CZ20004209A3 - Benzamidové deriváty pro léčbu nemocí zprostředkovaných cytokiny, způsob jejich přípravy a léčebné prostředky, které je obsahují - Google Patents

Abstract

Amidové deriváty vzorce I, kde R1 a R2 zahrnují hydroxylovou skupinu, C[.6aikoxylovou skupinu, merkaptoskupinu, Ci^alkylthioskupinu, aminovou skupinu a heterocyklylovou skupinu; map nezávisle na sobě jsou 0-3; R3 je atom halogenu, kyanskupina nebo Ci.éalkoxylová skupina, q je 0 - 4; a R4 je arylová skupina nebo cykloalkylová skupina, přičemž R4 je popřípadě substituována , až 3 substituenty, jejichž význam je stejný jako pro skupinu R1; nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo jejich in vivo štěpitelné estery, způsoby jejich přípravy, farmaceutické prostředky, které je obsahují a jejich použití při léčbě nemocí nebo chorobných stavů, zprostředkovaných cytokiny.

Description

Benzamidové deriváty pro léčbu nemocí zprostředkovaných cytokiny, způsob jejich přípravy,, a léčebné prostředky, které je obsahují

178266/HK

Oblast techniky

Vynález se týká určitých amidových derivátů, které jsou užitečné jako inhibitory nemocí, zprostředkovaných cytokiny. Vynález se rovněž týká způsobu přípravy amidových derivátů podle vynálezu, farmaceutických prostředků, které je obsahují, a jejich terapeutického použití, například na základě inhibice nemocí, zprostředkovaných cytokiny.

Dosavadní stav techniky

Amidové deriváty, kterých se týká předložený vynález, jsou inhibitory tvorby cytokinů, jako je Tumour Necrosis Factor (dále TNF), například TNFa, a látky, patřící do rodiny interleukinů (dále IL), jako například IL-1, IL-6 a IL-8. Sloučeniny podle vynálezu budou tedy užitečné při léčbě nemocí nebo chorobných stavů, při kterých dochází k nadměrné tvorbě cytokinů, například k nadměrné tvorbě TNFa nebo IL-1. Je známo, že cytokiny jsou produkovány mnoha různými typy buněk, jako jsou monocyty a makrofágy, a že způsobují různé fyziologické efekty, které jsou zřejmě důležité při onemocněních nebo chorobných stavech^jako jsou záněty nebo imunoregulace. Tak například bylo zjištěno, že TNFa a IL-1 se účastní v buněčné signální kaskádě, která patrně přispívá k patologii chorobných stavů,jako jsou zánětlivá a alergická onemocnění a cytokiny indukovaná toxicita. Je rovněž známo, že v určitých buněčných systémech tvorba TNFa.předchází a zprostředkuje produkci jiných cytokinů, jako je IL-1.

Abnormální hladina cytokinů se též podílí například na tvorbě fyziologicky.aktivních eikosanoidů^jako jsou prostaglandiny a

- ? ····· · · · · ·· • · · · · ·· · *· · ♦ · · · · · · · • · · * ······ ··· · · · · · · ··· · · · · · · · · ·« ·'» leukotríeny, na stimulaci uvolňování proteolytických enzymů^ jako je kolagenasa, na aktivaci imunitního systému, například stimulací pomocných T-buněk, na aktivaci osteoklastické aktivity vedoucí k resorpci vápníku, na stimulaci uvolňování proteoglykanůfnapříklad z chrupavky, na stimulaci proliferace buněk a na’angiogenezi.

Zdá se, že cytokiny se rovněž účastní tvorby a vývoje chorobných stavůyjako jsou zánětlivá a alergická onemocnění, například zánět kloubů (zvláště revmatická artritida, * osteoartritida a dna), záněty gastrointestinálnáho traktu (zvláště zánětlivé onemocnění střev, ulcerativní kolitida, ’ Crohnova nemoc a gastritida), kožní onemocnění (zvláště lupénka, ekzémy a dermatitida) a ‘respirační onemocnění (zvláště astma, bronchitida, alergická rýma a syndrom dechové tísně dospělých), a rovněž tvorby a .vývoje různých kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních poruch,jako je městnavé srdeční selhání, infarkt myokardu, tvorba aterosklerotických plátů, hypertenze, agregace destiček, angína, mrtvice, reperfúzní poškození, vaskulární poškození (včetně restenózy a periferní vaskulární nemoci), a například různých, poruch kostního metabolizmu/jako je osteoporóza (včetně senilní a postmenopauzální osteoporózy), Fagetova choroba, kostní metastázy, hyperkalcinémie, hyperparathyroidismus, osteoskleróza, osteoperóza a periodontitida, a abnormálních změn v kostním metabolizmu, které mohou provázet revmatickou artritidu a osteoartritidu. Nadměrná tvorba cytokinů byla též nalezena při zprostředkování určitých komplikací u bakteriálních, fungálních a/nebo virových infekcí, jako je syndrom endotoxického šoku, septického šoku a toxického šoku, a při zprostředkování určitých komplikací CNS-chirurgie nebo poškození₍jako je neurotrauma aischemický záchvat. Nadměrná tvorba cytokinů se rovněž objevuje při zprostředkování nebo vzplanutí nemocí, týkajících se chrupavkové nebo svalové resorpce, pulmonární fibrózy, cirhózy, renální fibrózy, kachexie při určitých chronických -nemocech jako jsou maligní onemocnění a syndrom získané imunitní ····· * · o· · · • · · ·· · · ♦ ♦ » · • · · · » · · * « · · · ··· · · · ··· · « · · · · ··· ·· ·«· ··· ·* ·· nedostatečnosti (AIDS), nádorová invázivost a nádorové metastázy, a. roztroušená skleróza.

Důkazy o klíčové roli, kterou hrají TNFa v buněčné signální kaskádě, vedoucí k revmatické artritidě, přinesly klinické studie protilátek TNFa (The Lancet, 1994, 344, 1125, a British Journal of Rheumatology, 1995, 34, 334).

Cytokiny, jako jsou TNFa a IL-1, jsou tedy považovány za důležité mediátory značného množství nemocí a chorobných stavů. Očekává se.proto, že inhibice tvorby a/nebo efektů těchto cytokinů bude prospěšná při profylaxi, řízení průběhu, nebo léčbě takových nemocí, a chorobných stavů.

Aniž bychom 'chtěli tvrdit, že farmakologická aktivita sloučenin, podle předloženého vynálezu se zakládá pouze.na působení na jediný biologický pochod, zdá se, že tyto sloučeniny inhibují působení, cytokinů tím, že inhibují enzym p38-kinasu. Enzym p38-kinasa, jinak známý jako vazebný protein potlačující cytokiny (dále C3BP) a neaktivuj ící. kinasa (dále RK) , patří do rodiny mitogeny aktivovaných proteinových (MAP) kinas, kteréžto enzymy se aktivují fyziologickým stresem, jako je ozářením, cytotoxickými látkami a toxiny, například endotoxiny^jako je bakteriální lípopolysacnarid^. a mnoha různými látkami, jako jsou cytokiny, například TNFa a IL-1. Je známo, že p38 kinasa fosforyluje určité intracelulární proteiny, které se účastní kaskády enzymových kroků, vedoucí k biosyntéze a exkreci cytokinů_fjako TNFa a IL-1. 0 známých inhibitorech p38-kinasy pojednává· článek G. J. Hansona v Expert Opinions on Therapeutic Patents, 1997, 7, 729-733. Je známo, že enzym p38-kinasa existuje ve formě isomorfů, identifikovaných j.ako p38a a ρ3δβ.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou inhibitory tvorby cytokinů jako je TNF, zvláště TNFa, a různých interleukinů, zvláště IL-1.

Je známo (J. Med. Chem. 1996, 39, 3343-3356), že určité benzamidové deriváty mohou řídit expresi ní zkohustotníhcr

-4• » • ·· · · • · · · · · · * · · « • · · · · « · · • · · · ······ • . · · · . · · ·· · ··· ·· ··· ♦·· ·· ·· lípoproteinového (LDL) receptoru v lidských hepatocytech.

V uvedené publikaci se jedná o deriváty N- (2-methoxyfenyl)'benzamidu a N-(2-halogenfenyl)benzamidu.

Sloučenina N-(5-benzamido~2-chlorfenyl)benzamid je -uvedena v publikaci J. Chem. Res. Synop. 1998, 182-183, 886-896 (Chemical Abstracts, sv. 129, abstrakt 67538).

Podstata vynálezu

Podle jednoho aspektu vynálezu se vynález týká sloučeniny vzorce' I

kde

R¹ a R²,· které mohou být stejné nebo různé, jsou zvoleny ze skupiny: hydroxylo.vá skupina, Ci_₆alkoxylová skupina, merkaptoskupina, Ci-galkylthioskupina, aminová skupina, Ci-galkylaminová skupina, di-(Ci-_Salkyl) aminová skupina, karboxylová skupina, Ci-_Salkoxykarbonylová skupina, karbamoylová skupina, Ci-galkylkarbamoylová skupina, di-Ci-₆alkylkarbamoylová skupina, Ci-galkylsulf inylová skupina, Ci-galkylsulfonylová skupina, arylsulfinylová skupina, arylsulfonylová skupina, Ch-galkylaminosulfonylová skupina, di- (Ci_₆alkyl) aminosulfonylová skupina, nitroskupina, kyanskupina, kyanCi-₆alkylová skupina,. hydroxyCi-galkylová skupina, aminoCi-galkylová skupina, Ci-galkanoylaminová skupina, Ci_₆alkoxykarbonylaminová skupina, Ci-₆alkanoylová skupina, Ci-₆alkanoyloxylová skupina, Ci-₆alkylová skupina, C2-6alkenylová skupina, C2-galkinylová skupina, atom halogenu, trifluoromethylová skupina, arylová skupina, ~

- 5 • · árylCi-galkylová skupina, arylCi_6alkoxylová skupina, heteroarylová skupina, heteroarylCi^galkylová skupina, heterocyklylová skupina a heterocyklylCi-galkylová skupina;

map nezávisle na sobě se rovnají nule až 3, a když m a/nebo p je rovno 2 nebo 3, skupiny R¹ nebo R² mohou být stejné nebo různé;

R³ je atom halogenu, kyanskupina nebo Ci-óalkoxylová skupina; q je rovno nule až 4; a

R⁴ je arylová skupina nebo cykloalkylová skupina, přičemž R⁴ může být popřípadě .substituováno až 3 substituenty kteréhokoliv významu, definovaného pro skupinu R¹;

nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štěpitelného esteru;

za podmínky, že jsou vyloučeny následující sloučeniny:

N-[5- ( 3-~cyk.lohexylpropionylam.ino) -2-methoxyfenyl]-4-acetoxybenzamid,

N-[2-brom-5- (3-cyklohexylpropionylamino) fenyl]-4-hydroxybenzamid,

A-[2-chlor-5- (3-cyklohexylpropionylamino) fenyl]-4-acetoxybenzamid,

N-[2-chlor-5- ( 3-cyklohexylpropionylamino) fenyl]-4-hydroxybenzamid,

N-[2--fluor-5- (3-cyklohexylpropionylamino) fenyl]-4-hydroxybenzamid, a

N-(5-benzamido-2-chlorfenyl)benzamid.

„Arylová skupina ve výrazech jako „arylová skupina, „arylCi-galkylová skupina, „arylthioskupina, „arylsulfinylová skupina, „arylsulfonylová skupina a „arylCi-galkoxylová skupina typicky znamená fenylovou skupinu nebo naftylovou skupinu, zvláště fenylovou skupinu. „Heteroarylová skupina ve

-6• · · · · · · · ♦ · · « · · · · * · · • ·· · ······ • · · · · ···· ··· · · ··· · ·· ·« ·· výrazech jako „heteroarylová skupina a „heteroarylCi_₆alkylová skupina znamená aromatický mcnocyklický nebo bicyklický 5-10členný kruh,' obsahující až pět heteroatomů, zvolených ze skupiny atom dusíku, atom kyslíku a atom síry. Mezi příklady „neteroarylové skupiny patří, thienylová skupina·, pyrrolylová skupina, furylová skupina, imidazolylová skupina, oxazolylová skupina, thiazolylová skupina, pyrazolylová skupina, isoxazolylová skupina, isothiazolylová skupina, pyrazinylová skupina, pyridazinylová skupina, pyrimidinylová skupina, pyridylová skupina, indolylová skupina, benzofuranylová skupina, benzothienylová skupina, behzimidazolylová skupina, benzothiazolylová skupina, chinolvlová skupina, isochinolylová skupina, chinazolinylová skupina, chinoxalinylová skupina, a cinnolinylová skupina, „Heterocyklylová skupina ve výrazech „heterocyklylová skupina a „heterocyklylCi-salkylová skupina znamená'nearomatický monocyklický nebo bicyklický 5-10čienný kruh obsahující až pět heteroatomů zvolených ze skupiny atom dusíku, atom kyslíku a atom síry. Mezi příklady „heterocyklylové skupiny patří pyrroiinyiová skupina, pyrrolidinylová skupina, morřolinylová skupina, piperidinylová skupina, homopiperidinylová skupina, piperazinylová skupina, homopiperazinylová skupina, díhydropyrídinylová skupina, a dihydropyrimidinylová skupina. „Cykloalkylová skupina znamená nearomatický monocyklický nebo bicyklický 5-10členný uhlíkatý kruh. Mezi příklady „cykloalkylové skupiny patří cyklopentylová skupina, cykiohexyiová skupina, cykloheptylová skupina, bi.cyklo[2.2 . l]heptylová skupina a bicyklo[4.4.0]decy.lová skupina.

Typické významy pro ostatní generické skupiny jsou následující: Ci-galkoxylová skupina je například methoxylová skupina a ethoxylová skupina, Ci-galkylthioskupina je například . methylthioskupina a ethylthioskupina, C_L-₆alkylaminová skupina je například methylaminová skupina a ethylaminová skupina, di-(Ci-₆alkyl) aminová skupina je například dimethylaminová skupina, C!_₆alkoxykarbonylová skupina je například • · methoxykarbonylová .skupina a ethoxykarbonylová skupina, Ci-galkylkarbamoylová skupina je například methylkarbamoylová skupina,. di-Ci-salkylkarabamoy.lová skupina je například dimethylkarbamoylová skupina, Ci-galkylsulfinylová skupina je například 'methylsulřinylová skupina, Ci-6alkylsulf onylová skupina je například methylsulfonylová. skupina, ' Ci-salkylaminosulfonylcvá skupina je například methylaminosulfonylová skupina, di - {Ci_galkyl)aminosulfonylová skupina je například dimethylaminosulfonylová. skupina, kyanCi-galkylová skupina je například kyanmethylová skupina, hydroxyCi-galkylová skupina je například hydroxymethylová skupina, am.inoC1-.5alkýlová skupina je například aminomethylová skupina, Ci-galkanoylaminová skupina je například formamidová skupina a acetamidová skupina, Ci-galkoxykarbonyiaminová skupina je například methoxykarbonylaminová skupina, Ci-_Sa.lkanoylová skupina je' například fomylová skupina a acetylová skupina, Ci-ealkanoyloxylová skupina je například acetoxylová skupina, Ci-galkylová skupina je například methylová skupina, ethylová skupina, isopropylova skupina a térc-Outyiova sxupma, C2-salkenylová skupina je například vinylová skupina a allylová skupina, C₂-óUlkinylová skupina je například ethinylová skupina a 2-propinylová skupina, atom halogenu je například atom fluoru, atom chloru a atom bromu, arylCi-_Salkylová skupina je například benzylová skupina, a arylCi-galkoxylová skupina je například benzyloxylová skupina.

Kterýkoliv kruh v Rí nebo R² nebo kterýkoliv kruh v substítuentu na R⁴ může být popřípadě substituován, například až 3 substituenty. Mezi vhodnými substituenty jsou následující: hydroxylová skupina, Ci-gal'koxylová skupina, merkaptoskupina, Ci-galkylthioskupina, aminová skupina, Ci-₆alkylaminová skupina, di-(Ci-galkyl)aminová skupina, karboxylová skupina, karbamoylová skupina, Ci-6alkylkarbamoylová skupina, di-Ci_₆alkylkarbamoylová skupina, Ci-galkylsulf.inylová skupina, Ci~6alkylsulfonylová skupina, arylsulfinylová skupina, arylsulfonylová skupina, Ci-galkylaminosulfonylová skupina, di- (Ci-₆alkyl) aminosulfonylová • ·

* · · ·· ·· skupina, nítroskupína, kyanskupina, kyanCi-galkylová skupina, hydroxyCi-galkylová skupina, aminoCd-galkylová skupina,

Ci-galkanoylaminová skupina, Cd-galkoxykárbonylaminová skupina, Ci-galkanoylová skupina, Ci-galkanoyloxylová skupina, Ci-₆alkylová skupina, C2-galkenylová skupina, C2-salkinylová skupina, atom halogenu, a trifluoromethylová skupina.

V tomto textu generický název „alkylová skupina zahrnuje alkylovou skupinu jak s přímým tak i s rozvětveným řetězcem, avšak názvy individuálních alkylových skupina jako například „propylová skupina specifikují pouze verzi s přímým řetězcem, zatímco názvy individuálních rozvětvených alkylových skupin jako například „isopropylová skupina specifikují pouze verzi s rozvětveným řetězcem. Analogická konvence se týká i jiných generických názvů.

Pokud nějaká ze sloučenin vzorce I, definovaných výše, může existovat v opticky aktivní nebo racemické formě v důsledku přítomnosti jednoho nebo více asymetrických atomů uhlíku, rozumí se, že vynález ve své definici zahrnuje jakoukoliv takovou aktivní nebo racemickou formu, která má schopnost inhibovat cytokiny, zvláště TNF. Syntéza opticky aktivních forem se může provádět standardními technikami organické chemie, které jsou v oboru dobře známy, například syntézou z opticky aktivního výchozího materiálu, nebo optickým štěpením racemických forem. Rovněž inhibiční vlastnosti vůči. TNF se mohou vyhodnocovat za použití standardních laboratorních postupů, které jsou popsány níže.

