CZ20002031A3 - Laminát, obal z něj zhotovený a způsob balení - Google Patents

Abstract

Laminát obecně obsahuje: (a) vícevrstvý, pro plyn nepropustný film, schopný delaminovat na část pro plyn propustnou a část pro plyn mepropustnou, s přilnavostí pro plyn propustné části k pro plyn nepropustné části s předem určenou intra-kohesivní silou filmu a (b) pro plyn propustný film spojený s pro plyn nepropustným filmem vazebnou silou, která je větší než intra-kohesivní síla filmu mezi pro plyn propustnou a pro plyn nepropustnou částí pro plyn nepropustného filmu. Takto, když je laminát vystaven delaminující síle, je laminát delaminován uvnitř pro plyn nepropustného filmu tak, že pro plyn propustná část pro plyn nepropustného filmu zůstává spojena s pro plyn propustným filmem. Balení a zhotovení balíčku za použití laminátu jako obalu pro potravinářské výrobky z masa a drůbeže.

Description

Laminát, obal z něj zhotovený a způsob balení

Oblast techniky

Předložený vynález se týká plynotěsného laminátu, který se delaminuje na část pro plyn propustnou a na část pro plyn nepropustnou. Přesněji se vynález vztahuje na baleni produktů, jako jsou potravinářské výrobky (např. čerstvé červené maso nebo drůbež), které jsou nejprve uzavřeny do plynotěsného laminátu za určitých podmínek okolního prostředí (např. prostředí s nízkým obsahem kyslíku). Počáteční podmínky okolního prostředí uvnitř obalu mohou být následně změněny odloupnutím pro plyn nepropustné části laminátu od části pro plyn propustné, čímž se umožní, aby do obalu vnikl vzduch a vyvolal žádanou změnu zabaleného produktu.

Dosavadní stav techniky

Původně se výsek velkých kusů jatečního masa a balení porcí prováděly v každém supermarketu. Zjistilo se již dávno, že toto uspořádání je neefektivní a nákladné. Místo toho by bylo výhodné řeznicky zpracovávat a balit maso v centrálním zpracovatelském zařízení, kde hospodárnost měřítka přináší prospěch a potom dodávat balené maso do jednotlivých supermarketů nebo jiných maloobchodních prodejen, jak se to dělá například s mnoha drůbežími produkty. Má se za to, že centrální zpracovávání masa by vedlo k vyšší kvalitě, hygieničtějšímu produktu s delší trvanlivostí při skladování než maso řeznicky zpracované a balené v jednotlivých supermarketech.

Zvláštní výzvu pro koncept centrálního zpracovávání a balení představuje čerstvé červené maso vzhledem k citlivosti vůči kyslíku. Taková citlivost vůči kyslíku se projevuje v trvanlivosti při skladování a vzhledu (zabarvení) balených masných výrobků. Zatímco například okolí s nízkým obsahem kyslíku při balení obecně zvyšuje dobu skladovatelnosti balených masných výrobků (ve srovnání s masnými výrobky balenými v prostředí s vyšším obsahem kyslíku) má červené maso tendenci nabývat nafialovělé zbarvení, když je baleno v nepřítomnosti kyslíku nebo v prostředí s velmi nízkou koncentrací kyslíku tj. pod asi 5 % kyslíku. Na neštěstí takové nafialovělé zabarvení je pro mnohé zákazníky nežádoucí a marketinkové úsilí ·· ··· ·· ·· ·· ** přesvědčovat zákazníka o přijatelnosti nafialovělého zbarvení bylo převážně neúčinné. Když je maso vystaveno dostatečně vysoké koncentraci kyslíku, jako je např. ve vzduchu, nabývá jasně červené barvy, kterou většina spotřebitelů spojuje s čerstvostí. Po jednom až třech dnech takové exposice však maso nabývá hnědé zabarvení, které je pro většinu spotřebitelů nežádoucí, stejně jako zbarvení nafialovělé (a ukazuje, že se maso začíná kazit).

Proto, aby masné produkty k distribuci do maloobchodní sítě byly v centrálním zařízení efektivně řeznicky zpracovány a zabaleny, bylo by pro prodloužení skladovatelnosti žádoucí, maso balit, transportovat a skladovat v prostředí s poměrně nízkým obsahem kyslíku a potom při drobném prodeji spotřebiteli, vystavit do prostředí s vysokým obsahem kyslíku tak, aby u se u masa vyvolalo rozkvetení (nebo přesněji opětné rozkvetení) do červeného zbarvení právě před tím, než se v maloobchodě do výkladní skříně vystaví. Dokud je masný výrobek ve výkladní skříni maloobchodu, je žádoucí, aby byl obsažen v obalu, který by jej chránil před mikrobiální i jinou kontaminací. Pro dosažení maxima ekonomických výhod centrálního balení, je obal, ve kterém je masný produkt vystavován pro prodej zákazníkovi, tímtéž obalem, do kterého byl masný produkt původně zabalen a dodáván z centrálního zpracovatelského zařízení. Jak si lze poznat, centrální výsek a balení červeného masa přináší řadu nesnadných úkolů pro balení.

Ve snaze překonat předcházející požadavky byla vyvinuta řada obalů označovaných jako balení do výkladu. Jedním typem balení do výkladu je balení vakuové s odlupovací slupkou (odlupovací VSP). Tradiční odlupovací VSP má jako obal laminátovou folii, která se dělí na část propustnou pro plyn a část pro plyn nepropustnou, a která tvoří obal, např. produktu z čerstvého červeného masa nebo drůbeže, jenž je umístěn na nosné podložce. Krycí folie je tepelně tvarovatelná, tj. schopná být po zahřátí zformována do požadovaného tvaru a účinkem tepla a rozdílného tlaku se pak tepelně zformuje kolem produktu na nosné podložce; Při tomto úkonu je krycí laminátová folie spojena na vnějším okraji produktu také s - nosnou podložkou. Z vnitřku obalu se evakuujeprakticky všechen vzduch a tak se krycí folie velice těsně přizpůsobí obrysům produktu. [Pro další podrobnosti viz např. U.S. Pat. c, Re 30, 009 (Purdue a spol.) a 5,346,735 (Logan a spol.), jejichž objevy jsou zde citovány]. Jiný typ odlupovacího VSP se používá např. pro plátky masa s vysokou tloušťkou jako jsou hovězí pečeně a je tvořeno vakem, ve kterém je maso obsaženo. Vnitřek je evakuován, takže se vak přizpůsobí obrysům zabaleného ·· ··· ·· ·· ·· ·· produktu. Vak obsahuje vnější pro plyn nepropustnou část, kterou lze odloupnutím odstranit od vnitřní pro plyn propustné části, aby se masnému výrobku umožnilo opětné rozkvetení do červena před tím, než se balíček umístí do výkladu maloobchodu. Příklad takového balíčku je v U.S. serie č. 08/940,673 s názvem Package Comprising an Inner, Gas-Permeable Enclosure and an Outer GasImpermeable Enclosure Peelably Adhered to the Inner Enclosure, vydané 30. září 1997, na kteroužto publikaci se zde odkazuje.

Podobně jako odlupovací VSP, odlupovací balení s modifikovanou atmosférou (odlupovací MAP) obsahuje obalovou laminátovou folii, která se dělí na část pro plyn propustnou a část pro plyn nepropustnou, a která obaluje, např. produkt z čerstvého červeného masa nebo drůbeže, který je umístěn na nosné podložce mající na okraji obrubu, k níž je krycí folie připevněna. Před upevněním krycí folie k nosné podložce se obvykle z vnitřku nosné podložky evakuuje vzduch a nahradí plynem, který prodlužuje skladovatelnost baleného produktu. Pro plyn nepropustná část krycí folie se před umístěním do drobného prodeje odloupnutím odstraní tak, aby se balený produkt dostal do stavu opětného rozkvetení. Příklad takového balení je publikován např. v U.S. patentu č. 5,686,126, na kteroužto publikaci se zde odkazuje.

Protože odlupovací VSP a MAP obaly do výlohy měly a stále mají úspěch, existuje stále potřeba a přání po jejich zlepšování. Na příklad jako u každého obalu, musí odlupovací VSP a MAP obaly na sobě obsahovat určitý druh označení, které zákazníkovi poskytuje určitou informaci, jako je např. sdělení o produktu, o ceně, o názvu společnosti, od které balení pochází atd. Aby to zákazník jasně viděl, jsou taková označení umístěna na krycí folii, protože průhledný film je vždy ve výkladě drobného prodeje namířen proti zákazníkovi tak, že jak zabalený produkt, tak i označení je možné prohlédnout, aniž se s balíčkem musí pohybovat nebo nějak nakládat. Ze stejných důvodů z jakých je žádoucí balit čerstvé červené maso a drůbeží produkty v centrálních zpracovatelských zařízeních, bylo by také žádoucí, aby jednotlivými informacemi byla balení opatřována v centrálních zpracovatelských zařízeních. Avšak běžně musí být takové štítky připraveny a upevněny při prodeji v drobném na část obalu propustného pro plyn po odstranění pro plyn nepropustné části krycího filmu. Je to nutné proto, že krycí filmy pro odlupovací VSP a MAP balení obvykle neumožňují centralisovaný tisk a/nebo štítkování. Na prvním místě není praktické aplikovat označení na vrchní, pro plyn nepropustnou část obalu,

-- -¹ ' · '·' ''^''.^'-^τ<.^''”*^^η?''^Μ^»3·β*ϊχιΡΜΜ·)ΜΟΒηπίΗ!ΒΒΗ·ΒΒ··Η····^·Β&'' • 9 9999 99 99 99 99 ··· · * · · · · · »

9999 9 99 9 9 99 9 • · · · 9 9 999 99 99 9 • · · ·9 9 9 9 9 9 ·· 999 99 99 99 99 protože tato část se z balíčku odlupuje a zahodit před tím, než se balíčky umístí v drobném prodeji do výkladu. Za druhé, umístění tištěného vyobrazení nebo štítku na krycí folii tak, aby zůstával i potom, když se odstraní pro plyn nepropustná část, se rovněž ukázalo jako obtížné. Na příklad obchodně úspěšné krycí filmy se odlaminovávají tak, že na balíčku po delaminaci zůstává pouze pro plyn propustná část koextrudovaného vícevrstvého filmu a vsunout štítek mezi dvě vrstvy koextrudovaného filmu by bylo nemožné. Označení nebo tištěné indicie aplikované na boční stěny nebo spodní povrch nosného tácku nejsou přitažlivé pro zákazníka, který je zvyklý na označení na svrchní ploše balení. Tak tedy, zatímco balení do výkladu obešla potřebu výseku masa v krámě, požaduje se na pracovnících v drobném prodeji tvořit a aplikovat jednotlivé označení pro každé balení a v současnosti je nemožné, aby se předtištěná označení aplikovala centrálně na krycí film tak, aby zůstala na balíčku i potom, když se odstraní pro plyn nepropustná část krycího filmu a balení se vyloží do výkladu pro prodej v drobném.

Jiný aspekt balení do výkladu, u kterého se hledá zlepšení, se týká pro plyn nepropustné části krycího filmu. Zejména u balení s modifikovanou atmosférou je často nutné, aby pro plyn prostupná část obalu obsahovala velmi malé perforace (např. menší než o průměru 250 mikronů), aby se zvýšila rychlost se kterou zabalený masný výrobek po odstranění pro plyn nepropustné části obalu znovu rozkvete.

Zatímco perforace nepředstavuje problém z hlediska vlastního zabalení masa nebo drůbeže, výtok (šťávy) ze zabaleného masa nebo drůbeže může potenciálně unikat perforací z balení v tom případě, že jsou obaly nechtěně šikmo nakloněny nebo převráceny po odloupnutí krycí pro plyn nepropustné části balení, např. ve vitríně výkladu prodeje v drobném nebo v nákupním vozíku či nákupní tašce zákazníka. Je tudíž žádoucí, aby zbývající, pro plyn propustná část krycího filmu neměla perforace, které by takový únik dovolovaly.

Proto tedy pro balení do výkladu existuje požadavek na krycí film, který může nést informaci o produktu a jiné indicie, jež se aplikuje v zařízení centrálního zpracovávání a balení, která ale zůstává na obalu balíčku po odstranění pro plynpropustné části tak, že je informace pro zákazníka viditelná. Pro balení do výkladu existuje také požadavek rapidní rychlosti opětného rozkvetení bez nutnosti otevřených perforací ve zbývající pro plyn propustné části obalu, po odstranění části pro plyn nepropustné.

