CZ19996A3

CZ19996A3 - Liquid-absorbing body, particularly for napkins, sanitary pads, slip pads and process for producing thereof

Info

Publication number: CZ19996A3
Application number: CZ96199A
Authority: CZ
Inventors: Krysztof D Malowaniec
Original assignee: Hartmann Paul Ag
Priority date: 1993-07-23
Filing date: 1994-07-12
Publication date: 1996-04-17
Also published as: EP0710096A1; PL312657A1; HU9503647D0; FI960306A; DE59403747D1; CZ284041B6; SK280220B6; FI960306A0; HU219966B; DK0710096T3; NO954606L; EP0710096B1; ATE156694T1; HUT78031A; WO1995003020A3; ES2106554T3; WO1995003020A2; DE4324802A1; NO954606D0; SK2696A3

Description

(57) Sací tčleso, zejména pro plenky, vložky, vložky do slipů a pod, sestává ze základní vrstvy (11) z hydrofilních vláken, která je opatřena prolomeními (12,13) a se sací vrstvou (14) 2 hydrofilních vláken, která je uspořádána alespoň na jedné straně základní vrstvy (11). Sací vrstva (14) je prostřednictvím výčnělků (15), vytvořených z jejího vláknového materiálu, v záběru s prolomeními (12, 13) základní vrstvy (11). Specifická schopnost přijímat vodu celkové struktury základní vrstvy (11) je větší než u sací vrstvy (14) a sací vrstva (14) přijme rychleji jednotku množství tekutiny než základní vrstva (11). Hustota základní vrstvy (11) je větší než hustota sací vrstvy (14). Sací vrstva (14) má v oblasti prolomení (12, 13) a v oblasti do nich vyčnívajících výčnělků (15) menší hustotu než ostatní oblasti sací vrstvy (14). Schopnost přijímat vodu, měřeno jako hodnota zadržování kapaliny, hydrofilních vláken základní vrstvy (11) je větší, než u vláken sací vrstvy (14). Způsob výroby sacího tělesa, spočívá v tom, že se vláknový materiál sací vrstvy (14) v oblasti prolomení (12, 13) a v nich se nacházejících výčnělků (15) zhustí méně oproti vláknovému materiálu v ostatních oblastech sací vrstvy (14).

Sací těleso, zejména pro plenky, vložky, vložky do slipů

Oblast techniky odj ajzpysob jeho výroby

LO·

CTJ

O

O L X

O

Vynález se týká sacího tělesa, zejména pro plenky, vložky, vložky do síTpu á^_pod., TC základní vrstvou z hydrofilních vláken, která je opatřena prolomeními a se sací vrstvou z hydrofilních vláken, která je uspořádána alespoň na jedné straně základní vrstvy, přičemž sací vrstva je prostřednictvím výčnělků, vytvořených z jejího vláknového materiálu, v záběru s prolomeními základní vrstvy a specifická schopnost přijímat vodu celkové struktury základní vrstvy je větší než u sací vrstvy a sací vrstva přijme rychleji jednotku množství tekutiny než základní vrstva. Vynález se dále týká způsobu jeho výroby.

Dosavadní stav techniky

Sací tělesa tohoto typu jsou používána u hygienického zboží, především u zboží pro jednorázové použití jako jsou dětské plenky, hygienické vložky, vložky do slipů atd. Přitom je důležité, aby přijímaná tělesná tekutina byla sacím tělesem rychle přijata, rozvedena a uskladněna. A to tak, aby sací těleso bylo schopno při přivedení další tělesné tekutiny tuto znovu přijmout.

Především u sacích těles pro plenky je rychlé přijmutí tělesné kapaliny, její rozvedení a uskladnění velmi žádoucí, protože zde je potřeba přijmout naráz velké množství tělesné tekutiny.

