CZ20001368A3

CZ20001368A3 - Aryloxyalkyldialkylaminy

Info

Publication number: CZ20001368A3
Application number: CZ20001368A
Authority: CZ
Inventors: Panolil Raveendranath; Joseph Zeldis; Galina Vid; John Richard Potoski; Jianxin Ren
Original assignee: American Home Products Corporation
Priority date: 1998-10-14
Filing date: 1998-10-14
Publication date: 2001-01-17

Abstract

Aryloxyalkyldialkylaminy obecného vzorce I, v němž jednotlivé symboly mají specifický význam, jsou látky, které jsou účinnými inhibitory metalloproteináz matrice aje proto možno je použít ve formě farmaceutických prostředků, které rovněž tvoří součást řešení, k léčení chorob, vyvolaných působením těchto enzymů. Popsány jsou rovněž způsoby výroby těchto látek.

Description

Oblast techniky i

Vynález se týká skupiny nových derivátů dialkylaminů, které je 4». možno využít pro výrobu farmaceutických prostředků.

Dosavadní stav techniky i

Metaloproteinázy matrice MMP je skupina enzymů, o nichž se předpokládá, že se účastní pathologické destrukce pojivových tkání a bazálních membrán, jak bylo popsáno v publikacích Woessner, J. F., Jr. FASEB J. 1991, 5, 2145, Birkedal-Hansen, H., Moore, W. G. I., Bodden, Μ. K., Windsor, L. J., Birkedal-Hansen, B., DeCarlo, A., Engler, J. A. Crit. Rev.Oral Biol. Med. 1993, 4, 197, Cawston, T. E. Pharmacol. Ther. 1996, 70, 163, Powell, C. C., Matrisian, L. M. Cur. Top. Microbiol. and Immunol. 1996, 213, 1. Tyto endopeptidázy s obsahem zinku tvoří několik podskupin enzymů jako kolagenázy, stromelysiny a gelatinázy. Z těchto skupin jsou gelatinázy spojeny s růstem a šířením nádorů, kdežto kolagenázy jsou spojeny spíše se vznikem osteoarthritidy, jak bylo popsáno v Howell, D. S., Pelletier. J.-P. In Arthritis and Allied Conditions, Mccarthy, D. J., Koopman, W. J., Eds., Lea and Febiger, Philadelphia, 1993, 12. vydání, svazek 2, strany 1723, Dean. D. D. Šerm. Arthritis Rheum. 1991, 20, 2, Crawford, H. C., Matrisian, L. M. Invasion Metast. 1994-95, 14, 234, Ray, J. M., Stetler-Stevenson, W. G. Exp. Opin. Invest. Drugs, 1996,

5, 323.

Použití hormonálního léčení pro prevenci ztráty kostní tkáně u žen po menopauze je dobře známo. Obvykle se dodávají estrogeny, a to prostředky, obsahující estron, estriol, ethinylestradiol nebo konjugované estrogeny, izolované z přírodních zdrojů, jako prostředek • ·

Premarin^R (Wyeth-Ayerst). U některých nemocných nemohou být tyto hormony používány vzhledem k vedlejším účinkům na děložní tkáň. Např. při proliferaci vzniká zvýšené riziko endometriosy a/nebo zhoubných nádorů endometrie. Vliv estrogenů na mléčnou žlázu je méně vyjasněn, je však pravděpodobný. Bylo by tedy zapotřebí mít k dispozici estrogeny, které by měly potřebný účinek na kostní tkáň a současně by neměly vyjádřené proliferativní účinky na dělohu ani na mléčnou žlázu. Bylo prokázáno, že některé nesteroidní antiestrogeny mají příznivý vliv na kostní tkáň u krys po vynětí vaječníků a také při klinických pokusech u člověka. Např. tamoxifen (dodávaný jako Novadex^R ve formě citrátu, Zeneca Pharmaceuticals Wilmington, Delaware) se užívá k léčení zhoubných nádorů mléčné žlázy a bylo prokázáno, že má příznivý vliv na kostní tkáň u člověka. Je však také parciálním agonistou pro děložní tkáň. Raloxifen, antiestrogen na bázi benzthiofenu stimuluje růst dělohy u krys po vynětí vaječníků v menší míře než tamoxifen, rovněž si však uchovává příznivý vliv na kostní tkáň. Další informace je možno získat v souhrnné publikaci TissueSelective Actions Of Estrogen Analogs, Bone svazek 17, č. 4, říjen 1995, 181S-190S.

i.

Vynález si klade za úkol zabývat se novými meziprodukty, které je možno využít k výrobě látek s antiestrogenním účinkem, které vyvolávají inhibici MMP. Použití 4-karbomoylmethoxybenzylchloridu a příbuzných látek vzorce

Cl

Cl je známo z NL 6402393, 1964 a z Chem. Abstr. 1965, 62, 7698.

• · • ·

Použití 4-(2-dialkyiaminoethoxy)benzoylchloridu a příbuzných látek se strukturou

bylo popsáno v publikacích Sharpe, C. J. a další, J. Med. Chem. 1972, 15, 523 a Jones, C. D. a další J. Med. Chem. 1984, 27, 1057.

Podobně použití 4-(2-chinolinylmethoxy)benzylchloridu vzorce

Cl bylo popsáno v Huang, F-C. a další, J. Med. Chem. 1990, 33, 1194.

Podstata vynálezu

Vynález se týká nových sloučenin, které je možno použít pro výrobu farmaceuticky účinných látek. Jde zejména o meziprodukty pro výrobu látek s farmaceutickým účinkem a nízkou molekulovou hmotností, zejména o nepeptidové inhibitory metaloproteináz matrice, jako gelatináz, stromelisinů a kolegenáz a inhibitory enzymu pro přeměnu TNF (TÁCE, enzym pro přeměnu faktoru nekrózy nádorů), • ·

·· ·· tyto sloučeniny je pak možno využít k léčení chorob, při jejichž vzniku se uvedené enzymy účastní. Jde zejména o kloubní záněty, metastázy nádorů, vředy různých tkání, abnormální hojení ran, onemocnění okostice, kostní choroby, proteinurii, výduť aorty, degenerativní ztráty chrupavky po poranění kloubů, demyelinizační choroby nervového systému a infekci HIV. Mimo to je možno sloučeniny podle vynálezu použít pro výrobu látek, které mají účinky, podobné účinkům estrogenů, pokud jde o snížení koncentrace cholesterolu a o prevenci ztráty kostní tkáně. Jde zejména o osteoporózu, hypertrofii prostaty, neplodnost, zhoubné nádory mléčné žlázy, hyperplazii endometria, zhoubné nádory endometria, srdeční a cévní choroby, antikoncepci, Alzheimerovu chorobu a melanom.

Podstatu vynálezu tedy tvoří aryloxyalkyldialkylaminy obecného vzorce I

kde

R¹ a R² nezávisle znamenají atom vodíku, (C1-C12)alkyl, s výhodou (C1-C6)alkyl nebo perfluorovaný (C1-C6)alkyl, s výhodou -GF3,

X znamená odštěpitelnou skupinu, jako atom halogenu, -O-SO2-SH3, - O-SO2-CF3 nebo skupinu se strukturou O

O • ·

Z znamená -N0₂, atom halogenu, -CH3 nebo -CF3,

A znamená -0-, -S-, -SO- nebo -S0₂-, m znamená celé číslo O až 3, s výhodou 1,

R³, R⁴, R⁵ a R⁶ se nezávisle volí ze skupiny vodík, atom halogenu, -N0₂, alkyl, s výhodou (C1-C12)alkyl a zvláště (C1-C6)aikyl, alkoxyskupina, s výhodou (C1-C12)alkoxyskupina a zvláště (C1-C6)alkoxyskupina, perfluorovaný (C1-C6)alkyl, s výhodou -CF₃,

OH nebo alkylestery o 1 až 4 atomech uhlíku nebo alkylethery o 1 až 4 atomech uhlíku, -CN, -0-R¹, -Ο-Ar, -S-R¹, -S-Ar, -SO-R¹, -SO-Ar, -SO2-R¹, -SO2-Ar, -CO-R¹, -CO-Ar, -CO2-R¹ nebo -CO2-Ar,

Y znamená

a) skupinu

N \

H^a kde R⁷ a R⁸ se nezávisle volí ze skupiny vodík, (C1-C6)alkyl nebo fenyl,

b) pětičlenný nasycený, nenasycený nebo částečně nenasycený heterocyklický zbytek, obsahující až 2 heteroatomy ze skupiny -0-, -NH-, -N(C1-C4)alkyl-, -N=, a -S(0)_n-, kde n znamená celé číslo O až 2, popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupína, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO₂H, -CN, -CONHR¹, -NH2, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO2R¹, -NHCOR¹,-N02,

c) šestičlenný nasycený, nenasycený nebo částečně nenasycený heterocyklický zbytek, obsahující až 2 heteroatomy ze

4 • 4 4 · • ·4 · * 4 4 · · skupiny -Ο-, -NH-, -N(C1-C4)alkyl-, -Ν=, a -S(O)_n-, kde n znamená celé číslo 0 až 2, popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO2H, -CN, -CONHR¹, -NH2, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO2R¹, -NHCOR¹, -NO2,

d) sedmičlenný nasycený, nenasycený nebo částečně nenasycený heterocyklický zbytek, obsahující až dva heteroatomy ze skupiny -Ο-, -NH-, -N(C1-C4)alkyl-, -N=, a -S(0)_n-, kde n znamená celé číslo O až 2, popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1-C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO₂H, -CN, -CONHR¹, -NH₂, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO2R¹, -NHCOR¹,-NO2,

e) bicyklický heterocyklický zbytek, obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, přemostěný nebo kondenzovaný a obsahující až 2 heteroatomy ze skupiny -Ο-, -NH-, -N(C1-C4)alkyl-, -N=, a -S(0)_n-, kde n znamená celé číslo O až 2, popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1 -C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO2H, -CN, -CONHR¹, -NH2, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO2R¹, -NHCOR¹, -NO2, a farmaceuticky přijatelné soli těchto látek.

«

Je zřejmé, že jednotlivé významy symbolů se volí vždy nezávisle a na významech ostatních symbolů. Při dvojím výskytu jednoho ze symbolů ve vzorci platí totéž.

< Pod pojmem „Ar“ se rozumí monocyklický nebo polycyklický aryl nebo heteroaryl, popř. substituovaný jedním nebo větším počtem substituentů ze skupiny atom halogenu (C1-C6)alkyl nebo -CF₃. Jako příklady výhodných arylových skupin je možno uvést anthracenyl a fenanthrenyl a zvláště fenyl, kumenyl, mesityl, tolyl, xylyl a naftalenyl. Jako příklady výhodných heteroarylových skupin je možno uvést indolizinyl, indazolyl, purinyl, chinolizinyl, isochinolinyl, chinolinyl, fthalozinyl, nafthyridinyl, chinoxalinyl, chinazolinyl, cinnolinyl, a pteridinyl apod., zvláště výhodné jsou pyridyl, pyrazinyl, pyrimidinyl, pyridizinyl a indolyl.

Vynález zahrnuje také přijatelné soli, vytvořené adiční reakcí s anorganickými nebo organickými kyselinami. Z anorganických kyselin může jít o kyselinu chlorovodíkovou, bromovodíkovou, jodovodíkovou, sírovou, fosforečnou, dusičnou a také o organické kyseliny, jako jsou kyselina octová, propionová, citrónová, maleinová, jablečná, vinná, ftalová, jantarová, methansulfonová, toluensulfonová, naftalensulfonová, kafrosulfonová nebo benzensulfonová. Je známo, * že sloučeniny, které obsahují bazický atom dusíku mohou vytvářet komplexy s různými kyselinami, protickými i neprotickými a obvykle je výhodné je podávat ve formě adičních solí s kyselinami. Vynález mimo to zahrnuje také kvartem! amoniové soli uvedených látek, které je možno připravit reakcí nukleofilních aminů v postranním řetězci s ·· ·· • · · · • · · • · · • · · ·· ···· vhodným reaktivním alkylačním činidlem, např. alkylhalogenidem nebo benzylhalogenidem.

Z výhodných sloučenin podle vynálezu je možno uvést ty sloučeniny obecného vzorce I

kde

R¹ a R² nezávisle znamenají vodík, (C1-C12)alkyl, s výhodou (C1C6)alkyl nebo perfluorovaný (C1-C6)alkyl, s výhodou -CF₃,

X znamená odštěpitelnou skupinu, jako atom halogenu, -O-SO2-CH3, -O-SO2-CF3 nebo skupinu vzorce

Z znamená -NO₂, atom halogenu, -CH₃ nebo -CF₃, A znamená -0-, -S-, -SO- nebo -S0₂-, m znamená celé číslo O až 3, s výhodou 1 Y znamená

4» • · 4» ► 4 · « > 4 4 •4 4444

a) skupinu:

N \

R^a kde R⁷ a R⁸ nezávisle znamenají vodík, (C1-C6)alkyl nebo fenyl,

b) skupinu zvolenou z thiofenu, furanu, pyrrolu, imidazolu, pyrazolu, thiazolu, isothiazolu, isoxazolu nebo oxathiolanu, přičemž tato skupina je popř. substituována 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO₂H, -CN, -CONHR¹, -NH2, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO2R¹, -NHCOR¹, -NO2,

c) skupinu, která se volí z pyridinu, pyrazinu, pyrimidinu, pyridazinu, piperidinu, morfolinu a pyranu, tyto skupiny jsou popřípadě substituovány 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkyithioskupina, (C1 -C4)alkylsuifinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO₂H, -CN, -CONHR¹, -NH2, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO2R¹, -NHCOR¹,-NO2,

d) skupinu, která se volí z azepinu, diazepinu, oxazepinu, thiazepinu, oxapinu a thiepinu, přičemž tato skupina je popřípadě substituována 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny • A • A ·· AAAA vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1 -C4)acyloxyskupina, (C1 -C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO₂H, -CN, -CONHR¹, -NH2, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO2R¹, -NHCOR¹, -NO2,

e) bicyklický heterocyklický zbytek ze skupiny benzofuran, isobenzofuran, benzothiofen, indol, isoindol, indolisin, indazol, purin, chinolizin, isochinolin, chinolin, ftalazin, naftyridin, chinoxalin, chinazolin a cinnolin, přičemž tyto skupiny jsou popřípadě substituovány 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1 -C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO₂H, -CN, -CONHR¹, -NH2, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO2R¹, -NHCOR¹, -NO2, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin.

Dalšími výhodnými deriváty podle vynálezu jsou aminy obecného vzorce I

(D • » » 4 • · · • « 9 • · 4 ·· ·»44 ·· 44 · · kde

R¹ a R² nezávisle znamenají vodík, (C1-C12)alkyl, s výhodou (C1C6)aikyí nebo perfluorovaný (C1-C6)aikyl, s výhodou -CF3,

X znamená odštěpiteinou skupinu, jako atom halogenu, -O-SO2-CH3, -O-SO2-CF3 nebo skupinu vzorce

a) skupinu:

kde R⁷ a R⁸ nezávisle znamenají vodík, (C1-C6)alkyl nebo fenyl,

b) skupinu, která se volí z thiofenu, furanu, pyrroiu, imidazolu, pyrazolu, thiazoiu, pyridinu, pyrazinu, pyrimidinu, pyridazinu, piperidinu, indolu nebo benzofuranu, přičemž tyto skupiny jsou popř. substituovány 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyi, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1-C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)a!kyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO2H, -CN, -CONHR¹, -NH2, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO₂R , -NHCOR¹, -NO2, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin.

