazin-benzimidazol-5-karboxamidMS (ESI) m/e 334 (Mj	benzoylchlorid
4-(2-trifluonnethylbenzoyl)-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamid MS (ESI) m/e 402 (Mj	2-(trifluormethyl)-benzoylchlorid
4-(4-methxybenzoyl)-piperamyl-benzimidazol-5-karboxamidMS (ESI) m/e 364 (Mj	4-methoxybenozylchlorid

Příklad 4 ilustruje reakční schéma 2:

Příklad 4

Příprava 4-(3,4-dichlorfenyl)-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamidu

A. Benzímidazol-5-karboxylová kyselina (1 mmol, 162 mg) se rozpustí v 5 ml suchého DMF a nechá reagovat s l-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl)karbodiimidhydrochloridem po dobu 15 minut. Přidá se l-(3,4-dichlorfenyl)-piperazin, 1 mmol (231 mg) a následně 10 mg DMAP. Směs se míchá po dobu 20 hodin při pokojové teplotě. Reakční směs se nalije do vody a extrahuje methylenchloridem (3x 50 ml). Spojené extrakty se promyjí solankou, vodou a suší se nad MgSO4. Po odpaření rozpouštědla se zbytek chromatografuje na silikagelu mobilní fází chloroform-methanol (gradient 0-5 % methanolu). Odpařením požadovaných frakcí získáme 150 mg (40 %) požadované sloučeniny; MS (ESI) m/e 375 (M⁴).

B.

Postupem z odstavce A se připraví následující sloučeniny:

• 4 44

4

4 • ♦

4

4

4

Příprava	Substitucí za 1-(3,4- dichlorfenyl)piperazin
4-(4-chlorbenzhydryl)-piperazinyl-benzimidazol-5karboxamid MS (ESI) m/e 431 (M+)	1 -(4-chlorbenzhydryl)-piperazin
4-trans-1 -cinnamylpiperazinyl-benzimidazol-5 karboxamid MS (ESI) m/e 346 (M+)	trans-1 -cinnamylpiperazin
4-[bis(4-fluorfenyl)-methyl]-piperazinyl- benzimidazol-5-karboxamid MS (ESI) m/e 432 (M+)	l-bis(4-fluorfenyl)-methylpiperazin
4-(4-chlorbenzyl)-piperazinyl-benzimidazol-5karboxamid MS (ESI) m/e 354 (M+)	1 -(4-chlorbenzyl)-piperazin
4-(2-chIorbenzyl)-piperazinyl-benzimidazol-5karboxamid MS (ESI) m/e 354 (M+)	l-(2-chlorbenzyl)-piperazin
4-benzylpiperazinyl-benzimidazol-5-karboxamid MS (ESI) m/e 320 (M+)	1-benzyl piperazin

Příklad 5 ilustruje reakční schéma 3;

Příklad 5

A. Příprava 4-(4-methylthiobenzyl)-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamidu

H

Směs 4-(methylthio)-benzaldehydu, 305 mg (2 mmol) a TV-BOC-piperazinu, 372 mg (2 mmol) se míchá v suchém methanolu po dobu 30 minut. Do této směsi se přidá 1,6 g tetrahydroboritanu zakotveného na polymeru (2,5 mmol/g, na Amberlitu, IRA-400, Aldrich) a směs se míchá po dobu 24 hodin. Polymer se odstraní filtrací a odpařením rozpouštědla získáme 4-BOC-l-(4-methylthio)-benzylpiperazin v kvantitativním výtěžku. MS (ESI) m/e 322, (M⁺).

4-BOC-l-(4-methylthio)-benzylpiperazin v 10 ml 1:1 TFA/methylenchloridu se míchá po dobu 1 hodiny při pokojové teplotě. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu a zbytek se použije bez dalšího čištění pro kuplování s benzimidazol-5- karboxylovou kyselinou.

9

Benzimidazol-5-karboxylová kyselina (2 mmol, 324 mg) v 15 ml suchého DMF se nechá reagovat s 2 mmol (382 mg) EDAC při pokojové teplotě po dobu 15 minut. Přidá se výše popsaný l-(4-methylthio)-benzylpiperazin jako roztok v DMF, a poté 505 mg (5 mmol) TEA. Směs se míchá po dobu 20 hodin a nalije se do vody a extrahuje methylenchloridem (3x 50 ml). Spojené extrakty se promyjí solankou, vodou a suší se nad MgSOzt. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se chromatografuje. Odpařením požadovaných frakcí získáme požadovanou sloučeninu ; MS (ESI) ml 366 (M⁺).

Tímto postupem se připraví následující sloučeniny:

Příprava	Substitucí za 4-(methylthio)- benzaldehyd
4- (3,4,5-trimethoxybenzyl)-piperazynyl-benzimidazol- 5- karboxamid MS (ESI) m/e 410 (M+)	3,4,5-methoxybenzaldehyd
4-(4-diethylaminobenzyl)-piperazinyl-benzimidazol-5karboxamid MS (ESI) m/e 391 (M)	4-diethylaminobenzaldehyd
4-(bifenylmethyl)-piperazinyl-benzimidazol-5karboxamid MS (ESI) m/e 396 (M+)	4-bifenylkarboxaldehyd
4-(4-fenoxybenzyl)-piperazinyl-benzimidazol-5karboxamid MS (ESI) m/e 412 (M+)	4-fenoxybenzaldehyd

B. Příprava 4-benzyl-piperidinyl-benzimidazol-5-karboxamidu

Benzimidazol-5-karboxylová kyselina (1,62 g, 10 mmol) se nechá reagovat s EDAC (1,92 g, 10 mmol) v 40 ml suchého DMF při pokojové teplotě po dobu 15 minut. Do reakční směsi se přidá 4-benzylpiperidin (1,75 g, 10 mmol) a DMAP ( 20 mg, katalyzátor) a směs se míchá při pokojové teplotě po dobu 20 hodin. Nalije se do vody a extrahuje methylenchloridem (3x100 ml). Spojené extrakty se promyjí vodou, solankou a znovu vodou. Extrakt se suší nad MgSCú a odpaří. Zbytek se chromatografuje na sloupci silikagelu chloroform-methanolem (0 až 5% methanol). Odpařením požadovaných frakcí

999 9 9 9 9 9 9 ·

9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

999 99 999 99 9 se získá po rekrystalizací z ethylacetát-hexanu 1,5 g (47 %) produktu. *HNMR (CDC1₃): δ= 7,8 (s, 1H); 7,1-7,3 (m, 8H); 4,8-4,7 (široký m, 1H), 3,7- 3,9 (široký m, 1H); 3,1-2,7 (široký m, 2H); 2,55 (d, 2H); 2,0-1,1 (m, 5H), MS (ESI) m/e 319 (M⁺), 318 (M⁺-H).

Příklad 6

Provedení přípravy dalších benzimidazolpiperidinylů Obecné reakční schéma je v tomto příkladě následující:

a) Kyselina dusičná/kyselina sírová, 100°C, 1 h.

b) Methanol, 10% PdC, kyselina mravenčí, 1-3 h.

c) 90% vodná kyselina mravenčí, reflux, 1,5 h.

d) Benzylpiperidin, EADOHC1, DMAP, DMF.

2-methoxy-3,4-dinitrobenzoová kyselina:

4-Nitro-2-methoxybenzoová kyselina, 3,09 g, se přidá do 20 ml kyseliny dusičné:

kyseliny sírové 1: 1, při teplotě 0 °C. Poté se reakční směs zahřívá při 100 °C po dobu 30 minut. Zchladí se na pokojovou teplotu a přelije do 200 ml ledové vody. Vodná vrstva se extrahuje ethylacetátem a promyje nasyc. chloridem sodným, suší nad bezvodým síranem sodným a zakoncentruje do vzniku žluté pevné látky. Tento materiál se chromatografií na sloupci silikagelu použitím ethylacetát/hexan/methanol/kyseliny octové 5/5/1/0,1. Získaná žlutá pevná látka se použije v následujícím kroku. EIMS M⁺ 242 (Exp, 242), NMR, dé DMSO: s (1H) 8,5, s (1H) 7,95, s (3H) 4,05.

2-methoxy-3,4-diaminobenzoová kyselina:

2-methoxy-3,4-dinitrobenzoová kyselina (1,0 g) se rozpustí v methanolu (50 ml) a nechá se působit se 100 mg 10% paladia na aktivním uhlí. Reakční směs se přečistí dusíkem a umístí do ledové lázně. Působením 5 ml kyseliny mravenčí dojde k bouřlivému šumění, které se potlačí dalším chlazením. Reakční směs se zfiltruje přes Celit a koncentruje do vzniku snědé pevné látky. (Během skladování dochází k rychlému odbarvení) EIMS M⁺ 182, Exp, 182.