R¹ je s výhodou hydroxylová skupina, Ci-galkoxylová' skupina, aminová skupina, Ci..₆alkylaminová -skupina, di-(Ci-galkyl) aminová skupina, karboxyl.ová skupina, Ci-galkoxykarbonylová skupina, karbamoylová skupina, Ci_₆alkylkarbamoylová skupina, kyanskupina, Ci-galkanoylaminová .skupina,· Ci-gal.kanoylová skupina, Ci-galkanoyloxylová skupina,' Ci-galkylová skupina, atom halogenu, trifluoromethylová skupina nebo heterocyklylová

-9•4»

• · · · · · * • · · «« ♦ · · • # · « • > · 9 · • ·· * * ··· ··»

g.kupina., Jako R¹ je rovněž preferována aminoCi_6alkylová skupina.

Jako R¹ je ještě více preferována hydroxylová skupina,

Ci-galkoxylová skupina, kyanskupina, atom halogenu, morfolinoskupina nebo 4-methylpiperazin-l-ýlová skupina.

S výhodou m je rovno 1 nebo 2.

S výhodou p je rovno 1, a R² je C₁-6alkoxylová skupina, karboxylová skupina, Ci-galkoxykarbonylová skupina, Ch-galkylová skupina nebo atom halogenu.

S výhodou p je rovno nule.

S výhodou R³ je atom halogenu.

S výhodou q je rovno nule, 1 nebo 2, výhodněji q je rovno nule.

S výhodou R⁴ je fenylová skupina, cykíohexylová skupina nebo cyklopentylová skupina, ještě výhodněji, R⁴ je fenylová skupina.

Preferované substituenty na R⁴ jsou hydroxylová skupina, Ci-galkoxylová skupina, aminová skupina, Ci-salkylaminová skupina, di-(Ci-₆alkyl) aminová skupina, karboxylová skupina, Ci-salkoxykarbonylová skupina, nitroskupina, kyanskupina, Cv-galkanoylaminová skupina, Ci-galkanoylová skupina,· C_L_₆alkanoyloxylová skupina, (L-galkylová skupina, atom halogenu, trifluormethylová skupina, fenylová skupina, f enylCi-galkoxylová skupina a. heterocyklylová skupina.

Ještě více preferované substituenty na R⁴ jsou hydroxylová skupina, kyanskupina, dimethylaminová skupina, methoxylová skupina, ethoxylová skupina, atom fluoru, atom chloru a morfolínoskupina.

Konkrétní nové sloučeniny podle předloženého vynálezu zahrnují, s výšeuvedenými výjimkami, například amidové deriváty vzorce I, nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, kde:

(a) R¹ je hydroxylová skupina, Ci-_Salkoxylová skupina, aminová skupina, Ci-galkylaminová skupina, dí-(Ci-6alkyl) aminová

- 10 • · * » t · • ·

*· skupina, karboxylová skupina, C₁_₆alkoxykarbonylová skupina, nitroskupina, kyanskupina, kyanCi_₆alkylová skupina, hydroxyCi-galkylová skupina, aminoCi-galkylová skupina, Ci-galkanoylaminová skupina, Ci-galkoxykarboriylaminová skupina, Ci-galkanoylová skupina, Ci-6alkanoyloxylová skupina, Ci-galkylová skupina, atom halogenu, nebo trifluormethylová skupina, a in je rovno 1 nebo 2; a R², R³, R⁴, p a q mají' kterýkoliv z významů, definovaných výše nebo v této sekci, vztahující se ke konkrétním novým sloučeninám podle vynálezu;

(b) R¹ je nearomatický nasycený 5-6tičlenný heterocyklický kruh s jedním nebo dvěma heteroatomy ze skupiny atom dusíku, atom kyslíku a atom síry, a m je rovno 1 nebo 2; a R², R³, R⁴, p a q mají kterýkoliv z významů, definovaných výše nebo v této sekci, vztahující se ke konkrétním novým sloučeninám podle vynálezu;

(c) R¹ je nasycený heterocyklický kruh ze skupiny pyrrolidinylová skupina, morfolinylová skupina, piperídínylová skupina, piperazinylová skupina a

4-(Ci-galkyl) píperazínylová skupina, am je rovno 1 nebo 2; a R², R³, R⁴, p a q mají kterýkoliv z významů, definovaných výše nebo v této sekci, vztahující se ke konkrétním novým sloučeninám podle vynálezu;

(d) R² je hydroxylová skupina, Ci-galkoxylová skupina, aminová skupina, Ci-6alkylaminová skupina, di-(Cý-galkyl) aminová skupina, karboxylová skupina, Ci-_galkoxykarbonylová skupina, nitroskupina, kyanskupina, Ci_₆alkylová skupina, atom halogenu, nebo trifluormethylová skupina, a p je rovno 1; a R¹, R³, R⁴, m a q mají kterýkoliv z významů, definovaných výše nebo v této sekci, vztahující se ke konkrétním novým sloučeninám podle vynálezu;

(e) p je rovno nule; a R¹, R³, R⁴, m a q mají kterýkoliv z významů, definovaných výše nebo v této sekci, vztahující se ke konkrétním novým sloučeninám podle vynálezu;

- 11 • · · » • ·· «· ·· ·' t · · ♦ · · · · • · · · · · • · · » · <·· ,·* ·· (f) R³ je atom halogenu; a R¹, R², R⁴, m, p a q mají kterýkoliv z významů, definovaných výše nebo v této' sekci,' vztahující se ke konkrétním novým sloučeninám podle vynálezu;

(g) q je rovno 1, 2, .3 nebo 4, a R⁴ je cykloalkylová skupina; a R¹, R², R³, map mají kterýkoliv z významů, definovaných výše nebo v této sekci, vztahující se ke kcnkré.tním novým sloučeninám, podle vynálezu;

(h) q je rovno nule, a R⁴ je fenylová skupina, která je popřípadě substituována až 3 substituenty zvolenými ze skupiny: hydroxylová skupina, Ci-galkoxylová skupina, aminová skupina, Ci-šalkylamínová skupina, dí-(Ci-galkyl) aminová skupina, karboxylová skupina, Ci-₅alkoxykarbonylová skupina, nítroskupina, kyanskupina, Ci-salkoxykarbonylaminOvá skupina,

Ci-salkanoylová skupina, Ci-galkanoyloxylová skupina,

Ci-galkylová skupina, atom halogenu, trifluormethylová skupina, fenylová skupina, benzylová skupina, .a.-benzyloxylová skupina; a R¹, R², R³, map mají kterýkoliv z významů, definovaných výše nebo v této sekci, vztahující se ke konkrétním novým sloučeninám podle vynálezu;

(i) q je rovno nule, a R⁴ je fenylová skupina, která je .substituována 1 nebo 2 substituenty zvolenými ze skupiny: heteroarylová skupina, heteroarylCi-_salkylová skupina, heterocyklylová skupina, a heterocyklyíCi-_ealkylová skupina; a R¹, R², R^J, m a p mají kterýkoliv z významů, definovaných výše nebo v této sekci, vztahující se ke konkrétním novým sloučeninám podle vynálezu;' (j) q je rovno nule, a R⁴ je fenylová skupina, která je substituována 1 nebo 2 heterocyklylovými skupinami zahrnujícími nearomatický nasycený 5-6'tičlenný heterocyklický kruh s jedním nebo dvěma heteroatomy ze skupiny atom dusíku, atom. kyslíku a atom síry; a R¹, R², R³, map mají kterýkoliv z významů, definovaných výše nebo v této sekci, vztahující se ke konkrétním novým sloučeninám podle vynálezu;

• · · · ♦ · ♦ · · · • · 9 · · · • · « · · • · · · · · • « · · · ··· »· '(k) q je rovno nule, a R⁴ je fenylová skupina, která je substituována 1 nebo 2 heterocyklickými skupinami zvolenými ze skupiny: pyrrolidinylová skupina, morfolinylová skupina, piperidinylová skupina, piperazinylová skupina, a

4-(Ci-galkyl) piperazinylová skupina; a R^l, R², R³, map mají kterýkoliv z významů, definovaných výše nebo v této sekci, vztahující se ke konkrétním novým sloučeninám podle vynálezu.

Preferovanými sloučeninami podle vynálezu jsou amidové deriváty vzorce I, kde R¹ je hydroxylová skupina, methoxylová skupina, * ethoxylová skupina, propoxylová skupina, isopropoxylová skupina, butoxylová skupina, aminová skupina, methylaminová ’ . skupina, ethylaminová skupina, dimethylarninová skupina, diethylaminová skupina, karboxylová skupina, methoxykarbonylová skupina, ethoxykarbonylová skupina, terc-butcxykarbonylová skupina, kyanskupina, acetamidová skupina, acetylová skupina, acetoxylová skupina,' methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina, isopropylová skupina, butylová skupina, terc-butyiová skupina, atom fluoru, atom chloru, trifluormethylová skupina, pyrrolidin-l-yiová skupina, morfolinoskupina, piperidinoskupina, piperazin-l-ylová skupina nebo 4-methylpiperazin-l-ylová skupina;

m je rovno 1 nebo 2; p je rovno nule;

R³ je atom fluoru, atom chloru nebo. atom bromu; q j e rovno1, 2 nebo 3; a κ R⁴ je cyklohexylóvá skupina nebo cyklopentylová skupina;

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Dalšími preferovanými sloučeninami podle vynálezu jsou amidové deriváty vzorce I, 'kde R¹ je hydroxylová skupina, methoxylová skupina, ethoxylová skupina, propoxylová skupina, isopropoxylová skupina, butoxylová skupina, aminová skupina, methylaminová skupina,, ethylaminová skupina, dimethylarninová skupina, diethylaminová skupina, karboxylová skupina,

- 13 ···· • φ · · ······ • φ φ φ · φφφφ φφφ φφ ··· Φ·· φφ ·· .mei-ho.xyjcarbonyl.oyá. -skupina, ethoxykarbonylová skupina, terc-butoxykarbonylová skupina, kyanskupina, acetamidová skupina, acetylová skupina, acetoxylová skupina, methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina, isopropylová skupina, butylová skupina, terc-butylová skupina, atom fluoru, atom chloru, trifluormethylová skupina, pyrrolidin-l-ylová skupina, morfolinoskupina, piperidinoskupina, piperazin-l-ylová skupina nebo 4-methylpiperazin-l-ylová skupina;

m je rovno 1 nebo 2;

« p je rovno nule;

R³ je atom fluoru, atom chloru nebo atom bromu.; q je rovno nule; a

R⁴ je fenylová skupina, která je popřípadě substituována 1 nebo 2 subsťituenty zvolenými ze skupiny: hydroxylová skupina, methoxylová, skupina, ethoxylová skupina, -propoxylová skupina, aminová skupina, methylaminová - skupina,' ethylaminová skupina, propylaminová- skupina, dimethylaminová skupina, diethylaminová skupina, karboxylová skupina, methoxykarbonylová skupina, ethoxykarbonylová skupina, nitroskupina,, kyanskupina, acetamidová skupina, acetylová' skupina, acetoxylová skupina, methylová skupina, ethylová skupina, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, trifluormethylová skupina, fenylová skupina, benzyloxylová skupina, pyrrolidin-l-ylová skupina, morfolinoskupina, piperiainoskupina, piperazin-l-ylová skupina a 4-methylpiperazin-l-ylová skupina;

í nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Dalšími'preferovanými sloučeninami podle vynálezu jsou amidové • deriváty vzorce I, kde R¹ je hydroxylová skupina, methoxylová skupina, ethoxylová skupina, kyanskupina, atom fluoru, atom chloru, morfolinoskupina, nebo 4-methylpiperazin-l-ylová skupina;

m je rovno 1 nebo 2;

- 14 • ·· ·· · · · · • · · · · · · » « · · · · ·· · « ♦ .9-9.99 · • «·· 999 99 ··

P	je,	rovno	nule;
R3	je	atom	fluoru, atom	chloru nebo'atom bromu;
q	je	rovno	nule; a
R4	je	fenylová skupina,	která je substituována 1 nebo 2

substituenty zvolenými ze skupiny: hydroxyiová skupina, methoxylová skupina, dimethylaminová skupina, methoxykarbonylová skupina, kyanskupina, atom fluoru, atom chloru a morfolinoskupina;

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Dalšími preferovanými sloučeninami podle vynálezu jsou amidové deriváty vzorce I, kde R¹ je hydroxylová skupina, methoxylová skupina, ethoxylová skupina, aminová skupina, kyanskupina, acetoxylová skupina, atom fluoru, atom chloru, morfolinoskupina, nebo 4-methylpiperazin-l-ylová skupina; m je rovno 1 nebo 2; p je rovno nule;

R³ je atom fluoru, atom chloru nebo atom bromu;

q je rovno nule; a .

R⁴ je fenylová skupina, která je nesubstituovaná, nebo je substituována 1 nebo 2 substituenty zvolenými ze skupiny: hydroxylová skupina, methoxylová skupina, aminová skupina, dimethylaminová skupina, methoxykarbonylová skupina, nitroskupina, kyanskupina, atom fluoru, atom chloru a morfolinoskupina;

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Zvláště jsou preferovány například sloučeniny:

W-[2-chlor-5- (3-kyanbenzamido) fenyl]-3,4-dimethoxybenzamid, N-(2~chlor-5- (3-dimethylaminobenzamido) fenyl]-3, 4-dimethoxybenzamid, jV~[2-chlor-5~ (4-kyanbenzamido) fenylj-3, 4-dimethoxybenzamid a

- 15 • · « * • . · · · • · 9 · 9

9 9 ·

99 • · · · • · • « · ·· · ·*

W-[2'-chlor-5- (4-kýanbenzamido) fenylj-3- (4-me-thylpiperazin-l-yl)benzamid;

a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Další zvláště preferované sloučeniny podle vynálezu jsou například:

N~(5-benzamido-2-chlorfenyl)—3,4-dimethoxybenzamid, zV-[2--chlor-5- ( 3-morfolinobenzamido) fenylj-3,4-dimethoxybenzamid, zV-[5- ( 4-acetoxybenza.mido) -2-chlor f enylj-4-kyanbenzamid,

N~ (5--benzamido-2-chlorfenyl) -2-amino-4~methoxybenzamid, a N-[2-chlor-5 - ( 3-mo.rfolinobenzam.ido) fenyl]-4~kyanbenzamid; nebo .jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Vhodné farmaceuticky přijatelné soli sloučenin vzorce I jsou například adiční soli. kyselin se sloučeninami vzorce. I, které jsou dostatečně bazické, například adiční solí sloučenin vzorce I s anorganickou nebo organickou kyselinou jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina sírová, kyselina trifluoroctová, kyselina citrónová nebo kyselina maleinová; nebo například soli sloučenin vzorce I, které jsou dostatečně kyselé, například soli s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin, jako vápenaté soli nebo horečnaté soli, nebo amonné soli, nebo soli s organickými bázemi jako methylaminem, dimethylaminem, trimethylaminem, piperidinem, morfolinem nebo tris-(2-hydroxyethyl)aminem.

V oboru jsou známy různé formy profarmak. Příklady takových profarmak je možno najít v následujících publikacích:

a) Design of Prodrugs, edit. H..Bundgaard (Elsevier, 1985) a Methods in Enzymology, sv. 42, 309-396, edit. K. Widder a spol. (Academie Press, 1985);

b) · A Textbook of Drug Design and Developinent, edit. · KrogsgaardLarsen a H. Bundgaard, kapit. 5: „Design and Application of Prodrugs, H. Bundgaard, 113-191 (1991).- 16• Q ·· • * · · • · · · • · · · • · · · ·♦ ··

c) H. Bundgaard, Advanced Drug Delivery Reviews, 8, 1-38 (1992);

d) H. Bundgaard a spol., Journal of Pharmaceutical Sciences 77, 285 (1988) ; a

e) N. Kakeya a spol., Chem. Pharm. Bull. 32, 692 (1984).

Taková profarmaka se mohou použít například při přípravě in vivo štěpitelných esterů sloučenin vzorce I. In vivo štěpitelný ester sloučeniny vzorce I, která obsahuje karboxylovou .skupinu, je například farmaceuticky přijatelný ester,· který se v lidském nebo zvířecím těle štěpí za tvorby matečné kyseliny. Vhodné farmaceuticky přijatelné estery pro karboxylovou skupinu zahrnují Ci-galkoxymethylestery, například methoxymetnylestery; Ci_6alkanoyloxymethylestery, například pivaloyloxymethylestery; ftalidylové estery; C3-8cykloalkoxykarbonyloxyCi_6alkylestery, například 1-cyklohexylkarbonyloxyethylestery;

1,3-dioxolan-2-ylmetnylestery, například

5-methyl-l, 3-dioxo.lan-2-ylmethylestery; a

Ci-galkoxykarbonyloxyetnyiestery, například

1-methoxykarbonyloxyethylestery.'Tyto estery se mohou tvořit reakcí kterékoliv karboxylové skupiny ve sloučeninách podle vynálezu.

Aby se sloučenina vzorce I, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo in vivo štěpitelný ester, mohla použít pro’ léčbu (včetně profylaxe) savců, včetně lidí, formuluje se normálně v souladu se standardní farmaceutickou praxí ve formě léčebného prostředku.