Velmi výhodnými sloučeninami podle vynálezu jsou deriváty obecného vzorce II ^Rx

R^a

R I

N—(C) R² m

kde

R¹ a R² nezávisle znamenají vodík, (C1-C6)alkyl, nebo perfluorovaný (C1-C6)alkyl, s výhodou -CF₃,

R³, R⁴, R⁵ a R⁶ se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina nebo její (C1-C4)alkylestery nebo (C1-C4)alkylethery, atom halogenu, -CN, (C1-C6)alkyl nebo trifluormethyl, m znamená celé číslo 0 až 3, s výhodou 1,

R⁷ a R⁸ se nezávisle volí z atomu vodíku nebo (C1-C6)alkylové skupiny nebo společně tvoří skupinu -(CH2)_P-, kde p znamená celé číslo 2 až 6 za vzniku kruhu, který je popřípadě substituován až 3 substituenty ze skupiny vodík, hydroxylová skupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogen • ·

methoxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxyskupina, (C1 -C4)alkyl, -CO₂H, -CN, -CONH(C1-C4)alkyl, -NH₂, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1C4)dialkylaminoskupina, -NHSO₂(C1-C4)alkyl, -NHCO(C1-C4)alkyl a -NO3 a

X má svrchu uvedený význam, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto látek.

Další velmi výhodnou skupinu sloučenin podle vynálezu tvoří deriváty obecného vzorce III

(IH) kde

R¹ a R² nezávisle znamenají vodík, (C1-C6)alkyl, nebo perfluorovaný (C1-C6)alkyl, s výhodou -CF3,

R³, R⁴, R⁵ a R⁶ se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina nebo její (C1-C4)alkylestery nebo (C1-C4)alkyiethery, atom halogenu, -CN, (C1-C6)alkyl nebo trifluormethyl, m znamená celé číslo 0 až 3, s výhodou 1,

A se volí ze skupiny -S-, -SO- nebo -SO₂-,

R⁷ a R⁸ se nezávisle volí z atomu vodíku nebo (C1-C6)alkylové skupiny nebo společně tvoří skupinu -(CH₂)_P-, kde p znamená celé číslo 2 až 6 za vzniku kruhu, který je popřípadě substituován až 3 substituenty ze skupiny vodík, hydroxylová skupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogen methoxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1-C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxyskupina, (C1-C4)alkyl, -CO₂H, -CN, -CONH(C1-C4)alkyl, -NH₂, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1C4)dialkylaminoskupina, -NHSO₂(C1-C4)alkyl, -NHCO(C1-C4)alkyl a -NO3 a

Velmi výhodnými sloučeninami podle vynálezu jsou také deriváty obecných vzorců II nebo III, v nichž R³ až R⁶ mají svrchu uvedený význam, X se volí z atomu chloru, -CF₃ nebo -CH3 a Y znamená skupinu

-v⁷

R⁸ kde

R⁷ a R⁸ společně tvoří -(CH₂)_r-, kde r znamená celé číslo 4 až 6 za vzniku kruhu, který je popřípadě substituován až 3 substituenty ze skupiny vodík, hydroxylová skupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogen methoxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxyskupina, (C1-C4)alkyl, -CO₂H, -CN, -CONH(C1-C4)alkyl, -NH₃, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1C4)dialkylaminoskupina, -NHSO₂(C1-C4)alkyl, -NHCO(C1-C4)alkyl a -NO₂, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto látek.

V další výhodné skupině sloučenin spolu R⁷ a R⁸ tvoří skupinu • · • · · ·

-(CH2)p- nebo -(CH2)_r- a takto vytvořený kruh je popřípadě substituován 1 až 3 substituenty ze skupiny (C1-C3)alkyl, trifluormethyl, atom halogenu, vodík, fenyl, nitroskupina a -CN.

Součástí podstaty vynálezu je také způsob výroby derivátů obecného vzorce I.

Sloučeniny podle vynálezu je možno připravit některým z následujících postupů:

a) alkohol obecného vzorce A

R

I

Y-(Q_m

R^J

CR^!R²OH

R²

R' /2

R⁶ (A) kde m, A, Y a R¹‘⁶ mají svrchu uvedený význam převede na odpovídající sloučeninu obecného vzorce I, v níž X znamená odštěpitelnou skupinu např. působením halogenačního, sulfonylačního nebo acylačního činidla, obsahujícího odštěpitelnou skupinu X, nebo se

b) oxiduje sloučenina obecného vzorce I, v němž A znamená atom síry za vzniku odpovídající sloučeniny obecného vzorce I, v němž A znamená skupinu -SO- nebo -SO2-, nebo se

c) převede sloučenina obecného vzorce I na svou farmaceuticky - přijatelnou sůl.

•16* · • bJ ···· « • ·* • · ♦ ♦ · · • · · • · ·

Sloučeniny obecného vzorce A je možno připravit tak, že se nechá reagovat fenol obecného vzorce B

· * kde P znamená ochrannou skupinu na hydroxyskupině a R ' mají svrchu uvedený význam, např. R¹ a R² znamenají atom vodíku nebo (C1-C12)alkyl, se sloučeninou obecného vzorce

R

Y-(Q_m

R

I

C —halo kde Y, R¹, R²am mají svrchu uvedený význam a halo znamená atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu, načež se odstraní ochranná skupina.

Sloučeniny podle vynálezu, v nichž A znamená atom kyslíku, je možno připravit tak, že se

a) alkyluje příslušný hydroxybenzaldehyd obecného vzorce

kde R³ až R⁶ mají svrchu uvedený význam, alkylhalogenidem obecného vzorce _Ri R

I I

Y— ( C )_m C halo

R² R² kde Y, R¹, R² a m mají svrchu uvedený význam a halo má svrchu uvedený význam, za vzniku aldehydu obecného vzorce

·’

4r ····

b) aldehyd ze stupně (a) se redukuje za vzniku příslušného alkoholu obecného vzorce

c) alkohol ze stupně (b) se redukuje na hydrochlorid, například působením HCI/THF a

d) alkohol se převede na výhodnou odštěpitelnou skupinu, například působením methansulfonylchloridu, toluensulfonylchloridu nebo anhydridu kyseliny octové v přítomnosti baze, jako piridinu nebo triethylaminu.

Obdobně je možno sloučeniny podle vynálezu, v nichž A znamená atom síry získat tak, že se

a) alkyluje sloučenina obecného vzorce

alkylačním činidlem obecného vzorce • · · • · · ·

R¹ R¹

I I

Y (C )m C halo

R² R² kde jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam, za vzniku aldehydu, obecného vzorce

b) aldehyd ze stupně (a) se redukuje například hydroborátem sodným na alkohol obecného vzorce

R³

R¹

I (CV

R²

CH-,ΟΗ • · · · · ····

20..............

c) na alkohol se stupně (b) se působí plynným chlorovodíkem k získání jeho hydrochloridu a

d) hydrochlorid alkoholu ze stupně (c) se převede na výhodnou odštěpitelnou skupinu, např. působením methansulfonylchloridu, toluensulfonylchloridu nebo anhydridu kyseliny trifluoroctové v přítomnosti baze, jako pyridinu nebo triethylaminu nebo kontinuálním působením chlorovodíku za vzniku odpovídajícího benzylchloridu,

e) popřípadě se ukončí řízená oxidace síry na sulfoxid nebo sulfon, např. působením kyseliny m-chlorperbenzoové.

Výchozí aldehyd thiofenoxidu ze stupně (a) je možno vytvořit z odpovídajícího thiofenolaldehydu, např. působením hydridu sodíku, což může být považováno za jeden ze stupňů uvedeného postupu.

V následujících reakčních schématech I až IV je schematicky znázorněna příprava sloučenin podle vynálezu při použití různých významů symbolu Y. Reakční činidla a rozpouštědla jsou v jednotlivých stupních uvedena pouze k ilustračním účelům a je možno je nahradit jinými známými reakčními činidly nebo rozpouštědly.

*2*1* ·· ·· • · 9 9

9 9 · • * · · • 9 9 9 ··

t/

Schéma I

HCI

HClg/MeOH nebo

SOplj/THF

HO—^CH2°H r₃ a, R 7 R 8 = (CH2)5 ; b. R 7 R8 = (CH2)6 ; c, R 7 = R 8 = CH3 and R3 = H.

00 • 000

Schéma. Η

HCl krok 1 K₂CO3yOMF

95%

HOch₂oh

HCl

CH₂OH krok 3

HClg/Et₂O

96% krok 4 soci₂/thf ch₂ci

HClg/MeOH nebo ' soci₂/thf

HCl

Schéma Ila · · · · • 0 9 · · ·

9 9 9 9

0 9 0 0 0

0 · · ·

000 00 9 9

CHO krok 2 NaBHVMeOH ch₂oh

• 9

2S ·

Ve schématu Ha je popsána alternativní syntéza benzylalkoholů podle vynálezu na příkladu 4-(2-piperidinylethoxy)benzylalkoholu. Při tomto postupu se na 4-hydroxybenzylalkohol působí příslušným arylaminoalkyichloridem za vzniku odpovídajícího alkoxybenzyialkoholu. Ve specifickém příkladu schématu lla je možno na 4-hydroxybenzylalkohol působit

1-(2-chlorethyl)piperidinhydrochloridem v přítomnosti K2CC>3/Me2CO, čímž se získá 4-(2-piperidinylethoxy)benzylalkohol.

Ve schématu lla je také specificky znázorněno jiné výhodné provedení podle vynálezu. Vynález popisuje také způsob výroby alkoholů obecného vzorce •OH kde Y má význam, uvedený svrchu ve vzorci I včetně příslušných substituentů.

Ve výhodném provedení tohoto postupu Y znamená

a) skupinu obecného vzorce

ΦΦ • φ φ φ φ • · φ · φφφφ «· φφ φ φ φ φ φ φ • φ φφ φφ kde R⁷ a R⁸ nezávisle znamenají vodík, (C1-C6)alkyl nebo fenyl nebo

b) 5-, 6- nebo 7-členný nenasycený nebo částečně nenasycený heterocyklický kruh, obsahující 1 nebo 2 atomy dusíku, přičemž tento heterocyklický kruh je vázán na ethoxylový můstek na atomu dusíku kruhu a je popřípadě substituován 1 až 3 substituenty ze skupiny atom halogenu, (C1-C6)alkyl, (C1-C6)alkoxyskupina, (C1-C6)thioalkyl, -CF₃nebo -NO2.

Z výhodných významů Y při provádění tohoto postupu je možno uvést azepin, pyrrol, imidazolin, imidazolidin, hexamethylenimin, pyrrolidin, pyrazolidin, pyrazolin, piperidin a piperazin.

Způsob spočívá v tom, že se v alkalickém prostředí nechá reagovat 4-hydroxybenzylalkohol se solí, např. acetátem, hydrochloridem, hydrobromidem nebo hydrojodidem sloučeniny obecného vzorce kde Y má svrchu uvedený význam.

Reakce se provádí v organickém rozpouštědle nebo v systému rozpouštědel, např. v acetonu, dimethylformamidu nebo tetrahydrofuranu. S výhodou se pH prostředí udržuje na hodnotě vyšší než 8, s výhodou vyšší než 9.

·* ·· • · · *> • · · < · 9 • · · 25 ···♦

Schem alll \ _t/—\ kroki

P! ^H°~W ^CH° ^k2^c°3/^dmP (63%) ^Ci — nebo NaH/DMF (97%)

HCI běžně dodávaný ^ho-Qch₂oh

9» A « k · · · • · »

2b

CHO quant krok-2

NaSHj/MeOH

krok 3

HCI

HClg/THF

3b

CH₂OH

4b

HCI_/MeOH ,.· nebo

-''SOCl₂/THF

Schéma IV

K2CO3/DMF

CHO

HCI

39% .hk HCI

68%

HO—y— CH2OH

CH₂OH

HCIg/Et₂O

4c

SOCI₂/THF ,CH₂CI

HClg/MeOH nebo soci₂/thf

88%

HCI

1c

2C

NaBHd/MeCH

CH₂OH

3c

20* • 9 • * · • · 9 9

9

9999

999 «·

9 9

9 «

9 9

9 9 · ·· *·

Při použití obdobných stupňů je možno připravit sloučeniny podle vynálezu, v nichž A znamená atom síry. Postup je popsán v následujícím schématu V. V prvním stupni je možno připravit thiofenoxid působením hydridu sodíku, následuje alkylace a redukce na příslušný aldehyd, např. při použití hydroborátu sodného nebo katalyticky při použití vodíku a Raneyova niklu nebo platiny nebo paladia na aktivním uhlí jako katalyzátoru. Výsledný alkohol je pak možno zpracovat působením plynného chlorovodíku za vzniku jeho hydrochloridu, dalším působením chlorovodíku se získá benzylchlorid. Výsledný produkt je pak možno připravit řízenou oxidací síry na sulfoxid a pak až na sulfon, např. působením kyseliny m-chíorperbenzoové.

Schéma. V

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady.

Ve svrchu uvedených postupech jsou připravovány sloučeniny obecného vzorce I, v nichž R¹ a R² sousedící se skupinou X, znamenají atomy vodíku z primárních alkoholů, jde např. o sloučeniny 3a-c ze schématu I, tyto sloučeniny je možno připravit redukcí prekursorů aldehydu, jde např. o sloučeniny 2a-c ze schématu I.

Analogické sloučeniny obecného vzorce I, v nichž jeden ze symbolů R¹ a R², sousedících se skupinou X, znamená alkyl nebo perfluoralkyl a druhý znamená atom vodíku, je možno připravit z příslušných sekundárních alkoholů, které je možno získat z odpovídajících ketonů, např. sloučenin, obsahujících skupinu COR¹, kde R¹ znamená alkyl nebo perfluoralkyl.

Analogické sloučeniny obecného vzorce I, v němž oba symboly R¹ a R², sousedící se skupinou X znamenají alkyl nebo perfluoralkyl, je možno připravit z příslušných terciárních alkoholů.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

4-(2-piperidin-l-yl-etoxy)benzyl-aldehyd (2a)

Do důkladně míchané suspenze 83,5 g (0,68 mol, 1,05 ekv.) p-hydroxybenzaldehydu a 224 g (1,6 mol, 2,5 ekv.) uhličitanu draselného vil dimetylformamidu se přidá 120 g (0,65 mol, 1,0 ekv.) 1-(2-chloretyl)piperidinhydrochloridu. Reakční směs se za stálého energického mechanického míchání 2 hodiny refluxuje. Chromatografií na tenké vrstvě při eluci směsí etylacetátu a hexanu v poměru 1:1 se prokáže nepřítomnost počátečního materiálu a zároveň z velké části přítomnost produktu. Reakční směs se filtruje přes Celit, zředí se 2 1 etylacetátu a třikrát se promyje 500 ml vody. Organický podíl se zahustí v rotačním odpařovači za vzniku 147 g (výtěžek 97%) aldehydu (2a) jako žlutého oleje.

^ΧΗ NMR (CDC1₃/TMS) : 9,87 (s, 1H) , 7,81 (d, 2H, J = 8,7 Hz), 7,01 (d, 2H, J = 8,7 Hz), 4,18 (t, 2H, J = 6,03 Hz), 2,79 (t, 2H, J = 6,03 Hz), 2,51 (m, 4H), 1,6-1,4 (m, 6H) .

Příklad 2

4-(2-hexametylen-imin-l-yl-etoxy)benzyl-aldehyd (2b)

Do důkladně míchané suspenze 65 g (1,6 mol, 2,2 ekv.) 60% disperze hydridu sodného v oleji v 500 ml dimetylformamidu a po kapkách se přidá roztok 90 g (0,74 mol, 1,0 ekv.) p-hydroxybenzaldehyd-hydrochloridu při teplotě 0°C.

Reakční směs se 30 minut míchá, a pak se po částech přidá 153 g (0,77 mol, 1,0 ekv.) 4-[2-(hexa-metylen-imino)]etylchloridu. Reakční směs se 1 hodinu míchá. Chromatografií na tenké vrstvě při eluci směsí etylacetátu a hexanu v poměru 1:1 se prokáže nepřítomnost počátečního materiálu a zároveň z velké části přítomnost produktu. Reakční směs se zředí 1 1 vody a extrahuje se 5 1 eteru. Organický podíl se suší nad síranem hořečnatým a zahustí v rotačním odpařovači za vzniku 176,8 g (výtěžek 97%) aldehydu 2b jako žlutého oleje.

^λΗ NMR (CDC1₃/TMS) : 9,87 (s, 1H) , 7,81 (d, 2H, J = 8,7 Hz), 7,02 (d, 2H, J = 8,7 Hz), 4,14 (t, 2H, J = 6,09 Hz), 2,98 (t, 2H, J = 6,14 Hz), 2,78 (m, 4H) , 1,66-1,61 (m, 8H) .