6-methoxy-5 -benzimidazolkarboxylová kyselina;

2-Methoxy-3,4-diaminobenzoová kyselina, (0,5 g) se rozpustí v 10 ml 90% vodné kyseliny mravenčí. Směs se uvede do refluxu, kde se udržuje po dobu 90 minut. Zchladí se na pokojovou teplotu, rozpouštědlo se odstraní pod tlakem, čímž se získá tmavá pevná látka. EIMS M⁺192, Exp. 192,

6-methoxy-(4-benzylpiperidinyl)benzimidazol-5-karboxamid:

0’ h₃c<

>

6-Methoxy-5-benzimidazolkarboxylová kyselina (1 ekvivalent) se nechá působit s 1,1 ekvivalentem EDAC*HC1 a s 1 ekvivalentem 4-benzylpiperidinu v přítomnosti katalytického množství DMAP v DMF/DCM 1:1 po dobu 3-6 hodin. Poté se reakční směs koncentruje a převede do ethylacetátu. Po promytí 5% vodným roztokem uhličitanu sodného a roztokem saturovaného chloridu sodného, se organická vrstva suší nad bezvodým síranem sodným a zakoncentruje, čímž se získá surová látka, která se čistí chromatografu na sloupci silikagelu. M⁺ 349, Exp. 349.

6-chlor-(4-benzylpiperidinyl)benzimidazol-5-karboxamid:

cr se připraví obdobně. MH 353, Exp. 353.

Příklad 7

A-propylace 4-benzyl-piperidinyl-benzimidazol-5-karboxamidu

K 4-(4-benzyl)-piperidinyl-benzimidazol-5-karboxamidu (318 mg, 1 mmol) v 20 ml acetonu se přidá KOH (pevný, 280 mg, 5 mmol), poté 2-jodpropan (1 g ~ 6 mmol) a směs se nechá pod refluxem po dobu 20 hodin. Aceton se odstraní ve vakuu a zbytek se extrahuje vodou s methylenchloridem (3x50 ml). Extrakt se suší, odpaří a zbytek se chromatografuje na silikagelu s CHClj-Methanolem (0 až 3 % methanol). MS (ESI) m/e 360 (M⁺). HPLC: (Vydac C 18 kolona, 5 až 40 % acetonitril/voda obsahující 0,1 % TFA) dva píky ukazují oba izomery.

Příklad 8

Příprava 4-benzylpiperidinyl-indol-5-karboxamidu rO

O· ···· · 99 9 ·· < ·· · · ·· · ·

9 0 9 9 9 9

9 0 9 9 9 9 9

900 · ·· ««· ··

Indol-5-karboxylová kyselina (1,61 g, 10 mmol) se nechá reagovat s EDAC (1,92 g, 10 mmol) v 40 ml suchého DMF po dobu 15 minut. Přidá se 4-benzylpiperidin (1,75 g, 10 mmol), poté DMAP (20 mg, katalyzátor) a reakční směs se míchá po dobu 20 hodin. Směs se nalije do vody a extrahuje methýlenchloridem (3x100 ml). Spojené extrakty se promyjí zředěnou chlorovodíkovou kyselinou, nasyc. hydrogenuhličitanem sodným a vodou a suší se nad MgSCU. Po odpaření rozpouštědla se zbytek chromatografuje s methylenchlorid-methanolem (gradient 0 až 2 % méthanolu), čímž se získá 1,60 g (50 %) produktu po rekrystalizaci z ether-hexanu. MS (ESI) m/e 318 (M⁺), (317⁺-H),’HNMR (CDC1₃) δ=8,5 (s, IH); 7,7 (s, IH); 7,4-7,15 (m, 8H); 6,8 (s, IH); 4,8-4,6 (br, m, 1 H); 4,13,9 9 (br, m, IH); 3,1-2,7 (br, m, 2H); 2,6 (d, 2H); 1,9-1,7 (br, m, 3H); 1,4-1,2 (br, m, 2H).

Příklad 9

Příprava 4-benzylpiperidinyl-1 -(2-propyl)-indol-5-karboxamidu

Směs 4-benzylpiperidinyl-benzimidazol-5-karboxamidu (318 mg, 1 mmol), pevného KOH (280 mg, 5 mmol) a 2-jodpropanu (1 g, 6 mmol) se refluxuje v 20 ml acetonu po dobu 20 hodin. Po odstranění acetonu ve vakuu se zbytek extrahuje z vody s methýlenchloridem (3x50 ml). Spojené extrakty se suší, odpaří a chromatografují, čímž se získá 180 mg (50 %) požadovaného produktu.’HNMR (CDC1₃): δ=7,7 (s, IH); 7,4-7,1 (m, 7H); 4,8-4,6 (m, IH); 3,0-2,7 (br, m, 4H); 2,6 (d, 2H); 1,8-1,45 (m, 3H); 1,5 (d, 6H); 1,3 1,1 (m, 2H), MS (ESI) m/e 360 (M).

····

• · · · · t · • · · · · • ·· «·· ·· ·

Příklad 10

Příprava 4-(4-chlorbenzyl)-piperazinyl-l-(2-propyl)-indol-5-karboxamidu

K 4-(4-chlorbenzyl)-piperazinyl-indol-5-karboxamidu (420 mg, 1,32 mmol) v acetonu se přidá pevný KOH (280 mg, 5 mmol) a poté 2-jodpropan (1 g, 6 mmol) a směs se refluxuje za stálého míchání po dobu 20 hodin. Aceton se odstraní ve vakuu a zbytek se extrahuje vodou za použití methylenchloridu. Extrakt se suší a odpaří a zbytek se chromatografuje na sloupci silikágelu za použití ethylacetát-hexanu (gradient 0 až 25 % ethylacetátu) a rekrystalizuje z ether-hexanu, čímž se získá 300 mg produktu. ¹NMR (CDCI3): δ = 7,6 (s, 1H); 7,3-7,1 (m, 6H); 6,5 (s, 1H); 4,65-4,55 (m, 1H); 3,8-3,5 (m, 4H); 3,4 (s, 2H); 2,4-2,5 (s, 4H); 1,5 (d, 6H), MS (ESI) m/e 395 (M+).

Příklad 11 o

Příprava dalších analogu

Postupem z příkladu 8 se připraví následující:

Příprava	Postupem z příkladu 8, ale substitucí za indol-5- karboxylovou kyselinu
4-benzylpiperidinyl-indol-6-karboxamid MS (ESI) m/e 318 (M+), (317+-H)	IndoI-6-karboxylová kyselina
4-benzylpiperidinyl-benzotriazol-5-karboxamid MS (ESI) m/e 320 (M+), (319+-H)	Benzotriazol-5-karboxylová kaselina

Postupem z příkladu 10 se alkylují např. tyto sloučeniny

Příprava	Postupem z příkladu 11, ale substitucí za 4- chlorobenzyI-piperidynyI-indol-5-karboxamid
4-benzyl-piperidiny 1-1 -(2-propyl)-indol-6karboxamid MS (ESI) m/e 360 (M +)	4-benzyl-piperidinyl-indol-6-karboxamid
4-benzyl-piperidinyl-1 -(2-propyl)-benzotriazol-5- karboxamid	4-benzyl-piperidinyl-benztriazol-5-karboxamid

Příklad 12

Příprava 3-chlorbenzyl-piperazinyl-7V-benzyl-benzimidazol-5- a 6-karboxamidů

A. Tento odstavec popisuje postup přípravy TV-benzylových derivátů sloučenin vynálezu; následující odstavce popisují alkylaci s dalšími částmi.

3-Chlorbenzyl-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamid (0,12 g, 0,33 mmol) a benzylbromid (0,058 g, 0,33 mmol) v 15 ml DMF se smíchají s K2CO3 (0,09 g, 0,66 mmol). Směs se míchá při pokojové teplotě přes noc a poté se zahřívá na 45 °C po dobu 3 hodin. Přidá se ethylacetát a promyje vodou. Organická vrstva se odpaří a izomery se separují na silikagelu sloupcovou chromatografií použitím 5% methanolu v ethylacetátu. Získá se izomer a (70 mg, 48 %), MS (ESI) m/e 444 (M⁺) a izomer b (40 mg, 27 %), MS (ESI) m/e 444 (M⁺).

Podobně se reakcí 6-karboxamidu získá odpovídající sloučenina, kde substituent R² je benzyl.

B. 3-Chlorbenzyl-piperazinyl-7V-(2-propyl)-benzimidazol-5- a 6-karboxamidy

3-Chlorbenzyl-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamid se alkyluje substitucí 2jodpropanu za benzylbromid v odstavci A. Izomery se separují chromatografií za stejných podmínek. Izomer a, MS (ESI) m/e 396 (M+); izomer b, MS (ESI) m/e 396 (M+).

Podobně se působením 6-karboxamidu získá odpovídající sloučenina, kde substituent R² je 2-propyl.

C. 3-Chlorbenzyl-piperazinyl-JV-methyl-benzimidazol-5- a 6-karboxamidy

3-Chlorbenzyl-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamid se alkyluje substitucí jodmethanu za benzylbromid v postupu z odstavce A. Izomery se separují na silikagelu sloupcovou chromatografií použitím 50 % acetonu v acetonitrilu jako mobilní fáze. Izomer a, MS (ESI) m/e 368 (M+), izomer b, MS (ESI) m/e 368 (M+).

Podobně se působením 6-karboxamidu získá odpovídající sloučenina, kde substituent R² je methyl.

Podobně se připraví 4-benzyl-piperidinyl-(l-methyl)-indol-5-karboxamid (MS (ESI) m/e 332 (M+)) z 4-benzyl-piperidinyl-indol-5-karboxamidu.

Podobně se reakcí 6-karboxamidu získá odpovídající sloučenina, kde substituent R² je methyl.

