CZ180794A3 - Process and apparatus for producing pressed pieces and pressed pieces produced in such a manner - Google Patents

Description

Způsob a zařízení pro výrobu výlisků a tímto způsobem vyrobené výlisky

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby výlisků, zejména optických čoček a speciálně kontaktních čoček podle převýznaku příslušného nezávislého patentového nároku. Kromě toho se vynález týká výlisků vyrobených podle tohoto způsob, případně zařízení , zejména optických čoček a speciálně kontaktních čoček.

Dosavadní stav techniky

Kontaktní čočky, které se mají vyrábět hospodárně ve vel-.' kém počtu kusů, se zhotovují s výhodou tak zvaným postupem Moula a zejména postupem Full-Mould. U těchto postupů se vyrábějí čočky obvykle mezi dvěmi polovinami formy (Moulds) ve své konečné podobě, takže není nutné ani dodatečné opracování čoček ani opracování okraje. Postupy Moula jsou známé například z WO-A-87/O439O nebo z ΞΡ-Α-Ο, 357.,513.

U těchto známých postupů L-iould se geometrie vyráběné kontaktní čočky určí dutým .prostorem formy. Okraj kontaktní čočky se též vytvoří formou obvykle sestávající ze dvou půlek formy. Geometrie okraje se stanoví konturou obou polovin formy v oblasti, ve které se dotýkají.

Při výrobě kontaktní čočky se nejprve vnese do konkávní části formy určité množství tekutého výchozího materiálu. Potom se forma nasazením konvexní poloviny formy uzavře.

z normálně se výchozí materiál poněkud třesavkuje, takže se při uzavření formy prebyaasna množstva tonotc materiálu vytlačí do třetckováho prostoru, který navezuje zevně na dutý piTOoco— ,

Ledující polymerizaci, případně zesítění výchozího materiálu dochází ozářením ultrafialovým světlem, popřípadě působením tepla naho jinou r.atermickou metodou. Přitom se vytvrdí jak výchozí materiál v dutém prostoru formy tak přebytečný .materiál v přetokovám prostoru. K vytvrzení přebytečného materiálu múze dojít poněkud opozcaae, orotože muže bvt ze zaoatxu potratada mhioovano vzcus— ným kyslíkem. Aby se zachovalo bezvadné oddělení kontaktní čočky od přebytečného materiálu, musí být ve styčném pásmu obou polovin formy dosaženo dobrého utěsnění, popřípadě vytěsnění přebytečného materiálu. Jen tak lze zajistit bezV ďi

- -i ·“! ta ’*.·**'.“ϊ t, ’·π ’ .

,ςΧ J <- , . ř- 64. . i m v .. — ·— * jouzavaja s v/noaou plasticxe nmo_y, napraxaac polypropylen. -ο^,,.ιγ s2 vyr^o^ja vstřikovým litím a používají se jen ječnou (easposaele .. mo u 1 as ) . u a to ca no a am, ze z o—my j o o υ. ρ z e % <- z ~ n ? zi ..lc. _ ez i --z lem. zoasoa zneoasoeny, pra occ—aOli.ci..óna cocn poškozeny nebo se v některých cástecn areverzitaane cezormuja.

U forem vyrobených vstřikovým litím je dále třeba počítat s výkyvy v rozměrech v důsledku výkyvů ve výrobním postupu (teploty, tlaky, vlastnosti materiálu).Kromě toho může též dojít ke smrštění forem po vstřikovém lití. Tyto rozměrově změny formy mohou vest k výkyvům v parametrech vyráběné kontaktní čočky (vrcholová lámavost, průměr, zakřivení, středová tlouštka atp.), což může vést ke zhoršena jaxosta doceň a tam ke snaženému výtažku. Při nedostatečném utěsnění mezi oběma polovinami formy se přebytečný matera-zl nacucala oas ze, coz vece x tvorbě tak zvaných clo— vacích blan na okraji kontaktních čoček. Při silnějším projevu muže tato kosmetacka vada na okraji čočky vést i k dráždění při nošení taková musí při kontrole vyřadit.

v v .

cocky, takže taková čočky se

Zejména k vůli nárokům na jakost okraje kontaktní čočky S2 formy používají jen jednou, protože se určitá deformace forem v oblasti dotyku nedá s jistotou vyloučit.

V US-A-4 113 224.je popsán další postup liould pro výrobu mimo jiné kontaktních čoček. Při tomto postupu se používá forma, jejíž dutina není úplně uzavřena, nýbrž je spojena přes úzkou prstencovou štěrbinu se zásobníkovým kanálkem (přetokovým žlábkem) obklopujícím dutinu formy. Přes prstencový žlábek může během zesítovacího procesu dotékat materiál ze zásobníku do dutiny formy, aby se vyrovnalo u obvykle použitých čočkových materiálů poměrně velké smrštění objemu.

Zesítění materiálu v zásobníkovém kanálku je možno při-; tem zabránit pomocí inhibiční plynné atmosféry nebo zastíně-i ním proti působení energie záření. Aby se zajistilo dotékání' materiálu do dutiny formy, ozařuje se alespoň zezačátku materiál uložený v dutině formy jen ve střední oblasti, která je menší než průměr dutiny formy, nebo se materiál v této středr ní oblasti vystaví silnější intenzitě záření než v okrajová : oblasti dutiny formy obklopující střední oblast.Když ve střední oblasti započalo a do určitého stupně pokročilo zesítění,^ vystaví se však plnému záření a zesítí se i materiál v okrajové oblasti s přilehlou prstencovou štěrbinou a v zásobníkem vém kanálku. Při tom vznikají nutně již shora zmíněné ostré hrany (otřepy) a plovací blány, takže tímto postupem vyrobené výlisky, respektive kontaktní čočky vyžadují dodatečné opra-; cování.

Další problém při výrobě podle dosed popsaného postupu spočívá v tom, ze oři uzavření formy může dojít k pohlcení vzduchu. Vzduch pohlcený v čočkách má ala za následek, že čočky budou při následující kontrole jakosti vyřazeny jako- zmetky. Dosud se forma uzavírá přiměřeně pomalu, aby se umožnil pokud možno dokonalý únik vzduchu z dutiny formy Toto peměrn-ě pomale zavírání formy však vyžaduje poměrně dlouhé doby.

Podstata vynálezu

Vynález si tady klade za úkol vytvořit způsob a zařízení -uvedeného druhu, u něhož by účinnost byla veliká, to znamená že forma by mohla být účinně využita, a u něhož by náklady byly srovnatelně nízké, přičemž však by byla zachována výhoda, že vyrobený výlisek, například kontaktní čočka, je orostý oohloeněho vzduchu.

způsobem podle vynálezu je t úkol vyřešen tím, ž;

k plnění dutiny formy dochází ve výchozím materiálu, který je alespoň zčásti ještě v nezesítěném stavu. Tím se dosáhne toho, že od začátku při plnění formy již nemůže být ve formě žádný vzduch, čímž se zcela vyloučí pohlcení vzduchu. V důsledku toho je možno formu rychleji uzavřít a tím účinněji využít, a to současně při relativně velmi malých nákladech. Současně je tímto způsobem též automaticky dáno přesné dávkování potřebného množství výchozího materiálu, protože k plnění dochází ve výchozím materiálu.

za

Podle jednoho provedení způsobu podle vynálezu může býk účelem naplnění dutiny formy tato být přivedena do spojezásobníkem, který ji obklopuje, ve kterém je připraven výchozí materiál a ze kterého je plněna dutin To je provedení způsobu podle vynálezu se zejména malým vynaložením technických prostředků.

:ormy.

Podle dalšího provedení způsobu podle vynálezu ss forma táž ve výchozím materiálu ko, že by během uzavírání do tou vniknout vzduch.

uzavře, aby se vyloučilo rizidutiny formy mohl nějakou cesPodle dalšího provedení se použije forma, která obsahuje nádržku a v táto nádržce jako píst posuvný formovací díl. Tento formovací díl je za účelem otevírání a zavírání formy pohyblivý směrem od. jemu protilehlé stěny nádržky a k této stěně nádržky, během otevírání formy se přivádí výchozí materiál mezi stěnu nádržky a formovací díl a během zavírání formy se výchozí materiál zase odvádí. Pohybem posuvného formovacího dílu směrem cd protilehlá stěny nádržky se prostor mezi posuvnými formovacím dílem a stěnou nádržky plní výchozím materiálem, aniž může do tohoto prostoru vniknout vzduch. Potom se v důsledku pohybu posuvného formovacího dílu směrem ke stěně nádržky výchozí materiál, který je mezi x - x x S* . .y.xzw — Qm ¹ ř — *t c p Qm Ί' ň*” 1/ / Z cl ~ O'”' ~'Tf O”* teriál nacházející se v dutině formy v ní přirozeně zůstane. Taká při pohybu formovacího dílu směrem ke stěně nádržky se nemůže do dutiny .formy dostat žádný vzduch, což umožňuje vyrábět jednoduchým a a účinným způsobem výlisky prostá oohlceného vzduchu.

kůže být použita forma se dvěma polovinami formy, při- : čemž jedna polovina formy je upravena na stěna nádržky a druhá polovina formy je upravena na posuvném formovacím dí- lu. Přitom může být použita forma s jednou konvexní polovi- : nou formy a jednou konkávní polovinou formy, přičemž na stěně nádržky je upravena konvexní polovina formy a na posuvném formovacím dílu konkávní polovina formy. X přivádění a odvádění výchozího materiálu se mohou s výhodou použít čerpadla. U další varianty způsobu podle vynálezu může být k přivádění a odvádění výchozího materiálu píst poháněn.

Zvláště jednoduchým způsobem může být výlisek vyňat z formy vypláchnutím formy výchozím materiálem. To může být provedeno například tak, že se výlisek uvolní od formy v důsledku proudění výchozího materiálu při otevření formy a při zavření formy se z formy vyplaví.

U jedné varianty způsobu podle vynálezu se v prvém cyklu se forma otevře a zase zavře. Následně dojde přívodem er nergie alespoň k zesítění, potřebnému pro vyjmutí výlisku z formy. Ve druhém cyklu se forma znovu otevře, přičemž se výlisek oddělí od formy. Potom se formovací díl na způsob pístu znovu uvede do pohybu směrem k protilehlé stěně nádržky, forma se znovu uzavře, přičemž se zesítěný výlisek vypláchne z formy. Tato dvoucvklová varianta způsobu podle vynálezu se vyznačuje tím, že v prvém cyklu probíhá výroba výlisku, který je pak ve druhém cyklu vypláchnut. Vr vyplachovacím cyklu může současně probíhat čištění formy.

Právě popsaná varianta způsobu podle vynálezu může probíhat buo tak, že je nejprve zařazen výrobní cyklus (první c klus) a potom oddělený vyplachovací cyklus (druhý cyklus, na s vyplachovací kapalinou), může však probíhat také tak, že. je vyplachování sloučeno s výrobním cyklem nového.výlisku, tedy při plnění nového výchozího materiálu do dutiny formy je výlisek vyrobený v předcházejícím cyklu z formy vypláchnut. Z dvoucyklové varianty způsobu podle vynálezu se pak stane jednocyklová varianta.

Zesítěný výlisek však může být z formy vyjmut i podávacím ústrojím. To může být provedeno tak, že se výlisek vyjmurý z formy pomocí podávacího ústrojí uloží vně prostoru mezi posuvným formovacím dílem a protilehlou stěnou nádržky na posuvný formovací díl. Výlisek odložený na posuvném formovacím dílu se může přitom na tomto dílu udržovat podtlakem a pak se z něj uvolnit přetlakem.

U další varianty způsobu podle vynálezu se forma po přivedení výchozího materiálu do dutiny formy neuzavře úplne, takže zůstane otevřená prstencová štěrbina, která obklopuje dutinu formy, je s touto ve spojitosti a obsahuje nezesítěný výchozí materiál. Tím může být vyrovnán úbytek na objemu, ke kterému dochází při zesítění, tím, že totiž prstencovou štěrbinou do dutiny formy proudí dodatečný výchozí materiál. Kromě toho se tím také zabraňuje tomu, aby se poloviny formy při výrobě· výlisku k sobě pevně nepřitlačovaly. Zejména vzhledem k nebezpečí, že by se poloviny formy při mechanickém namáhání mohly ireverzibilně deformovat, se dosud poloviny formy používaly jen jednou, jak již bylo uvedeno. Podle této varianty způsobu podle vynále- I zu je možno poloviny formy používat vícenásobně.

Je též myslitelné, že by forma byla během postupujícího zesítění materiálu v závislosti na kontrakci v důsledku zesítění dále uzavírána.

V každém případě je vsak důležité použít výchozí mate- : riál, který je před zesítením alespoň hustě kapalný, aby k vy rovnání kontrakce mohl do dutiny formy k vyrovnání kontrakce přitékat z prstencové štěrbiny výchozí materiál.

U další varianty způsobu podle vynálezu je přívod ener- l gie ovlivňující zesítění omezen na oblast dutiny formy, aby ί byl tak zesítěn v zásadě pouze výchozí materiál v dutině formy, tedy oblast výlisku, speciálně kontaktní čočky. Případný přebytečný výchozí materiál se nezpolymerizuje, respektive nezesítí. Dílčí oblasti okraje výlisku nejsou přitom! tvořeny mechanickým ohraničením materiálu stěnami formy, nýbrž prostorovým ohraničením přívodu energie (obvykle ultrafialového nebo jiného záření), která vyvolává polymerizaci respektive zesítění. Těmito dvěma opatřeními je možno při výhodném způsobu provedení zabránit dotyku obou polovin formy, takže se tyto nedeformují a moncu se proto znovu použít. Kromě toho je možno tím také zvládnout známý problém při zesítění se vyskytující objemové ztráty velmi jednoduše, aniž by bylo zapotřebí mechanického dodatečného opracování výlisku, jako je tomu například v případě U3-A-4 113 22 ϋ jedné varianty způsobu podle vynálezu je prostorové ohraničení přívodu energie provedeno zastíněním formy, které je pro příslušnou formu energie alespoň zčásti neprostupně. Jako energie pro zesítění je použita energie záření, zej ména ultrafialového záření, gama-záření, elektronového záření nebo tepelného záření, přičemž se zářivá energie používá s výhodou ve formě v podstatě paralelního svazku paprsků, aby tak bylo dosaženo jednak dobrého ohraničení a jednak účinného využití energie.