Podle toho je dalším aspektem vynálezu farmaceutický prostředek, obsahující amidový derivát vzorce I nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl nebo jeho in vivo štěpitelný ester, jak jsou definovány výše, ve směsi s farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu mohou být ve formě vhodné pro orální aplikaci (například jako tablety, pastilky,

- 17 • · · · · · • · · ···«·« ··· · * · · * ♦ ··· ·· ··· ··· ··. ·· tvrdé nebo měkké kapsle, vodné nebo olejové suspenze, emulze, disperzní prášky nebo granule, syrupy nebo nápoje), pro topickou aplikaci (například jako krémy, masti, gely nebo vodné nebo olejové roztoky nebo suspenze) , pro «inhalaci (například jako jemný prášek nebo tekutý aerosol), pro aplikaci insuflací (například jako jemný prášek), nebo pro parenterální aplikaci (například jako sterilní vodný nebo olejový roztok pro intravenózní, subkutánní nebo intramuskulární podání, nebo jako' čípky pro rektální aplikaci).

Prostředky podle vynálezu, se mohou získat obvyklými postupy za použití obvyklých farmaceutických excipientů, které jsou v oboru dobře známy. Tak například prostředky pro orální aplikaci mohou obsahovat jedno nebo více barviv, sladidel, ochucovadel a/nebo konzervačních látek.

Vhodné farmaceuticky přijatelné excipienty pro tabletové formulace zahrnují například inertní ředidla jako laktosu, uhličitan sodný, fosforečnan vápenatý nebo uhličitan vápenatý; granulační a desintegrační přísady jako kukuřičný škrob nebo algenovou kyselinu; pojivá jako škrob; lubrikanty jako magnesiumstearát, kyselinu stearovou nebo mastek; konzervační látky jako ethyl-p-hydroxybenzoát nebo propyl-p-hydroxybenzoát;. a antioxidanty jako kyselinu askorbovou. Tablety mohou být nepotahované nebo potahované, buďto aby se modifikoval jejich rozpad a následná absorpce účinné složky v gastrointestinálním traktu, nebo aby se zlepšila jejich stabilita a/nebo vzhled; v každém případě se použijí obvyklé potahové látky a postupy, které jsou v oboru velmi dobře známy.

Kompozice pro orální aplikaci mohou být ve formě tvrdých želatinových kapslí, ve kterých je účinná složka smísena · s inertním tuhým ředidlem, například s uhličitanem vápenatým, fosforečnanem vápenatým nebo kaolinem, nebo ve formě měkkých želatinových kapslí, ve kterých je účinná složka smísena s vodou nebo olejem jako je podzemnicový olej, parafinový olej, nebo olivový olej.

- 18 ···· • .

• · ·« ·· • · · • ♦ ♦ • · · • ·' · ·« ··

Vodné suspenze obvykle obsahují účinnou složku ve formě jemného prášku, spolu s jedním nebo s několika suspendačními činidlyjako je sodná sůl karboxymethylcelulózy, methylcelulóza, hydroxypropylmethylcelulóza, alginát sodný, polyvinylpyrrolidon, tragant a arabská guma; s disperzními činidly nebo smáčedly jako je lecitin nebo kondenzační produkty alkylenoxidů s mastnými kyselinami (například polyoxyethylenstearát), nebo kondenzační produkty ethylenoxidu s alifatickými alkoholy s dlouhým řetězcem (například heptadekaethylenoxycetanol), nebo kondenzační produkty ethylenoxidu s parciálními estery odvozenými od mastných kyselin a hexitolů (jako je polyoxyethylensorbitol-monooleát) , nebo kondenzační produkty ethylenoxidu s parciálními estery odvozenými od mastných kyselin a hexitolanhydridů (například polyethylensorbitan-monooleát). Vodné suspenze mohou rovněž obsahovat jednu nebo více konzervačních látek (jako ethyl-p-hydroxybenzoát nebo propyl-p-hydroxybenzoát), antioxidantů (jako kyselina askorbová), barviv, ochucovadel, a/nebo sladidel (jako sacharosa, sacharin nebo aspartam).

Olejové suspenze se mohou·připravit suspendováním účinné složky v rostlinném oleji (jako je arašídový olej, olivový olej, sezamový olej nebo kokosový olej) nebo v minerálním oleji (jako je parafinový olej). Olejové suspenze mohou rovněž obsahovat zahušťovadlo jako je včelí vosk, tuhý parafin nebo cetylalkohol. Prostředky pro orální aplikaci se mohou'chuťově upravit přidáním výšepopsaných sladidel a ochucovadel. Jako konzervační činidlo se může přidat antioxidant jako je kyselina askorbová.

Dispergovatelné prášky a granule, vhodné pro přípravu vodné suspenze přidáním vody, obsahují obvykle účinnou složku spolu s dispergačním činidlem-nebo smáčedlem, suspendačním činidlem a jednou nebo několika konzervačními látkami. Příklady vhodných dispergačních činidel nebo smáčedel a suspendačních činidel jsou uvedeny výše. Mohou se přidat i další přísady jako sladidla, ochucovadla a barviva.

- 19• «* · . . . · ·» · * ·· · ··»··· ·*· · · ···· ·*· ·· ··· ··· ·« ··

Farmaceutické kompozice podle vynálezu mohou být rovněž ve formě emulzí typu olej ve vodě. Olejovou fází může být rostlinný olej jako olivový olej nebo arašídový olej, nebo minerální olej jako například parafinový olej, nebo směsi kterýchkoliv z těchto olejů. Vhodné emulgátory mohou být například přírodní klovatiny jako arabská guma nebo tragant, přírodní fosfatidy jako sojové boby,. lecitin, estery nebo parciální estery odvozené z mastných kyselin a hexitolanhydridů (například sorbitan-monooleát) a kondenzační produkty uvedených parciálních esterů s ethylenoxidem, jako například polyoxyethylensorbitan-monooleát. Emulze mohou rovněž obsahovat sladidla, ochucovadla a konzervační činidla.

Syrupy a nápoje mohou obsahovat sladidla jako glycerin, propylenglykol, sorbit, aspartam nebo sacharózu a mohou rovněž obsahovat, uklidňující látky, konzervační činidla, ochucovadla' a/nebo barviva.

Farmaceutické kompozice mohou být rovněž ve formě sterilních injekčních vodných nebo olejových suspenzí, které se mohou připravit podle známých postupů za použití jednoho nebo několika vhodných dispergačních činidel nebo smáčedel a suspendačních činidel,, které byly zmíněny výše. Sterilním injekčním prostředkem může být také sterilní injektabilní roztok nebo suspenze v netoxickém parenterálně přijatelném ředidle nebo rozpouštědle, například roztok v 1,3-butandiolu.

Šípkové lékové formy se mohou připravit smísením účinné složky s vhodným nedráždivým excipientem, který je za normální teploty tuhý, ale při teplotě konečníku je tekutý, a který tedy v konečníku roztaje a uvolňuje léčivo. Mezi vhodné excipienty patří například kakaové máslo a polyethylenglykoly..

Topické léčebné prostředky, jako krémy, masti, gely a vodné nebo olejové roztoky nebo suspenze, se obvykle mohou získat smísením účinné složky s konvenčním topicky přijatelným vehikulem nebo ředidlem za použití obvyklých postupů, které jsou v oboru dobře známy.

-20« · · · · · « ·· · ♦ ····· ··· · · ··»· ··· ·· ··· ··· ·* ··

Léčebné prostředky pro aplikaci insuflací mohou mít formu jemně rozptýleného prášku o středním průměru částic 30 pm nebo mnohem ménším, přičemž prášek sám sestává buď ze samotné účinné látky nebo z její směsi s jedním nebo několika fyziologicky přijatelnými nosiči jako je laktóza. Prášek pro insuflací se uchovává s výhodou v kapsli, která ' obsahuje například 1 až 50 mg účinné složky, a která se užívá v turbo-inhalátorovém přístroji, užívaném pro insuflací známé účinné látky natrium cromoglykátu.

Prostředky pro aplikaci inhalací mohou být ve formě konvenčních tlakových aerosolů pro podání účinné složky buď ve formě aerosolu, obsahujícího jemně rozptýlené pevné látky, nebo jemné kapky. Mohou se použít obvyklé aerosolové propelanty jako · uhlovodíky nebo fluorované uhlovodíky a s výhodou se použije aerosolový přípravek, kterým se aplikuje odměřené množství účinné složky.

Pro další informace o přípravě léčebných prostředků se čtenář odkazuje na „Formulation v publikaci „Comprehensive Medicinal Chemistry, (Corwin Hansch; Chairman of Editorial Board), sv. 5, kapit. 25.2; Pergamon Press 1990.

Množství účinné složky, která je kombinována s jedním nebo více excipienty aby se připravila jednotlivá dávka, bude nutně různé a bude záviset na pacientovi a na způsobu aplikace. Tak například, formulace pro orální podání člověku bude obvykle obsahovat například 0,5 mg až 2 g účinné složky smíšené s patřičným a vhodným množstvím excipientů, které se může pohybovat od přibližně 5 do přibližně 98 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost celé směsi. Jednotlivé dávky budou obvykle obsahovat'přibližně 1 mg až 500 mg účinné složky. Pro další informace se čtenář odkazuje na „Routes of Administration and Dosage Regimes, Comprehensive Medicinal Chemistry (Corvin Hansch; Chairman of Editorial Board), sv, 5, kapit. 25.3, Pergamon Press 1990.

• · · · • · · • · ·

4 · · • · · • · <

Velikost dávky sloučeniny vzorce I pro terapeutické nebo profylaktické účely bude přirozeně různá podle charakteru a vážnosti stavu pacienta, jeho stáří a pohlaví, a na způsobu aplikace, a bude se řídit dobře známými zásadami medicíny.

Při použití pro terapeutické nebo profylaktické účely se bude sloučenina vzorce I obvykle podávat tak, aby denní dávka byla v rozmezí například 0,5 mg až 75 mg na kg tělesné hmotnosti, podle potřeby v několika oddělených dávkách. Při parenterální· aplikaci se všeobecně použijí nižší dávky. Tak například pro intravenózní aplikaci se obvykle použije dávka v rozmezí například 0,5 mg a.ž 30 mg na kg tělesné hmotnosti. Podobně, při aplikaci inhalací se použije 0,5 mg až 25 mg na kg tělesné hmotnosti. Preferována je však orální aplikace, zvláště ve formě tablet. Typické jednotlivé dávky budou obsahovat přibližně 1 mg až 500 mg sloučeniny podle vynálezu.

Další aspekt vynálezu se týká použití amidového derivátu vzorce I nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli nebo jeho in vivo štěpitelného esteru, jak jsou definovány výše, při léčbě lidských nebo zvířecích pacientů.

Další aspekt vynálezu se týká použití amidového derivátu vzorce I nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli nebo jeho in vivo štěpitelného esteru, jak jsou definovány výše, nebo kterékoliv z těch známých sloučenin vyloučených z definice sloučenin podle vynálezu, při přípravě léčiva pro léčbu nemocí · nebo chorobných stavů, zprostředkovaných cytokiny.

Další aspekt předloženého vynálezu se týká metody léčby nemocí nebo chorobných stavů, zprostředkovaných cytokiny, která spočívá v podání účinného množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štěpitelného esteru, teplokrevnému živočichovi.

Další aspekt předloženého vynálezu se týká použití sloučeniny vzorce I nebo jeji farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štěpitelného esteru, při přípravě léčiva pro léčbu nemocí

- 22 • · · · • · · - -····· > J »······ · ··· ·· ··· ··· ·· *· nebo chorobných stavů, zprostředkovaných TNF, IL-1, IL-β nebo IL-8.

Další aspekt předloženého vynálezu se týká metody léčby nemocí nebo chorobných stavů, zprostředkovaných TNF, IL-1, IL-β nebo IL-8, která spočívá v podání účinného množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štepitelného esteru, teplokrevnému živočichovi.

Další aspekt předloženého vynálezu se týká použití sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štepitelného esteru, při přípravě léčiva pro léčbu nemocí nebo chorobných stavů, zprostředkovaných TNF.

Další-aspekt předloženého vynálezu se týká metody léčby nemocí nebo chorobných stavů, zprostředkovaných TNF, která spočívá v podání účinného množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štepitelného esteru, teplokrevnému živočichovi.

Další aspekt předloženého vynálezu, se týká použiti sloučeniny vzorce I nebo 'její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štepitelného esteru, při přípravě léčiva pro použití při inhibici TNF, IL-1, IL-6 nebo IL-8.

Další aspekt předloženého vynálezu se týká metody inhibice TNF, IL-1, IL-6 nebo IL-8> která spočívá v podání účinného množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štěpitelného esteru, teplokrevnému živočichovi.

Další aspekt předloženého vynálezu se týká použití sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štepitelného esteru, při přípravě' léčiva pro použití při inhibici TNF.

Další aspekt předloženého vynálezu se týká metody inhibice TNF, která spočívá v podání účinného množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štěpitelného esteru, teplokrevnému živočichovi.

• 9

9 ·

Další aspekt předloženého vynálezu se týká použití sloučeniny vzorce I, nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štěpitelného esteru, při přípravě léčiva pro použití při léčbě nemocí nebo chorobných stavů, zprostředkovaných p38-kinasou.

Další aspekt předloženého vynálezu se týká metody léčby nemocí nebo chorobných stavů, zprostředkovaných p38-kinasou, která spočívá v podání účinného množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štěpitelného esteru, teplokrevnému živočichovi.

Další aspekt předloženého vynálezu se týká použití sloučeniny vzorce I, nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štěpitelného esteru, při přípravě léčiva pro vyvolání inhibičního účinku vůči p38-kinase.

Další aspekt předloženého vynálezu se týká způsobu inhibíce p38-kinasy, která spočívá v podání účinného množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štěpitelného esteru, teplokrevnému živočichovi.

Další aspekt předloženého vynálezu se týká použití sloučeniny, vzorce I, nebo jeji.farmaceuticky přijatelné·soli nebo jejího in vivo štěpitelného esteru, při přípravě léčiva pro použití při léčbě revmatické artritidy, astmatu, podráždění střev, roztroušené sklerosy, AIDS, septického šoku, ischemické srdeční choroby nebo lupénky.

Další aspekt předloženého vynálezu se týká metody léčby revmatické artritidy, astmatu, podráždění střev, roztroušené sklerosy, AIDS, septického šoku, ischemické srdeční choroby nebo lupénky, která spočívá v podání účinného množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo štěpitelného esteru, teplokrevnému živočichovi.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu se mohou použít v kombinaci s jinými léčivy a terapiemi, užívanými při léčbě

- 24 chorobných stavů, které se dají příznivě ovlivnit inhibicí cytokinů, zvláště TNF a IL-1. Tak například sloučeniny vzorce I se mohou použít v kombinaci s léčivy a terapiemi, užívanými při léčbě revmatické artritidy, astmatu, podráždění střev, roztroušené sklerosy, AIDS, septického šoku, ischemické.srdeční choroby nebo lupénky nebo jiných chorobných stavů, které byly v tomto textu zmíněny výše.

Tak například, pro svou schopnost inhibovat cytokiny jsou sloučeniny vzorce I cenné pro léčbu určitých zánětlivých i , nezánětlivých onemocnění, které jsou běžně léčeny nesteroidními protizánětlivými léčivy (NSAID) inhibujícími cyklooxygenasu, jako je indometacin, ketorolac, kyselina acetylsalicylová, ibuprofen, sulindac, tolmetin a piroxičam. Současné podávání sloučeniny vzorce I a NSAID může snížit množství NSAID, potřebné k vyvolání léčebného účinku. Tím se sníží pravděpodobnost nepříznivých vedlejších účinků NSAID, jako jsou třeba gastrointestinální potíže. Další aspekt vynálezu se tak · týká farmaceutického léčebného prostředku, který obsahuje sloučeninu vzorce I, nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo její in vivo štěpitelný ester, ve spojení s nesteroidní, cyklooxygenasu inhibující protizánětlivou účinnou látkou, nebo ve směsi s ní, a farmaceuticky přijatelné ředidlo nebo nosič.

Sloučeniny podle vynálezu se mohou rovněž použít s protizánětlivými účinnými látkami jako jsou inhibitory enzymu 5-lipoxygenasa (takové jako jsou popsány v patentových spisech Europian Patent Application č.'0351194, 0375368, 0375404, 0375452, 037547, 0381375, 0385662, 0385663, 0385679, 0385680).

Sloučeniny vzorce I se také mohou použít při léčbě stavů jako. je revmatická artritida v kombinaci s antiartritickými látkami jako je zlato, methotrexat, steroidy a penicilinamin, i při léčbě stavů jako je osteoartritida v kombinaci se steroidy.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu se rovněž mohou aplikovat při degradativních onemocněních, jako je například osteoartritida, s chondroprotektivními, antidegradativními

-25 a/nebo reparativními účinnými látkami jako je Diacerhein, prostředky na bází kyseliny h.yaluronové jako Hyalan, Rumalon, Arteparon, a glukosaminové soli jako Antril.

Sloučeniny vzorce I se mohou použít při léčbě astmatu v kombinaci s antiastmatickými účinnými látkami jako bronchodilatanty a antagonisty leukotrienů.

Pokud jsou formulovány ve fixní dávce, takové kombinační produkty obsahují sloučeniny'podle vynálezu v rozmezí dávek, uvedeném v tomto spisu, a druhou účinnou látku v jejím osvědčeném dávkovém rozmezí. Pokud kombinační formulace není vhodná, je možno uvažovat o odděleném podání.

Ačkoliv sloučeniny vzorce I jsou především cenné jako léčiva pro použití u teplokrevných živočichů (včetně člověka), jsou rovněž užitečné ve všech případech, kde je zapotřebí inhibovat působení cytokinů. Jsou proto užitečné jako farmaceutické standardy ve vývoji nových biologických testů a při hledáni nových farmakologických účinných látek.