D. 3-Chlorbenzyl-piperazinyl-JV-ethyl-benzimidazol-5- a 6-karboxamidy

3-Chlorbenzyl-piperazinyl-benzimidazol-5-karboxamid se alkyluje substitucí jodethanu za benzylbromid z odstavce A. Izomer a, MS (ESI) m/e 382 (M⁺); izomer b, MS (ESI) m/e 382 (Ml.

Podobně se působením 6-karboxamidu získá odpovídající sloučenina, kde

A substituent R je ethyl.

Podobně se připraví 4-benzyl-piperidinyl-(l-ethyl)-indol-5-karboxamid (MS (ESI) m/e 346 (M-)) z 4-benzyl-piperidinyl-indol-5-karboxamidu.

9 9 9 9 9 · 999

Podobně se působením 6-karboxamidu získá odpovídající sloučenina, kde substituent R² je ethyl.

Příklad 13

Příprava 4-(4-chlorbenzyl)-piperidinyl-indol-5-karboxamidu

Tento příklad ilustruje reakční schéma 5.

A. Příprava A-BOC-4-(4-chlorbenzylen)-piperidinu ,ci

K A-BOC-4-piperidonu (2,0 g; 10 mmol) se přidá diethyl-4-chlorbenzylfosfonát (2,6 g; 10 mmol) v suchém THF, dále se přidá hydrid sodný (400 mg, 60% disperze v minerálním oleji; 10 mmol) a směs se refluxuje po dobu tří hodin. THF se odstraní ve vakuu a zbytek se extrahuje vodou s methylenchloridem. Extrakt se suší nad MgSCL, odpaří se a zbytek se chromatografuje na silikagelu, čímž se získá 0,615 g požadovaného produktu. 'HNMR (CDC1₃): δ=7,3 (d, 2H); 7,1 (d, 2H); 6,3 (s, 1H); 3,55-3,50 (m, 2H); 3,45-3,35 (m, 2H); 2,45-2,35 (m, 2H); 2,30-2,25 (m, 2H); 1,25 (s, 9H), EIMS: 307 (M⁺), 251 (M⁺- C₃H₈).

B. Spojení 4-chlorbenzylen- piperidinu s indol-5-karboxylovou kyselinou

Výše popsanému V-BOC-4-(4-chlorbenzylen-piperidinu) se sejme chránící skupina mícháním v 20 ml 1:1 dichlormethan-trifluoroctové kyselině po dobu 1 hodiny. Poté se odpaří a suší ve vakuu po dobu 1 hodiny, čímž se odstraní veškerá trifluoroctová kyselina. Znovu se rozpustí v 15 ml dichlormethanu a TFA sůl se neutralizuje přídavkem mírného přebytku triethylaminu. Roztok A.

Indol-5-karboxylová kyselina 0,32 g (2 mmol) se nechá reagovat s 0,383 g EDAC v 30 ml suchého dichlormethanu po dobu 15 minut. Do tohoto roztoku se přidá roztok methylenchloridu v 4-chlorbenzylen-piperidinu (roztok A) . Poté se přidá 10 mg DMAP. Směs se míchá po dobu 20 hodin. Směs se promyje vodou, 2N HC1, 5% uhličitanem sodným a opět vodou. Organický roztok se suší, odpaří a zbytek se chromatografuje na silikagelu mobilní fází ethylacetát-hexan (1: 4). Výtěžek: 260 mg (37 %). EIMS: 350 (M⁺), 315 (M⁺-C1) ^!HNMR (CDC1₃) : δ = 8,4 (s, 1H); 7,7 (s, 1H); 7,3-7,0 (m, 7H); 6,5 (s, 1H); 6,25 (s, 1H); 3,8-3,0 (m, br, 4H); 2,6-2,20 (m, br, 4H).

C. Hydrogenace 4-(4-chlorbenzylen)-piperidin- indol-5-karboxamidu

4-(4-Chlorbenzylen)-piperidin-indol-5-karboxamid (240 mg, 0,68 mmol) se rozpustí v 40 ml THF, přidá se Pd/C (25 mg) a směs se hydrogenuje (1 atm) po dobu 20 hodin za rychlého míchání. Katalyzátor se odstraní filtrací přes Celit a organický roztok se odpaří, zbytek se rekrystalizuje z methylenchlorid/hexanu. Kvantitativní výtěžek. EIMS: 352 (M⁺), 351 (M⁺-H).

Příklad 14

Obecným postupem z příkladu 13 se připraví následující:

Příprava	Substitucí za 4-chlorobenzylpiperidin
4-(3-chlorbenzyl)-piperidinyl-indol-5-karboxamid MS (ESI) m/e 353 (M+)	3-chlorbenzylpiperidin
4-(2-chlorbenzyl)-piperidÍnyl-indol-5-karboxamid MS (ESI) m/e 353 (M+)	2-chlorbenzylpiperidin

Příklad 15

Příprava czs-2-methyl-4-benzylpiperidin-1 -yl-indol-5-karboxamidu

A. Směs 4-benzylpiperidinu (3,52 ml, 20,0 mmol) a di-férř-butyl-dikarbonátu (5,45 g, 25,0 mmol) ve 100 ml THF se refluxuje po dobu 20 hodin. Po zchlazení na pokojovou teplotu se reakční směs nalije do vody a extrahuje ethylacetátem (2 x 100 ml). Spojené organické extrakty se promyjí vody a solankou. Extrakt se suší nad Na₂SO4 a odpaří. Zbytek se chromatografuje na sloupci silikagelu 10% ethylacetát-hexanem. Odpařením požadovaných frakcí se získá 5,02 g (91 %) produktu ve formě oleje. MS (ESI) m/e 275 (M⁺).

B. Směs l-BOC-4-benzylpiperidinu (0,825 g, 3,0 mmol) a Ν,Ν,Ν',Ν',tetramethylethylendiaminu (TMEDA) (0,59 ml, 3,9 mmol) v 6 ml ethanolu se zchladí na teplotu -78 °C pod argonem. 1,3 M roztok s-BuLi v cyklohexanu (3,0 ml, 3,9 mmol) se přidá po kapkách. Poté se reakční směs míchá při -20 °C po dobu 30 minut a zchladí zpět

na teplotu -78 °C. Přidá se methyljodid (0,28 ml, 4,5 mmol) a reakční směs se míchá při 78 °C po dobu 5 minut. Odstraní se chladící lázeň a míchá se další 3 minuty. Reakční směs se nalije do vody a extrahuje ethylacetátem (2 x 25 ml). Spojené organické extrakty se promyjí vodou a solankou. Extrakt se suší nad Na₂SO4 a odpaří, čímž se získá 0,58 g (67 %) oleje, který se nanese na TLC (silikagel, 10% ethyl acetát-hexan). Tato látka se přímo použije v následujícím kroku. MS (ESI) m/e 289 (M⁺).

C. Do roztoku l-BOC-2-methyl-4-benzylpiperidinu (0,29 g, 1,0 mmol) v 5 ml dichlormethanu se přidá trifluoroctová kyselina (TFA) (0,5 ml). Po míchání při pokojové teplotě po dobu 10 hodin se reakční směs odpaří ve vakuu a dvakrát azeotropuje s dichlormethanem a dvakrát s hexanem. Zbytek se rozpustí v 5 ml dichlormethanu a přidá se diizopropylethylamin (1,6 ml, 10 mmol). Směs 5-indolkarboxylové kyseliny (0,19 g, 1,2 mmol) a EDAC (0,23 g, 1,2 mmol) se rozpustí v 15 ml dichlormethanu v separovaných baňkách a míchá po dobu 5 minut při pokojové teplotě. Do této reakční směsi se přidá první roztok a výsledná směs se míchá po dobu 20 hodin při pokojové teplotě. Reakční směs se nalije do vody a extrahuje ethylacetátem (2 x 50 ml). Spojené organické extrakty se promyjí vodou a solankou. Extrakt se suší nad Na₂SO4 a odpaří. Zbytek se chromatografuje na sloupci silikagelu s 1% methanol-dichlormethanem. Odpařením požadovaných frakcí se získá 0,18 g (54 %) olejového produktu.

Při použití níže popsaného testu má výsledná sloučenina IC₅o=28O nM.

Příklad 16

Příprava 4-chlor-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid a 6-chlor-(4benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamidu

A. Syntéza indolu byla provedena podle postupu Gassman, P.G. A Am. Chem. Soc. (1974) 96: 5495-5507. Do roztoku 2,0 g (10,8 mmol) 4-amino-2-chlormethylbenzoátu v 30 ml CH₂C1₂ při teplotě -60 °C se přidá 1,2 g (10,8 mmol) Z-butylchlornan v 20 ml

CH2CI2. Po 10 minutách se přidá 10,8 mmol methylthioacetaldehyddimethylacetalu v 10 ml CH2CI2 a míchá se při teplotě -60 °C po dobu 1 hodiny. Následně se přidá 10,8 mmol Et₃N v 10 ml CH2CI2 a roztok se nechá ohřát na pokojovou teplotu. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se rozpustí v 30 ml CCI4, přidá se 5 ml Et₃N a směs se refluxuje po dobu 4 hodin. Rozpouštědlo se odstraní a zbytek se rozpustí v 50 ml etheru. Cyklizace acetalu na indol se docílí mícháním tohoto roztoku po dobu 3 hodin s 20 ml 2N HCI. Etherová vrstva se promyje nasyceným NaHCO₃, suší, zfiltruje a odpaří. Izomerické indoly se separují kolonovou chromarografií na silikagelu. Struktury izomerů byly identifikovány NMR spektroskopií. Izomer a: 5-karboxymethyl-4-chlor-3-thiomethylindol, ’H NMR (CDC1₃), δ 2,35 (s, 3H), 3,95 (s, 3H), 7,32 (s, 1H), 7,42 (s, 1H), 8,33 (s, 1H), 8,61 (s, 1H). Izomer b: 5-karboxymethyl-6-chlor-3-thiomethylindol, ^!H NMR (CDC1₃) δ 2,42 (s, 3H), 3,97 (s, 3H), 7,20 (s, 1H), 7,25 (d, 1H), 7,71 (d, 1H), 8,58 (s, 1H).