•· ···· tt· tttt tttt • tttt · · · · • tttt · · tttt • tt····· ·· • · · · · · • · tttt tttt

Podstata vynálezu

Tyto požadavky splňuje předkládaný vynález, který poskytuje laminát obsahující:

a. vícevrstvý, v podstatě pro plyn nepropustný film schopný delaminování na část pro plyn propustnou a část pro plyn nepropustnou, s přilnavostí části pro plyn propustné k části pro plyn nepropustné při předem určené síle kohese mezi filmovými vrstvami a

a. film pro plyn propustný, spojený s pro plyn nepropustným filmem vazebnou silou, která je větší než síla kohese mezi filmovými vrstvami pro plyn propustných a pro plyn nepropustných částí, při čemž se u laminátu odlaminovává pro plyn nepropustná část, když je laminát vystaven delaminující síle tak, že pro plyn propustná část pro plyn nepropustného filmu zůstává spojena s filmem pro plyn propustným.

Jiný aspekt vynálezu se týká balení obsahujícího:

a. nosnou podložku produktu mající v sobě vytvořenou prohlubeninu, do níž je ukládán produkt a

a. krycí obal sestávající ze shora popsaného laminátu, který uzavírá produkt v prohlubenině a je s nosnou podložkou spojen.

Další aspekt vynálezu je zaměřen na způsob zhotovení obalu zahrnující: a. opatření nosné podložky produktu mající v sobě vytvořenou prohlubeň; a. umístění produktu do prohlubně;

a. opatření shora popsaného laminátu a

a. spojení laminátu s nosnou podložkou jako krycím obalem, který uzavírá produkt v prohlubenině.

Definice

Výraz laminát, jak je zde používán, se vztahuje na strukturu kompositu mnohonásobného filmu, majícího dva nebo více filmů, vázaných spolu jakýmikoliv vhodnými prostředky, včetně spojení adhesivem, reaktivní modifikace povrchu (např. působením korónového výboje, účinkem plamene nebo plasmy), tepelného působení, účinku tlaku atd. a včetně jejich kombinací.

• · · · · ·

Výraz film, jak je zde používán, se vztahuje na termoplastický materiál obecně ve formě pásu nebo blány, mající jednu nebo více vrstev tvořených polymerními nebo jinými materiály. Filmem může být monovrstvý film (mající jen jednu vrstvu) nebo vícevrstvý film (mající dvě nebo více vrstev).

Zde používaný termín vrstva se vztahuje na jednotlivou složku filmu, která se kryje s filmem a je ve svém složení v podstatě jednotná. U monovrstvého filmu by film a vrstva znamenalo jedno a totéž.

Pokud zde není specifikováno jinak, vztahuje se termín vícevrstvý na film, tvořený dvěma nebo více vrstvami, které jsou spolu spojeny pomocí jedné nebo více z následujících metod: koextrusí, potahováním extrusí, pokrytím deposicí par, pokrytím roztokem, pokrytím emulsí nebo pokrytím suspensí.

Výrazy extruse, extrudovat a podobně, jak jsou zde používány, se vztahují na proces kontinuálního formování tvarů vytlačováním roztaveného polymerního materiálu tryskou, následované ochlazením nebo chemickým vytvrzením. Bezprostředně před extrusí tryskou je relativně vysoce viskosní materiál plněn do rotačního šneku, který jej tlačí skrze trysku.

Zde používané termíny koextruse, koextrudování a podobně, se vztahují na proces extruse dvou nebo více materiálů jednou tryskou se dvěma nebo více otvory uspořádanými tak, že se extrudáty spojují a svařují spolu do laminární struktury před ochlazením, tj. ukončením. Koextruse může být doporučována při vydouvání filmu, volné extrusí filmu a procesu povlékání extrusí.

Zde používané fráze reaktivní modifikace povrchu, reaktivní modifikování povrchu, reaktivně modifikovaný povrch a podobné se vztahují na chemickou změnu povrchu filmu, aby se do takového povrchu filmu inkorporovaly reaktivní species, např. opatření povrchu filmu autoadhesní funkčností (tj. udělat povrch schopným přilnout k jinému povrchu bez potřeby adhesiva). Typické příklady reaktivních modifikací povrchu představuje působení koránového výboje, účinek plasmy (ionisovaného plynu) a působení plamene, při čemž působení koránového výboje se dává přednost. Povrch filmu, který byl podroben reaktivní modifikaci povrchu se označuje jako reaktivně modifikovaný povrch nebo v případě ošetření koránovým výbojem koránově ošetřený povrch.

Zde použité výrazy delaminovat, delaminování a podobné se vztahují obecně na vnitřní dělení vícevrstvého filmu ve vrstvě a/nebo na mezivrstvovém rozhraní (tj. vrstva/vrstva) uvnitř koextrudovaného filmu, když je takový film nebo ·· φ · φ φ :, .. :·. ·.,. h‘. . ·· } ν χ

99 99 99

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 99 9 9 9 · · ·· · * φ ΦΦΦΦ ΦΦΦ Φ Φ 99 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

ΦΦ ΦΦΦ Φ· ΦΦ ·· ·· laminát, jehož je koextrudovaný film složkou, podroben delaminovávání silou dostatečné velikosti. Laminát podle předkládaného vynálezu zahrnuje nejméně jeden vícevrstvý film mající sílu vnitřní kohese filmu (dále intra-kohese), která je nejen nižší než vazebné síly mezi filmy složek laminátu (dále inter-kohese), ale také nižší než síly intra-kohese ostatních filmů v laminátu. Tímto způsobem se složka vícevrstvého filmu laminátu vnitřně rozdělí tj. delaminuje, když je laminát vystaven delaminující síle, která překračuje intra-kohesivní sílu filmu v koextrudovaném filmu. Výhodně dochází k vnitřnímu oddělování na předem zvoleném rozhraní vrstva/ vrstva, a/nebo uvnitř předem zvolené vrstvy, takže vícevrstvý film se delaminuje na část pro plyn propustnou a část pro plyn nepropustnou.

Zde používaný výraz část jak je modifikován termíny pro plyn propustná nebo pro plyn nepropustná se vztahuje na odlaminovaný segment vícevrstvého filmu, který zahrnuje jednu nebo více komponent vícevrstvého filmu. Podle předkládaného vynálezu vícevrstvý, pro plyn nepropustný film se delaminuje na nejméně dvě části, z nichž jedna je pro plyn propustná, zatímco druhá je pro plyn nepropustná.

Zde používaný termín síla intra-kohese se vztahuje na vnitřní sílu, při níž zůstává film nedotčen, když se měří ve směru, který je na rovinu filmu obecně kolmý. U vícevrstvého filmu je síla intra-kohese filmu tvořena jak adhesí nezi vrstvami (síla adhese mezi vrstvami, která je váže jednu ke druhé) tak i intra-kohesí každé jednotlivé vrstvy filmu (tj. silou intra-kohese jednotlivě každé z vrstev filmu). Síla intrakohese filmu se měří minimální velikostí síly (síla delaminace) potřebné k oddělení (delaminování) filmu podle ASTM F904-91. U jednovrstvého filmu tvoří sílu intrakohese pouze síla intra-kohese vrstvy, která film vytváří.

Zde používaný výraz vazebná síla se vztahuje na sílu adhese, se kterou jsou jeden k druhému pojeny dva filmy v laminátu a měří se minimální velikostí síly potřebné, aby se rozdvojením oddělily dva filmy podle ASTM F904-91.

Zde používaný termín pro plyn propustný se vztahuje na film nebo část filmu, která propustí nejméně kolem 1000 cm³ plynu jako je kyslík, na čtvereční metr filmu za dobu 24 hodin, při 1 atmosféře a při teplotě 73°F (22°C) (při relativní vlhkosti 0 %). Vhodněji pro plyn propustný film nebo část filmu propustí nejméně 5000 cm³ a ještě lépe nejméně 10.000, například nejméně 15.000, 20.000, 25.000, 30.000, 35.000,

40.000 a 50.000 a nejlépe nejméně 100.000 cm³ plynu jako je kyslík, na čtvereční metr filmu za dobu 24 hodin, při 1 atmosféře a při teplotě 73°F (22°C) ·· »·»< ♦* ·· ·· ·· ··· · · · · » 9 · « ····· * * 9 · 9 9 9 9 • 9 949 9 994 4 4 99 · • · ··· 4 4 4 4 4

Q 44 499 41 94 94 44 (při relativní vlhkosti 0 %). Podle předkládaného vynálezu může samotný pro plyn propustný film nebo část filmu, mít ze shora popsané hodnoty permeability nebo alternativně může být filmem nebo částí filmu, která nemusí inherentně mít ze shora popsané hodnoty permeability, která však je tak přizpůsobena, např. perforována, aby poskytla pro plyn prostupný film jak je svrchu definován.

Zde používaný termín v podstatě pro plyn nepropustný se vztahuje na film nebo část filmu, která propustí méně než 1000 cm³ plynu jako je kyslík, na čtvereční metr filmu za dobu 24 hodin, při 1 atmosféře a při teplotě 73°F (22°C) (při relativní vlhkosti 0 %). Vhodněji v podstatě pro plyn nepropustný nebo část filmu propustí méně než kolem 500, stejně tak jako méně než 300 a méně než 100 cm³ plynu, vhodněji ještě méně než 50 cm³ a nejlépe méně než 25 cm³, právě tak jako méně než 20, méně než 15, méně než 10, méně než 5 a méně než 1 cm³ plynu na čtvereční metr filmu za dobu 24 hodin, při 1 atmosféře a při teplotě 73°F (22°C) (při relativní vlhkosti 0 %).

Zde používaný termín nosná podložka produktu se vztahuje na tu složku balení, na které nebo ve které je produkt uložen. Masné produkty jsou obvykle uloženy na komponentě balení, která má formu tácku z plošného polymerního materiálu, který byl za tepla zformován do požadovaného tvaru nesoucího masný produkt. Je vhodné, když nosná podložka produktu má prohlubeň, do níž se produkt uloží a na obvodě obrubu, která poskytuje plochu pro uchycení krycí folie natavením, aby byl takto uvnitř prohlubně produkt uzavřen.

Výraz kopolymer ethylen/ α-olefin obvykle označuje kopolymery ethylenu s jedním nebo více komonomery volenými mezi C3 až C20 α-olefiny jako je 1-buten, 1penten, 1-hexen, 1-okten, methylpenten a podobné, u nichž polymerní molekuly obsahují dlouhé řetězce s poměrně malým rozvětvením postranními řetězci. Tyto polymery se získávají polymerisačními procesy za nízkého tlaku a postranní větvení, které mají, lze krátce srovnávat s nelineárními polyethyleny (např. LDPE, nízkohustotním homopolymerem ethylenu). Kopolymery ethylen/ α-olefin mají hustotu obvykle v rozmezí od kolem 0,86 g/cm³ do kolem 0,94 g/cm³ Výrazem lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE) se obvykle rozumí, že obsahuje tu skupinu kopolymerů ethylen/ α,-olefín, které spadají do rozmezí hustoty od kolem 0,915 do kolem 0,94 g/cm³. Někdy je lineární polyethylen v rozmezí hustoty od kolem 0,926 do kolem 0,94 g/cm³ označován jako lineární polyethylen střední hustoty • · φφφφ φφ φφ ·* ·· φ · φ φφ»· φ φφφ • φ φφφ φ ♦ · · * φ* * • φ φφφφ ·*· φ * ♦ φ *

9Φ φ φ φφ φφφφφ • Φ φφφ «φ φφ ·· φφ (LMDPE). Nízkohustotní kopolymery ethylen/ ot—olefin mohou být označovány jako polyethylen velmi nízké hustoty (VLDPE, používá se typicky pro označení kopolymerů ethylen/buten, dostupných od Union Carbide s hustotou v rozmezí od kolem 0,88 do kolem 0,91 g/cm³) a polyethylen ultra-nízké hustoty (ULDPE používá se typicky pro označení kopolymerů ethylen/okten, dodávaných firmou Dow).