PŘÍKLAD 3

4-(2-dimetylamino-etoxy)-benzylaldehyd (2c)

Do důkladně míchané suspenze 9,54 g (0,078 mol, 1,00 ekv.) p-hydroxybenzaldehydu a 27 g (0,195 mol, 2,5 ekv.) uhličitanu draselného ve 100 ml dimetylformamidu a přidá se 11,26 g (0,078 mol, 1,0 ekv.) 1-(2-chloretyl)dimetylamin-hydrochloridu . Reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě 60-70 °C. Chromatografií na tenké vrstvě při eluci směsí etylacetátu, hexanu a trietylaminu v poměru 3:7:1 se prokáže nepřítomnost počátečního materiálu a zároveň z velké části přítomnosr produktu. Reakční směs se vlije do 200 ml směsi vody a ledu, a třikrát se extrahuje 200 ml dietyleteru. Organický podíl suší nad síranem • · · 4 · · 4 • · horečnatým, a zahustí v rotačním odpařovači za vzniku 5,9 g (výtěžek 39%) aldehydu (2c) jako narůžovělé kapaliny.

^ΧΗ NMR (CDC1₃/TMS): 9,88 (s, 1H), 7,8 (d, 2H, J = 8,7 Hz), 7,02 (d, 2H, J = 8,7 Hz), 4,15 (t, 2H, J = 5,64 Hz), 2,77 (t, 2H, J = 5,64 Hz), 2,35 (s, 6H) .

PŘÍKLAD 4

4-(2-piperidin-l-yl-etoxy)-benzyl-alkohol (3a)

Do míchaného roztoku 115 g (0,494 mol, 1,0 ekv.) aldehydu 2a v 360 ml metanolu se při teplotě 0/+5°C po částech přidá 9,4 4 g (0,249 mol, 0,5 ekv.) hydroborátu sodného. Reakční směs se 30 minut míchá. Chromatografií na tenké vrstvě při eluci směsí etylacetátu, hexanu a trietylaminu v poměru 3:7:1 se prokáže nepřítomnost počátečního materiálu a zároveň z velké části přítomnost produktu. Reakční směs se vlije do 1,1 1 vody, třikrát se extrahuje 550 ml metylenchloridu a suší se nad síranem horečnatým. Roztok se zahustí v rotačním odpařovači za vzniku 91,6 g (výtěžek 80%) alkoholu (3a) jako hustého oleje, který po očkování ihned krystalizuje.

^XH NMR (CDCI3/TMS): 7,23 (d, 2H, J = 8,5 Hz), 6,80 (d, 2H, J = 8,5 Hz), 4,56 (s, 2H) 3,99 (t, 2H, J = 6,12 Hz), 2,69 (t, 2H, J = 6,14 Hz), 2,47 (m, 4H), 1,6-1,25 (m, 6H).

¹³C NMR (DMSO-d₅) : 158,23; 135,34; 128,70; 114,84; ' 66, 42 ; 63,44; 58,27; 55,29; 26,45; 24,80.

» ·

Příklad 5

4-(2-piperidin-l-yl-etoxy)-benzyl-alkohol (3a)

Ve 30 ml 5N vodného roztoku hydroxidu sodného se rozpustí 6,2 g (0,05 mol) 4-hydroxybenzyl-alkoholu. Po přidání 30 ml toluenu se přidá 9,29 g (0,05 mol) 1-(2-chloretyl)-piperidin-hydrochloridu a 0,3 g benzyl-trietylamonium-bromidu. Za energického míchání se reakční směs 1,5 hodiny míchá. Podíly se oddělí a vodný podíl se dvakrát extrahuje 15 ml toluenu. Sloučené organické extrakty a organický podíl se promyjí 50 ml vody a 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení nad síranem sodným a zahuštění v rotačním odpařovači vznikne 8,725 g (výtěžek 75%) alkoholu 3a jako žlutohnědého oleje.

Příklad 6

4-(2-hexametylen-imin-l-yl-etoxy)benzyl-alkohol (3b)

Do míchaného roztoku 200 g (0,72 mol, 1,0 ekv.) aldehydu 2b ve 400 ml metanolu se při teplotě 0/+5°C po částech přidá 15,6 g (0,41 mol, 0,57 ekv.) hydroborátu sodného. Reakční směs se 30 minut míchá. Chromatografií na tenké vrstvě při eluci směsí etylacetátu, hexanu a trietylaminu v poměru 3:7:1 se prokáže nepřítomnost počátečního materiálu a zároveň z velké části přítomnost produktu. Reakční směs se zředí 400 ml vody, třikrát se extrahuje 400 ml metylenchloridu a suší se nad síranem hořečnatým. Roztok se zahustí v rotačním odpařovači za vzniku 201 g • · (výtěžek 100%) alkoholu 3b jako hustého oleje.

^XH NMR (CDCI3/TMS) : 7,27 (d, 2H, J = 8,5 Hz), 6,87 (d, 2H,

J = 8,5 Hz), 4,60 (s, 2H) , 4,05 (t, 2H, J = 6,21 Hz), 2,93 (t, 2H, J = 6,15 Hz), 2,77 (m, 4H) , 1,7-1,5 (m, 8H) .

Příklad 7

4-(2-dimetylamino-etoxy)-benzyl-alkohol (3c)

Do míchaného roztoku 5,9 g (0,031 mol, 1,0 ekv.) aldehydu 2c ve 20 ml metanolu se při teplotě 22°C po částech přidá 0,58 g (0,015 mol, 0,5 ekv.) hydroborátu sodného. Reakční směs se 30 minut míchá. Chromatografíí na tenké vrstvě při eluci směsí etylacetátu, hexanu a trietylaminu v poměru 5:5:1 se prokáže nepřítomnost počátečního materiálu a zároveň z velké části přítomnost produktu. Reakční směs se zředí 50 ml vody a třikrát se extrahuje 40 ml metylenchloridu. Po sušení nad síranem hořečnatým se roztok zahustí v rotačním odpařovači za vzniku 5,25 g (výtěžek 88%) alkoholu 3c jako hustého oleje.

^XH NMR (CDC1₃/TMS) : 7,25 (d, 2H, J = 8,64 Hz), 6,85 (d, 2H, J = 8,64 Hz), 4,52 (s, 2H), 3,99 (t, 2H, J = 5,88 Hz), 2,67 (t, 2H, J = 5,79 Hz), 2,29 (s, 6H) .

Příklad 8 (4-chlormetyl-fenoxy)-etyl-piperidin-l-yl-hydrochlorid (la) • ·

Na teplotu 0-5°C v lázni ledu a vody se zchladí roztok 61,3 g (0,26 mol, 1 ekv. ) alkoholu 3a v 500 ml tetrahydrofuranu a roztok se nechá probublávat plynnou kyselinou chlorovodíkovou, a to po dobu zahušťování reakční směsi. Chladící lázeň se odstraní. Do husté suspenze hydrochloridu 4a se přidá 29 ml (0,39 mol, 1,5 ekv.) thionyl-chloridu a reakční směs se zahřeje k teplorě 50°C za vzniku čiré směsi. Reakční směs se zchladí na teplotu -3°C a 30 minut se míchá. Vznikne bílá pevná látka, která se filtruje filtruje a suší za vzniku 72 g (výtěžek 96%) chlorid la.

4a: ^ΧΗ NMR	(DMSO-dJ	: 10,9 (s, HCI),	7,25 (d,	2H,	J = 8,5
Hz), 6,94	(d, 2H, J	= 8,5 Hz), 4,42	(m, 4H),	3,41	(m, 4H)
la: NMR	(DMSO-d₆)	: 11 (br s, HCI)	, 7,39 (d,	2H,	J = 8,5
Hz) , 6,99	(d, 2H, J	= 8,5 Hz) , 4,74	(s, 2H),	4,46	(m, ?H),

3,45 (m, 4H), 2,69 (m, 2H) a 1,9-1,2 (m, 6H).

Příklad 9 (4-chlormetyl-fenoxy)-etyl-hexametylen-imin-l-yl-hydrochlorid (lb)

Do roztoku 179 g (0,72 mol, 1 ekv.) alkoholu 3b v 300 ml tetrahydrofuranu se po kapkách přidá při teplotě 0 až +10°C roztok 26,3 g (0,72 mol, 1,0 ekv.) kyseliny chlorovodíkové v 263 ml tetrahydrofuranu. Vytvoří, se bílá sraženina. Do husté suspenze hydrochloridu 4a se přidá 80 ml (1,1 mol, 1,5 ekv.) thionyl-chloridu a reakční směs se zahřeje k teplotě 50°C za vzniku čiré směsi. Reakční směs se zahustí na objem 350 ml a přes noc se nechá v lednici.

• « · · · 4 · · · «« * ·· 4 4 4 · · 4 · _η λ 44··· ······ ·· ·44· 444 ·4· ·· 44

Vytvořená bílá pevná látka se filtruje, promyje se 100 ml studeného tetrahydrofuranu a suší za vzniku 147 g (výtěžek 67%) chloridu lb.

^XH NMR (DMSO-d₆): 11 (br s, HC1) , 7,40 (d, 2H, J = 8,6 Hz), 7,00 (d, 2H, J = 8,6 Hz), 4,74 (s, 2H), 4,44 (t, 2H, J = 5,25), 3,64 - 3,39 (m, 4H), 3,25 - 3,17 (m, 2H), 1,84-1,54 (m, 8H).

Příklad 10.

4-chlormetyl-fenoxy) -etyl-dimetylamino-hydrochlorid (lc)

Roztok 5,25 g (0,027 mol, 1 ekv.) alkoholu 3c v 100 ml tetrahydrofuranu se nechá 15 minut probublávat plynnou kyselinou chlorovodíkovou při teplotě 0 až +25°C. Vytvoří se bílá sraženina. Do husté suspenze hydrochloridu 4c se přidá 6 ml (9,6 g, 0,081 mol, 3,0 ekv.) thionyl-chloridu a reakční směs se zahřeje k teplotě 30°C za vzniku čiré směsi. Reakční směs se zahustí na objem 350 ml a přes noc se nechá v lednici. Vytvořená bílá pevná látka se filtruje, promyje se 100 ml studeného tetrahydrofuranu a suší za vzniku 4,57 g (výtěžek 68%) chloridu lc.

Mezi farmakologicky účinné sloučeniny, které lze připravit za použití sloučenin podle současného vynálezu patří

2-fenyl-l-[4-(2-aminoetoxy)-benzyl]indoly jako činidla s estrogenní aktivitou. Mezi takové sloučeniny patří sloučeniny obecného vzorce IV a V:

kde jako:

R 11 lze vybrat H, -OH, C₁-C₁₂estery (přímý řetězec nebo větvený) , C_x-C₁₂ alkyletery (přímý řetězec, větvený nebo cyklický), halogeny nebo halogenované etery včetně trifluormetyleteru a trichlormetyleteru;

R¹², R⁹ a R¹⁰ lze nezávisle vybrat H, -OH, C₁-C₁₂estery (přímý řetězec nebo větvený) , C_x-C₁₂ alkyletery (přímý řetězec, větvený nebo cyklický), halogeny nebo halogenované etery včetně trifluormetyleteru a trichlormetyleteru, kyanoskupinu, alkyl (přímý řetězec nebo větvený), trifluorometyl, s jedinou podmínkou, že pokud R_x je vodík, pak R₂ není hydroxylová skupina;

R¹³ lze vybrat H, C_x-C₆ alkylskupinu, kyanoskupinu, * · nitroskupinu, trifluořmetyl, halogen;

a kde Y, A, m, R³ a R⁴ jsou zde definovány.

2-fenyl-l-[4-(2-aminoetoxy)-benzyl]indolové sloučeniny tohoto typu jsou částečnými agonisty estrogenu s vysokou afinitou k receptorům estrogenu. Narozdíl od mnoha estrogenů, nezpůsobují tyto sloučeniny zvýšení vlhké hmotnosti dělohy. V děloze mají tyto sloučeniny antiestrogenní účinek a mohou úplně antagonizovat trofický efekt estrogeních agonistů na děložní tkáň. Tyto sloučeniny; jsou vhodné k léčbě nebo prevenci onemocnění nebo syndromů způsobených nebo spojených s nedostatkem estrogenu.

Pro účinek vedoucí ke snížení hladiny cholesterolu a zabraňující ztrátě kostní tkáně jsou tyto sloučeniny řazeny mezi agonisty estrogenu. Proto lze tyto sloučeniny použít k léčbě onemocnění jako jsou osteoporóza, hypertrofie prostaty, neplodnost, rakovina prsu, rakovina dělohy, kardiovaskulární onemocnění, Alzheimerova choroba a melanomu a dále jako antikoncepce. Dále lze tyto sloučeniny použít jako hormonální substituční terapii u žen v menopauze nebo při onemocněních způsobených nedostatkem estrogenu.

2-fenyl-l-[4-(2-aminoetoxy)-benzyl]indolové sloučeniny lze použít při terapii ztráty kostní tkáně, která je způsobená nerovnováhou mezi vytvářením nové kostní tkáně a rezorbcí starší kostní tkáně. K nadměrné ztrátě kostní tkáně dochází především u žen v menopauze, u žen po hysterektomii, během a po dlouhodobé terapii kortikosteroidy, u stavů spojených s gonadální dysgenezí a u pacientů trpících • 0

3Ί • · 0 • 0 0 «··· * « · • 0 * 0

Cushingovým syndromem.

Podpořit tvorbu kostní tkáně lze při léčbě zlomenin, stavů s defektem struktury kosti, v .pooperativním období ortopedických operací nebo po implantaci protézy. Sloučeniny lze použít při léčbě osteoartritid, Pagetovy choroby, osteomalacie, nádorů endometria, mnohočetného myelomu a dalších druhů nádorů se zhoubným vlivem na kostní tkáň. Při léčbě uvedených stavů se aplikuje farmakologicky účinné množství jedné nebo více sloučenin podle současného vynálezu nebo jejich solí.

Současný vynález zahrnuje farmaceutické přípravky obsahující jeden nebo více sloučenin podle současného vynálezu a/nebo jejich farmaceuticky vhodné soli spolu s jedním nebo více farmakologicky vhodnými nosiči, pomocnými látkami a podobně.

Dávkování, dávkovači režim a cestu podání 2’fenyl-l-(4-(2-aminoetoxy)benzyl]indolových sloučenin určí lékař podle povahy onemocnění a stavu pacienta. Doporučeným postupem je aplikace jedné nebo více sloučenin v nízkých dávkách s následným zvyšováním do vzniku žádoucích účinků.

Sloučeniny lze podat v dávce v rozmezí od 0,1 mg/den do přibližně 1,000 mg/den. Doporučeným rozmezím dávek je 50 mg/den až 600 mg/den v jedné dávce nebo rozděleně ve dvou a více dávkách. Takové dávky lze do krevního řečiště podat jakýmkoli způsobem včetně podání perorálního, parenterálního (intravenózního, intraperitoneálního a subkutánního) a podkožního.

Transdermální (podkožní) podání označuje způsob aplikace tělesným povrchem a vnějšími tělesnými výstelkami,

4 44 epiteliální tkání nebo mukózou. Sloučeniny podle současného vynálezu nebo jejich farmakologicky vhodné soli lze tímto způsobem podat ve formě pleťových vod, krémů, pěn, náplastí, suspenzí, roztoků a čípků (rektálních nebo vaginálních)

Orální přípravky obsahující účinnou látku podle současného vynálezu lze.vhodně připravit ve formě tablet, kapslí, bukálních forem, pastilek a dále ve formě roztoků a suspenzí pro orální podání. Kapsle mohou obsahovat směsi účinné látky s inertním plnivem a/nebo ředidlem jako jsou farmakologicky vhodné škroby (kukuřičný nebo bramborový škrob nebo tapioca (škrob kořenových hlíz kasavy)), cukry, umělá sladidla, prášková celulóza (krystalická nebo mikrokrystalická celulóza), mouka, želatina, pryž. Tabletové přípravky lze připravit lisováním, vlhkou nebo suchou granulační metodou za použití farmakologicky vhodných ředidel, vazných činidel, kluzných látek, dezintegračních činidel, suspenzních nebo stabilizačních činidel, včetně stearátu horečnatého, kyseliny stearové, talku, laurylsulfátu sodného, mikrokrystalické celulózy, karboxymetylcelulózy vápníku, polyvinylpyrolidonu, želatiny, alginové kyseliny, akaciové gumy, xanténové gumy, citrátu sodného, komplexních silikátů, uhličitanu vápenatého, glycinu, dextrinu, sacharózy, sorbitolu, dihydrogenfosforečnanu vápenatého, sulfátu vápenatého, laktózy, kaolinu, manitolu, chloridu sodného, talku, bezvodých škrobů a práškových cukrů. U přípravků pro orálním podání lze využít zpožděný nástup účinku nebo zpomalené uvolňování léčiva.

to · • · · • · • · · « • toto ·· toto·· • to · • toto • 9 · » • to · • · · • · ·

Čípky lze připravit z běžně používaných materiálů, včetně kakaového másla bez nebo s přidáním vosků vedoucí ke změně teploty tání čípků a dále glycerínu. Lze použít i ve vodě rozpustné čípkové základy jako jsou polyetylenglykoly s různou molekulární hmotností.