Roztok 100 mg 5-karboxymethyl-4-chlor-3-thiomethylindolu (izomer a) v 10 ml ethanolu se ponechá s W-2 Raneyovým niklem, dokud dithiomethylace není kompletní. Izolovaný ester indolu se ponechá s NaOH v methanol:vodě (1: 1), a tím se izoluje 60 mg 4-chlorindol-5-karboxylové kyseliny jako bílé pevné látky. *H NMR (DMSO-dfí) δ d 6,61 (s, 1H), 7,41 (d, 1H), 7,52 (s, 1 H), 7,62 (d, 1H), 11,62 (s, 1H). Do roztoku 50 mg (0,25 mmol) výše uvedené indolové kyseliny v 10 ml DMF se přidá 50 mg (0,28 mmol) 4-benzylpiperidinu a 60 mg (0,28 mmol) EDAC. Reakční směs se míchá přes noc, zředí se ethylacetátem a promyje vodou. Organická vrstva se suší, zfiltruje a odpařuje do vzniku bílé pevné látky. Ta se čistí chromatografií na sloupci silikagelu, poté následuje krystalizace, čímž se získá 50 mg of 4-chlor-5-(4-benzylpiperidinyl)-indolkarboxamidu jako bílé pevné látky. MS (M⁺ 352).

Izomer b se převede na 6-chlorindol-5-karboxylovou kyselinu použitím stejného výše popsaného reakčního postupu a spojí se s 4-benzylpiperidinem, čímž se získá 6-chlor-5-(4-benzylpiperidinyl)-indolkarboxamid jako bílá pevná látka. MS (M⁺ 352).

B. Způsobem z odstavce A se připraví 4-chlor-(4-(4-fluorbenzyl)piperidinyl)indol-5karboxamid a 6-chlor-(4-(4-fluorbenzyl)piperidinyl)indol-5-karboxamid.

Příklad 17

Odpovídající deriváty ó-piperidinylindolt)

Sloučeniny podobné sloučeninám z odstavce A a B z Příkladu 16, ve kterých je ale piperidinylový substituent v poloze 6, se syntetizují následovně:

a) Methanol, thionylchlorid, reflux

b)

i) /V-chlorsukcinimid, DCM, methylthioacetaldehyddimethylacetal, triethylamin, reflux ii) CHCI3, reflux iii) HC1

c) Raneyův nikl, ethanol

d) Methanol, hydroxid sodný, reflux

e) Benzylpiperidin, EDAOHC1, DMAP, DMF/DCM.

í) Aceton, hydroxid draselný, nikotinoylchlorid.

Specificky se tímto způsobem připraví následující sloučeniny:

4-benzylpiperidinyl-5-chlorindol-6-karboxamid:

• 4

MH⁺351, exp 352;

4-benzylpiperidinyl-7-chlorindol-6-karboxamid:

MH⁺ 351, exp 352;

l-nikotinoyl-4-benzylpiperidinyl-7-chlorindol-6-karboxamid:

MH+ 457, exp 457;

l-nikotinoyl-3-(2-dimethylamino)ethylaminokarbonyl-4-benzylpiperidinyl-7chlorindol karboxamid:

/

MH+571, exp 571.

(Pro adici substituentů do poloh 1 a 3 viz. příklady 19-21)

Příklad 18

Příprava 4-methoxy-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamidu a 6-methoxy-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamidu

OCH 3

O'

HaCO

Příprava 4-methoxyindolu a 6-methoxyindol-5-karboxylových kyselin.

OCH 3

HO

o

HO

HaCO

Odpovídající methylestery těchto indolových kyselin se připraví modifikovaným způsobem schématu 6 podle Inoue, S. Heterocycles, (1992) 34: 1017-1029, kde se dvě izomerické indolové kyseliny získají v poměru 3:2. 5-karboxymethyl-4-methoxyindol. ^!H NMR (CDC1₃) δ 2,42 (s, 3H), 3,92 (s, 3H), 4,13 (s, 3H), 7,14 (d, 1H), 7,18 (d, 1H), 7,55 (d, 1H), 9,41 (s, 1H). 5-Karboxymethy 1-6-methoxyindol. *H NMR (CDCI3) δ 2,38 (s, 3H), 3,81 (s, 3H), 3,95 (s, 3H), 6,83 (s, 1H), 7,21 (s, 1H), 8,22 (s, 1H), 8,50 (s, 1H).

B. Přeměna na požadovanou sloučeninu

4-methoxy nebo 6-methoxy-indol-5-karboxylová kyselina se váže s 4-benzylpiperidinem, čímž se získá požadovaná sloučenina, MS (M^1- 349).

Dále se 4-methoxy-indol-5-karboxylová kyselina kupluje s 4-(4fluorbenzyl)piperidinem, čímž se získá 4-methoxy-(4-(4-fluorbenzyl)piperidinyl)indol-5karboxamid, MS (M⁺ 367). 6-Methoxy-indol-5-karboxylová kyselina se váže s 4-(4fluorbenzyl)piperidinem, čímž se získá 6-methoxy-(4-(4-fluorbenzyl)piperidinyl)indol-5karboxamid , MS (M⁺ 367).

Příklad 19

Příprava 7V-(3-cyklohexylmethylamino-2-hydroxypropyl)-4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamidu

A. Požadovaná sloučenina se připraví podle schématu 7. Do ledově studeného roztoku 1,0 g (3,0 mmol) 4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamidu v acetonu se přidá 15 mmol práškového KOH, poté 3,0 mmol epibromhydrinu a směs se míchá po dobu 30 minut. Směs se zfiltruje a roztok se odpařuje. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu, promyje vodou, suší a odpaří. Po přečištění na sloupci silikagelu kolonovou chromatografií se získá 435 mg epoxidu. MS (M+ 373).

Do roztoku 200 mg (0,54 mmol) výše uvedeného indolového epoxidu v 5 ml methanolu se přidá 121 mg (1,1 mmol) cyklohexylmethylaminu a směs se refluxuje po dobu 1 hodiny. Surový produkt se přečistí na sloupci silikagelu. Amino sloučenina se poté převede na její HC1 sůl působením ethanolové HC1. MS (M⁺ 487).

B. Podle způsobu z odstavce A ale substitucí piperazinu za cyklohexylmethylamin se připraví JV-(3-2V-methylpiperazinyl-2-hydroxypropyl)-4benzylpiperidinylindol-5-karboxamid:

MS (M⁺ 473);

··*· * ·♦ *

99 9 9 99 t · 9 · · • · · · · 9

9 9 9 9 9

999 99 999

9 9 ·

substitucí benzylaminu za cyklohexylmethylamin se získá/V-(3-benzylamino-2hydroxypropyl)-4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamid:

MS (Nť 481);

substitucí p-methoxybenzylaminu za cyklohexylmethylamin se získá JV-[3-{(4methoxybenzyl)-amino}-2-hydroxypropyl-]-5-4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamid:

OCHj

MS (M+511); a dále substitucí propylaminu za cyklohexylmethylamin se získá jV-{3-V-propylamino-2hydroxypropyl}-4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamid:

MS (M+) 433.

Příklad 20

Příprava dalších 1-substituovaných derivátů

A. Příprava A-(4-pyridoyl)-4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamidu c

0,318 mg (1 mmol) 4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamidu se rozpustí v 15 ml suchého DMF, přidá se 80 mg (60% suspenze v oleji) hydridu sodného a směs se míchá po dobu 30 minut pod dusíkem. Směs se zchladí na teplotu 0 °C a přidá se 200 mg (1,1 mmol) izonikotinylchloridhydrochloridu a směs se míchá po dobu 20 hodin při pokojové teplotě. Reakce se ukončí přídavkem roztoku nasyc. chloridu amonného, zředí se vodou a produkt se extrahuje dichlormethanem. Extrakt se suší, odpaří a zbytek se chromatografuje na sloupci silikagelu (gradient ethylacetát-hexanu, 50-75 % ethylacetát), čímž se získá 150 mg surového produktu. ESI MS (M⁺ 423, M⁺-H, 422).

Postupem z předchozího odstavce, ale substitucí 4-pikolylchloridhydrochloridu za izonikotinylchloridhydrochlorid se získá A-(4-pyridylmethyl)-4-benzylpiperidinylindol-5karboxamid:

MS (M⁺ 409).