Výraz kopolymer ethylen/ α-olefin zahrnuje také homogenní polymery jako jsou metalocenem katalysované EXACT™ lineární, homogenní kopolymerní pryskyřice ethylen/α-olefin, které lze získat od Exxon Chemical Company, Baytown, Texas; TAFMER™ lineární, homogenní kopolymerní pryskyřice ethylen/ α-olefin, které lze získat od Mitsui Petrochemical Corporation; a metalocenem katalysované homogenní, rozvětvené kopolymery ethylen/α-olefin s dlouhým řetězcem od The Dow Chemical Company, známé jako AFFINITY™ pryskyřice. Výraz homogenní polymer se vztahuje na produkty polymerisační reakce s poměrně úzkou distribucí molekulové hmotnosti a relativně úzkou distribucí složení. Homogenní polymery jsou strukturně odlišné od heterogenních polymerů (např. ULDPE, VLDPE, LLDPE a LMDPE) v tom, že homogenní polymery mají pravidelné sekvencování komonomerů uvnitř řetězce, představující sekvenční distribuci ve všech řetězcích a podobnost v délce všech řetězců, tj. užší distribuci molekulové hmotnosti. Navíc dále jsou homogenní polymery připravovány typicky pomocí metalocenů nebo jinými katalyzátory jednopolohového typu spíše než pomocí Zieglerových-Nattových katalyzátorů. Takové jednopolohové katalyzátory mají typicky jen jeden typ katalytického místa, o kterém se má za to, že je základem pro homogenitu polymerů vznikajících při polymerisaci.

Jak je zde používán termín olefin, vztahuje se obecně na třídu jednou nenasycených alifatických uhlovodíků obecného vzorce C_nH2n , jako ethylenu, propylenu a butenu. Termín může zahrnovat také alifatické látky obsahující v molekule více než jednu dvojnou vazbu jako je diolefin či dien, např. butadien.

Jak je zde používán termín polyolefin, vztahuje se olefinové polymery a kopolymery, zvláště polymery a kopolymery ethylenu a propylenu a na polymerní materiály mající nejméně jeden olefinický komonomer jako je kopolymer a ionomer ethylen-vinylacetát. Polyolefiny mohou být lineární, rozvětvené, cyklické, alifatické, aromatické, substituované nebo nesubstituované. V termínu polyolefin jsou zahrnuty homopolymery olefinu, kopolymery olefinu, kopolymery olefinu a neolefinického ··· · ♦ komonomerů kopolymerisovatelného s olefinem, jako jsou vinylové monomery, modifikované polymery předchozího typu a podobně. Modifikované polyolefiny zahrnují modifikované polymery připravené kopolymerisací homopolymeru olefinu nebo jeho kopolymeru s nenasycenou karboxylovou kyselinou, např. kyselinou maleinovou, kyselinou fumarovou a podobně, anebo s jejich derivátem jako anhydridem, kovovou ester solí a podobně. Mohou být získány z olefinového homopolymeru nebo kopolymeru také inkorporací nenasycené karboxylové kyseliny, např. kyseliny maleinové, kyseliny fumarové a podobně, anebo jejich derivátů jako anhydridu, kovové ester soli a podobně.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je perspektivní pohled na balíček podle předkládaného vynálezu obsahující nosnou podložní část pro produkt s produktem v ní uloženým a krycí obal k nosné podložní části tepelně přitavený, aby byl produkt uvnitř podložní nosné části a krycího obalu uzavřen.

Obr. 2 je příčný řez balíčku uvedeného na obr.1.

Obr. 3 je zvětšený příčný řez části balíčku uvedeného na obr. 2, když se začíná delaminace obalu odlupováním.

Obr. 4 je příčný řez balíčku z obr. 2 a 3, u něhož byl odloupnutím delaminován obal tak, že jen pro plyn propustná část zůstává pokrývat nosnou podložní část.

Obr. 5 je zvětšený příčný řez části laminátu, který tvoří krycí obal balíčku uvedeného na obr. 1-3.

Obr. 6 je schematické znázornění postupu zhotovení laminátu uvedeného na obr. 5.

Obr. 7 znázorňuje laminát z obr. 5, když delaminuje na část pro plyn propustnou a část pro plyn nepropustnou.

Obr. 1 znázorňuje odlupovací obal 10 s modifikovanou atmosférou podle předkládaného vynálezu. I když lze vynález rovnocenně aplikovat na jiné typy balení do výkladů jak je shora popsáno (např. odlupovací VSP), bude vynález pro jednoduchost popisován pouze ve spojení s MAP. Obal 10 obsahuje nosnou podložní část 12, která má v sobě vytvořenu prohlubeň 14 a v této prohlubni je produkt 16. Podložní nosná část 12 je s výhodou ve formě tácku s postranními stěnami 18 a základnou 20, které prohlubeň ohraničuj,! a dále obsahuje okrajovou

Π 9· • · · · • ♦ · · • · · · · * · · · • Φ ·· obrubu 22 vyčnívající navenek z prohlubně. Krycí folie 24, která byla za tepla přivařena k obrubě 22, uzavírá produkt 16 v prohlubni 14.

Obr. 2 ukazuje obal 10 ve větším detailu. Jak bude více specifikováno níže, krycí folie 24 je laminátem podle předkládaného vynálezu, obsahujícím spodní, pro plyn propustný film 26, který je v přímém kontaktu s obrubou 22 a k pro plyn propustnému filmu vázaný vícevrstvý, v podstatě pro plyn nepropustný film 28, schopný delaminování na části pro plyn propustné a pro plyn nepropustné. Tepelný svar (nebo zatavený šev) 30 váže krycí folii 24 na obrubu 22 k nosné části 12 a výhodně probíhá souvisle kolem horního okraje obruby 22 tak, aby takto byl produkt 16 v obalu 10 hermeticky uzavřen. Tímto způsobem krycí folie 24 a nosná část 12 pro produkt 16 výhodně tvoří w podstatě pro plyn nepropustný uzávěr, který v podstatě úplně chrání produkt před kontaktem s obklopujícím prostředím, zejména včetně atmosferického kyslíku ale také včetně špíny, prachu, vlhkosti, mikrobiálních kontaminantů atd., zvláště pak je-li produkt 16 potravinářským produktem. Jestliže je produkt 16 citlivý na kyslík, tj. zkazitelný, rozkládající se nebo jinak se měnící v přítomnosti kyslíku, jako jsou produkty z čerstvého červeného masa (např. hovězí, telecí, jehněčí, vepřové atd.), drůbež, ryby, sýr atd., dává se přednost tomu, aby byl produkt 16 balen v prostředí s nízkým obsahem kyslíku uvnitř obalu 10, aby se maximalisovala skladovatelnost produktu.

Nosná podložní část 12 může mít jakékoli požadované uspořádání či tvar např. pravoúhelníkový, kruhový, oválný atd. Podobně obruba 22 může mít jakýkoli požadovaný tvar nebo provedení, včetně jednoduchého v podstatě plochého provedení, které vykazuje jednoduchou plochu pro natavení, jak je ukázáno, nebo složitější provedení vykazující dvě nebo více ploch pro natavení, jako je uspořádání obruby popsané v U.S. patentu č. 5,348,752 a 5,439,132, na jejichž obsah se zde odkazuje. Obruba může také obsahovat převislý okraj ležící při a vně nataveného povrchu, aby se usnadnila delaminace odloupnutím obalu 24 tak, jak to je popsáno v U.S. patentové přihlášce čís. 08/733,843 s názvem PACKAGE HAVING PEEL INITIATION MECHANISM podané 18. října 1996, na kterou se zde odkazuje.

Vhodné materiály, ze kterých může být vytvořena nosná podložní část 12, zahrnují, aniž by to takto bylo omezeno, polyvinylchlorid, polyethylentereftalát, polystyren, polyolefiny jako vysokohustotní polyethylen nebo polypropylen, papírovinu, nylon, polyurethan atd. Nosná podložní část může být podle požadavků pěnová nebo nenadouvaná a vhodně tvoří barieru vůči průchodu kyslíku skrze ni, • · • ···· · · · * · * * * • · ··· ···♦·· ·· · ·· ··· ····· zejména, když je produkt 16 potravinářským produktem citlivým vůči kyslíku. Když mají být takové vůči kyslíku citlivé produkty baleny v prostředí s nízkým obsahem kyslíku (aby se tak prodloužila jejich skladovací doba), dovoluje nosná podložní část 12 průchod méně než nebo rovnající se kolem 1000 cm³ kyslíku, vhodněji méně než kolem, zejména méně než kolem 500 cm³, 100 cm³, dokonce méně než kolem 50 cm³ a nejvhodněji méně než kolem 25 cm³ kyslíku procházejícího čtverečním metrem materiálu za dobu 24 hodin při 1 atmosféře a teplotě 74°F (23°C) (při relativní vlhkosti 0 %). Nosná podložní část 12 může obsahovat materiál, který sám vytváří barieru vůči průchodu kyslíku, např. kopolymer vinylidenchloridu, nylon, polyethylentereftalát, kopolymer ethylen/vinylalkohol atd. Alternativně může nosná podložní část 12 mít v podstatě pro plyn nepropustný těsnící film nalaminovaný nebo jinak vázaný na její vnitřní nebo vnější povrch jak se popisuje v U.S. patentech č. 4,847,148 a 4,935,089 a v U.S. patentové přihlášce čís. 08/326,176 podané 18. října 1994 a nazvané Film/Substrate Composite Materiál (publikované jako EP 0 707 955 A1 24. dubna 1996), na kteréžto dokumenty se zde odkazuje. Každý takový těsnící film přednostně obsahuje bariérový materiál pro kyslík jako je např. kopolymer vinylidenchloridu (saran), nylon, polyethylentereftalát, kopolymer ethylen/vinylalkohol atd. Jestliže je dále aplikován na vnitřní povrch nosné podložní části a horní povrch obruby, může být takový těsnící film využit ke zlepšení spojení mezi obalem a nosnou podložkou při sváření teplem.

Třebaže je produkt 1_6 nakreslen jako by měl maximální výšku, která je pod maximální výškou nosné podložky 12, tj. pod úrovní obruby 22, není vynález omezen na takové produkty s nízkým profilem. Přesněji řečeno, podle předkládaného vynálezu mohou být baleny také produkty s vysokým profilem, tj. ty, jejichž maximální výška je nad úrovní, kterou dosahuje obruba 22, takže produkt, který přesahuje úroveň dosaženou obrubou 22, je v kontaktu s krycí folií 24.

Je-li produkt 16 zabalen jak ukazuje obrázek 2, může být udržován v prostředí jakýchkoli požadovaných podmínek na základě pro plyn v podstatě nepropustné krycí folie 24 (a nosné podložní části 12), když je pro plyn nepropustný film 28 spojen s pro plyn propustným filmem 26. Je-li například produkt 16 výrobkem z čerstvého červeného masa, udržuje se v prohlubni 14 výhodně prostředí s nízkým obsahem kyslíku (např. méně než 0,5 obj. % kyslíku), aby se masný produkt uchoval při transportu a skladování. Avšak za takových podmínek výrobek z čerstvého červeného masa nabude nafialovělé barvy, která je pro spotřebitele nežádoucí. Z

tohoto důvodu lze krycí folii 24 delaminovat tak, že po delaminaci může do obalu vstoupit atmosferický kyslík, čímž způsobí, že produkt z čerstvého červeného masa znovu nabude více žádanou červenou barvu.

Delaminace se pracovníkem v drobném prodeji před umístěním balení do výkladu pro prodej zákazníkovi provede jednoduše a snadno následovně. Pracovník uchopí prodlouženou část 32 krycí folie 24 a táhne obvykle nahoru a nazpět (tj. na opačný okraj nebo roh balíčku), čímž způsobí, že pro plyn nepropustný film 28 takto delaminuje podél předem určené roviny 34 (jak je znázorněno čárkovanou přímkou ve filmu 28). Část 36 filmu 28 nad rovinou 34 je v podstatě pro plyn nepropustná, zatímco část 38 pod rovinou delaminace je pro plyn propustná a zejména pro kyslík. Pro plyn nepropustná část 36 filmu 28 se potom z balíčku odstraní, zatímco pro plyn propustná část 38 zůstává spojena s pro plyn propustným filmem 26. Atmosferický kyslík může potom vstupovat do balíčku a způsobit, že produkt 16 výhodně během 30-45 minut znovu zčervená.