Je známo sací těleso (AU-B-512 002), určené zejména pro plenky, které je vyrobeno z vlákniny (Fluff), které se skládá ze dvou sacích vrstev. Jedna vrstva má kulaté, vrstvou procházející otvory, kterými druhá vrstva prochází. Jestliže jsou tyto dvě na sobě ležící vrstvy vhodnou cestou navzájem stlačeny, vzniknou na místech otvorů oblasti s malou hustotou pro uskladnění přijímané tekutiny. Na místech lávek uspořádaných mezi otvory vzniknou oblasti s velkou hustotou, které sacím účinkem na principu knotu slouží k rozvedení tělesné tekutiny v sacím tělese.

Toto známé sací těleso má tu nevýhodu, že jím přijímaná tělesná tekutina je nasáta a uskladněna jenom relativně pomalu.

Z EP-A 0 160 572 je známo sací těleso, které má dvouvrstvou strukturu, jejíž jedna vrstva má prolomení a slouží k tomu aby absorbovala a podržela přicházející kapalinu, zatímco druhá vrstva rozvádí přicházející kapalinu uvnitř sacího tělesa.

Cílem vynálezu je vytvořit vylepšené sací těleso popsaného typu a stanovit způsob jeho výroby.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle se dosahuje sacím tělěsem, zejména pro plenky, vložky, vložky do slipů a pod., se základní vrstvou z hydrofilních vláken, která je opatřena prolomeními a se sací vrstvou z hydrofilních vláken, která je uspořádána alespoň na jedné straně základní vrstvy, přičemž sací vrstva je prostřednictvím výčnělků, vytvořených z jejího vláknového materiálu, v záběru s prolomeními základní vrstvy a specifická schopnost přijímat vodu celkové struktury základní vrstvy je větší než u sací vrstvy a sací vrstva přijme rychleji jednotku množství tekutiny než základní vrstva, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že hustota základní vrstvy je větší než hustota sací vrstvy. Sací vrstva má v oblasti prolomení a v oblasti do nich vyčnívajících výčnělků menší hustotu než ostatní oblasti sací vrstvy. Schopnost přijímat vodu, měřeno jako hodnota zadržování kapaliny, hydrofilních vláken základní vrstvy je vetší, než u vláken sací vrstvy.

Dále se vytčeného cíle dosahuje způsobem výroby sacího tělesa, zejména pro dětské plenky, dámské vložky, vložky do slipů a pod., pří kterém se pás z hydrofilních vláken předzpracuje, předzpracovaný pás se opatří prolomeními, na předzpracovaný pás se jako sací vrstva nanese další vrstva z hydrofilních látek, pás se sací vrstvou se rozdělí na jednotlivá sací tělesa, přičemž pro nanesení sací vrstvy se na jednu stranu pásu položí vláknový materiál a na druhé straně pásu se vyvodí podtlak pro vsátí částí vláknového materálu sací vrstvy do prolomení pásu, podle vynálezu,jehož podstata spočívá v tom, že vláknový materiál sací vrstvy se v oblasti prolomení a v nich se nacházejících výčnělků zhustí méně oproti vláknovému materiálu v ostatních oblastech sací vrstvy.

Díky odlišnému vytvoření sací a základní vrstvy je dosaženo rozdělení funkcí sacího těleso. Sací vrstva se svou sníženou hustotou vláken a nižší hodnotou zadržování kapaliny, přijímá následkem své relativně kypré struktury s póry velmi rychle přiváděnou kapalinu. Vede ji dál až k základní vrstvě, která následkem své vysoké hustoty a vysoké zadržovat kapalinu slouží jako zásobník tekutiny. Navíc je díky vyčnívání struktury sací vrstvy do základní vrstvy dosaženo podstatně větší kontaktní plochy pro předávání tekutiny.

Zvětšená kontaktní plocha mezi sací a základní vrstvou umožňuje rychlejší prostup kapaliny ze sací do základní vrstvy a zaručuje spolehlivé spojení obou těchto vrstev.

Přitom je výhodné, že pro výrobu sacího tělesa podle vynálezu mohou být použity předzpracované materiály, čímž je při zjednodušení výroby dosaženo stálé kvality sacích těles.

