CZ2000136A3 - Zařízení pro vytlačování tekutých směsí - Google Patents

Abstract

Zařízení obsahuje nejménějednu válcovou nádobu (1) pro uložení tekuté složky (2), kteráje uzavíratelná prostřednictvím dvou axiálně pohyblivých pístů (3,4), která má na spodním konci válcové stěny materiálovývýstupní otvor (5), a která uvolňuje tok složky (2) teprve po přemístění pístu (4) prostřednictvímvytlaěovacího tlaku přes materiálový výstupní otvor (5) dojeho koncové polohy (4'). Zařízeníje vhodné pro oddělené a synchronní vytlačování dvou nebo více tekutých složek (2,13).

Description

Zařízení pro vytlačování tekutých směsí

Oblast_techniky

Vynález se týká zařízení pro vytlačování, případně skladování a přepravu tekutých směsí, zejména lepidel a těsnicích materiálů.

Dosavadní stav technikv .«.«« — Μ· — — — — — —

Fokud mají být tekuté směsi, i když se jedná o nízkoviskozní nebo vysokoviskozní, uloženy nebo přepravovány po určitou dobu, musejí být tyto materiály před vyběhnutím» vysušením nebo před reakcí, pokud se jedná o reakční materiály, jako například lepidla a těsnicí materiály, chráněny. Proto jsou nádoby obsahující tekuté směsi uzavřeny a jsou otevřeny teprve bezprostředně před použitím. Pro otevření jc zpravidla nutný vlastní pracovní proces. Pokud je nádoba naplněná reakční substancí součástí komplexního aplikačního přístroje, představuje tento otevírací proces na začátku dávkování často nákladný pracovní proces a může velmi často dojít k chybnému použití.

U reakčních systémů, jako jsou například lepidla a/nebo těsnící materiály, musí být často dvě nebo více složek uloženo nejprve odděleně a teprve bezprostředně před použitím mají přijít oddělené složky navzájem do kontaktu a mají být smíchány ještě před tím, než se aplikují a než navzájem reagují. Pro velké průmyslové aplikace takových dvousložkových nebo vícesložkových lepidel a/nebo těsnicích materiálů nebo povrstvovacích materiálů je tento problém řešen tím, že sc zpravidla instalují značně nákladná dávkovači a mícha• · ♦ ·

- 9 cí zařízení. Prostřednictvím těchto zařízení se proto zpravidla daří dvousložkové nebo vícesložkové systémy spolehlivě a věcně správně odděleně uložit, dávkovat a správně promíchat.

V oblasti malých použivatelů, to je v oblasti malého průmyslu s malým počtem kusů nebo zejména v řemeslné oblasti nebo ii konečných spotřebitelů se taková nákladná mísicí a dávkovači zařízení samy zakazují pro aplikaci dvousložkových a/nebo vícesložkových systémů, protože jsou velmi náklad ná a příliš drahá. Ze strany těchto uživatelů jsou proto všeobecně upřednostňovány jednosložkové systémy, které lze využít prostřednictvím jednoduchých aplikačních přístrojů, aniž by při jejich využití došlo k míchacím, případně dávkovačích chybám, které by mohly negativně ovlivňovat koncové vlastnosti slepení, případně utěsnění nebo povrstvení. Ve většině případů však nepostačuje reakční rychlost jednosložkových systémů až do dosažení koncové pevnosti, případně minimální pevnosti, takže v takových případech jsou stejně jako před tím nasazovány obvyklé dvousložkové systémy. Protože, jak již bylo uvedeno, nelze nasadit nákladná mísicí a dávkovači zařízení, byly nastoupeny jiné cesty pro snížení působení případných chyb v míchání. Zpravidla mají u těchto obvyklých dvousložkových a vícesložkových systémů obě složky srovnatelně velké objemy a viskozity. To však znamená, že pro takové dvousložkové systémy jsou stále ještě potřebné dvousložkové aplikační systémy. Příklady pro takové dvousložkové systémy jsou koaxiální nádoby ve tvaru nábojnice s předřazeným statickým mísičem, jaké nabízí například pod názvem Supermix firma Liquid Control. Dále jsou známé dvousložkové systémy se dvěma rovnoběžnými nádobami ve tvaru nábojnice a s dynamickou mísicí hlavou, které jsou popsány například v EP-B9 9 · 9 • · 9 9 ·