Na schématu č. VI je zobrazena příprava sloučenin této skupiny alkylací dusíku indolu sloučeninami podle současného vynálezu, jak je popsáno v níže uvedených příkladech 11-13, a to za použití (4-chlormetyl-fenoxy)-etylpiperidin-l-yl-hydrochloridu (příklad 8), (4-chlormetyl-fenoxy)-etyl-hexametylen-imin-l-yl-hydrochloridu (příklad 9) a (4-chlormetyl-fenoxy)-etyl-dimetylamino-hydrochloridu (příklad 10). Kromě hydridu sodného lze použít i jiné zásady, jako je t-butoxid draselný nebo t-butoxid sodný.

Schémata VII a VIII vysvětlují syntézu

1-[4-(2-azepan-l-yl-etoxy)benzyl]-2-(4-hydroxy-fenyl) -3-metyl-lH-indol-5-ol-hydrochloridu za použití meziproduktů podle současného vynálezu.

♦ 4 44 · · 44 44 •4*4 ·· 4 4 · · » · •4 · 4 4 4444 • · 44 4 444*44

4 4 · 4 4 4 4 4

4444 444 444 «« 44

ScheméL VI

příkl- 10

Schéma VII

III

II

*· 4··# • 4 4 ·· 44

Schéma VII zobrazuje alkylaci 4-hydroxybenzaldehydu 2-(hexametylamino)etyl-chlorid-hydrochloridem, kterou lze provést za přítomnosti uhličitanu draselného za vzniku odpovídajícího aldehydu I (krok 1). Po ukončení reakce, lze sloučeninu čistit, mísit s toluenem a promýt vodou. Toluenový roztok lze pak zahustit a na vytvořený zbytek lze působit izopropanolem za vzniku roztoku aldehydu I. Z izopropanolového roztoku aldehydu I lze katalytickou redukcí za použití Raney Nickelu připravit alkohol II (krok 2). Po redukci se reakční směs čistí a zahustí za vzniku zbytku, který se rozpustí v etylen-dichloridu za vzniku roztoku obsahujícího alkohol II. Na roztok se působí thionylchloridem, a pak se roztok zahustí. Na vytvořený zbytek se působí 1,2-dimetoxyetanem za vzniku krystalického produktu III (krok 3) .

Schéma VIII

krok 6

ví

Cr'' • AcOH

VI ·· ····

V kroku 4 schématu VIII, v kroku 4 se

4-benzyloxypropiofenon brómuje v kyselině octové bromem.

Po ukončení reakce přidáním vody se výsledná sraženina promyje ředěnou kyselinou octovou, vodou a heptanem. Vytvořená pevná látka se suší za vzniku sloučeniny č. IV 4-benzyloxyanilin- -hydrochloridu. V kroku 5 se směs sloučeniny č.IV, N,N-diisopropyletylaminu a toluenu pod refluxem zahřívá za odstranění vody. Po ukončení reakce lze směs zchladit a zředit metanolem. Vytvořená pevná látka se sebere, promyje se metanolem a suší se za vzniku indolové sloučeniny č.V. Směs sloučenin č. V a III lze v kroku 6 smísit s terč.butoxidem sodným v

N,N-dimetylformamidu a míchat do ukončení reakce. Přidáním nasyceného roztoku chloridu sodného se reakce ukončí a produkt se extrahuje toluenem. Extrakty se zahustí a zbytek se zředí metanolem. Vytvořená pevná látka se sebere, rozpustí se v etylacetátu, čistí se a zředí metanolem. Sebere se pevný podíl a suší se za vzniku sloučeniny č.VI.

Během kroku 7 se sloučenina v roztoku etanolu hydrogenuje za přítomnosti katalyzátoru paladia na aktivním uhlí. Následným čištěním a hydrogenací vznikne produkt, který se smísí s malým množstvím kyseliny askorbové a na směs se působí kyselinou octovou. Vytvořená krystalická sraženina se sebere, promyje se etanolem a suší se za vzniku výsledného produktu, 1-[4-(2-azepan-l-yl-etoxy)benzyl]-2- (4-hydroxyfenyl) -3-metyl-lH-indol-5-ol-hydrochloridu. Produkt pak lze krystalizovat z etanolu, který případně obsahuje malé množství kyseliny askorbové, v preferovaném • 4 ·· ·· * * · · * ·· 4

4 4 φ

4 4

4444 φ « • 4 4 « • 4 4 • 4 rozmezí koncentrace od 0,5% hmotnostních do přibližně 3,0%hmotnostních.

Z výše uvedených syntéz vyplývá, že meziprodukty III až VI lze izolovat jako pevné látky. Všechny ostatní meziprodukty je vhodnější používat jako roztoky v organických rozpouštědlech.

Schémata IX až XII vysvětlují syntézu 2-(4-hydroxy-fenyl)-3-metyl-l-[4-(2-piperidin-l-yl-etoxy)benzyl]-lH-indol-5-olu za použití meziproduktů podle současného vynálezu. Shora uvedené schéma Ila lze použít jako první krok schématu IX nebo krok tomuto schématu předcházející. V tomto kroku se na 4-hydroxybenzylalkohol působí odpovídajícím aryl-amino-alkylchloridem za vzniku požadovaného alkoxy-benzyl-alkoholu.

Specifickým příkladem schématu Ila je působení l-,(2-chlor-etyl)-píperidin-hydrochloridem na 4-hydroxybenzyl-alkohol za přítomnosti uhličitanu draselného v Me₂C0 za vzniku 4-(2-piperidinyl-etoxy)benzylalkoholu. Do vytvořené směsi se přidá toluen a nasycený roztok chloridu sodného a podíly se oddělí. Toluenový podíl se pak důkladně promyje vodným roztokem hydroxidu alkalického kovu a nasyceným roztokem chloridu sodného. Vytvořený materiál se zahustí a do zbytku se přidá etylen-dichlorid za vzniku roztoku meziproduktu 4-(2-piperidinyl-etoxy)benzyl-alkoholu.

S thionyl-dichloridem lze smísit roztok 4-(2-piperidinyletoxy) benzyl-alkoholu v etylen-dichloridu. Směs se zahřívá do ukončení reakce. Po zchlazení se směs zahustí, následně ·· 44 • 4 4 4 4 • 4 4 *4 4 · • · 4

4444 4

44 · «

4 4 • 4 · · · 4

44 se přidá 1,2-dimetoxyetan a směs se dále zahustí. Vytvořená sraženina se sebere a suší za vzniku meziproduktu 4-(2-piperidinyletoxy)benzylchlorid-hydrochloridu, jak je znázorněno ve schématu IX.

Schéma IX

Schéma ΊΧ znázorňuje syntézu, při níž se roztok 4-(2-piperidínyletoxy)benzyl-alkoholu sloučí s etylen-dichloridem s thionyl-chloridem a směs se zahřívá. Po zchlazení se na reakční směs působí 1,2-dimetoxyetanem a znovu se zahustí. Vytvořená sraženina se sebere a suší za vzniku

4-(2-piperidínyl-etoxy)benzylchlorid-hydrochloridu.

Schéma X

'i »· ·· • · · · • · · ·· «··« * »· «· ·· * · · « ; » · · · • · · · · · •»· ·· ·»

Schéma X popisuje bromaci 4-benzyl-oxypropiofenonu v kyselině octové bromem za vzniku 4'-(benzyloxy)-2-brompropiofenonu. Po ukončení reakce se směs ukončí přidáním vody. Vytvořená sraženina se sebere, promyje se ředěnou kyselinou octovou, vodou a heptanem a suší se.

Schéma XI

Výsledný produkt schématu X, 4'-(benzyloxy)-2-brom-propiofenon se pod refluxem zahřívá 4-benzyloxyanilin-hydrochloridem za přítomnosti N,N-diizopropyletylaminu a toluenu. Voda se odstraní azeotropickou destilací. Po ukončení reakce se směs zchladí a zředí metanolem. Sebere se pevná látka,

3-metyl-2-(4-benzyloxy)fenyl-5-benzyloxy-indol, který se promyje metanolem a suší se.

·· 44 • · · 4 • 4 · • · · • · · ·· 44·« *4 «4 • · · 4 • · · <

• · · · « • · « « <4 ··

Schéma XII

Za přítomnosti terč.butoxidu sodného v N,N-dimetylformamidu se výsledný produkt schématu XI, 3-metyl-2-(4-benzyloxy) fenyl-5-benzyl-oxyirdol se uvede do reakce s

4- (2-piperidinyl-etoxy) benzylchiorid-hydrochloridem. Reakce se ukončí přidáním nasyceného roztoku chloridu sodného, směs se extrahuje toluenem, čistí a extrakty se zahustí a zředí metanolem. Vytvořený pevný produkt,

5- benzyloxy-2- (4-benzyloxy-fenyl) -1- [ 4 - (2-piperidin-l-yl-etoxy) benzyl ]-lH-indol se rozpustí v etylacetátu, zředí se metanolem a suší se. Pevný zbytek se rozpustí v etanol-tetrahydrofuranu a hydrogenuje se za přítomnosti • ·

katalyzátoru paladia na aktivním uhlí.. Roztok lze pak čistit, případně smísit s malým množstvím kyseliny askorbové a na směs se nechá působit vodný roztok kyseliny chlorovodíkové. Sebere se sraženina, promyje se směsí etanolu a tetrahydrofuranu, a následně vodou. Produkt se suší za vzniku výsledného produktu schématu XII,

2- (4-hydroxy-fenyl) -3-metyl-l- [4- (2-piperidin-l-yl-etoxy) -benzyl]-lH-indol-5-olu.

Příklad 11 .

5-benzyloxy-2- (4-benzyloxy-fenyl) -3-1- [4- (2-piperidin-1-yl-etoxy)benzyl]-lH-indol

Do roztoku 117,5 g (0,28 mol, 1,0 ekv.) 5-benzyloxy-2-(4-benzyloxy-fenyl)-3-metyl-lH-indolu v 1,3 1 dimetylformamidu se při teplotě -5 až -8°C během 1 hodiny po částech přidá 28,0 g (0,7 mol, 2,5 ekv.) 60% disperze hydridu sodného v minerálním oleji . Reakční směs se 2 hodiny míchá. Po kapkách se při teplotě -10 až 0°C během 2 hodin přidá roztok výsledného chloridu příkladu 8 v 1,0 1 tetrahydrofuranu. Reakční směs se přes noc míchá při teplotě 25°C. Při této teplotě se chromatografií na tenké vrstvě a elucí směsí etylacetátu a hexanu v poměru 1:5 prokáže zpracování veškerého počátečního materiálu.

Reakční směs se zředí se 6 1 vody, dvakrát se extrahuje 3 1 etylacetátu a suší se nad síranem sodným. Roztok se zahustí na objem 1 1, vlije se do 2,5 1 metanolu a směs se 1 hodinu míchá. Sraženina se filtruje a suší za poskytnutí

129 g v názvu uvedené sloučeniny (výtěžek 73%).

³H NMR (CDC1₃/TMS) :	7,64 -	6,63 (m, 21H) ,	5,12 (s,	2H) ,
5,09 (s, 2H), 5,07	(s, 2H)	, 4,07 (t, 2H,	J = 6,06	Hz) ,
2,72 (t, 2H, J = 6,	06 Hz),	2,48 (m, 4H),	2,24 (s,	3H) ,

1, 62 -1,24 (m, 6H) .

Příklad 12

5-benzyloxy-2- (4-benzyloxy-fenyl)-3-1-[4-(2-hexametylen-imin-l-yl-etoxy)benzyl]-lH-indol

Do 20,0 g (0,5 mol, 2,5 ekv.) 60% disperze hydridu sodného v minerálním oleji se během 1 hodiny při teplotě.0 až +10°C přidá roztok 84 g (0,2 mol, 1,0 ekv.) 5-benzyloxy-2-(4-benzyloxy-fenyl)-3-metyl-lH-indolu ve 100 ml dimetyl-formamidu. Reakční směs se 30 minut míchá. Po kapkách se při teplotě 0 až +10°C během 2 hodin přidá roztok 67 g (0,22 mol, 1,1 ekv.) výsledného chloridu příkladu 9 ve 200 ml dimetylformamidu. Reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě 25°C. Při této teplotě se chromatografií na tenké vrstvě a při eluci směsí etylacetátu a hexanu v poměru 1:5 prokáže zpracování veškerého počátečního materiálu. Reakční směs se zředí se 1 1 vody, třikrát se extrahuje 1 1 etylacetátu a suší se nad síranem horečnatým. Roztok se zahustí na objem 150 ml, vlije se do 750 ml metanolu a směs se přes noc míchá. Sraženina se filtruje a suší za poskytnutí 99 g v názvu uvedené sloučeniny (výtěžek 76%) .

^XH NMR (CDC1₃/TMS) : 7,48 - 6,74 (m, 21H) , 5,13 (s, 2H) ,

5,11 (s, 2H), 5,09 (s, 2H), 4,00 (t, 2H, J = 6,24 Hz),

2,91 (t, 2H, J = 6,27 Hz), 2,75 (m, 4H) , 2,24 (s, 3H), 1,71- 1,52 (m, 8H).

Příklad 13

5-benzyloxy-2-(4-benzyloxy-fenyl) -3-1-[4-(2-dimetylaminoetoxy)benzyl]-IH-indol

Do 1,1 g (.0,05 mol, 2,5 ekv.) 60% disperze hydridu sodného v minerálním oleji se během 0,5 hodiny při teplotě 0 až +10°C přidá roztok 6,97 g (0,017 mol, 1,0 ekv.) 5-benzyl-oxy-2-(4-benzyloxy-fenyl)-3-metyl-lH-indolu ve 100 ml dimetyl-formamidu. Reakční směs se 30 minut míchá. Po kapkách se při teplotě 0 a + 10°C během 2 hodin přidá roztok 4,57 g (0,018 mol, 1,1 ekv.) výsledného chloridu příkladu 10. Reakční směs se 0,5 hodiny míchá při teplotě 25°C. Při této teplotě se chromatografií na tenké vrstvě a při eluci směsí etylacetátu a hexanu v poměru 1:5^; prokáže zpracování veškerého počátečního materiálu. Reakční směs se zředí se 200 ml vody, třikrát se extrahuje 200 ml etylacetátu a suší se nad síranem hořečnatým. Roztok se zahustí na objem 150 ml, vlije se do 300 ml metanolu a směs se přes noc míchá. Sraženina se filtruje a suší se za poskytnutí 5,6 g v názvu uvedené sloučeniny (výtěžek 53%). ^ΧΗ NMR (CDCI3/TMS) : 7,50 - 6, 66 (m, 21H) , 5,13 (s,' 2H) ,

5,11 (s, 2H), 5,09 (s, 2H), 3,99 (t, 2H, J = 5,76 Hz),

2,69 (t, 2H, J = 5,73 Hz), 2,31 (s, 6H) , 2,42 (s, 3H).

so • · · · • · · · · • · · · • · ···· · · ·

Příklad 14

5-benzyloxy-2- (4-benzyloxy-fenyl) -3-metyl-IH-indol

Reakční nádoba se naplní 45 g (0,23 mol) 4-benzyloxyanilinu, 21 g (0,066 mol) 4'-benzyloxy-2-bromofenylpropiofenonu (66414-19-5) a 50 ml dimetylformamidu.

