CZ20002550A3

CZ20002550A3 - Wall block of supporting wall

Info

Publication number: CZ20002550A3
Application number: CZ20002550A
Authority: CZ
Inventors: Donald Robert A Mac; Robert J Race
Original assignee: Keystone Retaining Wall System
Priority date: 1998-10-13
Filing date: 1999-08-12
Publication date: 2001-05-16
Also published as: AUPP647298A0; US7448830B2; KR20010033094A; US20120279163A1; JO2133B1; DE69929446D1; AU5482799A; IL136657A; US20100095632A1; WO2000022243A1; EP1038069A1; CA2314133C; US7871223B2; ZA200002985B; CZ298189B6; TW422903B; GC0000110A; AU761371B2; BR9907046A; IL136657A0

Description

Oblast techniky

Vynález se týká opěrné stěny a stěnového prvku pro stavbu takové stěny.

Dosavadní stav techniky

Pro stavbu opěrných stěn se využívají různé postupy a materiály. Tyto opěrné stěny jsou vytvářeny z přírodního kamene, monolitického betonu, zdivá, dřeva nebo železničních ' pražců. V minulých letech se pro konstrukci opěrných stěn používalo v široké míře prefabrikovaných betonových opěrných dílců kladených na sucho, to znamená bez spojovací malty. Příklady takových výrobků jsou popsány v US-PS Re.34 314 a US-PS 5 294 216. Takové výrobky dosáhly při stavbách opěrných stěn značné obliby, protože jsou vyráběny ve velkých sériích a proto poměrně levné. Tyto dílce jsou konstrukčně spolehlivé, lehké a poměrně snadno se osazují, mají značnou trvanlivo a značnou atraktivnost různých architektonických vnějších úprav.

Opěrná stěna popsaná v US-PS Re.34 314 byla zvláště úspěšná při svém využití v montovaných blokových stavebních systémech a obsahují kromě jiných konstrukčních prvků specifický čepový systém, který vytváří potřebné zámkové spoje a umožňuje vyrovnávání prvků opěrné stěny, zajištující současně konstrukční pevnost stěny a efektivní rychlost montáže. Tento systém prokázal také výrazné výhody u konstrukcí rozměrnějších opěrných stěn, jestliže byl kombinován s použitím geotextilií nebo zemních rohoží, zaháknutých za čepy a kolí• ky, jak je to popsáno v US-PS 4 914 876.

Konstrukce montované betonové opěrné stěny, popsané v US-PS 4 914 876, umožňuje provádět montáž v několika poměrně jednoduchých krocích. V prvním kroku se vytvoří vyrovnává-

cí polštář z hutného základového materiálu nebo nevyztuženého betonu, který se zhutní a vyrovná do roviny. V druhém kroku se klade první vrstva stěnových bloků, jejíž horní povrch se vyrovná a každý blok se opatří dvěma čepy vsunutými do čepových otvorů. V třetím kroku se do jader stěnových bloků vsype jádrový výplňový materiál, tvořený například drceným kamenivem, kterým se vyplní také mezery mezi bloky, aby se zajistila drenáž stěny a zvýšila se hmotnost její konstrukce. Ve čtvrtém kroku se kladou následující vrstvy stěnových bloků v polohách zajištujících vazbu stěny z těchto bloků, takže každý stěnový blok je uložen na dva stěnové bloky spodnější vrstvy. Toho je dosaženo kladením stěnových bloků, při kterém jsou vkládací dutiny na spodní straně bloků umístěny nad čepy osazenými do stěnových prvků spodní vrstvy. Po uložení každé vrstvy se do všech stěnových bloků vloží čepy, jejich jádrové dutiny se vyplní drenážním kamenivem a prostor za položenou vrstvou se vyplní násypem, který se zhutní, a postup se opakuje, dokud opěrná stěna nedosáhne požadované výšky.

Jestliže to výškové nebo zatěžovací podmínky vyžadují, může být konstrukce vytvořena s využitím zemních výztužných technik, například zemních rohoží, geotextilní výztuže nebo použitím neprůtažných materiálů, například ocelových rohoží. Použití zemních rohoží je popsáno v US-PS 4 914 876. Po uložení vrstvy stěnových bloků do požadované výšky se výztužné rohože umístí tak, že spojovací čepy v blocích procházejí otvory v rohoži. Výztužná rohož se potom uloží do oblasti za rubem opěrné stěny a napne se směrem dozadu a uchytí kotevními kolíky. Na rohož se potom uloží násyp, který se zhutní a sled montážních operací pokračuje opakováním jednotlivých kroků až do položení další vrstvy zemní rohože. Použití jádrové výplně v blocích je známé pro zvýšení odolnosti stěnového systému proti vytažení zemní rohože ze stěnových bloků, dosažené sevřením rohože tlakem materiálu.

Známé návrhy segmentových stěnových bloků jsou sice značně přizpůsobivé, ale jejich možnosti jsou při stavbě některých konstrukcí omezené. Obecným požadavkem na konstrukci opěrné stěny je zajištění možnosti upevnění plotu nebo zábradlí na horní stranu stěny. Mnoho konstrukcí segmentových stěn není upraveno pro zakotvení kotevních sloupků takových konstrukcí. Podobně není možné ve všech případech instalovat na rubovou stranu opěrné stěny výztužné geotextilie a podobné materiály. K tomu dochází zejména v takových případech, kdy za rubovou stranou je jiná konstrukce nebo vedení. Většina známých stěnových bloků pro montované stěny není upravena pro uložení zálivky nebo prutové výztuže.

Proto je cílem vynálezu vyřešit konstrukci stěnového bloku pro opěrnou stěnu, která by zdokonalila známá provedení, zejména podle US-PS 4 914 876. Protože bloky se obvykle kladou ručně, bylo by vhodné snížit hmotnost tohoto známého bloku bez snížení kvalitativních charakteristik bloku. Protože možnost uložení vnitřního zásypu nebo zálivky je důležitým činitelem ovlivňujícím výhodnost konstrukce stěny, je také žádoucí usnadnit ukládání jádrové výplně. Dalším úkolem vynálezu je zvýšit odollnost známých bloků proti vytažení geotexilie nebo jiné zemní výztuže, uložené mezi vrstvami stěnových bloků. Konstrukce stěnových bloků by měla být také taková, aby umožňovala osazování různých dalších konstrukčních detailů, například osazování sloupků zábradlí nebo plotových sloupků na horní stranu opěrné stěny, popřípadě vytváření pilířů používaných z estetických nebo jiných důvodů. Tělesné vytvoření stěnového bloku má také umožnit vyztužování stěny prutovou výztuží a betonovou zálivkou, kterému se dává přednost před rubovou zemní výztuží.