Amidové deriváty vzorce I, nebo jejich farmaceuticky přijatelné solí nebo in vivo štěpitelné estery, se mohou připravit jakýmkoliv známým postupem, použitelným pro přípravu chemicky příbuzných sloučenin. Vhodné postupy jsou popsány například · v publikaci J. Med. Chem. 1996, 39, 3343-3356, Pokud jsou tyto postupy'použity pro přípravu nových amidových derivátů vzorce I, představují další aspekt předloženého vynálezu'a jsou ilustrovány následujícími variantami reprezentativního postupu, ve kterých (pokud není stanoveno jinak) R¹, R², R³, R⁴, m, p a q mají kterýkoliv z významů, uvedených výše. Potřebné výchozí sloučeniny se mohou získat standardními postupy organické chemie. Příprava takových výchozích sloučenin je popsána v souvislosti s nížeuvedenými variantami v příkladech provedení vynálezu. Výchozí sloučeniny se mohou alternativně získat postupy, analogickými těm, které jsou uvedeny pro ilustraci a které jsou pro organického chemika běžné.

-26* · ·

I · · * ř · · 4 ► Φ · · ·· ·· (a) Sloučenina vzorce I, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo její in vivo štěpitelný ester, se může připravit tak, že se reaguje anilin vzorce II

s kyselinou vzorce III

O

H-O-^ (III) \cH₂)_qR<

nebo s jejím aktivovaným derivátem, za standardních podmínek pro tvorbu amidové vazby, přičemž symboly skupin jsou definovány výše a kterákoliv z funkčních skupin je chráněna, pokud je to zapotřebí, a: (i) odstraní se jakékoliv chránící skupiny;

(ii) popřípadě se připraví farmaceuticky přijatelná sůl nebo in vivo štěpitelný ester.

Vhodným'aktivovaným derivátem kyseliny vzorce III je například acylhalogenid, například acylchlorid, vzniklý reakcí kyseliny a chloridu anorganické kyseliny jako například thionylchloridu; směsný anhydrid, například anhydrid, vzniklý reakcí kyseliny a chloromravenčanu jako je chloromravenčan isobutylnatý; aktivní ester jako například ester vzniklý reakcí kyseliny a fenolu jako je pentafluorfenol, s esterem jako je pentafluorfenyltrifluoracetát, nebo s alkoholem jako je N-hydroxybenztriazol; acylazid, například azid vzniklý reakcí kyseliny a azidu jako je difenylfosforylazid; acylkyanid, například kyanid vzniklý reakcí kyseliny a kyanidu jako je diethylfosforylkyanid; nebo

-27produkt reakce kyseliny a karbodiimidu jako je dicyklohexylkarbodiimid.

Reakce se s výhodou provádí v přítomnosti vhodné báze jako je uhličitan alkalického kovu nebo uhličitan kovu alkalických zemin, alkoxid, hydroxid nebo hydrid, například uhličitan sodný, uhličitan draselný, ethoxid sodný, butoxid draselný, hydroxid sodný, hydroxid draselný, hydrid sodný nebo hydrid draselný, nebo organokovová báze jako je alkyllithium, například n-butyllithium, nebo dialkylaminolithium, například lithiumdiisopropylamid, nebo organická aminová bázejako například pyridin, 2., 6-lutidin, kolidin, .

4-dimethylaminopyridin, triethylamin, morfolin nebo diazabicyklo[5.4.0]undec-7-en. Reakce se rovněž s výhodou provádí ve vhodném inertním rozpouštědle nebo ředidle, například v tetrahydrofuranu, 1,2-dimethoxyethanu·,

N, W-dimethylformamidu, N, W-dimethylácetamidu,

2V-methylpyrrolidin-2-onu, dimethylsulfoxidu nebo acetonu, při teplotě v rozmezí například od -78 °C do 150 °C, s výhodou při laboratorní teplotě nebo blízko ní.

Jako typické kondenzační činidlo se používá karbodiimid v organickém rozpouštědle (s výhodou v bezvodém polárním aprotickém rozpouštědle) při nepříliš extrémní teplotě, například v rozmezí od -10 °C do 40 ’C, typicky při teplotě místnosti okolo 20 °C. ,

Chránící skupiny se mohou obecně zvolit z jakýchkoliv skupin, které jsou popsány v literatuře nebo jsou školenému chemikovi známy jako vhodné pro chránění dané skupiny, a mohou se zavést obvyklými metodami. Chránící skupiny se móhou odstranit jakoukoliv metodou, která je popsána v literatuře nebo je školenému chemikovi, známa jako vhodná pro odstranění dané chránící skupiny, přičemž metody jsou voleny tak, aby odstranění chránící skupiny jen minimálně zasáhlo jiné skupiny, přítomné kdekoliv v molekule.

-28 • · · · • · ► · · 4 » · · « » · · 4 • » · »

Specifické příklady chránících skupin jsou uvedeny níže; pro jednoduchost termín „nižší, jak je použit například v názvu nižší alkylová skupina, značí, že skupina, pro kterou je použit, obsahuje s výhodou 1-4 atomy uhlíku. Rozumí se, že tyto příklady nejsou vyčerpávající. Rovněž specifické příklady metod pro odstranění chránících skupin, uvedené níže, nejsou vyčerpávající. Použití chránících skupin a metod deprotekce, které nejsou specificky zmíněny, je samozřejmě zahrnuto v rozsahu vynálezů.

Skupinou, chránící karboxylovou skupinu, může být zbytek alifatického nebo arylalifatického alkoholu, schopného tvořit ester, nebo silanolu, schopného tvořit ester (přičemž tento alkohol nebo silanol s výhodou obsahuje 1-20 atomů uhlíku).

Příklady skupin, chránících karboxylovou skupinu, zahrnují následující: Ci_i₂alkylové skupiny s přímým nebo rozvětveným řetězcem (například isopropylová skupina nebo terc-butylová skupina); nižší alkylové skupiny substituované nižší alkoxylovou skupinou (napřiklad methoxymethylová skupina, ethoxymethylová skupina, isobutoxymethylová skupina); nižší alkylové skupiny substituované nižší alifatickou acyloxylovou skupinou (například acetoxymethylová skupina, propionyloxymethylová skupina, butyryloxymethylová skupina, pivaloyloxymethylová skupina); nižší-alkylové skupiny substituované nižší alkoxykarbonyloxylovou skupinou (například 1-methoxykarbonyloxyethylová skupina,

1-ethoxykarbonyloxyethylová skupina)nižší alkylové skupiny substituované arylovou skupinou (například benzylová skupina, p-methoxybenzylová skupina, o-nitrobenzylová skupina, p-nitrobenzylová skupina, benznydrylová skupina a ftalidylová skupina); tri(nižší alkyl)silylové skupiny (například trimethylsilylová skupina a terc-butyldimethylsilylová skupina); nižší alkylové skupiny substituované tri(nižší alkyl)silylovou skupinou (například trimethylsilylethylová skupina) ; a C₂_6alkenylové skupiny (například allylová skupina a vinylethylová skupina). - · „ ’ -29♦ * • ♦ • · • ·

Metody, které jsou zvláště vhodné pro odstranění skupin, chránících karboxylovou skupinu, zahrnují například kysele katalyzovanou hydrolýzu, bázicky katalyzovanou hydrolýzu, hydrolýzu katalyzovanou kovy, nebo enzymaticky katalyzovanou hydrolýzu.

Příklady skupin, chránících hydroxylovou skupinu, zahrnují nižší alkylové skupiny (například terc-butylová skupina); nižší alkenylové skupiny, (například allylová skupina); nižší alkanoylové skupiny (například acetylová skupina.) ; nižší alkoxykarbonylové. skupiny (například terc-butOxykarbonylová skupina); nižší alkenyloxykarbonylové skupiny (například allyloxykarbonylová skupina); nižší alkoxykarbonylové skupiny substituované arylovou skupinou (například benzyloxykarbonylová skupina, p-methoxybenzyloxykarbonylová skupina, o-nitrobenzyloxykarbonylová skupina, p-nitrobenzyloxykarbonylová skupina); tri(nižší alkyl)silylové skupiny (například trimethylsilylová skupina, terc-butyldimethylsilylová skupina) a nižší alkylové skupiny substituované arylovou skupinou (například benzylová skupina)

Příklady skupin, chránících aminovou skupinu, zahrnují formylovou skupinu, aralkylové skupiny (například benzylová skupina a substituovaná benzylová skupina, p-methoxybenzylová skupina,, nitrobenzylová skupina, 2,4-dimethoxybenzylová skupina, trifenylmethylová skupina, di-p-anisylmethylová skupina a furylmethylová skupina); nižší alkoxykarbonylové skupiny (například terc-butoxykarbonylová skupina); nižší alkenyloxykarbonylové skupiny (například allyloxykarbonylová skupina); nižší alkoxykarbonylové skupiny substituované arylovou skupinou (například benzyloxykarbonylová skupina, p-methoxybenzyloxykarbonylová skupina, o-nitrobenzyloxykarbonylová skupina, p-nitrobenzyloxykarbonylová skupina); tríalkylsilylové skupiny (například trimethylsilylová skupina a terc-butyldimethylsilylová skupina); . alkylidenové skupiny

-30.(například methylidenová skupina); benzylidenovou skupinu a substituované benzylidenové skupiny.

Vhodné metody pro odstranění skupin, chránících hydroxylové a aminové skupiny, zahrnují například kysele katalyzovanou hydrolýzu, bázicky katalyzovanou hydrolýzu, hydrolýzu katalyzovanou kovy, nebo enzymaticky.katalyzovanou hydrolýzu pro skupiny jako je p-nitrobenzylóxykarbonylová skupina, hydrogenaci pro skupiny jako je benzylová skupina, a fotolýzu pro skupiny jako je o-nitrobenzyloxykarbonylová skupina.

Obecné reakční podmínky a činidla najde čtenář v publikaci Jerry March: Advanced Organic Chemistry, 4. vydání, John Wiley & Sons 1992. Obecný přehled o chránících skupinách najde' čtenář v publikaci Green a spol.: Protective Groups in -Organic Synthesis, 2. vydání, John Wiley & Sons.

Anilin vzorce II se může připravit redukcí odpovídající nitrosloučeniny vzorce IV

Typické reakční podmínky zahrnují použití mravenčanu amonného v přítomnosti katalyzátoru (jako například paladium na uhlí) v organickém rozpouštědle, s výhodou při zvýšené teplotě, například při přibližně 60 °C. Pokud je to nutné, funkční skupiny v molekule se blokují a deblokují.

Sloučenina vzorce IV se může připravit tak, že se kyselina vzorce V, nebo její aktivovaný derivát,

O-H

(v)

• ·

« · · • · · • · · « · · ·· ·· nechá reagovat za podmínek, vhodných pro tvorbu amidové vazby, š anilinem vzorce VI

Typické reakčnípodmínky zahrnují aktivaci karboxylové“ skupiny ve sloučenině vzorce V, například působením halogen obsahujícího činidla (například oxalylchloridu) v organickém rozpouštědle za teploty místnosti, čímž se získá aktivovaný acylhalogenid, který se pak nechá reagovat s anilinem vzorce VI. Pokud je to nutné, funkční skupiny v molekule se blokují a deblokuj í.

(b) Sloučenina vzorce I, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo její in vivo štěpitelný ester, se může připravit tak, že se nechá reagovat kyselina vzorce V (R¹)m (V)

O-H nebo její aktivovaný derivát, vzorce VII jak je definován výše, s anilinem

za standardních podmínek pro tvorbu amidické vazby, (VII)

-32• · · · · * ·· · · · ··· ··· přičemž význam skupin je definován výše a kterákoliv z funkčních skupin je chráněna, pokud, je to zapotřebí, a:

(i) odstraní se jakékoliv chránící skupiny;

' (ii) popřípadě se připraví farmaceuticky přijatelná sůl nebo in vivo štěpitelný ester.

Anilin vzorce VII se může připravit redukcí odpovídající' nitrosloučeniny'za použití obvyklých postupů, jak jsou definovány výše nebo jak jsou ilustrovány v příkladech provedení vynálezu.

Sloučenina vzorce I, kde R¹ nebo substituent na R⁴ je aminová skupina, se· může připravit redukcí sloučeniny vzorce I, kde R¹ nebo substituent na R⁴ je. nítroskupina.

Typické reakční podmínky zahrnují použití mravenčanu amonného nebo vodíku v přítomnosti katalyzátoru, například kovového katalyzátoru jako je palladium na uhlí. Alternativně se může použít redukce kovem, například železem v přítomnosti kyseliny, například anorganické nebo organické .kyseliny jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina sírová nebo kyselina octová. Reakce se s výhodou provádí v organickém rozpouštědle (s výhodou v polárním protickém rozpouštědle) a . s výhodou při zvýšené teplotě, například při přibližně 60 °C. Pokud je to nutné, funkční skupiny v molekule se blokují a' deblokují.

Následující biologické testy a příklady provedení vynálezu slouží k ilustraci předloženého vynálezu.

Biologické testy

Nížeuvedené testy se mohou použít k měření aktivity sloučenin podle vynálezu při inhibici p38-kinasy, inhibici TNF a jejich antiartritické aktivity.

-33 ... ·· ··· ··· ·· ··

Stanovení'aktivity enzymu in vitro

Je hodnocena schopnost sloučenin podle vynálezu inhibovat enzym p38-kinasu. Stanoví se inhibiční aktivita jednotlivých sloučenin vůči každé z isoforem enzymu p38cc a ρ38β.

Lidský rekombinantní MKK6 (GenBank Accesion Number G1209672) se izoluje z Image cloně 45578 (Genomics, 1996, 33, 151) a použije' se k produkci proteinu ve formě GST fuzní bílkoviny v pGEX vektoru za použití postupu, analogického k postupu, který publikoval J. Han a spol., Journal of Biological Chemistry,

1996, 271, 2886-2891. Formy’ p38ct (GenBank Accesion Number G529039) a ρ38β (GenBank Accesion Number G1469305) se izolují PCR amplifikací cDNA z lidských lymfoblastoidů (GenBank Accesion Number GM1416) a cDNA z mozku lidského fetu [syntetizované na mRNA (Clontech, č. kat. 6525-1) za použití Gibco superscript cDNA synthesis kitu] pomocí oligonukleotidů navržených pro 5'- a 3'-konce lidských p38a a ρ38β genů metodou analogickou metodě, kterou popsali J. Han a spol., (Biochimica eť Biophysica Acta, 1995, 1265, 224-227) a Y. Jiang a spol. (Journal of Biological Chemistry, 1996,' 2Ί1, 17920-17926).

Obě isoformy proteinu p38 se exprimují v E. coli PET vektorech. Lidské rekombinantní isoformy p38a a ρ38β jsou produkovány jako 5'c-myc,6-His označené proteiny. Proteiny MKK6 a p38 se čistí podle standardního protokolu: GST MKK6 se vyčistí na koloně glutathion-sepharosy a p38 proteiny na nikl-chelatačních kolonách.

Enzymy p38 se před použitím aktivují inkubací s MKK6 po dobu 3 hod'při 30 °C. Neaktivní, coli-exprimovaný MKK6 disponuje ¹ dostatečnou aktivitou pro úplnou aktivaci obou isoforem p38. Aktivační inkubát obsahuje p38a (10 μΐ; 10 mg/ml) nebo ρ38β (10 μΐ; 5 mg/ml), spolu s MKK6 (10 μΐ; 1 mg/ml), kinasový pufr [100 μΐ; pH 7,4 pufr obsahující Tris (50 mM), EGTA (0,1 mM), orthovanadičnan sodný (0,1 mM) a β-merkaptoethanol (0,1 %)] a

• ··♦· • ·	• ' · ·	• ·
• ·	•
• · ·	•
• · ·	•
·· ··	• · ·	• ·

MgATP (30 μΐ 50 mM Mg(OCOCH₃)₂ a 0,5 mM ATP). To stačí k produkci dostatečného množství aktivního enzymu p38 pró 3 mikrotitrační destičky.

Testované sloučeniny se rozpustí v DMSO, zředí se kinasovým pufrem v poměru 1:10 a do jamky mikrotitrační destičky se přidá '10 μΐ takto získaného roztoku. Pro .testování látek při jedné koncentraci se použije koncentrace 10 μΜ. Dále se přidá 30 μΐ „směsi pro kinasový test [obsahující Myelin Basic' Protein (Gibco BRL č. kat. 1322B-010; 1 ml vodného roztoku o koncentraci 3,33 mg/mlj , aktivovaný, enzym p38 (50 μΐ) a kinasový pufr (2 ml)], a dále „značené ATP [10 μΐ; obsahující 50 μΜ ATP, 0,1 mCi ³³P ATP (Amersham International, č. kat. BF1000) a 50 mM Mg(OCOCH₃) ₂] · Mikrodestičky se inkubují při teplotě místnosti za mírného míchání. Destičky, obsahující p38a, se inkubují po dobu 90 minut a destičky, obsahující ρ38β, po dobu 45 minut. Inkubace se zastaví přídavkem 50 μΐ 20% kyseliny trichloroctové (TCA). Sražený protein se fosforyluje p38-kinasou a aktivita testovaných látek se vyhodnotí podle schopnosti tuto fosforylaci inhibovat. Obsah destičky se zfiltruje na aparatuře Canberra Packard Unifilter, promvje se 2% TCA,. vysuší se přes noc a vyhodnotí se na scintilačním počítači Top Count.

Testované sloučeniny se nejprve prověří při jedné'koncentraci a v případě, že jsou aktivní, testují se znovu, aby se stanovily hodnoty IC50.

In vitro testy na buňkách (i) PBMC

Schopnost látek podle vynálezu inhibovat produkci TNFa se ověřuje na periferních lidských mononukleárních krevních buňkách (PBMC), které syntetizují a sekretují TNFa po stimulaci liposacharidy.