Reakční směs se 30 minut zahřívá při teplotě .refluxu, pak se zchladí na teplotu místnosti a rozdělí se mezi 250 ml etylacetátu a 100 ml IN vodného roztoku kyseliny chlorovodíkové. Etylacetátový pcdíl se promyje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného a suší se nad síranem hořečnatým. Roztok se zahustí a zbytek se zpracuje v metylenchloridem a směsí hexanů. Vznikne sraženina 25 g surové pevné látky. Tento produkt se rozpustí ve metylenchloridu a odpařuje se na silikagelu. Po chromatografii při eluci směsí metylenchloridu a hexanu v poměru 1:5 vznikne 9,2 g žlutohnědé pevné látky o teplotě tání 150-152°C s výtěžkem 33%.

^XH NMR (DMSO): 10,88 (s, 1H), 7,56 (d,	2 H,	J	=	8,8	Hz) ,
7,48 (d, 4 H, J = 7,9 Hz)., 7,42-7,29 <	(m, 6	H)	r	7,21	(d,
1H, J = 7,0 Hz), 7,13 (d, 2H, J = 8,8	Hz) ,	7,	08	(d,	1H,
= 2,2 Hz), 6,94 (dd, 1H, J = 8,8, 2,4	Hz) ,	5,	16	(s,	2H) ,

5,11 (s, 2H), 2,33 (s, 3 H) ;

IR (KBr) 3470, 2880, 2820, 1620 cm¹; Hmotové spektrum El m/z 419.

Příklad 15

2-(4-hydroxy-fenyl)-3-metyl-l-[4-(2-piperidin-l-yl-etoxy)benzyl]-lH-indol-5-ol

Na suspenzi 1,1 g 10% paladia na aktivním uhlí v etanolu se působí roztokem 2,2 g (3,4 mmol) výsledné sloučeniny příkladu 11 ve směsi tetrahydrofuranu a etanolu. Po přidání 6,0 ml (63 mmol) cyklohexadienu se reakční směs 48 hodin míchá. Katalyzátor se filtruje přes Celit a reakční směs se zahustí. Zbytek se čistí chromatografií na koloně silikagelu při eluci gradientem koncentrací roztoku metanolu v metylenchloridu od 1:19 do 1:10 za vzniku 0,8 g produktu jako bílé pevné látky o teplotě tání 109-113°C. CHN vypočteno pro C₂₉H₃₂N₂0₃ + 0,5 H₂O;

^XH NMR 9,64 (s, 1H) , 8,67 (s, 1H) , 7,14 (d, 2H, J = 8,6 Hz), 7,05 (d, 1H, J = 8,6 Hz), 6,84 (d, 2H, J = 8,8 Hz), 6,79 (d,l H, J = 2,2 Hz), 6,74 (s, 4H), 6,56 (dd, 1H, J = 8,8, 2,4 Hz), 5,09 (s, 2H), 3,95-3,93 (m, 2H) , 2,60-2,51 (m, 2H), 2,39-2,38 (m, 4H) , 2,09 (s, 3H) , 1,46-1,45 (m, 4 Η), 1,35-1,34 (m, 2H);

IR (KBr) 3350 (br), 2920, 1620, 1510 cm-1;

Hmotové spektrum (El) m/z 456.

Stanovení in vitro vazby na estrogenní receptory

Příprava receptorů

Buňky CHO s velmi vysokou expresí estrogenních receptorů se pěstují na 150 mm² kultivačních plotnách v mediu složeného z DMEM a 10% roztoku aktivního uhlí obaleného

• · · ·

dextranem ve stripovaném fetálním hovězím séru. Plotny se dvakrát promyjí PBS a jedenkrát 10 mM roztokem Tris-HCl o pH 7,4 a 1 mM roztokem EDTA. Buňky se sklidí seškrábáním povrchu a buněčná suspenze se umístí na led. Buňky se rozbijí ručním homogenizátorem s dvěmi desetisekundovými nárazy. Hrubý preparát se 20 minut centrifuguje při zatížený 12.000 g, a následně 60 minut při zatížení lOO.OOOg za vzniku cytosolu zbaveného ribozomů. Cytosol se pak zmrazí a uloží se při -80°C. Koncentrace bílkovin v cytosolu se určí BCA procedurou a je vztažena na standartní'protein.

Podmínky zkoušky vazby

Kompetiční vazba se provede na polystyrénové plotně s 96 prohlubněmi, který váže méně než 2,0% celkové dávky [³H]-17-estradiolu. Každé měření se provádí třikrát. Do každé prohlubně se umístí 100gG/100gl přípravku obsahujícího receptory. V předběžném kompetičním testu, ve kterém se testuje 100 a 500 násobný kompetitor se použije pouze 0,8nM [³H]-17-estradiolu. Do úvodní kompetice se přidá saturační dávka 2,5nM [³Hj-17-estradiolu a kompetitor (nebo pufr) v objemu 50 μΐ. Plotny se inkubují 2,5 hodiny při teplotě místnosti. Na konci inkubační doby se do každé prohlubně přidá 150 μΐ ledem chlazeného 5% aktivního uhlí obaleného 0,05% 69 K dextranem. Plotna se ihned 5 minut centrifuguje při přetížení 99g a při teplotě 4°C. K scintilačnímu měření se odebere 200 μΐ supernatantového roztoku. Vzorky se odečítají do 2% nebo 10 minut. Protože polystyrénové plotny absorbují malé množství [³H]-17-estradiolu, prohlubně vykazující radioaktivitu a

obsahující cytosol, ale bez aktivního uhlí byly zahrnuty ke kvantifikaci odpovídajícího izotopu. Prohlubně obsahující radioaktivní materiál, ale bez cytosolu, se zpracovaly aktivním uhlím ke stanovení neodstranitelné aktivity (DPM) [³H]-17-estradiolu. Ke zkoušce byly použity desky Corning #25880-96 s 96 prohlubněmi, protože se prokázalo, že vážou nejmenší množství vázaného estradiolu.

Rozbor výsledků

Impulsy radioaktivního záření za minutu se za použití Beckmanova LS 7500 scintilační čítače převedou na rozpady za minutu za použití sady zhasnutých standartů pro výpočet aktivity ³H v každém vzorku. K výpočtu % zastoupení vázaného estradiolu za přítomnosti 100 násobného nebo 500 násobeného množství kompetitoru se vycházelo z následujícího výpočtu.

((DPM vzorku-DPM nezpracované aktivním uhlím / / (DPM estradiolu-DPM nezpracované aktivním uhlím)) x 100% = % vázaného estradiolu

Pro získání křivek IC₅₀ se vynášela % vazby proti látce (koncentraci látky?-pozn.překl.). Data IC₅₀ byla vypočtena pro látky vykazující více než 30% kompetice při 500 násobné koncentraci kompetitoru. Tyto postupy jsou popsány E.C. Hulmem v Receptor-Ligand Interactions: A Practical Approach, IRL Press, New York, 1992 (především kapitola 8) . Odkazy v níže uvedené tabulce na sloučeninu příkladu 1 odkazují na výsledný produkt 2-(4-hydroxy-fenyl)-3-metyl-1-[4- (2-piperidin-l-yletoxy)-benzyl]-lH-indol-5-ol.

·♦ ·· · · ·· ·· • · · ♦ · · ·· ♦ · · ·

54	• · · ·· ····
Afinita k receptoru	estrogenu
(RBA : 17-estradiol = 100
Sloučenina	RBA
Raloxifen	200
Tamoxifen	1,8
Equilin	5,3
Příklad 15	400

Stanovení alkalické fosfatázy Ishikawových buněk

Příprava buněk a podmínky pokusu

Ishikawa buňky se pěstují v médiu složeném z DMEM a F12 v poměru 50% : 50% a obsahujícím fenolsulfo-naftalein (fenolovou červeň) + 10% fetálního hovězího sérum. Živné prostředí se doplní 2mM Glutamaxem, 1% Pen/Strap a lmM pyruvátu sodného. Pět dní před každým pokusem na buňkách se živné prostředí vymění za DMEM/F12 (neobsahující fenolsulfo-naftalein) + 10% roztoku aktivního uhlí obaleného dextranem ve stripovaném fetálním hovězím séru. Den před vlastním pokusem se buňky seberou za použití 0,5% roztoku trypsinu v EDTA a umístí se v koncentraci 5 x 10⁴buněk/prohlubeň na kultivační plotny s 96 prohlubněmi. Sledovaná sloučenina se aplikuje v množství ΙΟ'⁶, 10'⁷ a 10' M, jakož i 10~⁶M (sloučenina) + 10'⁹M 17-estradiolu ke zhodnocení antiestrogenních vlastností sloučenin. Buňky se zpracují 48 hodin před zkouškou. Každá kultivační plotna s 96 prohlubněmi obsahuje kontrolu s 17-estradiolem. Každá dávka byla testována na osmi paralelních stanoveních (n=8).

• · · ·· ····

Stanovení alkalické fosfatázy

Po 48 hodinách se živné prostředí odsaje a buňky se třikrát promyjí fyziologickým roztokem s fosfátovým pufrem (PBS) . Do každé prohlubně se přidá 50 μΐ lyzátového pufru (O,1M Tris-HCl o pH 9,8, 0,2% Triton X-100) . Kultivační misky se umístí minimálně na 15 minut do teploty -80°C. Misky se nechají roztát při teplotě 37°C, a následně se do každé prohlubně přidá 150 μΐ O,1M Tris-HCl o pH 9,8 obsahujícího 4 mM para-nitrofenylfosfátu (pNPP) do konečné koncentrace 3 mM pNPP. Výpočty absorbance a sklonu křivky se provedou programem KineticCalc Application (Bio-Tek Instruments, Inc., Winooski, VT) . Výsledky jsou vyjádřeny jako průměr +/- směrodatná odchylka rychlosti enzymatické reakce (sklon křivky) zprůměrovaný v lineární části kinetické křivky (absorbance se odečítaly po dobu 30 minut každých 5 minut). Výsledky pro jednotlivé sloučeniny jsou sumarizovány jako procenta odpovědi vztažené na lnM 17-estradiolu. Estrogenní aktivita jednotlivých sloučenin se analyzují pomocí metody s alkalickou fosfatázou, přičemž se vypočítá odpovídající ED₅₀ ( 95% konfidenční intervaly (C.I.)). Čtyři následující sloučeniny uvedené v tabulce se požívaly jako vztažné standardy.

17-estradiol	0,03	nM
17-estradiol	1,42	nM
estriol	0,13	nM
estron	0,36	nM

Literatura:

1/ C.F. Holinka, H. Hata, H. Kuramoto a E. Gurpide (1986) · 4 44 44

44 44 4*44

4 · 4 4 4 4

4 444 44 4

4 4 4 4 4 4

4444 444 4 4 4 44 44

Effects of steroid hormones and antisteroids on alkalin phosphatase activity in human endometrial cancer cells (Ishikawa Line) Cancer Research, 46: 2771- 2774.

2/ B.A. Littlefield, E. Gurpide, L. Markiewicz, B. McKinley, B. a R.B. Hochberg (1990), A simple and sensitive microtiter plate estrogen bioassay based on stimulation alkaline phosphatase in Ishikawa cells; Estrogen action of D5 adrenal steroids, Endocrinology, 6: 2757-2762.

Výsledky stanovení alkalické fosfatázy Ishikawových buněk

Sloučenina

17-estradiol tamoxifen raloxifen příklad 15 %aktivita

100% aktivita 0% aktivita (45% s 5% aktivita (5% s 1% aktivita (1% s lnM 17-estradiolem) lnM 17-estradiolem) lnM 17-estradiolem)

Zkouška 2X VIT ERE transfekce

Příprava buněk

Stabilně transfektované ovariální buňky čínského křečka (CHO) lidským receptorem estrogenů se pěstují v DMEM + 10 telecím séru (FBS). Živné prostředí se 48 hodin před zkouškou nahradí DMEM (neobsahujícím fenolovou červeň) + 10% 10% roztoku aktivního uhlí obaleného dextranem ve stripovaném telecím séru (živné prostředí k provedení zkoušky). Buňky byly naočkovány v hustotě 5000 buněk na prohlubeň, kde každá prohlubeň obsahovala 200 μΐ živného prostředí.

»· «· • · · · · • · · • · · · « · · »· ·»** ·

Transfekce fosforečnanem vápenatým

Reportérové DNA (Promega plazmid pGL2 obsahující dvě tandemové kopie vitelogeninového ERE před minimálním thimidinkinázovým promotorem a genem luciferázy) se kombinuje s plazmidem pCHHO (Pharmacia) exprimujícím β-galaktozidázu a cDNA (pTZl8U) v tomto poměru:

pg reportérové DNA pg pCHHO DNA pg pTZ!8U pg DNA/1 ml transfekčního roztoku

V 500 pl 250 mM sterilního roztoku chloridu vápenatého se rozpustí 20 pg DNA a po kapkách se přidá do 500 pl 2 X HeBS (0,28 M chloridu sodného, 50 mM HEPES, 1,5 mM hydrogenfosforečnanu sodného o pH 7,05). Směs se 20 minut inkubuje při teplotě místnosti. Do každé prohlubně obsahující buňky se přidá 20 pl této směsi a ponechá se 16 hodin. Po ukončení inkubace se sraženina odstraní, buňky se promyjí živným prostředím a na buňky umístěné do čerstvého živného prostředí se působí oběma látkami: 1 nM 17-estradiolem, 1 pM roztokem testované látky nebo 1 pM sloučeniny + 1 nM 17-estradiolu (testy antagonismu s estrogenem). Každá modifikace byla provedena na osmi prohlubních (n=8), které se ínkubovaly 24 hodin před stanovením luciferázy.

«4 44 • 4 4 ·

4 · • 44*

4 4 • 4 «444

4 44 44 • 4 4 4 4 4 4 4 • 4 · 4 ♦ 4

4 4 4 4 4 4

4 4 4 4 4

444 444 4 4 I»

Stanovení luciferázy

Po 24 hodinách expozici testovanými látkami se médium odstraní a každá prohlubeň se dvakrát promyje 125 μΐ PBS zbaveného kationtu horečnatého a vápenatého. Po odstranění PBS se přidá 25 μΐ Promega lyzátového pufru, kterým se působí nejprve 15 minut při teplotě místnosti, dále 15 minut při teplotě -80°C, a následně 15 minut při teplotě 37°C. K vyhodnocení aktivity luciferázy se na neprůhlednou desku s 96 prohlubněmi přemístí 20 μΐ lyzátu a zbylých 5 μΐ lyzátu se použije k vyhodnocení β-galaktozidózové aktivity. Ve 100 μΐ alikvotech se do každé prohlubně automaticky luminometrem přidá luciferázový substrát (Promega) a relativní jednotky se odečítají 10 sekund po adici.

Stanovení infekční luciferázy

Sloučenina

-estradiol estriol tamoxifen raloxifen příklad 15 %Aktivace

100% aktivita

38% aktivita

0%	aktivita	(10% s
0%	aktivita	(0% s
0%	aktivita	(0% s

nM 17-estradiolem) 1 nM 17-estradiolem) lnM 17-estradiolem)

Stanovení β-galaktosidázy

Do 45 μΐ PBS se přidá zbylých 5 μΐ lyzátu. Následně se přidá 50 μΐ Promega β-galaktosidázového 2X pufru k provedení zkoušky, důkladně se zamíchá a inkubuje se 1 hodinu při teplotě 37°C. Každá plotna obsahující standartní

00 00 00 0 0« 0 • 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

000 000 00 »·

0 *)V «0 0 • · 0 • · 0 · • · ·

0000 křivku (0,1 až 1,5 milíjednotek v jednom ze tří vyhotovení) se k exprimuje. Kultivační desky se analyzují čtečkou fi Molecular Devices při vlnové délce 410 nm. Hodnoty absorbance mimo rozsah byly přepočteny na jednotky aktivity matematickou extrapolací standartní křivky.