Podstata vynálezu

Tyto úkoly jsou vyřešeny stěnovým blokem opěrné stěny, mající horní plochu rovnoběžnou se spodní plochou, čelní

plochu, zadní plochu, první a zadní boční plochu a svislou rovinu souměrnosti probíhající mezi čelní plochou a zadní plochou. Podstata vynálezu spočívá v tom, že stěnový blok obsahuje základní část zahrnující čelní plochu, hlavovou část zahrnující zadní plochu a krčkovou část spojující základní část s hlavovou částí, přičemž základní část, hlavová část a kroková část probíhají mezi horní plochou a spodní plochou a mezi první a druhou boční plochou, v krčkové části je vytvořen otvor probíhající od horní plochy ke spodní ploše a rozdělující krčkovou část na první a druhou krčkovou stěnovou část, které probíhají dozadu od základní části k hlavové části, v základní části je vytvořen první a druhý otvor, které jsou otevřené na horní plochu pro vložení kolíků s volnými konci vyčnívajícími nad horní plochu, v základní části je vytvořena také první a druhá dutina, otevřená do spodní plochy pro přijetí volných konců kolíků uložených v otvorech pro kolíky v sousedním bloku ve spodní vrstvě pro vytvoření zámkového spojení s předem určeným stranovým odstupem, přičemž krčkové stěnové části, otvory pro kolíky a dutiny pro přijetí kolíků jsou umístěny tak, že první rovina vedená rovnoběžně s rovinou souměrnosti prochází první dutinou pro přijetí kolíků, prvním otvorem pro kolíky a první krčkovou stěnovou částí a druhá rovina vedená rovnoběžně s rovinou souměrnosti prochází druhou dutinou pro přijetí kolíků, druhým otvorem pro kolíky a druhou krčkovou stěnovou částí.

Ve výhodném provedení vynálezu jsou první a druhá krčková stěnová část umístěny v polohách, v kterých jsou svisle vyrovnány v osazeném stavu krokovými stěnovými částmi svisle sousedního bloku v sousední vrstvě stěny vytvořené z vrstev stěnových bloků kladených do vazebných obrazců.

V jiném provedení vynálezu jsou první a druhá rovina umístěny přibližně uprostřed mezi rovinou souměrnosti a nejvzdálenějšími body první a druhé stěnové boční plochy.

Je výhodné, jestliže mají první a druhé dutiny pro přijetí kolíků zadní stěnu probíhající kolmo na rovinu souměrnosti .

Stěnový blok dále obsahuje třetí a čtvrtý otvor pro kolíky, z nichž každý je umístěn v základní části a je otevřen na horní plochu pro vložení kolíků s volnými konci vyčnívajícími nad horní plochu, třetí a čtvrtý otvor pro kolíky jsou uloženy v první a druhé rovině před prvním a druhým otvorem pro kolíky pro zajištění redukovaných nebo nulových odstupů mezi vrstvami stěnových bloků.

Stěnové boční plochy se obecně sbíhají od čelní plochy k zadní ploše.

Výhodně je hlavová část opatřena první a druhou přírubou vybíhající do strany za první a druhou krčkovou stěnovou část, přičemž první a druhá příruba je opatřena vrubem pro umožnění odlomení přírub od hlavové části.

Stanovené úkoly jsou vyřešeny také opěrnou stěnou vytvořenou ze skupiny vrstev stěnových bloků, uložených do vazebného obrazce, u které každý stěnový blok jedné vrstvy je opatřen dvojicí kolíků vyčnívajících nad horní plochu každého ze stěnových bloků a zasahujících do dutin pro přijetí kolíků svisle sousedních stěnových bloků spodní vrstvy, otvory svisle nad sebou vyrovnaných stěnových bloků v každé druhé vrstvě stěnových bloků, navazujícími na boční vybrání ve svisle sousedních stěnových blocích každé mezilehlé vrstvy, jsou vytvořeny průběžné dutiny, přičemž boční vybrání jsou vymezena mezi hlavovou částí a základní částí na obou stranách krčkové části stěnových bloků.

Opěrná stěna může být přímá, zakřivená do oblouku nebo vlnitá.

Opěrná stěna je v dalším výhodném provedení vynálezu • ·· 444444 44 44 • •4 4 · · 4 4 444 • ·· · 4 4 4 4 4 4 • · · 4 4 4 4 4 4 • · 4 4 4 4 4 44 vyztužena výztuží a zálivkovou maltou, přičemž díly výztuže procházejí každou z nejméně jedné dutiny a každý díl výztuže je zajištěn v příslušné dutině zálivkovou maltou.

V ještě jiném výhodném provedení je opěrná stěna opatřena nejméně jedním sloupkem, zasahujícím do průběžné dutiny a vyčnívajícím nad horní vrstvu stěnových bloků, každý z těchto sloupků je zajištěn v příslušné průběžné dutině zálivkovou maltou.

Opěrná stěna je opatřena zemní rubovou výztužnou rohoží, uloženou mezi nad sebou uloženými vrstvami stěnových bloků, přičemž rubová výztužná rohož je zajištěna kolíky procházející jejími otvory.