- 3 99 9 9 9

9 99 9

313519 nebo v EP-B-351358. DE-A-4202591 popisuje způsob pro předběžné staíchávání nejméně dvou pastovitých hmot při zavádění do mísiče, při kterém vytvářejí k mísiči přiváděné hmotnostní pásy tenké, navzájem sousedící vrstvy. DE-C2927584 popisuje zařízení pro dávkování dvousložkových výrobků v předem stanoveném poměru míchání prostřednictvím uspořádání s pístem a válcem, u kterého isou navzájem za sebou uspořádány dva válce. Prostřednictvím speciálního uspořádání mohou být oba písty, které jsou upraveny mezí oběma komorami, současně posouvány v protilehlém směru, přičemž složka ze zadní komory je vedena prostřednictvím složkového potrubí procházejícího skrz píst a přední, komoru na přední konec, na kterém je upraveno mísící ústrojí. Oběma těmto dvousložkovým systémům je společné, že pro jejich využití jsou potřebná speciální ústrojí, případně aplikační přístroje.

Pro praxi je žádoucí, aby bylo možné zpracovávat takové vícesložkové směsi prostřednictvím standardních aplikačních přístrojů. Ve WO 95/24556 je popsán dávkovači nástavec pro nádobu ve tvaru nábojnice, kterou lze vyprázdnit prostřednictvím lisu. Tento dávkovači nástavec obsahuje přimíchávanou složku a dávkovači komoru s čerpadlem s ozubeným kolem, které je poháněno prostřednictvím dvou rotorů. Hlavní složka je v nádobě ve tvaru nábojnice a pohání při vylisování prostřednictvím rotorů čerpadlo s ozubeným kolem, což umožňuje tímto dávkovacím nástavcem dávkovaně smíchávat nejméně dvě složky za pomoci lisu standardní nádoby ve tvaru nábojnice. Nevýhodou u tohoto zařízení je ta skutečnost, že dávkovači nástavec obsahuje mechanicky pohybované součásti a mimoto .jsou reakční složky společně svedeny již v mísící komoře s čerpadlem s ozubeným kolem, takže reakční systémy při pracovním přerušení již dále reagují v dávkovači komoře. Tím ·· ·· 9 99 ·· ·· 9 9 9 9 · * 9 · • ··· ·· · · 9 9 · · · • 9 999 9 9 9 9 ··· 99 99 999 «9 99 dochází při návazném pokračování v práci v důsledku ztvrdnutí k podstatným problémům.

WO 95/27558 popisuje způsob a zařízení pro svádění nejméně dvou tekutých médií, přičemž u výhodného provedení je první, to je hlavní médium upraveno ve standardní nádobě ve tvaru nábojnice. Druhé tekuté médium obsahující druhá komora je uloženo v ústrojí nasaditelném na tuto nábojnici. Tato komora je s průtokovou oblastí a/nebo s první komorou spojena prostřednictvím nejméně jednoho otevíracího elementu pro odbočení části prvního tekutého média z první komory do druhé komory. Druhá komora obsahuje pohyblivý, první médium od druhého média oddělující dělicí element, který je posouván ve směru společného otvoru prostřednictvím prvního média vstupujícího do druhé komory a tak je druhé tekuté médium vytlačováno z komory upravené v předsádce. I když toto zařízení poskytuje v mnoha případech použitelné výsledky, tak se v praxi ukázalo, že zejména u nízkoviskozních druhých médií mohon vzniknout značné problémy z hlediska utěsnění na vstupních, případně výstupních otvorech. Zejména při delším uložení reakčních systémů a při krátkodobém přerušení práce v průběhu aplikace jsou to závažné nedostatky.

Ρθΐstata_vynálezu

Vynález si proto klade za úkol vytvořit zařízení pro vytlačování tekutých směsí, které uvolní tok nejméně jedné složky teprve při vykonávání vytlačovacího tlaku, který na ni působí. Zejména spočívá úkol v tom, aby bylo vytvořeno zařízení pro prostorově oddělené a synchronní vytlačování dvou nebo více tekutých složek, zejména lepidel a těsnicích materiálů. S výhodou mají tato zařízení nalézt využití s ob

«« ·

- 5 vyklými a na trhu značně rozšířenými aplikačními přístroji pro jednosložková lepidla a těsnicí materiály.

Podle vynálezu je tento úkol vyřešen tim, že zařízeni má válcovou nádobu pro uložení tekuté složky, která je tízavíratelná prostřednictvím dvou axiálně pohyblivých pístů, která má na spodním konci válcové stěny materiálový výstupní otvor, a která uvolňuje tok složky teprve po přemístěni pístu prostřednictvím vytlačovacího tlaku přes materiálový výstupní otvor do jeho koncové polohy.