• ·*·· • ·	• • ·	··
• ' ·	•
• · ·	•
• · 9	•
·· ··	···	• ·

• 4 ·· • » · · • · · · • · · · · • · » · ·« ·*

Monocyty PBMC se izolují z heparinizované (10 j/ml heparinu) lidské krve odstředěním v hustotním gradientu (Lymphoprep™; Nycomed). Monocyty se resuspendují v kultivačním mediu [RPMI 1640 medium (Gibco), doplněné 50 j/ml penicilinu, 50 μς/ml streptomyoinu, 2 mM glutaminu a 1 % tepelně inaktivovaného lidského AB séra (Sigma H-1513)]. Sloučeniny sě rozpustí v DMSO na koncentraci 50 mM, zředí se kultivačním mediem v poměru 1 : 100 a následně se sériově naředí kultivačním mediem obsahujícím 1 % DMSO. PBMC (2,4 x 10⁵ buněk ve 160 μΐ kultivačního media) se inkubují s 20 μΐ roztoků testovaných látek o různé koncentraci (trojmo), nebo s 20 μΐ kultivačního media, obsahujícího 1 % DMSO (kontrolní jamky), 30 minut při 37 °C ve vlhké atmosféře (CO₂:vzduch = 5:95) v inkubátoru Falcon 3072. (96-jamkové destičky s rovným dnem). Do příslušných jamek se přidá 20 μΐ lipopolysacharidu [LPS E. coli 0111:B4·(Sigma L413.0), výsledná koncentrace 10 pg/ml] , rozpuštěného v kultivačním mediu. Do kontrolních jamek („samotné medium) se přidá 20 μΐ kultivačního media. V každé 96-jamkové destičce je šest kontrolních jamek („samotný LPS) a čtyři jamky s mediem („samotné medium). Do každého testu se zahrnou í různé koncentrace známých inhibitorů TNFa, t.j. inhibitoru enzymu PDE typ IV (viz např. Semmler J., Wachtel H. a Endres S., Int.

J. Immunopnarmac. (1993), 15(3), 409-413) nebo inhibitor proTNFa-konvertasy (viz např. Mc Geeha.n, G.M. a spol.,·Nátuře (1994), 370, 558-561). Destičky se inkubují 7 hodin při 37 °C (ve vlhké atmosféře inkubátoru) a pak se z každé jamky odebere 100 μΐ supernatantu, který se uloží při -70 °C (96-jamkové destičky se zaobleným dnem, Corning 25850). Hladiny TNFa se v každém vzorku stanoví pomocí lidského TNFa ELISA (viz WO92/10190 a Current Protocols in Molecular Biology, sv. 2, Frederick M. Ausbel a spol., John Wiley & Sons lne.).

°/ inhibice - (^samotr|ý - samotné medium) - (test, koncentrace - samotné medium) χ 100 (samotný LPS - samotné medium) . _

• »»»·	»
·· ·	• ·	• ·
• *	•
• · ·	•
• * *	•
• · * · ·	·»·	*·

• r ·· • · * 9 · · • · · • · · ·« ·· (ií) Lidská plná krev

Schopnost sloučenin podle vynálezu inhibovat produkci TNFa se rovněž hodnotí v testu plné lidské krve. Lidská krev při stimulaci LPS vylučuje TNFa..' Tato její vlastnost je základem testu, používaného jako sekundární test pro sloučeniny, které vykázaly aktivní profil v PBMC testu.

Krev, získaná od dobrovolníků, se heparinizuje (10 j/ml). Do 96-jamkových destiček se zaobleným dnem (Corning 25850) se přidá 160 μΐ plné krve. Sloučeniny se rozpustí a sériově se zředí kultivačním mediem RPMI 1640 (Gibco), doplněným 50 j/ml penicilinu, 50 pg/ml streptomýciňu a 2 mM glutaminu, jak bylo podrobně uvedeno výše. Do příslušných jamek se přidá 20 μΐ každé testované koncentrace (v triplikátech). Do kontrolních jamek se přidá -20 μΐ kultivačního media RPMI 1640, doplněného o antibiotika a glutamin, Před přídavkem 20 μΐ .LPS (výsledná koncentrace 10 μρ/πιΐ) se destičky inkúbují po dobu 30 minut při 37 °C (ve vlhké atmosféře inkubátoru). Do kontrolních jamek se přidá medium RPMI 1640. V každé 96-jamkové destičce je šest kontrolních jamek.(„samotný LPS) a čtyři jamky s mediem („samotné medium). Do každého testu je zahrnut i známý inhibitor syntéz.y/sekrece TNFa. Destičky se inkubují po dobu 6 hodin při 37 °C (ve vlhké atmosféře inkubátoru). Po , odstředění destiček (2000 ot/min, 10 minut) se odebere po 100 μΐ plasmy, která se uchovává při.-70 °C (destičky Corning 25850). Hladiny TNFa se stanoví v každém vzorku pomocí testu ELISA (viz W092/10190 a Current Protocols in .Molécular Biology, sv. 2, Frederick M.Ausbel a spol., John Wiley & Sons lne.). Párové protilátky, použité v testu ELISA, se získají od firmy R&D Systems (č. kat. MAB610, anti-human TNFa coating antibody, BAF210 biotinylated anti-human TNFa detect antibody).

• ·»·· • ·	• • ·	··
* *	•
• · ·	•
• · ·	•
·« ·♦		··

♦ w ·· « · · · • · · 9 • · » · · • · · * ·· ··

Stanovení ex vivo/in vivo

Schopnost sloučenin podle vynálezu působit'¹ jako ex vivo inhibitory TNFa se hodnotí na potkanech nebo myších. Ve skupině samců potkana (180 - 210 g; potkani Wistar, Alderley Park (AP) ) se vhodným způsobem, např. perorálně (p.o.), intraperitoneálně (i.p.) nebo subkutánně (s.c.) aplikuje sloučenina (6 potkanů) nebo vehiculum (10 potkanů). Po devadesáti minutách se potkani utratí zvyšující se'koncentrací CO2 a vykrvácejí se zadní dutou žílou do 5 j/ml natrium heparinu. Krevní vzorky se okamžitě ochladí v ledu, odstředí se při 4 °C (2000 ot/min, 10 min) a získané plasmy se potom zmrazí na -20 °C pro následné stanovení jejich vlivu na produkci TNFa vlivem LPS-stimulované lidské krve. Vzorky potkaní plasmy se . rozmrazí a 175 μΐ každého vzorku se přidá, do 96-jamkové destičky se zaobleným dnem (Corning 25850), podle nastaveného vzoru. Do každé jamky se potom přidá 50 μΐ heparinizované lidské krve a po promíchání se destička inkubuje po dobu 30 minut při 37 °C· (ve vlhké atmosféře inkubátoru). Potom se do každé jamky přidá LPS (25 μΐ; výsledná koncentrace 10 μρ/τηΐ) a v inkubaci se pokračuje po dobu dalších 5,5 hod. V kontrolních jamkách se inkubuje 25 μΐ samotného media. Destičky se odstřeďují po dobu 10 minut při 2000 ot/min a 200 μΐ získaného supernatantu se přenese do 96-jamkové destičky a zamrazí se na -20 °C pro následné stanovení koncentrace TNF ELISA testem.

S použitím příslušného softwaru se vypočítá inhibice pro každou sloučeninu/dávku podle vzorce:

% inhibice TNFa střední TNFa (kontrola) - střední TNFa (ovlivněny působením látky) _x ·, qq střední TNFa (kontrola)

Ve výšeuvedeném testu mohou být místo potkanů použity i myši.

-38• ·

Test protíartrítícké aktivity

Aktivita sloučenin na účinnost proti artritidě se hodnotí následovně. Trentham a spol. [1] ukázali, že v kyselině rozpustný nativní kolagen typu II vyvolává u potkana artrozu; je-li podán ve Freundsově nekompletním adjuvans, způsobuje polyartritidu. Tento efekt je v současnosti znám jako kolagenem indukovaná artritida (CIA), kterou lze podobným způsobem vyvolat i u myší a primátů. Nedávné studie ukázaly, že anti-TNF monoklonální protilátky [2] a TNF receptor-IgG fuzní proteiny [3] zlepšují vyvolanou CIA, což indikuje, že TNF hraje v patofyziologii CIA klíčovou roli. Kromě toho mimořádná účinnost, popsaná u anti-TNF monoklonálních protilátek, při nedávných klinických zkouškách na revmatické artritidě ukázala, že TNF hraje v těchto chronických zánětlivých onemocněních hlavní rolí. Proto CIA u myší DBA/1, jak je popsáno v odkazech 2 a 3 představuje terciární model, použitelný pro průkaz antiartritické aktivity dané sloučeniny (viz též literární odkaz 4).

Odkazy:

1. Trentham,	D.	E.	a	spol.,	(1977),J. Exp. Med	., 146, 857.
2, Williams,	R.	0.	a	spol.,	(1992)', Proč. Nati.	Acad. Sci . , 89,
9784 .
3. Williams,	R.	0.	a	.spol.,	(1995), Immunology,	84, 433.

4. Badger, Μ. B. a spol., (1996), The Journal of, Phármacology and Experimental Therapeutics, 279, 1453-1461.

Ačkoliv farmakologické vlastnosti sloučenin vzorce I se podle očekávání mění se strukturní změnou, obecně sloučeniny vzorce I vykazují 30% inhibici v PBMC testu v koncentracích do 50 μΜ. Testované sloučeniny podle předloženého vynálezu nejeví v účinných dávkách .žádnou fyziologicky nepřijatelnou toxicitu .

Vynález bude nyní ilustrován v následujících příkladech, které jeho rozsah žádným způsobem neomezují, a ve kterých (pokud není uvedeno jinak):

-39• ··· (i) přípravy se provádějí při teplotě místnosti, t.j. v rozmezí 17 až 25 °C, v atmosféře inertního plynu jako je argon (pokud není uvedeno jinak);

(ii) odpařování se provádí na rotační odparce ve vakuu a zpracování se provádí po odfiltrování reziduálních pevných látek;

(iíi) sloupcová chromatografie (provedení „flash) a středotlaká kapalinová chromatografie (MPLC) se prováděj! na silikagelu Merck Kieselgel (Art. 9385) nebo na reverzní fázi Merck Lichroprep RP-18 (Art. 9303) od firmy E. Merck, Darmstadt, Německo, zatímco vysokotlaká kapalinová

J chromatografie (HPLC) se provádí na reverzní fázi - ^; silikagelu C18, jako je například preparativní kolona Dynamax s C-18 reverzní fází (60 Á).

(iv) Výtěžky jsou uvedeny pouze pro ilustraci a nereprezentují nutně maximální dosažitelné výtěžky;

(v) konečné produkty vzorce I všeobecně vykazují uspokojivé mikroanalytické hodnoty, a struktury produktů jsou potvrzeny nukleární magnetickou rezonancí (NMR) a/nebo hmotnostní spektrometrií; data FAB (fast atom bombardment.) byla získána s použitím spektrometru Platform, a kde to bylo vhodné, byla získána data, týkající se buď pozitivních nebo negativních iontů. Chemické posuny v NMR-spektrech jsou udány v δ-škále (protonová NMR spektra byla měřena na spektrometru Varian Gemini 2000 při 300 MHz, nebo na spektrometru Bruker AM 250 . při 250 MHz); jsou použity následující zkratky: s singlet, d 'dublet, t triplet, m multiplet, br široký signál;

« (vi) meziprodukty nejsou obvykle plně charakterizovány a čistota byla stanovena chromatografii na tenké vrstv (HPLC) nebo infračervenou (IR) a/nebo NMR spektroskopickou analýzou;

(vii) teploty tání nejsou korigovány a byly stanoveny na automatickém přístroji Met-tler SP62 nebo na bodotávku v olejové lázni; teploty tání konečných produktů vzorce I rr;· • « « · ······ ··· · · ···· •·· ·· ··· ··· ·· ·· byly stanoveny po krystalizaci z obvyklých organických rozpouštědel, jako je ethanol, methanol, aceton, ether nebo· hexan, samotných nebo z jejich směsí; a (viii) jsou použity následující zkratky:

DMF W, N-dimethylformamid

HPLC vysokotlaká kapalinová chromatografie

DMSO dimethylsulfoxid.

Příklady provedení vynálezu .

Příklad 1

N-[2-Chlor-5- (3-dimethylaminobenzamido) fenyl'J-3,4-dimethoxybenžamid

Oxalylchlorid (0,11 ml) se přikape za míchání k suspenzi kyseliny 3-dimethylaminobenzoové (0,18 g) v methylenchloridu (10 ml) při 20 °C. Přidá se DMF (2 kapky) a reakční směs se míchá 4 hodiny. Odpaření rozpouštědla poskytne tuhou látku, která se rozpustí v methylenchloridu (15 ml) a přidá se po kapkách během 5 minut k míchané směsi N- (5-amino-2-chlorfenyl) — -3,4-dimethoxybenzam.idu (0,306 g) , triethylaminu (0,4 ml), 4-dímethylaminopyridinu (0,005 g) a methylenchloridu (5 ml). Vzniklá směs se míchá při 20 °C po dobu 18 hodin. Reakční směs se promyje vodou a nasyceným vodným roztokem bikarbonátu sodného, vysuší se nad MgSO₄ a rozpouštědlo se odpaří. .Zbylý olej se přečistí chromatografií na koloně silikagelu, eluens methylenchlorid-methanol. (99:1). Získá se 0,109 g titulní sloučeniny, t.t. 98-99 °C.

NMR spektrum (CDCI3) : 3,02 (s, 6H), 3,95 (s, 6H) , 6,86 (m, 1H) , 6,93 (d, 1H), 7,1 (d, 1H), 7,31 (t, 1H), 7,42 (m, 2H), 7,54 (d, 1H), 7,98 (m, 2H) , 8,42 (s, 1H), 8,58 (d, 1H).

Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 454.

-41 N-(5-Amino-2-chlorfenyl)-3,4-dimethoxybenzamid, použitý jako výchozí materiál, se připraví následovně:

3,4-Dimethoxybenzoylchlorid (2g) se přidá k míchané suspenzi

2-chlor-5-nitroanilinu (1,72 g) v,pyridinu (10 ml) při 20 °C. Reakční směs se zahřívá na 100 °C po dobu 1 hodiny. Po ochlazení na teplotu místnosti se reakční směs nalije do vody (100 ml). Vyloučená sraženina se odsaje, promyje se vodou, vysuší se a rozmíchá se s methylenchloridem (20 ml). Získá se W- (2-chlor~5-nitrofenyl)-3,4-dimethoxyb'enzamid (1,2 g) , t.t. 231-232 °C.

NMR spektrum (DMSOdg): 3,82 (s, 6H) , 7,0.8 (d, 1H) , 7,52 (m,

1H) , 7,82 (d, 1H)) 8,08 (m, 1Ή) , 8,54 (d, 1H) , 10,07 (m, - 1H) .. Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 337.

Takto získaný materiál (1,12 g.) se přidá po částech během 10 minut k míchané suspenzi práškového železa (3,0 g) ve směsi kyseliny octové (1 ml), vody (10 ml) a ethanolu (60 ml), předehřáté na 70-75 °C. Výsledná směs se refluxujel hodinu, pak se nechá zchladnout a prrda se pevný uhličitan sodný az do bázické reakce (pH = 8-9). Směs se zfiltruje a tuhý materiál se promyje methylenchloridem. Filtrát se odpaří a zbytek se rozmíchá s ethylacetátem, zfiltruje se a filtrát se odpaří, čímž se získá žádaná výchozí sloučenina jako béžová tuhá látka, t.t. 146-149 °C.

NMR spektrum (CDC1₃) : 3,70 (s, 2H) , 3,88 (s, 3H) , 3,91 (s,. 3H) , 6,31 (m, 1H), 6,74 (d, 1H), 7,06 (d, 1H), 7,37 (m, 1H), 7,42 (d, 1H), 7,92 (ď, 1H), 8,30 (s, 1H). '

Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 307.

Příklad 2

Z'a použití stejného postupu, jaký je popsán v příkladu 1, byl vhodný benzoylchlorid podroben reakci s příslušným anilinem, čímž byly získány sloučeniny, uvedené v Tabulce I.

t ·

No.	R	Pozn.	NMR data	Hmota
1	3-kyano		3.81 (s, 6H), 7.06 (d, 1H), 7.50 (d, 1H), 7.56 (d, 1H), 7.62 (m, 1H), 7.7 (m, 1H), 7.75 (d, 1H), 8.03 (m, 2H), 8.15 (d,lH), 8.4 (s, 1H), 9.9 (s, 1H) 10.56 (s, 1H)	M+H 436
2	4-kyano		3.82 (s, 6H), 7.07 (d, 1H), 7.55 (d, 1H), 7.58 (s, 1H), 7.62 (m, 1H), 7.7 (m, 1H), 8.01 (d, 2H), 8.1 (d, 3H), 9.9 (s, 1H), 10.62 (s, 1H)	M+ H 436
-Ί J	2-hydroxy	1.	3.82 (s, 6H), 6.95 (m, 2H),7.05 (d, 1H), 7.42 (t, 1H), 7.56 (m, 4H), 7.95 (d, 1H), 8.03 (d, 1H), 9.9 (s, 1H), 10.49 (s, 1H)	M+H 427
4	4-methoxy	2.	•	M-H 439
5	2,4-dichloro	2. .		M+H 479
6	3,4-dichloro	2.		M+H 479
7	4-methoxykarb onyl	2.		M+H 469

Poznámky:

1. Byl použit postup, popsaný Brownem a spol., J. Med. Chem 1985, 28, 143-146.

2. Reakční směs se přečistí HPLC za použití eluentu se vzrůstajícím polárním gradientem od 5 % do 30 % méthanolu v methylenchloridu.