Aby se dosáhlo úplného opětného rozkvetení v časovém rozsahu 30-45 minut, obsahuje pro plyn propustný film 26 s výhodou perforace 40, zatímco pro plyn propustná část 38 filmu 28 je nejlépe velice tenká a/nebo obsahuje materiál vysoce propustný pro plyn. Tímto způsobem může být pro plyn propustný film 26 poměrně tlustší a/nebo tvořen relativně tuhým materiálem, aby poskytl (po odloupnutí) zbývající obal s odolností proti poškození a dostatečnou pevností, aby dovolovala stohování řady balíčků ve výkladu pro drobný prodej (což je nutné s ohledem na prostorová omezení), aniž by se u přes sebe v hromadě ležících balíčků zbývající obal roztrhl. Současně pro plyn propustná část 38 filmu 28, která zůstává spojena s filmem 26 pro plyn propustným, přitom brání kapalinám (např. šťávám z baleného masa a drůbežího produktu) unikat do nebo mimo balíček otvory perforace. Část 38 propustná pro plyn také zabraňuje jakékoliv špíně nebo dostatečně malým nečistotám ze vzduchu, aby vnikaly perforacemi do prohlubně 14 balení 10. Kromě toho může být mezi filmy 26 a 28 vložen pevně uchycený tištěný obrázek nebo štítek, před vzájemným laminováním obou filmů. Tímto způsobem může být balení 10 opatřeno specifickou informací pro spotřebitele ve formě předtištěného vyobrazení a/nebo štítku v témž centralisovaném balícím zařízení, ve kterém se balení tvoří a takto se stává zbytečné, aby se takový tisk nebo štítkování prováděly v malobchodě.

Obr. 3 ukazuje krycí folii 24, když se začíná delaminovat mezi pro plyn nepropustným filmem 28 podél její roviny 34, jak je podrobněji vidět u části balení 10 c Φ φ φ φ φ φ φ φ φ φφφφ

φ φ φ φ • · φ φ φ φφφφ · • · ··· · · φ φ · * φ φφ zakroužkované na obr. 2. Pro plyn propustný film 26 je spojen s pro plyn nepropustným filmem 28 na rozhraní 42 vazebnou silou, která je větší než intrakohesivní síla filmu mezi pro plyn propustnou částí 38 a pro plyn nepropustnou částí 36 filmu 28. Tepelný svar 30 tvoří vhodně spojení mezi pro plyn propustným filmem 26 a nosnou podložní částí £2, které je rovněž větší než intra-kohesivní síla filmu mezi pro plyn propustnou částí 38 a pro plyn nepropustnou částí 36. Takto, když je krycí film 24 vystaven delaminující síle, jak ukazuje šipka na obr. 3, je delaminován uvnitř pro plyn nepropustného filmu tak, že pro plyn propustná část 38 zůstává spojena s pro plyn propustným filmem 26 a pro plyn nepropustná část 36 se z balení odstraní a zahodí. Pro plyn propustný film 26 zůstává spojen s nosnou částí £2 pomocí tepelného svaru 30 a pro plyn propustná část 38 zůstává spojena s pro plyn propustným filmem 26 pomocí vazby mezi filmy 26 a 28 na rozhraní 42.

Prodloužená část 32, která slouží jako držátko k uchopení pro usnadnění odloupnutí, je nejlépe utvořena tak, jak se popisuje v U.S. patentu č. 5,779,050, na což se zde odkazuje. Jak je ukázáno na obr. 3, odloupnutí se začne uchopením a táhnutím prodloužené části 32 ve směru šipky. Tepelný svar 30 řídí tuto delaminující sílu nahoru, roztrhávající v podstatě vertikálně pro plyn propustný film 26 a pro plyn propustnou část 38 filmu 28. Delaminující síla se pak šíří podél roviny 34, protože obvykle představuje nejslabší adhesivní nebo kohesivní vazbu v laminátu, ze kterého je obal 24 zhotoven.

Konečný výsledek delaminačního pochodu je ukázán na obr. 4, kde pro plyn nepropustná část 36 pro plyn nepropustného filmu 28 byla z balení odstraněna tak, že pouze pro plyn propustná část 38 pro plyn nepropustného filmu 28 a pro plyn propustný film 26 zůstává spojen s podložní nosnou částí £2 jako obal 24]. Tímto způsobem zůstává produkt 16 zcela uzavřen uvnitř balení £0, tj. pro plyn propustný obal 24' je stále tepelně přivařen k obrubě 22 nosné podložky £2 pomocí původního tepelného svaru 30 a trvale chrání produkt před mikrobiálními a jinými kontaminanty. Avšak nyní může atmosferický kyslík vstupovat do prohlubně £4 balení 10 skrze nyní odkrytou pro pjyn propustnou část 38 a skrze pro plyn propustný film 26. Jestliže je produktem 16 čerstvé červené maso nebo drůbeží produkt původně balený v plynu, který měl nižší obsah kyslíku než vzduch, bude kyslík rychle působit opětné rozkvetení, čímž učiní balení 10 připravené do výkladu pro zákazníka.

Preferovaný způsob zhotovování balení 10 je obecně popsán ve shora citovaném a inkorporovaném U.S. patentu č. 5,779,050. Takový způsob začíná

opatřením nosné podložní části 12 a do její prohlubně 14 umístěním produktu W, nejlépe čerstvého červeného masa jako je hovězí, telecí, jehněčí, vepřové, zvěřina atd. Potom se přes nosnou podložku obsahující produkt umístí krycí obal 24 a tepelně přivaří k její obrubě 22 jak je nahoře popsáno a tím se produkt do prohlubně uzavře. Obal 24 je výhodně vytvářen z většího pásu laminátu, tj. role, která je odvinována, aby poskytla materiál podle potřeby, uložením pásu (není uvedeno) nad nosnou podložku 12 a oddělením obalu 24 od pásu po nebo Současně s tepelným *

přitavením obalu k nosné podložce. Obal 24 může být takto oddělen z pásu jakýmkoliv konvenčním zařízením pro odřezávání, např. ostrým řezacím nástrojem nebo tepelným odřezávacím zařízením jako je žhavený drát nebo vyhřívaná čepel.

Způsob balení zahrnuje nejlépe před uzavřením produktu do nosné podložky krok alespoň částečného evakuování vzduchu z prohlubně a potom alespoň částečného naplnění prohlubně plynem s obsahem kyslíku nižším než ve vzduchu. Během evakuačního kroku může být z uzavřeného prostoru odstraněno jakékoliv požadované množství vzduchu, např. v rozmezí od 1 obj.% do 99,999 obj.%. V tom případě, kdy má být baleno čerstvé červené maso, obnáší množství odstraňovaného vzduchu s výhodou od kolem 99 obj,% do kolem 99,999 obj.% a nejlépe od kolem 99,5 obj.% do kolem 99,999 obj.%. Preferované plyny pro náhradu evakuovaného vzduchu představuje např. oxid uhličitý, dusík, argon atd. a směsi takových plynů. Jako výsledek těchto kroků bude dutina 14 balení 10 před delaminací obalu 24 vhodně obsahovat méně než 1 obj.% kyslíku, výhodněji méně než 0,5 obj.% kyslíku, ještě výhodněji méně než 0,1 obj.% kyslíku a nejlépe méně než 0,05 obj.% kyslíku, se zbytkem obsahujícím směs plynů jako je směs oxidu uhličitého a dusíku. Když je balení 10 v podstatě plynotěsné, zajišťuje v balíčku takové prostředí s modifikovanou atmosférou, že zabalený produkt z čerstvého červeného masa bude mít skladovací životnost nejméně sedm dní, lépe nejméně deset dní i výhodněji nejméně čtrnáct dní a nejvýhodněji nejméně jednadvacet dní [ovšem za předpokladu, že balení je uchováváno v podmínkách chladničky, např. při teplotách v rozmezí od kolem 28°F (tj. -2°C) do kolem 48°F (tj. 9°C)].

Jak je shora uvedeno, jestliže je produkt z čerstvého červeného masa uchováván v prostředí s nízkým obsahem kyslíku, má nafialovělou barvu, která na většinu spotřebitelů nepůsobí estetickým dojmem. Je tedy konečným preferovaným krokem (nebo jedním z konečných kroků) při způsobu balení podle předkládaného vynálezu odloupnutím odstranit pro plyn nepropustnou část 36 z filmu 28 tak, že do prohlubně 14 vstoupí skrze zbylou, pro plyn propustnou část 38 filmu 28 a pro plyn propustný film 26 vzduch, aby nahradil alespoň určité množství plynu s nižším obsahem kyslíku než má vzduch. Takto se dovolí atmosferickému kyslíku přijít do kontaktu se zabaleným produktem z čerstvého červeného masa a způsobit, že rozkvete do jasně červené barvy, kterou spotřebitel spojuje s čerstvostí.

Obr. 5 zobrazuje representativní strukturu obalového laminátu 24. Jak je ukázáno, pro plyn nepropustný film 28 přednostně, avšak ne nezbytně, sestává nejméně z třívrstvého filmu obsahujícího pro plyn propustnou vrstvu 44, uvolňovací vrstvu 46 a bariérovou vrstvu proti kyslíku 48. Pro plyn propustný film 26 přednostně, avšak ne nezbytně, sestává nejméně z dvojvrstvého filmu obsahujícího spojovací vrstvu 50 a nosnou vrstvu 52. Filmy 26 a 28 jsou spojeny pomocí spojovací vrstvy 50 a pro plyn propustné vrstvy 44 na rozhraní 42. Film 28 je konstruován tak, že je schopen delaminovat podél roviny 34 na pro plyn nepropustnou část 36, obsahující uvolňovanou vrstvu 46 a bariérovou vrstvu 48 proti kyslíku a na pro plyn propustnou část 38 obsahující pro plyn propustnou vrstvu 44 (viz obr. 7). Kromě toho vazebná síla mezi filmy 26 a 28 na rozhraní 42 je větší mezi intra-kohesivní síla filmu mezi pro plyn nepropustnými a pro plyn propustnými částmi 36 a 38 pro plyn nepropustného filmu 28. V současně předkládaném provedení je intra-kohesivní síla filmu mezi pro plyn nepropustnými a pro plyn propustnými částmi filmu 28 tvořena adhesní mezivrstvou mezi pro plyn propustnou vrstvou 44 a uvolňovanou vrstvou 46. Laminát 24 je tedy konstruován tak, že adhesní mezivrstva mezi vrstvami 44 a 46 je uvnitř laminátu nejslabším spojem. Tímto způsobem laminát 24 delaminuje uvnitř pro plyn nepropustného filmu 28, když je laminát vystaven delaminační síle tak, že pro plyn propustná vrstva 44 zůstává spojena s pro plyn propustným filmem 26, jak je ukázáno na obr. 7.

Proto spojovací vrstva 50 a pro plyn propustná vrstva 44, které jsou navzájem v kontaktu na rozhraní 42 pro plyn nepropustného filmu 28 a pro plyn propustného filmu 26, obsahují materiály, které mohou být navzájem spojeny vhodnou laminační technikou tak, že filmy 26 a 28 jsou vázány vazebnou silou, která je větší než intrakohesivní síla mezi pro plyn nepropustnou a pro plyn propustnou částí 36 a 38 pro plyn nepropustného filmu 28. Vhodné laminační techniky zahrnují např. spojení adhesí, reaktivní modifikaci povrchu (např. působení koránového výboje, působení plamene nebo účinek plasmy); účinek tepla; působení tlaku atd., včetně jejich kombinací. ' 17 ·· ·· • · · · · « » · • * * ·· ··*

Preferovanou laminační technikou je reaktivní modifikace povrchu a přednostněji pak působení koronového výboje kombinovaného s tlakem a případně účinek tepla bezprostředně po působení koronového výboje. Preferovaný postup je ilustrován na obr. 6, přičemž pro plyn nepropustný film je odvíjen ze zásobní role 54 a pro plyn propustný film je odvíjen ze zásobní role 56. Pro plyn nepropustný film 28 má první povrch 58 tvořený bariérovou vrstvou 48 proti kyslíku a druhý povrch 60 tvořený pro plyn propustnou vrstvou 44. Podobně pro plyn propustný film 26 má prvý povrch 62 tvořený spojovací vrstvou 50 a druhý povrch 64 tvoří nosná vrstva 52. Nejméně jeden, nejlépe však oba povrchy 60 a 62 příslušných filmů 28 a 26 jsou reaktivně modifikovány pomocí příslušných jednotek 66 a 68 pro působení koronového výboje. Spojení filmů je potom dokončeno průchodem filmu válci 70 lisu, které na filmy působí dostatečným tlakem, aby na rozhraní 42 došlo ke spojení. Válce 70 lisu mohou také s výhodou filmy 26 a 28 zahřívat, aby se tak jejich spojení usnadnilo. Alternativně mohou být filmy 26 a 28 předehřátý, dříve než jdou do válců 70 lisu. Kompletní laminát 24 se potom navíjí na zásobovací válec 72, aby byl následně aplikován na opatřování obalů pro balení, jak se diskutuje níže.