Výhodné provedení vynálezu se týká zařízení pro prostorově oddělené asynchronní vytlačování dvou nebo více tekutých složek, které má nejméně jednu válcovou nádobu uvedeného druhu.

Přitom je v průběhu uložení, a přepravy nejméně jedna z tekutých složek uzavřena ve válcovém tělese se dvěma pohyblivými písty. Při aplikaci se působí tlakem na jeden z obou pístů, takže se oba písty včetně tekuté složky pohybují ve válcovém tělese směrem dopředu ve směru výstupního otvoru. Jakmile přejde spodní píst, který byl původně uložen blíže u výstupního otvoru, přes tento výstupní otvor a tím ho uvolní pro výstup tekuté složky, zabrání se mu v dalším pohybu držákem upraveným na válcovém tělese, takže při působení dalšího tlaku na horní píst může tekutá složka vystupovat z nádoby. Množství tekuté složky dopravované z nádoby za časovou jednotku lze ovlivňovat průměrem výstupního otvoru, vytlačovacím tlakem působícím na horní píst a viskozitou tekuté složky vhodným způsobem.

Tento princip lze využít u mnohých balicích systémů, • 4 • 4 4 4 I

4 · 4

4 4 4 přičemž výhodný tvar využití jsou nádoby ve tvaru nábojnic pro dvousložkové nebo vícesložkové reakční systémy, jako například těsnicí materiály a/nebo lepidla, případně povrstvovací materiály. Tlaku pro vybavení, aktivování/otevření nádoby se dvěma axiálně pohyblivými písty lze dosáhnout různými cestami. Jedna z nich spočívá v mechanické přímé cestě, například prostřednictvím poháněcího razníku nábojnicové pistole nebo jiného pohonu. Druhá cesta spočívá v mechanické nepřímé cestě, například prostřednictvím šroubového vřetene, které pohání směrem dopředu distanční kus. Další cesta spočívá ve využití tekuté složky, která je sama pod tlakem, pokud je nádoba se dvěma axiálně pohyblivými písty upravena uvnitř další vnější nádoby, která je protékána tekutou složkou, přičemž je zde možné řídit tlak působící na píst prostřednictvím předřazeného materiálového rozdělování.

Výhodné příklady pro tekuté složky jsou reakční lepidla a/nebo těsnicí materiály, případně povrstvovací materiály jako základní složky. Druhá a/nebo další tekutá složka přitom může být katalyzátorová směs, barevná složka nebo reakční zesítovač nebo jejich kombinace.

Zvláště výhodné vytvoření zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že nejméně jedna válcová nádoba se dvěma axiálně pohyblivými písty a s materiálovým výstupem je vytvořena ve tvaru mezičlenu, který je nasazen jako obchodně dostupná nádoba ve tvaru nábojnice jako druhá nádoba. Válcová nádoba mezičlenu potom může být naplněna s podřadným množstvím katalyzátorové složky a/nebo zesítovačové složky a/nebo barevné složky a je vytvořena tak, že objemový proud z nádoby ve tvaru nábojnice vytlačované základní složky lepidla/těsnicího materiálu pohání směrem dopředu k tomuto ·· · · • · · · · · · 4 · · · ·· · ·· ··

-7 materiálovému proudu přivrácený pohyblivý píst a tak vytváří vytlačování podřadného množství katalyzátorové složky a/nebo zesítovačové složky a/nebo barevné složky. Přitom jsou obě složky kontinuálně smíchávány a tato směs je rovnoměrně vynášena prostřednictvím případně vpřed mezi členem našroubované trysky. Případně je možné dále zdokonalit promíchávání obou složek prostřednictvím na mezičlen nasazeného statického mísiče. Pro způsob podle vynálezu lze v zásadě použít každou formu dvousložkových lepidel/těsnicích materiálů nebo povrstvovacích materiálů, u kterých se obě slož ky musejí stníchávat teprve před aplikací. Zvláště výhodné provedení spočívá v tom, že jako hlavní složka se použije jednosložkový, za vlhka vytvrzovaný systém, ke kterému se přidává druhá složka jako tvrdící přísada, katalyzátor nebo barevná složka nebo případně je-jich kombinace. Tento základní systém může být vytvořen například na základe polyuretanových lepidel/těsnicích materiálů obsahujících reakční skupiny isokyanátu, přičemž základní lepidlo/těsnicí materiál však může být vytvořen na bázi polydimetylsiloxanů, alkoxysilanem terminovaných prepolymerů nebo na bázi polymerů s reakcními skupinami epoxidu. Zvláště vhodná polyuretanová lepidla/těsnicí materiály jsou popsána například ve třetím příkladu vVO 95/00572. Vljodná lepidla/těsnicí materiály na bázi alkoxylanem terminovaných polyeterů jsou podrobně popsána v DE-C-4119484, přičemž zde popsané fluortensidy nemusí být nutně součástí podle vynálezu nasazených lepidel/těsnicích materiálů. Vhodné alkoxysilanem terminované polyuretany jsou popsány například v DE-A-36 29 237.