V další variantě se používá forma, která je alespoň jednostranně dobře propustná pro formu energie ovlivňující zesítění. Prostorové ohraničení přívodu je provedeno částmi zormy, ntere jsou oro tuto zormu energie spatné pročesané neoo neorooi

V další variantě způsobu podle vynálezu se používá forma, která je alespoň v jednom směru dobře propustná pro formu energie ovlivňující zesítění. Prostorové ohraničení přívodu energie je provedeno maskou, pro energii špatně propustnou nebo nepropustnou, která je upravena vně dutiny formy nebo ve formě.

Přitom je m, v/nouou uprav;

v oolaszi iiicicn rovin resp. dělících ploch různých -dílů formy, zejména v oblastech těchto dílů, které jsou ve styku se zasíťovaným výchozím materiálem.

U další varianty způsobu podle vynálezu se energie ovvlivňující zasítění udržuje vzdálena od výchozího materiálu nacházejícího se v prstencové štěrbině, aby zesítění mohlo proběhnout pouze v dutině formy a zejména aby bylo umožněno přitékání výchozího materiálu k vyrovnání objemové ztráty. Forma může být též během postupujícího zesítění materiálu v závislosti s postupujícím zesítěním dále uzavřena.

Přitom sa používá alespoň viskózně tekutý výchozí materiál, aby mohl k vyrovnání ztráty výchozí materiál přitékat prstencovou štěrbinou do dutiny formy. Pokud na výlisku lpí po vynětí z formy ještě nazasítěný výchozí materiál, může sa tento opláchnutím ve vhodném rozpouštědla odstranit. Dodatečné mechanické opracování výlisku však odpadá v každém případě.

Pokud se týká zařízení, je úkol, který si klade vynález, vyřešen tím, že při plnění dutiny formy je tato upravena ve výchozím materiálu, který je alespoň zčásti v ještě nezesítěném stavu. Tím je dosaženo toho, že od začátku při plnění formy již ve formě nemůže být žádný vzduch, takže se může zcela zamezit pohlcování vzduchu. V důsledku toho se může forma rychleji uzavřít a tím účinněji využít, a to současně při vynaložení poměrně malých nákladů.

V jednom příkladu provedení obsahuje zařízení zásobník pro dodávání výchozího materiálu, který obklopuje dutinu formy. Tento zásobník může být spojen s dutinou formy. Při plnění je zásobník spojen s dutinou formy a zaplavuje ji.

To umožňuje mnoho konstrukčně obzvláště jednoduchých úprav, které budou jednotlivě ještě přesněji objasněny.

V dalším příkladu provedení obsahuje zařízení prostředky k uzavírání formy upravené ve výchozím materiálu, přičemž i zde se forma zavírá vždy ve výchozím materiálu, takže do dutiny formy nemůže vniknout žádný vzduch.

výhodného příkladu provedení obsahuje forma nacrzku a v tato nacirzcc na způsob pistu posuvný formovací díl, kterým lze pohybovat za účelem otevírání a zavírání formy směrem od jemu protilehlé stěny nádržky a tálo stěně. V nádržce je upraven přívod, kterým vření formy proudí dovnitř výchozí materiál mezi stěnu nádržky a formovací díl. Dále je v nádržce upravena výpust,, kterou během uzavírání formy zase výchozí materiál proudí v s n.

area x hem ote•roto příkladné provedení je konstručně relativně jednoduchá, tedy též málo nákladná, a proto se dobře hodí pro praktická použití.

Forma přitom a výhodou sestává ze dvou polovin formy, přičemž je jedna polovina formy upravena na stěně nádržky a aruna na posuvném zormovacim dílu. Forma (speciame ori výrobě kontaktních čoček) sestává z jedné konvexní poloviny formy a jedné konkávní poloviny formy. Přitom je výhodná upravit konvexní polovinu formy na stěně nádržky a konkávní polovinu formy na posuvném formovacím dílu. Při tomto provedení se může pak výlisek (kontaktní čočka) obzvláště jednoduše vyjmout z formy.

F přivádění nebo/a odvádění výchozího materiálu se používají čerpadla, která při otevření formy přivádějí přívodem výchozí materiál mezi stěnu nádržky a formovací díl a při uzavření formy výchozí materiál výpustí zase odvádějí. Tato čerpadla pracují spolehlivě a nevyžadují tedy žádné naxlmy· v jednom dalším příkladu provedení jsou upraveny prostředky oro pohon formovacího dílu posuvného na způsob pístu. Tyto mohou být použity jak u zařízení, která pracuje bez čerpadel tak taká u zařízení opatřeného čerpadly, aby se formovací díl posuvný na způsob pístu uvadl do pohybu ve směru protilehlé stěny nádržky a tím se výchozí materiál nacházející se mezi polovinami formy zase vytlačil ven.

V dalším příkladném provedení zařízení podle vynálezu jsou upraveny prostředky pro vytvoření proudění. Toto proudění uvolní.při otevření formy výlisek od formy a vyplaví jej při uzavření formy z formy ven. Tyto prostředky mohou být vytvořeny jako trysky nebo podobně- působící prostředky. Důležité je, aby vytvořily proudění, popřípadě zvíření výchozího materiálu nacházejícího se mezi polovinami formy, takže se výlisek (kontaktní čočka) pomocí proudění, popřípadě pomocí víření cd poloviny formy oddělím

Při jednom dalším příkladném provedení zařízení podle vynálezu proudu v prvním cymlu (vyrčením cymlu) nejunve vy chosí materiál přívodem mezi stěnu nádržky a posuvný formovací díl dovnitř a pak zase výpustí ven. Poté přivádí zdro energie do formy množství energie potřebné pro vynětí výlis ku z formy, takže proběhne zesítění. Potom proudí ve druhém cyklu přívodem např. zase výchozí materiál mezi stěnu nádrž ky a posuvný formovací díl dovnitř, oddělí výlisek cd formy a odplaví jej výpustí ven.

Toto dvoucyklové zařízení se vyznačuje tím, že v prvém cyklu probíhá výroba výlisku, který je pak ve druhém cyklu (vyplachovací cyklus, čistící cyklus) z formy vyplaven, přičemž se současně čistí forma.

Toto zařízeni muže oyc ouc. vycvorenc, ze jam popsáno, nejprve probíhá výrobní cyklus (první cyklus) a potom oddělaný proplachovací cyklus (druhý cyklus), může však být vytvořeno také tak, že se vyplachování spojí s výrobním cyklem nového výlisku. Při plnění nového výchozího mate12 riálu do dutiny formy se tedy výlisek vyrobený v předcházejícím cyklu vyplaví z formy ven. Z dvoucyklového zařízeni se pak stane jednocyklové zařízení. Při jednocyklovém zařízení však musí být k vypláchnutí použit výchozí materiál, zatímco u dvoucyklového zařízení přichází v úvahu ve vyplachovacím cyklu i použití speciální čistící kapaliny.

K vyjmutí výlisku může být upraveno podávači zařízení, které výlisek po zesítění z formy vyjme. Podle výhodného provedení je za tímto účelem nádržka opatřena na jedné své stěně, jiné než je formovací plocha, výřez nebo niku, která se rozkládá v podstatě ve směru pohybu formovacího dílu. V tomto výřezu nebo nice je uspořádáno podávači ústrojí. Posuvný formovací díl je na vnější stěně, která neleží naproti formovací stěně nádržky, opatřen výřezem, do kuerého podávači ústrojí odkládá odebraný výlisek. To je konstruktivné zvláště účelné a jednoduché provedení zařízení.

Toto zařízení může být ještě dále vytvořeno tak, že posuvný formovací díl je opatřen k výřezu vedoucím kanálkem, který může být připojen n zdroj podtlaku nebo přetlaku. Kanálek je v době, kdy podávači ústrojí odkládá odebraný výlisek do výřezu ve formovacím dílu,připojen na zdroj podtlaku. K uvolnění čočky je pak napojen na zdroj přetlaku. Tím může být během jednoho cyklu čočka vyrobena a během následujícího cyklu odebrána, uložena na formovací díl a potom z formovacího dílu sejmuta. To je možné jak u jako dvoucyk±.. lové zařízení vytvořeného zařízení, tak u jako jednocyklové zařízení pracujícího zařízení.

U dalšího příkladného provedení zařízení podle vynálezu je forma opatřena distančními prostředky, které udržují obě poloviny formy při uzavřené formě v nepatrné vzdálenosti vytvoří prstencová štěrbina, která obklo;cja dutino formy a js 3 touto ve spojitosti.

Tím se může jednak vyrovnat objemová ztráta vznikající při zesítění, protože totiž prstencovou štěrbinou může výchozí materiál přitékat do dutiny formy, ila druhé straně se tím může také zabránit tomu, aby byly poloviny formy při výrobě výlisku k sobě pevně přitlačeny. Zejména vzhledem k nebezpečí, že by se poloviny formy mohly při mechanickém namáhání ireverzibilně deformovat, používaly se dosud poloviny formy jen jednou/ jak již bylo uvedeno. ?oužije-li se toto příkladné provedení zařízení podle vynálezu, je možno poloviny formy použít opakovaně. Kromě toho je možno zařízení vytvořit dále tak, že je forma opatřena elastickými prostředky nebo stavitelnými prostředky, které umožňují přiblížení obou polovin formy po úbytku způsobeném zesítěním.

Tři dalším příkladném provedení jsou použity prostředformy, tak:

které omezují přívod energie do formy na oblast dutiny se zesítí v podstatě pouze výchozí materiál nacházející se v dutině formy, tedy oblast výlisku, speciálně kontaktní čočky. Případný nadbytečný výchozí materiál se nezpolymerizuje, respektive nezesítí. Dílčí části okraje výlisku se přitom netvoří mechanickým ohraničením materiálu formovacími stěnami, nýbrž prostorovým ohraničením přívodu energie /obvykle ultrafialového nebo jiného záření/ vyvolávajícího polymerizaoi, respektive zesítění. Pomocí těchto dvou opatření je možno u výhodného příkladu provedení zabránit kontaktu obou polovin formy, takže se tyto nedeformují a proto se mohou znovu použít. Kromě toho se tím může také zvládnout známý problém objemového úbytku vyskytujícího se při zesítění, aniž by bylo nutné dodatečné macha nick-é zpracování výlisku, jako je tomu v případě

03—A—4 113 2z4 .

V dalším provedení právě uvedeného příkladu zařízení podle vynálezu je forma opatřena maskou pro energii nepropustnou nebo těžko propustnou, která s výjimkou dutiny formy zastiňuje všechny duté prostory formy, které mohou obsahovat nezesítěný materiál, popřípadě formovací plochy, které by s tímto materiálem mohly přijít do styku, proti energii. Přitom může forma obsahovat dvě poloviny formy, které jsou rozděleny podélně podél dělící plochy a maska je upravena na jedné ze dvou polovin formy nebo/a na obou polovinách formy v oblasti dělící plochy vně dutiny formy.

U jednoho dalšího příkladu provedení zařízení podle vynálezu vytváří zdroj pro energii ultrafialové záření a nejméně jedna z polovin formy je vytvořena z materiálu propustného pro ultrafialové paprsky, zejména z křemene. Maska může přitom sestávat z vrstvy materiálu nepropustného pro ultrafialové záření, zejména z vrstvy ohromu. U příkladného provedení zařízení podle vynálezu- s prstencovou štěrbinou může být maska upravena v oblasti prstencové štěrbiny.

U příkladných provedení zařízení podle vynálezu, u kterých je zesítění omezeno prostorově na oblast dutiny formy, muže být forma přirozeně opatřena též elastickými prostředky nebo stavitelnými prostředky, které umožňují přiblížení obou polovin formy po úbytku v důsledku zesítění.

Způsobem podle vynálezu, popřípadě s použitím popsaného zařízení,se mohou vyrábět výlisky, zejména optické čočky a speciálně kontaktní čočky.

Dále bude vynález podrobněji objasněn pomocí výkresů, na kterých znázorňuje schematicky, popřípadě v řezu obr. 1A-C jedno příkladné provedení zařízení podle vynálezu, obr. 2A-C další zu, :říkladné provedení zařízení podlá vynálí obr. 3A-C variantu příkladného provádění z obr. 3, obr. 4.A-C další příkladné provádění zařízení podle vynále oor. t ve zvětšení oblast okraje příkladného provedení formy v uzavřeném stavu.

Příkladné provedení zařízení podle vynálezu, znázorněné v obr. 1A-C je koncipováno pro výrobu kontaktních čoček z kapalného výchozího materiálu, který může být polymerizován, resp. zesítěn pomocí ultrafialového záření. Na obr. 1A je přitom vidět forma i_ v uzavřeném stavu. Forma 1 je upravena v nádržce 10, která je naplněna nezesítěným kapalným výchozím materiálem Li. Dále obsahuje zařízení zdroj energie ve formě zdroje 2a ultrafialového světla, jakož i prostředky 2b, které energii ze zdroje 2a ultrafialového světla směru jí ve formě paralelního svazku paprsků 3. na formu 1_. X těmto prostředkům 2a může patřit zejména také clona, která je upravena mezi zdrojem 2. ultrafialového světla a nádržkou 10 Samozřejmě může být zdroj 2a ultrafialového světla spojen s prostředky 2b do jediné jednotky.

Detaily k všeobecnému uspořádání, k otázkám dimenziono vání, k materiálovým otázkám a otázkám souvisejícím se stabilitou jakož například k v otázku přicházejícím materiálům pro výlisky a k provoznštechnickým aspektům jsou velmi obsáhle pojednány v Ξ2-Α-0,357,513 a zejména v

U3-.A-4 113 224 a tyto dokumenty se proto prohlašují výslovně za integrovanou součást předloženého popisu (inocrccration by reference).

Forma 1_ obsahuje dvě poloviny 11 a 12 formy, které jsou opatřeny zakřivenou formovací plochou 13 a 14, vytvářející dohromady dutinu 15 formy, která určuje tvar vyráběné kontaktní čočky CL. Formovací plocha 13 horní poloviny 11 formy je konkávní a určuje přední plochu s k ní přilehlou okrajovou oblastí. Formovací plocha 14 _ spodní poloviny 12. formy je konvexní a určuje zadní nebo základnovou plochu kontaktní čočky CL a na ní navazující okrajovou oblast.