B. Příprava 1 -nikotinoyl-(4-benzylpiperidinyl)-indol-6-karboxamidu:

♦ · »· • « · • ·

Obdobně se připraví tato sloučenina. M+ 423.

C. Příprava 1 -nikotinoyl-6-methoxy-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5karboxamidu:

Obdobně se připraví tato sloučenina. M⁺ 490.

D. Příprava jV-methylacetyl-4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamidu a j eho volné.kyseliny:

1,95 g (6,13 mmol) 4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamidu se rozpustí v 30 ml suchého DMF a nechá se reagovat s 320 mg (8 mmol, 60% suspenze v oleji) hydridu sodného po dobu 30 minut. Reakční směs se zchladí na teplotu 0 °C a přidá se 1,225 g (8 mmol) brommethylacetátu a míchá se po dobu 1 hodiny při 0 °C. Odstraní se ledová lázeň a míchá se dalších 6 hodin při pokojové teplotě. Reakce se utlumí přídavkem roztoku nasyceného chloridu amonného, zředí se vodou a extrahuje dichlormethanem. Extrakt se suší, odpaří a zbytek se čistí kolonovou chromatografií na sloupci silikagelu mobilní fází ethylacetát-hexanů (25-35 % ethylacetátu), čímž se získá 2,2 g (92 %) požadovaného produktu. MS: M⁺, 390; M⁺-l,389, *HNMR (CDC1₃): δ 7,7 (s, 1H); 7,35-7,1 (m, 8H); 6,6 (s, 1H); 5,1 (s, 2H); 3,75 (s, 3H); 3,0-2,7 (br, m, 4H); 2,6 (d, 2H); 1,9-1,2 (9m, 5H).

• · · · ·· ···

Do 20 ml ethanolu se přidá 2,15 g (5,5 mmol) 4-benzylpiperidinylindol-5karboxamid-l-methylacetátu z předchozího odstavce. Dále se přidá roztok 2,0 g K2CO3 ve 20 ml vody a směs se refluxuje po dobu 2 hodin. Ethanol se odstraní za sníženého tlaku, zbývající roztok se zředí vodou a okyselí koncentrovanou HC1. Sražený produkt se spojí filtrací, promyje vodou a suší, čímž se získá 1,9 g produktu. MS: M⁺, 376; M⁺-H, 375.

E. Příprava l-akryloyl-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamidu:

0,318 g (1 mmol) (4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamidu v 15 ml suchého acetonu se nechá reagovat s 0,2 g (5 mmol) práškového KOH po dobu 15 minut. Směs se zchladí v ledu a přidá se 0,225 mg (2,5 mmol) akryloylchloridu v jedné dávce. Míchá se při teplotě 0 °C po dobu 20 minut, po této době se reakční směs míchá při pokojové teplotě po dobu 1 hodiny. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se extrahuje ethylacetátem z vody. Extrakt se suší a odpaří. TLC (ethylacetát-hexan) a hmotnostní spektrum (M⁺ 372) potvrdí požadovaný produkt. Tento produkt se dále použije bez dalšího čištění v následujícím kroku.

F. l-[3-(2-propylamino)-propionyl]-(4-benzylpiperidinyl)-5-indol karboxamid:

Výše získaný produkt se rozpustí v 20 ml dichlormethanu a nechá se reagovat s 0,1 ml izopropylaminu při pokojové teplotě po dobu 18 hodin. Rozpouštědlo se odstraní a produkt se čistí kolonovou chromatografií na sloupci silikagelu mobilní fázi chloroformmethanol (95: 5). Výtěžek: 180 mg, M⁺, 431.

G. l-(3-piperazinylpropionyl)-(4-benzyl)-piperidinyl-indol-5-karboxamid:

l-Akryloyl-(4-benzyl)-piperidinyl-indol-5-karboxamid z odstavce E se nechá reagovat s fó/7-butyl-l-piperazin karboxylátem podle výše popsaného postupu. Produktu se sejme chránící skupina použitím methanolové HC1. M⁺ 458.

H. l-(3-benzylaminopropionyl)-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxatnid:

se připraví reakcí l-akryloyl-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamidu s benzylaminem. M⁺ 479.

I. 1 -(3-morfolinylpropionyl)-4-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamid

se připraví reakcí l-akryloyl-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamidu s morfolinem. M⁺ 459.

J.

kyseliny:

Příprava n-propylamidu 4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamid-1 -octové

··*« « ·» « ·« ·

99 0 0 99 0 9 99 · 9 9 9 9 9 9

9 09 9 0 99 9 0

9 0 0 9 0 0 9 0

999 99 999 00 909

4-benzylpiperidinyl-indol-5-karboxamid-l-octová kyselina (200 mg, 0,53 mmol) z příkladu 21 se nechá reagovat s 120 mg (0,61 mmol) EDC v 10 ml suchého dichlormethanu po dobu 30 minut, přidá se n-propylamin (100 μΐ, přebytek) a směs se míchá po dobu 20 hodin. Roztok se zředí dichlormethanem, promyje vodou a 5% roztokem uhličitanu sodného. Organický roztok se suší, odpaří a zbytek se přečistí chromatografií na sloupci silikagelu ethylacetát-hexany (3:2), čímž se získá 100 mg produktu. MS (M⁺ 417).

K. Příprava(4-methoxybenzyl)amidu 4-benzylpiperidinyl-indol-5-karboxamid-1 octové kyseliny:

Tato sloučenina se připraví podle způsobu z předchozího odstavce, ale substitucí pmethoxybenzylaminu za n-propylamin, se připraví (4-methoxybenzyl)amid 4benzylpiperidinyl-indol-5-karboxamid-l-octové kyseliny. MS, ESI: M⁺H, 496.

L. Příprava 1 -(diethylaminoethyl)-6-methoxy-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5karboxamidu:

och₃ • · ···· « ·

9 9 * 9 • · · • · • 99 9

0,3 g (0,862 mmol) 6-methoxy-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamidu se rozpustí v 20 ml suchého DMF. Zchladí se v ledové lázni a nechá se reagovat s 0,12 g NaH (3 mmol, 60% suspenze). Přidá se 0,172 mg (1 mmol) 2-(diethylamino)ethylchloridhydrochloridu a směs se míchá po dobu 18 hodin. Reakční směs se nalije do vody a extrahuje dichlormethanem (3 x 75 ml). Spojené extrakty se promyjí znovu vodou, suší nad bezvodým MgSCh, odpaří a čistí chromatografií na sloupci silikagelu na chromatotronu požitím CHiCL-methanol (95: 5), čímž se získá 0,22 g požadovaného produktu, který se převede na HC1 sůl a lyofilizuje. M⁺ 448.

M. Postupem z předchozího odstavce, ale substitucí l-(diethylamino)-npropylchlorid hydrochloridu za l-(diethylamino)-ethylchloridhydrochlorid se připraví 1(diethylamino)-n-propyl-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamid.

M⁺468

Obdobně se připraví l-(diethylamino)-ethyl-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5karboxamid,

M⁺ 454.

Obdobně se připraví l-(diethylamino)-n-propyl-6-chlor-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid • · · ·

M⁺ 502.

Obdobně se připraví l-(diethylamino)-ethyl-(4'-fluor-4-benzylpiperidinyl)-indol-5karboxamid.

M⁺ 472.

Tímto postupem se rovněž připraví l-(diethylamino)-n-propyl-6-methoxy-(4benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamid

M⁺ 498.

Příklad 21

Příprava 3-substituovaných indolů

Obecný postup syntézy 3-substituovaných indolů se dá znázornit následovně:

a) Anhydrid trifluoroctové kyseliny, THF, 0 °C, 3 hodiny.

b) vodný NaOH, reflux, 3-6 hodin.

c) R₂NH, EDAOHC1, DMAP, DCM/DMF, 3-6 hodin.

• · · ·

A. 3-Trifluoracetyl-4-benzylpiperidinyl-indol-5-karboxamid: 4-benzylpiperidinyl-indol-5-karboxamid (1 ekv.) se rozpustí v bezvodém THF. Reakční nádoba se pročistí dusíkem a umístí do ledové lázně. Anhydrid trifluoroctové kyseliny (1,2-1,3 ekv.) se přidá pomocí stříkačky. Reakce pokračuje při 0 °C, dokud se tenkovrstvou chromatografn nedetekuje žádná výchozí látka. V některých případech vyžaduje dokončení reakce další přídavek anhydridu kyseliny trifluoroctové. Po dokončení reakce se reakční směs koncentruje a znovu rozpustí v minimálním množství ethylacetátu pro chromatografn na sloupci silikagelu. Surová látka se chromatografuje ethylacetátem a hexany (1:1). Produkt 3-trifluoracetyl-4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamid se určí hmotnostní spektroskopií nárazy elektronů. (MH⁺ 413 (exp, 414), základní pík 240.)

Obdobně použitím 4-benzyl-piperidinyl-indol-6-karboxamidu nebo 6-methoxy-(4benzyl piperidinyl)indol-5-karboxamidu jako výchozí látky se připraví odpovídající 3trifluoracetyl deriváty.

