CZ159197A3

CZ159197A3 - Inhibitory metalloproteinázy, způsob jejich výroby a farmaceutický prostředek s jejich obsahem

Info

Publication number: CZ159197A3
Application number: CZ971591A
Authority: CZ
Inventors: Raymond Paul Beckett; Mark Whittaker; Andrew Miller; Fionna Mitchell Martin
Original assignee: British Biotech Pharmaceuticals Limited
Priority date: 1994-11-26
Filing date: 1995-11-27
Publication date: 1998-02-18
Also published as: US5866717A; KR970707076A; NO972379D0; DE69509254D1; HUT77221A; EP0793641A1; ES2131342T3; AU688164B2; AU3933295A; BR9509823A; FI972198A; EP0793641B1; CA2205972A1; WO1996016931A1; CN1166825A; ATE179165T1; NZ295725A; PL320292A1; DE69509254T2; FI972198A0

Description

Inhibitory metalloproteinazy, způsob jejich'výroby a farmaceutický prostředek s jejich obsahem

Oblast techniky

Vynález se týká skupiny derivátů hydroxamové kyseliny a karboxylových kyselin s farmakologickou účinností, způsobu výroby těchto látek a farmaceutického prostředku s jejich obsahem. Jde o inhibitory metalloproteinázy, účastnící se degradace tkání, mimoto způsobují tyto látky inhibici uvolnění faktoru nekrosy nádorů z buněk.

Dosavadní stav techniky

Sloučeniny, schopné způsobit inhibici účinku metalloproteináz, účastnících se rozpadu pojivových tkání, jako kolagenázy, stromelysinu a gelatinázy (tyto enzymy se souhrnně označují MMP) by patrně mohly být použitelné pro léčení a profylaxi stavů, u nichž dochází k rozpadu tkání, jako jsou rheumatoidní arthritis, osteoarthritis, osteopenie, jako osteoporosa, periodontitis, gingivitis, vředy na rohovce, žaludeční vředy a také metastázy, invaze a růst nádorů. Inhibitory MMP by mohly být použitelné také při léčení poruch, spojených se zánětem nervových buněk a degradací myelinu, například roztroušené sklerosy a také při léčení poruch, spojených s tvorbou nových cév, včetně některých zánětů kloubů, některých pevných nádorů, avšak také v případě lupenky, proliferativní retinopathie, glaukomu s novotvorbou cév, očních nádorů, angiofibromů a hemangiomů. Ovlivnění dalších chorob enzymy typu MMP dosud není zcela objasněno.

Metalloproteinázy jsou charakterizovány přítomností zinečnatých iontů na účinných místech své struktury. Je známo, že existuje celá řada enzymů z této skupiny, včetně kollagenázy z fibroblastů (typ 1), PMN-kollagenázy, gelatinázy s molekulovou hmotností 72 000 a 92 000, stromelysinu, stnomelysinu-2 a PUMP-1, jak bylo popsáno v publikaci J. F. Woessnen, FASEB J., 1991, 5, 2145 - 2154. Řada známých inhibitorů MMP jsou peptidové deriváty na bázi přírodních aminokyselin, přičemž jde o analogy štěpného místa v molekule kolagenu. V publikaci Chapman a další, J. Med. Chem., 1993,

36, 4293 - 4301 se popisují některé poznatky, týkající se struktury a účinnosti řady N-karboxyalkylpeptidů. U dalších známých inhibitorů MMP je peptidová struktura méně typická a tyto látky je možno označit za pseudopeptidy nebo látky, peptidům podobné. Takové látky obvykle obsahují funkční skupinu, schopnou se vázat na tu část molekuly MMP, která obsahuje dvojmocný zinek, v řadě známých látek je takovou funkční skupinou zbytek kyseliny hydroxamové, karboxylové, sulfhydrylová skupina a kyslíkaté sloučeniny fosforu, například zbytek kyseliny fosfinové nebo fosxonové.

Dvě známé skupiny pseudopeptidových nebo peptidům podobných inhibitorů MMP obsahují zbytek kyseliny hydroxamové nebo zbytek karboxylové kyseliny jako skupinu pro vazbu zinku. S malými výjimkami je možno tyto látky vyjádřit strukturním vzorcem I

kde

X znamená zbytek kyseliny hydroxamové -CONHOH nebo zbytek kyseliny karboxylové -COOH pro vazbu zinku a

R^až Rg jsou různé skupiny v souladu s jednotlivými publikacemi, týkajícími se těchto látek.

V uvedených sloučeninách obvykle dochází k tomu, že změna skupiny pro vazbu zinku a současně substituentů R^,

Rg a Rg může mít značný vliv na relativní inhibici metalloproteináz. Skupina X se dostává do interakce s těmito enzymy tak, že se váže na zinečnatý ion v místě účinnosti enzymu Obvykle je zbytek kyseliny hydroxamové výhodnější než zbytek karboxylové kyseliny. Avšak při použití zbytku karboxylové kyseliny je možno v kombinaci s dalšími substituenty dosáhnout selektivní inhibice gelatinázy podle EP 489 577. Skupiny R^, Rg a Rg jsou patrně schopny se vázat na polohy Pl,

Pl a R2 v postranním řetězci aminokyselin přírodních enzy mů. Je prokázáno, že velký substituent R^ může zvýšit účinnost proti stromellysinu a že alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, například isobutyl ve významu Rg může být výhodný pro účinnost proti kolagenáze, kdežto při použití alkyl fenylové, například fenylpropylové skupiny ve významu Rg je možno zvýšit selektivitu pro gelatinázu.

Pseudopeptidové nebo peptidům podobné inhibitory MMP vzorce I jsou obvykle účinné in vitro, avšak obvykle nejsou dostatečně vstřebávány při perorálním podání. I když je známo, že vstřebávání při perorálním podání je možno ovlivnit řadou faktorů, jako jsou rozpustnost ve vodě, pKa, log P a molekulová hmotnost, je velmi obtížné získat pseudopeptidové inhibitory enzymů s dobrým vstřebáváním při perorálním podání. Nacházení těch kombinací substituentů R. až R_n, které umožní vyváženost účinku, rozpustnosti ve vodě, vstřebávání při perorálním podání a farmakokinetických vlastností zůstává tedy stálým problémem vzhledem k tomu, že ovlivnění uvedených faktorů změnou substituentú nelze předpovědět. Identifikace inhibitorů MMP na bázi kyseliny hydroxamové a karboxylových kyselin s výhodnými vlastnostmi je pracné a dosud nebylo dosaženo skutečně výhodných kombinací.

Faktor nekrosy nádorů, TNF je cytokin, který je produkován jako prekursor s molekulovou hmotností 28 000 ve formě spojené s buňkou. Po uvolnění jde o účinnou formu s molekulovou hmotností 17 000, která může být příčinou velkého počtu nepříznivých účinků. 0 podání různým živočichům včetně člověka, vyvolává záněty, zvýšenou teplotu, působí nepříznivě na srdeční a cévní systém, může vyvolat krvácení nebo naopak zvýšenou srážlivost a různé komplexní akutní reakce, podobné reakcím při akutních infekcích a šokových stavech. Při dlouhodobém podávání může dojít ke kachexii a anorexii, nahromadění příliš velkého množství TNF může vést ke smrti.

Na živočišných modelech již bylo prokázáno, že blokování účinků TNF specifickými protilátkami může mít příznivý vliv u akutních infekcí, šokových stavů, reakcí mezi hostitelem a transplantátem a u autoimunitnich onemocnění. TNF je rovněž růstovým faktorem pro některé myelomy a lymfomy a může potlačovat normální krvetvorbu u nemocných s těmito nádory.

Sloučeniny, které způsobují inhibici produkce nebo účinku TNF, by proto měly být použitelné pro léčení nebo profylaxi řady zánětlivých, infekčních, imunologických nebo zhoubných chorob. Jde například o septický šok, hemodynamický šok, septický syndrom, poškození při reperfusi po ischemii, malárii, Crohnovu nemoc, infekci mycobacteriemi, meningitis, lupenku, městnavé srdeční selhání, fibrotická onemocnění, tachexii, odmítnutí štěpů, zhoubné nádory, autoimunitní onemocnění, rheumatoidní arthrítidu, roztroušenou sklerosu, nemoc z ozáření, toxické účinky po podání immunosupresivních monoklonálních protilátek, jako OKT3 a CAMPATH-1 nebo o poškození plic po podání příliš velkého množství kyslíku.

Vzhledem k tomu, že příliš vysoká produkce TMF byla pozorována u některých chorob, u nichž také dochází kdegradaci tkání působením MMP, mohly by mít sloučeniny, způsobující inhibici MMP i TNF specifické výhody při léčení nebo profylaxi stavů, jejichž vzniku se účastní oba uvedené mechanismy.

V mezinárodní patentové přihlášce WC 93/20047 se popisuje řada inhibitorů MMP na bázi kyseliny hydroxamcvé, které jsou rovněž účinné při inhibici produkce TNF.

Inhibitory MMP na bázi kyseliny hydroxamové a karboxylových kyselin byly popsány v následujících patentových (Searie) (ICI) (Roche) (Bellon) (British Biotech) (British 8iotecri) (British Biotech) (Giyccmed) (Giyccmed) (Giyccmed) (SB) (Ceiltecri) (Ceiitecri) spisech:

US 4593361 ER-A-2321QS1 ER -A-0236372 ER-A-0274453 WO 90/05716 WO 90/05719 WO 91/02716

WO 92/09563 US 5133900 US 5270326 WO 92/17460 ER-A-0439577 PR-A-0489579

ER-A-0497192	(Roche)
US 5256657	(Sterling)
WO 92/13331	(British Bíotecn)
WO 9222523	(Research Cara)
WO 93/09090	(Yamanauchi)
WO 93/09097	(Sankya)
WO 93/20Q47	(British B i arech)
WO 93/24449	(Ceíltech)
WO 93/24475	(Ceíitech)
ER-A-0574753	(Roche)
£R -A-0575344	(Rache)
WO 94/02446	(British SJarech)
WO 94/02447	(British Biarech)
WO 94/21512	(Otsuka)
WO 94/21525	(Bntisn Biatech)
WO 94/24140	(Entish Biatech)
WO 94/25434	(Ceíitech)
WO 94/25435	(Ceíltech).

V uvedených patentových spisech byly popsány sloučeniny, které mají jako inhibitory široké spektrum účinku proti MMP in vitro a také další látky, které mají selektivní inhibiční účinnost proti některým typům MMP. Bylo by však zapotřebí získat látky, které jsou nejen účinnými inhibitory MMP in vitro, avšak mají také dobré fyzikálně-chemické vlastnosti, například rozpustnost ve vodě, aby bylo možno usnadnit jejich zpracování a podávání a které by také měly po perorálním podání žádoucí profil účinku, například by zajistily vysokou a/nebo dlouhodobou účinnou koncentraci v oběhu.

Vynález je založen na zjištění, že sloučeniny svrchu uvedeného obecného vzorce I, v nichž X je zbytek kyseliny hydroxamové nebo karboxylové a R^ znamená skupinu s větším počtem etherových vazeb, mají dobrou inhibiční účinnost proti MMP a současně dobrou rozpustnost ve vodě. Tato skupina látek zahrnuje také sloučeninu s vysokou a/nebo prodlouženou biologickou dostupností pro perorální podání a mimoto i látky, které současně způsobují inhibici uvolnění TNE z buněk.

Ze svrchu uvedených patentových spisů pouze EP-A-0^89577, EP-A-0489579, WO 93/24449, WO 94/25434 a WO 94/25435 (Celltech) popisují Látky, v nichž R_d může znamenat případně substituovaný alkyl s přímým nebo rozvětveným řetězcem, popřípadě přerušený aiespoň 1 atomem -0-, což je definice, zahrnující větší počet etherových vazeb, tyto Lásky jsou však omezeny na určité významy substituentů R? nebo R , které se ve sloučeninách podle vynálezu nevyskytují.

Mimoto nejsou uvedeny žádné specifické příklady poiyetherových substituentů R , ani není tomuto substituentu věnována zvláštní pozornost a nejsou uváděny žádné výhody polyesterových substituentů ve významu R^.

EP 236872 popisuje sloučeniny vzorce I, kde R_d je 2,2-di(alkoxy)ethyl o i až 6 atomech uhlíku v alkoxyskupině, specifickou látkou je /4-(N-hydroxyamino)-2-(R,S)-isobutylsukcinyl/-L-laucin-2,2-dimethoxyethylamid. Neuvádí se však výhodnost polyetherových substituentů.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří inhibitory mesailoproteinázy obecného vzorce I a 8, 8«

X kde

X znamená skupinu -CC/H nebo -CONHOH, znamená atom vodíku, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, alkenyl o 2 až ž atomech uhlíku, fenyl, substituovaný fenyl, fenylalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, heterocyklický zbytek, popřípadě substituovaný, heterocyklylalkyl nebo substituovaný heterocyklylalkyl vždy o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části nebo

BSO A-, kde n znamená 0, 1 nebo 2, B znamená atom von díku, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, fenyl, popřípadě substituovaný, heterocyklický zbytek, acyl o 1 až 6 atomech uhlíku nebo fenacyl, popřípadě substituovaný a A znamená alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, aminoskupinu, chráněnou aminoskupinu, acylaminoskupinu, skupinu OH nebo SH, alkoxyskupinu o 1 až 6 atomech uhlíku , alkylaminoskupinu nebo alkylthioskupinu vždy o 1 až 6 atomech uhlíku, arylalkyl, aminoalkyl, hydroxyalkyl, merkaptoalkyl nebo karboxyalkyl vždy o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, přičemž aminoskupina, hydroxyskupina, merkaptoskupina nebo karboxylová skupina jsou popřípadě substituovány nebo je karboxylová skupina popřípadě amidová, nebo nižší alkyl, substituovaný maleimido-, sukcinimido-, naftalimidoskupinou, 2,3-dihydro-l,3-dioxo-lH-benz/d,e/isochinol-2-ylovou, karbamoylovou, mono(nižší alky1)karbamoylovou, di(nižší alkyl)karbamoylovou skupinou, di(nižšíalkyl)aminoskupinou, karboxy(nižší alkanoyl)aminoskupinou, pyrrolidinovou skupinou nebo morfolinovou skupinou,

R^ znamená alkyl o 1 až 12 atomech uhlíku, alkenyl nebo alkinyl vždy o 2 až 12 atomech uhlíku, benzyl, cykloalkylalkyl, cykloalkenylalkyl, fenylalkyl-O-alkylnebo heteroarylalkyl-O-alkyl vždy o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylových částech, přičemž každá z těchto skupin je popřípadě substituována alkylovou skupinou nebo alkoxyskupinou vždy o 1 až 6 atomech uhlíku, atomem halogenu nebo kyanoskupinou,