Opěrná stěna v dalším výhodném provedení obsahuje pilíř tvořený skupinou stěnových bloků předsazených před zbývající části opěrné stěny.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 půdorysný pohled na stěnový blok pro opěrnou stěnu, obr. 2 pohled zdola na stěnový blok pro opěrnou stěnu, zobrazený na obr. 1, obr. 3 axonometrický pohled, vedený shora a zepředu, na stěnový blok pro opěrnou stěnu z obr. 1, obr. 4 axonometrický pohled, vedený zdola a zezadu, na stěnový blok pro opěrnou stěnu z obr. 1, obr. 5 půdorysný pohled na tři vzájemně sesazené stěnové bloky pro opěrnou stěnu, obr. 6 půdorysný pohled na alternativní příkladné provedení stěnového bloku, obr. 7 pohled zdola na alternativní stěnový blok pro opěrnou stěnu z obr. 6, obr. 8 axonometrický pohled na opěrnou stěnu sestavenou ze οο-ζγγό ······ ·· ·· • * · * 9 9 t 9 · ·· · · · 9 9 9 · • ··· 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9.9 9 ·· 99 9 99 99 stěnových bloků z obr. 1, obr. 9 půdorysný pohled na část opěrné stěny z obr. 8, obr. 10 přední pohled na čep pro použití s opěrným stěnovým blokem, obr. 11 půdorysný pohled na dva stěnové bloky, uložené těsně vedle sebe na konvexní křivce, obr. 12 půdorysný pohled na stěnové bloky, z obr. 11 a třetí s nimi spojený stěnový blok, obr. 13 axonometrický pohled na opěrnou stěnu, podobnou příkladu z obr. 8, ale vyztuženou výztuží a zálivkou, obr. 14 axonometrický pohled na opěrnu stěnu, podobnou příkladu z obr.8, ale obsahující sloupky oplocení a geotextilii, obr. 15 půdorysný pohled na část opěrné stěny z obr. 14 a obr. 16 axonometrický pohled na opěrnou stěnu, podobnou příkladu z obr. 8, ale obsahující pilíře.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 až 4 je zobrazen stěnový blok 1 pro opěrnou stěnu podle prvního výhodného provedení vynálezu. Stěnový blok 1 je vyroben z pevného materiálu, odolného proti vlivům povětrnosti, zejména je vyroben z betonu. Dalšími vhodnými materiály jsou plasty, vyztužená vlákna, dřevo, kov a kámen. Stěnový blok 1 má horní plochu 2 a s ní rovnoběžnou spodní plochu 3, čelní plochu 4, zadní plochu 5, první boční plochu 6 a druhou boční plochu 7. Čelní plocha 4 a zadní plocha 5 probíhají od horní plochy 2 ke spodní ploše 3 a boční plochy 6, 7 probíhají rovněž od horní plochy 2 ke spodní ploše 2 a od čelní plochy 4 k zadní ploše 5. Stěnový blok 1 je souměrný vzhledem ke svislé rovině souměrnosti.

Integrálně vytvarovaný stěnový blok 1 má základní část 8, hlavovou část 9 a krčkovou část 10, spojující navzájem základní část 8 a hlavovou část 9. Čelní plocha 4. tvoří část základní části 8, zatímco zadní plocha 5 tvoří část hlavové ··»·

99

999 9 9 9

99 9 9

9 9 9 • 9 9 ·

9 9 9

9 9, 9

9 9 9

9 9 9 9 9

999 99 99 9 části 9. Základní část 8, hlavová část 9 a krčková část 10 vždy probíhají mezi horní plochou 2 a spodní plochou 3 a mezi první boční plochou 6 a druhou boční plochou 7. Obě boční plochy 6, 7 tak mají sdružený tvar a vymezují boční vybrání 11, 12 na obou stranách krokové části 10 mezi základní částí 8 a hlavovou částí 9 jako důsledek zmenšené šířky krčkové části 10 ve srovnání se šířkou základní části 8 a hlavové části 9.

Krokovou částí 10 prochází od horní plochy 2 ke spodní ploše 3 otvor 13. Tento otvor 13 rozděluje krokovou část 10 na první krčkovou stěnovou část 14 a druhou krokovou stěnovou část 15, které probíhají dozadu od základní části 8 k hlavové části 2· Otvor 13 a boční vybrání 11, 12 snižují hmotnost stěnového bloku 1 a usnadňují manipulaci s ním.

Otvor 13 může být opatřen výstupkem 37, směřujícím k horní ploše 2, překrývajícím přední část otvoru 13., avšak v alternativním příkladném provedení stěnového bloku 1¹ na obr. 6 a 7 je výstupek 37 vynechán a otvor 13' má v tomto případě konstantní průřez v celé své hloubce od horní plochy 2' ke spodní ploše 2' ^a tím se dále redukuje hmotnost stěnového bloku 1'.

V základní části 8 jsou vytvořeny první otvor 16 a druhý otvor 17 pro kolíky, otevřené do horní plochy 2. Otvory 16, 17 pro kolíky jsou dimenzována pro uložení kolíků 50, 51, popsaných podrobněji v další části, jejichž volné konce mají vyčnívat nad horní plochu 2. Otvory 16., 17 pro kolíky zpravidla procházejí spodní plochou 3_, což je výsledkem výhodného výrobního postupu, objasněného s další části. V základní části 8 je dále vytvořena první dutina 18 a druhá dutina 19 pro vložení kolíků, které jsou otevřené do spodní plochy 3. Do dutin 18, 19 zasahují volné konce kolíků 50, 51, vyčnívajících z otvorů 16, 17 pro kolíky u vertikálně sousedních stěnových bloků 1, umístěných pod nejvýše uloženou řadou, aby se dosáhlo zámkového spojení stěnových bloků 1 s předem určenými

99 9 9 9 99 9 99 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

99 9 9 9 · · < · • · 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 · 9 9

999 99 99 9 99 99 odstupy jako je tomu u řešení popsaného v US-PS Re.34 134. První a druhé otvory 16., 17 pro kolíky nebo výhodněji třetí a čtvrté otvory 29, 30 pro kolíky, popsané v další části, mohou být rozmístěny tak, že předem určené odstupy jsou nulové.

Krokové stěnové části 14, 15, otvory 16, 17 pro kolíky a dutiny (18, 19 pro přijetí konců kolíků jsou rozmístěny tak, že první rovina Pl, probíhající rovnoběžně s rovinou S souměrnosti, prochází první dutinou 18 pro vložení kolíku, prvním otvorem 16 pro kolík a první krokovou stěnovou částí 14 a druhá rovina P2, probíhající rovnoběžné s rovinou S souměrnosti, prochází druhou dutinou 19 pro vložení kolíku, druhým otvorem 17 pro kolík a druhou krokovou stěnovou částí 15.