Velikost účinku koránového výboje, kterému jsou filmy vystavovány, je přímo úměrná množství elektrického proudu přiváděného do jednotek 66 a/nebo 68 působících koronový výboj a také rychlosti, se kterou filmy jednotkami procházejí. Jednotky působící koronový výboj pracují obecně při průchodu elektrického proudu o vysokém napětí elektrodou umístěnou tak, že přiléhá k povrchu, na který se působí. Elektroda pak produkuje elektrický výboj, který ionisuje okolní vzduch a způsobuje reaktivní povrchovou modifikaci ošetřovaného filmového povrchu, např. oxidaci. K dosažení požadované síly spojení mezi filmy může být použita jakákoli požadovaná kombinace vstupního napětí do koronové jednotky a rychlosti filmu. Taková síla spojení je nejvhodněji větší než intra-kohesivní síla filmu uvnitř pro plyn nepropustného filmu 28, tj. větší než adhesivní síla mezi pro plyn propustnou vrstvou 44 a uvolňovanou vrstvou 46. Tímto způsobem nebude laminát 24 delaminovat na rozhraní 42 mezi filmy 26 a 28, ale bude namísto toho delaminovat uvnitř vícevrstvého, pro plyn nepropustného filmu 28. Množství proudu přiváděného do jednotek 66,68 působících koronový výboj může mít rozsah např. od kolem 0,02 do kolem 0,5 kilowatt na palec (7,87 W - 0,197 kW/cm) šířky filmu a rychlost filmu skrze jednotku působení koronového výboje může mít rozsah od kolem 10 stop (3,048 m/min) do kolem 2000 stop (609,6 m/min) za minutu. Příklady vhodných parametrů tt · • · • · • tttt ♦ tttt ·· ···· *·· • * · · « • · » . _Λ · · · ·· ··· jsou uvedeny dále v příkladech, které následují. Různé aplikace a různé konstrukce laminátu z těch, které jsou dále uvedeny, budou pochopitelně vyžadovat různé parametry spojování koronovým výbojem a takové parametry mohou snadno určit ti, kteří mají standardní zkušenosti ve zhotovování filmu a laminátu spočívající na zde dále uvedeném popisu. Jednotky působící koronový výboj jsou komerčně dostupné např. od Enercon Industries Corporation ofMenomonee Falls, Wl.

Bez ohledu na jednotlivé metody používané ke spojování filmů 26 a 28 se velmi preferuje, aby materiály, ze kterých se tvoří vrstvy 44 a 50, byly materiály, které jsou schopny vytvářet silnou vazbu s rozhraním 42. Třebaže se preferují techniky neadhesivní laminace především z ekonomických důvodů, může být adhesivní laminace pro vytvoření silné vazby obvykle úspěšně použita, když neadhesní laminace není schopná poskytnout dostatečně silnou vazbu mezi filmy 26 a 28.

Při zvláště preferovaném provedení předkládaného vynálezu je, jak uvedeno, pro plyn propustný film 26 perforován. Perforace 40 jsou s výhodou vytvořeny ve pro plyn propustném filmu 26 před spojením filmu 26 s pro plyn propustným filmem 28. Jak ukazuje obr. 6, může toho být dosaženo průchodem pro plyn propustného filmu 26 perforačním zařízením 74 před tím, než se film dostane mezi lisovací válce 70. Perforační zařízení 74 může tvořit perforace 40 jakýmikoli vhodnými způsoby, jako mechanicky, chemicky a/nebo elektricky. Neomezené příklady takových zařízení zahrnují ty, jež provádí perforaci energií laseru, elektrostatickým nábojem, ultrazvukovými vlnami, vypálením plamenem, jehlami nebo jinými ostrými objekty a jejich kombinacemi.

Perforace 40 se nejlépe rozprostírají po celém filmu 26 a tvoří průchody, které sahají od prvního povrchu 62 k druhému povrchu 64. Pokud je to žádoucí, mohou se perforace prostírat po filmu 26 jen částečně. Aby se dosáhlo požadovaného rychlého stupně znovu rozkvetení zabaleného masného produktu po delaminaci pro plyn nepropustné části laminátu odloupnutím, mohou mít perforace jakoukoli žádanou velikost. Velikost perforací může být v rozmezí od např. 5 do 2000 mikronů v průměru. Výhoda předkládaného vynálezu je v tom, že pokud pro plyn propustná vrstva 44 zůstává spojena s perforovaným pro plyn propustným filmem 26, když pro plyn nepropustná část 36 filmu 28 je odstraněna, mohou být perforace tak veliké jak je zapotřebí pro dosažení rychlého znovu rozkvetení bez obavy úniku kapalin z (nebo do) balení cestou perforací nebo vniknutí špíny nebo vzdušných kontaminantů do balení..

4 • 4

4 • · • · · ·

4

4 4 4

Jiná výhoda předkládaného vynálezu je v tom, že štítek nebo tištěné vyobrazení mohou být vloženy mezi filmy 26 a 28 před vytvořením laminátu 24. To je schematicky znázorněno na obr. 6, na němž pro plyn nepropustný film 28 prochází zařízením 76 pro tisk a štítkování předtím, než je spojován s pro plyn propustným filmem 26. V zařízení 76 je tištěné vyobrazení a/nebo štítek aplikován na druhý povrch 60 filmu 28. Pokud se to žádá, může být tištěné vyobrazení a/nebo štítek místo toho nebo kromě toho aplikováno na první povrch 62 filmu 26. V obojím případě jsou tištěné vyobrazení a/nebo štítek uchyceny mezi filmy 26 a 28 na rozhraní 42 vzniklého laminátu 24. Přesněji je tištěné vyobrazení a/nebo štítek uchycen mezi pro plyn propustnou částí 38 filmu 28 a pro plyn propustným filmem 26 tak, že zůstává s laminátovým obalem 24 i potom, když pro plyn nepropustná část 36 byla v drobném prodeji odloupnuta. Takto tištěné vyobrazení a/nebo štítek, které bylo aplikováno v průběhu výroby laminátu a nikoliv v maloobchodě, zůstává na balíčku, který pokrývá laminát i potom, když byla pro plyn nepropustná část obalu odstraněna. Informace o produktu a další důležité údaje mohou být nyní takto aplikovány na obal do výkladu připraveného balíčku v centrálním zařízení pro zpracování / balení a zůstanou na obalu balíčku po odstranění pro plyn nepropustné části tak, že jsou viditelné pro spotřebitele.

Nyní, s odkazem na obr. 7, bude podrobněji vysvětlen mechanismus, kterým se delaminuje laminát 24 mezi pro plyn nepropustným filmem 28 v rovině 34. Materiály obsahující vrstvy 44, 46 a 50, stejně jako jednotlivá laminační technika použitá ke spojení filmů 26 a 28, se nejlépe volí tak, že mezivrstvová adhese mezi vrstvami 44 a 46 představuje nejen nejslabší složku intra-kohesivní síly filmu pro plyn nepropustného filmu 28, ale také nejslabší kohesivní nebo adhesivní vazbu uvnitř laminátu 24. Takto se pro plyn propustná vrstva 44, v koextrudovaném, pro plyn nepropustném filmu 28, váže spíše s vázající vrstvou 50 přes rozhraní 42, než s uvolňovanou vrstvou 46. Při tomto způsobu, když se laminát 24 vystaví delaminující síle, která je větší než inter-adhese filmu mezi vrstvami 44 a 46, je delaminující síla usměrněna do roviny 34 mezi takovými vrstvami, načež k delaminaci dochází uvnitř filmu 28 v rovině 34 mezi pro plyn nepropustnou částí a pro plyn propustnou částí 36, respektive 38. Přesněji, jak je naznačeno u provedení na obr. 7, uvolňující se vrstva 46 a pro kyslík bariérová vrstva 48 pro plyn nepropustného filmu 28 se z laminátu 24 odloupnutím odstraňuje, zatímco pro plyn propustná vrstva 44 zůstává spojena s filmem 26 pro plyn propustným.

• TP·-.

» φ ·φφ » · « » φ « • · · · · • · φφ > φ φ « » φ φ «

Β Φ Φ 1

Β Φ Φ

ΦΦ ΦΦ

Jako alternativu adhesivního oddělení mezi vrstvami coby způsobu dosažení delaminace uvnitř pro plyn nepropustného filmu 28 jak uvedeno, může pro plyn nepropustný film obsahovat vrstvu, která se interně (kohesně) separuje, když je laminát vystaven delaminující síle. Taková kohesně se oddělující vrstva by byla nejlépe uložena, kde na obr. 5 a 7 má místo buď pro plyn propustná vrstva 44 nebo uvolňující se vrstva 46.

Pokud se to žádá, může být také použita kombinace zeslabení inter-adhese vrstev a zeslabení intra-kohese vrstev uvnitř pro plyn nepropustného filmu 28 jako způsob dosažení delaminace u takového filmu. K tomu může dojít, např. když původní rovina delaminace je mezi dvěma přilehlými vrstvami filmu, jak je ukázáno, ale cesta delaminace putuje do jedné nebo obou z přilehlých vrstev.

Bez ohledu na konkrétní mechanismus, který způsobuje, že pro plyn nepropustný film 28 delaminuje, když je laminát 24 vystaven delaminující síle, dává se přednost, aby intra-kohesivní síla filmu mezi pro plyn nepropustnou částí 36 a pro plyn propustnou částí 38 pro plyn nepropustného filmu 28 byla v rozmezí od kolem 0,001 do kolem 2,5 libry na palec (od kolem 1,75 mN do kolem 4,38 N na cm). Dosáhne se toho nejlépe takovou konstrukcí pro plyn nepropustného filmu 28, že inter-adhese mezi pro plyn propustnou částí 44 a uvolňovanou částí 46 je v rozmezí od kolem 0,001 do kolem 2,5 libry na palec (od kolem 1,75 mN do kolem 4,38 N na cm). Tímto způsobem, když je laminát 24 vystaven delaminující síle v rozmezí od kolem 0,001 do kolem 2,5 libry na palec (od kolem 1,75 mN do kolem 4,38 N na cm), laminát delaminuje podél roviny 34 mezi vrstvami 44 a 46.

Preferovanější intra-kohesivní sila filmu mezi pro plyn nepropustnou částí 36 a pro plyn propustnou částí 38 pro plyn nepropustného filmu 28 je v rozmezí od 0,005 a 2 libra/palec (od kolem 8,75 mN do kolem 3,5 N na cm) a nejlépe mezi 0,01 a 1,5 libra/palec (mezi 17,5 mN/cm a 2,63 N/cm).

Intra-kohesivní síla filmu v rozmezí od kolem 0,001 do kolem 2,5 libry na palec (od kolem 1,75 mN do kolem 4,38 N na cm) poskytuje rovnováhu mezi dostatečnou adhesí k zabránění předčasné separace během výroby, transportu a skladování a dostatečnou schopností odloupnutí tak, že pro plyn nepropustný film 28 může být delaminován bez roztržení nebo jiného ohrožení neporušenosti zbývající, pro plyn propustné části 38.

Je-li to nutné nebo žádoucí, může být inter-adhese mezi přilehlými vrstvami 44 a 46 zvýšena nebo snížena přidáním aditiv do jedné nebo obou vrstev, jež slouží k vyvolání nebo potlačení adhese mezi vrstvami. Příklady adhesi vyvolávajících aditiv (tj. pro zvýšení adhese mezi vrstvami 44 a 46) zahrnují např. anhydridem nebo kyselinami modifikované polyolefiny a polymery a polymery, které mají relativně vysokou afinitu k polymeru(ům), který(é) tvoří druhou vrstvu. Příklady adhesi potlačujících aditiv zahrnují např. teflon, anti-blokační činidla (např. křemelinu, hlinu nebo skleněné perličky), činidla proti zákalu atd.

Jak bylo shora poznamenáno, laminát podle předkládaného vynálezu se ideálně hodí pro balení čerstvého červeného masa a drůbežích produktů. V tomto ohledu se dává přednost tomu, aby pro plyn propustná část 38 spolu s pro plyn propustným filmem 26 společně připustily rychlost průchodu kyslíku přes ně nejméně kolem 10.000 cm³/ m²/ 24 h/1 atm a raději alespoň kolem 15.000 cm³/ m²/ 24 h/1 atm. Nejlépe je rychlost průchodu kyslíku pro plyn propustnou částí 38 a pro plyn propustným filmem 26 co nejvyšší (tj. větší než 20.000 cm³/ m²/ 24 h/ 1 atm), takže zabalené čerstvé červené maso nebo drůbeží produkt bude znovu rozkvétat v co nejkratším časovém úseku (nejlépe během kolem 30 až 45 minut) po odstranění odloupnutelné, pro plyn nepropustné části 36 z pro plyn nepropustného filmu 28.