R znamená vedlejší řetězec přírodně se vyskytující aminokyseliny, popřípadě chráněný v případě přítomnosti funkčních skupin, například acylací aminoskupin a amidací karboxxylových skupin, nebo skupinu vzorce -CR_R„R_O, v níž R-, R_ a R nezávisle znamenají atom vodíku, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, alkenyl nebo alkinyl vždy o 2 až 6 atomech uhlíku, fenylalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, atom halogenu, -CN, -CO₂H, perfluoralkyl o 1 až 4 atomech uhlíku, -CC>₂-alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové částí, nebo fenyl nebo heteroaryl, popřípadě substituované alespoň jedním substituentem, který se nezávisle volí ze skupiny hydroxyskupina, atom halogenu, -CN, -CO₂H, -CO^-alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, CONH₂> -CONH-alkyl nebo -CONH(alky1)₂ vždy o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, -CHO, -CH₂OH, perfluoralkyl, -O-alkyl, -S-alkyl, -SO-alkyl nebo -SO₂~alkyl vždy o 1 až 6 atomech uhlíku, -N0₂, -NH₂, -NH-alkyl, -N(alkyl)₂, -NHCO-alkyl vždy o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, alkenyl nebo alkinyl vždy o 2 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 8 atomech uhlíku, cykloalkenyl o 4 až 8 atomech uhlíku, fenyl nebo benzyl nebo Rg a R? tvoří spolu s atomem uhlíku, na nějž jsou vázány, cykloalkyl o 3 až 8 atomech uhlíku nebo heterocyklický kruh o 5 až 6 členech, nebo R~ , R„ a R„ tvoří spolu s ato6/8 mem uhlíku, na nějž jsou vázány, bicyklický kruhový systém, například adamantyl,

R^ znamená skupinu obecného vzorce -(Z-O)^-Z, kde Z znamená alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, popřípadě přerušený jedním nebo větším počtem atomů síry a/nebo dusíku, které spolu přímo nesousedí, n znamená celé číslo vyšší než 1 a lineární sekvence atomů ve skupině R^ je větší než 12, přičemž tato sekvence je nekontinuální, nebo znamená přímý nebo rozvětvený alkyl o 2 nebo 6 atomech uhlíku, popřípadě přerušený jedním nebo větším počtem nesousedících atomů síry a/nebo dusíku, přičemž skupina je substituována alespoň dvěma substituenty obecného vzorce -(Z)p-(OZ) , kde Z znamená alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, popřípadě přerušený jedním nebo větším počtem nesousedících atomů síry a/nebo dusíku, p - 1, q = 1 nebo 2 a nekontinuální lineární sekvence atomů ve skupině R₄ je vyšší než 12,

R_r znamená atom vodíku nebo alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, a soli, hydráty nebo solváty těchto sloučenin.

V průběhu přihlášky znamená pojem vedlejší řetězec přírodně se vyskytující aminokyseliny vedlejší řetězec alaninu, argininu, asparaginu, kyseliny asparagové, cysteinu, cystinu, kyseliny glutamové, glycinu, histidinu, 5-hydroxylysinu, 4-hydroxyprolinu, isoleucínu, leucinu, lysinu, methioninu, fenylalaninu, prolinu, šeřinu, threoninu, tryptofanu, tyrosinu , valinu, kyseliny alfa-aminoadipové, kyseliny alfa-amino-n-máselné, 3,4-dihydroxyfenylalaninu, homoserinu, alfa-methylserinu, ornithinu, kyseliny pipekolinové a thyroxinu. Tyto řetězce mohou být chráněné, například může být karboxylová skupina kyseliny asparagové, glutamové a alfa-aminoadipové esterifikována, například ve formě alkylesteru o 1 až 6 atomech uhlíku v esterové části, nebo mohou být aminoskupiny lysinu, ornithinu, 5-hydroxylysinu nebo 4-hydroxyprolinu převedeny na amidy, například na -NHCO-alkylamid o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, nebo na karbamáty, například na -NHC(=0)0-alkylkarbamát o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části nebo -NHC^COOCH^Ph-karbamát, přičemž hydroxylové skupiny 5-hydroxylysinu, 4-hydroxyprolinu, šeřinu, threoninu, tyrosinu, 3,4-dihydroxyfenylalaninu, homoserinu, alfa-methylserinu a thyroxinu je možno převést na ethery, jako -O-alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku nebo -O-alkylfenylether o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, nebo na estery, jako -OC(=0)alkylester o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, a thiolovou skupinu cysteinu je možno převést na thioethery, jako -S-alkylthioether o 1 až 6 atomech uhlíku nebo na thioestery, jako -SC(=0)-alkylthioester o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části.

Pod pojmem cykioaikyl se rozumí nasycený alicyklický kruh o 3 až 8 atomech uhlíku, jako cyklohexyl, cyklooktyl, cykloheptyl, cyklopentyl, cyklobutyl a cyklopropyl.

Pod pojmem cykloalkenyl se rozumí nenasycený alicyklický kruh o 5 až 8 atomech uhlíku, jako cyklohexenyl, cyklookteny1, cyklohepteny1 a cyklopentenyl. Kruh může obsahovat více než jednu dvojnou vazbu.

Pod obecným pojmem heterocyklický zbytek se rozumí heterocyklický kruh o 5 až 7 členech s obsahem alespoň jednoho heteroatomu ze skupiny síra, dusík a kyslík, popřípadě kondenzovaný s benzenovým kruhem, například pyrrolyl, furyl, thienyl, imidazolyl, oxazolyl, thiazolyl, pyrazolyl, pyridinyl, pyrrolidinyl, pyrimidinyl, morfolinyl, piperazinyl, indolyl, benzimidazol, ftalimidoskupina, 1,2-dimethyl-3,5-dioxo-1,2,4-triazolidin-4-yl, 3-methy1-2,5-dioxo-l-imidazolidinyl a 3,4,4-trimethyl-2,5-dioxo-l-imidazolidinyl.

Pod pojmem heteroaryl se rozumí 5- nebo 6-členný aromatický heterocyklický zbytek, obsahující alespoň jeden heteroatom a popřípadě substituovaný. Jako příklady je možno uvést thienyl, furyl, pyrrolyl, imidazolyl, thiazolyl, pyrazolyl, isoxazolyl, isothiazolyl, triazolyl, thiadiazolyl, oxadiazolyl, pyridinyl, pyridazinyl, pyrimidinyl, pyrazinyl a triazinyl.

Pokud není výslovně uvedeno jinak, týká se pojem substituovaný jakékoliv skupiny, která může být substituována až 4 substituenty, které se nezávisle volí ze skupiny alkoxyskupina o 1 až 6 atom ech uhlíku, hydroxyskupina, thioskupina, alkylthioskupina o 1 až 6 atomech uhlíku, aminoskupina, atom halogenu, to znamená fluoru, chloru, bromu nebo jodu, kyanoskupina, trifluormethyl, nitroskupina, karboxy lová skupina, -CONH₂, -CONHR^A nebo -CONHR^AR^A, kde R^A znamená alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku nebo zbytek přírodní alfa-aminokyseliny.

Soli sloučenin podle vynálezu zahrnují fyziologicky přijatelné adiční soli s kyselinami, jako hydrochloridy, hydrobromidy, sulfáty, methansulfonáty, p-toluensulfonáty, fosfáty, acetáty, citráty, sukcináty, laktáty, tartráty, fumaráty a maleáty. Soli mohou být vytvořeny také s bázemi, jde například o soli sodné, draselné, hořečnaté a vápenaté.

Ve sloučeninách podle vynálezu se necházejí vzhledem k přítomnosti asymetrických atomů uhlíku středy chirality. Přítomnost několika asymetrických atomů uhlíku dává vznik řadě diastereomerů se stereochemií R nebo S na každém středu chirality. Obecný vzorec I a všechny další vzorce zahrnují všechny takové stereoisomery a jejich směsi včetně racemických směsí, není-li uvedeno jinak.

Ve sloučeninách podle vynálezu je výhodná stereochemie obvykle následující:

Konfigurace S pro atom uhlíku, nesoucí skupiny R^ a X, konfigurace R pro atom uhlíku, nesoucí skupinu R^, konfigurace S pro atom uhlíku, nesoucí skupinu R , je také možno užít směsi s převahou této konfigurace.

Ve sloučeninách podle vynálezu je základní novou strukturní vlastností polyetherová skupina R . Pokud jde o významy skupin R , R^ , R^ a R^ , může jít o jakoukoliv z uvedených skupin v odpovídajících polohách, tak jak byly uvedeny ve svrchu zmíněných patentových spisech. Jde například o následující skupiny:

v případě R^ může jít o atom vodíku, methyl, ethyl, n-propyl, hydroxyl, allyl, methoxyskupinu a thienylmethylsulfanyl, s výhodou jde o atom vodíku, hydroxyskupinu, n-propyl nebo allyl, pro R^ jde o isobutyl, n-pentyl, n-hexyl, n-heptyl, n-nonyl, n-decyl, a benzyloxypropyl, s výhodou jde o isobutyl, pro R^ jde o benzyl, isobutyl, terc.butyl a 1-fluoro-1-methylethyl, s výhodou jde o terc.butyl.

V případě R^ může jít například o polyetherový řetězec který obsahuje alespoň dva nesousední atomy kyslíku. Jako příklady specifických skupin R^ je možno uvést:

2-(2-methoxyethoxymethoxy)ethyl,

1.1- dimethy1-2-(2-methoxyethoxymethoxy)ethyl,

2-(2-ethoxyethoxymethoxy)ethyl,

2-(2-(2-methoxyethoxy)ethoxy)ethyl,

2- (2-(3-methoxypropoxy)ethoxy)ethyl,

3- (2-methoxyethoxymethoxy)propyl,

2.2- dimethyl-3-(2-methoxyethoxymethoxy)propyl,

2-(2-ethoxyethoxy)ethyl,

2- (2-methoxyethoxy)ethyl,

3- (2-methoxyethoxy)propyl,

2.2- di(2-methoxymethyl)propyl a

2.2- di(2-methoxymethyl)butyl.

Výhodné jsou však ty sloučeniny, v nichž R^ znamená 2-(2-methoxyethoxy)ethyl.

R₅ může znamenat například vodík, methyl nebo ethyl, výhodné jsou sloučeniny, v nichž R^ znamená vodík.

Sloučeniny podle vynálezu jsou výhodné zejména pro svou dobrou rozpustnost ve vodě a pro možnost dosažení vysoké a dlouhodobé koncentrace těchto látek v krevním oběhu po perorálním podání. Výhodná je zejména následující sloučenina :

2S-allyl-N¹-hydroxy-3R-isobutyl-N⁴-(lS-/2-(2-methoxyethoxy)ethylkarbamoy1/-2,2-dimethylpropyl)sukcinamid a jeho soli, solváty nebo hydráty.

Dalšími specifickými sloučeninami podle vynálezu jsou následující látky:

2S-N^-dihydroxy-3R-isobuty1-N⁴-(1S-/2-(2-methoxyethoxymethoxy)e thylkarbamoyl/-2,2-dimethylpropyl)sukcinamid,

2S-allyl-N¹-hydroxy-3R-isobutyl-N⁴-(lS-/2-(2-methoxyethoxymethoxy)ethylkarbamoyl/-2-fenylethyl)sukcinamid,

2S-allyl-N¹-hydroxy-3R-isobutyl-N⁴-(1S-/2-Í 2-methoxyethoxymethoxy)ethylkarbamoy1/2,2-dimethylpropyl)sukcinamid,

2S-allyl-N'''-hydroxy-3R-isobutyl-N⁴-( lS-( 2-/2-( 2-methoxyethoxy)ethoxy/ethylkarbamoyl)-2,2-dimethylpropyl)sukcinamid,

2S-allyl-N⁴-(1S-/2,2-di-(methoxymethyl)propylkarbamoyl/1

-2,2-dimethylpropy1)-N“-hydroxy-3R-isobutylsukeinamid,

2S-allyl-N⁴-(1S-/2,2-di(methoxymethyl)butylkarbamoyl/-2,2-dimethylpropyl)-N^-hydroxy-SR-isobutylsukcinamid,

1

N -hydroxy-2R-ísobutyl-N -(1S—/2—(2-methoxyethoxy)ethylkarbamoyl/-2,2-dimethylpropyl)—3S—(thiofen-2-ylsulfanylmethyl)sukcinamid,

N⁴-hydroxy-2R-isobutyl-N¹-(lS-(2-/2-(2-methoxyethoxy)ethoxy/ethylkarbamoyl)-2,2-dimethylpropyl)-3S-(thiofen-2-ylsulfanylmethyl)suke inamid,

N -(1S-/2,2-di-(methoxymethyl)propylkarbamoyl/-2,2-dimethy14 propyl)-N -hydroxy-3R-isobutyl-3S-(thiofen-2-ylsulfanylmethyl) suke inamid,

N⁴-hydroxy-2R-isobutyl-N¹-(1S—/2 — (2-methoxyethoxy)ethylkarbamoyl/-2,2-dimethylpropyl)-3S-propyisukeinamid, jakož i soli, solváty nebo hydráty těchto látek.

Sloučeniny podle vynálezu, v nichž X znamená skupinu -CONHOH, je možno připravit ze sloučenin podle vynálezu, v nichž X znamená karboxylovou skupinu. Tento postup, který rovněž tvoří součást podstaty vynálezu spočívá v tom, že se nechá reagovat kyselina obecného vzorce II

nebo její aktivovaný derivát s hydroxylaminem, O-chráněným hydroxylaminem nebo N,O-chráněným hydroxylaminem nebo jeho solí. Ve svrchu uvedené vzorci II mají jednotlivé symboly význam, uvedený ve vzorci I až na to, že skupiny, potenciál ně reaktivní s hydroxylaminem, O-chráněným hydroxylaminem nebo Ν,O-chráněným hydroxylaminem nebo jejich solemi mohou být chráněny s následným odstraněním ochranných skupin z výsledné skupiny kyseliny hydroxamové a z jakékoliv chráněné skupiny ve významu R^ až R^.