Pomocí nižší hustoty sací vrstvy v oblasti prolomení se daří tekutinu přijmutou sacím tělesem nasměrovat do oblasti prolomení základní vrstvy.

Nejúčelnější tvary prolomení základní vrstvy jsou uvedeny v párocích 2 a 3.

Účelný podíl otevřených ploch prolomení na celkové ploše základní vrstvy je udán v nároku 4. Zvlášť výhodné je, když otevřené plochy tvoří cca 10 % celkové plochy, to znamená, že leží v oblasti mezi 8 nebo 9 % až 12 nebo 14 %. Lze tak dosáhnout požadovaného zvětšení účinné kontaktní plochy pro přiváděné tělesné tekutiny, aniž by byla zřetelně ovlivněna uskladňovací kapacita základní vrstvy.

Rozdílné hodnoty zadržování kapaliny vláknových materiálů lze pro obě dvě vrstvy jednoduše nastavit při dalším tvoření podle nároku 5 nebo 6.

Zlepšení uskladňovací kapacity, případně odolnosti vrstev proti vlhkosti je dosaženo pomocí dalších opatření podle nároku 7 až 9.

Přijímací kapacita sacího tělesa se dá podle nároku 10 dále zvětšovat, přičemž podle nároku 11 je podíl bobtnavých látek v základní vrstvě trvale větší, než v sací vrstvě, aby nebyly ovlivněny podmínky pro rozvádeníí kapaliny v sací vrstvě.

Zvláště výhodným způsobem lze sací těleso podle vynálezu zhotovovat způsobem popsaným v nárocích 12 až 19.

Obzvláště výhodné přitom je, že vláknový materiál pro sací vrstvu je při položení na základní vrstvu nasát dovnitř prolomení. Tím se vytvoří celistvá sací vrstva s vyčnívajícími výčnělky, které zasahují do prolomení. Tím je dosaženo dobrého zafixování sací vrstvy na základní vrstvě. Díky snížené hustotě vláknového materiálu sací vrstvy v oblasti prolomení a zejména v prolomení samém je dosaženo požadovaného zlepšeného rozvedení a předáni tekutiny ze sací do základní vrstvy.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález je blížeji objasněn pomocí příkladů provedení schématicky znázorněných na výkresech, na kterých jednotlivé obrázky představují:

Obrázek la, lb

Obrázek 2

Obrázek 3 pohled shora na základní vrstvu opatřenou různými typy prolomení, řez sacím tělesem podle roviny II -II z obrázku lb, zjednodušený obrázek výrobního zařízení pro výrobu sacích těles.

Ve všech obrázcích jsou odpovídající díly označeny stejnými vztahovými značkami.

Příklady provedení vynálezu

Obrázek 2 ukazuje dvojdílné sací těleso l_0, které má základní vrstvu Π z hydrofilních vláken a na ní ležící sací polštář 9. Základní vrstva H obsahuje s výhodou superabsorbující bobtnavé látky, které jsou promíchány s vláknovým materiálem. Kromě toho může být podle potřeby do materiálu základní vrstvy JT přimícháno pojivo.

Jak je vyobrazeno na obrázcích la a lb, má základní vrstva JJ. větší množství prolomení, která mohou být vytvořena jako rovné, zvlněné nebo zakřivené štěrbiny 12 nebo jako díry 13 s rozdílnými geometrickými tvary. Štěrbiny 12 a díry 13 mohou být na základní vrstvě uspořádány do různě pravidelného nebo nepravidelného rastru. Také velikost štěrbin 12 a der 13 se může v rámci jednoho rastru variabilně měnit.

Otevřené plochy prolomení zabírají dohromady mezi 0% ( u štěrbin 12 ) a 50% celkové plochy základní vrstvy J_l. S výhodou zaujímají dírami 13 otevřené plochy 5 až 25% z celkové plochy, přičemž je zvláště výhodné, když otevřené plochy děr 12 tvoři okolo 10% z celkové plochy, tedy podíl mezi 8 a 14%, aby se zvýšila horní plocha základní vrstvy H, aniž by se zároveň zmenšila kapacita přijímání tekutiny tak, že by se základní vrstva H už nehodila jako uskladňovací vrstva pro sací těleso W.