Účinky tohoto tělesného vytvoření jsou nejlépe zřejmé z obr. 5, na kterém je první stěnový blok 1A spojen zámkovými spoji s druhým stěnovým blokem 1B a třetím stěnovým blokem 1C, které jsou umístěny pod prvním stěnovým blokem 1A a položeny ve vazebném obrazci s prvním stěnovým blokem 1A, umístěným v odstupu od druhého stěnového bloku 1B a třetího stěnového bloku 1C. První kolíky 50 jsou uloženy v druhém otvoru 17 pro kolíky druhého stěnového bloku 1B a prvním otvoru 16 pro kolíky třetího stěnového bloku 1C a jsou svými koncovými částmi uloženy v dutinách 18A, 19A pro uložení kolíků prvního stěnového bloku 1A, aby se tak vytvořil zámkový spoj mezi stěnovými bloky ΙΑ, 1B, 1C s předem určeným vzájemným přesazením. Jak je z tohoto příkladu zřejmé, toto vytvoření zajišťuje, že se krčkové stěnové části 14., 15 sousedních stěnových bloků překrývají. První kroková stěnová část 14A prvního stěnového bloku 1A překrývá druhou krokovou stěnovou část 15A druhého stěnového bloku 1B, zatímco druhá krčková stěnová část 15 prvního stěnového bloku 1A překrývá první krčkovou stěnovou část 14C třetího stěnového bloku 1C. Toto překrývání zajišťuje plynulý průběh konstrukce krčkové oblasti mezi jednotlivými vrstvami stěnových bloků, který zajišťuje přenos • »» ** 9999 99 99 • · · * · · · · · 9 · • 99 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

999 99 999 »· 99 tlakových sil v této oblasti po sobě následujícími vrstvami stěnových bloků a omezuje potřebu přemosťování nepodepřených oblastí. Konstrukční celistvost opěrné stěny tak může být dosažena lehčími stěnovými bloky se zvětšenými otvory 13 a bočními vybráními 11, 12 a zvětšují podíl materiálu stěnových bloků, který je schopen přenášet zatížení mezi stěnovými bloky.

Příkladné konstrukční vytvoření také zajištuje překrývání mezi otvorem 13A prvního stěnového bloku 1A a bočními vybráními 12B, 11C druhého a třetího stěnového bloku IB, 1C a také mezi bočním vybráním prvního stěnového bloku 1A a otvory 13B. 13C druhých a třetích bloků IB, 1C. Překrytím jsou vytvořeny průběžné dutiny 38 v opěrné stěně, které probíhají po sobě následujícími vrstvami stěnových bloků a usnadňují vyplňování dutin jádrovým výplňovým materiálem, například drceným kamenivem pro zajištění drenáže stěny a vytvoření přídavné stabilizační hmoty opěrné stěny nebo alternativně pro usnadnění vpravování zálivkové malty. Průběžné dutiny 38 také usnadňují osazení sloupků ochranného zábradlí nebo plotových sloupků na horní stranu opěrné stěny, jak bude popsáno v další části, nebo pro vyztužení stěny výztuží a betonovou zálivkou, jak rovněž bude popsáno v další části.

Kromě vzájemného překrývání je také výhodné takové uspořádání, při kterém jsou první a druhé krokové stěnové části 14, 15 umístěny tak, že jsou v podstatě uloženy ve svislé rovině s krčovými stěnovými částmi sousedních vrstev bloků, uložených v průběžném vazebné obrazci, jako je tomu u dosud známých výhodných provedení. Takové umístění ve svislých rovinách nad sebou zvyšuje na maximum odolnost bloků proti prasknutí, jestliže jsou takové bloky · použity pro stavbu mimořádně vysokých stěn. Tohoto stavu se nejlépe dosáhne, jestliže první rovina PÍ a druhá rovina P2 probíhají podél nebo těsně vedle rovin NI, N2, procházejících v podstatě středem první a druhé krokové stěnové části 14, 15,. Pro *4 4 4 44

- 11 • · 4 4 4 4

44 4 4 • € 4 4 4 4

4 4 4 4

444 44 44 • 4 44

4 4 4 <4 < 4 4 4

4 4 4 4 4 • 4 4 4 4

44 44 zajištění takového vyrovnání ve svislém směru a zajištění bloků umístěných vedle sebe v požadovaném sledu bez vytváření výraznějších spár mezi nimi jsou první rovina PÍ a druhá rovina P2 umístěny přibližně uprostřed mezi rovinou S souměrnosti a bočními nejvzdálenějšími body 20, 21 první boční plochy 6 a druhé boční plochy 7.

Ve znázorněném výhodném příkladném provedení, zobrazeném na obr. 1, leží roviny NI, N2, probíhající obecně středově každou krčkovou stěnovou částí .14, 15, uprostřed mezi rovinou S souměrnosti a bočními nejvzdálenějšími body 20, 21, zatímco první rovina PÍ a druhá rovina P2 jsou uloženy mírně směrem ven od rovin NI, N2, přičemž tato vzdálenost je rovna 1,5 až 2 % celkové šířky bloku. To je také patrno z obr. 5, kde jsou neznázorněné střední roviny vzájemně se překrývajících krokových stěnových částí umístěny proti sobě, což vede k tomu, že kolíkové otvory sousedních bloků jsou vůči sobě mírně přesazeny. Krčkové stěnové části nemusejí probíhat rovnoběžně s rovinou S souměrnosti, aby se tak zajistila souměrnost vzhledem k rovinám NI, N2, protože roviny Pl, P2 probíhají podél délky krčkových stěnových částí 14, 15, aby se zajistilo průběžné podepření mezi svisle sousedícími bloky.

První a druhé dutiny 18, 19 pro vložení kolíků mají vždy příslušnou zadní stěnu 22, 23., která probíhá vždy v podstatě kolmo na rovinu S souměrnosti a tím umožňuje určitou volnost při nastavováni polohy stěnových bloků vzhledem ke svisle sousedním blokům a také dovoluje mírný pohyb bloku ven z vazebného obrazce při vytváření rohů nebo oblouků opěrné stěny. Zadní stěny 22, 23 dutin 18, 19 pro vložení kolíků mají délku kolem 100 mm. Jestliže se první stěnový blok 1A z obr. 5 osadí svými dutinami 18A, 19A kolem kolíků 50 vyčnívajících z otvorů 17B, 16C pro kolíky druhého stěnového bloku 1B a třetího stěnového bloku 1C, zatlačuje se první stěnový blok 1A kupředu, až kolíky 50 dosednou na zadní stěny 22, 23 dutin • ·· ·· · · · · ·· ·· • · · · · · · · * · · • · · · · · · · · · • · · · · · · ·· · · « • · · · · · · * · · • · · ·· · · · · · · ·