Dutina formy není na rozdíl např. od forem známých z vpředu uvedených dokumentů WO-A-87/O439O nebo ΞΡ-Α-Ο,367,513 zcela a těsně uzavřena, nýbrž je v oblasti svého obvodového okraje, který určuje okraj vyráběné kontaktní čočky CL, kolem dokola otevřená. Tam je dutina 15 formy také ve spojitosti s poměrně úzkou prstencovou štěrbinou 16., jak je tomu také v případě forem znázorněných v US-X-4 113 224. Prstencová štěrbina 16 je ohraničena rovnou formovací stěnou 17 na konkávní polovině 11 formy a rovnou formovací stěnou 18. na konvexní· polovině 12 formy. Aby se zabránilo úplnému uzavření formy, jsou na konvexní polovině 12 formy upraveny distanční prostředky v podobě distančních čepů 19., které udržují konkávní polovinu 11 formy v odstupu, tedy zabraňují úplnému uzavření formy a tak definují prstencovou štěrbinu. 16. Distanční čepy mohou být stavitelné (např. pomocí neznázorněného do konvexní poloviny formy zapuštěného závitu), mohou být též vytvořeny pružně. Tímto způsobem mohou být přestavením distančních prostředků nebo proti pružnosti obě poloviny 11 a 12 formy během zesítovacího procesu za účelem vyrovnání ztrát k sobě posunuty. Forma je samozřejmě obvyklým způsobem, např. pomocí šipky la naznačeným uzavíracím ústrojím, otevíratelná a zavíratelná. Nastavení vzdálenosti obou polovin formy pro vyrovnání ztráty může být provedeno např. také pomocí tohoto vnějšího uzavíracího ústrojí.

V jiném, zde neznázorněném příkladném provedení, může být místo průběžné prstencové štěrbiny 16 a distančních prostředků 19 použita také řada segmentových štěrbin, přičemž mezery mezi jednotlivými segmentovými štěrbinami přebírají funkci distančních prostředků. Samozřejmě jsou možná také ještě jiná uspořádání.

Obě poloviny 11 a 12 formy sestávají z materiálu pro zvolenou energii, zde, jak uvedeno, např. ultrafialové svět- i lo, pokud možno dobře propustného, např. z polypropylenu ne- ; bo jiného polyolefinu pro takové účely obvykle používaného. Protože ozařování ultrafialovým světlem je zde provedeno pouze jednostranně, a to shora, stačí, aby zde byla vlastně jen i horní, to znamená konkávní polovina 11 formy propustná pro ultrafialové paprsky. Pro ozařování zespoda přes konvexní polovinu 12 formy platí samozřejmě totéž. Podle zvláště účelného a výhodného provedení vynálezu sestává alespoň polovina formy, která je ozařovaná ultrafialovým světlem, z křemene. Tento materiál je nejen zvláště dobře propustný pro ultrafialové paprsky, nýbrž je také tvrdý a odolný, takže se z tohoto materiálu zhotovené formy mohou velmi dobře opakovaně používat. Předpokladem pro to však je, jak z následujícího výkladu vyplývá, aby se forma zavírala bučí nenásilně nebo neúplně tak, aby se poloviny formy dotykem neporušovaly. Kromě křemene přicházejí v úvahu také speciální skla propustná pro ultrafialové světlo a safír. Vzhledem k možnosti opakovaného použití formy nebo polovin formy je možno je zhotovovat s poměrně vysokým nákladem, aby se získaly formy s extrémně vysokou přesností a reprodukovatelností. Protože se formy v oblasti vyráběné čočky, to znamená v oblasti dutiny 15 formy, respektive vlastních formovacích ploch nedotýkají, je poškození v důsledku dotyku vyloučeno.Tím je zaručena dlouhá použitelnost forem. To má také příznivé důsledky na reprodukovatelnost vyráběných kontaktních čoček, popřípadě výlisků obecně.

Prostor mezi oběma polovinami 11 a 12 formy a tím také dutina 15 formy je během celého výrobního procesu uspořádána v nezesítěném výchozím materiálu M. Podle všeobecné myšlenky vynálezu je v každém případě uspořádána alespoň dutina formy při plnění úplně ve výchozím materiálu, který je v nezesítěném stavu. Z obr. 1S je zřejmé, že horní polovina 11 formy nevyčnívá ani v otevřeném stavu zcela z výchozího materiálu ví, prostor mezi polovinami 11 a 12 formy zůstává vždy pod hladinou kapaliny výchozího materiálu II nacházejícího se v nádržce 10. Z toho důvodu je prostor mezi oběma polovinami formy a zejména také dutina formy vždy ve spojení s výchozím materiálem ví,nacházejícím se v nádržce 10. Proto se nemůže nikdy dostat vzduch do prostoru mezi oběma polovinami 11 a 12 formy.

Je-li dutina formy vyplněna a forma uzavřena (obr. 1?.), přivedou se k ní ultrafialové paprsky 3. a tím se dosáhne zesítění výlisku.

Po zesítění se forma otevře a výlisek ve tvaru kontaktní čočky CL se z formy vyjme. V obr. 1C je k tomuto účelu symbolicky naznačeno podávači ústrojí 4_, které po zdvižení horní části formy odebere kontaktní čočku CL od konvexní poloviny 12 formy (obr. 1B) a čočku vyjme z formy (obr. 10). Odebírání a vyjímání kontaktní čočky popř. výlisku z formy je však možno provést i jiným způsobem, jak bude ještě objasněno při popisu jiných příkladů provedení. Po vyjmutí kontaktní čočky příp. výlisku může již být forma uzavře na a může být vyrobena nová kontaktní čočka CL.

Protože celý výrobní proces podle obr. 1A-C probíhá pod hladinou kapaliny výchozího materiálu M v nádržce 10, nemůže do prostoru mezi oběma polovinami 11 a 12 formy a zejména do dutiny 15 formy vniknout žádný vzduch. Proto19 že k otevírání a zavírání formy dochází pod hladinou kapali ny, může být forma též poměrné rychle uzavřena, což u způso bů a zařízení podle známého stavu techniky nebylo možná. ΐ·ίο nou tedy být kontaktní čočky prosté případně pohlceného vzduchu vyráběny efektivně a s malými náklady.

V příkladu provedení podle obr. ΙΛ-C je kromě toho pří vod ultrafialových paprsků do formy omezen na materiál v du tině 15 formy, to znamená, že se zesítí jen materiál nacházející se v dutině 15 formy. Zejména se neozáří výchozí materiál v prstencové štěrbině 16, která obklopuje dutinu 15 formy, a zbývající výchozí materiál H nacházející se v nádržce 10, takže se tento materiál nezesítí. Pod pojmem dutina formy se zde rozumí tedy ta dutina uzavřené formy, která je určena celkovým obrysem vyráběného výlisku, speciálně tedy kontaktní čočky CL. Prstencová štěrbina ústící do dutiny formy nepatří tedy k dutině 15 formy.

Pro praktické provedení je podle obr. 1A-C upravena na formovací stěně 17 v oblasti prstencové štěrbiny 16 pro použitou energii, zde tedy ultrafialové světlo, nepropustná (nebo alespoň ve srovnání s propustností formy špatně propustná) maska 21, která sahá bezprostředně až k dutině formy a zastiňuje všechny ostatní části, dutiny nebo plochy formy, které přicházejí do styku nebo mohou přijít do styku se zde nezesítěným kapalným, popřípadě přebytečným materiálem, proti vyzářené energii. Dílčí oblasti okraje čočky nejsou vytvořeny ohraničením materiálu formovacími stěnami, nýbrž prostorovým ohraničením záření nebo jiné energie vyvolávajícího polymerizaci respektive zesítění. Postranní steny horní poloviny formy jsou rovněž opatřeny maskou 21, aby se zabránilo zesítění výchozího materiálu ii, který v nádržce 10 obklopuje formu.

V případě ultrafialového světla může maska být s výhodou tenká chromová vrstva, která může být vyrobena způsoby, jaké jsou známé například ve fotografii popřípadě ultrafia1-ové litografii. Jako materiál pro masku přicházejí v úvahu popřípadě také jiné kovy nebo oxidy kovů. Maska může být též potažena ochrannou vrstvou, v případě křemene jako materiálu pro formu resp. pro polovinu formy z oxidu křemičitého. Maska nemusí být bezpodmínečně připevněna, mohla by být například též vytvořena respektive uspořádána snímatelně nebo vyměnitelně. Mohla by být v zásadě upravena všude na formě za předpokladu, že může plnit jí určenou funkci, totiž odstínění všech oblastí formy obsahujících nezesítěný materiál kromě dutiny formy. S výhodou je maska upravena na jednom povrchu stěny, který je ve styku s nezesítěným výchozím materiálem nebo těsně pod ním, protože tímto způsobem lze dalekosáhle vyloučit nežádoucí účinky ohybu a rozptylu. To vsak nemusí být tak. V zásadě je možno na masku, popřípadě na maskování uvnitř formy nebo na jejím povrchu rezignovat, pokud se podaří jiným způsobem omezit lokálně ozařování dutiny formy energií, popřípadě s přihlédnutím k optickému působení formy. V případě ultrafialového záření by bylo možné toho dosáhnout například prostorově omezeným zdrojem světla, vhodným uspořádáním čoček, popřípadě v kombinaci s vnějšími maskami, clonami apod. a s přihlédnutím i: optickému působení formy.

Další příklad provedení zařízení podle vynálezu je znázorněn v obr. 2A-C. U tohoto příkladu provedení je jedna polovina formy, zde konvexní polovina formy,tvořena stěnou nádržky 10, zde dnem 100a nádržky. Ve dně 100a nádržky je tedy konvexní polovina formy přímo vytvořena. V nádržce 10a je dále upraven formovací díl posuvný na způsob pístu, který se může utěsněné pohybovat od jemu protilehlé stěny nádržky, zde ode dna flflfia.itiádiSky, a zase zpět ke dnu nádržky podél postranních

- stěn. .Tímto způsoben tedy nůše být forma otevřena a zavřena. Formovací díl 11a je na své ploše 17a přivrácené ke dna nádržky upraven příslušně jako kenkávní polovina formy. Dno 100a formy a plocha 17a formy definují v uzavřeném stavu formy (obr. 2A) dutinu 15a formy. Formovací díl 11a samozřejmě nemusí být vytvořen bezpodmínečně na způsob pístu. Stejně i dobře by mohla být použita membrána, na které by polovina formy byla připevněnaPřicházejí v úvahi objemu.

i jme cruay změny

V nádržce 10a, zde ve dnu 100a nádržky, je upraven přívod 101a, kterým může proudit výchozí materiál do prostoru mezi formovací díl 11a a dno 100a. Prostor mezi formovacím dílem 11a a dnem 100a je tímto účelem stále ve spojení se rpadel Pl a ?2 na přívodu 101a, případně na výpusti 102a,může být výchozí materiál do prostoru mezi formovacím dílem 11a a

3ni.;e.7: R. Pomoci cs;

;rioace

nem 100a nádržky	přiváděn,	po-
áděn, přičemž je	důležité,	aby
ílem 11a a dnem	100a stále	vy-
takže nemůže dc	tohoto pros	toru
la Pl a ?2 jsou	znázorněna	š .ict

neužita i čerpadla grovanym zpětný nvm ventilem. Z-lohcu však bez integrovaného zpětného ventilu a tento může být zařazen odděleně mezi čerpadlo a nádržku, popřípadě může být podle druhu čeroadla cd ooužití tohoto zoětného ventilu uouštěno.

Při uzavřené formě (obr. 2A) je do formy přiváděna energie, zde opět ultrafialové záření _3. Také zde je přiváděna do formy energie například shora. Tím se vyvolá zesítění. Potom se zesítěný výlisek CL z formy sejme a z formy odebere. Za

Z W »* ZA .-1 ,-¼ ZA Ί čerpadla Pl přívodem tím účelem se nejdříve přivede 101a kapalný výchozí materiál A do prostoru mezi dnem 100a a a formovacím dílem 11a, formovací díl 11a na způsob pístu se posune naberu (obr. 23). Výlisek, zde ve tvaru kontaktní Soč- 22 se nyní můra cd formy uvolnit a z formy vyjmout. To můprovedeno například pomocí speciálního podávacího ústro jí, jak již bylo naznačeno pomocí obr. 1. Kontaktní čočka CL vsak může být stejně dobře z formy vypláchnuta, jak bude dále pc<

;noji vysvětleno.

Formovací díl 11a posuvný jako píst se pak zase posune nahoru a materiál nacházející se mezi dnem 100a nádržky a formovacím dílem 11a se odvede výpustí 102a (obr. 2C). Odvedení materiálu může být provedeno pomocí čerpadla P2 upraveného na výpusti.

V zásadě je zde myslitelná, že by formovací díl 11a byl poháněn pouze kapalným výchozím materiálem, který je přiváděn mezi formovací díl 11a a dno ICC a, případně odtud odváděn, tak že k tomu potřebnou energii poskytují čerpadla Pl a P2. Je tajako past pa pcnanan meenanicny, tanze ?n ponymu vznuru se vyznoza materaaa nasava a pra pohybu molu se zase vytlačuje. Samozřejmě jsou možná i kombinace s čerpadly a mechanickým pohonem.

Formovací díl 11a je opatřen maskou 21a. Ta sahá, podobně jako na horní polovině 11 formy na obr. 1A-C, přes prstencovou štěrbinu 15a až k dutině 15a formy, popřípadě i podél postranních sten formovacího dílu posuvného na způsob pístu. Když se forma ozařuje ultrafialovým světlem, nastává v oblasti dutiny 15a formy a pouze zde zesítění a tím vytváření výlisku. Materiál v ostatních oblastech, zejména v prstencové štěrbině 15a, a další výchozí materiál v nádržce 10a se nezesítí. Pro materiály, zhotovení a umístění masek platí zásadně tytéž úvahy, které již byly zmíněny při objasňování obr.lA-C.

Obr. 3A-C znázorňují příklad provedení zařízení, který je v scdsiatš velmi ocdc.bný příkladům na obr. 3.1-C.Je tu však ale ten rozdíl, že v příkladu provedení podle 3Λ-0 není u výpusti umístěno žádné čerpadlo P2, nýbrž výpust 102a je vytvořena ja ko jazyk, ploténka nebo klapka. Při vysvětlování obr. 3A-C je třeba se v dalším především zmínit o odstraňování výlisku, zp tady kontaktní čočky CL, z formy. Plnění dutiny 15a formy pro bíhá analogicky jako v příkladu provedení podle obr. 2A-C pomocí čerpadla ?1. Je-li forma zavřena (obr. 3Λ) , vytvoří se kontaktní čočka CL ozářením, které je vyvoláno ozářením formy ultrafialovými paprsky _3.