Přestože pro plyn propustný film 26 může být perforován, aby se zajistila dostatečně vysoká rychlost průchodu kyslíku přes něj, je nejčastěji dávána přednost tomu, aby pro plyn nepropustná část 38 (např. pro plyn propustná vrstva 44 jak uvedeno) pro plyn nepropustného filmu 28 nebyla z dříve vytčených důvodů perforována tj. takže balíček 10 je po odstranění odloupnutelné, pro plyn nepropustné části 36 pro plyn nepropustného filmu 28 těsný proti prosakování. Je tudíž nutné, aby pro plyn prppustná vrstva 44 měla vysoký stupeň propustnosti pro plyn. Toho může být dosaženo výběrem materiálu nebo materiálů, ze kterých je vrstva vytvořena, aby inherentně měla vysoký stupeň permeability pro plyn a/nebo může být přítomna jako velice tenká vrstva, pokud si zachovává přijatelnou úroveň síly a neporušenosti. Kromě toho, aby vyhovělo takovým požadavkům na stupeň průchodu plynu, musí být vrstva 44 schopná tvořit silnější laminátovou vazbu s pro plyn propustným filmem 26 (tj. přes rozhraní 42) než je intra-filmqvá vazba s přilehlou vrstvou 46 ve vícevrstvém, pro plyn nepropustném filmu 28. Bylo zjištěno, že těchto požadavků lze dosáhnout, když pro plyn propustná vrstva 44 (nebo obecněji pro plýn propustná část 38) obsahuje materiál vybraný ze skupiny, kterou tvoří homopolymer nebo kopolymer polymethylpentenu, homopolymer nebo kopolymer polyethylenu, homopolymer nebo kopolymer polypropylenu, blokový kopolymer polyether-amid, • · ··» · • · • · *♦ ·· ·* ·♦ ♦· »··♦ * t · * • · · · · · · ·

4 4 4 4 4 444 44 · 4 · ·· · · · 4 4 4 4 ·

944 44 44 44 44 kopolymer polyether-polyester, kopolyester a polyvinylchlorid. Tyto materiály mají vysoké stupně propustnosti pro kyslík (OTR) a/nebo mohou být zpracovány do tenkých vrstev a mají dobré charakteristiky uvolňování od přilehlých vrstev ve vícevrstvých (např. koextrudovaných) filmech. Preferované polyethyleny zahrnují kopolymer ethylen/vinylacetát, nízkohustotní polyethylen a směsi z nich. Protože tyto materiály mají poměrně nízké OTR než jiné materiály, které jsou uvedeny nahoře, je jim dávána přednost při použití při VSP aplikacích, které obecně mají nižší požadavky na OTR než MAP aplikace. Preferovanými polypropyleny jsou ty homopolymery a kopolymery (např. s ethylenovými komonomery), jež mají určitý stupeň atakticity, které mají sklon rozrušovat krystalinickou strukturu, čímž způsobují že polymer je propustnější a flexibilnější. Typické OTR pro takové polypropyleny jsou v rozmezí kolem 12.000 cm³/ m²/ 24 h/1 atm. Tak při tloušťce 0,5 mil (12,7 μιτι) by byl skutečný OTR 24.000 cm³/ m²/ 24 h/ 1 atm. Takové polypropyleny prodává Rexene Corporation pod obchodní značkou FPO™. Blokové kopolymery polyetheramid jsou komerčně dostupné od fy DuPont pod obchodní značkou HYTREL™ , např. HYTREL™ 4078 W je blokový kopolymer polyether-amid mající OTR kolem 33.600 cm³/ m²/ 24 h/1 atm. Preferovanými kopolymery jsou kopolymery polyetheru a polyethylentereftalátu, jako jsou ty, které jsou komerčně dostupné od Eastman Chemical Products Inc., pod obchodní značkou ECDEL™ 9965, 9966 a 9967. Takové kopolymery mají OTR kolem 5.000 cm³/ m²/ 24 h/ 1 atm, a proto jsou původně určeny pro použití u VSP aplikací. Preferovanými polyvinylchloridy jsou ty, které jsou změkčeny. Velmi upřednostňovaným materiálem pro MAP aplikace je homopolymer nebo kopolymer polymethylpentenu (PMP). PMP homopolymery mají změřené OTR kolem 96.000 cm³/ m²/ 24 h/1 atm. Preferované PMP jsou obchodně dostupné od Mitsui Petrochemicals (America) Ltd. pod obchodní značkou TPX™ jako TPX™ RT18 PMP homopolymer popisovaný níže v příkladech.

S ohledem na výše uvedené materiály, kterým se dává přednost při používání na pro plyn propustnou vrstvu 44, existuje řada vhodných polymerů, které mohou být použity na vázající vrstvu, aby se získala silná laminátová vazba s vrstvou 44, a aby se pro uvolňovanou vrstvu 46 dosáhlo separace odloupnutím od vrstvy 44. Neomezující, ale pouze representativní příklady vhodných polymerů pro vrstvy 46 a 50 zahrnují kopolymer ethylen/vinylacetát (EVA), kopolymer ethylen/methylakrylát (EMA), anhydridem modifikované EVA a EMA, kopolymer ethylen/butylakrylát (EBA), polyestery a kopolymery -polyesterů jako je PET a PETG, polyamidy (PA),

I »··· • * • ···

·· ·· ·· ··

4 4 4 4 4 · ·

4 9 4 4 4 4 4

4 444 49 9 4 · • · · · · · 9

4 4 9 4 4 4 4 polykarbonát (PC), kopolymery polyvinylidenchloridu (PVDC), kopolymer ethylen/vinylalkohol, nízkohustotní polyethylen (LDPE), vysokohustotní polyethylen (HDPE), homopolymer a kopolymery polypropylenu jako je kopolymer propylen/ ethylen (PEC), polystyreny a kopolymery styrenu jako styren-ethylen-butylen-styren (SEBS) a blokové kopolymery styren-butadien-styren (SBS) a směsi těchto látek.

Representativní trojvrstvé kombinace jednoho nebo více vhodných materiálů pro vrstvy 44, 46 a 50 propustné pro plyn, založené na počátečním výběru materiálu pro plyn propustné vrstvy 44 jsou uvedeny dále v tabulce 1. Uvedené materiály mohou být míšeny také podle přání a takové směsi přednostně obsahují jeden nebo více z materiálů uvedených dále v seznamu materiálů pro vrstvy 46 nebo 50.

TABULKA 1

Pro plyn propustná vrstva 44	Uvolňovaná vrstva 46	Vázající vrstva 50
PMP	EVA, LDPE, EBA, EMA, SBS nebo SEBS	EVA, EMA, EBA, PMP nebo anhydridem modifikovaný EVA nebo EMA
Polyethylen	PP. PEC, PET, PETG nebo PA	EVA, EMA, EBA, nebo anhydridem modifikovaný EVA nebo EMA
Polypropylen	LDPE, HDPE nebo EVA	EVA, EMA, EBA, nebo anhydridem modifikovaný EVA nebo EMA
Polyether-blokový amid	LDPE, EBA, EMA, PP, PEC, PET, PETG, PC, HDPE nebo EVA	PA, EVA, EMA, EBA, nebo anhydridem modifikovaný EVA nebo EMA
Polyester nebo kopolyester	LDPE, EBA, EMA, PP, PEC, PA, HDPE nebo EVA	PETG, PET, EMA, EVA, EBA, nebo anhydridem modifikovaný EVA nebo EMA
Polyvinylchlorid	EVA, EMA nebo anhydri- dem modifikovaný EVA nebo EMA	EVA, anhydridem modifikovaný EVA, PVDC, SEBS nebo SBS

·» «·«· ·· ·· ·· ··

9 9 4 4 9 4 4 4 9 9

9 944 9 4 4 9 9 9 9 9

4 44·· 949 9 9 99 9

4 9 9 9 9 9 9 9 4

449 94 44 44 49

Materiál, ze kterého je vytvořena nosná vrstva 52, má být pokud možno schopen tvořit tepelný svar 30 s materiálem, ze kterého je utvořen horní povrch obruby 22 nosné podložní části £2 tak, aby by mohl být laminát upevněn jako krycí obal k nosné podložce. Toho se dosáhne podle řady příkladů provedení uvedených v U.S. patentech č. 4,847,148 a 4,935,089 a v U.S. patentové přihlášce č. 08/326,176 podané 19. října 1994 a nazvané Film/Substrate Composite Materiál, na jejichž obsah se zde odkazuje.

Nosná vrstva 52 nebo jiné vrstvy, které mohou být součástí pro plyn propustného filmu 36, mají být rovněž schopné zachovávat pevnost obalu i potom, když se odstraní pro plyn nepropustná část např. tak, že sloupnuté balíčky mohou být ve výkladu při drobném prodeji narovnávány na hromadu s balíčky spočívajícími na vrchu obalu balíčků ležících vespod, aniž by došlo k roztržení obalů. Konkrétní volba materiálu(ů) pro nosnou vrstvu(y) je tedy závislá na materiálu, ze kterého je zhotovena obruba 22, právě tak, jako na hodnotě pevnosti, které je zapotřebí pro danou aplikaci. Obecně však může být vhodný materiál vybrán z representativního seznamu polymerů uvedených shora pro vrstvy 46 a 50.

Bariérová vrstva 48 proti kyslíku obsahuje materiál, který v podstatě poskytuje barieru proti průchodu plynu, zvláště kyslíku, a proto je tak tento film 28 pro plyn v podstatě nepropustný. Vhodné materiály zahrnují např. kopolymery vinylidenchloridu (saran), nylon, polyethylentereftalát, kopolymer ethylen/vinylalkohol, oxidy křemíku (SiO_x) atd. Pro vrstvu 48 mohou být také podle potřeby nebo přání použity jiné materiály.

Pro plyn propustný film 26 a pro plyn nepropustný film 28 může být odléván, vyfukován za tepla nebo orientován a může mít jakkoli požadovanou tloušťku v rozmezí např. od kolem 0,3 mil (0,762 pm) do kolem 12 mil (30,48 pm). Tloušťka filmů je vhodná v rozsahu od kolem 0,4 mil (1,016 pm) do kolem 8 mil (20,32 pm), lépe od kolem 0,4 mil (1,016 pm) do kolem 5 mil (12,7 pm) a nejlépe od kolem 0,5 mil (1,27 pm) do kolem 3 mil (7,62 pm).

Nahoře popsaný laminát a složky struktur filmů mají být považovány pouze za representativní a rozsah předloženého vynálezu nemají žádným způsobem omezovat. Pokud je to žádoucí nebo potřebné, může být zahrnut větší nebo menší počet filmů nebo filmových vrstev. Například může být žádoucí použít vrstvy odolné • ·

9 99 • 9 9 9 • · · 999

99

9 9 «

9 9 «

9 9 β • 9 9 «

99 proti špatnému zacházení, např. přes bariérovou vrstvu 48 proti kyslíku ve filmu 28. Jako další příklad může být pro plyn propustný film jednovrstvým filmem tvořeným z materiálu, který se může tvořit dobrou vazbu jak s pro plyn nepropustným filmem 28 tak s nosnou podložní částí 12. Typické laminátové struktury jsou uvedeny níže v příkladech provedení.

Vynálezu může být dále porozuměno s odkazem na následující příklady provedení, důvodem jejichž uvedení je representace a nejsou vytvořeny, aby omezovaly rozsah vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Lamináty zhotovované podle předkládaného vynálezu jsou uváděny níže v příkladech provedení vynálezu. Byly použity tyto materiály:

TIE 1: BYNEL™ 50E555 anhydridem roubovaný homopolymer polypropylenu mající tavný index 5,0, hustotu 0,9 g/cm³ a bod tání 166°C; dodal DuPont.

TIE 2: BYNEL™ E3861 anhydridem roubovaný kopolymer ethylen/vinylacetát; dodal DuPont.

EVOH 1: EVAL™ LC-E105A, kopolymer ethylen/vinylalkohol mající 44 mol-% ethylenu a bod tání 166,5°C; dodal Eval of America.