Přeměnu sloučeniny vzorce II na aktivovaný meziprodukt, například pentafluorfenylester, hydrcxysukcinylester nebo hydroxybenzotriazolylester je možno uskutečnit reakcí s příslušným alkoholem v přítomnosti dehydratačního činidla jako dicyklohexyldikarbodiimidu DCC, N,N-dimethylaminopropyl-N -ethylkarbodiimidu EDO nebo 2-ethoxy-l-ethoxykarbonyl -1,2-dihydrochinolinu EEDQ.

Svrchu uvedené ochranné skupiny jsou běžně známé sku piny například z chemie peptidů. Ochrannou skupinou pro ami noskupiny je často benzyloxykarbonyl, terč.butoxykarbonyl, acetyl nebo ftalimidoskupina. V případě hydroxyskupin se vy tvářejí snadno štěpitelné ethery, jako terc.butylether nebo benzylether nebo štěpitelné estery, jako acetát. Také karboxyskupiny se často chrání tvorbou štěpitelného esteru, jako terč.butylesteru nebo benzylesteru.

V případě, že R ve sloučenině vzorce I znamená hydroxyskupinu, je možno tuto skupinu v průběhu vazby sloučenin vzorce II chránit. V takovém případě je zvláště výhodná současná ochrana hydroxyskupiny R^ a sousední karboxylové skupiny ve formě dioxolanu vzorce Ila

kde R₁₂ a R^^ jsou odvozeny od reakČního činidla pro tvorbu dioxalonu, může jít například o atom vodíku, alkyl, fenyl nebo substituovaný fenyl. Dioxalonový kruh je možno otevřít reakcí s hydroxyiaminem za vzniku požadovaného derivátu kyseliny hydroxamové obecného vzorce I.

Sloučeniny podle vynálezu, v nichž X znamená karboxylovou skupinu, je možno připravit tak, že se nechá reagovat kyselina obecného vzorce I nebo její aktivovaný derivát s aminem obecného vzorce V

O kde R^, R^, R^, R^ a R<- mají význam, uvedený v obecném vzorci I s tím rozdílem, že jakékoliv skupiny ve významu těchto symbolů, které jsou potenciálně reaktivní při této reakci mohou být chráněny a R^^ znamená ochrannou skupinu na hydroxyskupině. Po ukončení reakce se skupina R^^ odstraní, stejně jako jakákoliv ochranná skupina ve významu R^ až R<-.

Aktivní deriváty kyselin vzorce IV zahrnují aktivované estery, například pentafluorfenylester, anhydridy kyselin a jejich halogenidy, například chloridy. Pro ochranu hydroxylové skupiny se volí některá ze známých skupin.

V případě, že R^ ve sloučenině vzorce IV znamená hydroxyskupinu, je možno také tuto skupinu chránit v průběhu reakce mezi sloučeninami vzorce IV a vzorce V. V tomto případě může být zvláště vhodná současná ochrana obou hydroxyskuDin za vzniku dioxalonu vzorce VI o

Sn (VI) v němž skupiny R-, ₂ ^{a R}]_3 J^sou odvozeny od reakčního činidla pro tvorbu dioxalonu, může jít například o atom vodíku, alkyl, fenyl nebo substituovaný fenyl.

Výchozí látky vzorce V je možno připravit z odpovídajících alfa-aminokyselin vzorce H^N-CH(R_q)-COOH tvorbou amidu s odpovídajícím polyetheraminem vzorce HNR^R^ nebo postupnou tvorbou požadovaných etherových vazeb, vychází se z příslušného hydroxyalkylamidu alfa-aminokyseliny.

Výchozí látky vzorce IV a výchozí alfa-aminokyseliny, uváděné v předchozím odstavci jsou známé nebo je možno je připravit známými postupy, například podle svrchu uvedených patentových spisů.

Jak již bylo uvedeno svrchu, je možno sloučeniny vzorce I použít v lidském nebo veterinárním lékařství vzhledem k tomu, že jsou účinnými inhibitory MMP a mimoto mohou způsobit inhibici uvolnění faktoru nekrosy nádorů TNF z buněk.

Sloučeniny podle vynálezu je tedy možno použít

i) k léčení nebo profylaxi onemocnění nebo stavů, zprostřed kovaných u savců pomocí MMP a/nebo TNF, savcům, zejména lidem se podává účinné množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli, ii) k výrobě farmaceutických prostředků pro léčení nebo profylaxi onemocnění nebo stavů, zprostředkovaných působením MMP a/nebo TNF, iii) mimoto se uvádějí sloučeniny vzorce I pro použití v lidském nebo veterinárním lékařství pro léčení nebo profylaxi chorob nebo stavů, zprostředkovaných MMP a/nebo TNF.

Onemocnění nebo stavy, zprostředkované MMP zahrnují zejména stavy, při nichž dochází k rozpadu tkání, jde například o resorpci kostní tkáně, zánětlivá onemocnění, kožní onemocnění a nádorová onemocnění, včetně sekundárních metastáz, zvláště jde o rheumatoidní arthritis, osteoarthritis, periodontitis, gingivitis, rohovkové vředy a sekundární metastázy nádoru. Onemocnění nebo stavy, zprostředkované TNF zahrnují zánětlivé stavy, horečnaté stavy, onemocnění srdce a cév, stavy, spojené s krvácením nebo tvorbou thrombů, kachexii, anorexii, akutní infekce, šokové stavy, nepříznivé vlivy štěpu na hostitele, autoimunitní onemocnění, odmítnutí transplantátu a tak zvané reakce akutní fáze.

Podstatu vynálezu tvoří také farmaceutické nebo veterinární prostředky, které jako svou účinnou složku obsahují sloučeniny obecného vzorce I spolu s farmaceuticky nebo veterinárně přijatelným nosičem nebo pomocnými látkami. Vzhledem k dobré rozpustnosti a biologické dostupnosti sloučenin podle vynálezu při perorálním podání jsou výhodné farmaceutické a veterinární prostředky, upravené pro tento způsob podání.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu mohou obsahovat jednu nebo větší počet sloučenin vzorce I spolu s jedním nebo větším počtem nosičů nebo pomocných látek.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být zpracovány pro podání jakýmkoliv způsobem. V případě perorálního podání jde zejména o tablety, kapsle, prášky, granuláty, kosočtverečné tablety, prostředky pro místní podání nebo sterilní parenterální roztoky nebo suspenze. Tablety a kapsle pro perorální podání mohou obsahovat jednotlivou dávku účinné látky a běžné pomocné látky, například pojivá, jako sirupy, akacii, želatinu, sorbitol, tragakant nebo polyvinylpyrrolidon, plniva, jako jsou laktosa, cukr, kukuřičný škrob, fosforečnan vápenatý, sorbitol nebo glycin, kluzné látky, jako stearan hořečnatý, mastek, polyethylenglykol nebo oxid křemičitý, desintegrační činidla, jako bramborový škrob nebo přijatelná smáčedla, jako laurylsíran sodný. Tablety je možno povlékat postupy, běžnými ve farmaceutickém průmyslu. Kapalné prostředky pro perorální podání mohou být suspenze, roztoky nebo emulze ve vodě nebo v oleji, sirupy nebo elixíry nebo může jít o suché produkty pro rekonstituci s vodou nebo jiným nosičem před použitím. Kapalné prostředky mohou obsahovat běžné přísady, jako suspenzní činidla, například sorbitol, sirupy, methylcelulosu, glukosu, želatinu nebo hydrogenované jedlé tuky, emulgátory, jako lecithin, sorbitanmonooleát nebo akacii, nosiče nevodné povahy včetně jedlých olejů, jako mandlový olej, frakcionovaný kokosový olej, estery typu olejů jako glycerol, propylenglykol, nebo ethylalkohol, konzervační činidlo, jako methyl- nebo propyl-p-hydroxybenzoát nebo kyselinu sorbovou a popřípadě chutové látky nebo barviva.

Jednotlivá dávka může být v rozmezí 1 až 250, například 10 až 250 mg sloučeniny vzorce I. Vhodná denní dávka pro savce se bude značně měnit v závislosti na jeho celkovém stavu. Obecně je však možno uvést denní dávku 0,1 až 300, zvláště 1 až 100 mg/kg.

Pro místní podání na pokožku je možno účinné látky zpracovat na krémy, lotiony nebo mazání. Jde o běžné prostředky, které jsou popsány v běžných učebnicích farmacie, například v britském lékopisu.

Pro místní podání do oka je možno účinné látky zpracovat na roztok nebo suspenzi ve vhodném sterilním vodném nebo nevodném nosiči. Je možno použít další přísady, například pufry, jako metabisulfit sodný nebo edetát sodný, konzervační činidla, včetně baktericidních a fungicidních látek, jako je octan nebo dusičnan fenylrtutnatý, benzalkoniumchlorid nebo chlorhexidin a zahuštovadla, jako hypromellosu.

Dávkování při místním podání bude převážně záviset na velikosti léčené plochy. Pro podání do oka se dávka bude pohybovat v rozmezí 10 až 100 mg.

Účinnou látku je možno podávat také parenterálně ve sterilním nosném prostředí. V závislosti na tomto prostředí a na použité koncentraci je možno účinnou látku uvést do suspenze nebo v nosném prostředí rozpustit. S výhodou je současně možno rozpustit pomocné látky, například místní anaestetika, konzervační látky nebo pufry.

Pro použití při léčení rheumatoidní arthritidy je možno účinnou látku podávat perorálně nebo injekčnš do kloubu, který je zasažen. Denní dávka pro savce s hmotností 70kg je 10 mg až 1 g.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady, v nichž byly aminokyseliny získávány z běžně dodávaných zdrojů nebo byly připraveny na základě údajů, uvedených v literatuře. V průběhu příkladové části jsou použity následující zkratky:

DIPE diisopropylether

DMF N,N-dimethylformamid

EDC N-ethyl-N-(3-dimethylaminopropy1)karbodiimidhydrochlorid

HOBt 1-hydroxybenzotriazol

LDA lithium-N,N-diisopropylamid

NMM N-methylmorfolin

THF tetrahydrofuran

TFA kyselina trifluoroctová

TLC chromatografie na tenké vrstvě.

113

Ha C NMR-spektrum bylo zaznamenáváno při použití spektrometru Bruker AC 250E při 250,1 a 62,9 MHz. Elementární mikroanalýza byla prováděna CHN Analysis Ltd., Alpha House, Countesthorpe Road, South Wigston, Leicester LE8 2PJ, Velká Británie a MEDAC Ltd., Department of Chemistry, Brunel University, Uxbridge, Middlesex UB8 3PH.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

2S, l/F-dihydroxy-SR-isobutyl-N⁴- {IS- [2- (2-metoxyetoxymetoxy)etylkarbamoyl]-2,2-dimetylpropyl}sukcinamid

OH část A: diisopropylester kyseliny 2S-hydroxy-3R-(2-metylalyl)sukcinové

Do roztoku N,N-diisopropylamidu lithného (LDA) (připraveného z 80 ml (570 mmol) N,N-diisopropylaminu a 48,1 ml (481 mmol) 10M roztoku n-butyllithia) v 500 ml bezvodého tetrahydrofuranu se při teplotě -70°C přidá 50 g (230 mmol) diisopropylesteru kyseliny 2S-hydroxysukcinové. Po ukončení adice se reakční směs ohřeje na teplotu -15°C a 8 hodin se míchá. Reakční směs se zchladí na teplotu -70^aC a pomalu se přidá 46 g (252 mmol) metalyl·jodidu tak, aby teplota nepřekročila -65°C. Směs se ohřeje na teplotu -40°C a 18 hodin se míchá. Při teplotě -15°C se reakce ukončí přidáním kyseliny citrónové. Organický podíl se oddělí a promyje se 500 ml 10% vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a 300 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení nad síranem hořečnatým se roztok filtruje a zahustí ve vakuu za vzniku 64 g hnědého oleje, který se po absorbci na 1 kg silikagelu čisti chromatografií na sloupci při elucí roztoky od 20 do 35% dietyleteru v hexanu. Požadovaný produkt se oddělí za vzniku 30,9 g bezbarvého oleje jako směsi diastereomerů v poměru 17:1 s výtěžkem 49%.

^XH NMR δ (CDC1₃, major diastereomer) : 5.06 (1H, septet,

J = 6.3 Hz), 4.97 (1H, septet, J = 6.3 Hz), 4.78 (2H,

d,	J	= 7.	1 Hz), 4.16 (1H, m),	3.20	(1H, d, J = 6.2 Hz),
3.	00	(1H,	m) , 2.50, 2.35 (2H,	ABX,	J = 7.0, 8.7, 14.4
Hz	) ,	1.72	(3H, s) a 1.24-1.16	(12H,	2m) .

část B: diisopropylester 2S-hydroxy-3R-isobutylsukcinové kyseliny

V 80 ml etanolu se rozpustí 7,14 g (26,2 mmol) diisopropylesteru kyseliny 2S-hydroxy-3R-(2metylalyl)sukcinové a reakční roztok se přes noc míchá v atmosféře vodíku za přítomnosti 1,0 g 10% roztoku paladia na aktivním uhlí. Katalyzátor se odstraní filtrací a filtrát se odpaří dosucha za vzniku 7,03 g čirého oleje s výtěžkem 98%.

^XH NMR (CDC1₃) δ 5.0 6	(1H,	septet, J = 6.3	Hz), 4	.97
(1H, septet, J = 6.3	Hz) ,	4.17	(1H, br s,	), 3.24	(1H,
br s) , 2.83 (1H, m),	1.68	(2H,	m) , 1.44 (	1H, m) ,	1.24
(6H, d, J = 6.2 Hz),	1.18	(6H,	d, J = 6.2	Hz) a	0.89

(6H, m) .

část C: 2S-hydroxy-3R-isobutylsukcinová kyselina

Do roztoku 7,0g (25,6 mmol) diisopropylesteru kyseliny 2S-hydroxy-3R-isobutylsukcinové v 15 ml dioxanu a 15 ml vody se přidá 4,29 g hydroxidu draselného ve 22 ml vody a reakčni směs se zahřívá přes noc na teplotu 90°C. Roztok se zchladí, a pak se nechá projít jontoměničovou pryskyřicí DOWEX 50X4 - 400, 200 ml a odpařuje se za vzniku 4,82 g výsledné sloučeniny výtěžkem 99%.

NMR (CDC1₃) δ 8.70 (2H, br s), 4.32 (1H, br s), 3.10 (1H, m), 1.85 -1.55 (3H, m) a 0.96 (6H, m) .

část D: 2R-(2,2-dimetyl-5-oxo-[1,3]dioxalan-4S-yl)-4-metylpentanová kyselina

Roztok 5,19 g (27,3 mmol) kyseliny 2S-hydroxy-3R-isobutylsukcinové ve 150 ml dimetoxypropanu a 40 ml DMF se míchá přes noc při teplotě 30°C za přítomnosti katalytického množství kyseliny p-toluensulfonové. Rozpouštědlo se odstraní za vzniku 6,87 g surové výsledné sloučeniny obsahující rozpouštědlo.

'H NMR (CDC1₃) : 5 4.41 (1H, d, J=4.8Hz), 2.91 (1H, m) , 1.69 (3H, m), 1.54 (3H, s), 1.48 (3H, s) a 0.88 (6H,m).

část E: pentafluorfenylester 2R-(2,2-dimetyl-5-oxo-[1,3]dioxalan-4S-yl)-4-metylpentanové kyseliny

Do 10 ml dichlormetanu se přidá 558 mg (2,4 mmol) 2R-(2,2-dimetyl-5-oxo-[1,3]dioxalan-4S-yl)-4-metylpentanové kyseliny a po zchlazení na teplotu 0°C se přidá 670 mg (3,6 mmol) pentafluorfenolu a 560 mg (2,9 mmol) EDC. Reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě 0°C a roztok se promyje 50 ml IM roztoku uhličitanu sodného a 20 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se suší nad síranem hořečnatým, filtruje se, odpařuje dosucha a čistí chromatografií na sloupci silikagelu při eluci dichlormetanem za vzniku 552 mg aktivovaného esteru s výtěžkem 58%.

^XH NMR (CDC1₃) δ 4.57 (IH, d, J = 6.5 Hz), 3.32 (IH, m) , 1.86 (3H, m), 1.67 (3H, s), 1.58 (3H,s) a 1.03 (6H, m) .

část F: N-benzyloxykarbonyl-O-(2-metoxyetoxymetyl) etanolamin

Do chlazeného roztoku o teplotě 0°C 12,03 g (61,6 mmol) N-benzyloxykarbonyletanolaminu v 50 ml bezvodého dichlormetanu se za stálého míchání přidá

32,2 ml (184,9 mmol) diisopropyletylaminu a 16,9 ml (147,9 mmol) 2-metoxyetoxymetylchloridu. Vzniklá reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti, a pak se další 3 hodiny míchá. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku, zbytek se přenese do etylacetátu a dostatečně se promyje IM roztokem kyseliny chlorovodíkové, nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organický podíl se suší nad síranem hořečnatým, filtruje se a odpařuje za vzniku oranžovožlutého oleje výsledné sloučeniny, který se v následující syntéze použije bez dalšího čištění.

hí NMR δ (CDC1₃) : 7.35 (5H, m) , 5.45 (IH, m) , 5.11 (2H, s), 4.72 (2H, s), 3.67 (4H, m), 3.55 (2H, m) a 3.38 (5H, m).

část G: O-(2-metoxyetoxymetyl)etanolamin

V 10 ml etanolu se rozpustí 6,25 g (22,0 mmol) N-benzyloxykarbonyl-O-(2-metoxyetoxymetyl)etanol aminu a vzniklý reakční roztok se umísti do atmosféry argonu. Po přidání 1 g 10% roztoku paladia na aktivním uhlí v etylacetátu se vzniklá suspenze nechá 3 hodiny probublávat plynným vodíkem a přes noc se umístí do atmosféry vodíku. Podle TLC je v reakční směsi stále přítomná výchozí sloučenina. Proto se znovu přidá 1 g katalyzátoru a směs se hydrogenuje dalších 6 hodin, během kterých se výchozí sloučenina spotřebuje. Katalyzátor se odstraní filtrací a filtrát jako těkavý produkt se použije v další části příkladu.

část H: N-benzyloxykarbonyl-L-terc.leucin-N-2-(2-metoxyetoxymetoxy)etylamid

Ve 20 ml DMF se rozpustí 2,01 g (7,6 mmol) N-benzyloxykarbonyl-L-terc.leucinu, reakční roztok se zchladí v ledové lázni a za stálého míchání se přidá 2,83 g (15,4 mmol) pentafluorfenolu a 2,95 g (15,4 mmol) EDC. Reakční směs se míchá při teplotě 0°C 1 hodinu, a následně při teplotě místnosti 2 hodiny. Po zchlazení roztoku na teplotu 0°C se přidá roztok O-(2-metoxyetoxymetyl)etanolaminu v etanolu (část G) a reakční směs se míchá při teplotě místnosti přes noc. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku, vzniklý zbytek se rozpustí v 50 ml dietyleteru a roztok se promyje dvakrát 30 ml IM roztoku uhličitanu sodného, dvakrát 30 ml IM roztoku kyseliny chlorovodíkové a 30 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se suší nad síranem hořečnatým, filtruje se a odpařuje za vzniku oleje, který se po absorbci na sloupec silikagelu čistí chromatografií při eluci gradientem koncentrací od 50 do 75% roztoku etylacetátu v hexanu. Vytvoří se 1,79 g výsledné sloučeniny s výtěžkem 67%.

'H NMR (CDClj) δ 7.34 (5H, m) , 6.54 (IH, m) , 5.60 (IH, m) , 5.11 (2H, m), 4.62 (2H, s), 3.93 (IH, d, J=9.3 Hz), 3.70 (4H, m), 3.57 (3H, m), 3.44 (3H, s), 3.41 (IH, m) a 1.00 (9H, s).

část I: L-terc.leucin-N-2-(2-metoxyetoxymetoxy)etylamid

Výsledná sloučenina předchozí části H, N-benzyloxykarbonyl-L-terc.leucin-N-2-{2-metoxyetoxymetoxy)etylamid, se zbaví ochranných skupin hydrogenolýzou podle postupu v části G. Reakce je dokončena po 3 hodinách. Při chromatografii na tenké vrstvě při eluci 5% roztokem metanolu v dichlormetanu se vytvoří ninhydrin positivní skvrna. Po odstranění rozpouštědla vznikne 1,17 g výsledné sloučeniny jako bílé pěny s výtěžkem 92%.

^ΧΗ NMR (CD₃OD) δ 4.66 (2H, s), 3.68-3.48 (7H, br m) ,

3.40 (IH, m), 3.35 (3H, s) a 0.95 (9H, s).

část J: {1-[2-(2-metoxyetoxymetoxy)etylkarbamoyl]-2,2-dimetylpropyl}amid kyseliny 2R-(2,2-dimetyl-5-oxo-[1,3]dioxalan-4S-yl)-4-metyl29 pentanové

Ve 4 ml DMF se rozpustí 1,79 g (6,0 mmol) výsledné sloučeniny části E a reakční roztok se zchladí na teplotu 0°C. Tato teplota se udržuje při přidávání roztoku 1,50 g (5,71 mmol) L-terc.leucin-N-2-(2-metoxyetoxymetoxy)etylamidu ve 3 ml DMF. Reakční roztok se 10 minut míchá při teplotě 0°C, a pak přes noc při teplotě 30°C. Podle TLC při eluci 5% roztokem metanolu v dichlormetanu zůstává malé množství výchozí sloučeniny v reakčním roztoku. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a vzniklý zbytek se rozpustí v dietyleteru. Po promytí vodou, 1 M roztokem uhličitanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného se organický podíl suší nad síranem hořečnatým, filtruje se a odpařuje za sníženého tlaku. Vznikne voskově bílá pevná látka, která krystalizuje ze směsí etylacetátu a hexanu. Vznikne 1,32 g výsledné sloučeniny s výtěžkem 46%.

^XH NMR δ (CDC1₃) 6.59 (ÍH, d, J=9.3 Hz), 6.52 (ÍH, m) , 4.69 (2H, s), 4.47 (ÍH, d, J=6.1 Hz), 4.22 (ÍH, d, J=

.3	Hz), 3.71	(2H,	m) , 3.65	(2H,	m)	, 3.56	(2H, m),
.55	-3.30 (2H,	br	m) , 3.43	(3H,	s) ,	2.72 (	ÍH, m),	1.75
ÍH,	m), 1.63	(ÍH,	m), 1.62	(3H,	s)	, 1.53	(3H, s),	1.00
9H,	s), 0.91	(3H,	d, J=6.2	Hz) ,	0.	91 (1H,	m) a 0.	90
3H,	d, J=6.3	Hz) .

část K: 2S,N¹-dihydroxy-3R-isobutyl-N⁴-{ 1S-[2-(2-metoxyetoxymetoxy)etylkarbamoyl]-2,2dimetylpropyl}sukcinamid

V 10 ml metanolu se rozpustí 0,71 g (10,2 mmol) hydroxylaminhydrochloridu, přidá se 0,55 g (10,2 mmol) bezvodého metoxidu sodného a reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti. Vytvoř! se pevná látka, která se odděl! filtraci a filtrát se zchladl na teplotu 0°C. Při této teplotě se po částech přidá {1-[2-(2-metoxyetoxymetoxy)etylkarbamoyl]-2,2-dimetylpropyl}amidu kyseliny 2R-(2,2-dimetyl-5-oxo-[1,3]dioxalan-4S-yl)-4-metylpentanové. Vytvořený roztok se 10 minut míchá při teplotě 0°C, a pak přes noc při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a vzniklý zbytek se se po absorbci na sloupec oxidu křemičitého promytého kyselinou čistí chromatografií pří eluci gradientem koncentrací od 2 do 10% roztoku metanolu v dichlormetanu. Po krystalizaci ze směsi metanolu a DIPE vznikne 0,81 g výsledné sloučeniny s výtěžkem 70%.

'H NMR δ (CD₃OD) 4.65 (2H, s), 4.22 (ÍH, s) , 4.00 (ÍH, d) , 3.68-3.25 (8H, brm), 3.33 (3H, s), 2.81 (ÍH, m), 1.60 (ÍH, m), 1.50 (1H, m) , 1.25 (ÍH, m) , 0.96 (9H, s), 0.89 (3H, d, J=6.4Hz) a 0.85 (3H, d, J=6.5Hz);

¹³C NMR δ (CD₃OD) 175.4, 172.7, 171.5, 96.6, 73.0, 73.0, 68.0, 67.5, 62.0, 59.1, 40.4, 39.7, 35.4, 27.2, 26.9, 23.6 a 22.4;

nalezeno: C 53.34, H 8.67, N 9.20%;

pro C₂₀H₃₉N₃O₈ vypočteno: C 53.44, H 8.74, N 9.35%.

Příklad 2

2S-alyl-N¹-hydroxy-3R-isobutyl-N⁴-{ 1S- [2- (2-metoxyetoxymetoxy) etylkarbamoyl)-2-fenyl-etyl}sukcinamid

část A: 4S-benzyl-3-(4-metylpentanoyl)oxazolidin-2-on

Do suché nádoby o objemu 500 ml vybavené magnetickým michadlem se vloží 17,72 g '100 mmol) 4S-benzyloxazolídin-2-onu. Nádoba se uzavře pryžovou zátkou a propláchne se dusíkem. Kanylou se přidá 300 ml bezvodého tetrahydrofuranu a vzniklý roztok se v lázni acetonu a suchého ledu zchladí na teplotu -78’C. Do 100 ml suché kapací nálevky umístěné v zátce se vloží 68,4 ml (101 mmol) 1,47 M roztoku n-butyllithia v hexanu. Tento roztok se přidává 10 minut po kapkách kanylou do tetrahydrof uranového roztoku a po ukončeni adice se injekční stříkačkou najednou přidá 14,80 g (110 mmol) chloridu 4-metylvalerové kyseliny. Vytvořený roztok se 30 minut míchá při teplotě -78°C, a pak se během 30 minut nechá ohřát na teplotu místnosti. Přebytek kyseliny se odstraní přidáním 60 ml vodného roztoku chloridu amonného a přítomné rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Vytvoří se suspenze, která se dvakrát extrahuje 80 ml dichlormetanu a sloučené organické podíly se promyjí 75 ml 1M roztoku hydroxidu sodného a 75 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení nad bezvodým síranem sodným a filtraci se rozpouštědlo odstraní za vzniku

29,20 g surové výsledné sloučeniny jako žlutého oleje. ^XH NMR δ (CDClj) 7.34-7.19 (5H, ra) , 4.73-4.63 (1H, ra) , 4.25-4.16 (2H, m> , 3.30 (1H, dd, J=3.3 Hz), 3.05-2.85 (2H, m) , 2.78 (1H, dd, J=9.5 Hz), 1.76-1.53 (3H, m) a 0.97 (6H, d, J=6.2 Hz).

část B: 4-terc.butylester kyseliny 3-(4S-benzyl-2-oxo-oxazolidin-3-karbonyl) -5-raetylhexanové

Do nádoby s třemi hrdly a o objemu 1 litr se přidá 20 g (72,6 mmol) 4S-benzyl-3-(4-metylpentanoyl)oxazolidin-2-onu, a následně 400 ml bezvodého tetrahydrofuranu. Reakční směs se umístí do proudu argonu a přivede se na teplotu -78°C v lázni suchého ledu a acetonu. Kapací nálevkou se přidá 72.6 ml (72.6 mmol)

IM roztoku bis(trimetyl)silylamidu sodného v tetrahydrofuranu. Po 20 minutách míchání se během 1 minuty po kapkách přidá 21,02 g (15,8 ml, 109 mmol) terc.butylbromacetátu za vzniku oranžového roztoku. Vytvořená reakční směs se udržuje při teplotě -78°C a během 2 hodin se nechá ohřát na teplotu -50°C, přičemž barva roztoku se změní na růžovou. Přidáním 10,90 g (10,4 ml, 182 mmol) kyseliny octové v 50 ml eteru se při teplotě -50°C ukončí reakce a přitom se růžový roztok změní na bezbarvý. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a vytvořená suspenze se rozdělí do etylacetátu a nasyceného roztoku chloridu sodného. Etylacetátový podíl se jednou promyje nasyceným roztokem chloridu sodného a původní podíl z nasyceného roztoku chloridu sodného se extrahuje etylacetátem. Sloučené organické podíly se suší a rozpouštědlo se odstraní za vzniku žlutého oleje, který ochlazením přes noc krystalizuje za vzniku 21,36 g výsledné sloučeniny jako krystalické pevné látky s výtěžkem 76%.

’Ή NHR δ (CDClj) 7.38-7.24 (5H, m) , 4.72-4.62 (IH, m) , 4.35-4.20 (IH, m) , 4.18-4.16 (2H, m), 3.36 (IH, dd, J = 3.25 Hz), 2.72 (IH, dd, J = 2.3 Hz), 2.49 (IH, dd, J = 4.6 Hz), 1.72-1.24 (3H, m), 1.44 (9H, s) a 0.96 - 0.91 (6H, dd, J = 4.5 Hz) ;

[a]²⁵D = + 66.9° (c = 1, MeOH).

část C: 4-terc.butylester kyseliny 2R-isobutylsukcinové

Do nádoby o objemu 1 litr, vybavené míchadlem se vloží 15,30 g (39 mmol) 4-terc.butylesteru 3-(4S-benzyl-2-oxo-oxazolidin-3-karbonyl)-5-metylhexanové kyseliny a přidá se směs 600 ml tetrahydrofuranu a 150 ml vody. Reakční roztok se míchá a zchladí na teplotu 0°C v lázni suchého ledu a acetonu. Během 5 minut se injekční stříkačkou přidá 4,5 ml (157 mmol) 60% vodného roztoku peroxidu vodíku, a následně roztok 2,65 g (63 mmol) hydroxidu lithného ve 100 ml vody. Reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě 0°C. Po této době TLC při eluci 10% roztokem metanolu v dichlormetanu prokáže dokončení reakce (produkt se projeví jako žlutá skvrna při barvení bromkresolovou zelení a zahříváním). Reakce se ukončí přidáním 10,88 g (157 mmol) dusitanu sodného tak, že konečné pH reakční směsi je 12-13. Tetrahydrofurán se odstraní ve vakuu a vodný podíl se třikrát extrahuje 200 ml dichlormetanu k izolaci chirální pomocné látky. Organické extrakty se suší nad bezvodým síranem horečnatým, filtrují se a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu za vzniku 7,05 g (39 mmol) pevné chirálním pomocné látky s optickou otáčivostí [a]ⁱ⁵D = -13.0° (c = 1, metanol) a s výtěžkem 100%, která vznikne krystalizaci ze směsi etylacetátu a hexanu v poměru 2:1. Vodný podíl se zchladí v ledové lázni a okyselí se na pří 5-6 přidáním 2M roztoku kyseliny chlorovodíkové. Vytvořený zkalený roztok se čtyřikrát extrahuje 200 ml etylacetátu, při udržování pH v rozmezí 5-6 mezi jednotlivými extrakcemi. Sloučené organické extrakty se suší nad síranem hořečnátým, filtrují se a rozpouštědlo se odstraní. Vznikne 8,21 g bledě žlutého oleje výsledné sloučeniny s výtěžkem 91%.

^:H NMR δ (CDC1₃) : 2.85 (IH, m) , 2.59 (IH, dd, J = 16, 9 Hz), 2.38 (IH, dd, J = 16, 5Hz), 1.64 (IH, m), 1.28 (IH, m) a 0.93 (6H, dd, J = 7, 8Hz);

[a] ²⁵d = + 10.4° (c = 1, MeOH) .

část D: 4-terc.butylester kyseliny 2R,S-alyl-3Risobutylsukcinové (1:9, RS:RR)

Do míchaného roztoku 5 g (21,7 mmol) 4-terc.butylesteru kyseliny 2R-isobutylsukcinové ve 100 ml bezvodého tetrahydrofuranu se v atmosféře argonu přidá po kapkách kanylou 31,8 ml (47,74 mmol) 1,5 M roztoku LDA. Po 1 hodině míchání při teplotě -78°C se injekční stříkačkou po kapkách přidá 2,44 ml (28,21 mmol) alylbromidu. Vytvořený roztok se během 2 hodin nechá ohřát na teplotu místnosti, přidá se 10 ml metanolu a roztok se míchá při teplotě místnosti. Po 30 minutách se reakční směs zahustí za sníženého tlaku. Zbytek se přenese do 100 ml dichlormetanu a promyje se 100 ml IM roztoku kyseliny chlorovodíkové a 100 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Dichlormetanový podíl se suší nad síranem hořečnatým, filtruje se a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Vznikne 5, 6 g zlatěžlutého oleje výsledné sloučeniny jako směsi RS a RR izomerů v poměru 1:9 s výtěžkem 96,7%.

^ΧΗ NMR δ (CDC1₃, major diastereoizomer): 5.78-5.63 (1H, m), 5.01-5.11 (2H, m) , 2.72-2.57 (2H, m), 2.37 (2H, m), 1.67-1.52 (2H, m) , 1.42 (9H, s), 1.37 (1H, m) a 0.90 (6H, d, J = 6.3 Hz);

ⁱ³C NMR δ (CDC1₃, major diastereoizomer): 181.1, 172.9, 134.6, 117.3, 81.2, 47.8, 44.3, 38.4, 27.9, 25.9, 23.5, a 21.5.

část E: 4-terc.butylester kyseliny 3R,5-alyl-2R-isobutyl-sukcinové (3:1, RS:RR)

1) Do míchaného roztoku 5,11 g (18,9 mmol)

4-terc.butylesteru kyseliny 2R,S-alyl-3R-isobutylsukcinové (1:9, RS:RR) ve 100 ml bezvodého tetráhydrofuranu se v atmosféře argonu a při teplotě -78 °C kanylou přidá 27,7 ml (41,6 mmol) 1,5 M roztoku LDA. Reakční směs se během 2 hodin ohřeje na teplotu místnosti, a pak se znovu zchladí na teplotu -78°C. Po přidání kanylou 8 ml metanolu se reakční směs nechá během 2 hodin ohřát na teplotu místnosti a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Zbytek se rozpouští ve 150 ml dichlormetanu a promyje se 150 ml IM roztoku kyseliny chlorovodíkové a 150 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Dichlormetanový podíl se suší nad síranem hořečnatým a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Vznikne hnědý olej výsledné sloučeniny jako 4,7 g směsi izomerů RS a RR v poměru 3:2 s výtěžkem 92%.

2) Podle postupu epimerízace uvedeného v části

E) příkladu 2, ale po přidání LDA se reakční směs zchladí na teplotu -78 °C místo ohřátí reakční směsi na teplotu místnosti. Vznikne 4,6 g výsledné sloučeniny, respek- tive jejího majort díastereoizomeru, jako hnědého oleje s výtěžkem 98%. Jde o směs RS a SR izomerů v poměru 3:1.

¹H NMR δ (CDClj, major diastereoizomer) : 11.60 (1H, br s), 5.75-5.61 (1H, br m), 5.06-4.96 (2H, br m),

2.70-2.52 (2H, br m), 2.36-2.19 (2H, br m), 1.65-1.44 (2H, br m), 1.40 (9H, s), 1.13 (1H, m) a 0.86 (6H, dd,

J = 4.4, 2.1Hz);

¹³C NMR δ (CDC1₃, major diastereoizomer) 180.7, 172.2, 134.6, 117.1, 81.0, 48.6, 45.7, 38.9, 34.8, 33.4, 27.9,

26.2 a 21.2.

část F: 1-pentafluorfenylester 4-terc.butylester kyseliny 3R,5-alyl-2R-isobutylsukcinové (3:1, RS:RR)

Do míchaného roztoku 4,60 g (17,2 mmol) 4-terc.butylesteru kyseliny 3R,S-alyl-2R-isobutylsukcinové (3:1, RS:RR) v 50 ml dichlormetanu se přidá 6,13 g (33,3 mmol) pentafluorfenolu. Reakční směs se zchladí na teplotu 0°C, přidá se 2,02 g (20,0 mmol) NMM a 3,94 g (20,0 mmol) EDC a reakční směs se 12 hodin míchá, a přitom se nechá ohřát na teplotu místnosti. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku, zbytek se rozpustí v 50 ml dichlormetanu a promyje se třikrát 50 ml IM roztoku kyseliny chlorovodíkové, třikrát 50 ml nasyceného roztoku uhličitanu sodného a 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Dichlormetanový podíl se suší nad síranem hořečnatým a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Vznikne hnědý olej, který se po absorbci na sloupec oxidu křemičitého čistí rychlou chromatografii při eluci dichlormetanem. Vytvoří se 5,47 g zlatěžlutého oleje výsledné sloučeniny jako směsi RS a SR izomerů v poměru 3:1 s výtěžkem 74%.

¹H NMR δ (CDClj, major diastereoizomer): 5.85-5.67 (IH, bm) , 5.17-5.05 (2H, bm) , 3.10-3.01 (IH, m), 2.79-2.69 (IH, m), 2.51-2.29 (2H, br m), 1.88-1.61 (2H, br m),

1.46 (9H, s), 1.37-1.24 (IH, m) and 0.96 (6H, dd, J= 4.0, 4.5Hz);

¹³C NMR δ (CDClj, major diastereoizomer): 171.5, 170.3, 134.1, 117.5, 81.4, 48.8, 45.8, 39.5, 35.0, 27.9, 26.3,

23.5 a 21.0.

část G: N-benzyloxykarbonyl-L-fenylalanin-N-(2-hydroxyetyl)amid

Do míchaného roztoku 10 g (33,0 mmol) N^a-benzyloxykarbonyl-L-fenylalaninu se při teplotě 0°C přidá 9,2 g (50,0 mmol) pentafluorfenolu, a následně 7,6 g (39,0 mmol) EDC. Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti, 2 hodiny se míchá a přidá se 1,8 ml (43,0 mmol) etanolaminu. V míchání se pokračuje přes noc, rozpouštědlo se pak odstraní za sníženého tlaku a vzniklý žlutý olej se se po absorbci na sloupec silikagelu čistí chromatografií při eluci gradientem koncentrací od 0 do 5% roztoku metanolu v dichlormetanu. Po rozetření se směsí etylacetátu a hexanu vznikne 16,2 g výsledné sloučeniny, která obsahuje malé množství hexanu.

^XH NMR δ (CDC1₃) 7.34-7.18 (10H, m), 6.39 (IH, br s), 5.59 (IH, d, J=7.6 Hz), 5.05 (2H, m), 4.39 (IH, m),

3.53 (2H, br s), 3.29 (2H, m), 3.06 (2H, m).

část H: N-benzyloxykarbonyl-L-fenylalanin-N-2-(2-metoxy-etoxymetoxy)etylamid

Do roztoku 7,0 g (20,4 mmol) N-benzyloxykarbonyl-L-fenylalanin-N-(2-hydroxyletyl)amidu ve 150 ml bezvodého dichlormetanu se v atmosféře argonu přidá 5,6 ml (49,0 mmol) 2-metoxyetoxymetylchloridu a 10,7 ml (61,4 mmol) diisopropyletylaminu a vzniklá reakční směs se přes noc míchá při teplotě místnosti. Podle TLC je ve směsí stále přítomna výchozí sloučenina. Objem rozpouštědla se sníží na jednu třetinu a stejný objem DMF se přidá. Reakční směs se pak míchá dalších 60 hodin při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku, zbytek se rozpustí v etylacetátu a promyje se IM roztokem kyseliny chlorovodíkové, nasyceným vodným roztokem uhličitanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organický podíl se suší nad síranem sodným, filtruje se a zahustí za vzniku bledě žlutého oleje, který stáním ve vysokém vakuu během jedné hodiny krastalizuje. Vznikne 8,0 g výsledné sloučeniny s výtěžkem 90%.

^XH NMR δ (CDC1₃) : 7,33 - 7,14 (m, 10H) , 6,84 (br s, IH) , 5,89 (br s, IH), 5,01 (m, 2H), 4,54 (s, 2H) , 4,46 (m, IH), 3,56 - 3,26 (m, 11H), 3,02 (m, 2H).

část I: L-fenylalanin-N-2-(2-metoxyetoxymetoxy)etylamid

Ve 200 ml etanolu se rozpustí 8,0 g (18,3 mmol) výsledného produktu části H příkladu 2 a reakční roztok se umístí do atmosféry argonu. Po přidání suspenze 800 mg 10% roztoku paladia na aktivním uhlí v etylacetátu se směs míchá v atmosféře vodíku. Po 4 hodinách se zpracování výchozí sloučeniny potvrdí TLC, katalyzátor se odstraní filtrací a filtrát se zahustí za sníženého tlaku. Vznikne 5,36 g pěny výsledné sloučeniny s výtěžkem přibližně 100%.

NMR δ (CDClj) : 7,54 (br s, IH), 7,30 - 7,16 (m, 5H), 4,65 (s, 2H), 3,65 - 3,33 (m, 12H), 3.20, 2.65 (2H,

ABX, J = 13.7, 9.2, 4.2 Hz) a 1,73 (br s, 2H).

část J: terč.butylester kyseliny 2S-(IR-{1S-[2(2-metoxyetoxymetoxy)etylkarbamoyl]-2-fenyletylkarbamoyl}-3-metylbutyl)pent-4-enové

Při teplotě místnosti se pře noc míchá směs

5,36 g (21,4 mmol) výsledné sloučeniny části I příkladu 2 a 7,79 g (17,8 mmol) části F příkladu 2 rozpuštěná v 50 ml DMF. Spotřeba veškerého pentafluorfenylesteru se potvrdí TLC. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tla40 ku, zbytek se rozpustí v etylacetátu a dostatečně se promyje 1M roztokem kyseliny chlorovodíkové, 1M roztokem uhličitanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organický podíl se suší nad síranem sodným, filtruje se a zahustí za vzniku žlutého oleje, který se po absorbci na sloupec silikagelu čistí chromatografií při eluci gradientem koncentrací roztoku od 2 do 10% roztoku metanolu v dichlormetanu. Krystalizací ze směsi etylacetátu a hexanu vznikne 2,5 g bílé pevné látky výsledné sloučeniny. Výtěžek pro jeden diastereoizomer je 26%.

^ΧΗ NMR	δ	(CDC1	₃): 7	.27-7.21	(5H, m) , 6.43 (2H, m)	, 5.60
(1H, m	) ,	4.97	(2H,	m), 4.60	(3H, m), 3.62-3.38 (	11 H,
m) , 3.	06	(2H,	m) ,	2.46 (2H,	m) , 1.95 (3H, br m),	1.66
(1H, m	) ,	1.42	(9H,	s), 1.04	(1H, m) a 0.83 (6H,	m) .

část K: S-(1R-(1S-[2-(2-metoxyetoxymetoxy)etylkarbamoyl]-2-fenyletylkarbamoyl}-3-metylbutyl)pent-4-enová kyselina

Ve 4 ml dichlormetanu a 4 ml TFA se se roztpustí 2,5 g (4,55 mmol) výsledné sloučeniny části J příkladu 2 a vzniklý reakční roztok se 45 minut míchá při teplotě místnosti. Chromatografii na tenké vrstvě při eluci 10% roztokem metanolu v dichlormetanu se prokáže spotřebováni výchozí sloučeniny. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se rozpustí v etylacetátu. Po odpařování vznikne 3,4 g žlutého oleje výsledné sloučeniny, obsahující TFA. Tento materiál se v následující syntéze použije bez dalšího čištění.

'H NMR δ (CDC1₃) : 8.10 (1H, m) , 7.46 (1H, m) , 7.29-7.18 (5H, m), 5.68 (IH, m), 4.91 (4H, m) , 4.65 (IH, s), 3.76-3.46 (11 H, m), 3.02 (2H, m), 2.60 (2H, m) , 1.81 (IH, m) , 1.62 (IH, m) , 1.19-1.09 (2H, m) a 0.84 (7H, m) .

část L: 3R-{1 S-{2-(2-metoxyetoxymetoxy)etylkarbamoyl] -2-fenyletylkarbamoyl}-5-metyl-2Spropen-2-yl-hexanohydroxamová kyselina

Roztok 3,4 g (6,9 mmol) výsledného produktu části K příkladu 2 v 50 ml DMF se zchladí na teplotu 0°C a za této teploty se přidá 0,93 g (6,9 mmol) HOBt a

1,3 g (6,9 mmol) EDC. Reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě 0°C, pak 2 hodiny při teplotě místnosti při vytvoření aktivního esteru. Reakční roztok se opět zchladí na teplotu 0°C a přidá se 0,72 g (10,3 mmol) hydroxylaminhydrochloridu, a následně 1 ml (9,1 mmol) NMM. Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a 60 hodin se míchá. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a vytvořený zbytek se rozetře se směsí 50 ml dietyleteru a 25 ml vody a nechá se 2 hodiny stát. Vznikne olejovitá pevná látka, která se oddělí filtrací a dále se čistí po absorbci na sloupci oxidu křemičitého promytém kyselinou chromatografií při eluci gradientem koncentrací od 5 do 10% roztoku metanolu v dichlormetanu. Podíly obsahující výslednou sloučeninu (při TLC barvením etanolovým roztokem chloridu železitého se projeví jako červená skvrna) se sloučí a nechají dvakrát krystalizovat ze směsi metanolu a diisopropyleteru. Vznikne 140 mg výsledné sloučeniny s výtěžkem 4% o teplotě tání 186-188°C.

NMR δ (CD₃OD): 8.51 (IH, d, J=8.4Hz), 7.92 (IH, m) ,

7.28-7.08 (6H, m) , 5.39	(IH, m) , 4.82	(2H, m) , 4.68
(3H, m), 3.69-3.50 (4H,	m), 3.32 (7H,	m), 3.06, 2.84
(2H, ABX, J=5.3, 10.2, 13.8 Hz), 2.44	(IH, m) , 2.03-
1.78 (2H, m), 1.55-1.32	(3H, m), 0.97	(IH, m), 0.85
(3H, d, J=6.5Hz) a 0.79	(3H, d, J=6.4Hz);
¹³C NMR δ (CD₃OD) : 176.3,	173.6, 172.4,	138.5, 136.1,
130.4, 129.5, 127.9, 117	.3, 96.6, 73.0	, 68.0, 67.4,

59.1, 56.0, 41.6, 40.6, 40.5, 39.0, 27.0, 24.5 a 21.8; nalezeno: C 61.68, H 7.85, N 8.44%;

C₂₆H₄₁N₃O₇ vypočteno: C 61.52, H 8.14, N 8.28%.

Příklad 3

2S-alyl-Nⁱ-hydroxy-3R-ísobutyl-N⁴-{IS- [2- (2-metoxyetoxvmetoxy)etylkarbamoyl]-2,2-dimetylpropyl}sukcinamid

Výsledná sloučenina se připraví podle postupu uvedeného v přikladu 2, při substituci Cbz-terc.leucinu Cbz-řenylalaninem. Výsledná sloučenina má teplotu táni 170.5°C.

^ΧΗ NMR δ (CD₃OD) : 7.98 (IH, m),5.57 (IH, m) , 4.91 (2H, m) , 4.57 (2H, s), 4.20 (IH, d, J=3.7 Hz), 3.58-3.17 (8H, brm), 3.26 (3H, s), 2.61 (IH, m), 2.28-2.09 (2H,

m) , 2.08-1.94 (IH, ία) , 1.18-1.15 <2Η, οι), 1.13 (1Η, ία), 0.92 (9Η, s) , 0.78 <3Η, d, J=6.3 Hz) a 0.73 (3H, d,

J=6.4 Hz);

¹³C NMR 5 (CD₃OD) : 176.4, 172.5, 136.0, 117.5, 96.6,

73.0, 68.0, 67.5, 62.4, 59.1, 48.1, 41.8, 40.3, 36.4, 35.1, 27.3, 27.0, 24.5 a 21.9.

Příklad 4

2S-alyl-N¹-hydroxy-3R-isobutyl-N⁴-{1S- [2- (2-metoxyetoxy) -etvíkarbamoyl]-2,2-dimetylpropvl}sukcinamid

Výsledná sloučenina se připraví podle postupu uvedeného v příkladu 2, při susbstituci L-terc.leucin-N-2-(2-metoxyetoxy)etylamidu L-fenylalanin-N-2-(2-metoxyetoxymetoxy)etylamidem. Teplota tání výsledné sloučeniny je 220-221°C.

^XH NMR δ ((CD₃)₂SO): 8.60 (IH, s), 7.79 (IH, t, J=5.6 Hz), 7.70 (IH, d, J=9.2 Hz), 5.57-5.36 (IH, m) , 4.324.70 (2H, ία), 4.09 (IH, d, J=9.2 Hz), 3.33-3.15 (6H, m) , 3.08 (3H, s), 3.11-2.98 (2H,m), 2.61-2.46 (IH, m), 2.20-1.76 (3H, m), 1.31-1.06 (2H, m), 0.89-0.71 (IH, m) , 0.78 (9H, s), 0.66 (3H, d, J=6.3 Hz) a 0.60 (3H, d, J=6.4 Hz);

¹³C NMR δ ((CD₃)₂SO): 173.5, 170.0, 169.3, 135.9, 116.0,

71.2, 69.3, 69.0, 60.1, 58.0. 45.9, 45.8, 42.0, 38.3, 34.9, 33.6, 26.8, 25.3, 24.0 a 21.7;

IR v_mx(KBr) : 3287, 2956, 1634, 1556 a 1368 cm¹.

Příprava L-terc.leucin-N-2-(2-metoxyetoxy)etylamidu:

Do suspenze 20 g (108 mmol) ftalimidu draselného ve 100 ml toluenu se přidá 4,4 g (8,66 mmol) n-hexadecyl-trin-butylfosfoniumbromidu a 11.5 ml (84.8 mmol) 2-(metoxyetoxy) etylbromidu. Reakční směs se 2 hodiny zahřívá pod refluxem. Vyčerpání výchozí sloučeniny se potvrdí TLC. Směs se zchladí na teplotu místnosti, anorganický zbytek se oddělí filtrací a promyje se dietyleterem. Sloučený filtrát a promývací podíly se odpaří za sníženého tlaku a vzniklý zbytek se po absorbci na silikagel čistí rychlou chromatografií při eluci 40% roztokem etylacetátu v hexanu. Vznikne 18,1 g bezbarvého oleje 2-(metoxyetoxy)etylftalimidu s výtěžkem 67%.

^XH NMR δ (CDC1₃) : 7.82 (2H, m) , 7.70 (2H, m) , 3.91 (2H, t, J=5.8 Hz), 3.73 (2H, t, J=5.8 Hz), 3.63 (2H, m) ,

3.50 (2H, m) a 3.29 (3H, s).

V atmosféře argonu se rozpustí 9,0 g (36,1 mmol) ftalimidu v 500 ml bezvodého metanolu. Přidá se 1,4 ml (44,6 mmol) hydrazinu a reakční směs se při teplotě místnosti míchá 2 hodiny. Spotřebování výchozí sloučeniny se potvrdí TLC. Přidá se 21,6 ml IM roztoku kyseliny chlorovodíkové a reakční směs se zahustí ve vakuu. Vytvořený zbytek se přes noc skladuje při teplotě 4°C, následně se přidá 200 ml 0,1 M roztoku kyseliny chlorovodíkové a reakční směs se filtruje. Voda se odstraní za sníženého tlaku a k pH 11 se přidá 5M roztoku hydroxidu sodného. Produkt se extrahuje dichlormetanem, sloučené organické extrakty se suší nad síranem sodným, filtrují se a odpařuji za vzniku 2,84 g bezbarvého oleje 2-(metoxyetoxy)etylaminu s výtěžkem 66%.

'H NMR 8 (CDClj) : 3.62 (2H, m) , 3.55-3.49 (4H, m) , 3.39 (3H, s), 2.85 (2H, t, J=5.8 Hz) a 1.80 (2H, br s).

Na roztok 2,84 g (23,9 mmol) aminu v 80 ml DMF se působí 10,3 g (23,8 mmol) pentafluorfenylesteru Cbz-Lterc.leucinu. Reakční směs se 3 hodiny míchá při teplotě místnosti a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Vzniklý zbytek se rozpustí v etylacetátu a roztok se promyje vodou, dvakrát IM roztokem uhličitanu sodného, IM roztokem kyseliny chlorovodíkové a třikrát vodou. Organický podíl se suší nad síranem sodným, filtruje se a odpařuje za sníženého tlaku. Vytvořený zbytek se po absorbci na oxid křemičitý čistí rychlou chromatografií při eluci etylacetátem. Vznikne 7,7 g bezbarvého oleje Cbz-L-terc.leucin-N-2-(2-metoxyetoxy)etylamidu s výtěžkem 88%.

'H NMR δ (CDC1₃) : 7.33 (5H, m) , 6.39 (1H, m) , 5.62 (1H, d, J=9.3 Hz), 5.07 (2H, dd, J =12.2, 2.6 Hz), 3.90 (1H, d, J=9.4 Hz), 3.60-3.49 (8H, m), 3.37 (3H, s) a 0.98 (9H, s).

Do roztoku 7,66 g (20,9 mmol) Cbz-L-terc.leucin-N-2-(2metoxyetoxy)etylamidu ve 100 ml etanolu, vytvořeného v atmosféře argonu, se přidá suspenze 1 g 10% roztoku paladia na aktivním uhlí ve 30 ml etanolu. Reakční směs se umístí do atmosféry plynného vodíku a přes noc se míchá při teplotě místnosti. TLC prokáže zpracování výchozí slou- ceniny. Nádoba s reakčni směsí se probublává argonem a katalyzátor se odstraní filtrací. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku za vzniku 4,55 g bezbarvého oleje L-terc.leucin-N-2-(2-metoxyetoxy)etylamidu s výtěžekm 94%.

^ΧΗ NMR δ (CDClj) : 6.95 (1H, br s), 3.60-3.40 (8H, m) , 3.34 (3H, s), 3.01 (1H, s), 1.61 (2H, br s) a 0.95 (9H,

Sloučeniny příkladu 5 až 7 se připraví podle postupu uvedeného v příkladě 2 za použizí odpovídajícího derivátu L-terc.leucinu namísto L-fenylalanin-N-2-(2-metoxyetoxymetoxy)etylamidu. Tyto deriváty se vytvoří podle obpdobného postupu jako při syntéze L-terc.leucin-N-2-(2-metoxyetoxv)etylamidu.

Příklad 5

2S-alyl-Nⁱ-hydroxy-3R-isobutyl-N⁴- (1S- {2-(2-( 2-metoxyetoxy)etoxy]etylkarbamoyl]-2,2-dimetylpropyl}sukcinamid

HO teplota tání: 208-209°C;

NMR δ (CD₃OD) : 8.07-8.00 (IH, m), 7.94 (IH, d, J=9.2 Hz), 5.67-5.49 (IH, m) , 4.97-4.83 (2H, m), 4.21 (IH, d J=9.1 Hz), 3.57-3.37 (9H, m), 3.33-3.12 (6H, s a m), 2.68-2.53 (IH, m) , 2.30-1.96 (3H, m), 1.49-1.19 (2H, m) , 1.06-0.90 (IH, m) , 0.93 (9H, s), 0.78 (3H, d, J=6. Hz) a 0.73 (3H, d, J=6.5 Hz);

¹³C NMR δ (CD₃OD) : 173.5, 170.0, 169.3, 135.9, 116.0,

71.3, 69.7, 69.6, 69.0, 60.1, 58.0, 45.9, 45.8, 34.9, 33.6, 26.8, 25.3, 24.0 a 21.7;

IR: v^JKBr) 3284, 2955, 1624, 1549 a 1102 cm'¹;

nalezeno: C 57.80, H 9.15, N 8.54%;

vypočteno pro C,₄H,,₅N₃0₇ * 0.6 H₂O: C 57.83, H 9.34,

N 8.43%.

Příklad 6

2S-alyl-N⁴- {IS- [2, 2-di- (metoxymetyl) p rop yl karbamoy 1} -2,2-dimetylpropyl] -řrtiydroxy-SR-isobutylsukcinamid

HO teplota tání 212-214°C;

^1tH NMR δ	( (CD₃) ₂S0) :	8.61	(ÍH, s), 7.74	(ÍH, d, J=9.1
Hz) ,	7.48	(ÍH, m),	5.46	(ÍH, m), 4.82-	4.68 (2H, m) ,
4.15	(ÍH,	d, J=9.1	Hz) ,	3.06 (6H, s),	3.11-3.07 (5H,
m) ,	2.76	(ÍH, m), í	>.55	(ÍH, m), 2.20-1	.93 (2H, m) , 1
(ÍH,	m) ,	1.33-1.07	<2H,	m), 0.80 (1H,	m), 0.78 (9H,

0.65 (3H, d, J=6.4 Hz), 0.61 (3H, s) a 0.59 (3H, d, J=6.8 Hz);

¹³C NMR δ ((CD₃)₂S0): 173.5, 170.4, 169.3, 135.9, 116.0, 75.5, 60.3, 58.7, 45.8. 42.1, 34.9, 33.7, 26.8, 25.3, 24.1, 21.6 a 17.6;

IR v^(KBr) : 3277, 2955, 1634, 1538, 1385 a 1114 cm'¹.

Příklad 7

2S-alyl-N⁴- {1S-[2,2-di (metoxymetyl) butyl karbamoyl] -2,2-dimetylpropyl}-N^hydroxy-SR-isobutylsukcinamid

teplota tání: 225-226°C;

^XH NMR δ	( (CD₃)₂S0) : 8.61 (ÍH, s), 7.74	(ÍH,	d, J=9.1
Hz), 7.34-7.25 (ÍH, m) , 5.57-5.38 (1H,	m),	4.82-4.69
(2H, m),	4.17 (ÍH, d, J=9.0 Hz), 3.07	(6H, s	), 3.13-2
(5H, m),	2.83-2.70 (1H, m), 2.61-2.48	(ÍH,	m), 2.21-

1.93 (2H, ία), 1.90-1.78 0.79 (9Η, s), 0.66-0.60 ¹³C NMR δ ( (CD₂)₂SO) : 173 73.3, 60.2, 58.6, 45.8, 24.1, 22.8. 21.6 a 7.5; IR v^JKBr) : 3268, 2960, (1H, m), 1.34-1.10 (6H, m), (9H, m);

5, 170.4, 169.3, 135.9, 116.0, 42.1, 34.9, 33.7, 26.8, 25.3,

1633, 1531, 1369 a 1109 cm'¹.

Příklad 8

N^hydroxy-ER-isobutyl-N^dS- [2-(2-metoxyetoxy) etylkarbamoyl] -2,2-dimetylpropyl}-3S-(thiofen-2-ylsulfanylmetyl)sukcinamid

část A: dibenzylester 2-(IR-(1S-[2-(2-metoxyetoxy)etylkarbamoyl]-2,2-dimetylpropylkarbamoyl}-3-metylbutyl)malonové kyseliny

Roztok 5,9 g (16,1 mmol) 4-benzylesteru kyseliny 2-benzyloxykarbonyl-3R-isobutylsukcinové (WO 90/05719) ve 100 ml DMF se zchladí na teplotu 0⁹C a při této teplotě se přidá 2,6 g (19,3 mmol) HOBt, a následně 3,7 g (19,3 mmol) EDO. Vytvořená reakční směs se zahřeje na teplotu místnosti a 3,5 hodiny se míchá.

Přidá se 3,72 g (16,0 mmol) L-terc.leucin-N-2-(2metoxyetoxy)etylamidu a reakční směs se 3 dny míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se rozpustí ve 200 ml etylacetátu. Roztok se promyje dvakrát vodou, jedenkrát IM roztokem kyseliny chlorovo- dikové, jedenkát IM roztokem uhličitanu sodného a nako- nec vodou. Po sušení nad síranem sodným, filtraci a zahuštěni za sníženého tlaku vznikne zbytek, který se po absorbci na silikagel čistí rychlou chromatografii při eluci 70% roztokem etylacetátu v hexanu. Vznikne 8,08 g bezbarvého oleje výsledné sloučeniny s výtěžkem 86%.

^XH NMR δ (CDC1₃) : 7.31 (10H, m) , 6.51 (IH, d, J=9.2 Hz), 6.16 (IH, m), 5.16-5.06 (2H, dd, J=13.5, 12.1 Hz), 5.10 (2H, s), 4.13 (IH, d, J=9.1 Hz), 3.84 (IH, d, J=10.1 Hz), 3.61-3.41 (8H, m), 3.40 (3H, s), 3.00 (IH, ddd, J=3.9, 3.9, 10.4 Hz), 1.65-1.56 (2H, m), 1.06-1.00 (IH, m) , 0.97 (9H, s), 0.80 (3H, d, J=6.6 Hz) a 0.77 (3H, d, J=6.6 Hz).

část B: 2-(lR-{1S-[2-(2-metoxyetoxy)etylkarbamoyl]2,2-dimetylpropylkarbamoyl}-3-metylbutyl)akrylová kyselina

Do roztoku 8,08 g (13,9 mmol) dibenzylesteru

2-(IR-{1S-[2-(2-metoxyetoxy)etylkarbamoyl]-2,2-dimetylpropylkarbamoyl } -3-metylbutyl) malonové kyseliny ve 150 ml etanolu se přidá 1,6 g 10% roztoku paladia na aktivním uhlí. Vytvořenou suspenzí se za stálého míchání nechá 5,5 hodiny procházet plynný vodík. Systém se probublá argonem a katalyzátor se odstraní filtraci. Fil51 trát obsahující 2-(lR-{1S-[2-(2-metoxyetoxy)etylkarbamoyl] -2,2-dimetylpropylkarbamoyI}-3-metylbutyl)malonovou kyselinu se zchladí na teplotu O°C a přidá se 1,5 ml (15,2 mmol) piperidinu. Po kapkách se přidá 10 ml 37% vodného roztoku formaldehydu, reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a přes noc se při teplotě místnosti míchá. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku, vytvořený zbytek se rozpustí v etylacetátu a třikrát se extrahuje 50 ml IM roztoku uhličitanu sodného. Vodné extrakty se sloučí, okyselí se přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové a extrahují se etylacetátem. Organický podíl se sloučí, suší nad síranem sodným, filtruje se a odpařuje za vzniku zbytku, který krystalizuje z DIPE. Vznikne 4,4 g bílé pevné látky výsledné sloučeniny s výtěžkem 79%. ^τΗ NMR: δ (CDClj) 8.24 (IH, d, J=9.8 Hz), 7.00 (IH, br

s) ,	6.45	(IH, s), 6.03	(IH, s),	4.43 (IH, d, J=9.8 Hz),
4.02	(IH,	m), 3.67-3.44	(8H, m)	, 3.41 (3H, s), 1.80-
1.70	(IH,	m), 1.55-1.47	(2H, m)	, 0.89 (9H, s) a 0.87
(6H,	d, J=	=6.2 Hz).
část	C:	3R-{1 S-[2-(2	-metoxye	itoxy) etylkarbamoyl] -2,2-

dimetylpropylkarbamoyl}-5-metyl-2S-(thiofen-2-ylsulfanylmetyl)hexanová kyselina

Roztok 4,4 g (11,0 mmol) kyseliny 2-(lR-{lS[2-(2-metoxyetoxy)etylkarbamoyl]-2,2-dimetylpropylkarbamoyl}-3-metylbutyl)akrylové ve 100 ml metanolu se umístí do atmosféry argonu. Přidají se 3 g (25,9 mmol) thiofen-2-thiolu a vytvořená reakční směs se přes noc míchá ve tmě při teplotě 60°C. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu, do vytvořeného zbytku jako oleje se přidá DIPE za vzniku bílé pevné látky jako sraženiny. Pevná látka se sebere, dokonale se promyje DIPE a suší se. Reakce je podle ^XH NMR nedokončená. Směs výchozích sloučenin a produktu se rozpustí v metanolu a reakce se opakuje podle výše uvedeného postupu. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a vzniklý zbytek se nechá krystalizovat z dietyleteru, a následně z etylacetátu za vzniku 2,91 g bílé pevné látky výsledné sloučeniny s výtěžkem 51%.

hí NMR δ (CDC1₃) : 7.83 (ÍH, m) , 7.78 (ÍH, d, J=8.9 Hz), 7.45 (ÍH, d, J=4.2 Hz), 6.95 (1H, m) , 6.88 (ÍH, m) ,

4.02 (ÍH, d, J=9.2 Hz), 3.33-3.17 (7H, m), 3.08 (3H, s), 3.05-3.00 (2H, m), 2.67-2.60 (2H, m), 2.42 (ÍH, m), 1.39-1.06 (2H, m), 0.82 (ÍH, m), 0.74 (9H, s), 0.64 (3H, d, J=6.5 Hz) a 0.59 (3H, d, J=6.5 Hz).

část D: N⁴-hydroxy-2R-isobutyl-N¹-{1S-[2-(2-metoxyetoxy)etylkarbamoyl]-2,2-dímetylpropyl}-3S-(thiofen-2-ylsulfanylmetyl)sukcinamid

Výsledná sloučenina se připraví podle postupu uvedeného v část L příkladu 2 za použití 2,91 g dibenzylesteru kyseliny 3R-{1S-[2-(2-metoxyetoxy)etylkarbamoyl )-2,2dimetylpropylkarbamoyl}-5-metyl-2S-(thiofen-2-ylsulfanylmetyl)hexanové. Vznikne 1,00 g výsledné sloučeniny o teplotě tání 198-199’C s výtěžkem 33%.

^XH NMR δ (CD₃OD): 8.85 (ÍH, m), 7.87-7.73 (2H, m), 7.42 (ÍH, m) , 6.95 (ÍH, m) , 6.85 (1H, m) , 4.04 (ÍH, d, J= 10.0 Hz), 3.38-3.13 (7H, m), 3.08 (3H, s), 3.10-2.84 (2H, m), 2.63-2.49 (2H, m), 2.28 (ÍH, m), 1.30 (ÍH, m),

1.09 (IH, m), 0.78 (IH, m), 0.73 (9H, s), 0.64 (3H, d, J=6.4 Hz) a 0.59 (3H, d, J=6.5 Hz);

¹³C NMR δ (CD₃OD) : 172.8, 169.9, 167.9, 133.9, 132.5, 129.5, 127.7, 71.2, 69.3, 69.0, 60.1, 58.0, 46.0, 33.6 26.8, 25.3, 23.9 a 21.6;

IR v^JKBr): 3287, 2955, 1634 a 1556 cm'¹;

nalezeno; C 54.06, H 7.78, N 7.86%;

vypočteno pro C₂₄H₄₁N₃O_sS, . 0.1 H₂0 :

C 54.03, H 7.78, N 7.88%.

Sloučeniny příkladu 9 a 10 se připraví podle postupu uvedeného v příkladě 8 za použiti odpovídajícího derivátu L-terc.leucinu namísto L-terc.leucin-N-2-(2-metoxyetoxymetoxv)etylamidu. Požadované deriváty L-terc.leucinu se připraví podle postupu syntézy L-terc-leucin-N-2-(2-metoxyetoxy)etylamidu v příkladě

Příklad 9 bf-hydroxy-ÍR-isobutyl-N¹- (lS-{2-[2- (2-mečoxyetoxy) etoxy]etylkarbamoyl}-2,2-dimetylpropyl)-3S-(thiofen-2-vlsulfanyImetyl)sukcinamid

teplota tání 167-168°C;

^XH NMR δ ((CD₃)₂SO): 8.79 (1H, d, J=1.7 Hz), 7.86-7.72 (2H, m), 7.44 {1H, m) , 6.94 (1H, m) , 6.85 (1H, m) , 4.04

(1H, d, J=9.3Hz), 3.	41-3.14 (	10H.	m) ,		09 (	3H,	s) ,
3.10-2.85 (3H, m) , 2	.63-2.50	(2H,	m),	2.	23 (	1H,	m) ,
1.39-1.02 (2H, m) , 0	.89-0.60	(10H,	s	a m	), 0	. 63	(3H, d,
J=6.5Hz) a 0.59 (3H,	d, J=6.5	Hz) ;
¹³C NMR δ ( (CD₃)₂SO) :	172.7, 169.9,	167	.9,	133	.3,	132.5,
129.5, 127.8, 71.3,	69.7, 69.	6, 69	.5,	68	• 9,	60.	1, 58.0,

45.9, 33.6, 26.8, 25.3, 24.0 a 21.6;

IR v^tKBr) : 3285, 2955, 1636, 1549 a 1103 cm'¹; nalezeno: C 54.02, H 7.88, N 7.29%; vypúočteno pro C_2SH₄₅N₃0₇S₂ . 0.1 H₂0:

C 54.07, H 7.89, N 7.28%.

Příklad 10

N¹-{1S-[2,2-di(metoxymetyl)propylkarbamoyl]-2,2-dimetylpropyl} -N⁴-hydroxy-3R-isobutyl-3S- (thiořen-2-yl-sulfanylmetyl)sukcinamid

teplota tání 207-209°C;

¹HNMR δ (	(CD₃)₂S0) :	8.79	(1H, s), 7.79	(1H, d, J=9.1 Hz),
7.48 (1H,	t, J=6.2	Hz) ,	7.44 (1H, m) ,	6.96 (1H, m),
6.88 (1H,	m), 4.11	(1H,	d, J=9.1 Hz),	3.11-2.87 (12H, s
a m), 2.76 (1H, m)	, 2.65	'-2.51 (2H, m)	, 2.25 (1H, m),
1.31 (1H,	m), 1.12	(1H,	m) , 0.88-0.70	(10H, s a m) ,
0.63 (3H,	d, J=6.4	Hz) ,	0.60 (3H, s)	a 0.59 (3H, d,
J=6.3 Hz)	r
¹³C NMR δ	( (CD₃)₂SO)	: 172.	8, 170.3, 167	.9, 133.8, 132.6,
129.5, 127.8, 75.5	, 60.1	, 58.6, 46.0,	45.8, 42.1, 40.5,
33.6, 26.	8, 25.2,	24.0,	21.6 a 17.5;
IR v^JKBr) : 3192,	2958,	1637, 1533 a	13 69 cm'¹.

Příklad 11

N⁴-hydroxy-2R-isobutyl-Nⁱ-{1S- [2- (2-metoxyetoxy) etyikarbamoyl]-2,2-dimetylpropyl}-3S-propyl-sukcinamid

Roztok 400 mg ( 0,9 mmol) ZS-alyl-hH-hydroxy-SR-isobutyl-N⁴- {1S-[2-(2-metoxyetoxy)etylkarbamoyl]-2,2dimetylpropyl}sukcinamidu ve 40 ml etanolu se umístí dc atmosféry argonu a přidá se 50 mg 10% roztoku paladia na aktivním uhlí. Za stálého energického míchání se vzniklou suspenzí nechá 3 hodiny probublávat plynný vodík. Katalyzátor se odstraní filtrací a filtrát se zahustí za sníženého tlaku. Vznikne zbytek, který se po absorbci na kyselinou promytý oxid křemičitý čistí rychlou chromatografií při eluci 5% roztokem metanolu v dichlormetanu. Vznikne 300 mg bílé pevné látky výsledné sloučeniny o teplotě tání 250 - 253°C s výtěžkem 70%.

^XH NMR δ ((CD₃)₂SO): 10.32 (1H, s), 8.61 (1H, s), 7.76 (1H, t, J=5.6 Hz), 7.66 (1H, d, J=9.3 Hz), 4.08 (1H, d, J=9.3 Hz), 3.38-3.15 (6H, m) , 3.10-2.94 (5H, s a m), 2.51 (1H, m), 1.92 (1H, m), 1.43-0.89 (7H, m), 0.77 (9H, s), 0.65 (3H, d, J=6.3 Hz), 0.59 (3H, d, J=6.4 Hz) a 0.71-0.55 (3H, m);

¹³C NMR δ ((CD₃)₂SO): 173.7, 170.1, 71.2, 69.3, 69.0, 60.1, 58.0, 46.2. 45.8, 33.6, 32.8, 26.8, 25.4, 24.0, 21.7, 20.0 a 13.9;

IR v^KBr) : 3282, 2956, 1634, 1537, 1367 a 1106 cm'¹.

Příklad 12

Následující tabulka dokládá vyšší rozpustnost ve vodě sloučenin podle současného vynálezu oproti obecně známým sloučeninám při zachování in vitro účinku proti MMPs.

U porovnávaných sloučenin 1 až 3 platí, že R₄ = Me.

Porovnávaná sloučenina 1:

N⁴-(2,2-dimetyl-lS-metylkarbamoylpropyl)-2S,N'-dihydroxy-3R-isobutylsukcinamid

Porovnávaná sloučenina 2:

2S-alyl-N⁴- (2,2-dimetyl-lS-metylkarbamoylpropyl) -N¹-hydroxy-3R-isobutylsukcinamid

Porovnávaná sloučenina 3:

N¹- (2,2-dimetyl-lS-metylkarbamoylpropyl) -N⁴-nydroxy-2R-isobutyl-3-(thiofen-2-ylsulfanylmetyl)sukcinamid

sloučenina	HFC* IC₅₀ (nM)	Gelatináza A IC₅₀(nM)	Stromelysin -1 IC₅₀(nM)	Rozpustnost ve vodě (mg/ml)
příklad 1	10	15	60	> 29, 6
slouč. i	5	6	200	7,7
příklad 4	10	7	40	4,7
příklad 6	20	30	50	0, 4
slouč.2	4	15	80	0,04
příklad 9	2	9	10	0,4
slouč. 3	1	20	40	0, 18

*koiagenáza z lidských fibroblastů

Claims

1 2 3 4 o

1, l-dimethyl-2-(2-methoxyethoxymethoxy)ethyl,

1. Inhibitory metalloproteinázy obecného vzorce I kde

X znamená skupinu -00nebo -C0NH0K.

R^ znamená atom vodíku, alkyl o I až 5 atomech uhlíku, aikenyl o 2 až ž atomech uhlíku, fenyl, substituovaný fenyl, fenylalkyl o I až o atomech uhlíku v alkylové části, heterocyklický zbytek, popřípadě substituovaný heterocykiyiaikyl nebe substituovaný heterocyklylaiky vždy o 1 až δ atomech uhlíku v alkylové části nebe

3SC A-, kde n znamená 0, 1 nebo 2, 3 znamená atem. ven díku, alkyl o 1 až 5 atomech uhlíku, fenyl, popřípadě substituovaný, heterocyklický zbytek, acyi o 1 až 5 atomech uhlíku nebo fenacyi, popřípadě substitucvaný a A znamená alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, aminoskupinu, chráněnou aminoskupinu, acyiaminoskupinu, skupinu OH nebo SH, alkoxyskupinu o i až δ atomech uhlíku, alkylaminoskupinu nebo alkylthioskupinu vždy o 1 až 6 atomech uhlíku, arylalkyl, aminoaikyl, hydroxy· alkyl, merkaptoalkyl nebo karboxyalkyl vždy o 1 až δ atomech uhlíku v alkylové části, přičemž amineskupi na, hydroxyskupina, merkaptoskupina nebo karboxylové skupina jsou popřípadě substituovány nebo je karboxylová skupina popřípadě amidová, nebo nižší alkyl, substituovaný maleimido-, sukcinimido-, naftalimidoskupinou, 2,3-dihydro-l,3-dioxo-lH-benz/d,e/isochinol-2-ylovou, karbamoylovou, mono(nižší alkyl)karbamoylovou, di(nižší alkyl)karbamoylovou skupinou, di(nižsíalkyl)aminoskupinou, karboxy(nižší alkanoyl)amineskupinou, pyrrolidinovou skupinou nebo morfolinovou skupinou, znamená alkyl o 1 až 12 atomech uhlíku, alkenyl nebo alkinyl vždy o 2 až 12 atomech uhlíku, benzyl, cykloalkylalkyl, cykloalkenylalkyl, fenylalkyl-O-aiky1nebo heteroarylalkyl—3-alkyl vždy o 1 až 5 atomech uhlíku v alkylových částech, přičemž každá z těchco skuoin je popřípadě substituována alkylovou skupinou nebo alkoxyskupinou vždy o i až 6 atomech uhlíku, aromem halogenu nebo kyanoskupinou,

R, znamená vedlejší řetězec přírodně se vyskytující aminokyseliny, popřípadě chráněný v případě přícemnosci funkčních skupin, například acylací aminoskupin a amidací karboxxylových skupin, nebo skupinu vzorce -CR„R_R_n , v níž R„, R_ a R- nezávisle znamenají atom vodíku, alkyl o 1 až δ atomech uhlíku, alkenyl nebo alkinyl vždy o 2 až δ atomech uhlíku, fenylalkyl o i až S atomech uhlíku v alkylové části, atom halogenu, -CN, -C0₂'-í, perfluoralkyl o 1 až ^d atomech uhlíku, -CO₂~alkyl o 1 až 5 atomech uhlíku v alkylové části, nebo fenyl nebo heteroaryl, popřípadě substituované alespoň jedním substituentem, který se nezávisle volí ze skupiny hydroxyskupina, atom halogenu, -CM, -ZQy., -COg-alkyl o i až 6 atomech uhlíku v alkylové Části, CONH₂, -CONH-alkyl nebo -CONH(alkyl)₂ vždy o 1 až δ aromech uhlíku v alkylové části, -CHO, -ΟΗ,ΟΗ, perfiuor alkyl, -C-alkyl, -S-alkyl, -SO-alkyl nebo -SO₂-alkyl vždy o 1 až 6 atomech uhlíku, -NC>₂, -NH.,, -NH-aikyl,

-N(alkyl)_2> -NHCO-alkyl vždy o 1 až δ atomech uhlíku v alkylové části, alkyl o i až δ atomech uhlíku, alke60 nyl nebo alkinyl vždy o 2 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 8 atomech uhlíku, cykloalkenyl o 4 až

2 S - al ly 1 -Μ ⁴- (1S - / 2,2 -d i - (me the xyme thy 1)p ro p y1k aro amo y1/— 2,2-dimethylp ropy!)—N'-hydroxy-3R-isobutyisukcinamid,

2S-aliyl—y⁴-(IS-/2,2-di(methoxymethyl)butylkarbamoy1/-2,2-dimethyLprooyl)-N¹-hydroxy-3R-isobuty!sukcinamid,

N⁴-hydroxy-2R-isobutyi-N¹-(12-/2-(2-methoxyethoxy)ethylkarbamoy!/-2,2-dimethyip ropyl)-3S-( thioien-2-ylsulianyίσιε thy L)suke inamid,

N^íí-hydroxy-2R-isobutyi-N¹-( iS-( 2-/2-( 2-methoxyethoxy) e tho xy / e thy lkar b amo v 1 )-2,2-dimethylpropyl)-22-(thiofen-2-ylsulfanyimethyl)sukcinamid,

Mⁱ-(1S-/2,2-di-(methoxymethyi)propyLkarbamoy d propyl)-N -hydroxy-3R-isobutyi-3S-vthiorer.-i sukcinamid,

N⁴-hydroxy-2R-isobutyl-M“-(12-/2-(2-methoxye i/-2,2-d ime thy -v1sulf anvime o

-noxy) ethyl•yi) karbamoyl/-2,2-dimechyl?ropyi)-22-propylsukcinamid, jakož i soli, solváty nebo hydráty těchto látek.

2.2- di( 2-methoxymethyl)butyl.

2.2- di(2-methoxymethy1)propyl a

2-(2-methoxyethoxy)ethyl, * 3-(2-methoxyethoxy)propyl,

2-(2-ethoxyethoxy)ethyl,

2.2- dimethyl-3-(2-methoxyethoxymethoxy)propyl,

2- (2-(3-methoxypropoxy)ethoxy)ethyl,

2-(2-(2-methoxyethoxy)ethoxy)ethyl,

2-( 2-ethoxyethoxymethoxy)ethyl,

2-(2-methoxyethoxymethoxy)ethyl,

2. Inhibitory metalloproteinázy obecného vzorce I ’ podle nároku 1 s následující stereochemií

konfigurace S pro atom uhlíku, nesouc í skupiny a X konfigurace R pro atom uhlíku, nesouc í skupinu R₂ a konfigurace S pro atom uhlíku, nesouc í skupinu ^R3 ·

3. Inhibitory metalloproteinázy obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 7, v nichž R^ je vodík.

3- (2-methoxyethoxymethoxy)propyl,

3. Inhibitory metalloproteinázy podle nároku 1 nebo 2, v nichž R^ znamená atom vodíku, hydroxyskupinu, n-propyl nebo allyl.

4. Inhibitory metalloproteinázy obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 3, v nichž R^ znamená isobutyl, n-pentyl, n-hexyl, n-heptyl, n-nonyl, n-decyl nebo benzyloxypropyl.

5. Inhibitory metalloproteinázy obecného vzorce I <· podle některého z nároků 1 až 4, v nichž R^ znamená benzyl, isobutyl, terč.butyl nebo 1-fluor-l-methylethyl.

6. Inhibitory metalloproteinázy obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 5, v nichž R_d znamená

7. Inhibitory metalloproteinázy obecného vzorce I podle některého z nároků I až 5, v nichž R₄ znamená 2-(2-methoxyethoxy)ethyl.

8 atomech uhlíku, fenyl nebo benzyl nebo Rg a FL· tvoří spolu s atomem uhlíku, na nějž jsou vázány, cykloalkyl o 3 až 8 atomech uhlíku nebo heterocyklický kruh o 5 až 6 členech, nebo EL·, EL· a EL· tvoří soolu s ato0/3 mem uhlíku, na nějž jsou vázány, bicyklický kruhový systém, například adamantyl, . R, znamená skuoinu obecného vzorce -(2-0)-2, kde 2 zna4 ' n mená alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, popřípadě přerušený jedním nebo větším počtem atomu síry a/nebo dusíku, které spolu přímo nesousedí, n znamená celé číslo vyšší než 1 a lineární sekvence atomů ve skupině R^ je větší než 12, přičemž tato sekvence je nekontinuáiní, nebo znamená přímý nebo rozvětvený alkyl o 2 nebo 6 atomech uhlíku, popřípadě přerušený jedním nebo větším počtem nesousedících atomů síry a/nebo dusíku, přičemž skupina je substituována alespoň dvěma substítuenty obecného vzorce -(2) -(02) , kde 2 znamená alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku s přímým nebe rozvětveným řetězcem, popřípadě přerušený jedním nebe větším počtem nesousedících atomů síry a/nebo dusíku, ρ = 1, q = 1 nebo 2 a nekontinuální lineární sekvence atomů ve skupině R_a je vyšší než 12,

R,_ znamená atom vodíku nebe alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, o

a soli, hydráty nebo solváty těchto sloučenin.

9. Inhibitor metalloproteinázy obecného vzorce I podle nároku 1, 2S-allyl-N¹-hydroxy-3R-isobutyl-N⁴-(1S-/2-(2-methoxyethoxy)ethylkarbamoyl/-2,2-dimethylpropyl)sukcinamid a jeho soli, solváty nebo hydráty.

10. Inhibitory metalloproteinázy obecného vzorce I, podle nároku 1 ze skupiny

2S-N¹-dihydroxy-3R-isobutyl~M~-( 15-/2-( 2-meohoxyethoxymethoxy)ethylkarbamoyi/-2,2-dimethylpropy1) sukcinamid, i Δ,

2S-aliyl-N -hydroxy-3R-isobutyi-N -(lS-/2-(2-methoxyethcxymethoxy)ethylkarbamoy1/-2-fenyiethyl)sukcinamid,

2S-aiiyl-N^{1 *}-hydroxy-3R-isobutyl-N⁴-( LS-/2-(2-methoxyethoxymethoxy )ethylkarbamoyl/2,2-dimethylpropyl)sukcinamid,

2S-allyl-N¹-hydroxy-3R-isobutyi-N⁴-( LS-(2-/2-(2-methoxyethoxy)ethoxy/ethyLkarbamoy1)-2,2-dimethylpropyl)suke inamid,

11. Farmaceutický nebo veterinární prostředek, vyznačující se tím, že jako svou účinnou složku obsahuje inhibitory metalloproteinázy obecného vzorce I, podle některého z nároků 1 až 10 spolu s nosičem, přijatelným z farmaceutického nebo veterinárního hlediska.

12. Farmaceutický nebo veterinární prostředek podle nároku 11,vyznačující se tím, že je upraven pro perorální podání.

13. Farmaceutický nebo veterinární prostředek podle nároku 11 nebo 12,vyznačující se tím, že obsahuje účinnou látku ve vodném roztoku.

14. Způsob výroby inhibitorů metalloproteinázy obecného vzorce I podle nároku 1, v nichž X znamená zbytek kyseliny hydroxamové, vyznačující se tím, že se nechá reagovat kyselina obecného vzorce II

Ο R-> R, * nebo její aktivovaný derivát s hydroxylaminem, O-chráněným hydroxylaminem nebo s Ν,O-chráněným hydroxylaminem nebo je»' ho solí, přičemž R_p, R₂, , R₄ a R^ mají význam, uveder.ý v nároku 1 s tím rozdílem, že kterýkoliv z uvedených substituentů, který je potenciálně reaktivní s hydroxylaminem, O-chráněným hydroxylaminem, Ν,O-chráněným hydroxylaminem nebo jejich solemi může být před touto reakcí chráněn ochran nou skupinou, načež se po ukončení reakce odstraní jakékoliv ochranné skupiny z výsledné skupiny kyseliny hydroxamové a z jakéhokoliv chráněného substituentu ve významu symbolu

R, , R„ , R_ , R . a R,- .

15. Způsob výroby inhibitorů metalloproteinázy obecného vzorce I podle nároku 1, v nichž X znamená karboxyiovou skupinu, vyznačující se tím, že se nechá reagovat kyselina obecného vzorce IV nebo její aktivovaný derivát s aminem obecného vzorce V kde

R , Rg , Rg, R₄ a Rg mají význam, uvedený v nároku 1 s tím rozdílem, že jakékoliv skupiny v tomto významu, potenciálně reaktivní při vazné reakci,mohou být chrá něny ochrannými skupinami a

R^ znamená ochrannou skupinu na hydroxyskupině, s následným odstraněním ochranné skupiny a jakékoliv ·* ochranné skupiny ze skupin ve významu symbolů , Rg, Rg,

E₄ a R₅.