18, 19 pro vložení kolíků a tím vytvoří spojovací zámek mezi bloky. Obecně trojúhelníkový tvar průřezu dutin 18, 19 pro vložení kolíků dovoluje malé pohyby bloků do stran při současném maximálním zvětšení vzdálenosti mezi přední hranou dutiny 18, 19 pro vložení kolíků a přední čelní plochou bloků, což omezuje možnost vzniku trhlin v čelní ploše. Uzamčená poloha vymezuje odstup mezi vrstvami stěnových bloků, který je roven vzdálenosti mezi zadními stěnami 22, 23 pro vsazení kolíků 50 a zadními okraji otvorů 16, 17 pro kolíky za předpokladu, že průměr příčného průřezu kolíků 50 je konstantní. Tato odsazená vzdálenost tak může být předem určena návrhem dimenzí bloku a je zpravidla řádově rovna 25 mm pro blok popsaný a zobrazený, který má výšku kolem 200 mm, což zajištuje odstup přibližně 12,5 % nebo 1:8. V dané situaci však může být výhodné nadimenzovat stěnový blok na větší odstup, na redukovaný odstup nebo nulový odstup.

Dutiny 18., 19 pro vložení kolíků mají v tomto příkladu hloubku přibližně 30 mm pro přijetí volného konce kolíků 50, které zpravidla vystupují z horní plochy 2 spodního stěnového bloku do výšky přibližně 20 mm. Vnější přední stěny 24., 25 dutin 18., 19 pro vložení kolíků 50, majících trojúhelníkový tvar příčného průřezu, jsou přibližně rovnoběžné s vnějšími dozadu skloněnými plochami 26, 27 čelní plochy 4 a jsou od nich vzdáleny přibližně 38 mm, aby se tak omezila možnost vzniku lícních trhlin při vytváření drsné čelní plochy 4 běžnými technologickými štípacími postupy.

Čelní plocha 4 sestává z vnějších dozadu skloněných ploch 26., 27 a střední plochy 28, která je kolmá na rovinu

S souměrnosti, aby se tak vytvořila vícefasetová přední čelní plocha opěrné stěny, vytvořené ze stěnových bloků podle vynálezu. V alternativním příkladném provedení je možno použít různých pohledovým úprav čelních ploch.

• · · · · · • ·· • · · • ·· (W- Λ’Τό • · 9 9 • · · ♦ • 9 9 9

Jak je patrno z obr. 1 až 4, výhodné příkladné provedení stěnového bloku 1 je opatřeno třetím otvorem 29 a čtvrtým otvorem 30 pro kolíky 50, které jsou umístěny před prvním a druhým otvorem 16, 17 pro kolíky 50, aby se dosáhl redukovaný odstup v porovnání s odstupy dosahovanými prvním a druhým otvorem 16, 17 pro kolíky 50. V tomto příkladu je redukovaný odstup roven nulovému odstupu, jestliže je použito kolíků 50 s konstantním průměrem. Třetí a čtvrtý otvor 29., 30 pro kolíky 50 jsou umístěny v základní části 8 a jsou otevřeny do horní plochy 2. upravené pro přijetí kolíků 50, jejichž volné konce vystupují nad horní plochu 2. podobně jako je tomu u prvního a druhého otvoru 16, 17 pro kolíky 50. Třetí a čtvrtý otvor 29, 30 pro kolíky 50 jsou opět umístěny v první rovině PÍ a v druhé rovině P2 a jejich zadní hrany jsou vyrovnány s odpovídajícími zadními stěnami 22, 23 dutin 18, 19 pro vložení kolíků 50, aby se zajistil nulový odstup při použití kolíků 50 s konstantními průřezy. Ve stěnovém bloku mohou být vytvořeny v případě potřeby další otvory pro kolíky, aby se získaly další možnosti pro volbu odstupu.

Přímá opěrná stěna 100, vytvořená z bloků využívajících třetí a čtvrté otvory 29, 30 pro kolíky 50, je zobrazena na obr. 8 a 9. Jak je patrno, využití třetích a čtvrtých otvorů 29, 30 pro kolíky .50, mající konstantní průměr, zajišťuje nulový nebo téměř svislý odstup mezi nad sebou umístěnými vrstvami bloků, takže výsledkem je svislá opěrná stěna 100. Ve střídajících se vrstvách bloků se mohou využít na bočních koncích opěrné stěny 100 poloviční bloky 60 podobně jako u známých řešení, aby oba konce byly vyrovnány do svislých rovin. Poloviční bloky 60 se mohou vyrábět řezáním pomocí pily na zdivo nebo se mohou dělit přímo ve výrobně. Obr. 9 zřetelně ukazuje, jak vyrovnání krčkových stěnových částí nad sebou uložených stěnových bloků a z toho vyplývající krčkových otvorů 13 s bočními vybráními 11, 12 nad sebou umístěných bloků vytváří průběžné dutiny 38 probíhající celou výš4 ·· ·· · · · · · · · · ··· · ·· · · · · · • ·· · · · · · · * kou opěrné stěny 100. Pro ukončení opěrné stěny 100 se zpravidla nahoře používají krycí bloky.

Místo použití kolíků 50 s konstantním průřezem je možno alternativně a výhodně používat nákružkový kolík 51, zobrazený na obr. 10, v kombinaci s běžnými stěnovými bloky 1. Spodní úsek 52 nákružkového kolíku 51 je dimenzován tak, aby mohl být uložen do kteréhokoliv z otvorů 16, 17, 29, 30 pro kolíky 50, majících průměr 12,7 mm. Horní úsek 53 s větším průměrem příčného průřezu než má spodní úsek 52 má průměr 18 mm, aby se vytvořil límec 54 dosedající na horní plochu £ stěnového bloku l a zamezující propadnutí nákružkového kolíku 51 otvorem pro kolíky a zajišťující, že horní úsek tvoří volný konec vstupující do vždy stálé výšky, pohybující se v tomto příkladu kolem 20 mm, z otvoru a zasahující do dutin .18, 19 pro vložení kolíků ve stěnových blocích nejblíže vyšší řady bloků. Nákružkový kolík 51 tak nemusí procházet celou délkou otvorů 16, 17 pro kolíky, aby dosedl na spodní blok nebo aby se zasekl v otvoru pro kolík a měl zajištěno nehybné uložení a tím se udržoval v požadované poloze.