B. 4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamid-3-karboxylová kyselina: Derivát trifluoracetylindolu z odstavce A se rozpustí ve vodném hydroxidu sodném (10 N, 5-6 ekv.) a uvede v reflux. V průběhu refluxu se usnadnění rozpustnosti přidá minimální množství methanolu pro usnadnění rozpustnosti. Reakční směs se udržuje při refluxu po dobu 3-6 hodin. Po dokončení se reakční směs zchladí na pokojovou teplotu, zředí vodou a promyje etherem. Vodná vrstva se okyselí koncentrovanou HC1 na pH 4 a umístí do ledové lázně. Kyselina se poté extrahuje do ethylacetátu a promyje roztokem saturovaného chloridu sodného, suší se nad bezvodým síranem sodným a koncentruje na pevnou látku. Tato pevná látka se čistí chromatografn na sloupci silikagelu ethylacetát: hexany: methanol: kyselina octová, 5:5:1:0,1. Identifikace produktu se provede hmotnostní spektroskopií nárazy elektronů. (MH⁺ 361 (exp, 361), 317, základní pík 144.)

Obdobně se další 3-fluoracetyl deriváty připravené v odstavci A převedou na odpovídající 3-karboxylové kyseliny.

C. 3-(2-dimethylamino)ethylaminokarboxamidyl-(4-benzylpiperidinyl)indol-5karboxamid: karboxylová kyselina z odstavce Β (1 ekv.) se nechá reagovat s 1,1 ekvivalentem EDAOHC1 a 1 ekv. dimethylaminoethylendiaminu za přítomnosti katalytického množství DMAP v DMF/DCM 1: 1 po dobu 3-6 hodin. Reakční směs se poté koncentruje a vychytává v ethylacetátu. Po promytí 5% vodným uhličitanem sodným a roztokem saturovaného chloridu sodného se organická vrstva suší nad bezvodým síranem

sodným a koncentruje do vzniku surové látky. Tato surová látka se čistí chromatografií na sloupci silikagelu. Níže uvedený produkt se určí pomocí hmotnostní spektroskopie nárazy elektronů. (MH⁺ 432 (exp, 432)).

D. Obdobně, provedením příslušných substitucí za karboxamid a reaktivní amin se připraví následující sloučeniny vynálezu podle reakčního schématu popsaného na začátku tohoto příkladu. Všechny mají výše uvedené vzorce s výjimkou, jak je poznamenáno, substituentů na karbonylové části v poloze 3 indolu .

i. 3-(2-methoxyethylaminokarboxamidyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid (3-karbonylový substituent je 2-methoxyethylamino, MH ^h 418, exp 418);

ii. 3 -(2-methylaminoethylaminokarboxamidyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-5 karboxamid (3-karbonyl substituent je 2-methylaminoethylamino, Mfť 418, exp 418);

iii. 3-(7V-methyl-2-aminoethylaminokarboxamidyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-5karboxamid (3-karbonylový substituent je 2-aminoethyl(methyl)amino, MH⁺ 418, exp 418);

iv. 3-(4-benzylpiperidinylkarboxamidyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid (3karbonylový substituent je 4-benzylpiperidinyl, MH⁺ 519, exp 519);

v. 3 -(4-benzylpiperidinylkarboxamidyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-6-karboxamid (3 karbonylový substituent je 4-benzylpiperidinyl, MFT 519, exp 519);

vi. 3-(4-fluorbenzylaminokarboxamidyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid (3karbonylový substituent je 4-fluorbenzylamino, MH⁺ 469, exp 469);

vii. 3-2-(3,4-dimethoxyfenyl)ethylaminokarboxamidyl-(4-benzylpiperidinyl)indol-5karboxamid (3-karbonylový substituent je 2-(3,4-dimethoxyfenyl)ethylamino, MH⁴ 525, exp 525);

viii. 3-trifluoracetyl-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid (3-karbonylový substituent je trifluormethyl, MH⁺ 413, exp 414);

ix. 3 -trifluoracetyl-(4-benzylpiperidinyl)indol-6-karboxamid (3 -karbonylový substituent je trifluormethyl, MH⁺ 413, exp 414);

x. 6-methoxy-3 -(2-dimethylaminoethylamino)karboxamidyl-(4benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid (3-karbonylový substituent je 2dimethylaminoethyl, obsahující také 6-methoxy substituent v poloze 6, MH¹ 462, exp 462).

Následují vzorce výše popsaných sloučenin i-x.

Sloučeniny vynálezu, které jsou deriváty indolů se substituentem v poloze 3, mohou být alternativně připraveny podle výše uvedeného reakčního schématu 8.

E. Příprava 3 -morfolinomethyl-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamidu:

Podle schématu 8 se do 25 ml abs. ethanolu přidá 0,318 g (1 mmol) 4-benzylpiperidinyl-indol-5-karboxamidu, 0,1 g paraformaldehydu (3,3 mmol) a 0,1 ml morfolinu a okyselí se přídavkem 1 ml ethanolové HC1. Směs se refluxuje po dobu 18 hodin. Rozpouštědlo se odstraní a zbytek se extrahuje z 5% roztoku uhličitanu sodného dichlormethanem. Extrakt se suší, odpaří a zbytek se čistí kolonovou chromatografií použitím ethylacetát-methanol (95: 5), čímž se získá 0,15 g požadovaného produktu. Ten se převede na HC1 sůl a lyofilizuje. M⁺ 454.

F. Příprava diethylaminomethyl-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5 -karboxamidu:

Podle schématu 8 se tato sloučenina připraví následovně. Do suspenze 0,41 g (1,28 mmol) 4-benzylpiperidinyl-indol-5-karboxamidu v 5 ml ledové kyseliny octové se přidá ledově studená směs 1,2 ml vodného formaldehydu (37%) a 0,16 ml ethylaminu (1,5 mmol). Reakční směs se míchá po dobu 30 minut při teplotě 0 °C a poté se pokračuje v míchání při pokojové teplotě po dobu 18 hodin. Nalije se do vody, přídavkem 20% roztoku hydroxidu sodného se vytvoří zásaditý roztok, který se extrahuje ethylacetátem. Extrakt se suší a odpaří. Zbytek se čistí chromatografií na silikagelu mobilní fází

ΦΦΦΦ « · · β ** * φφφ · φφφ φ φ · · • φ φ·· » φ · chlorform-methanol-triethylamin (95: 5: 0,5), čímž se získá 0,22 g požadované sloučeniny. MS: 403, M⁺; 331, M⁺-NEt2.

Příklad 22

Stanovení inhibice kinasy p38

Testované sloučeniny se solubilizovaly v DMSO a zředily vodou na požadované koncentrace. Kinasa p38 se zředila na 10pg/ml pufrem obsahujícím 20 mM MOPS, pH 7,0, 25 mM beta-gylcerolfosfátu, 2 mg/ml želatiny, 0,5 mM EGTA a 4 mM DTT.

Reakce se prováděla smícháním 20 μΐ testované sloučeniny s 10 μΐ substrátové směsi obsahující 500 pg/l peptidového substrátu a 0,2 mM ATP (+200 pCi/ml gamma32P-ATP) v 4 x stanov, pufru. Reakce se iniciovala přidáním 10 μΐ kinasy p38. Konečné podmínky stanovení byly 25 mM MOPS, pH 7.0, 26,25 mM beta-glycerolfosfátu, 80 mM KC1, 22 mM MgCl₂, 3 mM MgSOzj, 1 mg/ml želatiny, 0,625 mM EGTA, 1 mM DTT, 125 pg/ml peptidového substrátu, 50 μΜ ATP a 2,5 pg/ml enzymu. Po 40 minutové inkubaci při pokojové teplotě se reakce zastavila přidáním 10 μΐ 0,25 M kyseliny fosforečné na reakci.

Část reakční směsi se natečkuje na disk P81 z fosfocelulosového papíru, filtry se suší po dobu 2 minut a pak promyjí 4 x v 75 mM H3PO4. Filtry se lehce propláchnou v 95% ethanolu, suší, umístní v scintilačních nádobách s tekutou scintilační směsí.

Jiným způsobem, předem se substrát biotinyluje a výsledné reakce se natečkují na SAM^2(tm) streptavidinové čtverečky z filtračního papíru (Promega). Filtry se promyjí 4 x v 2M NaCl, 4x v 2M NaCl s 1% kyselinou fosforečnou, 2x ve vodě a trochu v 95% ethanolu. Čtverečky z filtračního papíru se suší a umístí se v scintilačních nádobách s tekutou scintilační směsí.

Počet připojení je určeno na základě scintilačního měřiče. Relativní aktivita enzymu se spočítá odečtením pozadí (počet měřený při nepřítomnosti enzymu) z každého výsledku a srovnání výsledného počtu s počtem obdrženým za nepřítomnosti inhibitoru. Hodnoty IC50 se stanoví grafickým znázorněním (spojitou křivkou) pomocí běžného softwaru. Přibližné hodnoty IC50 se spočítají použitím vzorce

IC₅₀ (app) = (A x i)/( 1 - A) kde A = aktivita podílu a i = celková koncentrace inhibitoru

Příklad 23

Aktivita sloučenin vynálezu

Aktivita sloučenin vynálezu se testovala výše uvedeným způsobem. Testované sloučeniny byly 4-benzylpiperidinyl nebo 4-benzylpiperazinylindol-5- nebo 6karboxamidy. Obecně byl derivát piperidinylu lepší než odpovídající piperazinyl. Hodnoty IC50 pro inhibici p38a jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1
Poloha v kruhu	Piperidinyl ICS0 μΜ	Piperazinyl ICMpM
5	0,150, 0,242	1,71,1,78
6	0,462, 0,462	5,52,4,97
3	0^	5,44
4		1,55
2	3,26	>30
7	>30	>30

Bylo také zjištěno, že umístění piperidinylového nebo piperazinylového substituentu v polohách 3, 4, 5 a 6 vede k větší aktivitě než umístění substituentů v polohách 2 nebo 7.