Při pohybu formovacího dílu lla (obr. 33) na způsob pístu vzhůru proudí kapalný výchozí materiál do nádržky 10a mezi dno 100a nádržky a formovací díl lla posuvný na způsob pís tu. Přívod 101a může být vytvořen jako tryska nebo podobně pů sobici prostředek, který vyvolává proudění. Při přitékání kad palného výchozího materiálu přívodem se pak vzniklým proudě-i ním zesítěná kontaktní čočka CL nadzvedne od formy a při vhod nám uspořádání trysky je odplavena směrem k výpusti 102a. Ta je zde vytvořena jako ohebný jazyk nebo ploténka. Při pohybu pístovitého formovacího dílu lla (obr. 3C) dolů se vzniklým tlakem jazyk ohne dolů a uvolní výpust 102a, takže kapalný vý chozí materiál i s kontaktní čočkou CL může být touto výpustí 102a vyplaven. Kontaktní čočka může být zachycena na sítu _3, které je propustné pro kapalný výchozí materiál. Výchozí materiál může být například recyklován a znovu použit, po případném vyčištění. Zatímco se kontaktní čočka vyplavuje, napl*ní se dutina 15a formy čerstvým výchozím materiálem, takže aplikací ultrafialového záření 3. může být hned zesítěná další kontaktní čočka.

Výše je uvedeno, že k nadzvednutí a vyplavení se kapalný výchozí materiál přivádí do nádržky 10a!

vs stejne:

;yklu dutina 15a formy opět naplní a při zavřené formě se zesítění a zhotovení další kontaktní čočky CL vyvolá opět ozářením for my ultrafialovým zářením 3_· Zařízení pracuje tedy jako zařízě

- Z t ní jednocyklové. Při každém cyklu (pohyb piš tovitého formovacího dílu 11a nahoru a dolů) sa totiž jedna čočka vyrotí a z formy vyplaví.

íložné je ovšem také to, že se v prvním cyklu (výročním cyklu) vyrobí kontaktní čočka, že se tedy pístovitý formovací díl 11a pohybuje nahoru, kapalný výchozí materiál vtéká mezi formovací díl 11a a dno 100a nádržky formovací díl

11a pohybuje zase dolu. Forma se pak v uzavřeném stavu ozáří ultrafialovým zářením 3., čímž sa vyvolá zesítění a vyrotí se další kontaktní čočka CL. Nyní může být kontaktní čočka v samostatném druhém cyklu (vyplachovacím cyklu) z formy vyplavena, aniž by v tomto druhém cyklu byla vyrobena nová kontaktní :oc coc zatímco se v j-eanc cyklovém nova i .i -Ci.s. LiU <a vyrobí. X vyplachcvání lze tedy ve dvoucyklovém zařízeni používat jak kapalný výchozí materiál, tak cí kacelinu. To má tu výhodu, ž;

3inou cistiotom ve vvtlachcvacím cyklu muže být forma uvnitř zvlaste dobro vyčištěna, drive ne;

lo ní v dalším cyklu opět tce výchozí materiai a vy;

další Kontaktní cocxa ul je možný jak ječnocyklový provoz (v každém cyklu se vyrobí jedna kontaktní čočka), tak i cvoucyklový provoz (v prvním :cyklu se vyrobí kontaktní čočka, ve druhém cyklu se vyplaví a forma se vyčistí, aniž by byla vyrobena nová kontaktní čočka .

Další příklad provedení zařízení podle vynálezu je znázorněn na obr. 4?.-C. Tento příklad provedení je v zásadě také podobný příkladům provedení, které jsou popsány s přihlédnutím k obr. 2.-.-C a obr. 3A-C, liší se však od nich výrazně tím, že obsahuje poněkud jinak vytvořený formovací díl 11b, posunovatelný jako píst. kromě toho je i nádržka 10b natolik výrazně jinak vytvořena, že v jedné její postranní stěně 103c je vytvořen výřez nebo nika 104b, která pokračuje ve směru pohybu pístovité-ho formovacího dílu 11b. V této nice 104b je upraveno podávači ústrojí 4b. Formovací díl 11b má ve své vnější stěně 113b, přesně v tom místě, ve kterém je vytvořena nika 104b v postranní stěně 103b nádržky 11b, výřez 114b. Ve formovacím dílu 11b je dále kanálek 115b) který lze připojit na zdroj P3 podtlaku nebo přetlaku. Podává cí ústrojí 4b je možno rovněž připojit na tento zdroj P3 podtlaku nebo přetlaku.

Výroba kontaktní čočky CL zesítěním po ozáření formy ultrafialovým světlem 3. probíhá stejně, jak to již bylo popsáno s odkazem na obr. 2A-C a obr. 3A-C.?ři popisu obr. 4A-C je proto zapotřebí se především zabývat způsobem, jakým se kontaktní čočka CL odstraňuje z formy. Zavřená forma se zase ozáří ultrafialovým světlem _3 a zesítěním se vyrobí kontaktní čočka CL (obr. 4a). Potom se čerpadlem Bl načerpá výchozí materiál mezi formovací díl 11b a dno 100b nádržky a formovací; díl 11b se zvedne (obr. 43). Nyní se podávači ústrojí 4b ohne z niky 104b ven nad kontaktní čočku CL.Podávači ústrojí 4 b má ve svém podávacím talíři 40b otvor, kterým je pomocí zdroje P3 podtlaku aplikován podtlak, takže se kontaktní čočka CL nadzvedne a přisaje k talíři 40b. Jakmile je kontaktní čočka CL na talíři 40b přisáta, vrátí se podávači ústrojí 4b· zpět do niky 104b a formovací díl 11b se posune dolů. Při tom se výchozí materiál, který zbývá meaá_řormovacím dílem 11b a dnem 100b nádržky, odsaje čerpadlem P2 (obr. 4C).

Podávači ústrojí 4b, které je umístěno v nice 104b, klouže při tom buá. podél vnější stěny 113b formovacího,.dá-, lu 11b nebo zůstává v nice 104b tak dlouho, až se podávači talíř 40b octne proti výřezu 114b na vnější stěně formovacího dílu 11b. V tomto okamžiku zapůsobí otvorem v podávacím talíři přetlak, takže se kontaktní čočka CL od podávacíh© talíře 40b uvolní a uloží se do výřezu 114b. Kanálkem 115b, který vede k výřezu 114b, se totiž ve stejnou dobu, kdy se uvolňuje kontaktní čočka CL od podávacího talíře 40b apliku-;

je podtlak, takže se kontaktní čočka CL jednoduše z podávacího talíře 40b odloží do výřezu 114b (obr. 4A) .

Když se formovací díl 11b posune nahoru, octne se výřez 114b ve formovacím díle 11b vně nádržky 10b (obr. 4B). Aplikuje-li se nyní kanálkem 115b přetlak, uvolní se kontaktní čočka CL z výřezu 114b a může být vedena k dalšímu zpracování.K tomu je třeba poznamenat, že postranní stěna 103b může dosahovat ještě výše a může obsahovat další niku, do které lze kontaktní čočku CL odložit nebo vyplavit. Tím se dosáhne ještě lepšího vedení formovacího dílu 11b za současného šetření jeho těsnících ploch, které se posunují podél stěny nádržky.

X aplikaci přetlaku nebo podtlaku slouží čerpadlo ?3, které je znázorněno na obr. 4A-C. Přívod přetlaku HP nebo pod tlaku HP je podle polohy formovacího dílu, posuvného jako píst, spojen buč. s kanálkem 115b nebo s otvorem v podávacím talíři 40b. Toto čerpadlo Pj mu chozí materiál, čímž se vytvoří jsou znázorněny u přívodu 101b né zásobníky, do nichž zasahují P3. Samozřejmě je možné použití e nasavat ze zásobníku g. vypotřebný tlak. Na obr. 4A-C a u výpusti 102b dva samostatčerpadla Pl, pópříiqadě P2 a také jen jednoho zásobníku.

Je zde ještě třeba poznamenat, že i příkladné provedení podle obr. 4A-C může pracovat jak jako jednocyklovs zařízení, tak jako dvoucyklové zařízení. U jednocyklovšho zařízení však musí být zajištěno, aby do nádržky 10b vtékal vždy jen výchozí materiál. Do dvoucyklového zařízení se naproti tomu může ve druhém cyklu, kdy se pak odebírá i kontaktní čočka CL, přivádět čisticí kapalina.

Jak již bylo při objasňování jednotlivých obrázku uvedeno, zatlačuje se přebytečný výchozí materiál při uzavírání oolovin formy do prstencové štěrbiny 16. Prstencová štěrbina

16, lépe patrná na obr.15, se zvolí tak široká, respektive tak vysoká (ay), aby se s jistotou bezpečně zabránilo dotyku obou polovin 11 a 12 formy (popřípadě dotyku formových dílů 11, 11b se dnem 100, 100a, 100b formy) v oblasti masky 21.Nastavení pc lohy (udržování odstupu) obou polovin formy je zajištěno dist tančními čepy 19 (obr. 1Δ-0).

Dutina 15, znázorněná na obr. 5 jako příklad, má tvar, který odpovídá typické geometrii okraje tak zvané měkké kontak tni čočky. Okraj dutiny a tím okraj kontaktní čočky je zde tvo řen dvěmi k sobě v pravém úhlu stojícími plochami 22 a 23 stěn které jsou upraveny na konvexní 12., respektive konkávní polovině 11 formy.Sirka a výška těchto dvou ploch stěn, respektive jimi definovaných okrajových prostorů kontaktní čočky jsou o~ značeny písmeny X/ respektive Y.

Jak je dobře vidět, formy až k ploše 22 stěny štěrbiny 16 méně vysoká, bu kontaktních čoček leží nesahá plocha 23 stěny poloviny 11 , nýbrž je o hodnotu Ay prstencové Typická výška ay štěrbiny pro výropřibližně pod 100 jim. Fokusy ukázaly, že je možné, alespoň při použití paralelního záření energie, ještě i při výšce štěrbiny kolem 1 mm vytvářet čisté okraje vyráběného výlisku.Naopak je ale též beze všeho možné redukovat šířku, respektive výšku kruhové štěrbiny prakticky na nulu, když se forma uzavírá bez použití síly a obě poloviny formy leží na sobě bez vnějšího zatížení. Při tom zůstává mezi oběma polovinami v oblasti prstencové štěrbiny pouze film nezesítěného materiálu o tlóuštce několika málo mikrometrů, který se ale díky odstínění ultrafialového záření také nemůže podílet na vzniku plovací blány. Při zesítění tak vznikne čistý okraj kontaktní čočky prostý otřepů, který nevyžaduje žádné dodatečné mechanické opracování. Vzhledem k uzavírání formy bez použití síly se tato alespoň při volbě vhodného materiálu také nepoškodí a může se proto opakovaně použít.

I když se ale forma uzavírá s použitím síly a použije se popřípadě jen jednou, vyznačuje se zařízení podle vynálezu oproti známým zařízením stále ještě tím, že se forma uzavírá ve výchozím materiálu, takže se rychleji zavírá, aniž by hrozilo nebezpečí, že by do formy vnikl vzduch.

Při jednostranném ozařování energií může být polovina formy odvrácená od zdroje energie v zásadě Vyrobena z .lis ' bovolného materiálu, který se se zasíťovaným materiálem, popřípadě s jeho složkami,snáší. Při použití kovů je však třeba počítat podle druhu vyzařované energie s případnými odrazy, které mohou vést popřípadě k nežádoucím jevům jako přesvětlení, falešným hranám a podobně. Absorbující materiály nemají tyto nevýhody.

V zásadě je též možné využít ohybové a rozptylové účinky záření přiváděného do formy k vytvoření chtěně neostrých obrysů, popřípadě poněkud zaoblených hran vyráběného výlisku. Téhož účinku je též možno dosáhnout pomocí masek s místně proměnlivou propustností. Ostrohranré okraje výlisku tak mohou být zaobleny cíleným neúplným zesítěním a narušením neúplně zesítěných oblastí vhodným rozpouštědlem, kterým může být i sám nezesítěný výchozí materiál. V případě, že se jako výchozí materiál použije HEMA (hydroxyethylmethakrylát), je vhodným rozpouštědlem například isopropanol.

Dále je jasné, že na výkresech znázorněné obsahovat místo jen jedné dutiny i více dutin, průběhu jednoho cyklu vyrobit současně několik ček. Tato varianta je zvláště efektivní.

zařízení může takže lze v kontaktních čotíimo to může být průtok při variantách s formovacím dílem na způsob pístu řízen cíleně tak, že sa nejprve působí na formovací díl na způsob pístu mechanicky silou a přiváděný výchozí materiál se uvolňuje do nádržky s malým zpožděním a při odvádění taká. To platí i pro variantu, kdy jsou použita čerpadla a píst je poháněn mechanicky. Tímto opatřením lze záměrně vytvářet při přivádění podtlak nebo při odvádění přetlak v nádržce, popřípadě muže být obecně takto ovlivňován tlak v nádržce.

Je dále možná i taková varianta, kdy počet cyklů, při kterých se vyrobí vždy nová kontaktní čočka, je variabilní. Například senzor může sledovat, zda kontaktní čočka byla z formy skutečně vyplavena a jenom tehdy, kdy senzor takovou vyplavenou čočku zjistí, forma se úplně uzavře a vyrobí se další kontaktní čočka. Pokud senzor vyplavenou čočku nezjistí, tak se forma vyplachuje tak dlouho, až se kontaktní čočka z f o r my vyplaví.

Pro kontaktní čočku CL je možno jako výchozí materiál, který lze zesítit ozářením ultrafialovým světlem, použít například pro tyto účely často používaný ΗΞ2ΊΑ (hydroxyethylmethakrylát) nebo poly-HZZIA, zejména ve směsi s vhodným sítovacím činidlem, například s ethylenglykoldimeťnakrylátem. ϋ jiných výlisků jsou podle účelu použití popřípadě upotřebitelné jiné materiály, přičemž k vyvolání zesítění jsou podle povahy šíbovaného materiálu v zásadě možné i jiné druhy energie, například záření elektronů, záření gama, tepelná energie atd.

Při výrobě kontaktních čoček jsou nejčastěji obvyklé, ne vsak nutné, takové výchozí materiály, které lze zesítit ultrafialq vým světlem.