Kromě zajištění polohy nákružkového kolíku 51 v otvoru zvyšuje zvětšený průměr horního úseku 53 odstup mezi nad sebou uloženými bloky o šířku límce 54.,· která je v tomto příkladu rovna 2,6 mm. Použití nákružkového kolíku 51 v třetím a čtvtém otvoru 29 , 30 pro kolíky 51 se zajistí minimální odstup mezi vrstvami, dosahující 2,6 mm nebo 1,3 % pro běžný blok spíše než nulový odstup, jak tomu bylo u kolíků 50. s konstantním příčným průřezem. Stěna vytvořená tímto způsobem se stále ještě jeví v podstatě jako svislá, ale má zvýšenou stabilitu díky odstupům, i když jsou tyto odstupy minimální. Návrh využívající nákružkových kolíků 51 a popsaných relativních poloh otvorů pro kolíky vzhledem k polohám dutin pro uložení kolíků může být upravován, aby se dosáhlo vytvoření přibližně svislých opěrných stěn nebo jiných nastavených

odstupů.

Stěnový blok 1 podle výhodného provedení vynálezu je vhodný pro vytváření přímých, zakřivených nebo vlnitých stěn. Při vytváření stěn s konvexně zakřivenou lícní plochou a vlnitých stěn se boční plochy 6, 7 obecně sbíhají od čelní plochy 4 k zadní ploše 5, takže stěnový blok 1 je širší na své čelní ploše 4 mezi nejvzdálenějšími body 20, 21 než na své zadní ploše 5. To umožňuje ukládat stěnové bloky 1 podél konvexní křivky obvyklým způsobem, aniž by si přitom překážely hlavové části 9 vedle sebe uložených stěnových bloků 1. Aby se dosáhlo většího zakřivení konvexně zakřiveného úseku opěrné stěny, je hlavová část 9 opatřena první a druhou přírubou 31, 32 probíhající do strany za první a druhou krčkovou stěnovou část 14 , .15. První a druhou přírubu 31. 3 2 je možno odlomit od hlavové části využitím opěrné podložky nebo podobné pomůcky a vytvořením vrubu 33, 34 tvořícím zeslabené místo v zadní ploše 5 přírub 31, 32. Obr. 11 zobrazuje dva stěnové bloky ID, 1E jedné vrstvy bloků s odlomenými přírubami 31, 32, které jsou uloženy těsně vedle sebe podél konvexní křivky. Obr. 11 také zobrazuje, že boční stěnové plochy 35, 36 jsou skloněny v úhlu, který je postačující pro plné využití redukované šířky hlavové části 9, jestliže jsou příruby 31, 32 odlomeny bez vytvoření mezery mezi čelními plochami 4 vedle sebe umístěných bočních stěnových bloků. Obr. 12 zobrazuje, jak je třetí stěnový blok 1F uložen do další vrstvy a je spojen zámkovými spoji s prvními dvěma bloky ID, 1E. Z poloh na těsné konvexní křivce vyplývá, že kolíky 50 vyčnívající z prvních a druhých otvorů pro kolíky u spodních stěnových bloků ID, 1E jsou zachyceny za zadní stěny 22F, 23F dutin 18F, 19F pro vložení kolíků směrem ke svým vnitřním koncům. Při vytváření konvexní křivky by kolíky mohly dosednout na zadní stěny 22F, 23F dutin 18F, 19F pro vložení kolíků směrem k jejich vnějším koncům.

• · · · 4 4 4 4 44 4 · • · · 4 ··· · ·» · · 4 4 4:4 · 4

Opěrná stěna vytvořená z na sebe uložených vrstev stěnových bloků podle výhodného příkladného provedení vynálezu může být vyztužena pomocí výztuže a zálivkové malty. Příklad takové vyztužené opěrné stěny 200 je znázorněn na obr. 13. Díly výztuže 90 jsou zasunuty do nejméně jedné z průběžných svislých dutin 38 vytvořených krokovými otvory 13 a svisle nad sebou umístěnými bočními vybráními 11, 12 stěnových bloků ve střídajících se vrstvách bloků. Dutiny 38 jsou potom vyplněny zálivkovou maltou 91, zejména betonovou směsí, aby se vložená výztuž 90 obalila betonem. Tento druh vyztužení je zvláště dobře aplikovatelný na svislých stěnách nebo na opěrných stěnách s minimálními vodorovnými odstupy nad sebou uložených vrstev stěnových bloků spojených mezi sebou zámkovými spoji vytvořenými s pomocí třetích a čtvrtých otvorů 29., 30. pro kolíky, ale je možné toto vyztužení využívat pro opěrné stěny s většími vodorovnými odstupy, kde jsou dutiny 38 vytvořené ve stěně stále ještě průběžné, ale jejich průběh je skloněn v úhlu odpovídajícím odstupům jednotlivých vrstev ve stěně. V alternativním příkladném provedení může být stěna vyztužena uložením závitových tyčí procházejících dutinami, které jsou potom předepnuty konvenčními napínacími technikami .

Opěrná stěna může být v alternativním příkladném provedení vyztužena pomocí rubových výztužných zemních rohoží podobně jako je tomu u řešení popsaného v US-PS Re 34 134. Svislá opěrná stěna 300. u které je použito rubové výztužné rohože 92., je zobrazena na obr. 14. Rubová výztužná rohož 92 je tvořena obecně rovinným plošným materiálem vytvořeným ve formě rohože, vyrobené zejména z vysoce pevného plastu nebo oceli, která je umístěna vždy mezi vrstvy stěnových bloků 1 do opěrné stěny 300 a probíhá dozadu za rubovou stranu do násypu ze opěrnou stěnou 300. aby opěrnou stěnu 300 zakotvily proti silám snažícím se překlopit stěnu kupředu. Kolíky 50 zajištující zámkové spoje bloků v nad sebou umístěných vrstvách procházejí otvory v rubové výztužné rohoži 92 a pomáhají • «9 99 9999 99 4 4'

999 9 9 9 9 9 · * ·

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 99· * 9 94 94 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

949 99 4* 4 49 99 tak zakotvit rubovou výztužnou rohož 92 v ložných spárách mezi vrstvami stěnových bloků. Vytvoření výhodného stěnového bloku, které zajišůuje krokové stěnové části 14, 15 vzájemně spojených bloků v překrývajících se polohách nacházejících se v ose s kolíky 50 napomáhají odolávat snahám o vytažení rubové výztuže tvořené rubovými výztužnými rohožemi 92.