EVOH 2: EVAL™ LC-E151A, kopolymer ethylen/vinylalkohol mající 44 mol-% ethylenu a bod tání 165°C; dodal Eval of America.

PA6: ULTRAMID™ B4, polymer polyamidu 6 (polykaprolaktam) mající bod tání 200°C; získaný od BASF.

«· »vt« • 9

9 99 ·· 99 99 99

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9 9 · 99999 99 9

9 9 9 9 9 9 9

99 99 99

PA6.12: GRILON™ CF6S, kopolymer polyamidu 6.12 mající bod tání 130°C; získaný od Emser.

PA66.610: GRILON™ XE 3303, kopolymer polyamidu 66.610 mající bod tání 200°C; získaný od Emser.

PA12: VESTAMIDE™ Z7319, polymer polyamidu 12 (polylaurolaktam); získaný od Huls America lne.

PP: ESCORENE™ PD-4062. E7, homoplymer polypropylenu mající bod tání 163°C, , hustotu 0,9 g/cm³, tavný index 3,6; dodal Exxon.

LDPE1: LDPE 1321, nízkohustotní polyethylen mající tavný index 0,22, bod tání 111 °C a hustotu 0,921 g/cm³; získaný od Dow.

LDPE2: POLY-ETH 1017, nízkohustotní polyethylen mající tavný index 7 a hustotu 0,918 g/cm³; získaný od Chevron.

PMP: TPX™ RT18, polymethylpenten mající hustotu 0,833 g/cm³, bod tání 240°C a tavný index 26; získaný od Mitsui Petrochemicals (America) Ltd.

eva/pp/pec: NORPROP™ 440CGW, orientovaný trojvrstvý film, získaný od Norprop Films Division of Nothern Petrochemical Co., který má strukturu kopolymer ethylen/vinylacetát - homopolymer polypropylenu - kopolymer propylen/ethylen. Film měl tloušťku 0,70 mil (1,778 pm ). Perf(eva/pp/pec) znamená, že film byl perforován mechanickým perforačním zařízením tak, že film měl perforace o velikosti 1,1 mm² a o hustotě 18 perforací na cm².

PET: EASTAR™PETG 6763, polyethylentereftalát glykol připravený kondensační reakcí cyklohexandimethanol-ethylentereftalové kyseliny a ethylenglykolu, který má teplotu skelného přechodu 178°F (81 °C); získaný od Eastman Chemical.

EVA: EXXON XR32.89, kopolymer ethylen/vinylacetát, který má 4 % vinylacetátu a tavný index 10; získaný od Exxon Chemical.

Pro každý vícevrstvý film a laminát v příkladech provedení značí jednoduché lomítko (/) rozhraní intra-filmové (tj. vrstva/vrstva); podtržené lomítko (/) značí odlupovatelné intra-filmové rozhraní a dvojité lomítko (//) značí inter-filmové rozhraní (tj, film/film). Pokud to není udáno jinak, jsou všechny procentické obsahy v hmotnostních procentech.

♦ » 9999 • » t « »· ·* 99 99 ·9

9 9 9 9 9 99

9 9 9 9 9 9 9

9999 999 99 99 9

9 · r · · · 9 9 ♦

999 9· 99 99 99

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Vícevrstvý, pro plyn nepropustný film byl vytvořen koextrusním litím jako tubulární film, který byl potom rozříznut na film plochý, který měl v průměru tloušíku 6 mil = 15,24 pm. Film měl následující strukturu:

PP/TIE/EVOH/80%PA6 + 20%PA6,12/TIE/LDPE/PMP

Potom byl laminát vytvořen následovně. Vnější PMP vrstva svrchu uvedeného pro plyn nepropustného filmu byla vystavena koronovénu výboji o dávce 100 watt/palec (=39,37 watt/cm) na šířku filmu ze zařízení pro koronový výboj, získaného od Enercon Industries Corp. Vnější ethylen/vinylacetátová (eva) vrstva z Norprop™ perf(eva/pp/ec) filmu byla koronovénu výboji v dávce 100 watt/palec (39,37 watt/cm) vystavena rovněž. Oba filmy byly potom spolu spojovány při vzájemném styku koronovým výbojem ošetřených povrchů průchodem obou filmů párem lisovacích válců udržovaných na 150°F (65,5°C) a tlaku nastaveném na 95 liber/palec² (psi) (655 kPa) na oba filmy. Jednotkami pro ošetření koronovým výbojem a lisovacími válci putovaly filmy rychlostí 50 stop/min (15,24 m/min). Vzniklý laminát měl následující strukturu:

PP/TIE/EVOH/80%PA6 + 20%PA6,12/TIE/LDPE/PMP//perf(eva/pp/pec)

Laminát byl potom úspěšně delaminován na LDPE/PMP rozhraní po přilepení kousku lepící pásky na každý vnější povrch laminátu (tj. vnější PP vrstvu a vnější pec vrstvu) a potom vynaložení průměrné delaminující síly 0,0125 liber/palec (22 mN/cm) (vztaženo na průměr 6 testovaných vzorků) na laminát. Takto zůstává PMP vrstva (pro plyn propustná část) pro plyn nepropustného filmu vázána k perf(eva/pp/pec) filmu pro plyn propustnému, protože intra-kohesivní síla filmu mezi PMP a LDPE vrstvami byla o 0,0125 liber/palec ( 22 mN/cm) menší než vazebná síla mezi PMP vrstvou pro plyn nepropustného filmu a perf(eva/pp/pec) filmem. Laminát je takto delaminovaný na pro plyn nepropustnou část mající strukturu:

·· ···· • · 4» • · *·· • · · ·· ··· • · · • r <

• « • 8 ·· ·<

• fc« · ·· «· « · « • · · • · · • · ·

PP/TIE/EVOH/80%PA6 + 20%PA6,12/TIE/LDPE a na pro plyn propustnou část mající strukturu:

PMP//perf(eva/pp/pec)

Pro plyn nepropustná část byla testována na propouštění kyslíku podle ASTM D 3985-95. U třech testovaných vzorků bylo shledáno, že vykazují stupně průchodu kyslíku (OTR) 3,1 (při tloušťce 6,52 mil = 16,56 pm), 3,6 (při tloušťce 5,68 mil = 14,43 pm) a 4,1 (při tloušťce 5,39 mil = 13,69 pm) cm³/ m²/ 24 h/1 atm, @ 73°F = 22°C a 0 % rel.vlhkosti. Takové hodnoty OTR jsou dostatečně nízké pro balení čerstvého červeného masa a drůbeže.

Pro plyn propustná část byla rovněž testována na propouštění kyslíku podle ASTM D 3985-95. U třech testovaných vzorků bylo shledáno, že vykazují stupně průchodu kyslíku (OTR) v rozmezí od 150.000 do 190.000 cm³/ m²/ 24 h/1 atm, @ 73°F = 22°C a 0 % rel.vlhkosti (vztaženo na vzorek o tloušťce kolem 0,85 mil = 2,16 pm). To je dostatečně vysoké takže, když je laminát z tohoto příkladu použit jako obalový film buď pro vakuovaný obal nebo balení s modifikovanou atmosférou u čerstvého červeného masa nebo drůbeže, zbývající pro plyn propustný laminát [PMP//perf(eva/pp/pec)j po odstranění pro plyn nepropustné části snadno dovolí, aby zabalené čerstvé červené maso nebo drůbeží produkt v krátkém časovém úseku znovu rozkvetly do esteticky příjemné barvy, kterou spotřebitel spojuje s čerstvostí.

Příklad 2

Vícevrstvý, pro plyn nepropustný film byl vytvořen koextrusním litím jako tubulární film, který byl potom rozříznut na plochý film, který měl v průměru tloušťku 2,6 mil = 14,26 pm. Film měl následující strukturu:

PA BLEND/EVOH2/TIE2/LDPE1/TIE2/PET/50% LDPE2 + 50%EVA (kde PA BLEND = 70%PA6 + 20%PA66.610 + 10%PA 12).

φφφ φφφφ · · φ · φ φφφφ φ φφφ φ · φ t φ φ φφφ φ φφφφφ φφ φ ·· »·· ·· ·» ·· *··*

Potom byl laminát zhotoven jak se popisuje v příkladu 1 a vznikl laminát s následující strukturou:

PA BLEND/EVOH2/TIE2/LDPE1/TIE2/PET/50% LDPE2 + 50%EVA//perf(eva/pp/pec)

Laminát byl potom úspěšně delaminován na PET/LDPE+EVA_rozhraní po přilepení kousku lepící pásky na každý vnější povrch laminátu (tj. vnější PP vrstvu a vnější pec vrstvu) a potom vynaložením průměrné delaminující síly 0,0318 liber/palec (55,71 mN/cm) (vztaženo na průměr 5 testovaných vzorků) na laminát. Takto zůstává LDPE+EVA vrstva (pro plyn propustná část) pro plyn nepropustného filmu vázána k perf(eva/pp/pec) filmu pro plyn propustnému, protože intra-kohesivní síla filmu mezi PET a LDPE+EVA vrstvami 0,0318 liber/palec (55,71 mN/cm), byla menší než vazebná síla mezi LDPE+EVA vrstvou pro plyn nepropustného filmu a perf(eva/pp/pec) filmem. Laminát je takto delaminovan na pro plyn nepropustnou část mající strukturu:

PA BLEND/EVOH2/TIE2/LDPE1/TIE2/PET a na pro plyn propustnou vrstvu mající strukturu:

50%LDPE2+50%EVA//perf(eva/pp/pec)

Pro plyn nepropustná část byla testována na propouštění kyslíku podle ASTM D 3985-95. U třech testovaných vzorků bylo shledáno, že vykazují stupně průchodu kyslíku (OTR) 8,5 (při tloušťce 2,41 mil = 6,12 pm), 8,8 (při tloušťce 2,17 mil = 5,51 pm) a 9,2 (při tlouštce 2,32 mil = 5,89 pm) cm³/ m²/ 24 h/1 atm, @ 73°F = 22°C a 0 % rel. vlhkosti. Takové hodnoty OTR jsou dostatečně nízké pro balení čerstvého červeného masa a drůbeže.

Pro plyn propustná část byla rovněž testována na propouštění kyslíku podle ASTM D 3985-95. U třech testovaných vzorků s průměrnou tloušťkou kolem 0,9 mil = 2,29 pm bylo shledáno, že vykazují stupně průchodu kyslíku (OTR) 13.990, 15.110 a 18.030 cm³/ m²/ 24 h/ 1 atm, @ 73°F = 22°C a 0 % rel.vlhkosti. To je dostatečně vysoké, takže, když je laminát z tohoto příkladu použit jako obalový film pro • · • * vakuovaný obal u čerstvého červeného masa nebo drůbeže, zbývající, pro plyn propustný laminát dovolí, aby zabalené čerstvé červené maso nebo drůbeží produkt v krátkém časovém úseku znovu rozkvetly.

Příklad 3

Odlupovací vakuové balení pro řízky z hovězích žeber (tloušťka kolem % palce = 1,9 cm) bylo připraveno z laminátu z příkladu 2 za použití pruhů laminátu ke konstrukci i nosné podložní části i krycího obalu. VSP byly vyrobeny na MULTIVAC™ ULTRAVAC™ VSP balícím stroji. Krycí obalové části balíčků byly tepelně zformovány kolem obrysů řízků a přitaveny k nosné podložní části, která teplem formována nebyla. Vnitřky balíčků byly evakuovány na tlak 1 torr a tím byla barva stejků zredukována na nafialovělou. Řízky byly skladovány 5 dní při 32°F = 1 °C a během této doby podržely svoji nafialovělou barvu, která značila, že lamináty vytvořily pro plyn nepropustný uzávěr dostačující, aby se u řízků udržela skladovací doba.

Pro plyn nepropustná část obalů byla potom odloupnuta, načež všechny řízky znovu rozkvetly na jasně červenou barvu během 2 minut po odloupnutí. To ukázalo, že zbývající pro plyn propustné části laminátů měly při použití u VSP aplikací pro plyn dostatečnou permeabilitu.

Tímto způsobem bylo připraveno celkem osm balíčků. U šesti z balíčků se pro plyn nepropustná část od části pro plyn propustné delaminovala hladce. Avšak u dvou balíčků zůstávaly malé části pro plyn propustné vrstvy (LDPE + EVA) spojeny se zbytkem pro plyn nepropustného filmu. K tomu docházelo na ostrých hranách obrysů řízků a lze to opravit snížením intra-kohesivní síly mezi pro plyn propustnou (LDPE + EVA) vrstvou a zbývajícím pro plyn nepropustným filmem.