Jako výchozí materiály přicházejí v úvahu zejména speciální předtclymery, a sice zejména na bázi polyvinylalkcholu, které obsahují cyklické acetalové skupiny a zesítovatelné sxupxny

Kontaktní čočky na bázi polyvinylalkoholu jsou již známé. Tak například jsou popsány v EP 216 074 kontaktní čočky, které obsahují polyvinylalkohol, který má přes urethanové skupiny vázané (meth)akryloylové skupiny. V EP 189 375 jsou popsány kontaktní čočky z polyvinylalkoholu zesíténého polyepoxidy.

Dále jsou již známé některé speciální acetaly, které obsahují skupiny, které je možno zesítit. V této souvislosti je možno poukázat například na EP 201 693, na EP 215 245 a na EP 211 432. V EP 201. 693 jsou mimo jiné popsány acetaly nerozvětvených aldehydů se 2 až 11 atomy uhlíku, které obsahují na konci aminoskupinu substituovanou olefinicky nenasyceným organickým zbytkem se 3 až 24 atomy uhlíku. Tento organický zbytek vykazuje funkčnost, která odnímá elektrony atomu dusíku. Dále je tato olefinicky nenasycená funkčnost polymerizovatelná. V EP 201 693 se požaduje též ochrana reakčních produktů výše charakterizovaných acetalů s 1,2-diolem, 1,3-diolem, polyvinylalkoholsm nebo celulosou. Tyto produkty však nejsou konkrétně popsány.

Pokud je o některém z acetalů podle E? 201 693 vůbec zmínka v souvislosti např. s polyvinylalkoholem, jako je tomu mimo jiné v příkladu 17 uvedbné patentové přihlášky, pak se acetal polymerizovatelný pomocí své olefinické skupí· ny. nejdříve kopolymerizuje například s vinylacetátem. Takto získaný kopolymer se pak nechá reagovat s polyvinylalkoholem a získá se emulze.s obsahem 37 % pevných látek, o pH 5,43 a o viskozitě 11,640 Pa.s.

Naproti tomu obsahují podle jednoho význaku vynálezu předpolymery základní skelet na bázi 1,3-diolu, přičemž je ur čité procento 1,3-diolových jednotek modifikováno na 1,3-dioxan, který obsahuje v poloze 2 polymerizovatelný ale nezpolymerizovaný zbytek. Polymerizovatelným zbytkem je zejména aminoalkylový zbytek, na jehož atomu je vázána polymer izovatelná skupina.

U předpolymeru podle vynálezu se jedná s výhodou o derivát polyvinylalkoholu o molekulární hmotnosti nejméně 2000 který obsahuje 0,5 až asi 80 %, vztaženo na počet hydroxylových skupin, jednotek obecného vzorce I

CH,

R-N' ^R² (D ve kterém

R představuje nižší alk.ylen obsahující až 8 atomů uhlíku,

R^x znamená vodík nebo nižší alkyl a

R znamená olefinicky nenasycený kopolymerizovatelný zbytek přitahující elektrony, obsahující s výhodou až 25 atomů uhlíku.

R znamená například olefinicky nenasycený kopolymerizovatelný acylový zbytek obecného vzorce R³-CO-, ve kterém

R představuje olefinicky nenasycený kopolymerizovatelný zby tek se 2 až 24 atomy uhlíku, s výhodou se 2 až 8 atomy uhlíku, zvláště výhodně se 2 až 4 atomy uhlíku. Podle jiného pro vedení znamená R zbytek obecného vzorce II

-co-nh-(r⁴-nh- co-o) -r⁵-o-co-r³ 4 (II).

ve kterém q je O nebo 1 a

R⁴ a R$ znamenají nezávisle na sobě nižší alkylen se 2 až 3 atomy uhlíku, arylen se 6 až 12 atomy uhlíku, na sycenou dvojmocnou cykloalifatickou skupinu se 6 a 10 atomy uhlíku, arylenalkylen nebo alkylenarylen se 7 až 14 atomy uhlíku nebo arylenalkylenarylen s 13 až 16 atomy uhlíku a

R má shora uvedený význam.

U předpolymeru podle vynálezu se tedy jedná zejména o derivát oolyvinylalkoholu o molekulární hmotnosti nejméně 2000, který obsahuje přibližně 0,5 až asi 80 %, vztaženo na počet hydroxylových skupin polyvinylalkoholu, jednotek obec něho vzorce III

\[CO-NH-(R⁴-NH-CO-O)q-R⁵-O]p-CO-R³ ve kterém

R představuje nižší alkylenovou skupinu,

R¹ představuje vodík nebo nižší alkylovou skupinu, p má hodnotu nula nebo jedna, q má hodnotu nula nebo jedna,

R znamená olefinicky nenasycený kopolymerizovatelný zbytek se 2 až 8 atomy uhlíku a

R⁴ a R³ znamenají nezávisle na sobě nižší alkylenovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, arylenovou skupinu se

-'33 až 12 atomy uhlíku, · ^nasycenou dvojmocnou cykloalifatickou skupinu se 6 až 10 atomy uhlíku, arylen alkylenovou skupinu nebo alkylenarylenovou skupinu se 7 až 14 atomy uhlíku nebo arylenalkylenarylenovou skupinu s 13 až 16 atomy uhlíku.

Nižší alkylenová skupina obsahuje s výhodou až 3 atomů uhlíku a může mít přímý nebo rozvětvený řetězec. Vhodné příklady zahrnují oktylenovou skupinu, hexylenovou skupinu, pen tylenovou skupinu, butylenovou skupinu, propylenovou skupinu, ethylenovou skupinu, methylenovou skupinu, 2-propylenovou skupinu, 2-butylenovou skupinu nebo 3-pentylenovou skupinu. S výhodou obsahuje nižší alkylenová skupina R až 6 a zejména výhodně·až 4 atomy uhlíku. Zejména výhodná je methylenová skupina a butylenová skupina.

r! znamená s výhodou vodík nebo nižší alkylovou skupinu obsahující až sedm, zejména až čtyři atomy uhlíku, zejména vodík.

Nižší alkylenová skupina R ňěbó R obsahuje s výhodou 2 až 6 atomů uhlíku a zejména má přímý řetězec. Vhodné příklady zahrnují propylenovou skupinu, butylenovou skupinu, hexylenovou skupinu, dimethylethylenovou skupinu a zejména výhodně ethylenovou skupinu.

5

Arylenová skupina R nebo R je s výhodou fenylen, který je nesubstituovaný nebo substituovaný nižší alkylovou sku pinou nebo nižší alkoxyskupinou, zejména 1,3-fenylanová skupina 1,4-f enylenová skupina nebo met'nyl-1,4-fenylenová skupina· > * 4 5

Nasycena dvo^mocna cykloalifaticka skupina R nebo R je s výhodou cyklohexylenová skupina nebo cyklohexylen-nižší alkylenová skupina, například cyklohexylenmethylenová sku pina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná jednou ne bo několika methylovými skupinami, jako například trimethyl cyklohexylenmethylenová skupina, například dvojmocný zbytek isoforonu.

Arylenovou částí alkylenarylenové skupiny nebo arylen4 5.

alkylenove skupiny R nebo R je s výhodou fenylenova skupí na, nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo nižší alkoxyskupinou, přičemž jejich alkylenovou částí je s výhodou nižší alkylenová skupina, jako methyleno vá skupina nebo ethylenová skupina, zejména methylenová sku 4 5 pina. S výhodou jsou těmito substituenty R nebo R tedy fenylenmethylová skupina nebo methylenfenylová skupina.

, . 4 · 5 .

Arylenalkylenarylenova skupina R nebo S je s výhodou fenylen-nižší alkylenfenylenová skupina obsahující až 4 atomy uhlíku v alkylenove části, například fenylenethyleníenylenová skupina.

Substituenty R⁴ a znamenají nezávisle na sobě s výhodou nižší alkylenovou skupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, fenylenovou skupinu nesubstituovanou nebo substituovanou nižší alkylovou skupinou, cyklohexylenovou skupinu·.:, nebo cyklo hexylen-nižší alkylenovou skupinu nesubstituovaná nebo substituované nižší alkylovou skupinou, fenylen-nižší alkyleno vou skupinu, nižší alkylen-fenylenovou skupinu nebo fenylen nižší alkylenfenylenovou skupinu.

Výraz nižší znamená v rámci tohoto vynálezu v souvislosti se zbytky a sloučeninami, pokud není jinak definováno, zbytky a sloučeniny obsahující až 7 atomů uhlíku, s výhodou až 4 atomů uhlíku.

Nižší alkylové skupina obsahuje zejména až 7 atomů uhlíku, s výhodou až 4 atomy uhlíku, a je například methylo-35 vá skupina, ethylová skupina, propylová skupina, butylová skupina nebo terč.butylová skupina.

Nižší alkoxyskupina obsahuje zejména až 7 atomů uhlíku, s výhodou až 4 atomy uhlíku, a je to například methoxyskupina, ethoxyskupina, propoxyskupina, butoxyskupina nebo terč. butoxyskupina.

Olefinicky nenasycený kopolymerizovatelný zbytek R se 2 až 24 atomy uhlíku znamená s výhodou alkenylovou skupinu se 2 až 24 atomy uhlíku, zejména alkenylovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku a s obzvláštní výhodou alkenylovou skupinu se 2 až 4 atomy uhlíku, například ethenylovou skupinu, 2-pro^penylovou skupinu, 3-prooenylovou skupinu, 2-butenylovou skupinu, hexenylovou skupinu, oktenylovou skupinu nebo dodecenylovou skupinu. Výhodná je ethenylová skupina a 2-propenylová skupina, takže seskupení -CO-R^ značí zbytek akrylové nebo me thakrylové kyseliny.

Dvojmocné seskupení -R -Níi-CO-O- se vyskytuje tehdy, kdy q znamená číslo jedna, a nevyskytuje se tehdy, když q znamená nulu. Výhodnější jsou předpolymery, v nichž q je nula.

5

Dvojmocne seskupení-CO-NH-(R -NH-CO-O) -R -0- je přítomné, když p znamená číslo jedna a je nepřítomné, když p znamená nulu. Výhodnější jsou předpolymery, u nichž p je nula.

V předpolymerech, u nichž p znamená číslo jedna, znamená index q s výhodou nulu. Zejména výhodné jsou předpolymery, u nichž p znamená číslo jedna, index q znamená nulu a r5 znamená nižší alkylenovou skupinu.

U výhodného předpolymeru podle vynálezu se tedy jedná zejména o derivát polyvinylalkoholu o molekulární hmotnosti minimálně 2000, který obsahuje vztaženo na počet hydroxy lových skupin polyvinylalkoholu přibližně 0,5 až 30 8 jedno tak obecného vzorce III, ve kteréni R znamená nižší alkylen „ „ , - 3 obsahující az 6 atomů uhlíku, p znamená nulu a R znamená alkenylovou skupinu se 2 až o atomy uhlíku.

U dalšího výhodného přadpolymeru podle vynálezu se tedy jedná zejména o derivát polyvinylalkoholu o molekulární hmotnosti minimálně přibližně 2000, který vztaženo na počet hydroxylových skupin polyvinylalkoholu,obsahuje přibližně 0,5 až 30 % jednotek obecného vzorce III, ve kterém R známe ná nižší alkylenovou skupinu obsahující až 5 atomů uhlíku, p znamená číslo jedna, q je nula, R^Ď znamená nižší alkylsno vou skupinu se 2 až δ atomy uhlíku a R^-3 znamená alkenylovou skupinu se 2 až o atomy uhlíku.

U dalšího výhodného přadpolymeru podle vynálezu se tedy jedná zejména o derivát polyvinylalkoholu o molekulární hmotnosti minimálně přibližně 2000, který, vztaženo na počat hydroxylových skupin polyvinylalkoholu, obsahuje přibližně 0,5 až SO % jednotek obecného vzorce III, ve kterém R znamená nižší alkylenovou skupinu obsahující až 5 atomů uhlíku p znamená číslo jedna, q znamená číslo jedna, R znamena nižší alkylenovou skupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, fanylanovou skupinu nesubstituovanou nebo substituovanou nižší alkylovou skupinou, cyklohexylenovou skupinu nebo cyklohexyr len-nižsí alkylenovou skupinu nesubstituované nebo substituované nižší alkylovou skupinou, fenylen-nižší alkylenovou skupinu, nižší alkylenfenylenovou skupinu nebo fenylen-nižší alkylenfenylenovou skupinu, R³ znamená nižší alkylenovou skupinu se 2 až o atomy uhlíku a R znamená alkenylo-. vou skupinu se 2 až 3 atomy uhlíku.

Předpolymery podle vynálezu jsou deriváty polyvinylalkoholu o molekulární hmotnosti minimálně přibližně 2000, který, vztaženo na počet hydroxylových skupin polyvinylalkolu,obsahuje zejména 1 až 5G %, dále zejména přibližně 1 až 25 %, s výhodou přibližně 2 až 15 % a zejména výhodně přibližně 3 až 10 % jednotek obecného vzorce III. Předpolymery· podle vynálezu, určené pro výrobu kontaktních čoček, obsa^ húji zejména přibližně 0,5 až 25 %, zejména 1 až 15 % a zejména výhodně přibližně 2 až 12 % jednotek obecného vzorce III, vztaženo na počet hydroxylových skupin polyvinylalkoholu.

Podle vynálezu mají obvykle vhodné polyvinylalkoholy především strukturu póly(2-hydroxy)ethylenu. Podle vynálezu deirivatizované polyvinylalkoholy mohou obsahovat také hydroxylové skupiny v podobě 1,2-glykolů, jako kopolymerové jednotky 1,2— -dihydroxyethylenu, jak je lze získat například alkalickou hydrolýzou kopolymerů vinylacetát-vinylenkarbonát.

Obvykle mají polyvinylalkoholy vyhovující podle vynále- zu póly(2-hydroxy)ethylenovou strukturu. Polyvinylalkoholy derivatizované podle vynálezu mohou však též obsahovat hydroxylové skupiny ve formě 1,2-glykolenu, jako kopolymerní jednotky 1,2-dihydroxyethylenu, jaké je možno získat například alkalickou hydrolýzou kopolymerů vinylacetatu s vinylenkarbonátem.

Kromě toho mohou polyvinylalkoholy derivatizované podle vynálezu obsahovat též malé podíly, například až do 20 %, s výhodou až do 5 %, kopolymerních jednotek ethylenu, propylenu, akrylamidu, methakrylamidu, dimethakrylamidu, hydroxyethylmethakrylátu, methylmethakrylátu, methylakrylátu, ethylakrylátu, vinylpyrrolidonu, hydroxyethylakrylátu, allylalkoholu, styrenu nebo podobných obvykle používaných komonomerů.