Obr. 14 a 15 také zobrazují osazení plotových sloupků 93 do horní části opěrné stěny 300. Sloupky 93 plotu 94 nebo podobné konstrukce, například zábradlí, mohou být vsunuty do dutin 38 vytvořených krčkovými otvory 38 a bočními vybráními 11, 12 stěnových bloků ve střídajících se vrstvách a v případě potřeby zajištěny zálivkovou maltou 91 nebo jinou výplní. V opěrné stěně může být zakotven také samostatný sloupek například dopravní nebo jiné značky. Díky poměrně malé kotevní délce u tohoto výhodného provedení je zpravidla nutné při osazování plotových sloupků 93 do dutin 38 vyztužit celou konstrukci opěrné stěny. Obr. 14 zobrazuje jeden z příkladů takového vyztužení tvořeného zemními rohožemi.

Tvar výhodného provedení stěnových bloků 1 majících hlavovou část 9, krčkovou část 10 a základní část 8 také umožňuje výstavbu opěrných stěn, opatřených z estetických nebo jiných důvodů pilíři. Obr. 16 zobrazuje příkladné provedení takové opěrné stěny 400 opatřené skupinou pilířů 95 vytvořených ze svislých sloupců stěnových bloků 1, vysunutých kupředu před zbývající části opěrné stěny 400. V každé druhé vrstvě, v tomto příkladu ve spodní, střední a horní vrstvě jsou příruby 31, 32 stěnových bloků 1. v pilířích 95 umístěny v bočních vybráních 11, 12 bočních sousedních stěnových bloků. Ve výhodném provedení dosedají ramena 39. 40 základní části 8 těchto stěnových bloků na vnější dozadu skloněné plochy 26, 27 čelní plochy 4 bočně sousedních stěnových bloků. V následující vrstvě jsou výhodně osazeny seříznuté bloky 70, které bočně sousedí s pilířovými bloky, přičemž tyto seříznuté bio18 • ·· 99 9999 99 99

999 9 9 9 9 · · ·· • ·· 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

999 99 99 9 «· «· ky 70 jsou využívány pro vyplnění mezer, které by jinak vznikaly v čelní ploše opěrné stěny 400. Seříznuté bloky 70 se mohou vytvořit rozříznutím polovičních bloků 60 pro zmenšení jejich šířky na potřebnou hodnotu. Stěnové bloky v pilířích 95 jsou mezi sebou spojeny ve svislých souosých polohách pomocí kolíků vsunutých do třetích a čtvrtých otvorů 29, 30 daného bloku a zabírajících do prvních a druhých dutin 18, 19 příslušného bloku, uloženého v horní vrstvě. V alternativním příkladu by při použití kolíků nebo tyčí s konstantním příčným průřezem bylo možno zajistit spojení bloků pilířů 95 pomocí prvních a druhých otvorů 16., 17 s kolíky vyčnívajícími do prvních a druhých otvorů 16, 17 nejblíže nižšího bloku spíše než do dutin pro vložení částí kolíků. Podobným způsobem je možno hotovit opěrné stěny s odsazovanými vrstvami bloků, obsahujícími šikmo skloněné pilíře, přičemž v tomto případě kolíky v prvních a druhých otvorech 16., 17 každého pilířového bloku zabírají do dutin 18, 19 pro vložení kolíků další spodní vrstvy stěnových bloků v pilíři 95.

Stěnové bloky 1 jsou zpravidla vyráběny z betonu formováním na výkonných strojích pro výrobu zdicích nebo dlažebních bloků. Bloky jsou vyráběny v obrácených polohách, aby se umožnilo vytváření dutin .18, 19 pro vložení kolíků. Dutiny 18, 19 pro vložení kolíků, krčkové otvory 13 a otvory 16, 17, 29, 30 jsou vytvářeny pomocí formovacích jader. Otvory pro kolíky procházejí celou výškou bloku, aby formovací jádra pro tvarování otvorů mohla procházet na horní plochu bloku, tvořícího při odlévání spodní plochu. Dutiny pro uložení a zachycení kolíků probíhají pouze v části výšky bloku, aby se umožnilo tvarování těchto dutin pro zachycení kolíků pomocí jader probíhajících od spodní plochy, která je v průběhu odlévání horní plochou. Stěnové bloky 1 se vyrábějí po dvojicích v zrcadlovém uspořádání a jsou po výrobě mezi sebou spojeny na čelní straně 4, takže po vyformování se rozštípnou pomocí běžného dělicího nástroje, aby se vytvořila drsná čel- 19 • φ · · Φ » · · · · · · • ,Φ · · · · « » * • φ Λ · * » ·φ*

ΦΦΦΦ Φ Φ Φ · ·' Φ · φ φ φ Φ Φ · ··.• · » ·· * Φ · ΦΦ' ní plocha 4 na rozštípnutém bloku 1. Pro výrobu stěnových bloků 1 s různým vzhledem čelních ploch 4 je možno použít jiných výrobních způsobů, které jsou odborníkům dostatečně známé.

I když v předchozím popisu bylo podrobně popsáno několik příkladů, slouží tyto příklady pouze pro objasnění vynálezu a nemají vymezovat rámec vynálezu určený patentovými nároky. Zejména se předpokládá, že příklady mohou být realizovány také v dalších alternativách, modifikacích a obměnách. Stěnové bloky je možné vyrábět také z jiných materiálů a v jiných tvarech nebo sklonech skloněných ploch, jak je to odborníkům dostatečně zřejmé.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY mající horní plochu (2) čelní plochu (4), zadní hlavovou částí (9), přičemž (9) a krčková část (10) proa spodní plochou (3) a mezi 7), v krčkové části (10) je