Sací polštář 9 sacího tělesa 10. nanesený na základní vrstvě J3, obsahuje sací vrstvu Γ4, která je opatřena jednotlivými výčnělky 15, vytvořenými z jejího vláknového materiálu ve formě nopků. Tyto výčnělky jsou v záběru se štěrbinami 12 nebo dírami 13 v základní vrstvě 11.

Základní vrstva U je na straně odvrácené od sací vrstvy Γ4 opatřena fólií 16 pro ochranu prádla. Zatímco na odpovídající vnější straně sací vrstvy J_4 je uspořádána porézní krycí vrstva 17, která může být tvořena například netkanou textilií.

Pri výrobě popsaného sacího tělesa W je nejprve připravena základní vrstva J3, jako pás 11’ z hydrofilních vláken. Pás 11’ může být potom např. navinut na zásobníkovou cívku 20 nebo bezprostředně po vyrobení přiveden k dalšímu zpracování.

Pás 11’, tvořící základní vrstvu 11, je rozvíjen, jak je např. zobrazeno na obr. 3, ze zásobníkové cívky 20 a potom je přiveden pomocí sítového pásu 21 pásového dopravníku 22 do vysekávacího nebo perforovacího stroje 26. Tam jsou vysekáváním nebo proříznutím vytvářeny prolomení buď jako pouhé výřezy nebo Štěrbiny 12 nebo jako kulaté, pravoúhlé, trujúhelníkové nebo oválné díry Γ3.

Předzpracovaný a prolomeními opatřený pás TT je potom veden přes vysávači zařízení 23, ktréje spojeno s neznázoměným zdrojem podtlaku. V oblasti vysávacího zařízení 23 jsou na perforovaný pás 11 ’ ukládány předzpracované sací polštáře 9.

K vytvoření předzpracovaných sacích polštářů 9 jsou hýdrofilní vlákna přivedeny šachtou 28 prostřednictvím proudu 29 vzduchu do vhodného sítového bubnu 30, jehož vnitřek je známým způsobem spojen se zdrojem podtlaku. K hydrofilním vláknům může bý podle potřeby přimíšeno pojivo a/nebo superabsorbující bobtnavé látky.

Pro sací polštář 9 jsou použita vlákna, která mají v porovnání s vlákny pro základní vrstvu menší schopnost přijímat vodu, měřeno jako hodnota zadržování kapaliny u vláken. Jedno samostatné vlákno sací vrstvy může tedy v porovnání s jedním vláknem základní vrstvy přijmout a udržet méně tekutiny.

Sací polštář 9, popřípadě jeho sací vrstva 14, je přisát na pás 11’ prostřednictvím podtlaku, vyvozovaného vysávacím zařízením 23. Tím se docílí toho, že části vláknového materiálu sacího polštáře 9 proniknou do prolomení 12, B pásu 11’ tak, že se v prolomeních 12,13 vytvoří výčnělky J_5, které vyčnívají ze sací vrstvy 14.

Tím se dosáhne pevného zafixování sacího polštáře 9_ na základní vrstvě IT.

Díky nasátí výčnělků 15 sací vrstvy H do Štěrbin 12 nebo do děr B, tedy do prolomení základní vrstvy H je načechrán hydrofilní vláknový materiál sacího polštáře 9 v prolomeních 12, B a v jejich okolí oproti zbytkovým částem sací vrstvy H tak, že výčnělky 15 a v jejich okolí také sací vrstva £4 mají sníženou hustotu. Tím vznikají rozdíly hustoty, které ulehčují transport přijaté tekutiny ze sací vrstvy J4 do základní vrstvy JT.