Je možno použít komerčně dostupných polyvinylalkoholu, jako např. Vinol*'lQ7 oč firmy Air Products (molekulová hmotnost 22 CCO až 31 CCC, 93 až 33,3 % hydrolyzováno), Polysciences 1337 (molekulová hmotnost 25 CCC, 93,5 % hydrolyzovánc), BF li od Chán Chun, Elvanol^SC-50 od firmy DuPont, UF-12C cd firmy Unitika, :-íoviol“4-83, 10-93 a 20-93 od firmy Ecachst. Jinými výrobci jsou například ilippon Gohsei (Gohsenol* ) , Monsanto (Gelvatol*'), Hacker (PolyvioV') nebo japonští výrobci Xuraray, Denki a Shin-Etsu.

Jak již bylo uvedeno, je možno též použít kopolymery hydrolyzovaného vinylacetátu, které je možno získat například jako hydrolyzovaný ethylan-vinylacetát (EVA), nebo vinylchlorid-vinylacstát, N-vinylpyrrolidon-vinylacetát a anhydrid maleinové kyseliny-vinylacetát.

Polyvinylalkohol se vyrábí obvykle hydrolýzou odpovídajícího homopclymerního polyvinylacetátu. Podle výhodného provedení obsahuje pclyvinylalkohol derivatizovaný podle vynálezu méně než 5C % polyvinylacetátových jednotek, zejména méně než 20 % polyvinylacetátových jednotek.

Sloučeniny obsahující jednotky obecného vzorce III je možno vyrobit o sobě známým způsobem..Například se může polyvinylalkohol o molekulové hmotnosti minimálně 2000, který obsahuje přibližně 0,5 až 30 % jednotek obecného vzorce IV

-CH(0H)-CH₂vztaženo na počet hydronylových skupin sloučeniny obecného vzorce IV, nechat zreagovat na sloučeninu obecného vzorce V

R'

R“

(V) \ [CaNH-(R⁴-NH-CO-O)q-R⁵-O]p-CO-R³ ve kterém

R'a R'znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, nižší alkylo vou skupinu nebo nižší alkanoylovou skupinu, jako ace tylovou skupinu nebo propionylovou skupinu a ostatní substituenty mají význam uvedený u obecného vzorce III, zejména v kyselém prostředí.

Alternativně se může polyvinylalkohol o molekulové hmotnosti minimálně 2000, který obsahuje jednotky obecného vzorce IV, nechat reagovat se sloučeninou obecného vzorce VI

R

R’

CH (VI)

O

R-N ve kterém mají substituenty význam uvedený pro sloučeninu obecného vzorce V, zejména za kyselých podmínek, a cyklický acatal tímto způsobem získaný se pak nechá zreagovat se sloučeninoa.. obecného vzorce VII octi- (R⁴-NH-C0-0) _g-R⁵-0-C0-R³ (VII) ve kterém mají substituenty význam uvedený u obecného vzorce V.

Alternativně se může reakční produkt sloučeniny obecného vzorce IV a sloučeniny obecného vzorce VI,jako shora popsaným způsobem získaný produktjnechat reagovat se sloučeninou obecného vzorce VIII

X-CO-R³ (VIII) ve kterém 3 ,

R znamena například alkenylovou skupinu se 2 az 8· atomy uhlíku a

X představuje reaktivní skupinu, například etnerifixo vanou nebo esteriřikovanou hydroxylovou skupinu, ne bo například atom halogenu, zejména chloru.

Sloučeniny obecného vzorce V, ve kterém p znamená nulu, jsou známé například z EP 201 693. Také sloučeniny obecného vzorce VI jsou tam popsány. Sloučeniny obecného vzorce VII jsou o sobě známé nebo se dají o sobě známým způsobem vyrobit. Jako příklad pro sloučeninu obecného vzorce VII, ve kte rém q znamená nulu, lze uvést isokyanatoethylmethakrylát. Jako příklad pro sloučeninu obecného vzorce VII, ve kterém q je číslo jedna, je možno jmenovat reakční produkt isoforondiisokyanátu s 0,5 ekvivalentu hydroxyethylmethakrylátu. Sloučeniny obecného vzorce VIII jsou o sobě známé. Jejich typickým zástupcem je methakryloylchlorid. Sloučeniny obecného vzorce V, ve kterém p nebo/a q znamená číslo jedna,se dají vyrobit o sobě známým způsobem ze shora uvedených sloucenin, například reakcí sloučeniny obecného vzorce VI s isokyanatoethylrcathakrylátem nebo reakcí sloučeniny obecného vzorce VI s isoforondiisokyanátem, který byl předem terminován s 0,5 ekvivalentu hydroxyethylmethylakrylátu.

Předpolymery obecného vzorce I, případně III jsou překvapivě neobyčejně stabilní. To je pro odborníka neočekávané, protože například vícefunkční akryláty musí být obvykle stabilizovány. Pokud se tyto sloučeniny nestabilizují, dojde obvykla k rychlá polymarizaci. K spontánnímu zasítění homopolymerizací však u předpolymerů podle vynálezu nedochází. Předpolymery obecného vzorce I, případně obecného vzorce .

III se kromě toho dají o sobě známým způsobem čistit, například srážením acetonem, dialýzou nebo ultrafiltrací, přičemž ultrafiltraoe je zejména výhodná. Tímto čistícím procesem je možno získat předpolymery obecného vzorce I, případně obecného vzorce III ve vysoce čisté formě, například ve formě koncentrovaných vodných roztoků, které jsou prosté nebo alespoň v podstatě prosté reakčních produktů, jako solí, a výchozích produktů, například sloučenin obecného vzorce V nebo jiných nepolymerních složek..'.

Výhodný čistící postup pro předpolymery podle vynálezu, a sice ultrafiltraoe, se může provádět o sobě známým způsobem. . Přitom je možno ultrafilcraci provádět opakovaně, například dvakrát až desetkrát. Alternativně je možno ultrafiltraci provádět i kontinuálně, až se dosáhne žádoucího stupně čistoty. Žádoucí stupeň čistoty se může zvolit v zásadě libovolně vysoký. Vhodným měřítkem pro stupeň čistoty je například obsah kuchyňské soli v roztoku, který se dá o sobě známým způsobem snadno zjistit.

Předpolymery obecného vzorce I, případně obecného vzorce III podle vynálezu sa dají vysoce efektivně a cíleně zesítit, zejména působením světla.

*i Z Při síťování světlem se účelně přidává fotoiniciátor, kte rý je schopen iniciovat radikálové zesítění. Příklady fotoiniciátorů jsou odborníkovi známé. Zejména lze jako vhodné fotoiniciátory jmenovat benzoinmethylether, 1-hydroxycyklohexylfenylketon, Daracure 1173 nebo některé typy Irgacure. Zesítění může být pak vyvoláno aktinickým zářením, jako například ultra fialovým světlem, nebo ionizačním zářením, jako například zářením gama nebo rentgenovými paprsky.

Fotopolymerizace se provádí účelně v rozpouštědle. Jako rozpouštědlo je možno použít libovolné rozpouštědlo, které rozpouští polyvinylalkohol a popřípadě dodatečně použité vinylové komonomery, například vodu, alkoholy jako nižší alkanoly, například ethanol nebo methanol, dále amidy karboxylových kyselin, jako dimethylformamid,nebo dimethylsulfoxid, jakož i směsi vhodných rozpouštědel, jako například směsi vody s alkoholem, jako například směs vody s ethanolem nebo směs vody s methanolem.

Síťování světlem nastává s výhodou přímo z vodného roztoku předpolymeru podle vynálezu, který lze získat jako výsledek výhodného čisticího stupně, tj. ultrafiltrace, popřípadě po <·< přídavku dalšího komonomeru. Síťování světlem se může uskutečnit například v 15 až 40%-ním vodném roztoku.

Způsob výroby polymeru podle vynálezu je možno charakterizovat například tím, že se předpolymer obsahující jednotky obecného vzorce I, případně obecného vzorce III, zejména ve formě v podstatě čisté, to znamená po jedné nebo opakované ultrafiltraci, s výhodou v roztoku, zejména ve vodném roztoku, v nepřítomnosti nebo v přítomnosti dodatečného vinylového komonomeru, zesítuje světlem.

Vinylový komonomer, tečně použít při síťování který se podle vynálezu může dodasvetlem, může být hydrofilní, hydrofobnx nebo ssias hydrofobního a hydrofilního vinylového monomeru. K vhodným vinylovým monomerům patří zejména takové, které se obvykle používají Je výrobě kontaktních čoček. Pod pojmem hydrofilní vinylový monomer se rozumí monomer, který jako homopolymer poskytuje typicky polymer, který je rozpustný ve vodě nebo který může absorbovat alespoň 10 hmotnostních procent vody. Analogicky se pod pojmem hydrofobní vinylový monomer rozumí monomer, který jako homopolymer poskytuje typicky polymer, který je nerozpustný ve vodě a může absorbovat méně než 10 hmotnostních procent vody.

Obecně reaguje přibližně 0,01 až 30 jednotek typického vinylového komonomeru na jednotku obecného vzorce I, případně III.

Pokud se použije vinylový komeuemor, obsahují zesítěné polymery podle vynálezu s výhodou přibližně 1 až 15 procent, zejména výhodně přibližně 3 až 3 procent jednotek obecného vzorce I, případně III, vztaženo na počet hydronylových skupin polyvinylalkoholu, které se nechají zreagovat přibližně s 0,1 až 30 jednotkami vinylového monomeru.

Podíl vinylových komonomerů, pokud se tyto použijí, činí s výhodou 0,5 až 30 jednotek na jednotku obecného vzorce I, zejména 1 až 30 jednotek vinylového komonomeru na jednotku obecného vzorce I a zejména výhodně 5 až 20 jednotek na jednotku obecného vzorce I.

Je dále výhodné použít hydrofobní vinylový komonomer nebo směs hydrofobního vinylového komonomeru s hydrofilním vinylovým komonomerem, přičemž tato směs obsahuje nejméně 50 hmotnostních procent hydrofobního vinylového komonomeru. Tímto způsobem je možno zlepšit mechanické vlastnosti polymeru, aniž by se obsah vody podstatně snížil. Zásadně však platí, že jak konvenční hydrofobní vinylová komonomery tak také konvenční hydrofilní vinylová komonomery jsou vhodné pro kopolymerizaoi s polyvinylalkolem obsahujícím skupiny obočného vzorce I.

Vhodné hydrofobní vinylová komonomery zahrnují, aniž by následující výčet byl konečný, alkylakryláty s 1 až 18 atomy uhlíku, alkylnethakrylaty s 1 až 13 atomy uhlíku, alkylakrylamidy se 3 až 13 atomy uhlíku, alkylmethakrylamidy se 3 až 13 atomy uhlíku, akrylonitril, methakrylonitril, vinylalkanoáty s 1 až 13 atomy uhlíku v alkanoátové části, alkeny se 2 až 13 atomy uhlíku, halogenalkeny se 2 až 13 atomy uhlíku, styren,alkylstyren s 1 až 5 atomy uhlíku v alkylová části, vinylalkylethery, v nichž alkylová část obsahuje 1 až 5 atomů uhlíku, peříluoralkylakryláty a perfluoraikylmethakryláty se 2 až 10 atomy uhlíku nebo příslušně parciálně fluorované akryláty a methakryláty, perfiuoralkyle thylthiokarbonylaminoethylakryláty a perfluoralkylethyl thickarbcnylaminoethylmethakryláty se 3 až 12 atomy uhlíku v alkylová části, akryloxyalkylsiloxany a methakryloxyalkyl silouany, N-vinyikarbazol, alkylestery maleinové kyseliny, fumarové kyseliny, itakonové kyseliny a podobných kyselin obsahující 1 až 12>atomů uhlíku v alkylová části. Výhodné jsou například alkylestery s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylová části vinylová nenasycených karbonylových kyselin se 3 až 5 atomy uhlíku nebo vinylová estery karboxylových kyselin obsahujících až 5 atomů uhlíku.

Příklady vhodných hydrofobních vinylových komonomerů zahrnují methylakrylát, ethylakrylát, prooylakrylát, isopropyiakrylát, cyklohanylakrylát, 2-ethylhexylakrylát, mer thylmethakrylát, ethylmathakrylát, propylmathakrylát, vinyl acetát, vinylpropionát, vinylbutvřát, vinylvalerát, styren, chloropren, vinylchlorid, vinylidenchlorid, akrylonitril,

1-butan, butadien, methakrylonitril, vinyltoluen, vinylethylather, perfluorhexylothylthiokarbonylaminoethylmethakrylát, isobornylmethakrylát, trifluormethylmeťnakrylát, hexafluorisopropylmethakrylát, hexafluorbutylmethakrylát, tris trimeťnylsilyloxysilylpropylmethakrylát, 3-methakryloxypropylpentamethyldisiloxan a bis(methakryloxypropyl)tatramethyldisiloxan.

Vhodné hydrofilní vinylové komonomery zahrnují, aniž by následující výčet byl konečný, nižší alkylakryláty a nižší alkylmethakryláty substiuované hydroxylovými skupinami, akrylamid , methakrylamid, nižší alkylakrylamidy a nižší alkylmethakrylamidy, ethoxylované akryláty a mathakryláty,nižší alkylakrylamidy a nižší alkylmethakrylamidy substituované hydroxylovými skupinami, nižší alkylvinylethery substituovaná hydroxylovými skupinami, ethylensulfonát sodný, styrensulfonát sodný, 2-akrylamido-2-methylpropansulfonovou kyselinu, N-vinylpyrrol, Ιϊ-vinylsukcinimid, N-vinylpyrrolidon, 2- nebo 4-vinylpyridin, akrylovou kyselinu, msthakrylovou kyselinu, amino- (přičemž výraz amino zahrnuje i kvarterní amonium), . nižší 'monoalkylamino-nižší alkylakryláty nebo nižší dialkylamino-nižší alkylakryláty a -mathakryláty, allylalkohol a podobné. Výhodné jsou například hydroxylovými skupinami substituované alkyl(meth)akryláty se 2 až 4 atomy uhlíku v alkylová části, pěti- až sedmičlenná K-vinyllaktamy, N,l'I-di-alkyl(math)akrylamidy s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylová části a vinyl ově nenasycené karboxylová kyseliny obsahující celkem 3 až 5 atomů uhlíku.

Příklady vhodných hydrofilních vinylových komonomerů zahrnují hydroxyethylmethakrylát, hydroxyethylakrylát, akryl amid, methakrylamid, dimethylakrylamid, allylalkohol, vinylpyridin, vinylpyrrolidon, glycerinmethakrylát, N-(l,l-dimethyl-3-oxo.butyl)akrylamid a podobně.

Výhodné hydrofobní vinylové komonomery jsou me'chyl.uatha krylút a vinylacetát.

Výhodné hydrofilní vinylové komonomery jsou 2-hydroxyethylmethakrylát, M-vinylpyrrolidon a akrylamid.

Příklady provedení vynálezu

V následujících příkladech jsou údaje o množství, pokud není uvedeno výslovně něco jiného, údaje o hmotnosti. Teploty jsou uvedeny ve stupních Celsia. Příklady nemají za účel vynález jakýmkoliv způsobem, například na rozsah příkladů, omezovat.

Příklad la)

Ke 105,14 dílům aminoacetaldehyddimefchylacetalu a 101,2 dílům triethylaminu v 200 dílech dichlormethanu se za součas ného chlazení ledem přidá po kapkách během 4 hodin při teplotě maximálně 15 °C 104,5 dílů methakroylchloridu rozpuštěného v 105 dílech dichlormethanu. Po ukončené reakci se dichlormethanová fáze promyje 200 díly vody, pak 200 díly 1LT roztoku HC1, pak dvakrát 200 díly vody. Po vysušení bezvodvm síranem hořečnatým se dichlormethancvá fáze odpaří a stabilizuje 0,1 % 2,β-di-tarc.butyl-o-kresolu, vztaženo na reakční produkt. Po destilaci při 90 °C/1OÓ Pa se získá 112 g methakrylamidoacetaldehyddimethylacstalu ve formě bezbarvé kapaliny o teplotě varu 92 ^C/lGO Pa , výtěžek 65 % teorie.

Příklad 1b)

V 150 ml deionizovaná vody se rozpustí 52,6 g aminoaostaldehyddimethylacetalu a za chlazení ledem se ochladí na 5 °C. Potom se současně během 40 minut přidá 50 ml chloridu kyseliny methakrylové a 50 ml 30%-ního louhu sodného tak, aby pH zůstalo na hodnotě 10 a teplota nevystoupila nad 20 °C. Po ukončeném přidávání se pomocí plynová chromatografie stanoví zbývající obsah aminoacetaldehyddimethylacetalu na 0,13 %. Dalším přídavkem 2,2 ml chloridukyseliny methakrylové a 2,0 ml 30%-ního louhu sodného amin dokonale zreaguje. Potom se roztok zneutralizuje IN kyselinou solnou (pH= 7). Vodná fáze se extrahuje 50 ml petroletheru a promyje vodou. Fetrolethercvá fáze obsahuje 3,4 g vedlejšího produktu; Vodné fáze se spojí a dají 402,8 g 20,6%-ního roztoku methakrylamidoacetaldehyddimethylacetalu. Produkt je podle plynového chromátogramu 93,2%-ní.

Příklad 2 dílů polyvinylalkoholu o molekulové hmotnosti 22 00Q a stupni zmýdelnaní 97,5 až 29,5 % se rozpustí v 90 dílech vody, spojí se s 2,5 díly methakrylamidoacetaldehyddimethylr acetalu a okyselí se 10 díly koncentrované:kyseliny solná, i Roztok se stabilizuje 0,02 díly 2,S-di-terč.butyl-p-kresčlu; Po dvaoetihodinovém míchání při teplotě místnosti se roztok' upraví 10%-ním louhem sodnými na pli 7 a pak se sedmkrát ultra filtruje přes 3kD-membránu (poměr 1:3). Po zahuštění se získá 13,3%-ní vodný roztok methakrylamidoacetaldehydo-1,3-acetalu polyvinylalkoholu o viskozitě 2,24 Pa.s při 25 °C.

Příklad 3 dílů roztoku methakrylamidoacetaldehydo-1,3-acetalu polyvšnílalkcholuy·:; získaného podle příkladu 2 se zesítí fotochemicky, přičemž se smíchá s 0,034 dílu Darocuru 1173 (Gída-GGIGY). Tato směs se ve formě 100 mikronů tlusté vrstvy mezi dvěmi skleněnými deskami osvětlí 200 impulzy osvětlovacího přístroje firmy otaub o 5000 wattech. Rezultuje pevná transparentní fólie s obsahem pevné látky 31 %.

110 g polyvinylalkoholu (Lioviol 4-30, lioechst) se rozpustí při 90 °C v 440 g deionizované vody a ochladí se na 22 °C. Přidá se 100,15 g 20,6%-ního vodného roztoku methakrylaraidoacetaldehyddimethylacetalu, 33,5 g koncentrované kyseliny solné (37%.p.a., Merck) a 44,7 g deionizované vody, Směs se míchá 22 hodin při teplotě místnosti a pak se upraví 5%-ním roztokem UaOII na pll=7. Roztok se zředí deionizovanou vodou na 3 litry, zfiltruje se a ultrafiltruje l-KD-Cmega-membránou firmy Filtron. Když permeovalo trojnásobné množ ství vzorku, roztok se zkoncentruje. Získá se 660 g 17,9%-níno roztoku nethakrylamidoacetaldehydo-1,3-acetalu polyvinylalkoholu o viskozite 0,210 Pa.s. Inherentní viskozita polymeru je 0,319. Obsah dusíku je 0,95 %. Podle analýzy jadernou magnetickou resonancí je 11 raolárních % OH-skupin acetalizováno a 5 molárních % OH-skupin acetylováno. Zkoncentrováním vodného roztoku polymeru za sníženého tlaku a proudu vzduchu se získá 30,3%-ní roztok o viskozite 3,539 Pa.s.

Příklad 5

133,3 g 15%-ního roztoku polyvinylalkoholu (Moviol 4-33, Hoechst) se smísí s 65,6 g deionizované vody, 3,3 g monomerního 4-methakrylamidobutyraldehyddisthylacetalu a 20,0 g konc. kyseliny solné (37% p.a., Merck) a míchá se 3 hodin při teplotě místnosti. Roztok se pak upraví 5%-ním louhem sodným na pH=7. Po ultrafiltraci tohoto roztoku přes 3-KD-Omega-membránu firmy Filtron, přičemž se obsah chloridu sodného roztoku polymeru zredukuje z 2,07 % na 0,04 %, rezultuje 20%-ní polymerní roztok methakrylamidobutyraldehydc-1,3-acetalu polyvinylalkoholu .o viskozite 0,4 ?a^.Inherentní viskozita polymeru je 0,332. Obsah dusíku činí 0,41 %. Podle analýzy jadernou magnetickou rezonancí je 7,5 molárních procent

OH-skupin obsazeno acetalovými skupinami a 7,3 molarmch procent OHrskupin obsazeno acetátovými skupinami.

Příklad 6

200 g 103-ního roztoku polyvinylalkoholu (Zioviol 4-38, Hoechst) se smísí s 2,4 g (14,8 mmol) aminobutyralčshyddiethylacetalu (Fluka) a 20 g koncentrované kyseliny solné (37% p.a.f Merck). Roztok se míchá 43 hodin při teplotě místnosti a pak se zneutralizuje 10%-ním louhem sodným. Roztok áe zředí na 400 ml. 200 ml tohoto roztoku se zpracuje dále podle příkladu 7. Zbývajících 200 ml tohoto roztoku se smísí s 0,85 g (8,1 mmol) chloridu kyseliny methakrylové a pH se udržuje pomocí 2LT louhu sodného na hodnotě 10. Po 30 minutách □ři teplotě místnosti se pE upraví hodnotu 7 a roztok se vyčistí přes 3-XD-0mega-membránu firmy Filtron analogicky s příkladem 5. Po zkoncentrování rezultuje 27,6%-ní pclymerní roztok methakrylamidobutyraldehydc-1,3-acetalu polyvinylalkoholu o viskozitě 2,S2 Pa.sinherentní viskozita polymeru je 0,435. Obsah dusíku činí 0,53 %.

Příklad 7

200 ml polymerního roztoku z příkladu 5 se smísí s 1,3 g (3,5 mmol) 2-isokyanatoethylmethakrylátu a pomocí 2H louhu sodného se hodnota pH udržuje na 10. Po 15 minutách při teplotě místnosti se roztok zneutralizuje 2M kyselinou solnou a ultrafiltruje se analogicky s příkladem o. Po zkoncsn trování rezultuje 27,1%-ní polymerní roztok 4-(2-methakryloylethylureido)butyraldehydo-1,3-acetalu polyvinylalkoholu o viskozitě 2,32 Pa.s.Inherentní viskozita polymeru je 0,33. Obsah dusíku činí 1,9 š.

Příklad 3

30,8%-ní polýmerní roztok z příkladu 4 o viskozitě přibližně 3,6 Pa.s se smísí s 0,7 % Darocuru 1173, vztaženo na obsah polymeru. Roztok se naplní do průhledné formy z polypropylenu pro výrobu kontaktních čoček a forma se uzavře. Pomocí ultrafialové 200 wattové lampy Oriel se roztok osvětluje 6 sekund ze vzdálenosti 18 cm. Forma se otevře a hotová kontaktní čočka se může vyjmout. Kontaktní čočka je průhledná a obsahuje 61 % vody. i-lodul činí 0,9 m?a, poměrné prodloužení při přetržení je 50 %. Kontaktní čočka se zahřívá v autoklávu 40 minut při teplotě 121 °C. Na takto zpracované kontaktní čočce nelze prokázat žádné změny tvaru.

Příklad 9 g 27,1%-ního polymerního roztoku z příkladu 7 se smí sí s 0,0268 g Darocuru 1173 (0,7 % vztaženo na obsah polymeru) a 0,922 g methylmethakrylátu. Po přídavku 2,3 g methanolu se získá čirý roztok. Tento roztok se osvětluje analogicky s příkladem 8 200 wattovou lampou Oriel 14 sekund. Získá se průhledná kontaktní čočka obsahující 70,4 % vody.

Příklad 10

12,82 g 24,16%-ního roztoku předpolymeru z příkladu 4 se smísí s 1,04 g akrylamidu a 0,03 g Darocuru 1173. Čirý roztok se pak analogicky jako v příkladu 3 ozařuje 200 H lampou Oriel po dobu 14 sekund. Získá se kontaktní čočka s obsahem vody 64,4 %.

Polymery podle vynálezu se mohou zpracovat o sobě známým způsobem na výlisky, zejména- na kontaktní čočky, například tak, že fotozesítění polymerů podle vynálezu se .proved ve formách na kontaktní čočky způsobem, jak je tento sho51 ra podrobně popsán. Jako další příklady výlisků podle vynálezu kromě kontaktních čoček lze uvést biologické léčebné nebo speciální oftalmologické výlisky, např. mitrooční čočky, oční obvazy, výlisky používané v chirurgii, jako srdeční chlopně, cévní náhrady a podobně, dále filmy nebo mem* brány, např. membrány pro kontrolu difúze, fotostrukturovatelné fólie pro záznam informací nebo fotorezistentní materiály, např. membrány nebo výlisky rezistentní proti žíravinám nebo sítotisku.

Kontaktní čočky, které obsahují shora popsaný polymer nebo které sestávají v podstatě nebo zcela z takového polymeru, se vyznačují celou paletou neobvyklých a krajně výhodných vlastností. Z těchto vlastností je třeba jmenovat například jejich vynikající snášenlivost lidskou rohovkou, která je založena na vyváženém poměru obsahu vody, propustnosti pro kyslík a mechanických vlastností.. Kromě toho mají kontaktní čočky podle vynálezu vysokou stálost tvaru.

I po zahřívání v autoklávu například přibližně při 120 °C nelze prokázat žádné změny tvaru.

Dále je možno vyzdvihnout, že kontaktní čočky, jaké byly popsány, je možno oproti známému stavu techniky velmi jednoduše .a . účinně vyrábět. To je založeno na více činitelích. Jednak je možno získat nebo vyrobit výchozí materiály s nízkými náklady. Další výhodou je skutečnost, že před* polymery jsou překvapivě stabilní, takže se mohou podrobit čištění do vysokého stupně.K zesítění se tedy může použít materiál, který nevyžaduje prakticky žádné další čištění, jako zejména nákladnou extrakci nezpolymerizovaných podílů. Dále může polymerizace proběhnout ve vodném roztoku, takže dodatečný hydratační stupeň není nutný. Konečně fotopolymerizace proběhne během krátké doby, takže způsob výroby kontaktních čoček podle vynálezu je i z tohoto hlediska neobyčejně hospodárný.

výhody platí samce jma na jen . taká pro jiná výlisky podle vynálezu. Souhrn různých výhodných hledisek při výrobě v ků podle vynálezu vede k tomu, že se výlisky podle vyn hodí zejména jako výrobky pro masovou spotřebu, jako napři klad kontaktní čočky, které se nosí krátkou dobu a pak se nahradí novými čočkami.

i/secnny snora uvařena pro kontaktní čočky, nýbrž

Claims (3)

1. Způsob výroby výlisků, zejména optických čoček, obnontaktních čoček, z materiálu zesítovat-elného ozařováním vhodnou energií, ve formě s dutinou, která je alespoň žássečně propustná pro energii , vyvolávající zesítění, a která vymezuje tvar vyráběného výlisku, přičemž se mateři-: ál, který je alespoň částečně ještě v nezesítěném stavu, vpravuje do formy a v ní se ozařováním energií, vyvolávající zesítění, zesítí v rozsahu , dostačujícím pro odstranění výlisku z formy, vyznačující se tím , že k plněná dutiny (15) formy dochází ve výchozím materiálu (Ií),, 'je alespoň částečně ještě v nezesítěném stavu.

'rivece •dle nároku I, vyznačující ze za áčelem. naplnění dutiny (15)

33013.11 se Zí formy se tato >bníkem (?.), který ji obklopuje, ví kterém je připraven výchozí materiál a ze kterého je dutina (15) formy.

plněna

2. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačující· se tím , že se forma (1) ve výchozím materiálu uzavře.

4. Způsob podle některého z předcházejících nároků, ze se použije rorma, vyznačující se t i m která obsahuje nádržku (13a, 10b) a v této nádržce posuvný formovací díl (11a, lib), který je za účelem otevírání a zavírání formy pohyblivý směrem od jemu protilehlá stěny (100a, lCCb) nádržky a k této stěně, přičemž se během otevírání formy výchozí materiál přivádí mezi stěnu ílCOa, 100b) nádržky a formovací díl (11a, 11b) a během zavírání formy se výchozí materiál zase odvádí.

Zeusob sedle *1 ct·Z ti ‘x f nacujici tím , že se použije forma (1) se dvěma polovinami formy, přičemž jedna polovina formy je upravena na stěně (100a, 100b) formy a druhá polovina formy je upravena na posuvném formovacím dílu (11a, 11b).

5, Způsob podle nároku 5, vyznačující se jednou konvexní polovinou tím , že se používá forma s formy o jednou konkávní polovinou formy, přičemž na stěně (100a 100b) nádržky je upravena konvexní polovina formy a na posuvném •formovacím dílu (11a, 11b) je upravena konkávní polovina formy.

7. Způsob podle některého z nároků 4 až S, vyznač

JÍCÍ z e pro privaaem a oav ni výchczího materiálu se používají čerpadla (Pl, ?2)

8. Způsob podle některého z nároků 4 až 6, vyznač ze oro privaaem a oavaaeni vycnozijici se tím ho materiálu může být posuvný formovací díl (11a, 11b) poháněn.

9. Způsob podle některého z nároků 1 až 8,

JÍCÍ tím že se zesítěný výlisek (CL) vyjm· formy vypláchnutím formy výchozím materiálem.

10. Způsob podle některého z nároků 4 až 8 a podle nároku že se výlisek vyznačuj ící se tím (CL) uvolní od formy v důsledku proudění výchozího materiálu při otevření formy a a při zavření formy se z formy vyplaví.

11.. Způsob podle nároku 9, vyznačující se t í m , že v prvém cyklu se forma otevře a zase zavře, načež dojde přívodem energie (3) alespoň k zesítění, potřebnému pro vyjmutí výlisku ÍCL) z formy,a že se ve druhém cyklu forma znovu otevře, přičemž se výlisek oddělí od formy, a potom se formovací díl (11a) za účelem uzavření formy uvede v pohyb

55 směrem k protilehlé stěně (100a) nádržky, výlisek z formy vypláchne.

pricemz se zesítěný

12. Způsob podle nároků 1 až 8, vyznačující se tím , že se zesítěný výlisek vyjme z formy pomocí podávacího ústrojí (4).

13. Způsob podle některého z nároků 4 až o a podle nároku 12, vyznačující se tím , že výlisek (CL) vyjmutý z formy pomocí podávacího ústrojí (4,4b) se uio vně prostoru mezi posuvným formovacím dílem (11b) a protilehlou stěnou (100b) nádržky na posuvný formovací díl (11b).

14. Způsob podle nároku 13, vyznačující s tím , že výlisek, odložený na posuvném formovacím dílu, se na tomto dílu udržuje podtlakem (N?) volní přetlakem (HP).

a pax se z nej u15. Způsob podle některého z nároků 1 až 14, v y z n tím , že se forma po přivedení výcho zího materiálu do dutiny forrny neuzavře úplně, takže zůstane otevřená prstencová štěrbina (16), která obklopuje dutinu formy, je s touto ve spojitosti a obsahuje nezesítěný výchoz materiál.

16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se t/.x m , že se forma během postupujícího zesítění materiálu dále uzavírá v závislosti na kontrakci v důsledku zesítění.

17. Způsob podle tím , že se před výchozí materiál a že těkat výchozí materiál nároku 15, vyznačující s é zesítěním používá alespoň hustě.'.kapalný se k vyrovnání kontrakc může ne nat prx z prstencové štěrbiny C16) do dutiny (15) formy .

z o

UJ.

ltí. Způsob podle některého z nároků 1 až 17, vyznačující se tím , že výchozím materiálem předpolymer na bázi derivátu polyvinylalkoholu s minimální molekulovou hmotností okolo 2000, který obsahuje asi od 0,5 až asi do 80 Z, vztaženo na počet hydroxylových skupin v polyvinylalkoholu, jednotek obecného vzorce I

CH,

°\ \ CH / (I) .R¹

R-N' ve jezerem

R představuje nižší alkylenovou skupinu až s δ atomy uhlíku, znamená atom vodíku nebo nižší alkylovou skupinu a znamená olefinicky nenasycený, elektrony přitahující zbytek, obsahující s výhodou až 25 atomů uhlíku.

t i m

R²

19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se že výchozím materiálem je předpolymer, ve kterém znamená olefinicky nenasycený zbytek kyseliny obec3 noho vzorce R -CO-, ve kterem představuje olefinicky nenasycený kopolymerizovatelný zbytek se 2 až 24 atomy uhlíku, s výhodou se 2 až 8 atomy uhlíku, zvláště výhodně se 2 až 4 atomy uhlíku .

2Θ. Způsob podle nároku ltí,vyznačující s tím , že výchozím materiálem je předpolymer, ve kterém

- o / ,.,3 představuje alkenylovou kupinu se 2 až 3 atomy uhlíku.

21. Způsob podle nároku 13, vyznačující tím , že výchozím materiálem je předpolymer, ve kterém 2 substituent R znamená zbytek obecného vzorce II

-CO-NH-(R⁴-NH-CO-O)_q-R⁵O-CO-R³ (Π) ve kterém _5 je 0 nebo 1, znamenají nezávisle na sobě nižší alkylenovou skupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, arylenovou skupinu se 6 až 12 atomy uhlíku , nasycenou dvojmocnou cykloalifatickou skupinu se 3 až 10 atomy uhlíku, ary.lsnalkyla novou skupinu nebo alkylenarylenovou skupinu se 7 až atomy uhlíku nebo arylenalkylenarylenovou skupinu sr 13 až 13 atomy uhlíku a představuje olefinicky nenasycený kopolymerizovatebný zbytek se 2 až 24 atomy uhlíku, s výhodou se 2

3 atomy uhlíku, zvláště výhodně se 2 až 4 atomy uhb ku.

22. Způsob podle nároku 18, vyznačující s tím , že výchozím materiálem je derivát polyvinylalkohol s minimální molekulovou hmotností okolo 2000, který obsahuje asi od 0,5 až asi do 30 %, vztaženo na počet hydroxylových skupin v pólyvinylalkoholu, jednotek obecného vzorce III \ch/°^H2\ch/^CH2\ o

CH (m)

-N \[CO-NH-(R⁴-NH-CO-0)q-R⁵-0]D-CO-R³ ve nterem

R představuje nižší alkYlenovou skupinu, představuje atom vodíku nebo nižší alkylovou skupinu

P má hodnotu nula nebo jedna, q má hodnotu nula nebo jedna •3 ,

R'' znamena olefinicky nenasyceny kopolymerizovatalny zbytek se 2 až 3 atomy uhlíku a _a r^ú znamenají nezávisle na sobě nižší alkylenovou skupinu se 2 až 3 atomy uhlíku, arylenovou skupinu se 6 až 12 atomy uhlíku, nasycenou dvojmocnou cykloalifatickou skupinu se 6 až 10 atomy uhlíku, arylenalkyle novou skupinu nebo alkylenarylenovou skupinu se 7 až 14 atomy uhlíku nebo arylenalkylenarylenovou skupinu s 13 až 16 atomy uhlíku.

23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se m , že výchozím materiálem je předpolymer, ve kterém představuje nižší alkylenovou skupinu až se 6 atomy uhlíku, znamená nulu a znamená alkenylovou skupinu se 2 až 3 atomy uhlíku.

24. Způsob podle nároku 22,vyznačující se t í m , že výchozím materiálem je předpolymer, ve kterém R představuje nižší alkylenovou skupinu až se 6 atomy uhlíku, p znamená jedničku, q znamená nulu, r5 představuje nižší alkylenovou skupinu se 2 až 6 atomy uhlíku a

R představuje alkenylovou skupinu se 2 az 8 atomy uhlí ku.

25. Způsob podle nároku 22, vyznačující s tím , že výchozím materiálem je předpolymer, ve kterém

R ρ

q

R' představuje nižší alkylenovou skupinu až se 6 atomy uhlíku, znamená jedničku, znamená jedničku, představuje nižší alkylenovou skupinu se 2 až 6 atpmy uhlíku, fenylenovou skupinu, nesubstituovanou nebo substituovanou· nižší alkylovou skupinou, cykloheylenovou skupinu nebo cyklohexylen-nižší alkylenovou skupinu, které jsou nesubstituované nebo substituované nižší alkylovou skupinou, dále fenylen—nižší alkylenovou skupinu, nižší alkylen-fenylenovou skupinu nebo fenylen-nižší alkylenovou skupinu, představuje nižší alkylenovou skupinu se 2 až o atomy uhlíku a znamená nižší alkehylovou skupinu se 2 až 8 atomy ulí ku.

vyznačující

25. Způsob podle nároku 25, tím , že výchozím materiálem je derivát polyvinylalkoho s minimální molekulovou hmotnost okolo 2000, který obsahuje asi od 1 až asi do 15 %, vztaženo na počet hydroxylových sk pin v polyvinylalkoholu, jednotek obecného vzorce I.

u27. Zařízení k výrobě výlisků, zejména optických čoček, obzvláště kontaktních čoček, s uzavíratelnou a otevíratelnou formou, která má dutinu formy, vymezující tvar vyráběného ýýlisku, kterážto forma je určena k přijetí zesítovatelného materiálu a je alespoň'.'.cástečiáě .propustná pro zvenčí přiváděnou energii, vyvolávající zesítění mýchozího materiálu, a je opatřena zdrojem.energie, vyvolávající zesítění, jakož i prostředky k ozařování formy energií, vyznačující tím , že při plnění dutiny (15) formy je tato upravena výchozím materiálu (tíl>který je alespoň zčásti v ještě nezpsí taném stavu.

28. Zařízení podle nároku 27, vyznačuj ící o c:

ve

- QU tím , teriálu, dutinou zásobník (15) (R) obsahuje zásobník (R) pro dodávání výchozího rý obklopuje dutinu (15) formy a který může být formy spojen,a že při plnění dutiny (15) formy s dutinou (15) formy spojen a zaplavuje ji.

je

29. Zařízení podle některého z z.y.značující se tím (la) k uzavírání formy (1) upravené nároků 27 nebo 28, v y že obsahuje prostředky ve výchozím materiálu.

30. Zařízení podle některého z nároků 27 až 29 , v y z načující se tím , že forma obsahuje nádržku (10a 10b) a v této nádržce posuvný formovací díl (11a, 11b), kterým lze pohybovat za účelem otevírání a zavírání formy směrem od jemu protilehlé stěny (100a, 100b) a směrem Ic této stěně (100a, 100b), a že během otevírání formy proudí výchozí materiál dovnitř mezi stěnu (100, 100b) nádržky a formovací díl (11a, 11b) a ř.žs. nádržka je opatřena výpustí (102a, 102b), kterou během uzavírání formy výchozí materiál zase proudí ven.

31. Zařízení podle nároku 30, vyznačující s. e tím, že forma sestává ze dvou polovin, z nichž jedna polovina formy je upravena na stěně (ICC, 100b) nádržky a druhá na oosuvném formovacím dílu (11a, 11b).

32. Zařízení podle nároku 31, vyznačující se tím , že forma obsahuje jednu konvexní polovinu formy a jed nu konkávní polovinu formy.

33. Zařízení podle některého z nároků 30 až 32, vyznačující se tím , že je opatřeno čerpadly (Pl, P2), která při otevření formy přivádějí přívodem (101a, 101b) výchozí materiál mezi stěnu (100a, 100b) nádržky a formovací díl (11a, 11b) a při uzavření formy výchozí materiál výpustí (102a, 102b) zase odvádějí.

- 51 34. Zařízení podle některého z nároku 30 až 32, vyznačující se tím , že je opatřeno prostředky pro pohon posuvného dílu (11a, 11b).

35. Zařízení podle některého z nároků 30 až 3á, vyznačující se tím , že je opatřeno prostředky, které při otevření formy výlisek od formy uvolní a při uzavření formy jej z formy vyplaví ven.

3S. Zařízení podle některého z nároků 30 až 32 a podle se t i ra ze v první nároku 35, vyznačující cyklu výchozí materiál nejdříve proudí přívodem (101a) dovnitř mezi stěnu (100a) nádržky a posuvný formovací díl (11a) a pak zase výpustí (102a) ven, že potom zdroj ‘energie dodá do formy množství energie (3) potřebné pro vynětí výlisku z for—' my a že pal; ve druhém cyklu proudí výchozí materiál přívodem· (101a) mezi stěnu (lOGa) nádržky a formovací díl (11a), výlisek (CL) oddělí od formy a pak ho výpustí (102a) odplaví ven.

37. Zařízení podle některého z nároků 27 až 34, vyzná č u j í c í se tím , že je opatřeno podávacím ústrojím (4), které zesítěný výlisek (CL) z formy vyjímá.

38. Zařízení podle některého z nároků 30 až 34.a37, vyznačující se tím , že nádržka (lOh) je opatřena na jedné své stěně (103b), jiné než je formovací plocha (100b) výřezem nebo nikou (104b), která se rozkládá v podstatě ve směru pohybu posuvného formovacího dílu (11b), přičemž v tomto výřezu nebo nice je uspořádáno podávači ústrojí (4b), a že posuvný formovací díl (11b) má na vnější stěně (113b), která neleží proti formovací stěně (100b) nádržky, výřez (114b), do kterého podávači ústrojí (4b) ukládá odebraný výlisek (OL).

39. Zařízení podle nároku 33, vyznačující t í m ,-že posuvný formovací díl je opatřen k výřezu (114b) vedoucím kanálkem (115b), připojitelným na zdroj (?5) podtlaku nebo přetlaku, přičemž tento kanálek (115b) jo;v době, kdy podávači ústrojí (4b) odkládá odebraný výlisek (Oř) do výřezu (114b) ve formovacím dílu (11b), připojen na zdroj podtlaku a . potom k uvolnění čočky je připojen na zdroj přet laxu.

40. Zařízení podle některého z nároků 31 až 39, vyznačující se tím , že forma je opatřena distančními prostředky (19), které udržují při otevřené formě obě po loviny formy v nepatrné vzdálenosti od sede, takže se vytváří prstencová štěrbina (15), která obklopuje dutinu (15) formy a je s ní spojena.

41. Zařízení podle nároku 50, vyznačující s tím, že forma je opatřena elastickými prostředky nebo přes ta* vovacími prostředky, které dovolují přibližování obou polovin fonty v závislosti na kontrakci po zesítění.

42. Výlisek, zejména optická čočka, obzvláště kontakt; čočka, vyrobená způsobem podle některého z nároků 1 až 17.