Stejné sloučeniny se testovaly na svou specifičnost pro p38a ve srovnání s ρ38β. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2
Poloha v kruhu	Piperidinyl	Piperazinyl
P38-p ΙΟημΜ	p38a ICsopM	IC50 powtr β/α	Ρ38-β ICMgM	p38-a IC59 μΜ	β/α
5	3,02	0,150	20,1	25,8	1,71	15,1
6	3,83	0,462	8,27	39,1	5,52	7,08

Ke stanovení vlivu polohy piperidinylového nebo piperazinylového substituentu byly sloučeniny vynálezu také testovány na aktivitu ρ38β kvůli stanovení míry účinku. Byl také testován vliv substituce na benzylové části připojené v poloze 4 piperazinu nebo piperidinu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3 z hlediska procentuální inhibice aktivity ρ38β při 50 μΜ koncentrace sloučeniny.

« ·

Tabulka 3
Poloha v kruhu	Substituce benzylu	Piperidinylu	Piperazinylu
5	-	96	59
6		92	56
3	-	96	77
4	-	96	68
2	-	12	27
7	-	45	7
5	4-CI		77

Při testování sloučenin při 50μΜ mělo nahrazení benzimidazolové části za indolovou část ve sloučeninách vynálezu za výsledek také signifikantní inhibici ρ38β. 4Benzylpiperidinylbenzimidazol-5-karboximid vykazoval 85% inhibici; 4-(3chlorbenzyl)piperizinylbenzimidazol-5-karboxamid vykazoval 66% inhibici.

Obecně jsou sloučeniny vynálezu specifické pro p38a v porovnání s ρ38-β. Bylo zjištěno, že specifita pro a na rozdíl od β je obecně desetkrát větší.

V tabulce 4 je uvedena testovaná specifita sloučenin vynálezu nacUst kinasy, včetně p38-y, ERK-2, PKA, PKC, cdc-2, EGF-R a DNA-PK. Testované sloučeniny jsou 4benzylpiperidinylindol-5-karboxamidy a 6-karboxamidy s číslem udávajícím polohu v kruhu karboxamidu.

Tabulka 4
Kinasa	IC„pM 5	ICropM 6
p38-a	0,150	0,462
ρ38-γ	228	>300
ERK-2	>300	>300
PKA	430	>500
PKC	>500	>500
cdc2	>500	>500
EGF-R	>500	>500
DNA-PK	>500	450

Výsledky jsou uvedeny v hodnotách IC50 (μΜ) při 50 μΜ koncentraci sloučenin a vypočítány pomocí vzorce z příkladu 22. Výjimka je pro hodnoty p38ct, kde hodnoty IC50 byly stanoveny z analýzy spojité křivky závisející na koncentraci.

Jak je uvedeno, všechny tyto testované sloučeniny jsou vysoce specifické pro p38a v porovnání s dalšími kinasami.

Tabulka 5 ukazuje inhibici p38a sloučeninami vynálezu, tzn. 4-(benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamidy nebo 4-[(4-fluorbenzyl)piperidinyl]indol-5-karboxamidy, tj. sloučeniny vzorců (1) nebo (2):

kde substituenty R¹ mají vzorce (11) nebo (12):

(11) nebo F-

(12)

Uvedené hodnoty jsou IC50 v μΜ.

Tabulka 5
Vzorec	Rs	R1	R2	Z1	Z2	iceo
1	H	(11)	H	N	CH	0,635
1	H	(11)	H	CH	CH	¢523, 0,577
2	CH3O	(12)	H	CH	CH	0,159
2	Cl	(11)	Et2N(CH2)3-	CH	CH	0,199
1	H	(12)	EfcNíCHj^	CH	CH	0,354
2	CH3O	(11)	H	CCONH(CH2)2NMe2	CH	0,0646
1	H	(12)	H	N	CH	0,39
1	H	(11)	H	/—\ CCH— _/0	CH	6,57
1	H	(11)		CH	CH	0,871
1	H	(11)	N©^c°-	CH	CH	0,405
1	H	(11)	O	CH	CH	0,8
1	Cl	(11)	H	CH	cch3	0,489
1	H	(11)	Et2N(CH2)3-	CH	CH	0,474
2	MeO	(11)	E^N(CH2)2-	CH	CH	0,184
1	Cl	(11)	H	CH	cch3	(43% at 0,2 μΜ)

• · · * · 0 · · 0 · 00

Bylo také testováno několik dalších sloučenin vynálezu. Sloučeniny vzorce (3), kde karboximid je v poloze 6, substituent R¹ má vzorec (11), substituent R³ je H, substituent R² je H, Z¹ je CCOCF3 a Z² je CH vykazovaly 41% inhibici při 1 μΜ. Podobně sloučenina, kde substituent R má vzorec (11) a je substituovaná v poloze 6 indolem, substituent R je a obě Z¹ a Z² jsou CH, projevovala IC50 při 0,505 μΜ.

Byly také testovány dvě sloučeniny, kde substituent R¹ má vzorec:

Jedna sloučenina vzorce (2), kde substituent R³ je MeO, substituent R² je H a obě Z¹ a Z² jsou CH, vykazovala 63% inhibici při 0,2 μΜ; v dalším případě, sloučenina vzorce (3), kde substituent R³ je H, substituent R² je H, Z¹ je N a Z² je CH, byla IC50 2,15 μΜ. Na závěr byla testována jedna sloučenina, kde substituent R¹ má vzorec:

<» o 9 a kde sloučenina vynálezu má vzorec (3), kde substituent R je H, substituent R je H a obě

9

Z a Z jsou CH, která vykazovala 51% inhibici při 1 μΜ.

PV fooo-Wl

Claims (38)

1. PATENTOVÉ NÁROKY ^-Původní- pro infofřaadJUřadaýj

   1. S loučenina vzorce:

   její farmaceuticky přijatelné soli, kde každé ze Z¹ a Z² je nezávisle CR⁴ nebo N; kde každý substituent R⁴ je nezávisle H neboje alkyl (1-6C) nebo aryl, každý uvedený alkyl nebo aryl případně zahrnující jeden nebo více heteroatomů vybraných z O, S a N a případně substituovaný jednou nebo více skupinami vybranými ze skupiny sestávající z halogenu, OR, SR, NR₂, RCO, COOR, CONR₂, OOCR nebo NROCR, kde substituent R je H nebo alkyl (1-6C) nebo jednou nebo více skupinami CN nebo =0 nebo jedním nebo více alifatickými nebo aromatickými 5-člennými nebo 6-člennými kruhy případně obsahujícími 1-2 heteroatomy;

   substituent R¹ je ,(Y)n

   Γ'\ 3 ₂ -N Z³—X²—Ar

   ()m ·

   X¹ je CO nebo jeho izoster; index mje O nebo 1;

   Y je případně substituováno alkylem, případně substituováno arylem nebo případně substituováno arylalkylem nebo dvě skupiny Y spojené dohromady mohou tvořit alkylenový můstek (2-3 C);

   index n je O, 1 nebo 2;

   Z³jeCH nebo N;

   X² je CH, CH₂ nebo jeho izoster; a

   Ar sestávající z jednoho nebo dvou fenylových částí přímo vázaných na X² případně substituované halogenem, nitro skupinou, alkylem (1-6C), alkenylem (1-6C), alkinylem (1-6C), CN nebo CF₃ nebo RCO, COOR, CONR₂, NR₂, OR, SR, OOCR nebo NROCR, kde substituent R je H nebo alkyl (1-6C) nebo fenylem, který je případně substituovaný výše uvedenými substituenty; substituent R² je H neboje alkyl (1-6C) nebo aryl, každý uvedený aryl nebo alkyl případně zahrnující jeden nebo více heteroatomů, které jsou O, S nebo N, a případně substituovaný jednou nebo více skupinami vybranými ze skupiny sestávající z halogenu, OR, SR, NR₂, RCO, COOR, CONR₂, OOCR nebo NROCR, kde substituent R je H nebo alkyl (1-6C) nebo jednou nebo více skupinami CN nebo =0 nebo jedním nebo více alifatickými nebo aromatickými 5-člennými nebo 6-člennými kruhy případně obsahujícími 1-2 heteroatomy;

   substituent R³ je H, halogen, N0₂, alkyl (1-6C), alkenyl (1-6C), alkinyl (1-6C), CN, OR, SR, NR₂, RCO, COOR, COŇR₂, OOCR nebo NROCR, kde substituent R je H nebo alkyl (1-6C).
2. 2.

   Sloučenina podle nároku 1 mající vzorec nebo
3. 3. Sloučenina podle nároku 1, kde index m je 1 a kde index n je 0.
4. 4.