Předchozí popis preferovaných provedení vynálezu byl uveden pro ilustraci a popis. Není míněn jako vyčerpávající nebo vynález omezující na určitou popisovanou formu a ve světle svrchu uvedených výkladů jsou modifikace a variace možné nebo mohou být osvojeny při praktikování vynálezu.

Claims (2)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Laminát vyznačený tím, že obsahuje

   a. vícevrstvý, v podstatě pro plyn nepropustný film, schopný delaminovat na část pro plyn propustnou a část pro plyn nepropustnou, s přilnavostí uvedené pro plyn propustné části k uvedené pro plyn nepropustné části s předem určenou intra-kohesivní silou filmu a

   b. pro plyn propustný film spojený s uvedeným pro plyn nepropustným filmem vazebnou silou, která je větší než intra-kohesivní síla filmu mezi uvedenoui pro plyn propustnou a pro plyn nepropustnou částí uvedeného pro plyn nepropustného filmu, přičemž, když je uvedený laminát vystaven delaminující síle, je uvedený laminát delaminován uvnitř uvedeného pro plyn nepropustného filmu tak, že uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu zůstává spojena s uvedeným pro plyn propustným filmem.

   2. Laminát podle nároku 1 vyznačenýtím, že je v něm intra-kohesivní síla mezi uvedenou pro plyn propustnou a pro plyn nepropustnou částí uvedeného pro plyn nepropustného filmu v rozmezí od kolem 0,001 do kolem 2,5 libry na palec (= úd kolem 1,75 mN do kolem 4,38 N na cm).

   3. Laminát podle nároku 1 vyznačený tím, že uvedený pro plyn propustný film je perforován.

   4. Laminát podle nároku 1 vyznačený tím, že uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu a uvedený pro plyn propustný film spolu umožňují stupeň průchodu kyslíku nejméně kolem 10.000 cm³/ m²/ 24 h/1 atm.

   5. Laminát podle nároku 1 vyznačený tím, že uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu obsahuje materiál vybraný ze skupiny, kterou tvoří homopolymer nebo kopolymer polymethylpentenu, homopolymer nebo kopolymer polyethylenu, homopolymer nebo kopolymer polypropylenu, blokový kopolymer polyether-amid, kopolymer polyether-polyester, kopolyestera polyvinylchlorid.

   • · · · • · • · · · · · • · · · · · · · · · · • · · · · · ·· · · «· 4 • · · 4 4 ··»··· · · · ·· · 4 4 · · · · ·

   4 4 ··· ·· · · ·· · ·

   6. Laminát podle nároku 1 vyznačený tím, že uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu obsahuje homopolymer nebo kopolymer polymethylpentenu.

   7. Laminát podle nároku 1 vyznačený tím, že uvedený pro plyn nepropustný film má první povrch a druhý povrch; uvedený pro plyn propustný film má první povrch a druhý povrch a uvedený druhý povrch uvedeného pro plyn nepropustného filmu je svázán s uvedeným prvním povrchem uvedeného pro plyn propustného filmu.

   8. Laminát podle nároku 7 vyznačený tím, že uvedený laminát obsahuje dále tištěné vyobrazení na nejméně jednom z druhého povrchu uvedeného pro plyn nepropustného filmu nebo prvního povrchu uvedeného pro plyn propustného filmu.

   9. Laminát podle nároku 7 vyznačený tím, že uvedený laminát obsahuje dále reaktivně modifikovaný povrch na nejméně jednom z druhého povrchu uvedeného pro plyn nepropustného filmu nebo prvního povrchu uvedeného pro plyn propustného filmu.

   10. Balíček vyznačený tím, že obsahuje

   a. nosnou podložní část pro produkt, která má v sobě vytvořenou prohlubeň, v níž je uložen produkt a

   b. laminát uzavírající produkt uvnitř uvedené prohlubně a spojený s uvedenou nosnou podložní částí, přičemž uvedený laminát obsahující

   1) vícevrstvý, v podstatě pro plyn nepropustný film, schopný delaminovat na část pro plyn propustnou a část pro plyn nepropustnou, s přilnavostí uvedené pro plyn propustné části k uvedené pro plyn nepropustné části s předem určenou intra-kohesivní silou filmu a
2. 2) pro plyn propustný film spojený s uvedeným pro plyn nepropustným filmem vazebnou silou, která je větší než intra-kohesivní síla filmu mezi uvedenou pro plyn propustnou a pro plyn nepropustnou částí uvedeného pro plyn nepropustného filmu, přičemž, když je uvedený laminát vystaven delaminující

   9 9 9 9 • 9

   9 9

   99 9 9 · síle, je uvedený laminát delaminován uvnitř uvedeného pro plyn nepropustného filmu tak, že uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu zůstává spojena s uvedeným pro plyn propustným filmem.

   11. Balíček podle nároku 10 vyznačený tím, že uvedený laminát je svázán s uvedenou nosnou podložní částí uvedeným pro plyn propustným filmem tak, že po delaminaci uvedeného laminátu, uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu a uvedený pro plyn propustný film zůstávají svázány s uvedenou nosnou podložní částí, zatímco uvedená pro plyn nepropustná část pro plyn nepropustného filmu je z balíčku odstraněna.

   12. Balíček podle nároku 10 vyznačený tím, že intra-kohesivní síla mezi uvedenou pro plyn propustnou a pro plyn nepropustnou částí uvedeného pro plyn nepropustného filmu je v rozmezí od kolem 0,001 do kolem 2,5 libry na palec (= od kolem 1,75 mN do kolem 4,38 N na cm).

   13. Balíček podle nároku 10 vyznačený tím, že uvedený pro plyn propustný film je perforován.

   14. Balíček podle nároku 10 vyznačený tím, že uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu a uvedený pro plyn propustný film spolu umožňují stupeň průchodu kyslíku nejméně kolem 10.000 cm³/ m²/ 24 h/1 atm.

   15. Balíček podle nároku 10 vyznačený tím, že uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu obsahuje materiál vybraný ze skupiny, kterou tvoří homopolymer nebo kopolymer polymethylpentenu, homopolymer nebo kopolymer polyethylenu, homopolymer nebo kopolymer polypropylenu, blokový kopolymer polyether-amid, kopolymer polyether-polyester, kopolyester a polyvinylchlorid.

   16. Balíček podle nároku 15 vyznačený tím, že uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu obsahuje homopolymer nebo kopolymer polymethylpentenu.

   ·· 9 · · · · · 9 9 9 9 «·· 9 9 · · · · · · • · ··· Φ ·· · · ·· · • · 9 9 9 9 999 9 9 · · Φ ·· · · · Φ 9 9 9 9

   99 999 99 99 99 99

   17. Balíček podle nároku 10 vyznačený tím, že uvedený pro plyn nepropustný film má první povrch a druhý povrch; uvedený pro plyn propustný film má první povrch a druhý povrch a uvedený druhý povrch uvedeného pro plyn nepropustného filmu je svázán s uvedeným prvním povrchem uvedeného pro plyn propustného filmu.

   18. Balíček podle nároku 17 vyznačený tím, že uvedený laminát obsahuje dále tištěné vyobrazení na nejméně jednom z druhého povrchu uvedeného pro plyn nepropustného filmu nebo prvního povrchu uvedeného pro plyn propustného filmu.

   19. Balíček podle nároku 17 vyznačený tím, že uvedený laminát dále obsahuje reaktivně modifikovaný povrch na nejméně jednom z druhého povrchu uvedeného pro plyn nepropustného filmu nebo prvního povrchu uvedeného pro plyn propustného filmu.

   20. Způsob zhotovení balíčku vyznačený tím, že obsahuje

   a. pořízení nosné podložní části, která má v sobě vytvořenou prohlubeň;

   b. umístění produktu do uvedené prohlubně;

   c. opatření laminátu obsahujícího

   1) vícevrstvý, v podstatě pro plyn nepropustný film, schopný delaminovat na část pro plyn propustnou a část pro plyn nepropustnou, s přilnavostí uvedené pro plyn propustné části k uvedené pro plyn nepropustné části s předem určenou intra-kohesivní silou filmu a

   2) pro plyn propustný film spojený s uvedeným pro plyn nepropustným filmem vazebnou silou, která je větší než intra-kohesivní síla filmu mezi uvedenou pro plyn propustnou a pro plyn nepropustnou částí uvedeného pro plyn nepropustného filmu, přičemž, když je uvedený laminát vystaven delaminující síle, je uvedený laminát delaminován uvnitř uvedeného pro plyn nepropustného filmu tak, že uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu, zůstává spojena s uvedeným pro plyn propustným filmem a

   d. spojení uvedeného laminátu s uvedenou nosnou podložní částí, aby se tak produkt uzavřel do prohlubně uvedené podložní části.

   ·· ···· · Φ ·· ·· ·· ··· 4 · · · · · · • ···· · ·· · · · · · 9 4 4 4 4 4 444 4 4 4 4 4

   4 4 9 4 9 9 9 9 9 4

   99 444 94 44 ·· 44

   21. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že uvedený laminát je svázán s uvedenou nosnou podložní částí uvedeným pro plyn propustným filmem tak, že po delaminaci uvedeného laminátu, uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu a uvedený pro plyn propustný film zůstávají svázány s uvedenou nosnou podložní částí, zatímco uvedená pro plyn nepropustná část pro plyn nepropustného filmu je z balíčku odstraněna.

   22. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že intra-kohesivní síla mezi uvedenou pro plyn propustnou a pro plyn nepropustnou částí uvedeného pro plyn nepropustného filmu je v rozmezí od kolem 0,001 do kolem 2,5 libry na palec (= od kolem 1,75 mN do kolem 4,38 N na cm).

   23. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že uvedený pro plyn propustný film je perforován.

   24. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu a uvedený pro plyn propustný film spolu umožňují stupeň průchodu kyslíku nejméně kolem 10.000 cm³/ m²/ 24 h/1 atm.

   25. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu obsahuje materiál vybraný ze skupiny, kterou tvoří homopolymer nebo kopolymer polymethylpentenu, homopolymer nebo kopolymer polyethylenu, homopolymer nebo kopolymer polypropylenu, blokový kopolymer polyether-amid, kopolymer polyether-polyester, kopolyester a polyvinylchlorid.

   26. Způsob podle nároku 25 vyznačený tím, že uvedená pro plyn propustná část uvedeného pro plyn nepropustného filmu obsahuje homopolymer nebo kopolymer polymethylpentenu.

   27. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že uvedený pro plyn nepropustný film má první povrch a druhý povrch; uvedený pro plyn propustný film • · 9 99 · ·· · · ·· • * · Φ · Φ « · Φ Φ • · ··· φ · · Φ 9 · 9 9

   9 · 9 9 9 9 999 9 9 99 9

   9 9 9 ΦΦ · ·ΦΦ·

   ΦΦ Φ·· ·· ΦΦ ·· ·· má první povrch a druhý povrch a uvedený druhý povrch uvedeného pro plyn nepropustného filmu je svázán s uvedeným prvním povrchem uvedeného pro plyn propustného filmu.

   28. Způsob podle nároku 27 vyznačený tím, že uvedený laminát dále obsahuje tištěné vyobrazení na nejméně jednom z druhého povrchu uvedeného pro plyn nepropustného filmu nebo prvního povrchu uvedeného pro plyn propustného filmu.

   29. Způsob podle nároku 27 vyznačený tím, že uvedený laminát obsahuje dále reaktivně modifikovaný povrch na nejméně jednom z druhého povrchu uvedeného pro plyn nepropustného filmu nebo prvního povrchu uvedeného pro plyn propustného filmu.

   30. Způsob podle nároku 20 vyznačený tím, že před uzavřením produktu do uvedené nosné podložní části obsahuje dále krok alespoň částečné evakuace vzduchu z uvedené prohlubně a potom alespoň částečného naplnění uvedené prohlubně plynem, který má nižší obsah kyslíku než vzduch.

   31. Způsob podle nároku 30 vyznačený tím, že po uzavření produktu do uvedené nosné podložní části obsahuje dále krok modifikace plynných podmínek, za nichž je produkt balen, odstraněním uvedené pro plyn propustné části z uvedeného laminátu odloupnutím, takže do uvedené prohlubně skrze zbývající pro plyn propustnou část uvedeného laminátu vstupuje vzduch a vytlačí alespoň určité množství uvedeného plynu, který má nižší obsah kyslíku než vzduch.