Kromě toho způsobí posané připevnění sacího polštáře 9 na základní vrstvu JT také zvětšení kontaktní plochy mezi sacím polštářem 9 a základní vrstvou JJ a tím také zvětšení přijímací plochy základní vrstvy JJ. pro tekutinu. Tím je urychleno a ulehčeno nasání tekutiny do základní vrstvy JJ.

Sací polštář 9 tedy slouží v podstatě k přijímání tekutiny a k jejímu rozvádění. Naproti tomu základní vrstva JJ. slouží v první řadě k ukládání tekutiny.Je tedy výhodné, když základní vrstva JJ, obsahuje zřetelně vyšší podíl tekutinu superabsorbujících bobtnavých látek než sací polštář 9, Tak je podpořena usldadňovací funkce základní vrstvy JJ., zatímco relativně malý podíl bobtnavých látek v sacím polštáři 9 nemá žádný negativní vliv na rozváděči funkci sací vrstvy.

Po nanesení sacího polštáře 9 na pás 1Γ je pás sacího tělesa dělen napříč pomocí řezacího nebo dělicího zařízení 3J, které je znázorněno pouze schématicky, dále pak je opatřen fólií 16 pro ochranu prádla a krycí vrstvou 17. Pak je odtransportován k dalšímu zpracování.

Pokud je v plenkách použito sací těleso podle vynálezu, je moč nejprve velmi rychle přijata sací vrstvou J4 a rozvedena po celém sacím tělese 10, přičemž oblasti sacího tělesa 10 se sníženou hustotou, které jsou uspořádány v oblastech prolomení 12, 13, lépe odvedou přiváděnou moč do základní vrstvy JJ.. Díky tomuto přídavnému drenážnímu účinku a prolomeními zvětšené vrchní ploše základní vrstvy JJ. je moč rychleji přijata základní vrstvou 11, která slouží jako uskladňovací vrstva. Vlastní sací těleso JO, tvořené sací vrstvou 14 sacího polštáře 9, je tak rychleji připraveno pro přijetí další moči.

Tělesná tekutina tedy v plence postupuje nerušeně do základní vrstvy, aby tam byla uskladněna a zadržována, a to díky relativně kypré, otevřenými póry opatřené struktuře sacího polštáře a díky nízké hodnotě zadržování tekutiny, kterou vykazují vlákna použitá pro sací polštář