Katalyzátorová složka se řídí podle vloženého základního lepidla/těsnicífeo materiálu, pro polyuretany mohou být nasazeny v polyuretanové chemii známé kovové organické slou• ·· · · · · · ·· •· · · · ··· · * · · • · · · · · ···» • ··· · · · · · · · · · • · · · · · · · · ··· ·· ·« · · · · · «*

- 8 ceniny, jako například sloučeniny železa, případně cínu, například se zde uvádí sloučeniny l,3-dikarbonylu železa nebo dvojmocného, případně čtyřmocného cínu, zejména však Sn-(II)-karboxyláty, případně dialky1-Sn-(IV)dikarboxylátv nebo odpovídající dialkoxylaty, jako například dibutvlcíndilaurát, dibutyIcíndiacetát, dibutylcíndibutylát, dioctylcíndiacetát, dibutyIcínmaleát, cín(II)-oktoát. Dále mohou být použity vysoce účinné terciární aminy nebo amidiny jako katalyzátory, případně v kombinaci s výše uvedenými cínovými sloučeninami. Jako aminy přitom přicházejí v úvahu jak acyklické, tak také zejména cyklické sloučeniny. Jako příklady lze uvést tetrametyIbutandiamin, bis(dimetylaminoety1) eter, 1,4-diaza-bicyklooktan, 1,8-diaza-bicyklo(5.4.0)-undecen, 2-2 -dimorfolinodietyleter nebo dimetylpiperazin nebo také směsi uvedených aminů.

Pokud je základní formulace lepidla/těsnicího materiálu vytvořena na bázi alkoxysilanem terminovaných prepolymerů, mohou být nasazeny výše uvedené sloučeniny cínu, avšak jako aminové katalyzátory jsou výhodné dlouze zřetězené alifatické aminy.

Jako zesítovačová složka jsou vhodné organické diaminy nebo triaminy, jako například etylendiamin, propylendiamin,

1,4-diaminobutan, dietylentriamin nebo piperazin, jakož případně také nízkomolekulární amino-terminované polyetery typu Jeffamins. Jako zesítovače polyolové jsou vhodné v zásadě všechny z polyuretanové chemie známé polyoly, zejména nízkomólekulární polyeterdioly, případně polyetertrioly, polyester polyoly, polyoly na bázi epsilonkaprolaktanu, nazývané také polykaprolaktony. Zvláště výhodné však jsou polyesterpolyoly oleochemického původu. Takové polyesterpolyoly mohou být • 4

- 9 • 4 4 4 4 4 ··

4 4 4 · · · · · «4 • · · ·· · ··· • 444 4 4 · · 4 · ·· * • 4 444 4 4 4 4

444 «4 44 444 «4 «4 například prostřednictvím úplného prstencového otvoru vyrobeny z epoxidických triglyceridů nejméně z částečně olefinicky nenasycené tukové kyseliny obsahující tukové směsi s jedním nebo více alkoholy s 1 až 12 C-atomů a navazuiícího částečného přeesterování derivátu triglyceridů na alkylpolyesterpolyoly s 1 až 12 C-atomů ve zbytku alkylu, viz například DE-A-3626223. Další vhodné polyoly jsou polykarbonátpolyoly a dimerdiolv firmy Henkel a zejména ricínový olej a jeho deriváty. Tyto zesítoyací složky mohou případně obsahovat ještě další, nízkomolekulámí sloučeniny obsahující aktivní vodík, jako například etylenglykol, glycerin, aminóalkoholy nebo vodu.

Jako zesítovačová složka pro alkoxyšilanové terminované prepolymerové systémy a pro lepidla/tčsnicí materiály na bázi polydimetyIsiloxanů mohou být použity v silanové chemii známé nízkomolekulámí silanové zesítovače.

Pro lepidlové/těsnicí materiálové systémy na bázi polymerů s reakčními epoxidovými skupinami mohou být použity výše uvedené diaminy nebo polyaminy.

I když mohou být kapalné zesítovače, případně katalyzátory nasazeny přímo, může být účelné nahradit je inertními rozpouštěcími prostředky a/nebo změkčovadly a případně vyrovnat viskozitu roztoků se zhutnovacími prostředky na vis kozitu základního lepidla/těsnícího materiálu. Jako příklad zde mohou být uvedeny vysoce disperzní křemičité kyseliny, bentony, celulozové deriváty a podobné reologické pomocné prostředky.

Podle dalšího provedení vynálezu lze přimíchávat barev• φ ··

- 10 φ φ · φ φ · φφφ φ φ «φφ φφφ φ φ φ φ φφφφφ φ · φ φφφφ «φφ «φ Φ· φ·· nou složku prostřednictvím mezičlenu, čímž se zjednoduší u uživatele skladování, protože je třeba udržovat v zásobě jen .jediné lepidlo/těsnicí materiál v základní barvě, například bezbarvé nebo bíle pigmentované, a barevné složky lze přizpůsobit jeho požadavkům, u stavby vozidel to může být například lak používaný pro vozidla.

Případně také lze katalyzátor a/nebo zesítovač a barevnou složku kombinovat v jedné jediné pastě.

Jak již bylo dříve uvedeno, je u zvláště výhodných provedení složka katalyzátoru, zesítovače a/nebo barevná složka ve vztahu k základní složce nasazena zpravidla v podřazeném množství, takže se vytváří rnaloobjemový mezičlen. S výhodou se tato složka vzhledem k základní složce přivádí v množství o hodnotě 0,5 až 10 %’omot. Je však bez problému také možné nasadit obě složky ve shodných hmotnostních a pb.jemových podílech, přičemž zařízení by mělo být přizpůsobeno na odpovídající poměr sváděných složek. To lze účelně uskutečnit přizpůsobením objemů nádrží, jejich stupněm naplnění složkami a/nebo přizpůsobením průřezu materiálových výstupních otvorů.

Na podkladě dále uvedeného příkladu má být vynález blíže vysvětlen.

Na nádobu ve tvaru nábo jnice v obchodu obvyklého jednosložkového, vlhkostí vytvrzovaného jednosložkového polyuretanového lepidla/těsnicího materiálu, například Terostat 8590, firmy Henkel Teroson, byl mezičlen podle vynálezu podle obr. 2 našroubován a do tohoto adaptéru bylo vloženo 5 ml vodnatého roztoku zesíleného polyuretanovým zahuštovačem. Prostrednict« ·

- 11 • » φφ

Φφ « Φ · β·· · 4 4 · • * Φ ΦΦ Φ φ φ Φ » φ ΦΦΦ φ Φ Φ ΦΦΦ ΦΦ · φ Φ φφ· φφφφ

ΦΦΦΦΦ ΦΦ ·ΦΦ ·· · · vím v obchodě dostupné nábojnicové pistole byla směs lepidla/těsnícího materiálu a zesítovače nanášena a byla aplikována na aluminiový úhelník. Tento aluminiový úhelník byl před tím pomazán polyuretanovým primerem, například Terostat 8510 firmy Henkel Teroson a byl 15 minut odvětráván. Aluminiové úhelníky byly navzájem spojeny, takže vznikla lepidlová spára o tloustce 5 mm. Po 60 minutách po spojení byla uskutečněna zkouška slepení v pevnosti v tahu. Vytvořila se 2 pevnost v tahu o střední hodnotě zhruba 1,5 N/mm , přičemž tato střední hodnota byla zjištěna z 9 pokusů. Tvrdost Shore-A činila po této době již 38. V koncovém stavu se dosáhlo tvrdosti Shore-A o hodnotě zhruba 50.

Ve srovnávacím pokusu bylo lepid1o/těsnicí materiál nanášeno stejným způsobem na aluminiový úhelník bez použití zesítovače a adaptéru a bylo přezkoušeno na svoji pevnost v tahu. Po 60 minutách se vytvořila pevnost v tahu o hodnoo tě 0,15 N/mm“.

Ve srovnání s mezičlenem zveřejněným ve W0 95/27558 se vytvořily s mezičlenem podle vynálezu dále uvedené výhody.

Jak v průběhu skladování se zesítovačem naplněného mezičlenu tak’ také při vynášení směsi lepidla/těsnicího materiálu a zesítovače za pomoci nábojnicové pistole nevznikly u nádoby ve tvaru mezičlenu podle vynálezu žádné problémy s hustotou a těsnosti, zatímco u mezičlenu podle WO 95/27558 jak při uložení, tak zejména při aplikaci směsi zesítovačů vystupoval tento zejména ze zadní části komory mezičlenu.

Při pracovním přerušení docházelo na výstupním místě zesítovačové kapaliny prostřednictvím přímého styku s lepid12 lem/těsnicím materiálem k vytvrzování, což vedlo při pokračování v aplikaci k podstatným poruchám, přičemž u mezičlenu podle vynálezu nebyly tyto poruchy zpozorovány.

P£ehled_obrázků_na_yýkresech

Některá výhodná provedení zařízení podle vynálezu jsou znázorněna na připojených výkresech. V následném popise těchto příkladů provedení jsou uvedeny již zmíněné ale také další výhody tohoto vynálezu. Na výkresech jsou všechna vyobrazení bokorysy v řezu.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn příklad provedení zařízení podle vynálezu podle nároku 1.

Na obr. 2 je znázorněn příklad provedení podle nároku 2, případně 3 s nádobou podle obr. 1 vestavěnou do mezičlenu.

Na obr. 3 je znázorněn další příklad provedení, který je podobný jako na obr. 2, avšak má jiné vedení materiálového proudu druhé složky.

Na obr. 4 je znázorněn další příklad provedení, který ie obdobný iako na obr. 2, avšak má jiné vedení materiálového proudu a jiné uspořádání statického mísiče.

Na obr. 5 je znázorněn příklad provedení se dvěma vedle sebe upravenými nádobami a zhruba shodným naplnovacím objemem .

Pří lezu

Na obr. 1 je znázorněn příklad provedení zařízení po* 9

- 13 9 99 99

9 · 9 *

9 · · · • 999 9 9 9 • · 9 9 ••9 99 99 ··

9 9

9

9 9

9

9 9 * · dle vynálezu pro vytlačování tekutých směsí, zejména lepidel a těsnicích materiálů. Válcová nádoba přitom slouží pro uložení tekutých složek 2. Válcová nádoba JL je přitom uzavřena prostřednictvím dvou axiálně pohyblivých pístů _3 a 4. Tyto písty 3 a 4 jsou provedeny tak, že jednak navazují těsně na stěnu válce a tak zabraňují výstupu nízkoviskozních tekutých složek 2 a jednak jsou snadno pohyblivé v axiálním směru, takže je potřebný jen nepatrný tlak pro posunutí pístů 3 a 4. Případně je možné upravit mezi písty 3 a 4 a stěnou válce těsnicí ústrojí které může být provedeno ve tvaru 0-kroužku nebo může být také jako na pístech 2 a 4 vytvořená odlitá těsnící chlopeň.

Pro odebrání tekuté složky 2 se vykonává na píst 3 tlak ve směru šipky A. Tím se pohybuje píst 3 nejprve do polohy 3 a přemistuje prostřednictvím tekuté složky 2 vytvářející tlak na píst 4 tento píst 4 do polohy 4 . Prostřednictvím aretace, případně držáku 6 je píst 4 držen v poloze 4 a nemůže se dále pohybovat. V této poloze 4 je materiálový výstupní otvor 5 uvolněn, takže při dalším tlaku na píst 3 může tekutá složka 2 skrz tento materiálový výstupní, otvor 5_ vystupovat. Toto vytlačování tekuté složky 2 z válcové nádoby 1 se uskutečňuje působením dalšího tlaku ve směru šipky A, přičemž se píst 3 pohybuje dále ve směru materiálového výstupního otvoru 5. Případně je možné upravit na materiálovém výstupním otvoru 5 trysku, materiálový proud vychylující průtokový kanál, například ve tvaru obvyklé špičky nábojnice. Tato speciální provedení nejsou na obr. 1 znázorněna .

Na obr. 2 je znázorněno zařízení pro prostorově oddělené a synchronní vytlačování dvou tekutých složek, to je

- 14 fe ·· • fefe fe fefefe • fefefe • « • fefe fefe • fe · • · ·· fefefe • fefe fefefe ·· fefefe fefe fe · * • fefe • fefe • fefe « · tekuté složky 2 a druhé tekuté složky 13, přičemž válcová nádoba j_ podle obr. 1 je upravena uvnitř další válcové nádoby 8 ve tvaru mezičlenu. Tato nádoba 8 je prostřednictvím svého materiálového vstupního otvoru 14 spojena s materiálovým výstupním otvorem 15 zásobní nádoby 12. Na obr. 2 je jen velmi schematicky znázorněna spodní část zásobní nádoby JJ2. Zde se obvykle jedná jen θ v obchodu dostupnou nádobu ve tvaru nábojnice pro lepidla a/nebo těsnicí materiály. Zpravidla mají takové nábojnice na materiálovém výstupním otvoru 15 vnější závit, což umožňuje při odpovídajícím vytvarování vnitřního závitu na materiálovém vstupním otvoru 14 nádoby 8 ve tvaru mezičlenu její jednoduché pevné spojení prostřednictvím našroubování na zásobní nádobu 12 ve tvaru nábojnice. Jsou samozřpjmě možné také jiné spojovací mechanismy nádoby 8 a zásobní nádoby 12, například ve tvaru bajonetových uzávěrů, plochých přírub s pretahovacími maticemi, zasouvacích spojení s mechanickým aretováním a podobně.

Nádoba _1 je v komoře nádoby 8 ve tvaru mezičlenu uspořádána tak, že prostřednictvím soustředného mezilehlého prostoru 9 může být zatlačována druhá tekutá složka 1.3 ze zásobní nádoby 12 do nádoby 8 a může být přepravována přes mezilehlý prostor ve směru výstupního otvoru 10 nádoby 8 ve tvaru mezičlenu. Přitom vykonává při odběru vytlačovací tlak druhé tekuté složky 13 tlak na píst 3, takže se písty 3 a 4 již popsaným způsobem přemístí do poloh 3a 4_\ Zvláště výhodně je na vnitřní nádobu 8 ve tvaru mezičlenu nasazena rozdělovači hlavice, která při našroubování nádoby 8 na zásobní nádobu 12 způsobí již posuv obou pístů 3 a 4 do koncové polohy 3 , případně 4 . Dále může být rozdělovač vytvořen tak, že se vytvoří vhodný tlakový rozdíl mezi materiály v nádobě 8 a v mezilehlém prostoru 9. Tato rozdělovači hla44

4 ·

4

4 • 4 ♦ 44 • 44

4 · · 4 • 444 • 4 • 44 44 vice není na obr. 2 znázorněna. Prostřednictvím uvolnění materiálového výstupního otvoru 5 se dostane složka 2 na materiálovém výstupním otvoru 5 do kontaktu s druhou tekutou složkou 13, která je v mezilehlém prostoru 9, a jsou společně vyneseny prostřednictvím výstupního otvoru 10 a případně na něm upraveného statického mísiče 11. Přitom může jen částečně znázorněný statický mísič 11 zabezpečit úplné promíchání obou tekutých složek 2, 13, pokud je to žádoucí.

Na obr. 3 je znázorněn další příklad provedení zařízení podle vynálezu. Toto provedení se liší od příkladu provedení podle obr. 2 tím, že materiálový výstupní otvor 5 vyústuje do trubkového kanálu 16, který zabezpečuje, že složka 2 se dostává do styku s druhou tekutou složkou 13 teprve na materiálovém výstupním otvoru 10. To může být výhodné zejména u vysoce reakčních systémů, zejména když tyto dvousložkové materiály musejí být aplikovány s častými přerušeními práce, protože tím se prakticky vyloučí materiálové vytvrzení v bodu svádění složek 2, 8. Případné vytvrzení materiálu, které bylo započato ve statickém mísiči 11, může být snadno překonáno tím, že se statický mísič 11 odstraní a vyčistí, případně nahradí jiným statickým mísičem.

Na obr. 4 je znázorněno další provedení nádoby 18, která obsahuje již popsanou nádobu 2 ® axiálně pohyblivými písty 3, 4 a která může být také spojena přes materiálové vstup ní otvory 14 s další nádobou typu popsaného na obr. 2, případně obr. 3, což zde není znázorněno. Soustředný mezilehlý prostor 19 odpovídá soustřednému mezilehlému prostoru 9 podle obr. 2, případně obr. 3 a slouží pro přepravu tekutých složek. Podstatný rozdíl vzhledem k příkladu provedení podle obr. 2, případně obr. 3,spočívá v bočním uspořádání sta• 9 ·· 99 ♦ ·

- 16 • 9

9 9 9 9

9 9 9 9

999 9 ♦ 9

9 9 9

999 99 99 • ·

9 9 9

9« 99 tického mísiče 21, který je v místě 23 ve svém průtokovém směru vychýlen nazpět. Společné proudy složky 2 a druhé tekuté složky 13 vstupují v místě vstupní oblasti 22 do statického mísíce 21 a jsou zde homogenně promíchávány. Na výstupní konec 20 statického mísiče 21 může například navazovat aplikační tryska pro tvarování složek 2, 13. Funkční princip svádění obou složek 2, 13 je u zařízení podle obr. 4 proveden zcela analogickým způsobem k zařízení podle obr. 2. Případně může být u provedení podle obr. 4 tekutá složka 2 vychýlena trubkovým kanálem tak, že ke kontaktu obou tekutých složek 2, 13 dojde teprve ve vstupní oblasti 22, což není na obr. 4 znázorněno.

Na obr. 5 je znázorněn další příklad provedení zařízení podle vynálezu. Zde jsou vedle sebe uspořádány dvě nádoby 31 a 41, které mají vždy dva axiálně pohyblivé písty 33, a 34, 44 , které se zcela analogicky vzhledem ke dříve uvedenému principu po vykonání vytlačovacího tlaku na písty 33, případně 43, přemístí do poloh .33, 43 , připadne 34 a 44 . Přitom se současně uvolní oba materiálové výstupní otvory 35 a 45. Prostřednictvím dělicí stěny 30 dojde k tomu, že jsou vytvořeny dva kanály 36 a 46, takže obě složky 2 a 13 přijdou do vzájemného styku teprve na společném materiálovém výstupním otvoru v otvorové oblasti £0. Zde mohou být oba materiály bud společně vytlačovány jako vedle sebe upravené pásy nebo mohou být případně vedeny skrz mísící ústrojí 51 ve tvaru statického mísiče, který zabezpečuje promíchávání obou složek 2 a 13.

Možná jsou také provedení zařízení tak,jak je to znázorněno na obr. 5, u kterého jsou objemy pro tekuté složky 2 a 13 rozdílné. To lze uskutečnit buď prostřednictvím růz99

- 17 »999 99 » 9 9 9 9

999 99 9

9 9 9

999 99 99

9 9

9 9

9 9 9

9 9

99 ných průřezů komor, ve kterých jsou uloženy tekuté složky 2, 13, přičemž v takovém případě by byly dopravní dráhy obou pístů 33 a 43 stejně dlouhé. Při shodném průřezu obou komor nádob 31 a 41 a rozdílných objemech mohou pak být uskuteóněv ny nutné rozdílné dopravní dráhy pro písty 33 a 43 bud prostřednictvím různého dimenzování materiálových výstupních otvorů 35 a 45, případně kanálů 36 a 46. Je však také možné uspořádat poháněči mechanismus pro písty 33 a 43 tak, že se zajistí příslušně přizpůsobené různé posouvací dráhy.

Claims (4)

1. Zařízení pro vytlačování tekutých směsí, zejména lepidel a těsnicích materiálů, vyznačující se tím, že má válcovou nádobu (1) pro uloženi tekuté složky (2), která je uzavíratelná prostřednictvím dvou axiálně pohyblivých pístů (3, 4), která má na spodním konci válcové stěny materiálový výstupní otvor (δ), a která uvolňuje tok složky (2) teprve po přemístění pístu (4) prostřednictvím vyt 1ačovacího tlaku přes materiálový výstupní otvor (5) do jeho koncové polohy (4 ) .

2. Zařízení pro prostorově oddělené a synchronní vytlačování dvou nebo více tekutých složek, zejména lepidel a těsnicích materiálů, vyznačující se tím, že má nejméně jednu válcovou nádobu (l) podle nároku 1.

3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že nádoba (1) je upravena uvnitř nádoby (8), přičemž druhá tekutá složka (13) je tlačena ze zásobní nádoby (12) do nádoby (8), je dopravována skrz soustředný mezilehlý prostor (9) k výstupnímu otvoru (10) a současně způsobuje axiální posunutí pístů (3, 4), čímž vystupuje tekutá složka (2) skrz materiálový výstupní otvor (δ) a přichází do styku s druhou složkou (13) v mezilehlém prostoru (9), přičemž se uskuteční značné promíchávání složek (2, 13) v, případně na výstupní otvor (10) nasazeném statickém mísiči (11).

4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že nádoba (1) je upravena v nádobě (18), která tvoří s bočně upraveným statickým mísičem (21) konstrukční jednotku.

99 99

9 9 9 9

9 9 9 ♦

9 9 « 9

9 9 9 9

99 9*

- 19 • 99 ··

99 9 9 9 9 • · 9 9 · • 999 · · · • · · ·

999 99 99 . Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že nejméně dvě válcové nádoby (31, 41), které obsahují tekuté složky (2, 13), jsou uspořádány vedle sebe a mají ve spodní oblasti navzájem protilehle uspořádané materiálové výstupní otvory (35, 45), které vyúsťují do kanálů (36, 46), které jsou odděleny stěnou (30), takže složky (2, 13) přijdou společně do styku ve společné otvorové oblasti (50), případně v nasazeném mísícím ústrojí (51).