-43 • ···· · · ·· ·· • · · ·· ·· · · · · • · · · · ♦ · * • 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

9 99 999 999 99 ··

Příklad 3

A^T-[2-Brom-5- (3-dimethylaminobenzamido) fenyl].-3, 4-dimethoxybenzamid

Oxalylchlorid (0,24 ml) se přikape za míchání k suspenzi kyseliny 3-dimethylaminobenzoové (0,36 g) v methylenchloridu (15 ml) při 20 °C. Přidá se DMF (2' kapky) a reakční směs se míchá 4 hodiny. Odpaření rozpouštědla poskytne žlutou tuhou látku, která se rozpustí v methylenchloridu (20 ml) a, roztok se přidá po kapkách během 5 minut k míchané směsi

N- (5-amino-2-bromfenyl)—3,4-dimethoxybenzamidu (0,7 g), triethylaminu (0,8 ml), 4-dimethylaminopyridinu (0,005 g) a methylenchloridu (20 ml), která byla předtím ochlazena na 5-10 °C. Vzniklá směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 18 hodin. Organická fáze se promyje nasyceným vodným roztokem bikarbonátu sodného, vysuší se nad MgSO₄ a rozpouštědlo se odpaří. Zbylý olej se přečistí chromatografií na koloně silikagelu, eluens methylenchlorid-methanol (49:1). Získaná tuhá látka krystalizací ze směsi ethylacetátu a methyl-terc-butyletheru dá 0,564 g titulní sloučeniny, t.t. 184 °C. NMR spektrum (CDC1₃) : 3,02 (s, 6H), 3,97 (s, 6H), 6,84 (m, 1H), 6,95 (d, 1H) , 7,08 (d, 1H), 7,30 (m, 2H), 7,51 (m, 3H), 7,95 (m, 1H), 8,02 (s, 1H), 8,45 (s, 1H), 8,56 (d, 1H).

Hmotové spektrum: [M + H]⁺ 498.

Elementární analýza: Nalezeno: C, 55,8; H, 4,5; N, 7,9;

C₂4H24N₃BrO₄. Η₂Ο vypočteno: C, 55,8; H, 4,9; N, 8,0 %.

W-(5-Amino-2-bromfenyl)—3,4-dimethoxybenzamid, použitý jako výchozí anilin, se připraví následovně:

3,4-Dimethoxybenzoylchlorid (2 g) se přidá k míchané suspenzi

2-brom-5-nitroanilinu (2,17 g) při 25 °C. Reakční směs se zahřívá na 100 °C po dobu 5 hodin. Po ochlazení se k reakční směsi přidá voda (25 ml) a 3 M kyselina chlorovodíková (100 ml). Vyloučená tuhá látka se odsaje, promyje se vodou (50 ml), vysuší se a rozmíchá se s diethyletherem. Získá se • · · ·

-44• · · · • · · · • · · · • · · · ·,» ··

W-(2-brom-5-nitrofenyl)-3,4-dimethoxybenzamid (2,01 g) jako pískově zbarvená tuhá látka, t.t. 183-184 °C.

NMR spektrum (DMSOdgj : 3,92 (s, 6H) , 7,08 (d, 1H) , 7,56 (d,

1H), 7,65 (m, 1H), 8,0 (s, 2H), 8,4 (s, 1H), 10,09 (s, 1H).

Takto získaný materiál (1,9 g) se přidá po částech během 5 minut k míchané suspenzi práškového železa (4,5 g) ve směsi kyseliny octové (1,5 ml), vody (15 ml) a ethanolu (90 ml), předehřáté na 70-75 °C. Výsledná směs se refluxuje po dobu 0,75 hodiny. Přidá se pevný uhličitan sodný až do bázické reakce směsi (pH = 8-9). Směs se zahorka zfiltruje a tuhý materiál se promyje horkým methanolem. Filtráty se odpaří a odparek se extrahuje horkým ethylacetátem (200 ml).. Roztok se zfiltruje a filtrát se odpaří, čímž se získá N- (5-amino-2-bromfenyl)-3,4-dimethoxybenzamid (1,43 g), t.t. 154-155 °C.

NMR spektrum (CDCI3) : 3,88 (s, 2H) , 3,94 (s, 3H), 3,96 (s, 3H), 6,38 (m, 1H), 6,93 (d, 1H) , 7,25 (d, IHj , 7,4.6 (m, 1H),.7.,55 (d, 1H), 8,02 (d, 1H), 8,38 (s, 1H)...

Příklad 4

2V-[2-Chlor-5- (3-morfolinobenzamido) fenyl]-3,4-dimethoxybenzamid

3-Morfolinobenzoylchlor.id (0,15 g) se přidá k míchanému roztoku ZV-(5-amino-2-chlorfenyl) —3,4-dimethoxybenzamidu ('0,17 g) v pyridinu (3 ml). Reakční směs se zahřívá za míchání na 115 °C po dobu 18 hodin. Směs se nechá zchladnout, nalije se do vody a extrahuje se methylenchloridem. Organický extrakt se vysuší nad síranem hořečnatým a rozpouštědlo se odpaří. Tuhý zbytek se azeotropicky vysuší toluenem a rozmíchá se s diethyletherem, čímž se získá titulní sloučenina (0,1 g), t.t. 147,9-148,3 °C. NMR spektrum (DMSOdg) : 3,19 (s, 4H), 3,78 (s, 4H), 3,85 (s,

6H), 7,07 (d, 1H), 7,17 (d, 1H), 7,38 (s, 2H), 7,43 (s,lH),

7,5 (d, 1H), 7,58 (s, 1H), 7,63 (d, 1H), 7,7 (d, ÍH), 8,07 (s,

1H), 9,88 (s, 1H), 10,29 (s, 1H) .

Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 4 96.

• · · · ·	•	•	··	• ·
• · ·	• ·	• ·	• ·	» ·
• ♦	•	•	• ♦	• ·
• · ·	•	•	• · ·	• ·
• · ·	•	•	• ·	• ·
• · · · ·	• · ·	»··	• ·	.· ··

Elementární analýza: Nalezeno: C, 62,2; H, 5,1; N, 8,2; C26H26N3O5CI. 0,25H₂O vypočteno: C, 62,4; H, 5,3; N, 8,4 %.

3-Morfolinobenzoylchlorid, použitý jako výchozí materiál, se připraví následujícím postupem:

Směs ethyl-3-brombenzoátu (1,92 ml), morfolinu (1,25 ml),

2,2'-bis(difenylfosfino)-1, Γ-binaftylu (0,336 g) , terc-butoxidu sodného (1,615 g), tris(dibenzylidenaceton)dipalladia(0) (0,33 g) a toluenu (25 ml) se míchá při 90 °C pod argonem po dobu 18 hodin. Reakční směs se nechá zchladnout na teplotu místnosti a extrahuje se 1 M kyselinou chlorovodíkovou. Vodná vrstva se zalkalizuje koncentrovaným roztokem hydroxidu sodného a extrahuje, se ethylacetátem. Organická fáze se vysuší nad síranem horečnatým a rozpouštědlo se odpaří. Zbylý olej se přečistí chromatografií přes kolonu silikágelu za použití směsi methylenchloridu a methanolu (47:3) jako eluentu. Získá se tak N-(3-morfolinobenzoyl)morfolin (0,45 g) .

Takto získaný produkt se smíchá s 5 M roztoku hydroxidu sodného (2,5 ml) a butanolu (2 ml) a směs se míchá a zahřívá na 115 °C po dobu 18 hodin. Pak se odpaří rozpouštědlo a zbytek se okyselí přidáním 1 M kyseliny chlorovodíkové (12,5 ml). Vzniklá sraženina se odsaje, promyje se vodou a vysuší se. Získá se 0,15 g kyseliny 3-morfolinobenzoové.

NMR spektrum (DMSOd_s): 3,1 (t, 4H) > 3,73 (t, 4H) , 7,19 (d, 1H) , 7,32 (d, 1H), 7,38 (t, 1H), 7,42 (s, 1H).

K roztoku kyseliny 3-morfolinobenzoové (0,28 g) v methylenchloridu (10 ml), obsahujícímu 2 kapky DMF, se přidá oxalylchlorid (0,14 ml) . Reakční směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 18 hodin. Po odpaření se zbytek a.zeotropicky vysuší toluenem. Výtěžek 3-morfolinobenzoylchloridu je 0,3 g. Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 222.

•ÁŠ)^:A

• · ·· ·	• # '··	• ·
<► · ·	• ·	• ·	• ·	• *
• «	•	•	• ·	• ·
• · ·	•	•	• · ·	• ·
• · ·	•	•	• ·	• ·
• · · ··	• · ·	*··	• ·	• ·

Příklad 5

N-[2-Chlor-5- ( 4-kyanbenzamido) fenyl]-4-kyanbenzamid

4-Kyanbenzóylchlorid (0,25 g) se přidá k míchané směsi N-(3-amino-4-chlorfenyl)—4-kyanbenz.amidu .(0,39 g) , triethylaminu (0,51 ml), 4-dimethylaminopyridinu (0,01 g) a methylenchlorídu (25 ml). Vzniklá směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 18 hodin. Směs se promyje 2 M kyselinou chlorovodíkovou a vodou, organická fáze se vysuší nad'MgSO₄ a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek se přečistí chromatografií na koloně silikagelu s použitím směsi methylenchlorídu a metharíolu (49:1) jako eluentu. Získá se 0,11 g titulní sloučeniny.

NMR spektrum (CDCI3) : 5,5 (s, 2H) , 6,58 (d, 1H) , 6,7 (d, 1H) , 7,18 (d, 1H), 7,93 (s, 8H) .

Hmotové spektrum: [M-H]“ 399.

Elementární analýza: Nalezeno: C, 65,4; H, 3,7; N, 13,1; C22H13N4O2CI. 0,25H2O vypočteno: C, 65,2; H, 3,4; N, 13,8 %.

W-(3--Aminc'-4-chlorfenyl) —4-kyanbenzamid, použitý jako výchozí materiál, se připraví následujícím postupem:

4-Kyanbenzoylchlorid (11,92 g) se pomalu přidá k míchanému roztoku 4-chlor-3-nitroanilinu (10,4 g) v pyridinu (20 ml) a směs se míchá při 115 °C po dobu 18 hodin. Pak se směs ochladí na teplotu místnosti, nalije se do vody (150 ml) a míchá se 30 minut. Získaná sraženina se izoluje, promyje se vodou a vysuší, čímž se získá N-(4-chlor-3-nitrofenyl)-4-kyanbenzamid (18 g), t.t. 213 °C.

NMR spektrum (DMSOd₆) : 7,78 (d, 1H) , 8,05 (m, 3H), 8,1 (d, 2H), 8,58 (s, 1H), 10,93 (s, 1H).

Část (3,6 g) takto získaného produktu se přidá k míchané suspenzi práškového, železa (10 g) ve směsi .ethanolu (130 ml) , vody (30 ml) a ledové kyseliny octové (4 ml). Směs se zahřívá na 75 °C po dobu 1 hodiny a pak se zahorka alkalizuje přidáním uhličitanu sodného. Směs se filtruje a filtrát se odpaří. Tuhý zbytek se míchá s vodou po dobu 3 hodin. Pak se tuhá látka

« · ·· ·· • · · · · ·· · • · · · · · • ·»···· · · · · · · ··· »·· ·· ·· izoluje a vysuší se. Získá se tak žádaný výchozí materiál (2,7 g), t.t. 237,7 °C.

NMR spektrum (DMSOdg) : 5,44 (s, 2H) , . 6,98 (m, ,1H) , 7,21 (d, 1H), 7,42 (d, 1H), 8,07 (d, 2H), 8,14 (d, 2H) , 10,36 (s, 1H).

Příklad 6

Za použití analogického postupu, jaký je popsán v příkladu 5, se vhodný benzoylchlorid podrobí reakci s příslušným anilinem, čímž se získají sloučeniny, uvedené v Tabulce II.

Tabulka II

No.	(R‘)m	Pozn.	NMR data	Hmota
1	3,4,5-trimethoxy		3.78 (s, 3H), 3.88 (s, ÓH), 7.37 (s, 2H), 7.58 (d, 1H), 7.72 (d, 1H), 8.02 (d, 2H), 8.05 (s, 1H), 8.10 (d, 2H), 10.02 (s, 1H), 10.64 (s, 1H)	M-H 464
2	3,4-diethoxy	1.	1.38 (t, 6H), 4.09 (m, 4H), 9.83 (s, 1H), 10.62 (s, 1H)	M-H 462
3	2-hydroxy		6.65 (t, 1H), 6.9 (d, 1H), 7.23 (m, 1H), 7.42 (d, 1H), 7.62 (m, 1H), 7.93 (m, 1H), 7.99 (d, 2H), 8.12 (d, 2H), 8.98 (d, 1H), 10.64 (s, 1H)	M+H 392
4	2-hydroxy-4-methoxy		3.75 (s, 3H), 6.52 (s, 1H), 6.61 (m, 1H), 7.50 (d, 1H), 7.68 (m, 1H), 7.99 (m, 3H), 8.1 (d, 2H), 8.88 (s, 1H), 10.64 (s, 1H), 10.68 (s, 1H), 12.2 (s, 1H)	M+H . 422

··· · · · · · · ··· ·· ··· ··· ·· ··

5	4-(4-methylpiperazin-1 -y 1)		2.8 (s, 3H), 3.4 (m, 4H), 4.0 (m, 2H), 7.08 (d, 2H), 7.52 (d, 1H), 7.72 (d/IH), 7.91 (d, 2H), 8.0 (d, 2H), 8.12 (m, 3H)? 9.8 (s, 1H), 10.68 (s, 1H)	M+H 474
6	3 -(4-methy lpiperazin-1 -yl)		3.19 (s, 3H), 3.5 (d, 2H), 3.92 (d, 2H), 7.22 (d, 1H), 7,41 (t, 1H), 7.5 (d, 1H), 7.58 (t, 1H), 7.72 (m, 1H), 8.02 (d, 2H), 8.1 (m, 2H), 10.06 (s, 1H), 10.73 (s, 1H)	M+H 474
7	4-morfolino		0.84 (m, 2H), 1.29 (m, 2H), 3.23 (m, 2H), 3.75 (m, 2H), 6.86 (m, 1H), 7.01 (d, 1H), 7.13 (d, 1H), 7.38 (d, 1H), 7.5 (d, 1H), 7.7 (t, 1H), 7.9 (d, 1H), 7.99 (d, 2H), 8.05 (d, 2H), 9.68 (s, 1H), 10.62 (s, 1H)	M+H 461

Poznámka

1. Standardní postup byl upraven následovně:

Fosforylchlorid (0,03 ml) se přikape k míchané směsi

Λ7-(3-am.ino-4-chlorfenyl)-4-kyanbenzamidu (0,08 g) , kyseliny

3,4-diethoxybenzoové (0,062 g) a pyridinu (4 ml) která byla předem zchlazena na -15 °C. Směs se míchá při -15 °C po dobu 3 hodin, pak se nechá ohřát na teplotu místnosti a míchá se 16 hodin. Po zředění vodou se směs míchá přes noc. Vypadlá sraženina se izoluje, promyje se diethyletherem a vysuší se ve vakuu při 55 °C, čímž se získá sloučenina, uvedená v tabulce (0,026 g).

Příklad 7

V-[2-Chlor-5-(4-kyanbenzamido)fenyl]-3-fluor-4-(4-methylpiperazin-l-yl)benzamid

K míchané směsi N-(3-amino-4-chlorfenyl)-4-kyanbenzamidu (0,2 g) , kyseliny 3-fluor-4-(4-methylpiperazin-l-yl)benzoové (0,26 g) a pyridinu (2 ml), ochlazené na -10 °C, se přikape fosforylchlorid (0,11 ml). Reákční směs se nechá ohřát na . i.-.:--:'.

ř v v • · · • · · • · · • · ·

- 49 • teplotu místnosti a míchá se po dobu 16 hodin, zředí vodou a míchá se přes noc. Sraženina se se diethyletherem a vysuší se ve vakuu při 55 titulní sloučenina jako tuhá látka .(0,212 g) .

Hmotové spektrum: [M-H]~ 4 90.

Kyselina 3-fluor-4-(4-methylpiperazin-l-yl)benzoová, použitá jako výchozí materiál, se připraví následovně:

Směs 3,4-difluorbenzonitrilu (8,65 g), N-methylpiperazinu (7,2 ml), triethylaminu (9,1 ml) a acetonitrilu (12 ml) se míchá za refluxu po dobu 2 hodin. Směs se odpaří a zbytek se přečistí chromatografií na koloně za použití směsi triethylaminu, methanolu a methylenchloridu. (1:.5:94) jako eluentu. Získá se 12,47 g 3-fluor-4-(4-methylpiperazin-l-yl)benzonitrilu ve formě oleje, který zvolna zkrystaluje na bílou tuhou látku, t.t. 60-63 °C.

NMR spektrum (CDC1₃) : 2,37 (s, 3H) , 2,61 (t, 4H) , 3,24 (t, 4H) , 6,89 (m, 1H), 7,27 (m, 1H), 7,35 (m, 1H).

Část (3 g) takto získaného materiálu se rozpustí v 6 N kyselině chlorovodíkové (30 ml) a roztok se refluxuje 13 hodin. Směs se ochladí na teplotu místnosti a sraženina se izoluje, promyje se vodou a vysuší se.na vzduchu. Získá se tak žádaná výchozí sloučenina (1,63 g) . Elementární analýza ukazuje, že krystaly produktu obsahují přibližně 6 ekvivalentů vody.

NMR spektrum (DMSOdg): 2,81 (s, 3H), 3,28 (m, 8H), 7,17 (m,

1H), 7,62 (m, 1H), 7,71 (m, 1H), 10,9 (s, 1H).

N-(3-Amino-4-chlorfenyl)-4-kyanbenzamid, použitý jako výchozí materiál, se připraví následovně:

Triethylamin (6,7 ml) se přidá k míchané směsi

3-amíno-4~chloranilinu (3,44 g), 4-kyanbenzoylchloridu (4,0 g) a methylenchloridu (50 ml), která byla předtím ochlazena na 0 °C. Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a míchá se po dobu 5 hodin. Pak se zahustí přibližně na jednu třetinu původního objemu a přidá se nasycený vodný roztok bikarbonátu sodného. Výsledná tuhá látka se izoluje, promyje se vodou a

Směs se pak izoluje, promyje. °C. Získá se

-50methanolem a vysuší se ve vakuu při 55 °C, čímž se získá žádaná výchozí sloučenina (5,23 g).