Analýza výsledků

Údaje pro aktivitu luciferázy jako relativní jednotky (RLU) získané během desetisekundového měření se automaticky převedou do souboru JMP (SAS lne.) po odečtení relativních hodnot pozadí. Výsledky zkoušky s β-galaktosidázou se automaticky importují do tohoto souboru a normalizují se. Průměr a standartní odchylka se určí z n=8 pro každou modifikaci z osmi paralelních stanovení. Aktivita sloučeniny se pro každou kultivační plotnu porovná s 17-estradiolem. Procenta aktivity porovnaná s aktivitou 17-estradiolu se vypočítá podle vzorce:

%= ((estradiol-kontrola)/(hodnota látky)) x 100.

Tyto metody jsou popsané Μ.T.Tzukermanem, A.Esty,

D.Santíso-Mere, P.Danielian, M.G.Parker, R.B.Stein, J.W.Pike a D.P.McDonnel (1994).

Transaktivační kapacita lidského estrogenního receptoru se určí v buněčné a promotérové souvislosti a je zprostředkována dvěmi funkčně odlišnými intramolekulárními oblastmi (viz Molecular Endocrinology, 8:21-30).

• ·

Zkouška uterotrofického a antiuterotrofického účinku na krysách

Estrogenní a antiestrogernní účinky sloučenin se určí na nedospělých krysách čtyřdenní zkouškou uterotrofie popsané L.J.Blackem a R.L.Goodem v Life Sciences, 26, 1453 (1980). Zkouška se provede ve skupinách po šesti nedospělých Sprague-Dawleyho krysách (ženského pohlaví, 18 dnů starých). Zvířatům se denně aplikovala intraperitoneální injekce 10 pG sloučeniny, 100 pG sloučeniny, (100 pG + 1 pG 17-estradiolu) ke kontrole antiestrogenity a 1 pG 17-estradiolu spolu s 50% roztokem DMSO v 50% roztoku fyziologického roztoku. Čtvrtý den se zvířata usmrtila zadušením oxidem uhličitým, jejich dělohy se odpreparovaly, přebytek kapaliny se stripuje, odstraní se jakákoli tekutina a určí se vlhká hmotnost. Pro histologické vyšetření se odebere malá část z rohu děložního a ostatní zbytek se použije k izolaci veškeré RNA ke zjištění komplementárních části 3 genové exprese.

Třídenní modelová zkouška na ovariektomizované kryse

Sloučenina	10 uG	100 uG
Tamoxifen	69,6 mg	71,4 mg
Raloxifen	47,5	43,2

kontrola = 42,7 mg uG 17-estradiol = 98,2 ·· ···· ··· ··· ·· ··

Sloučenina 10 uG Příklad 15 39,9 mg kontrola = 30,7 mg

100 uG 100 uG + luG 17-estradiol 2 7,4 mg 2 4,3 mg uG 17-estradiol - 63,2

Sloučenina Raloxifen [2-(4-hydroxyfenyl)-6-hydroxy-benzo[b]thien-3-yl]-[4-(1-piperidinylOetoxy]fenyl-metanon-hydrochlorid je reprezentativní sloučeninou ze skupiny sloučenin označované jako selektivní modulátory estrogenních receptorů s účinky podobnými účinkům estrogenních agonistů na kostní tkáň a metabolismus lipidů, a zároveň s účinkem vlastním antagonistům estrogenu na dělohu a prsní tkáň. Palkowitz a spol. popisuje v J.Med.Chem. 1997, 40, 1407 aktivní analoga Raloxifenu, která lze připravit za použití sloučenin podle současného vynálezu. Například sloučeninu 4a [2-(4-hydroxyfenyl)-6-hydroxybenzo[b]thien-3-yl]-[4-(1-piperidinyl)eťoxy]-fenylmetan-hydrochlorid lze připravit podle obecného schématu reakce:

• ·

Příklad 16 metylester 2- (4-metoxy-benzen-sulíonyl-amino) -benzoové kyseliny

Do roztoku 2,00 g (0,013 mol) metyl-antranilátu rozpuštěného ve 20 ml chloroformu se přidá 3,2 ml (0,039 mol) pyridinu, a následně 2,733 g (0,013 mol) p-metoxybenzen-sulfonyl-chloridu. Reakční směs se 5 hodin míchá při pokojové teplotě, a pak se promyje 3N roztokem kyseliny chlorovodíkové a vodou. Organické podíly se pak suší nad síranem sodným, filtrují se a zahustí ve vakuu. Vytvořená bílá pevná látka se promyje eterem a suší se ve vakuu za vzniku 3,7 g (výtěžek 87%) požadovaného sulfonamidu.

Cl hmotové spektrum: 322 (M+H).

Příklad 17 metylester 2- (4-metoxy-benzen-suifonylamino) -3-metyl-benzoové kyseliny

Výsledná sloučenina se připraví podle postupu příkladu 16 za použití 6,24 g (0,038 mol) menyl-3-metyl-antranilátu. Vznikne 6,21 g (výtěžek 49%) požadovaného sulfonamidu jako bílé pevné látky.

Elektrospray hmotové spektrum 336,2 (M+H).

CO₂CH₃ £3

Příklad 18

4-(2-piperidin-l-yl-etoxy)-benzylchlorid

Do, míchaného roztoku 12,2 g (0,1 mol) 4-hydroxy-benzaldehydu a 25 g (přebytek) uhličitanu draselného ve 250 ml N,N-dimetylformamidu se přidá 20,0 g (1,08 mol)

1-(2-chloretyl)piperidin-monohydrochloridu. Reakční směs se 24 hodin zahřívá na teplotu 80°C, a pak se zchladí na teplotu místnosti. Reakce se ukončí přidáním ledové vody a směs se extrahuje chlorformem. Organické podíly se promyjí vodou, suší se nad bezvodým síranem hořečnatým, filtrují se a zahustí ve vakuu. Zbytek se rozpustí v metanolu a při teplotě 0°C se pomalu přidává 10 g (přebytek) hydroborátu sodného. Reakční směs se 2 hodiny míchá při pokojové teplotě, a pak se reakce ukončí přidáním vody. Alkohol se extrahuje chlorformem, organické podíly se důkladně promyjí vodou, suší nad síranem sodným, filtrují se a zahustí ve vakuu.

Získaný surový alkohol se rozpustí ve 200 ml tetrahydrofuranu a směsí se 30 minut nechává procházet plynný chlorovodík při teplotě 0°C. Do takto získané suspenze hydrochloridu se pomalu přidává 30 ml (přebytek) thionylchloridu. Reakční směs se 30 minut refluxuje, a pak se zchladí na teplotu místnosti. Reakční směs se zahustí dosucha a rozetře se s bezvodým eterem. Sraženina jako pevná látka se filtruje a suší se ve vakuu při teplotě místnosti za vzniku 25 g (výtěžek 86%) produktu jako bílé pevné látky o teplotě tání 145 -148°C.

Electrospray hmotové spektrum: 256 (M+H).

• · · · · • · · · · · · 4 4 4 4 • é · · · • · · ·

4 *··· ··· ·

Příklad 19

4- (2-N, N-dietyl-etoxy) -benzylchlorid

CICH₂

Γ

O-CH₂CH₂-N

Do míchaného roztoku 12,2 g (0,1 mol) 4-hydroxy-benzaldehydu a 25 g uhličitanu draselného (přebytek) v 250 ml N,N-dimetylformamidu se přidá 20,0 g 2-dietylaminoetyl-chlorid-monohydrochloridu. Reakční směs se 24 hodin zahřívá na teplotu 80°C, a pak se zchladí na teplotu místnosti. Reakce se ukončí přidáním ledové vody a směs se extrahuje chlorformem. Organické podíly se promyjí vodou, suší nad bezvodým síranem horečnatým, filtrují se a zahustí ve vakuu. Zbytek se rozpustí v metanolu a při teplotě 0°C se pomalu přidává 10 g (přebytek) hydroborátu sodného. Reakční směs se 2 hodiny míchá při pokojové teplotě, a pak se reakce ukončí přidáním vody. Alkohol se extrahuje chlorformem, směs se důkladně promyje vodou, suší se, filtruje se a zahustí ve vakuu.

• ·

Získaný surový alkohol se rozpustí ve 200 ml tetrahydrofuranu a směsí se 30 minut nechává procházet plynný chlorovodík při teplotě 0°C. Do takto získané suspenze hydrochloridu se pomalu přidává 30 ml (přebytek) thionylchloridu. Reakční směs se 30 minut refluxuje, a pak se zchladí na teplotu místnosti. Reakční směs se zahustí dosucha a rozetře se s bezvodým eterera. Sraženina jako pevná látka se filtruje a suší se ve vakuu při teplotě místnosti za vzniku 18 g (výtěžek 65%) produktu jako bílé pevné látky o teplotě tání 76-79°C.

Electrospray hmotové spektrum: 244 (M+H).

Příklad 20

N-hydroxy-2-[[(4-metoxyfenyl)sulfonyl]-[[4-[2-(1-piperidinyl)etoxy]fenyljmetyl]amino]-3-metylbenzamid

Do roztoku 1,00 g (2,985 mmol) metylesteru 2-(4-metoxy-benzen-sulfonylamino)-3-metyl-benzoové kyseliny v 5 ml dimetylformamidu se přidá 0,952 g (3,284 mmol)

4-(2-piperidin-l-yl-etoxy)benzylchloridu a 1,65 g (11,9 mmol) uhličitanu draselného. Reakční směs se 18 hodin míchá při pokojové teplotě. Směs se zředí vodou a extrahuje se eterem. Organické podíly se extrahují 6 N roztokem kyseliny chlorovodíkové. Kyselý vodný podíl se přivede na bazické pH přidáním 6 N roztoku hydroxidu sodného, a pak se extrahuje eterem. Vytvořený eterový podíl se suší nad síranem sodným, filtruje se a zahustí ve vakuu za vzniku 0,965 g piperidin-esteru jako bezbarvého oleje. Electrospray hmotové spektrum: 553,5 (M+H)+.

• ·

Do roztoku 0,889 g ( 1,611 mmol) piperidin-esteru v 7 ml tetrahydrofuranu se přidá 0,203 g monohydrátu hydroxidu lithného. Vytvořená směs se 15 hodin zahřívá pod refluxem , a pak se zahustí ve vakuu za vzniku zbytku, který zředí vodou, neutralizuje se přidáním 5% roztoku kyseliny chlorovodíkové a extrahuje dichlormetanem. Organický podíl se suší nad síranem sodným, filtruje se a zahustí ve vakuu za vzniku 0,872 g kyseliny karbcxylové jako bílé pěny. Electrospray - hmotové spektrum: 539,2 (M+H)+.

Do roztoku 0,814 g (1,513 mmol) karboxylové kyseliny v 10 ml dimetylformamidu se přidá 0,245 g (1,82 mmol) HOBT a 0,386 g (2,01 mmol) EDC. Reakční směs se míchá 1 hodinu při pokojové teplotě, a pak se přidá 0,46 ml (7,57 mmol) 50% roztoku hydroxylaminu ve vodě.

Reakční směs se přes noc míchá, a pak se zahustí ve vakuu za vzniku zbytku. Zbytek se zředí etylacetátem, promyje se vodou a roztokem bikarbonátu sodného, suší se nad síranem sodným, filtruje se a zahustí ve vakuu. Vytvořený zbytek se rozpustí v 5 ml dichlormetanu a přidá se 0,69 ml 1 N roztoku kyseliny chlorovodíkové v eteru. Po 1 hodině se reakční směs zředí eterem a vytvořená pevná látka se filtruje a suší ve vakuu za vzniku 0,179 g hydroxamát-aminové soli jako bílé pevné látky.

Electrospray - hmotové spektrum: 554,5 (M+H)+.

Příklad 21

2-[[4-(2-dietylamino-etoxy)benzyl]-(4-metoxybenzen-sulfonyl)amino]-N-hydroxy-3-metyl-benzamid

Do roztoku 1,0 g (2,653 mmol) metylesteru 2-(4-metoxy-benzen-sulfonylamino)-3-metylbenzoové kyseliny v 10 ml dimetylformamidu se přidá 0,811 g (2,918 mmol)

4-(2-N,N-dietyl-etoxy)benzylchloridu a 1,5 g (10,9 mmol) uhličitanu draselného. Reakční směs se 18 hodin míchá při pokojové teplotě. Směs se zředí vodou a extrahuje se eterem. Organické podíly se extrahují 6 N roztokem kyseliny chlorovodíkové. Kyselý vodný podíl se přivede na bazické pH přidáním 6 N roztoku hydroxidu sodného, a pak se extrahuje eterem. Vytvořený eterový podíl se suší nad síranem sodným, filtruje se a zahustí ve vakuu za vzniku 0,575 g N,N-dietylamino-esteru jako žlutohnědé pěny. Electrospray hmotové spektrum: 583,1 (M+H)+.

Do roztoku 0,539 g ( 0,926 mmol) N,N-dietylamino-esteru v dichlormetanu se přidají 2 ml kyseliny trifluoroctové. Vytvořená směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti, a pak se zahustí ve vakuu za vzniku zbytku. Zbytek se rozetře s eterem a vytvořená pevná látka se sebere filtrací a suší se ve vakuu za vzniku 0,369 g kyseliny karboxylové jako bílé pěny. Electrospray - hmotové spektrum: 525,2 (M-H)-.

Do roztoku 0,328 g (0,513 mmol) karboxylové kyseliny v 6,5 ml dichlormetan se přidá 0,12 ml dimetylformamidu, a následně 0,77 ml 2,0 M roztoku oxalylchloridu v metylenchloridu a reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti.

Do zvláštní nádoby se přidá při teplotě 0°C směs 0,47 ml (7,7 mmol) 50% roztoku hydroxylaminu ve vodě, 8 ml tetrahydrofuranu a 1,7 ml vody. Reakční směs se pak 15

• · * • · »

minut míchá při teplotě 0°C, najednou se přidá roztok kyselého chloridu a vytvořený roztok se přes noc nechá ohřát na teplotu místnosti. Reakční směs se okyselí na pH 3 přidáním 10% roztoku kyseliny chlorovodíkové a směs se extrahuje etylacetátem. Sloučený organický podíl se suší nad síranem sodným, filtruje se a zahustí ve vakuu za vzniku zbytku. Zbytek se rozetře s eterem za vzniku 0,194 g hydroxamát-aminové soli jako bílé pevné látky. Electrospray hmotové spektrum: 542,3 (M+H)+.

Příklad 22 etylester 2-(4-metoxy-fenylsulfanyl)-propionové kyseliny

V nádobě s kulatým dnem se míchá roztok 2,5 g (14 mmol) * 4-metoxy-benzenthiolu a 4,0 g (přebytek) bezvodého uhličitanu draselného ve 100 ml bezvodého acetonu.a přidá se 3,0 g (16 mmol) etyl-2-brom-propionátu. Reakční směs se za stálého míchání 8' hodin zahřívá pod refluxem. Reakční směs se pak zchladí, filtruje se a reakční směs se zahustí za vzniku zbytku. Zbytek se extrahuje chloroformem, promyje se vodou a organický podíl se suší nad síranem horečnatým, filtruje se a zahustí za vzniku 3,6 g světle žlutého oleje etylesteru kyseliny 2-(4-metoxy-fenylsulfanyl) -propíonové (výtěžek 94%).

Příklad 23 etylester 2-(4-metoxy-benzen-sulfonyl) -propíonové kyseliny

Do míchaného roztoku 12,0 g (50 mmol) etylesteru kyseliny 2-(4-metoxy-fenylsulfanyl)propíonové v 300 ml metylenchloridu se při teplotě 0°C pomalu přidá v množství umožňujícím kontrolu exotermní reakce. Reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti a zředí se 600 ml směsi hexanů. Reakční směs se filtruje a filtrát se 3 hodiny míchá s 500 ml nasyceného roztoku siřičitanu sodného. Organický podíl se oddělí, důkladně se promyje s vodou, suší se a odpaří ve vakuu za vzniku 12 g polotuhé látky.