1. Stěnový blok opěrné stěny, rovnoběžnou se spodní plochou (3), plochu (5), první a zadní boční plochu (6, 7) a svislou rovinu (S) souměrnosti probíhající mezi čelní plochou (4) a zadní plochou (5),vyznačuj ící se tím, že obsahuje základní část (8) zahrnující čelní plochu (4), hlavovou část (9) zahrnující zadní plochu (5) a krčkovou část (10) spojující základní část (8) s základní část (8), hlavová část bíhají mezi horní plochou (2) první a druhou boční plochou (6, vytvořen otvor (13) probíhající od horní plochy (2) ke spodní ploše (3) a rozdělující krčkovou část (10) na první a druhou krčkovou stěnovou část (14, 15), které probíhají dozadu od základní části (8) k hlavové části (9), v základní části (8) je vytvořen první a druhý otvor (16, 17), které jsou otevřené na horní plochu (2) pro vložení kolíků (50) s volnými konci vyčnívajícími nad horní plochu (2), v základní části (8) je vytvořena také první a druhá dutina (18, 19), otevřená do spodní plochy (3) pro přijetí volných konců kolíků (50) uložených v otvorech (16, 17) pro kolíky v sousedním bloku ve spodní vrstvě pro vytvoření zámkového spojení s předem určeným stranovým odstupem, přičemž krčkové stěnové části (14, 15), otvory (16, 17) pro kolíky (50) a dutiny (18, 19) pro přijetí kolíků (50) jsou umístěny tak, že první rovina (Pl) vedená rovnoběžně s rovinou (S) souměrnosti prochází první dutinou (18) pro přijetí kolíků (50), prvním otvorem (16) pro kolíky (50) a první krčkovou stěnovou částí (14) a druhá rovina (P2) vedená rovnoběžně s rovinou (S) souměrnosti prochází druhou dutinou (19) pro přijetí kolíků (50), druhým otvorem (17) pro kolíky (50) a druhou krčkovou stěnovou částí (15).

• 4» ·4 ··♦· ·· ·4

4 4 4 · 4 9 9 9 9 999

9 99 9 9 9 9. ' 9 9 9

9 9 · · 9 9 · · 9 4 4* —ΟΊ— 444 999 9 9 9 9 £t X 4 44 44 4 · 4 9*99’
2. Stěnový blok opěrné stěny podle nároku 1, vyznačující se tím, že první a druhá krčková stěnová část (14, 15) jsou umístěny v polohách, v kterých jsou svisle vyrovnány v osazeném stavu krčkovými stěnovými částmi (14, 15) svisle sousedního bloku v sousední vrstvě stěny vytvořené z vrstev stěnových bloků (1) kladených do vazebných obrazců.
3. Stěnový blok opěrné stěny podle nároku 1, v y z n a čující se tím, že první a druhá rovina (Pl, P2) jsou umístěny přibližně uprostřed mezi rovinou (S) souměrnosti a nejvzdálenějšími body (20, 21) první a druhé stěnové boční plochy (6,7).
4. Stěnový blok opěrné stěny podle nároku 1, vyznačující se tím, že první a druhé dutiny (18, 19) pro přijetí kolíků (50) mají zadní stěnu (22, 23) probíhající kolmo na rovinu (S) souměrnosti.
5. Stěnový blok opěrné stěny podle nároku 1, v y z n a čuj ícísetím, že dále obsahuje třetí a čtvrtý otvor (29, 30) pro kolíky (50), z nichž každý je umístěn v základní části (8) a je otevřen na horní plochu (2) pro vložení kolíků (50) s volnými konci vyčnívajícími nad horní plochu (2), třetí a čtvrtý otvor (29, 30) pro kolíky (50) jsou uloženy v první a druhé rovině (Pl, P2) před prvním a druhým otvorem (16, 17) pro kolíky (50) pro zajištění redukovaných nebo nulových odstupů mezi vrstvami stěnových bloků (l).
6. Stěnový blok opěrné stěny podle nároku 1, v y z n a čující se tím, že stěnové boční plochy (6, 7) se obecně sbíhají od čelní plochy (4) k zadní ploše (5).
7. Stěnový blok opěrné stěny podle nároku 1, v y z n a čující se tím, že hlavová část (9) je opatřena první a druhou přírubou (31, 32) vybíhající do strany za prv• · · · · ·

9 9 9

99 9 · 9 9

9 99 9 9

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9

999 99 99

9 9 9 9

9 9 9 9

9 9 9 9

9 9 9 9

9· 9 9 ní a druhou krčkovou stěnovou část (14, 15), přičemž první a druhá příruba (31, 32) je opatřena vrubem (33, 34) pro umožnění odlomení přírub (31, 32) od hlavové části (9).
8. Opěrná stěna vytvořená ze skupiny vrstev stěnových bloků (1) podle nároku 1, uložených do vazebného obrazce, u které každý stěnový blok (1) jedné vrstvy je opatřen dvojicí kolíků (50) vyčnívajících nad horní plochu (2) každého ze stěnových bloků (1) a zasahujících do dutin (18, 19) pro přijetí kolíků (50) svisle sousedních stěnových bloků (1) spodní vrstvy, otvory (13) svisle nad sebou vyrovnaných stěnových bloků (1) v každé druhé vrstvě stěnových bloků (1), navazujícími na boční vybrání (11, 12) ve svisle sousedních stěnových blocích (1) každé mezilehlé vrstvy, jsou vytvořeny průběžné dutiny (38), přičemž boční vybrání (11, 12) jsou vymezena mezi hlavovou částí (9) a základní částí (8) na obou stranách krčkové části stěnových bloků (1).
9. Opěrná stěna podle nároku 8, vyznačující se t í m , že je přímá.
10. Opěrná stěna podle nároku 8, vyznačující se tím, že je zakřivená.
11. Opěrná stěna podle nároku 8, vyznačující se t í m , že je vlnitá.
12. Opěrná stěna podle nároku 8, vyznačující se t í m , že je vyztužena výztuží (90) a zálivkovou maltou (91), přičemž díly výztuže (90) procházejí každou z nejméně jedné dutiny (38) a každý díl výztuže (90) je zajištěn v příslušné dutině (38) zálivkovou maltou (91).

99 ·«»♦

- 23 «·»»· ** ·

8, vyznačující jedním sloupkem (93), zaa vyčnívajícím nad horní z těchto sloupků (93) je
13. Opěrná stěna podle nároku se tím, že je opatřena nejméně sáhujícím do průběžné dutiny (38) vrstvu stěnových bloků (1), každý zajištěn v příslušné průběžné dutině (38) zálivkovou maltou (91) .
14. Opěrná stěna podle nároku 8, vyznačující se t í m , že je opatřena zemní rubovou výztužnou rohoží (92) , uloženou mezi nad sebou uloženými vrstvami stěnových bloků (1), přičemž rubová výztužná rohož (92) je zajištěna kolíky (50) procházející jejími otvory.
15. Opěrná stěna podle nároku 8, vyznačující se t í m , že obsahuje pilíř (95) tvořený skupinou stěnových bloků (1) předsazených před zbývající části opěrné stěny.