NMR spektrum (DMSOd₆) : 5,37 (s, 2H), 6,9 (m, 1H), 7,14 (d, 1H),

7,35 (d, 1H), 7,98 (d, 2H) , 8,08 (d, 2H) , 10,28 (s, 1H) .

····

Φ·* ·· ·* • · o · • · ♦ · * · · · • ·· · • · ··

Příklad 8

2V—[5— (3-Dimethylaminobenzamido) -2-fluorfenyl]-3, 4-dimethoxybenzamid

Hydrochlorid 1-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimidu (0,12 g) v methylenchloridu (5 ml) se přidá k míchané směsi kyseliny 3,4-dimethoxybenzoové (0,91 g) ,

N-(3-amino-4-fluorfenyl)-3-dimethylaminobenzamidu (0,14 g), DMF (2 ml) a 4-dimethylaminopyridinu (0,004 g). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 18 hodin. Pak se přidá voda (20 ml) a methylenchlorid (10 ml) . Organická .fáze se promyje nasyceným vodným roztokem bikarbonátu sodného, vysuší se nad síranem horečnatým a rozpouštědlo se odpaří. Olejovatý zbytek se přečistí chromatografií na koloně silikagelu za použití směsi methylenchloridu a methanolu (49:1) jako eluentu.' Takto získaný materiál se rozmíchá s diethyletherem. Získá se 0,084 g titulní sloučeniny ve formě bezbarvé tuhé látky, t.t,

187-188 °C.

NMR	spektrum	(CDCI3) : 3,02	(s, 6H) , 3, 97	(s, 6H), 6,86
6, .93	(d, 1H),	7,09 (d, 1H),	7,16 (t, 1H),	7,25 (m, 1H)
(£,	1H), 7,41	(m, 1H), 7,5	(d, 1H), 7,88	(m, 1H) , 7,97
8,04	(s, 1H),	8,42 (m, 1H).

(m, 1H), 7,32 (s., 1H),

Hmotové spektrum: + H]⁺ 4 38.

Elementární analýza: Nalezeno: C, 65,4; H, 5,5; N, 9,5;

C24H24NFO4 vypočteno: C, 65,8; H, 5,4; N, 9,6 %.

N-(3-Amino-4-fluorfenyl)-3-dimethylaminobenzamid, použitý jako výchozí materiál, se připraví následovně:

Oxalylchlorid (1,2 ml) se přikape během 5 minut k míchané suspenzi kyseliny 3-dimethylaminobenzoové (1,81 g)

-51 • ···· • · * • * • · · • · · ·»· ·· • ·· ·· • · · · * · • * · · · • · ·. · · · • · · · · v methylenchloridu (20 ml) při 20 °C. Přidá se DMF (2 kapky) a reakční směs se míchá 4 hodiny při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odpaří, zbytek se rozpustí v methylenchloridu (25 ml) a roztok se přidá během 5 minut k míchané směsi 4-fluor-3-nitroanilinu (1,56 g), triethylaminu (4,1 ml) a methylenchloridu (25 ml). Vzniklý roztok se míchá po dobu 18 hodin. Organická fáze se promyje 3 M .kyselinou chlorovodíkovou a vodou, vysuší se nad MgSO₄ a rozpouštědlo se odpaří. Tuhý zbytek se rozmíchá s methyl-terc-butyletherem a pak s methylenchloridem. Tím se získá 0,96 g N- (4-fluor-3-nitrofenyl)-3-dimethylaminobenzamidu, t.t·. 176-177 °C.

NMR spektrum (DMSOd₅): 2,93 (s, 6H), 6,92 (m, 1H), 7,2 (m, 2H), 7,31 (t, 1H), 7,56 (q, 1H) , 8,11 (m, 1H), 8,63 (m, 1H) , 10,58 (s, 1H).

K míchané suspenzi nitrosloučeniny z předešlé preparace (0,910 g) v ethanolu (90 ml) se přidá 10% palladium na uhlí (0,09 g) a směs se hydrogenuje při atmosférickém tlaku a teplotě místnosti, až se spotřeba vodíku zastaví. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se odpaří. Tuhý zbytek se přečistí chromatografii na koloně silikagelu za použití směsi methylenchloridu a methanolu (49:1) jako eluentu. Získá se tak 0,74 g žádaného výchozího materiálu. NMR spektrum (CDCI3) : 3,0 (s, 6H) , 3,78 (s, 2H), 6,7 (m, 1H) , 6,92 (m, 2H), 7,05 (d, 1H), 7,30 (m, 2H) , 7,37 (m, 1H) , 7,68 (s, 1H).

Příklad 9

N~ (5-Benzamido-2-chlorfenyl)-2-amino-4-methoxybenzamid

Práškové železo (2,79 g) se přidá k míchané suspenzi

N- (5-benzamido-2-chlorfenyl) -4-methoxy-2-nitrobenz'amidu (2,13 g) ve směsi ethanolu (100 ml), vody (20 ml) a kyseliny octové (4 ml). Směs se míchá za refluxu po dobu 6 hodin a pak se ochladí na teplotu místnosti. Přidá se voda (50 mlj a výsledná směs se zalkalizuje přídavkem uhličitanu sodného. Směs

-52·Μ· •

• 4 4 4

4 44 44

4 4 4 44 4

4 4 4 4 4

4 4 4 4 4 4

4 4 4 4 4

444 444 44 44 se zfiltruje, filtrát se odpaří a zbytek se rozmíchá s vodou. Výsledná tuhá látka- se izoluje a vysuší se ve vakuu při 40 °C. Získá se 0,911 g titulní sloučeniny.

NMR spektrum (DMSOde): 3,72 (s, 3H), 6,09 (d, 1H) , 6,27 (s,

1H) , 6,62 (s, 2H) , 7,45-7,61' (m, 4H) , 7, 66-7,72 (ιίι, 2H) , 7,95 (d, 2H), 8,07 (s, lH),-9,52 (s, 1H), 10,37 (s, 1H)..

Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 396 a 398.

N- (5-benzamido-2-chíorfenyl)-4-methoxy-2-nitrobenzamid, použitý jako výchozí materiál, se připraví následovně:

Benzoylchlorid (5,2 ml) se přidá k míchané směsi

2,4-diaminochlorbenzenu (6,42 g), triethylaminu (12,5 ml) a methylenchloridu (100 ml), ochlazené na 0 °C. Směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a míchá se po dobu 16 hodin. Pak se odpaří rozpouštědlo a zbytek se rozmíchá s nasyceným vodným roztokem bikarbonátu sodného. Získaná tuhá látka se izoluje, promyje se vodou a pak isohexanem, a vysuší se ve vakuu při 55 °C. Získá se- M- (3-amino-4-chlorfenyl) benzamid (10,38 g) jako tuhá látka.

NMR spektrum (DMSOde): 5,32 (s,:2H), 6,9 (m, 1H), 7,1 (d, 1H), 7,37 (d, 1H), 7,52 (m, 3H), 7,9 (d, 2H), 10,05 (s, 1H).

Oxalylchlorid (0,781 ml) se přikape k míchané směsi kyseliny 4-methoxy-2-nitrobenzoové (1,6 g),.DMF (několik kapek) a methylenchloridu (30 ml), ochlazené na 0 °C. Směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a pak se míchá ještě 4 hodiny. Po odpaření se zbytek rozpustí v methylenchloridu (10 ml) a roztok se přikape k míchané směsi N-(3-amino-4-chlorfenyl)benzamidu (2,0 g), triethylaminu (2,49 ml) a methylenchloridu (30 ml). Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 16 hodin. Vypadlá látka se izoluje, promyje se 1 N vodnou kyselinou chlorovodíkovou a methanolem a vysuší se ve vakuu při 40 .°C.

Tím se získá žádaný výchozí materiál (2,49 g).

NMR spektrum (DMSOde): 3,9 (s, 3H) , 7,39 (d, 1H)., . 7,47-7,62 (m,

5H), 7,72 (d, 1H), 7,78 (d, 1H), 7,97 (d, 2H), 8,14 (s, 1H),

10,28 (s, 1H), 10,46 (s, 1H).

- 53 Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 426 a 428.

Příklad 10

N- (5-Benzamido-2-chlorfenylj -3,4-dimethoxybenzamid

Fosforylchlorid (0,074 g) se přidá k míchané směsi kyseliny

3,4-dimethoxybenzoové'(0, 088 g), N- (3-amino-4-chlorfenyl)benzamidu (0,1 g) a pyridinu (1 ml), ochlazené na 0 °C. Směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a míchá se po dobu 16 hodin. Pak se nalije do 1 N vodné kyseliny chlorovodíkové a vypadlá sraženina se izoluje, promyje se nasyceným vodným roztokem bikarbonátu sodného a vysuší se ve vakuu při 55 °C, čímž se získá 0,088 g titulní sloučeniny.

NMR spektrum (DMSOdgj : 3,83 (m, 6H) , .7,09 (d, 1H) , 7,55 (m,

6H), 7,72 (d, 1H), 7,95 (d, 2H), 8,08 (s, lH), 9,88 (s, 1H),

10,4 (s, 1H) .

Hmotové spektrum: [M-H] 409.

Příklad 11

W-[2-Chlor-5- (2-nitrobenzamido) fenyl]-3, 4-dimethoxybenzamid

3,4-Dimethoxybenzoylchlorid (1,55 g) se přidá k míchané směsi N- (3-amino-4-chlorfenyl)-2-nitrobenzamidu (1,5 g) a pyridinu (20 ml), a směs se míchá při 80 °C po dobu 16 hodin. Pak se směs ochladí na teplotu místnosti a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek se roztřepe mezi methylenchlorid a 1 N vodnou kyselinu chlorovodíkovou. Organická fáze se promyje nasyceným vodným roztokem bikarbonátu sodného' a rozpouštědlo se odpaří. Odparek se rozmíchá s ethylacetátem, tuhá látka se izoluje, promyj.e se nasyceným vodným roztokem bikarbonátu sodného a vysuší se ve vakuu při 40 °C. Získá se 1,63 g titulní látky.

NMR spektrum (DMSOdg) : 7,08 (d, 1H) , 7,52-7,57 (m, 3H) , 7,62 (d, lHj, 7,74-7,8 (m, 2H) , 7,86 (t, 1H), 7,87 (s, 1H), 8,13 (d,

1H) .

54Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 456 a 458.

N- (3-Amino~4-chlorfenyl)-2-nitrobenzamid, použitý jako výchozí materiál, se připraví následovně:

2- Nitrobenzoylchlorid (4,64 ml) se přidá k míchané směsi

3- amino-4-chloranilinu (5 g), triethylaminu (9,78 ml) a methylenchloridu (300 ml) a reakční směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 16 hodin. Směs se pak roztřepe mezi methylenchlorid a nasycený vodný roztok bikarbonátu sodného. Organická fáze se odpaří a zbytek po přečištění chromatografií na koloně silikagelu poskytne žádaný výchozí materiál (3,02 g). NMR spektrum (DMSOd₆) : 5,38 (s, 2H) , 6,74 (d, 1H) , 7,11 (d, . 1H), 7,27 (s, 1H), 7,7-7,75 (m, 2H), 7,84 (t, 1H), 8,1 (d, 1H) , 10,5 (s, 1H). '

Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 292 a 294.

Příklad 12

N-[5- (2-Aminobenzamido) -2-chlorfenyl]-3,4-aimethoxybenzamid

W-[2-chlor-5- (2-nitrobenzamido) fenyl]-3,4-dimethoxybenzamíd se redukuje práškovým železem v přítomnosti kyseliny octové analogicky jak je popsáno v příkladu 9, čímž se získá titulní sloučenina ve výtěžku 43 %.

NMR spektrum (DMSOd_s) : 3,82 (s, 6H) , 6,32 (s, 2H), 6,58 (t, 1H), 7,74 (d, 1H) , 7,08 (d, 1K), 7,19 (t, 1H), 7,47 (d, 1H) , 7,52-7,64 (m, 4H) , 8,04 (s, 1H), 9,88.(s, 1H) , 10,13 (s, 1H) . Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 426.

Příklad 13

N-[2-Chlor-5-(3-dimethylaminobenzamido)-4-f luorfenyl]-3,4-dimethoxybenzamid

Směs 3,4-dimethoxybenzoylchloridu (0,5 g), N- (5-amino~4-chlor-2-fluorfenyl)-3-dimethylaminobenzamidu (0,781 g) a pyridinu (8 ml) se míchá při teplotě místnosti po dobu 18 hodin. 'Směs se'

- 55 odpaří a zbytek se roztřepe mezi methylenchlorid a nasycený vodný roztok síranu měďnatého. Organická fáze se promyje vodou a pak nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší se nad síranem hořečnatým a odpaří se. Odparek se přečistí chromatografií na koloně silikagelu za použití směsi methylenchloridu a methanolu (99:1) jako eluentu. Titulní sloučenina (0,328 g) se získá jako tuhá látka.

NMR spektrum (CDC1₃) : 3,02 (s, 6H) , 3,98 (s, 6H), 6,96 (m, 2H) , 7,06 (m, 1H), 7,06-7,47 .(m, 3H) , 7,47 (m, 1H) , 7,6 (m, 1H) ,

8,01 (s, 1H), 8,2 (s, 1H), 9,53 (m, 1H).

Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 472 a 474.

N- (5-Amino-4-chlor-2-fluorfenyl.) -3-dimethylaminobenzamid, použitý jako výchozí materiál, se připraví následovně:

Anhydrid kyseliny ftalové (11,83 g) se přidá k roztoku

2-chlor-4-fluoranilinu (11,08 g) v ledové, kyselině octové (150 ml) a směs se míchá při 100 °C po dobu 2 hodin. Pak se směs nechá zchladnout na teplotu místnosti a vypadlá sraženina, se izoluje, promyje se vodou a vysuší se ve vakuu. Získá se N- (2-chlor-4-fluorfenyl)ftalimid, který se bez čištění použije dále.

Směs kyseliny dusičné (4,6 mi) a kyseliny sírové (5 ml) se přidá postupně k míchané směsi N-(2-chlor-4-fluorfenyl)ftalimidu z předchozího experimentu·, a kyseliny sírové (30 ml) , chlazené v ledové vodě. Přidává se tak rychle, aby vnitřní teplota směsi nepřesáhla 30 °C. Výsledný čirý roztok se míchá při teplotě místnosti po dobu 1 hodiny. Přidá se směs vody a ledu (250 ml) a vyloučená sraženina se izoluje a vysuší se ve vakuu. Získá se N-(2-chlor-4-fluor-5-nitrofenyl)-ftalimid jako tuhá látka (17,9 g).

NMR spektrum (CDCl₃j : 7,58 (d, 1H) , 7,88 (m, 2H) , 8,01 (m, 2H) , 8,16 (d, 1H).

Hmotové spektrum: [M~H]^_ 319 a 321.

Směs ethanolu (450 ml), vody (65 ml) a kyseliny octové (6,5 ml) se míchá při 50 °C. Přidá se práškové železo (9 g) a pak se

-56- během 10 minut po částech přidává N-(2-chlor-4-fluor-5-nitrofenyl)ftalimid (8,98 g) . Výsledná směs se míchá za refluxu po dobu 2 hodin, pak se ochladí na teplotu místnosti a zalkalizuje se přídavkem pevného uhličitanu sodného. Směs se zfiltruje, filtrát se odpaří a odparek se roztřepe mezi methylenchlorid a nasycený vodný roztok bikarbonátu sodného. Organický extrakt se promyje nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se nad síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Získá se N-(5-amino-2-chlor-4-fluorfenyl)ftalimid.jako tuhá látka (6,3 g) .

NMR spektrum (CDC1₃) : 3,87 (s, 2H) , 6,74 (d, 1H) , 7,2 (d, 1H) , 7,81 (m, 2H), 7,96 (m, 2H).

Hmotové spektrum: [M-H] 289 a 291.

Ke směsi N- (5-amino~2-chlor-4-fluorfenyl)ftalimidu (2,9 g) , hydrochloridu 3-dimethylaminobenzoylchloridu (3,06 g) a methylenchloridu (20 ml) se přidá pyridin (2,0 ml) a směs se míchá při’ teplotě místnosti po dobu 18 hodin. Reakční směs se pak zředí merhylenchloridem (200 ml) a promyje se nasyceným, roztokem síranu měďnatého a pak vodou. Organická fáze se vysuší nad síranem horečnatým a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek se rozmíchá s ethylacetátem a takto získaná tuhá látka se izoluje a promyje ethylacetátem a diethyletherem. Tím se získá N~(4-chlor-2-fluor-5-ftalimidofenyl)-3-dimethylaminobenzamid ve formě tuhé látky (2,46 g).

NMR spektrum (DMSOd_s): 2,94 (s, 6H) , 6,94 (m, 1H) , 7,28 (m, ,

3H), 7,8-7,92 (m, 2H), 7,94 (m, 2H), 8,02 (m, 2H).

Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 4 38 a 440.

Směs takto získaného materiálu, ethanolaminu (0,68 ml) a methylenchloridu' (40 ml) se míchá při teplotě místnosti po dobu 4 hodin. Směs se zředí methýlenchloridem (200 ml) a výsledný roztok se promyje vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se nad síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Získá se tak N- (5-amino-4-chlor-2-fluorfenyl)-3-dimethylaminobenzamid ve fprmě tuhé látky (1,26 g) .

NMR spektrum	(CDC13) : 3,02	(s, 6H) ,	3,94	(S, 2H),	4,0 (široký .
s, 2H), 6,88	(m, 1H), 7,04	(m, 1H),	7,07	(s, 1H),	7,25 (m, 1H),
7,32 (t, 1H),	7,98 (široký	s, 1H),	8,08	(d, 1H).

Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 308 a 310.

Příklad 14 ·

N-[5- (4-Acetoxybenzamido) -2-chlorfenyl]-4-kyanbenzamid

K míchané suspenzi kyseliny 4-acetoxybenzoové (0,57 g) v methylenchloridu (15 ml), ochlazené na 0 °C, se přidá oxalylchlorid (0,35 ml). Pak se přidají dvě kapky DMF a směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 4 hodin. Odpařením se získá

4-ačetoxybenzoylchlorid, který se bez čištění smíchá s N- (3-amino-4-chlorfenyl)-4-kyanbenzamidem (0,813 g) a ¹ pyridinem (15 ml). Tato směs se míchá .při 100 °C po dobu 16 hodin, pak se ochladí na teplotu místnosti a' nalije se do 2 N vodné kyseliny chlorovodíkové (175 ml).. Vzniklá sraženina ' se izoluje, promyje se vodou a vysuší. Takto získaný produkt se přečistí chromatografií na koloně silikagelu za použití směsi isohexanu a ethylacetátu (7:3) jako eluentu. Získá se titulní sloučenina (0,74 g) , t.t. 195-196 °C.

NMR spektrum (DMSOd₆) : 2,3 (s, 3H) , 7,28 (d, 2H) , 7,51 (d, 1H) ,' 7,73 (m, 1H), 7,81 (m, 4H), 8,12 (m, 3H) , 10,08 (s, 1H), 10,64 (s, 1H) .

Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 434.

Příklad 15 . W-[2-Chlor-5- (3-morfolinobenzamido) fenyl]-4-kyaňbenzamid

Reakce 3-morfolinobenzoylchloridu s N- (3-amino-4-chlorfenyl)-4-kyanbenzamidem za použití analogického postupu, jako je popsán v příkladu 14, poskytne titulní sloučeninu ve výtěžku 42 %.

-58• · • · t # ♦ • · ·

9 9

9 9

NMR.	spektrum	(DMSOds) :	3,13 (t,	4H) ,	3,73 (t, 4H), 7,17
1H) ,	7,43 (m,	1H), 7,6	(d, 1H),	7,8	(m, 1H), 8,06 (m, 3
(m,	3H), 8,17	(m, 1H) .			(

Hmotové spektrum: [M+H]⁺ 4 61.

Příklad 16

Farmaceutické kompozice

V dalším jsou uvedeny reprezentativní faramceutické lékové formy podle vynálezu, jak jsou v tomto textu definovány (účinná složka je nazvána „sloučenina X). pro terapeutické nebo profylaktické použití u člověka.

Tableta' .1			mg/tableta
Sloučenina X...............	......	............	......100
Laktosa Ph.Eur. .............		.......... -	......182,75
Natriumcroscarmelosa.......		-...........	.......19,0
Pasta z kukuřičného škrobu	(5% ní	hmotn./obj.	\ o ς
Stearát hořečnatý...........		,.......3,0
Tableta II			mg/tableta
Sloučenina X...............			.......50
Laktosa Ph.Eur.·..·..........			. . . . . .223, 75
Natriumcroscarmelosa.......	. ..... .		. .......6, 0
Kukuřičný škrob............			.......15,0
Polyvinylpyrrolidon (pasta	5%ní	hmotn./obj.).	. . ......2,25
Stearát hořečnatý..........			........3,0
Tableta III			mg/tableta
Sloučenina X............. . . .		. -.....-.....	........1,0
Laktosa Ph.Eur.............			______.93,25
Natriumcroscarmelosa.......			.......4,0
Pasta z kukuřičného škrobu	(5%ní	hmotn./obj .)	.......0,75
Stearát horečnatý.........			. . . . .-1, 0

• · ♦ ·

-59(d) Kapsle mg/kapsle

Sloučenina X...................................... 10

Laktosa Ph.Eur..................... .488,5

Magnesium.......................................... 1,5 (e) Injekce I (50 mg/ml)

Sloučenina X....... .............5,0 %

M roztok hydroxidu sodného............15,0 %

0,1 M kyselina chlorovodíková....(na adjustaci

Polyethylenglykol 400....................4,5 %

Voda pro injekce do 100 % (f) Injekce II

Sloučenina X............................1,0

Fosforečnan sodný BP.............-........3,6

0,1 M roztok hydroxidu sodného.,.......15,0

Voda pro injekce do 100 % (g) Injekce III hmotn./obj. obj./obj. na pH 7,6) hmotn./obj.

(10 mg/ml) % hmotn./obj. % hmotn./obj. % obj./obj .

(1 mg/ml, pufrováno na pH 6)

Sloučenina X.............................. .

Fosforečnan sodný BP.....................

Kyselina citrónová.......................

Polyethylenglykol 400.........-...........

Voda pro injekce do 100 % .0,1 % hmotn./obj. 2,26 % hmotn./obj. 0,38 % hmotn./obj.. 3,5 % hmotn./obj.

(h) Aerosol I mg/ml

Sloučenina X. ..-........................ ...10,0

Sorbitan-trioleát......... 13,5

Trichlorfluormethan............................. 910,0

Dichlordifluormethan........ 490,0

-60 (i) Aerosol II mg/ml

Sloučenina X......................................0,2

Sorbitan-trioleát.................................0,27

Trichlorfluormethan........................... 70,0

Dichlordifluormethan............................. 280,0

Dichlortetraf luorethan.........................1094,0 (j) Aerosol III mg/.ml

Sloučenina X......................................2,5

Sorbitan-trioleát..................................3,38

Trichlorf luormethan......................, ,......67,5

Dichlordif luormethan...........................1086,0

Dichlortetraf luorethan........................... 191, 6 (k) Aerosol IV mg/ml

Sloučenina X................. 2,5

Sojový lecitin.............. 2,7

Trichlorfluormethan. . .............................67,5

Dichlordif luormethan............................ 108 6, 0

Dichlortetraf luorethan............................ 191, 6 (l) Mast ml

Sloučenina X.....................................40 mg

Ethanol .....................................300 μΐ

Voda............................... . . ........... 300 μΐ l-Dodecylazacykloheptan-2-on................... . .50 μΐ

Propylenglykol.................................do' 1 ml.

Poznámka

Výšeuvedené formulace se mohou připravit obvyklými postupy, které jsou dobře známy ve farmaceutické praxi. Tablety (a) - (c) mohou být enterosolventní, potažené obvyklými způsoby, například potažené ftalátem acetylcelulosy. Aerosolové formulace (h) - (k) se mohou použít ve standardních dávkovačích

-61 »· · ·

9

99

9 9 9

9 9 9

9 9 9 9

9 9 9

99 aerosolových zařízeních a suspendační činidla sorbitan-trioleát a sojový lecitin se mohou nahradit alternativním suspendačním činidlem jako je sorbitan-monooleát, sorbitan-seskvioleát, polysorbát 80, polyglycerol-oleát nebo kyselina olejová.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   1. Sloučenina vzorce I kde

   R¹ a R², které mohou být stejné nebo různé, jsou zvoleny ze skupiny: hydroxylová skupina, Ci-galkoxylová skupina, merkaptoskupina, Ci-galkylthioskupina, aminová skupina, Ci-6alkylaminová skupina, di-(Ci_₆alkyl) aminová skupina, karboxylová skupina, Ci-galkoxykarbonylová skupina, karbamoylová· skupina, Gi-galkylkarbamoylová skupina, di-Ci-galkylkarbamoylová skupina, CT.-₆alkylsulfinylová skupina, Ci-galkylsulf onylová skupina, arylsulf inylová skupina, arylsulfonylová skupina, Ci-galkylaminosulfonylová skupina, di- (Ci-galkyl) aminosulfonylová skupina, nitroskupina, kyanskupina, kýánCi-gal kýlová skupina, hydroxyCi-galkylová skupina, aminoCi-galkylová skupina, Ci-galkanoylaminová skupina, Ci_galkoxykarbonylaminová skupina, Ci_6alkanoylová . skupina, Ci-₆alkanoyloxylová skupina, Ci_galkylová skupina, Co-ealkenylová skupina, C2-6alkinylová skupina, atom halogenu, trifluormethylová skupina, arylová skupina, arýlCi-galkylová skupina, arylCi-galkoxylová skupina, heteroarylová skupina,, heteroarylCi-galkylová· skupina, heterocyklylová skupina a heterocyklylCi-galkylová skupina;

   map nezávisle na sobě se rovnají nule až 3, a když m a/nebo p je rovno 2 nebo 3, skupiny R¹ nebo ,R² mohou být stejné nebo různé;

   R³ je atom halogenu, kyanskupina nebo Ci_6alkoxylová skupina;

   ·· • · ·· · »· · • · · · · · • · · · · · · • · · · ♦ · ··· ··· ·· ·· q je rovno nule až 4; a .

   R⁴ je arylová skupina nebo cykloalkylová skupina, přičemž R⁴ může být popřípadě substituováno až 3 subsťituenty kteréhokoliv významu, definovaného pro skupinu R¹;

   nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo její in vivo štěpitelný ester;

   za podmínky, že jsou vyloučeny následující sloučeniny:

   N-[5- (3-cyklohexylpropionylamino) -2-methoxyfenyl]-4-acetoxybenzamid,

   N-[2-brom-5- (3-cyklohexylpropionylamino) fenyl]-4-hydroxybenzamid,

   N-[2-chlo,r-5- (3-cyklohexylpropionylamino) fenyl]-4-acetoxybenzamid,

   W-[2-chlor-5- (3-cyklohexylpropionylamino) fenyl]-4-hydroxy~ benzamid,

   N-[2-fluor-5- (3-cyklohexylpropionylamino) fenyl]-4-hydroxybenzamid, a

   W~(5-benzamído-2-chlorfeny1)benzamid.
2. 2. Amidový derivát vzorce I podle nároku 1, kde R¹ je hydroxylová skupina, methoxylová skupina, ethoxylová skupina, propoxylová skupina, isopropoxylová skupina, butoxylová skupina, aminová skupina, methylaminová skupina, ethylaminová skupina, dimethylaminová skupina, diethylaminová skupina, karboxylová skupina, methoxykarbúnylová skupina, ethoxykařbonylová skupina, terc-butoxykarbonylová skupina, kyanskupina, acetamidová skupina, acetylová skupina, acetoxylová skupina, methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina, isopropylová skupina, butylová skupina, terc-butylová skupina, atom fluoru, atom chloru, trifluormethylová skupina, pyrrolidin-l-ylová skupina,-64• ···· ·· * ··· • « · · • · · · ♦ · · · · • · ♦ · • t ·» morfolinoskupina, piperidinoskupina, piperazin-l-ylová skupina nebo 4-methylpiperazin-l-ylová skupina; m je rovno 1 nebo 2;

   p je rovno nule;

   R³ je atom fluoru, atom chloru nebo atom bromu; q je rovno 1, 2 nebo 3; a

   R⁴ je cyklohexylová skupina nebo cyklopentylová skupina; nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
3. 3. Amidový derivát vzorce I podle nároku 1, kde R¹ je hydroxylová skupina, methoxylová skupina, ethoxylová skupina, propoxylová skupina, isopropoxylová skupina, butoxylová skupina, aminová skupina, methylaminová skupina, ethylaminová skupina, dimethylaminová skupina, diethylaminová skupina, karboxylová skupina, methoxykarbonylová skupina, ethoxykarbonylová skupina, terc-butcxykarbonylová skupina, kyanskupina, acetamidová skupina, acetylová skupina, acetoxylová skupina, methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina, isopropylová skupina, butylová skupina, terc-butylo.vá skupina, atom fluoru, atom chloru, trifluormethylová skupina, pyrrolidin-í-ylová skupina, morfolinoskupina, piperidinoskupina, piperazin-l-ylová skupina jnebo 4-methylpiperazin-l-ylová skupina;

   m je rovno 1 nebo 2;

   p je rovno nule;

   R³ je atom fluoru., atom chloru nebo atom bromu;

   q je rovno nule; a

   R⁴ je fenylová skupina, která je popřípadě substituována 1 nebo 2 substituenty zvolenými ze skupiny: hydroxylová skupina, methoxylová skupina, ethoxylová skupina, propoxylová skupina, aminová skupina, methylaminová skupina,

   -65 ethylaminová skupina, propylaminová skupina, dimethyla skupina, diethylaminová skupina, karboxylová skupina, ·· ·· • · * * • · · · • · · · • · · · ·· · · minová methoxykarbonylová skupina, ethoxykarbonylová skupina, nitroskupina, kyanskupina, acetamidová skupina, acetylová skupina, acetoxylová skupina, methylová skupina, ethylová skupina, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, trifluormethylová skupina, fenylová skupina, benzyloxylová skupina, p.yrrolidin-1-ylová skupina, morfolinoskupina, piperidinoskupina, piperazin-l-ylová skupina a * 4-methylpiperazin-l-ylová skupina;

   nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
4. 4. Amidový derivát vzorce I podle nároku 1, kde R¹ je hydroxylová skupina, methoxylová skupina, ethoxylová skupina, kyanskupina, atom fluoru, atom chloru, morfolinoskupina, nebo 4-methylpiperazin-l-ylová skupina;

   m je rovno 1 nebo 2;

   p je rovno nule;

   R³ je atom fluoru, atom chloru nebo atom bromu; q je,rovno nule; a

   R⁴ je fenylová skupina, která je substituována 1 nebo 2 substituenty zvolenými ze skupiny: hydroxylová skupina, · methoxylová skupina, dimethylaminová skupina, methoxykarbonylová skupina, kyanskupina, atom fluoru, atom chloru a. morfolinoskupina;

   nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
5. 5. Amidový derivát vzorce I podle nároku 1, kde R¹ je hydroxylová skupina, methoxylová skupina, ethoxylová skupina, aminová skupina, kyanskupina, acetoxylová skupina, atom fluoru, atom chloru, morfolinoskupina, nebo

   4-methylpiperazin-l-ylová skupina; ,

   ·· · · · - 66 - : ·.. : • · · · • * · ·· ··· • · · · • · · • · · · • · · • · · ·· m je' rovno 1 nebo 2; P je rovno nule; R³ je atom fluoru, atom chloru nebo atom bromu; q je rovno nule; a R⁴ je fenylová skupina, která je nesubstituovaná, nebo j e subs tituována 1 nebo 2 substituenty zvolenými ze skupiny

   hydroxylová skupina, methoxylová skupina, aminová skupina, dimethylaminová skupina, methoxykarbonylová skupina, nitroskupina, kyanskupina, atom fluoru,,atom chloru a morfolinoskupína;

   nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
6. 6, Sloučenina vzorce I podle nároku 1, zvolená z následujících:

   N-[2-chlor-5- (3-kyanbenzamido) fenyl]-3, 4-dimethoxybenzamid, ' N-[2-chlor-5- (3-dimethylaminobenzamido)'fenyl]-3, 4-dimethoxy-benzamid, ' '

   W-[2-chlor-5- (4-kyanbenzamido) fenyl]-3, 4-dimethoxybenzamid a

   W-[2-chlor~5-(4-kyanbenzamido) fenýl]-3- (4-methyl.piperazin-l-yl)benzamid; ' · nebo její farmaceuticky přijatelné soli.
7. 7. Sloučenina vzorce I podle nároku 1, zvolená z následujících:

   Λ7- (5-benzamido-2-chlorfenyl) -3_Λ4-dimethoxybenzamid,

   2V-[2-chlor~5- (3-morf.olinobenzamido) fenyl]-3,4-dimethoxybenzamid,

   2\7-[5- (4-acetoxybenzamido) -2-chlorfenyl]-4-kyanbenzamid,

   Ν'- (5-benzamido-2-chlorfenyl) -2-amino-4-methoxybenzamid, a N-[2-chlor-5- (3~morfolinobenzamido) fenyl]-4-kyanbenzam.id; nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

   -67···«· · · ·· *· · ·· ♦* ♦ · · * • · · · · ♦ · · • · · · ··· ·· · • · · · · ···· ··· ·· ··· ··· ·· ·*
8. 8. Způsob přípravy amidového derivátu vzorce I, nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli, nebo jeho in vivo štěpitelného esteru, podle nároku 1, kte. r ý se vyznačuje· t i m, že (a) se nechá reagovat anilin vzorce II . .

   H (II) s kyselinou vzorce III

   H-0 (lil) (CH₂)_q. R⁴ nebo s jejím aktivovaným derivátem, za standardních podmínek pro tvorbu amidové vazby, přičemž význam skupin je definován v nároku 1 a kte z? 5. kol i v z funkčních skupin je chráněna, pokud je to zapotřebí, a:

   (i) odstraní se jakékoliv chránící skupiny;

   (íi) popřípadě se připraví farmaceuticky přijatelná sůl nebo in vivo štěpitelný ester;

   (b) se nechá reagovat,kyselina vzorce V

   O-H (V)

   -684 4 • 4«

   44 44

   4 4· ·

   4 4 4 4

   4 4 4 4 4

   4 4 4 4

   4« 44 nebo její aktivovaný derivát, s anilinem vzorce VII

   D3 (VII) za standardních podmínek pro tvorbu amidické vazby, přičemž význam skupin je definován v nároku 1 a kterákoliv z funkčních skupin je chráněna, pokud je to zapotřebí, a:

   (i) odstraní se jakékoliv chránící skupiny;

   (íi) popřípadě se připraví farmaceuticky přijatelnásůl nebo in vivo štěpitelný ester; nebo (c) pro přípravu sloučeniny, vzorce I podle nároku 1, kde R¹ nebo substituent na R⁴ je aminová skupina, se.redukuje sloučenina vzorce I, kde R¹ nebo substituent na R⁴ je nitroskupina.
9. 9. Farmaceutický prostředek, který se vyznačuje t i. m, že obsahuje amidový derivát vzorce I, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl nebo jehodn vivo štěpitelný ester podle nároku 1, spolu s· farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem.

   <h ·
10. 10. Použití amidového derivátu vzorce I, nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli nebo jeho in vivo Štěpitelného este.ru podle nároku 1, při přípravě léčiva pro léčbu chorobných stavů, zprostředkovaných cytokiny.