Příklad 24 etylester 2-(4-metoxy-benzen-sulfonyl) -2-metyl-3- [4 - (2-piperidin-l-yletoxy) -fenyl]propionové kyseliny

Za stálého míchání se pod refluxem zahřívá 16 hodin směs 2,7 g (10 mmol) etylesteru 2-(4-metoxybenzen-sulfonyl)-propionové kyseliny, 3,03 g (10 mmol) 4-(2-piperidin-l-yl-etoxy)benzylchloridu, 10 g uhličitanu draselného a 500 mg 18-koruna-6 ve 250 ml acetonu. Reakční směs se filtruje a acetonový podíl se zahustí za vzniku zbytku, který se extrahuje chlorformem, důkladně se promyje vodou, suší se nad bezvodým síranem hořečnatým, filtruje a zahustí za vzniku zbytku, který se čistí rychlou chromatografií na koloně oxidu křemičitého při eluci 50% etylacetátu v hexanech za vzniku 4,8 g (výtěžek 92%) požadovaného produktu jako oleje. Hmotové spektrum: 490(M+H)+.

Příklad 25

2-(4-metoxybenzen-sulfonyl)-2-metyl-3-[4-(2-piperidinyl-1-yletoxy)-fenyl]-propinová kyselina • · • « « · • 9 * <· · · * · * • 4 9 * · w ♦ · · ·♦

Do míchaného roztoku 4,9 g (10 mmol) etylesteru kyseliny 2-(4-metoxýbenzen-sulfonyl)-2-metyl-3-[4-(2-piperidin-1-yl-etoxy)fenyl]propionové v metylalkoholu se přidá 20 ml (přebytek) 10 N roztoku hydroxidu sodného. Reakční směs se míchá 48 hodin při pokojové teplotě. Směs se zahustí a opatrně se neutralizuje ředěnou kyselinou chlorovodíkovou. Získaný zbytek se extrahuje chlorformem, promyje se vodou, suší se a zahustí. Získaný produkt se čistí rychlou chromatografií na koloně oxidu křemičitého při eluci směsí etylacetátu a metanolu v poměru 95:5 za vzniku 4,1 g bezbarvých krystalů výsledného produktu o teplotě tání 10 6°C. Hmotové spektrum: 4 62,5 (Μ-ί-Η)τ.

Příklad 26

2-(4-metoxybenzen-sulfonyl)-2-metyl-3-[4-(2-piperidin-l-yl -etoxy)fenyl]propionamid >; i « 4 * · · • · 4 4

Do míchaného roztoku 2,3 g (5 mmol) 2-(4-metoxy-fenyl-sulfonyl) -2-metyl-3-fenyl- [4- (2-piperidín-l-yl-etoxy) ] -propionové kyseliny ve 2 kapkách dimetylformamidu ve 100 ml metylenchloridu se při teplotě 0°C přidá po kapkách 1,2 g (10 mmol) oxalylchloridu. Reakční směs se 1 hodinu míchá při pokojové teplotě. Ve zvláštní nádobě se současně míchá směs 3,4 g (50 mmol) hydroxylamín-hydrochloridu v 10,1 g (100 mmol) trietylaminu se při teplotě 0°C 1 hodinu míchá v 50 ml směsi tetrahydrofuranu a vody v poměru 5:1. Po 1 hodině se reakční směs oxalylchloridu zahustí a světle žlutý zbytek se rozpustí v 10 ml metylenchloridu a pomalu se přidá při teplotě 0°C do hydroxylamínu. Reakční směs se 24 hodin míchá při pokojové teplotě a zahustí se. Zbytek se extrahuje chlorformem a důkladně se promyje vodou. Produkt se čistí rychlou chromatografií na koloně oxidu křemičitého při eluci etylacetátem. Výsledný produkt se izoluje jako bezbarvá pevná látka o teplotě tání 98°C s výtěžkem 48%. Hmotové spektrum: 477 (M+H)+.

^rH NMR (300 MHz, CDC1₃) : 1,2 (s,3H), 3,5-1,5 (m, 16H) , 3,9 (s, 3H), 4,4 (m, 1H), 6,57,8 (m, 8H), 10,8 (bs, 1H) .

• * • ·

9 9

Biologické účinky sloučenin podle současného vynálezu se sledují následným postupem:

In vitro stanovení želatinázy

Zkouška je založena na štěpení thiopeptidového substrátu ((Ac-Pro-LeuGly(2-merkapto-4-metyl-pentanoyl)-Leu-Gly-OEt) Bachem Bioscience) enzymem želatinázou. Produkt štěpení reaguje kalorimetricky s DTNB ( (5,5'-dithio-bis-(2-nitro-benzoové kyseliny). Enzymatická aktivita se měří podle barevné změny. Thiopeptidový substrát se připraví čerstvý jako 10 mM zásobní roztok ve 100% roztoku DMSO. DTNB se rozpustí ve 100% DMSO jako 100 mM zásobní roztok. Roztoky se uchovávají ve tmě při pokojové teplotě. Před použitím se substrát a DTNB společně zředí do 1 mM substrátového pufru (50 mM HEPES o pH 7,5, 5 mM chlorid vápenatý). Zásobní roztok želatinázy B lidského neutrofilu se zředí pufrem k provedení zkoušky (50 mM HEPES o pH 7,5, 5 mM roztok chloridu vápenatého, 0,02% Brij) do konečné koncentrace 0,15 nM. Pufr k provedení zkoušky, enzym, DTNB/substrát (konečná koncentrace 500 μΜ) a nosné prostředí nebo inhibitor se vloží na kultivační plotnu s 96 prohlubněmi (celkový reakční objem je 200 μΐ) a změna barvy se měří 5 minut spektrofotometricky při 405 nm na čtecím zařízení. Zaznamenají se hodnoty OD₄₀₅ a křivka představující rychlost reakce se vypočítá. Potvrdí se linearita rychlosti reakce (r²> 0,85). Ke stanovení statistické signifikance (p <0,05) se vypočítá průměrná rychlost kontrolní reakce (x ± sem), která se porovná s rychlostmi reakcí způsobených léčivy za použití Dunnettova mnohočetného srovnávacího testu. Za použití více dávek *4 ··

»44 4· 4444 » 4 •4 ·

4 4

4 ·

4 4 ♦

léčiva lze sledovat závislost účinku na velikosti dávky, a následně se vyhodnotí hodnoty IC₅₀g s 95% mezemi spolehlivosti pomocí lineární regrese (IPRED, HTB). Literatura: H.Weingarten a J.Feder Spéctrophotometric assay for vertebrate collagenase, Anal. Biochem, 147, 437-440 (1985) .

Zkouška in vitro na kolagenázu

Zkouška je založena na štěpení peptidového substrátu Dnp-Pro-Cha-Gly-Cys (Me)-His-Ala-Lys(NMa)-NH₂ (Peptide International lne.) při použití kolagenázy, uvolňující fluorescenční skupinu NMa, která se kvantitativně stanoví fluorimetricky. Při přidání Dnp dojde k zastavení fluorescence NMa v případě neporušeného substrátu. Zkouška se provádí v pufru k provedení zkoušky, HCBC, který obsahuje 50 mM HEPES o pH 7,0, 5 mM Ca⁺², 0,02% Brij a 0,5% cysteinu v přítomnosti rekombinantní kolagenázy z lidských fibroblastů (zkrácená forma s molekulovou hmotností 18.828, WAR Radnor). Substrát se rozpustí v methanolu a uloží ve zmrazeném stavu po podílech 1 mM. Kolagenáza se uloží rovněž ve zmrazeném stavu v pufru po podílech 25 mikroM. Při provádění zkoušky se substrát rozpustí v pufru HCBC do konečné koncentrace 10 mikroM a kolagenáza se rozpustí do konečné koncentrace 5 nM. Sloučeniny se rozpustí v methanolu, DMSO nebo HCBC. Methanol a DMSO se zředí pufrem HCBC až do koncentrace nižší než 1,0. %. Sloučeniny se uloží do vyhloubení plotny s 96 vyhloubeními s obsahem enzymu a reakce se zahájí přidáním substrátu. Po 10 minutách se reakce odečte (excitace při 340 nm, emise při 444 nm), vzestup fluorescence v průběhu času se • to ♦ to 9 to · · » * • to · · · to to · to · · ·· «··· toto · «*· to« • to · * ♦ · » « * to· · graficky zaznamenává. Vypočítá se sklon uvedené čáry, který je závislý na reakční rychlosti. Byla potvrzena linearita reakční rychlosti, r~ > 0,85. Průměr ± standardní ochylka se vypočítá a srovná pro zjištění statistické významnosti při p < 0,05 při použití Dunnettova testu. Pak je možno vypočítat vztah mezi dávkou a účinkem při použití různých dávek účinné dávky a vypočítat IC₅₀ s 95% mezemi spolehlivosti podle lineární regrese (IPRED, HTB) .

Literatura: Bickett, D. M. a další, A high throughput fluorogenic substráte for interstitial collagenase (MMP-1) and gelatinase (MMP-9), Anal. Biochem. 212, 58-64, 1993.

Způsob měření inhibice TÁCE

Byly použity mikrotitrační plotny s 96 černými vyhloubeními, do každého vyhloubení byl uložen roztok 10 mikrol TÁCE (Immunex) do konečné koncentrace 1 mikrog/ml, 70 mikrol trispufru o pH 7,4 s obsahem 10 % glycerolu (konečná koncentrace 10 mM) a 10 mikrol roztoku zkoumané látky v DMSO (konečná koncentrace 1 mikroM, koncentrace DMSO nižší než 1 %) a plotny byly inkubovány 10 minut při teplotě místnosti. Reakce byla zahájena přidáním fluorescenčního peptidylového substrátu do konečné koncentrace 10 mikroM do každého vyhloubení, načež byla reakční směs 5 sekund protřepávána v třepacím zařízení. V průběhu 10 minut se odečítá vznikající reakce (excitace při 340 nm, emise při 420 nm) a vzestup fluorescence v průběhu času se zaznamenává. Sklon, čáry představuje reakční rychlost. Byla potvrzena linearita reakce r² > 0,85. Průměr ± standardní odchylka se vypočítá a srovnává k průkazu statistické významnosti při p < 0,05 při použití Dunnettova srovnávacího testu. Při použití

V • 4 44 *4 4 «4 4

4 4 4

44 různých dávek účinné látky, se vypočítá vztah mezi dávkou a účinkem. A hodnota IC₅₀ při 95% mezích spolehlivosti při použití lineární regrese.

Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

IC 50 (nM nebo inhibice v % při 1 mikroM)

Příklad MMP 1 MMP 9 MMP 13 TÁCE

238,6 8,9

1,4

41,00

O.

o

Způsob měření inhibice MMP-1, MMP-9 a MMP-13

Tyto zkoušky jsou založeny na štěpení thiopeptidových substrátů, např.

Ac-Pro-Leu-Gly(2-merkapto-4-methylpentanoyl) -Leu-Gly-OEt působením metaloproteinázy matrice MMP-1, kolagenázy MMP-13 nebo gelatinázy MMP-9, dochází k uvolnění produktu, který reaguje kolorimetricky s DTNB (kyselinou 5,5'dithiobis(2-nitrobenzoovou)) . Účinnost enzymu se měří rychlostí vzniku zabarvení. Thiopeptidový substrát se pokaždé připravuje v čerstvém stavu, jako 20 mM zásobní roztok ve 100% DMSO a DTNB se rozpustí ve 100% DMSO na 100 mM zásobní roztok a uloží se ve tmě při teplotě místnosti. Substrát i DTNB se zředí na 1 mM pufrem pro substrát, který obsahuje 50 mM HEPES o pH 7,5 a 5 mM chloridu vápenatého těsně před použitím. Zásobní roztok enzymu se zředí pufrem pro provedení zkoušky, který obsahuje 50 mM HEPES o pH 7,5, 5 mM chloridu vápenatého a 0,02 % Brij do požadované konečné koncentrace. Pak se pufr k provedení zkoušky, enzym, nosné prostředí nebo inhibitor a směs DTNB a substrátu v uvedeném pořadí uloží v celkovém reakčním

·· ·· • · · # · 9

9 · objemu 200 mikrolitrů do vyhloubení plotny s 96 vyhloubeními. Změna barvy se sleduje spektrofotometricky 5 minut při 405 nm odečítacím zařízením a sleduje se vzestup zabarvení v průběhu času.

Je také možno použít fluorescenční peptidový substrát. Při této zkoušce obsahuje peptidový substrát fluorescenční skupinu a skupinu, která fluorescenci brání. Po rozštěpení substrátu působením MMP se vytvoří fluorescence, která se sleduje kvantitativně na příslušném zařízení. Zkouška se provádí v pufru HCBC pro provedení zkoušky, obsahujícím 50 mM HEPES o pH 7,0, 5 mM Ca⁺², 0,02 % Brij a 0,5 % cysteinu spolu se vzorkem lidské rekombinantní MMP-1, MMP-9 nebo MMP-13. Substrát se rozpustí v methanolu a uloží ve zmrazeném stavu po podílech 1 mM. Při provádění zkoušky se substrát a enzym rozpustí v pufru HCBC na požadovanou koncentraci. Sloučeniny se uloží do vyhloubení plotny s 96 vyhloubeními s obsahem enzymu a reakce se zahájí přidáním substrátu. Reakce se odečítá po dobu 10 minut (excitace při 340 nm, emise při 444 nm a zaznamenává se vzestup fluorescence v průběhu času.

Při použití thiopeptidu nebo fluorescenčního peptidu se vypočítá sklon křivky, který odpovídá reakční rychlosti. Linearita reakce byla potvrzena, r² > 0,85. Vypočítá se průměr ± standardní odchylka při kontrolní rychlosti a srovnává se s rychlostí po použití zkoumaných látek k průkazu statistické významnosti při p < 0,05 při použití Dunnettova srovnávacího testu. Tímto způsobem je možno vypočítat vztah mezi dávkou a účinkem a hodnoty IC₅₀ při 95% mezích spolehlivosti s použitím lineární regrese.

Inhibice MMP in vivo *· ·Φ • · « φ • 9 9 • 99 • 99 •9 9999 φφ-φ ·· · * · • ΦΦΦ • · Φ Φ · • ΦΦΦ

ΦΦΦ »♦

Úsek dialyzační trubice s délkou 2 cm (oddělování sloučenin od molekulové hmotnosti 12000 až 14000, šířka 10 mm) s obsahem metaloproteinázy matrice, tzn. stromelysinu, kollagenázy nebo gelatinázy v 0,5 ml pufru se implantuje intraperitoneálně nebo podkožně na záda krysy Sprague-Dawley s hmotností 150 až 200 g nebo myši CD-I s hmotností 25 až 50 g při znecitlivění. Účinné látky se podávají po, ip, sc nebo iv kanylou do jugulární žíly. Dávka účinných látek je 0,1 až 0,25 ml/zvíře. Odebírá se obsah dialyzační trubice a stanoví se účinnost enzymu.

Vypočítá se reakční rychlost enzymu v každé dialyzační trubici. K vypočítání průměru a standardní odchylky se užijí trubice z alespoň tří různých zvířat. Statistická významnost při p < 0,05 se stanoví analýzou variance podle publikace Agents and Actions 21, 331, 1987.

Měření inhibice TÁCE

Při použití čelních mikrotitračních ploten s 96 vyhloubeními bylo do každého vyhloubení uloženo mikrolitrů roztoku TÁCE (Immunex, konečná koncentrace 1 mikrogram/ml)., 70 mikrolitrů tris pufru o pH 7,4 s obsahem 10 % glycerolu (konečná koncentrace 10 mM) a 10 mikrolitrů roztoku zkoumané látky v DMSO (konečná koncentrace 1 mikroM, koncentrace DMSO menší než 1 %) a směs se inkubuje 10 minut při teplotě místnosti. Reakce se zahájí přidáním fluorescenčního peptidylového substrátu do konečné koncentrace 100 mikroM do každého vyhloubení s následným protřepáním 5 sekund na třepačce.

Reakce se odečítá 10 minut (excitace při 340 nm, emise při 420 nm) a vzestup fluorescence v průběhu času se ♦ A AA • · · A

•A AAAA

AAA • A A • A A

A A A • A A A A A A A zaznamenává. Vypočítá se sklon čáry, který odpovídá reakční rychlosti.