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Sací těleso, zejména pro plenky, vložky, vložky do slipů a pod., se základní vrstvou (11) z hydrofilních vláken, která je opatřena prolomeními (12, 13) a se sací vrstvou (14) z hydrofilních vláken, která je uspořádána alespoň na jedné straně základní vrstvy (11), přičemž sací vrstva (14) je prostřednictvím výčnělků (15), vytvořených z jejího vláknového materiálu, v záběru s prolomeními (12,13) základní vrstvy (Π) a specifická schopnost přijímat vodu celkové struktury základní vrstvy (11) je větší než u sací vrstvy (14) a sací vrstva (14) přijme rychleji jednotku množství tekutiny než základní vrstva (11), vyvznačující se tím, že hustota základní vrstvy (11) je větší než hustota sací vrstvy (14), že sací vrstva (14) má v oblasti prolomení (12, 13) a v oblasti do nich vyčnívajících výčnělků (15) menší hustotu než ostatní oblasti sací vrstvy (14), a že schopnost přijímat vodu, měřeno jako hodnota zadržování kapaliny, hydrofilních vláken základní vrstvy (11) je větší, než u vláken sací vrstvy (14).
2. Sací těleso podle nároku 1, vyznačující se tím, že prolomení základní vrstvy (11) pro přijetí výčnělků (15) vyčnívajících ze sací vrstvy (14), jsou tvořena štěrbinami (12).
3. Sací těleso podle nároku 1, vyznačující se tím, že prolomení základní vrstvy (11) pro přijetí výčnělků (15) vyčnívajících ze sací vrstvy (14), jsou tvořena vyseknutými dírami (13), které mají kruhový, trojúhelníkový, pravoúhlý nebo jiný geometrický tvar.
4. Sací těleso podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že otevřené plochy prolomení (12, 13) zaujímají mezi 0% a 50%, výhodně mezi 5% a 25%, zejména 10% celkové plochy základní vrstvy (11).
5. Sací těleso podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vláknový materiál pro sací vrstvu (14) je upraven pro snížení schopnosti přijímat vodu, měřeno jako hodnota zadržování kapaliny hydrofilních vláken.
6. Sací těleso podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že vláknový materiál pro sací vrstvu (14) je tvořen syntetickými vlákny z polyesteru, polypropylenu apod.
7. Sací těleso podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že základní vrstva (11), vytvořená z hydrofilních vláken, obsahuje superabsorbující bobtnavé látky.
8. Sací těleso podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že základní vrstva (11), vytvořená z hydrofilních vláken, obsahuje pojivo.
9. Sací těleso podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že sací vrstva (14) obsahuje pojivo.
10. Sací těleso podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že sací vrstva (14), vytvořená z hydrofilních vláken, a výčnělky (15), které z ní vyčnívají, obsahují superabsorbující bobtnavé látky.
11. Sací těleso podle nároků 7 až 10, vyznačující se tím, že podíl bobtnavých látek v základní vrstvě (11) vztažený na celkovou hmotnost materiálu základní vrstvy je větší než podíl bobtnavých látek v sací vrstvě (14) vztažený na celkovou hmotnost materiálu sací vrstvy.
12. Způsob výroby sacího tělesa, zejména pro plenky, vložky, vložky do slipů a pod., zejména podle některého z předchozích nároků, při kterém se pás (IV) z hydrofilních vláken předzpracuje, předzpracovaný pás (IV) se opatří prolomeními (12, 12’, 13), na předzpracovaný pás (IV) se jako sací vrstva (14) nanese další vrstva z hydrofilních látek, pás (IV) se sací vrstvou (14) se rozdělí na jednotlivá sací tělesa, přičemž pro nanesení sací vrstvy (14) se na jednu stranu pásu (IV) položí vláknový materiál a na druhé straně pásu (IV) se vyvodí podtlak pro vsátí částí vláknového materálu sací vrstvy (14) do prolomení (12, 13) pásu, vyznačující se tím, že vláknový materiál sací vrstvy (14) se v oblasti prolomení (12, 13) a v nich se nacházejících výčnělků (15) zhustí méně oproti vláknovému materiálu v ostatních obl ast ech sací vrst vy (14).
13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že prolomení pásu (IV), která přijímají vláknový materiál sací vrstvy, se vystřihnou, přičemž vzniknou štěrbiny (12).
14. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že prolomení pásu (11’), která přijímají vláknový materiál sací vrstvy (14), se vyseknou do kruhového, pravoúhlého, trojúhelníkového nebo jiného geometrického tvaru, přičemž vzniknou díry (13).
15. Způsob podle nároků 12 až 14, vyznačující se tím, že při předzpracování pásu (1Γ) se do hydrofilniho vláknového materiálu.přimíchají superabsorbující bobtnavé látky.
16. Způsob podle nároků 12 až 15, vyznačující se tím, že pri předzpracování pásu (1Γ) se do hydrofilniho vláknového materiálu přimíchá pojivo.
17. Způsob podle nároků 12 až 16, vyznačující se tím, že do hydrofilniho vláknového materiálu pro sací vrstvu (14) se přimíchají superabsorbující bobtnavé látky.
18. Způsob podle nároků 12 až 17, vyznačující se tím, že do hydrofilniho vláknového materiálu pro sací vrstvu (14) se přimíchá pojivo.
19. Způsob podle nároků 17 nebo 18, vyznačující se tím, že přimíchání bobtnavých látek a/nebo pojivá do vláknového materiálu pro sací vrstvu (14) se provede před uložením vláknového materiálu na pás (11’), který tvoří základní vrstvu (11).