   Sloučenina podle nároku 1, kde X¹ je CO.
5. 5. Sloučenina podle nároku 1, kde X² je CH₂.
6. 6. Sloučenina podle nároku 2, kde index n je 0, index m je 1, X¹ je CO a X² je CH₂.
7. 7. Sloučenina podle nároku 1, kde Z¹ a Z² jsou CR⁴.
8. 8. Sloučenina podle nároku 6, kde Z¹ a Z² jsou CR⁴.
9. 9. Sloučenina podle nároku 1, kde Z¹ je N a Z² je CH.
10. 10. Sloučenina podle nároku 6, kde Z¹ je N a Z² je CH.
11. 11. Sloučenina podle nároku 2, která má vzorec (2).
12. 12. Sloučenina podle nároku 6, která má vzorec (2).
13. 13. Sloučenina podle nároku 2, kde substituent R³ je halogen nebo OR, kde substituent R je alkyl(l-6C).

    • · ··· ·· · · ·
14. 14. Sloučenina podle nároku 6, kde substituent R³ je halogen nebo OR, kde substituent R je alkyl(l-6C).
15. 15. Sloučenina podle nároku 1, kde Z³ je CH.
16. 16. Sloučenina podle nároku 6, kde Z³ je CH.
17. 17. Sloučenina podle nároku 1, kde Ar je nezávisle alkyl(l-óC), halogen, OR nebo NR² a index p je 0, 1, 2 nebo 3.

    kde každé X³ ie
18. 18. Sloučenina podle nároku 6, kde Ar je

    -Qr’ , kde každé X³ je nezávisle alkyl(l-6C), halogen, OR nebo NR² a index p je 0,1,2 nebo 3.
19. 19. Sloučenina podle nároku 6, která má vzorec:

    nebo mající strukturu vzorce (5) nebo (6), kde polohy vindolovém nebo benzimidazolovém jádru obsazené substituentem R³ a substituentem znázorněný jako substituent R¹ jsou reverzní, kde substituenty R², R³ a R⁴ jsou definovány výše v nároku 1 a každé X³ je nezávisle halogen, alkyl(l-óC), OR nebo NR₂, kde substituent R je H nebo alkyl(l-6C) a index p je 0, 1,2 nebo 3.

    X
20. 20. Sloučenina podle nároku 19, kde index p je 0 nebo index p je 1 nebo 2 a o ' každé X je halogen nebo OR, kde substituent R je alkyl(l-3C).
21. 21. Sloučenina podle nároku 19, kde substituent R⁴ je H nebo má vzorec CONY', kde Y' je alkyl, aryl nebo arylalkyl případně obsahující jeden nebo dva heteroatomy.
22. 22. Sloučenina podle nároku 19, kde substituent R² je H.
23. 23. Sloučenina podle nároku 19, kde substituent R³ je halogen nebo OR, kde substituent R je alkyl (1-6C).
24. 24. Sloučenina podle nároku 23, kde substituent R³ je chlor nebo methoxy skupina.
25. 25. Sloučenina podle nároku 19, kde substituent R¹ uvedený v poloze 5 indolového nebo benzimidazolového jádra je v poloze 6 a substituent R³ je v poloze 5.
26. 26. Sloučenina podle nároku 19, kde substituenty ve vzorcích (5) a (6) jsou v těchto polohách tak, jak je uvedeno.
27. 27. Sloučenina podle nároku 19 mající vzorec • ·* • · · · · • · //7 · · · · ♦ · · £- ·· ··· ·· ···

    7<

    kde substituenty R², R⁴, X³ a index p jsou definovány v nároku 19.
28. 28. Sloučenina podle nároku 27, kde alespoň jeden ze substituentů R² a R⁴ je polární skupina.
29. 29. Sloučenina podle nároku 27, kde substituent R⁴ je H nebo má vzorec R2N(CH2)_nNHCO, kde index n je číslo 1-3 a každý substituent R je nezávisle H nebo alkyl(l-óC) nebo kde substituenty R dohromady vytvářejí kruh případně obsahující heteroatom, který je S, O nebo N.
30. 30. Sloučenina podle nároku 19 mající vzorec kde substituent R², X³ a index p jsou definovány výše v nároku 19.
31. 31. Sloučenina podle nároku 30, kde substituent R² je polární skupina.
32. 32. Sloučenina podle nároku 29, kde substituent R⁴ je H nebo má vzorec R2N(CH2)_nNHCO, kde index n je číslo 1-3 a každý substituent R je nezávisle H nebo alkyl(l-6C) nebo kde substituenty Rs dohromady vytvářejí kruh případně obsahující heteroatom, který je S, O nebo N.
33. 33. Sloučenina podle nároku 1, která je 4-benzylpiperdinylindol- 5 -karboxamid; 4-chlor-4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamid;

    6-chlor-4-benzylpiperidinylindol-5 -karboxamid;

    4-chlor-(4-(4-fluorbenzyl)piperidinyl)-indol-5-karboxamid;

    6-chlor-(4-(4-fluorbenzyl)piperidinyl)-indolkarboxamid;

    4-methoxy-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamid;

    6-methoxy-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamid;

    4-methoxy-(4-(4-fluorbenzyl)piperidinyl)-indol-5-karboxamid;

    6-methoxy-(4-(4-fluorbenzyl)piperidinyl)-indol-5-karboxamid;

    2V-(3-cyklohexylmethylamino-2-hydroxypropyl)-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5karboxamid;

    7V-(3-ÍV-methylpiperazinyl-2-hydroxypropyl)-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamid;

    ÍV-(3-benzylamino-2-hydroxypropyl)-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamid;

    iV-[3-{(4-methoxybenzyl)-amino}-2-hydroxypropyl-]-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5karboxamid;

    N- {3 -n-propylamino-2-hydroxypropyl} -(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamid;

    /V-(4-pyridoyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid;

    7V-(4-pyridylmethyl)-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamid;

    7V-methylacetyl-(4-benzylpiperidinyl)-indol-5-karboxamid;

    7V-acetyl-4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamid;

    V-(n-propylamid)acetyl-4-benzylpiperidinylindol-5-karboxamid;

    n-butylamid 4-benzylpiperidinyl-indol-5-karboxamid-l -octové kyseliny;

    4-methoxybenzylamid 4-benzylpiperidinyl-indol-5-karboxamid-l -octové kyseliny;

    3-(2-methoxyethylaminokarboxamidyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid;

    3-(2-methylaminoethylaminokarboxamidyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid;

    ·<···

    ŤS' ί/1

    4 4 49 9 9 4

    4 9 4 4 4

    9 4 9 4 4 9 9

    9 4 9 4 9

    44 444 44 499

    3-(2-aminoethylaminokarboxamidyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid;

    3-(4-benzylpiperidinylkarboxamidyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid;

    3-(4-benzylpiperidinylkarboxamidyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-6-karboxamid;

    3-(4-fluorbenzylkarboxamidyl)-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid;

    3 - [2-(3,5-dimethoxyfenyl)ethylkarboxamidyl] -(4-benzylpiperidinyl)indol-5 -karboxamid; 6-methoxy-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid;

    3- trifluoracetyl-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid;

    6-methoxy-3-(2-dimethylaminoethylamino)karboxamidyl-(4-benzylpiperidinyl)indol-5karboxamid;

    3 -trifluoracetyl-4-benzylpiperidinylindol-5 -karboxamid;

    4- benzylpiperidinylindol-5-karboxamid-3-karboxylová kyselina;

    3- (2-dimethylamino)ethylamihokarboxamidyl-(4-benzylpiperidinyl)indol-5-karboxamid; nebo je sloučenina uvedená v tabulce 5.
34. 34. Sloučenina podle nároku 32, která je

    4- benzylpiperdinylindol-5-karboxamid;

    3 - [2-dimethylaminoethylaminokarbonyl] -4-benzylpiperidinyl-6-methoxyindol-5karboxamid; nebo

    4-benzylpiperidinyl-6-methoxybenzimidazol-5-karboxamid.
35. 35. Způsob léčení stavu charakterizovaného prozánětlivou odezvou, vyznačující se tím, že zahrnuje aplikování subjektu, při potřebě takového léčení, sloučeniny podle nároku 1 nebo jejího farmaceuticky přijatelného přípravku.
36. 36. Způsob podle nároku 35, vyznačující se tím, že uvedený stav charakterizovaný zánětem je syndrom akutní respirační tísně, astma, chronické obstruktivní onemocnění plic, uveitida, IBD, akutní renální selhání, trauma hlavy, ischemické/reperfůzní poranění.

    ’ΤΤ99 * φ ·· · · ·· • · · · ·

    9 9 9 9 9 9

    9 9 9 9 9

    99 999 99 999 ···· •
37. 37. Způsob léčení onemocnění srdce spojeného se selháním srdce, vyznačující se tím, že zahrnuje aplikaci subjektu, při potřebě takového léčení, sloučeniny vzorce kde substituenty R¹, R², R³, Z¹ a Z² jsou definovány v nároku 1 nebo aplikaci jejího farmaceuticky přijatelného přípravku.
38. 38. Způsob podle nároku 37, vyznačující se tím, že uvedené chronické onemocnění srdce je městnavé srdeční selhání, kardiomyopatie nebo myokarditida.