Byla potvrzena linearita reakce, r² > 0,85. Byl vypočítán průměr a standardní odchylka z kontrolní rychlosti a byla také vypočítána statistická významnost pro p < 0,05 při použití Dunnattova srovnávacího testu. Pak byla vypočítána závislost účinku na dávce při použití většího počtu dávek účinné dávky a také hodnota IC₅₀ při 95% mezích spolehlivosti při použití lineární regrese.

Výsledky inhibice metaloproteinázy matrice in vitro a in vivo a inhibice TÁCE jsou shrnuty v následující tabulce

Inhibice MMP a TÁCE in-vivo

Příklad	MMP-1¹	MMP-9¹	MMP-	13¹ MMP²	TÁCE¹
20	176	6, 9	56		277
21	96	2,3	8,8		215
1 · ICjq v	nM nebo	% inhibice	při	koncentraci	1 mikroM

2. % inhibice proti MMP-9 v mg/kg

Zastupuje:

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Aryloxyalkyldialkylaminy obecného vzorce I kde

R¹ a R² nezávisle znamenají atom vodíku, (C1-C12)alkyl, s výhodou (C1-C6)alkyl nebo perfluorovaný (C1 -C6)alkyl, s výhodou -CF₃,

X znamená odštěpitelnou skupinu, jako atom halogenu, -O-SO2-SH3,

- O-SO2-CF3 nebo skupinu se strukturou O —o— s —( )— z

Z znamená -NO₂, atom halogenu, -CH₃ nebo -OF₃,

A znamená-0-,-S-, -SO-nebo-SO2-, m znamená celé číslo 0 až 3, s výhodou 1,

R³, R⁴, R⁵ a R⁶ se nezávisle volí ze skupiny vodík, atom halogenu, -NO2, alkyl, s výhodou (C1 -C12)alkyl a zvláště (C1-C6)alkyl, alkoxyskupina, s výhodou (C1-C12)alkoxyskupina a zvláště (C1-C6)alkoxyskupina, perfluorovaný (C1-C6)alkyl, s výhodou -CF₃,

OH nebo alkylestery o 1 až 4 atomech uhlíku nebo alkylethery o 1 až 4 atomech uhlíku, -CN, -Q-R¹, -Ο-Ar, -S-R¹, -S-Ar, -SO-R¹, -SO-Ar, -SO2-R¹, -SO2-Ar, -CO-R¹, -CO-Ar, -CO2-R¹ nebo -CO₂-Ar,

Y znamená

a) skupinu • 4

44 4

44 4 4 *· 4 «4 4

4 4 4

4 4 4

R³ kde R⁷ a R⁸ se nezávisle volí ze skupiny vodík, (C1-C6)alkyl nebo fenyl,

b) pětičlenný nasycený, nenasycený nebo částečně nenasycený heterocyklický zbytek, obsahující až 2 heteroatomy ze skupiny -0-, -NH-, -N(C1-C4)alkyl-, -N=, a -S(0)_n-, kde n znamená celé číslo O až 2, popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1-C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO2H, -CN, -CONHR¹, -NH2, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO2R¹, -NHCOR¹,-NO2,

c) šestičlenný nasycený, nenasycený nebo částečně nenasycený heterocyklický zbytek, obsahující až 2 heteroatomy ze skupiny -Ο-, -NH-, -N(C1-C4)alkyl-, -N=, a -S(0)_n-, kde n znamená celé číslo O až 2, popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)aIkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO2H, -CN, -CONHR¹, -NH2, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO2R¹, -NHCOR¹, -NO2,

d) sedmičlenný nasycený, nenasycený nebo částečně nenasycený heterocyklický zbytek, obsahující až dva heteroatomy ze skupiny -Ο-, -NH-, -N(C1-C4)alkyl-, -N=, a -S(0)_n-, kde n znamená ·«·· celé číslo 0 až 2, popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyíoxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1-C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO₂H, -CN, -CONHR¹, -ΝΗ₂, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO₂R¹, -NHCOR¹, -NO2,

e) bicyklický heterocyklický zbytek, obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, přemostěný nebo kondenzovaný a obsahující až 2 heteroatomy ze skupiny.-Ο-, -NH-, -N(C1-C4)alkyl-, -N=, a -S(0)_n-, kde n znamená celé číslo O až 2, popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)aikylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO2H, -CN, -CONHR¹, -NH₂, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO₂R , -NHCOR¹, -NO2, a farmaceuticky přijatelné soli těchto látek.
2. Aryloxyalkyldialkylaminy podle nároku 1, obecného vzorce I ·* ·· • «4 * • · · # • · · · • · · · kde

R¹ a R² se nezávisle volí ze skupiny vodík, (C1-C12)alkyl nebo perfluorovaný (C1-C6)alkyl X znamená atom halogenu, -O-SO₂-CH₃,

-O-SO₂-CF₃ nebo skupinu vzorce

Z

Z znamená -NO₂, atom halogenu, -CH₃ nebo -CF₃, A znamená -0-, -S-, -SO- nebo -S0₂-, m znamená celé číslo O až 3, s výhodou 1 Y znamená

a) skupinu:

kde R⁷ a R⁸ nezávisle znamenají vodík, (C1-C6)alkyl nebo fenyl,

b) skupinu zvolenou z thiofenu, furanu, pyrrolu, imidazolu, pyrazolu, thiazolu, isothiazolu, isoxazolu nebo oxathiolanu, přičemž tato skupina je popř. substituována 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkyisulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO₂H, -CN, -CONHR¹, -NH₂, ·· ·Α ♦ * A A « A A ♦ A A « A A

A· AAAA

AA AA • A A • · A • A · (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO2R¹, -NHCOR¹, -NO2,

c) skupinu, která se volí z pyridinu, pyrazinu, pyrimidinu, pyridazinu, piperidinu, morfolinu a pyranu, tyto skupiny jsou popřípadě substituovány 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO₂H, -CN, -CONHR¹, -NH₂, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO₂R¹, -NHCOR¹,-NO2,

d) skupinu, která se volí z azepinu, diazepinu, oxazepinu, thiazepinu, oxapinu a thiepinu, přičemž tato skupina je popřípadě substituována 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1 -C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1-C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO₂H, -CN, -CONHR¹, -NH2, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO2R¹, -NHCOR¹,-NO2,

e) bicyklický heterocyklický zbytek ze skupiny benzofuran, isobenzofuran, benzothiofen, indol, isoindol, indolisin, indazol, purin, chinolizin, isochinolin, chinolin, ftalazin, naftyridin, chinoxalin, chinazolin a cinnolin, přičemž tyto skupiny jsou popřípadě substituovány 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)alkyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovými skupinami, -CO₂H, -CN, -CONHR¹, -NH₂, ·· • · * · 9 » • · ·· (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO₂R¹, -NHCOR¹, -NO_2i jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin.
3. Aryloxyalkyldialkylaminy obecného vzorce I podle nároku 1

R

I

Y— (C)_m — R²

R¹

I

CR² kde

R¹ a R² se nezávisle volí ze skupiny vodík, (C1-C6)alkyl nebo perfluorovaný (C1-C6)alkyl

X znamená atom halogenu, -O-SO₂-CH3, -O-SO₂-CF3 nebo skupinu vzorce

Z znamená -NO₂, atom halogenu, -CH₃ nebo -CF₃, A znamená -0-, -S-, -SO- nebo -S0₂-, m znamená celé číslo O až 3,

Y znamená

a) skupinu:

·· kde R⁷ a R⁸ nezávisle znamenají vodík, (C1-C6)alkyl nebo fenyl,

b) skupinu, která se volí z thiofenu, furanu, pyrrolu, imidazolu, pyrazolu, thiazoiu, pyridinu, pyrazinu, pyrimidinu, pyridazinu, piperidinu, indolu nebo benzofuranu, přičemž tyto skupiny jsou popř. substituovány 1 až 3 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogenmethoxyskupina, (C1-C4)acyloxyskupina, (C1-C4)alkyithioskupina, (C1 -C4)alkyisulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxy(C1-C4)aikyl, fenyl, popř. substituovaný 1 až 3 (C1-C4)alkylovýmí skupinami, -CO2H, -CN, -CONHR¹, -NH2, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1-C4)dialkylaminoskupina, -NHSO₂R¹, -NHCOR¹,-NO2, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin.
4. Aryloxyalkyldialkylaminy podle nároku 1, obecného vzorce II

R³ R¹ R ~X kde

R¹ a R² nezávisle znamenají vodík, (C1-C6)alkyl, nebo perfluorovaný (C1-C6)alkyl, • ·

R³, R⁴, R⁵ a R⁶ se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina nebo její (C1-C4)alkylestery nebo (C1-C4)aikylethery, atom halogenu, -CN, (C1-C6)alkyl nebo trifluormethyl, m znamená celé číslo 0 až 3, s výhodou 1,

R⁷ a R⁸ se nezávisle volí z atomu vodíku nebo (C1-C6)alkylové skupiny nebo společně tvoří skupinu -(CH₂)_P-, kde p znamená celé číslo 2 až 6 za vzniku kruhu, který je popřípadě substituován až 3 substituenty ze skupiny vodík, hydroxylová skupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogen methoxyskupina, (C1 -C4)alkylthioskupina, (C1 -C4)alkylsuifinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxyskupina, (C1-C4)alkyl, -CO₂H, -CN, -CONH(C1-C4)alkyl, -NH₂, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1C4)dialkylaminoskupina, -NHSO₂(C1-C4)alkyl, -NHCO(C1-C4)aikyl a -NO3 a

X má svrchu uvedený význam, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto látek.
5. Aryloxyalkyldialkylaminy podle nároku 1, obecného vzorce III

R¹

I

Y— (C)_m — R² kde

R¹ a R² nezávisle znamenají vodík, (C1-C6)alkyl, nebo perfluorovaný (C1-C6)alkyl,

R³, R⁴, R⁵ a R⁶ se nezávisle volí ze skupiny vodík, hydroxyskupina nebo její (C1-C4)alkylestery nebo (C1-C4)alkylethery, atom halogenu, -CN, (C1-C6)alkyl nebo trifluormethyl, m znamená celé číslo 0 až 3,

A se volí ze skupiny -S-, -SO- nebo -SO₂-,

R⁷ a R⁸ se nezávisle volí z atomu vodíku nebo (C1-C6)alkylové skupiny nebo společně tvoří skupinu -(CH₂)_P-, kde p znamená celé číslo 2 až 6 za vzniku kruhu, který je popřípadě substituován až 3 substituenty ze skupiny vodík, hydroxylové skupina, atom halogenu, (C1-C4)alkyl, trihalogenmethyl, (C1-C4)alkoxyskupina, trihalogen methoxyskupina, (C1-C4)alkylthioskupina, (C1-C4)alkylsulfinyl, (C1-C4)alkylsulfonyl, hydroxyskupina, (C1-C4)alkyl, -CO₂H, -CN, -CONH(C1-C4)alkyl, -NH₂, (C1-C4)alkylaminoskupina, (C1C4)dialkylaminoskupina, -NHSO₂(C1-C4)alkyl, -NHCO(C1-C4)alkyl a -NO3 a

X má svrchu uvedený význam, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto látek.
6. Aryloxyalkyldialkylamin podle nároku 1, kterým je (4-chlormethylfenoxy)-ethylpiperidin-1-ylhydrochlorid.
7. Aryloxyalkyldialkylamin podle nároku 1, kterým je (4-chlormethylfenoxy)-ethylhexamethylenimin-1-ylhydrochlorid.
8. Aryloxyalkyldialkylamin podle nároku 1, kterým je (4-chlormethylfenoxy)-ethyldiemethylaminohydrochlorid.
9. Způsob výroby aryloxyalkyldialkylaminů obecného vzorce I, podle některého z nároků 1 až 5, nebo farmaceuticky přijatelných solí těchto látek, vyznačující se tím, že se

a) alkohol obecného vzorce A • · ·· ··· · kde m, A, Y a R¹'⁶ mají svrchu uvedený význam převede na.odpovídající sloučeninu obecného vzorce I, v níž X znamená odštěpitelnou skupinu např. působením halogenačního, sulfonylačního nebo acylačního činidla, obsahujícího odštěpitelnou skupinu X, nebo se

b) oxiduje sloučenina obecného vzorce I, v němž A znamená atom síry za vzniku odpovídající sloučeniny obecného vzorce I, v němž A znamená skupinu -SO- nebo -SO2-, nebo se

c) převede sloučenina obecného vzorce I na svou farmaceuticky přijatelnou sůl.
10. Způsob výroby aryloxyalkyldialkylaminů obecného vzorce I, podle nároku 1, v nichž A znamená atom kyslíku, vyznačující s e t í m, že se

a) alkyluje příslušný hydroxybenzaldehyd obecného vzorce kde R³ až R⁶ mají svrchu uvedený význam, alkylhalogenidem obecného vzorce

Rl R¹

I I

Y— ( C )_m C halo

R² R² kde Y, R¹, R² a m mají svrchu uvedený význam a halo má svrchu uvedený význam, za vzniku aldehydu obecného vzorce

b) aldehyd ze stupně (a) se redukuje za vzniku příslušného alkoholu obecného vzorce •Τ

c) alkohol ze stupně (b) se redukuje na hydrochlorid, například působením HCI/THF a

d) alkohol se převede na výhodnou odštěpitelnou skupinu, například působením methansulfonylchloridu, toluensulfonylchloridu nebo anhydridu kyseliny octové v přítomnosti baze, jako pyridinu nebo triethylaminu.
11. Způsob výroby aryloxyalkyldialkylaminů obecného vzorce I, podle nároku 1, v nichž A znamená atom síry, vyznačující s e t í m, že se

a) alkyluje sloučenina obecného vzorce kde R³ ⁶ mají význam uvedený v nároku 1, alkylačním činidlem obecného vzorce .

R¹

I

Y— (C)m R²

R¹

I

C— halo kde jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam, za vzniku aldehydu, obecného vzorce ·· • φ • φ φ · • φ φφφ · · «

b) aldehyd ze stupně (a) se redukuje například hydroborátem * sodným na alkohol obecného vzorce

c) na alkohol se stupně (b) se působí plynným chlorovodíkem k získání jeho hydrochloridu a

d) hydrochlorid alkoholu ze stupně (c) se převede na výhodnou odštěpitelnou skupinu.
12. Způsob podle nároku 11,vyznačující se tím, že se převede hydrochlorid ze stupně (d) způsobu řízenou oxidací síry na sulfoxid nebo na sulfon.

99 9999

99 9 9

9 · 9 I • · · 1 • · · * 4 • · · <

9 9 99 i
13. Způsob podle některého z nároků 9 až 12, v y z n a č u j í c í se t í m, že se alkohol převede na odštěpitelnou skupinu působením methansulfonylchloridu, toluensulfonylchloridu nebo anhydridu kyseliny trifluoroctové v přítomnosti pyridinu nebo triethylaminu.
14. Způsob podle některého z nároků 9 až 13, vyznačující se t í m, že se jako atom halogenu užije atom chloru a m = 2.
15. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce kde Y znamená

a) skupinu obecného vzorce kde R⁷ a R⁸ nezávisle znamenají vodík, (C1-C6)alkyl nebo fenyl nebo

b) 5-, 6- nebo 7-členný nenasycený nebo částečně nenasycený heterocyklický kruh, obsahující 1 nebo 2 atomy dusíku, přičemž tento heterocyklický kruh je vázán na ethoxylový můstek na atomu dusíku kruhu a je popřípadě substituován 1 až 3 substituenty ze skupiny atom • · • · halogenu, (C1 -C6)alkyl, (C1-C6)alkoxyskupina, (C1-C6)thioalkyl, -CF₃nebo -NO₂, vyznačující se tím, že se v alkalickém prostředí nechá reagovat 4-hydroxybenzylalkohol se solí sloučeniny obecného vzorce kde Y má svrchu uvedený význam.
16. Způsob podle nároku 15, v y z n a č u j i c i se t i m, že alkalické prostředí má pH 9 nebo vyšší.
17. Farmaceutický prostředek, v y z n a č u j i c i se tím, že jako svou účinnou složku obsahuje aryloxyalkyldialkylamin obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 8 spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem.