CZ169898A3 - Vzorkovaná volně krytá textilie a způsob její výroby - Google Patents

Description

Vzorkované, volně kryté, textilie a způsohíf jejícfe výroby

Oblast techniky

Vynález se týká volně krytých textilií, které se v přilehlých plochách textilie vzorkují, a to alternativně pomocí vzorkových nití, jedné z alespoň dvou přízí, ze kterých jsou vrstvy textilie složeny.

Dosavadní stav techniky

K získání kruhové jednoduché žerzejové textilie, která by vypadala jako tkaná látka, je nutné upravit vzorkované nitě příze na rubové stehové straně textilie (technický rub). Takové struktury textilie se vytváří vplétáním výplňkových přízí do ploché žerzejové základní textilie. Individuálním uspořádáním dvojitých oček stehů výplňkové příze se povrch textilie vytváří podle vzoru. Výplňková příze omezí pružnost textilií tak, že tyto textilie, stejně jako tkané textilie pro zvláštní aplikace, u kterých se vyžaduje róztažitelnost (například vysoce tvarované části u dopravních prostředků), jsou málo vhodné.

Další nevýhodou textilie s výplňkovou přízí je to, že v případě kdy je povrch textilie zatížen například otěrem, je místo výplňkové příze zničena mřížkovaná podkladová příze, čímž je textilie neupotřebitelná. Kromě toho je v případě konstrukce s výplňkovou přízí vzorkování omezené pouze na struktury ,s jednoduchou barevností.

Kvalitativního zlepšení se může dosáhnout pomocí krytí vzorovanou nití. Tato technika je známá například jako síťování, u které je řada složena z podkladové příze vpletené do všech stehů a krycí příze vpletené do předem stanovených stehů mezi vzorkované nitě.

Pomocí tohoto způsobu výroby sé mohou- vytvářet textilie s dostatečnou pružností, přičemž při zátěži textilie otěrem se nejprve zničí vzorkové nitě krycí příze a teprve potom

4*4

4

444 podkladová textilie. Srovnatelně s textilií s vloženou přízí, je i vzorkování této textilie limitováno stejnými omezeními. Pro zvýšení možností vzorkování a hustoty vzorkových nití se donedávna praktikovalo složení vrstvy z jedné podkladové a dvou krycích přízí.

Podle předchozího návrhu, tak jak je uveden v německém patentu 664 661 jsou v každé přiváděcím válci střídavě přivedeny nejprve dvě krycí příze napředen určené jehly, a topřed tím, než je na všechny jehly přivedena podkladová příze. Nevýhodou tohoto způsobu je to, že i přes mimořádně přesné nastavění nosičů příze se vyskytuje značné množství chyb. Požadované uspořádání krycích přízí na háčcích a za nimi ria sousedních jehlách, vede k nekontrolovanému zatěžování příze·, zvláště když výběr jehel je plynule měněn. Z tohoto důvodu nebyl tento návrh., stejně jako variace tohoto návrhu, zveřejněný v německém patentu 671-333, v širším měřítku realizován.

Výroba krytých textilií, ve kterých jsou v každé vrstvě střídavě spleteny dohromady dvě krycí příze s podkladovou přízí, je nyní realizována jako varianta podle evropského patentu 0 295 703, který je zmiňován například v Wirkerei-Stgrickerei-Technik, číslo 10(1994, strana 824-830, v Melliand Textilberichte číslo 1/1994, strana 34-38. Před stehováním vytváří první krycí příze smyčky, čímž se lze vyhnout dříve zmíněným nevýhodám.

Porovnatelné textilní struktury byly rovněž splétány na strojích používaných k výrobě třívláknového rouna, a to podle U.S, patentu 3,406,538. Způsob výroby je modifikován tak, žě první příze (výplňková) není pletena do výplňkpvé stťuktury. Navíc, obě příze jsou střídavě stahovány z háčků jehel na střední liště stahovače a jsou splétány se zřetízkovanou lícní přízí, ze všech jehel, do krycích stehů.

V německém patentu-31 45 307 (je identický s U.S. patentem 4,612,784 odstavec 5, řádek 54 až 66) je rovněž uveden návrh na modifikovaný způsob pletení dílčí části podkladové textilie, a to podle výroby plyšových textilií, zvláště Částí> ve kterých se nevyskytují žádné smyčky. Podle tohoto způsobu uvedeném v

9	• Φ · · ·	• ·
•	«	• 9 k 999 9	*9*9
•	•	9 « ·	9 9
• 9*	·· ·	99 99	9 9

německém patentu 39 27 815 (odst.6, řádek 68 až odstavec 7, řádek 1 až 9) je popsáno několik textilních struktur a alternativních způsobů výroby (obr.9). Jestliže se vyberou jehly pro pletení obou podkladových přízí, potom se doporučuje, aby byly obě příze spleteny do dílčích vrstev, umístěných na sebe.

Nevýhodou popsaných krytých textilií je přítomnost dodatečně požadované podkladové příze, což zvyšuje materiálové náklady a brání používání lehkých textilních materiálů.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je vytvoření vzorkovaných volně krytých textilií a odpovídajících způsobů jejich výroby na kruhových pletacích strojích, u kterých podkladová příze, která plete výhradně plochou vrstvu, je vynechána, přičemž je dána možnost vytváření nových textilií.

Cíle tohoto vynálezu jsou realizovány pletením jednoduchých žerzejových textilií, ve kterých každá vrstva (řada) se skládá z podkladových částí textilie pletených doplňkově z alespoň dvou přízí, a to podle vzoru, a dále splétání alternativních přízí, které jsou ve vztahu volného krytí, do krytých stehů v předem určených pruzích se vzorkovými nitěmi mezi nimi. Pletení se třemi předem určenými přízemi vytvářejícími podklad, usnadňuje schopnost vytváření textilií dodatečně opatřených smyčkami.

Kromě různých možností.vzorkování pomocí ukládání exkluzivní podkladové příze, je proces pletení urychlován redukovaným prostorem, přičemž výrobní kapacita se zvyšuje. Speciální a neomezené možnosti vytváření nových vzorových struktur budou zřejmé z popisu tohoto vynálezu.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude podrobněji vysvětlen popisem základních struktur vzorkované volně kryté textilie a způsobu jejich výroby, a to zobrazením různých provedení na zjednodušených φ « * φ φ φ φ φ φ φ * φ · φ φ φφφ φ φφφ φ « φ · φφ · ·(

Φ·ν ·ΦΦ φφ ·Φ φφ φφ vyobrazeních, na kterých:

obr.l a obr.2 znázorňuje část struktury textilie, která sestává ze dvou volně krycích příz v jedné radě, obr.3 znázorňuje diagram drah jehel a stahovačů u pletení volně kryté vrstvy ze dvou přízí, | obr.3A sž 3G znázorňuje boční pohled na části jehel a

- stahovačů vytvářejících steh, a to v poloze označené jako A až G na obr.3,

A obr.3H znázorňuje nastavení příze 1 podle obr.3C, obr.4 znázorňuje diagram drah jehel a stahovačů alternativně k obr.3, a to u pletení volně kryté textilie ze dvou přízí v řadě, obr.4A až 4E .znázorňuje počni pohled na části jehel a stahovačů vytvářejících steh podle poloh označených jako Al až El·, obr.5 a 6 znázorňuje odlišné části struktury textilie, u které jsou v každé vrstvě zahrnuty tři volně kryté příze, obr.7 znázorňuje diagram dráhy jehly a stahováče pro pletení textilie podle obr.5 a 6, obr.7A až 7L znázorňuje boční pohled na části jehel a stahovačů vytvářejících steh, a to podle poloh na.obr.7 označených jako A2 až L2, obr. 7M a 7N znázorňuje rozmístění smyček příze podle obr.7B a 7G, a to při pohledu shora.

Příklady provedení vynálezu

Na obr.l a 2 je znázorněna část vzorkované volně kryté textilie, u které každá řada zahrnuje dvě příze. První skupina i*. _T · přízí 1 (la, lb, 1c na obr.l a Id, le, If na obr.2) je

L splétána dohromady s druhou skupinou (2a, 2b. 2c na obr.l a 2d. 2e. 2f na obr.2) krytých stehů přízí podle předem určeného vzoru. Každý druhý steh na obr.l a každý třetí steh na obr.2 je spleten z obou skupin příze.

První řada pleteniny podle tohoto uspořádání (obr.l), z příze la a 2a, zahrnuje předem stanovené vzorkové příze Fla a

F2a z příze la a 2a. Stejným způsobem je složena druhá řada z příze lb a 2b, zatímco třetí řada je pletena z přízí lc a 2c.

Podle toho jaký vzorek se vyrábí, mohou se individuálně uspořádávat vzorkové příze obou skupin, a to jedna k druhé.

Podle obr.2, na kterém je každý třetí steh upletený z obou skupin přízí, v první řadě z přízí Ida 2d, přičemž vzorkové příze Fld a F2d jsou uspořádány tak, aby překrývaly dva sloupky oček. První řadě odpovídá druhá řada pletená z přízí le a 2e a třetí řada pletená z přízí lf a 2f.

Z obou vyobrazení na obr.l a 2 a z odpovídajícího popisu vyplývá., že vzniká předem stanovená a měnící se sekce, a to v případě, že jedna ze dvou přízí je vpletena do části podkladové příze ve všech švech relevantní sekce, zatímco další příze je je volně uložena podle stanoveného vzorku.

Jestliže jsou vzorkové příze částí volně krycích přízí zničeny, stehy podkladové části textilie, vytvořené z další příze, zůstávají netknuty, přičemž vytvořením vzorkových přízí mezi krytými stehy nejsou sousední části textilie ovlivněny. Tato základní provázanost vzorkových přízí se může na spojích různých částí zlepšit spletením dvou a více krytých stehů tak, že se získá naprosto pevná textilie, a to tehdy, když pletení částí podkladových přízí se mění od jedné příze k druhé.

Z obr.l a 2 a předchozího popisu je zřejmé, že každá oblast vzorku textilie produkuje jisté uspořádání krytých stehů a tomu odpovídající uspořádání a délku vzorkových přízí z obou přízí, a to podle požadavků na vzorek- Délka vzorkové příze jé omezena tak, aby překrývala tři sloupky oček. Jako jistá změna vůči obr. 1 a 2, mohou být dva (nebo více) kryté stehy vloženy mezi vzorkové příze, čímž se pro získání dalšího efektu vzorku mohou vytvořit jednoduché kryté části textilie.

Je nutné poznamenat, že pro vytvoření vzorku krytých textilií jsou k dispozici neomezené možnosti.

Jedna odlišná možnost výroby popsaných vzorkovaných krytých textilií je znázorněna na diagramu podle obr.3. Pohyb jehly N a «φ φ

Φ· stahovače S podle jejích drah Vn resp. Vs je veden zleva doprava až do upletení celé řady.

Pro pletení podle tohoto vynálezu se používá kruhový pletací stroj s individuálním výběrem jehel. Tyto pletací stroje jsou dostatečně známé, takže popis jejich činnosti není nutný.

Proces znázorněný na obr.3 rovněž vyžaduje stahovače používané pro výrobu neviditelných pavučin (třívláknové). Stahovače mají smyčkové římsy (Sa, Sb, Sc.) v rozdílných úrovních, dvě hrdla (Sd, Se) a dva nosíky stahovače (Sf, Sq) .

Jak je známo z výroby třívláknových jemných textilií, popsané v U.S. patentu 3,406,538 je pro vytváření stehů řady podstatné, aby stahovače s byly aktivovány směrem dovnitř do polohy směrem dovnitř stroje, jak je tomu u obr..3A, tak aby dříve pletená řada byla zapojena spodním hrdlem Sd, které zabrání, aby byla textilie zdvižena společně s jehlami.

Aby došlo k zapojení první příze 1, zvednou se předem určené jehly, a to podle křivky Na, do uvolňovací polohy, zatímco ostatní jehly zůstávají v nečinné poloze znázorněné křivkou Nb.

Po zvednutí vybraných jehel do uvolňovací polohy, podle obr.3, sklouznou stehy na těchto jehlách na dříky jehel₇ tak jak je tom znázorněno na obr.3A. V této poloze je první příze 1 vložena do zvednutých jehel. Následně jsou zvednuté jehly vráceny do mezilehlé polohy a stahovače se pohybují mírně směrem ven (obr.3b) tak, že první příze je z relevantních jehel stažena do smyček přes smyčkovou římsu Sb, ták jak je to zobrazeno na obr.3b. Stahovače jsou potom aktivovány do pohybu směrem dovnitř, kde mají za úkol ovládat délku přédchozích šmyček tím, že uspořádají vzorkové nitě první příze za zadní stranu jehel pomocí hrdel Se (obr.3c pro polohu C na obr.3). Toto je rovněž znázorněno na obr.3H.

V následující akci jsou všechny jehly, které mají zapojit druhou přízi 2, zvednuty do uvolňovací polohy podle křivky Nc u pozice D na obř.3. Jsou to jehly, které byly dříve v nečinné poloze, a dále jehly předem určené pro zapletení obou přízí do krytých stehů.

•	« · · « ♦	• *
•	» ·	• · ··· ·	·♦· «
•	•	· ·	* ·
···	• ··

Podobně stehy těch jehel (křivka Nc) které původně zůstaly v nečinné poloze., sklouznou na dříky (znázorněno dříve na obr.3A), zatímco zbývající jehly jsou ovládány podle křivky Nd v nečinné poloze·.

Popsaným pohybem stahovačů jsou smyčky á vzorkové nitě z příze 1 hrdlem stahovače Se zapojeny, což zabrání jejich pohybu spolu s jehlami. Tím se uzavřené .háčky těch jehel, které vytvořily smyčky na předchozí přízi 1, otevřou, jak je to znázorněno na obr.3D.

Stejně tak je v poloze D na obr.3 příze 2 vložena do zvednutých jehel., tak jak je to zobrazeno na obr;3D. Následně jsou podle křivky Nc zvednuté jehly vráceny do mezilehlé nečinné polohy, kde jsou vytvořeny smyčky z příze 2 odpovídajících poloze E na obr.3.

Na obr..3E vytváří příze 2 smyčku, nebo vzorkové nitě, tam kde nejsou jehly, a to nad horním smyčkovým okrajem Sc.

Následně jsou všechny jehly vráceny a stahovače se Opět vysouvají směrem ven. Jejich vzájemný pohyb je nastaven tak, že mohou ovládat předchozí do smyčky upravené příze ihned při akci vytváření stehů, tak jak jě to znázorněno na obr.3F, ná kterém je znázorněna polohy F z obr.3.

Pletení je samozřejmě prováděno nad pletací římsou Sa stahovače Ξ v poloze G na obr.3, jak je to podrobněji znázorněno na obr.3G.

Stahovač S se potom pohybuje směrem dovnitř, přičemž se inicializuje další cyklus pletení vrstvy tak, jak to již bylo popsáno u obr.3A.

Popsaný proces se může zjednodušit, mezi jiným, stažením jehel zvednutých z důvodu zapojení druhé příze 2, a to ihned po akci vytváření stehu. Pohyb stahovače směrem ven se musí ovládat způsobem., při kterém se vytváření smyček u příze 2, před akcí vytváření stehů, vynechá.

Jiná modifikace popsaného procesu se realizuje vytvářením smyček první příze 1 nad horními smyčkovými římsami Sc stahovače.

Tyto smyčky musí být přenášeny odpovídajícím pohybem jehly a

- 8 • * · · » · » · ·· • · · · * ··· · ··· · · • * · * * t · · ····* ** ·· *· ·· stahovače na smyčkovou římsu Sb, a to analogicky vůči akciím realizovaným u zmíněné příze 2 a podle popisu odpovídajícímu obr. 3E a F.

Podstatný rozdíl popsaného procesu podle vynálezu a obr.3, 3A až 3G, vůči modifikaci procesu se třemi vlákny podle U.S. patentu 3,406,538, je založen na postupu, při kterém se část jehel v druhé dělící akci, stejně tak v první dělící akci zvedá, a dále na vytváření smyček příze na různých římsách stahovačů tak, že třetí zvedací akce jehel, určená k zapojení zvláštní výplňkové příze, není nutná.

Popsaný proces vyžaduje správné nastavení délky smyček obou přízí vůči sobě, a dále přesné nastavení pletacího stroje, aby se dala ovládat každá příze, na které se. vytváří smyčky.

Aby bylo možné se vyhnout přesnému nastavení stroje pro ovládání obou přízí, a to ještě před vlastním pletením, mohou se volně kryté textilie, s dvěma přízemi ve vrstvě, rovněž vyrábět podle diagramu pletení na obr.4, kdy detaily tohoto procesu jsou zobrazeny na obr.4Á až 4D což odpovídá polohám Al až Dl na obř.4.

Podle obr.4 jsou všechny jehly NI ovládány podle křivky Nv a dílčích úseků Ne a Nk. Požadovaný mechanismus výběru zvedání a vracení jehel je znám, a proto není nutné pro pochopení tohoto vynálezu uvádět další podrobnosti.

Stahovače Sl mají zvětšené hrdlo Sh, nosík stahovače Si a pletací římsu Sk.

Proces pletení začíná zvednutím všech jehel, podle křivky Ne, do uvolňovací polohy u polohy Al. Podle, obr.4A stahovače uchopily látku a umístily ji ha dříky jehel. V této poloze je do všech zvednutých jehel vložena příze I.

* « e.

Po vložení příze I jsou předem určené jehly vráceny zpět podle křivky Nf do mezilehlé polohy, což je realizováno u polohy B1/.C1 na obr.4, a to z důvodu následného pletení stehů z příze

I. Současně s vracením jehel se aktivují stahovače a začínají se pohybovat směrem ven z dřívější vnitřní polohy na obr.4A tak, že vrácené jehly a stahovače jsou vůči sobě nastaveny v poloze φφφ φφφφ 4 φ ♦♦ • ♦ · ·♦· · ·♦·Φ · » 4 4 · · · «Φ ΦΦ ΦΦ 4# znázorněné na obr.4B. Vrácené jehly nastaví přízi I na dříky jehel, které zůstaly zvednuté, což odpovídá křivce Nq na obr.4, v uvolňovací poloze schematicky znázorněné na obr.4C.

Jehly, které před tím zůstaly -v uvolňovací poloze, jsou vrácený do vkládací polohy tak, že jazýčky těchto jehel zakryjí přízi I, přičemž se háčky musí dále zajistit tak, aby se zavřely bez příze. Současně s pohybem jehel se aktivují stahovače, přičemž jejich nosíky jsou umístěny mezi jehlami.

V následující akci jsou předem určené jehly, které kromě příze I zapojují i přízi II, zvednuty podle křivky Nh ze mezilehlé polohy do vkládací polohy,, přičemž jejich jazýčky háčků jehel se pomocí zvětšených hrdel stahovačů otevřou. Podle polohy D na obr.4 je příze II vložena do jehly v této vkládací poloze, tak jak je to znázorněno na obr.4D. Jako protiklad k obř.4D, na kterém jsou obě příze I, II zapojeny jehlou s přízí I, která je umístěna na jazýčku, je příze I umístěna na jehlách aktivovaných podle křivky Nq za jazýčkem, takže tato část příze se po akci vytvářející steh.stává vzorkovou nití.

Následně po vložení příze II jsou stahovače aktivovány tak, že se pohybují směrem ven a jehly jsou aktivovány do polohy odhozu oček (smyček), která odpovídá poloze El na obr.4 a.je zobrazena na obr.4E. Jehly pohybující se po křivkách Nf a Nh a Nk spletou stehy vytvořené z obou přízí, jehly aktivované podle křivek Nf a Ni spletou stehy z příze I a vynechají přízi II, zatímco stehy z příze II a vzorkové nitě z příze 1 se splétají z jehel, které jsou ovládány podle křivek Nq a Nk.

Poslední zmiňovaný proces výroby vzorkované volně'kryté textilie, se dvěma přízemi ve vrstvě, nevyžaduje dodatečné nastavení stahovačů, tak jak tomu bylo u předchozím procesu.

* <· i »

Je jisté, že pomocí tohoto procesu není možné vyrábět vzorkované volně kryté textilie, které mají v řadě tři příze.

Sekce takových látkových struktur, ve kterých jsou ovládány tři příze ve vrstvě, pro volné krytí podle vzorku, jsou znázorněny na obr.5 a 6.

Podle obr.5 je v každé vrstvě první skupina přízí (11a, lib.

' '· ·· · ·· · ··· ·♦

11c) spletena dohromady s druhou skupinou přízí (12a, 12b. 12c) a třetí skupinou přízí (13a, 13b, 13c) v takovém rozsahu, že každá skupina přízí je připletena k volně krytým částem v předem určených sekcích textilie. Podle první spletené řady na obr.5, která sestává z přízí 11a, 12a, 13a jsou ve střídajících se oblastech vytvářeny vzorkové nitě Fll z první příze 11a, přičemž druhá příze l-2a je spletena se vzorkovou nití F12 a třetí příze 13a se vzorkovou nití F13.

Podle uvedeného popisu je druhá vrstva spletena z přízí 11b, 12b, 13b , třetí vrstva pak z přízí 11c, 12c, 13c. Uspořádání vzorkových nití z každé příze se vytváří podle předem určeného vzorku.

Na rozdíl od struktury textilie na obr.l a 2, dočhází-li ke střídání mezi různými sekcemi vzorku, není nutné plést nejméně jeden steh ze všech přízí, jestliže je řada vytvořena ze tří přízí, jelikož překrývájí-li se dvě vzorkové nitě (znázorněno na obr.5), třetí skupina přízí vytvoří podkladovou část textilie s požadovanou pevností látkyi

Souhlasně se sekcí struktury textilie na obr.6, je ve vzorkové oblasti, ovládané vzorkovými nitěmi jedné skupiny přízí, jiná skupina příze, která je volně uložená, jestliže skupina vzorkující volně kryté příze je vázána do uzlových stehů, jelikož všechny jehly v této sekci budou plést podkladovou část textilie., a to že zbývajících skupin příze.

V první vrstvě znázorněné na obr.6, mezi hlavními vzorkovými nitěmi Fila vzorkové oblasti, kde převládá příze lid, jsou uloženy vzorkové nitě F12b z příze 12d. V alternativní vzorkové oblasti s převládajícími vzorkovými nitěmi F12a příze 12d, jsou mezi vzorkové nitě F12a uloženy vzorkové nitě F13b ze třetí příze 13d, zatímco v ostatních vzorkových oblastech s převládajícími vzorkovými nitěmi F13a se mezi těmito vzorkovými nitěmi vytváří vzorkové nitě Fllb z první příze lid, stejně jako vzorkové, nitě F12b z druhé příze 12d.

Podle předem určeného vzorku jsou pleteny další řádky z přízí

	0*	9	0 >	*	0 0 »
•	•	•	• ·	0	0 «	• 0
•	•	• 0	♦	000	0 000	0 >
	0	•	♦	0	0	0 0
0 0 0	0··		• 0	♦ 0	00	0«

Ile, 12e a 13e. resp. llf, 12f a 13f_f přičemž střídavě vytváří vzorkové nitě, a to podle již dříve uvedeného popisu.

U volně krytých textilií vytvořených ze třech střídavě volně ležících přízí, je možné vytvořit bezpočetné množství struktur, které jsou pouze v základních rysech zobrazeny na obr.5 a 6, jestliže jsou příze umístěny libovolně.

Je nutné poznamenat, že délka vzorkových nití je omezena na překrytí pouze jednoho., dvou nebo tří sloupků oček·, a že vytváření vzorkových ploch s vzorkovými nitěmi různé délky je další možností vývoje vzorku.

Pletení vrstev je popsáno v souladu s obr.5 a 6. a je realizováno v dráhách jehel a stahovačů podle obr.7, s relevantním uspořádáním poloh A2 až L2, které jsou zobrazeny na obr.7A až-7L. V tomto způsobu zpracování se používají stahovače popsané a zobrazené na obr.3 a obr.3A až 3G. Proces je zde realizován tím, že je z druhé příze vytvořena smyčka, a to analogicky podle již dříve popsanému způsobu.

Po upletení vrstvy se stehy poslední řádky stáhnou ze spodního hrdla stahovače. Aktivací stahovačů a jejich pohybem směrem dovnitř se smyčkám na jehlách N, vybraných pro pohyb do uvolňovací polohy odpovídající křivce Ne, zabrání v jejich pohybu zároveň s jehlami. Jehly, které nebyly vybrány se mírně zvedají á zůstávají v nečinné poloze ovládané křivkou Nm.

V poloze. A2 jsou vybrané jehly zvednuty do uvolňovací polohy, příslušné ke křivce NI, takže dříve upletené stehy (obr.7A) se nachází na dříku jehly, přičemž se na tyto jehly může umístit první příze 11.

Současně s návratem vybraných jehel do mezilehlé polohy se rovněž stahovače pohybují směrem ven, takže dříve umístěná příze 11 může vytvořit smyčku nad střední smyčkovou římsou Sb stahovače S, a to v poloze B2 na obr.7 a na obr. 7B.

Před zvednutím vybraných jehel za účelem zapojení druhé příze, se stahovače opět pohybují směrem dovnitř do polohy C2 na obr.7. Na obr.7C zobrazené horní hrdlo stahovače Se ovládá • · Φ ··· 4 - · ·· • · ·> « · ··· · « 4 • · «· * ·«· ··· ··· ·· ·· ·· ·· předchozí smyčky z první příze 11 a zasunuje vzorkové nitě první příze 11 za dříky jehel. Toto je rovněž znázorněno na obr. 7M.

Vybrané jehly, které jsou určeny k zapojení druhé příze 12, se zvednou podle křivky Nn do uvolňovací polohy. Tento zdvih zahrnuje všechny dříve vynechané jehly, čímž dříve upletené stehy během této akce sklouznou na dříky jehel. Jazýčky jehel, které zapojily první přízi 11 a nyní rovněž zapojují druhóu přízi, otvírají háčky jehel pomocí smyček první příze 11, které jsou ovládány v horních hrdlech stahovačů Se. Tím jsou smyčky první příze 11 umístěny na jazýčcích relevantních zvednutých jehel, nebo zůstávají v háčcích jehel, jestliže takové jehly zůstávají v nečinné poloze podle křivky NO na obr.7.

V poloze označené na obr.7 jako D2, odpovídající zobrazenému vztahu jehla - stahovač na obr.7D, je druhá příze .12 přivedena ke zvednutým jehlám, které se vrací do mezilehlé polohy.

Zatímco stahovače S zůstávají v poloze směrem dovnitř, smyčky druhé příze 12 se zkroutí nad horní smyčkovou římsou sc, přičemž vybrané jehly s vrací do mezilehlé polohy odpovídající poloze E2 na obr.7 a 7E.

Následně po vytvoření smyčky druhé příze 12 se stahovače S pohybují mírně směrem ven a jehly se smyčkami z druhé příze 12 sě vrací do nižší mezilehlé polohy, podle polohy F-2 na obr.7. Tímto velmi důležitým krokem jsou smyčky a vzorkové nitě příze 12 převedeny z horní římsy stahovače Sc na střední .římsu Sto., při setrvání dříve kalibrovaných smyčkových struktur přízí 11 a 12, tak jak je to zobrazeno na obr.7. Touto akcí je žaručeno, že všechny smyčky jsou dále ovládány horním hrdlem stahovače Se pomocí následného, pohybů stahovače S směrem dovnitř, přičemž vzorkové nitě obou přízí jsou umístěny za dříky jehel, jak je to znázorněno na obr 7G. Vztah příze, jehly a stahovače je znázorněn v nárysu na óbr.7N.

Jestliže jsou vzorkové nitě a příze, dříve opatřené smyčkou, opět po dosažení polohy G2 ovládány, jsou jehly určené k zapojení třetí příze zvednuty do polohy podle křivky Np.

99	9»	9	9	9' 9	• , 9	9	*
•	•	•	9	9 9	• 1 ♦
•	·	•	9	999	• ♦··	• ·
•	9	9	9	9	•	•	9
	• ♦ ·	99	99	• ·	• ·

Jelikož každá ze zvednutých jehel má dříve zhotovenou smyčku z alespoň jedné z přízí 11, 12, tyto smyčky otevřou háčky jehel tím, že sklouznou na jazýčky jehel, na kterých zůstanou ležet. Smyčky na jehlách, které zůstávají v nečinné poloze podle křivky Ňr, jsou ovládány po délce, mezi háčky jehel, hrdly stahovačů Se. Podle polohy H2 na obr.l, je třetí příze přiváděna na vybrané zvednuté jehly, tak jak je.to znázorněno na obr.7H.

Vybrané a zvednuté jehly se potom vrací do mezilehlé polohy tak, že vytvoří z příze '13 smyčku nad horním smyčkovou římsou Sc podle polohy J2 na obr.7, tak jak je to resp. znázorněno na obr. 7J.

Následné navrácení jehel a stahovačů se.musí realizovat způsobem, u kterého je tvar smyčky příze rovněž ovládán tehdy, když smyčka spočívá na střední smyčkové římse Srn (obr.7K), a to přímo před tvořením stehu (obr.7L). Jestliže akče vytváření stehu je ukončena, začne proces pletení další řady, přičemž je opakován tak, jak to bylo již popsáno.

Jak to.předcházející popis vyjasnil, základní charakteristikou procesu podle tohoto vynálezu je to, že vytváření smyček ná druhé a třetí příze se provádí nad horní smyčkovou římsou Se, Pomocí odpovídajícího pohybu jehel a stahovačů jsou potom smyčky z římsy Sc přeneseny na římsu Sb a k hrdlům Se, přičemž vybrané jehly se zvednou z důvodu zapojení další příze (obr.7E, 7F, 7G). Umožňuje to přesné ovládání smyček příze během celého procesu, a brání to neovladatelnému vytváření deformací dříve vytvořených smyček přízí.

Na rozdíl od popsaných provedeních podle obř.3 a 7, lze vytvářet smyčky z první přivedené příze na horní smyčkové římse Sc, přičemž se dále přenáší na střední smyčkovou římsu Sb, aby mohly být v průběhu dalších části procesu ovládány.

Pro realizaci této modifikace musí být dráha jehly a stahovače, přizpůsobena podle přerušované čáry tak, že mezi polohou B2 a C2 se jehly a stahovače aktivují analogicky podle zobrazení na obr. 7E, 7F a 7G, které se týká vytváření smyček z

		4 w v	V >	1	4
«	•	4 *44	·'. 4	• 4
•	•	4 4 · »·· ·	• 4«	•	4
•	•	• ♦ ·	•	•	4
···	·· ·	4« ··	4 4	• 4

první příze.

Kromě již popsaného způsobu výroby vzorkované volně kryté textilie, umožňují popsané způsoby podle obr.5 a 7 výrobu textilií ve formě nepravých intarsií. Každá příze ve formě smyčky je sejmutá z předem určených jehel pro oddělené vzorkové sekce, které jsou navzájem spojeny, a to pomocí alespoň jednoho stehu spleteného z přízí sousedních vzorkových sekcí, kde tyto příze tyto sekce navzájem pevně spojují, kdy každá je vytvořena z jednotlivých stehů příze, čehož výsledkem je pevná textilie. Jestliže se.pro vytvoření řady použije v procesu podle obr.7 více jak tři příze, .potom se musí akce přivedení a vytváření smyček z druhé příze (poloha C2 až F2) opakovat analogicky s počtem dalších přízí. Délky vzorkových nití použitých v této akci jsou použitelné a budou se dále odstřihovat a odstraňovat pomocí zriámých zařízení v pletacích strojích, nebo během následného procesu stříhání.

Zatímco byl tento vynález popsán ve spojení s tím, co je považováno za nejpraktičtější a nejžádanéjší provedení, je nutné pochopit, žé tento vynález není uváděnými provedeními nijak omezen, naopak, je určen k realizaci různých modifikací a odpovídajících uspořádání, která patří do rozsahu stanovenému přiloženými nároky.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vzorkovaná volně krytá textilie, ve které sousední vzorkové sekce jsou střídavě vytvářeny z vzorkových nití jedné z alespoň dvou krycích přízí, kde při přechodu alternativně z jedné vzorkové sekce do druhé, je nejméně jedna z alespoň dvou přízí zahrnuta ve všech švech vzorkové sekce, a to z důvodu pletení podkladové části textilie, přičemž alespoň jedna příze (další příze) se shoduje s podkladovou přízí textilie pomocí volného krytí stehů a vzorkových nití, které jsou k dispozici pro relevantní vzorkové sekce.
2. 2. Vzorkovaná volně krytá textilie podle nároku 1. vyznačující se t í m, že vzorkové nitě vytvářející efekt vzorkovaných ploch jsou uspořádány tak, aby překrývaly jeden sloupec nebo ne více jak tři sloupce oček (smyček).
3. 3. Vzorkovaná volně krytá textilie podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každá příze, vpletená do volně kryté části v předem určených vzorkovaných plochách, je formována do vzorkových nití různých délek.
4. 4. Proces výroby vzorkované volně kryté textilie podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň ve dvou následných sekcích jsou, v každé z nich, zvednuté předem určené jehly, a to do uvolňovací polohy, ve které'je v každé sekci zavedena příze, kde jsou vybrané, jehly staženy do mezilehlé polohy kde vytváří smyčky nad smyčkovou římsou stahovače /S/, a dále uspořádávají smyčky v horním hrdle stahovače /Se/ stahovače /5/, a to před zvednutím vybraných jehel v následné sekci a před stažením všech jehel /N/ po zavedení všech předem určených přízí, ze kterých se skládá řada, do uzlu nad polohou vytváření stehu, přičemž stahovače /Ξ/ se aktivují ve spolupráci s jehlami /N/ (křivka Vs, S)

   4 4 4 «4 » V 4· * · · «· • 4 · 444··

   4 4 ··

   44 4 444 4 »» ♦ V • *44

   444 «»

   0 4· ··44 obr.3, 7.
5. 5. Proces výroby podle nároku 4, vyznačující se tím, že první zavedená příze /1, 11/ vytváří smyčky nad střední smyčkovou římsou /Sb/ stahovače /S/, zatímco vytváření smyček následnými přízemi /2, 12, 13/ je realizováno na hornísmyčkové římse /Se/ zmíněných stahovačů /S/, přičemž smyčky jsou potom pomocí adekvátního pohybu v jehlách /N/ a stahovačů /S/ převedeny na zmíněnou střední smyčkovou římsu /Sb/, kde jsou následně sejmuté z horních hrdel stahovačů /Se/, a to před následným zavedením příze stejné řady (obr.3).
6. 6. Proces výroby podle nároku 4, vyznačující se tím, že všechny příze /1, 2, 11, 1.2, 13/ ze kterých se vytváří řada, vytváří smyčky nad horní smyčkovou římsou /Sc/ Stahovačů a jsou následně přeneseny na střední smyčkovou římsu /Sb/ zmíněných stahovačů, a to adekvátním pohybem jehel a stahovačů za účelem zapojení a ovládání smyček příze v horních-hrdlech ./Se/ stahovačů /S/, a to až až do aktivování akce vytváření stehů (obr.7).
7. 7. Proces výroby podle nároku 4,vyznačující se t í m, že při činnosti před vytvářením stehů, následující, po zavedení příze /2., 1-3/ a současně se stažením relevantních jehel., jsou stahovače /S/ aktivovány směrem ven tak, že zmíněná příze /2, 13/ je vpletena do textilie bez. předchozího vytváření ok s dříve zavedenou přízí nad pletací římsou /Sa/ zmíněných stahovačů /S/.. ·
8. 8. Proces výroby vzorkované volně kryté textilie podle nároku

   1, vyznačující se tím, že při první akci /křivka Ne/ jsou všechny jehly zvednuty z důvodu uvolnění, přičemž se zavádí první příze /1/, potom se předem určené jehly vrací /křivka Nf/ do mezilehlé polohy tak, že první příze

   ·· ·· to * » · • · • • 1 • to · > » « to toto • to • to « ♦ ·· • to·· • to to • • « to to • • toto • to * to

   /1/ je umístěna na jehlách/ které zůstaly v uvolňovací poloze /křivka Ng/ na dříku jehel, takže zmíněná příze /1/ je umístěná na zmíněných jehlách, po stažení do zaváděcí polohy, za západkami těchto jehel, kde následně Zvedá, předem určenou část jehel ze mezilehlé polohy do zaváděcí polohy /křivka Nh/, přičemž druhá příze /11/ je zaváděna do jehel v zaváděcí poloze, které jsou následně stahovány jehlami, které v procesu vytváření stehů zůstávají ve mezilehlé poloze, /křivka Ni/z do polohy odhozu smyček /obr.4/, přičemž stahovače /Sl/ jsou aktivovány ve stavu vzájemné spolupráce /křivka Sv/.

   to toto·