CZ147497A3 - Connector - Google Patents

Description

Oblast techniky.

to xi σ

o

I» r—

O

í

Vynález se týká konecktoru, zejména pro drátové systémy v budovách telekomunikační a datové tehhniky.

Dosavadní stav techniky.

Podniky s provozními prostory využívají ve vzrůstající míře velké plochy, které jsou rozděleny v kanceláře, místnosti nebo podobně. Podnik, zaujímající provozní prostory určuje obvykle skutečné využití prostorů podle vlastních potřeb a zvolí si, jak prostor pomocí přenosných stěnových desek a podobných útvarů rozdělit v menší pracovní oblasti. Tak zvaný systé mový nábytek se používá pro rozdělení větších prostorů v menší pracovní oblasti, t.j. místnosti. Přitom se obvykle používají vnitřní kolmé, dělící desky prostoru, které jsou navzájem spojeny prostřednictvím rov ných nebo zahnutých spojek pro dvě desky nebo spojky vhodné pro tři nebo čtyři desky, a tak lze vytvořit velký počet jednotlivých pracovních místností.

Každá pracovní místnost musí být vybavena vlast ním drátovým systémem pro elektrický proud a pro komunikaci. Byly vyvinuty různé systémy a složky včetně stavebnicových elektrických systémů, které jsou v akčním spojení s deskami a snadno se mohou na ně namontovat, čímž se desky mohou přeskupovat a elektrický proud je vždy k disposici. Byly navrženy různé systémy, aby se zabránilo používání velkého počtu obvyklých komunikačních vedení se čtyřmi dvojicemi, totiž jed notlivými vedeními vedenými podlahovými nebo stropními meziprostory k jednotlivým pracovním místnostem. Avšak systémy nedosáhly nijakého velkého hospodářského významu nebo užitku. Například takovéto známé systémy a zařízení jsou popsány v pat. spisech US 5 272 277,

160 276 a 4 928 303.

V oblasti systémového nábytku jsou známy, kromě ně kolika málo systémů vztahujících se ke komunikaci,četné systémy proudového napájení. Velké množství těchto systému řeší problémy zejména proudového přenosu a rodělování u systémového nábytku.

Pat. spis US 4 781 609 popisuje elektrický systém s více proudovými obvody, který se používá u stěnových desek. Systém používá sedm vodičů, z nichž čty-ři vedou proud a tři vodiče jsou neutrální, tedy nulové,čímž se mohou realizovat tři oddělené elektrické obvody vždy s jedním neutrálním vodičem. Přenosná rozdělovači jednotka proudu může se zasunout do zásuvky přívodního bloku proudu a podle volby vytvožit spojení z jedním ze třech proudových obvodů. Ačkoliv tento systém po instalování stěnových desek je s použitím prvků pro odběr a rozdělení proudu, velmi výhodný, obsahuje velni nákladné prvky.

Pat. spis US 5 236 370 popisuje další elektrický pro použití u vnitřních dělících stěn prostoru.Systém

Systém se zhotoví předem a obsahuje podélné, 'v kanálech umístěné části kabelu, které se táhnou uvnitř dělící stěny prostoru. Sousední části kabelu jsou spojeny prostřednictvím pružnvch elektrických můstků,která tvoří zástrčková spojení s přívodním blokem proudu.Tento systém poskytuje podstatné výhodyjpři jeho použití. Bsahuje však také četné komponenty, čímž vznikají podstatné náklady. Tento systém je dále spojen s problémy, které se týkají přívodu proudu a jeho rozdělování.

Úkolem vynálezu je, vytvořit vysoce výkonný konektor pro použití v budovách telekomunikační a datové techniky, zejména pro použití u vnitřních dělících sytému prostoru, přičemž konektor vytváří dobré fysi kální a elektrické spojení a dovoluje jednoduché ode bírání signálů na připojených žílách a je jednoduchý při instalování a pří případném přeskupování dělících stěn prostoru.

Podstata-Vynálezu^

Tento úkol se podle vynálezu řeší tím, že konektor zejména pro telekomunikaČní a datovou techniku obsa huje nejméně dvě stavení skupiny vždy s jedním soko v.ým prvkem a jednou soklovou částí, .spojovací zástrčky konců žil, a kontaktní oblasti, ve kterých jsou uspořádány spínatelné kontakty, přičemž u staveních skupin jsou uspořádány upevňovací prostředky pro uvolnitelné spojení stavebních skupin a stavební skupiny ve spojeném stavu vytvářejí otvor, do kterého je zasu4 nut odváděči prostředek, takže signály na kontaktech jedni pracovní skupiny mohou být přivedeny některému z uživatelů. Elektrický konektor podle vynálezu je výhodný zejména tím, že sestává z aalého počtu dílů a v důsledku toho je i jednoduše smontovatelný. Stavební skupiny se namontují uvolnitelně ale pevně na vhodném místě, jako např. na v úvodu popsaných stěno vých deskách. Kromě montáže staveních skupin musí se při instalaci musí ještě datová a/nebo napójecí vedení, která jsou k disposici, elektricky vodivě spojit s kontakty spojovacích zástrček konců žil. Sestavování příp. přestavování pracovních místností se provádí potom prostřednictvím výběru stavebních skupin a odváděcího prostředku a odpovídajícím sepnutím spínacích kontakv tů, takže požadovaná nebo potřebná datová vedení jsou k disposici. Další výhodná vytvoření vynálezu jsou uvedena v podružných nárocích.

Vytvořením odváděcího prostředku se spojovacími prostředky žil, které jsou výhodně provedeny jako kontakty tvořené břitovými svorkami a kontakty, které jsou spojitelné s kontakty, uspořádanými na soklové části, přičemž spojovací prostředky žil a odváděči prostředek jsou navzájem elektricky spojeny, lze provésti sestavení pracovních místností, nebo jejich přestavení zejména jednoduše. Datová vedení, vedoucí k uživateli se přitom včetně izolace jednoduše připojí na zvenku přístupné spojovací prostředky žil odváděcího prostředku.

U provedení kontaktů ve tvaru břitových svorek se, jak je známo u jiných použití, zatlačí datové vedení bez předchozího odstranění izolace, do kontaktů ve tvaru břitových svorek, které izolaci prožíznou a vytvoří tak dotek s jádrem žil datového vedení.

V dalším výhodném provedení je každému soklovému prvku jedné stavební skupiny přiřazen prostředek pro oc lehčení v tahu, který působí v oblasti spojovací zá srčky konců žil a tyto pevně stiskne tak, že se vytvoří dobrý dotek s kontakty, přiřazenými soklové části. Jsouli vytvořeny kontakty v oblasti spojovacích zástrček konců žil ve tvaru přitových svorek, pak jsou na prostředku pro odlehčení v tahu uspořádány prostředky pro zatlačení vstupních žil do kontaktů ve tvaru bři tových svorek, řrvek pro odlehčení v tahu obsahuje výhodně zajištovací prostředek, který spolu se zajišto vacím prostředkem na soklové části vytváří uvolnitelně spojení.

Odváděči prostředek může být vytvořen s kontaktní stranou, t.j. stranou, vytvářející vodivý dotek a s izolovanou stranou. 1 vomto případě je pak každému kontaktu, t.j. doteku na konstaktní straně jednoznačně přiřazen kontakt na soklové části, a spojovací prostředek, odkud vedeu datová vedení k uživateli.

Dále se může každé stavební skupině přiřadit zařízení pro otvírání kontaktů^apro spínání kontaktů na sokbvé části, které může kontakty pohybovat mezi ječnou spínací polohou a druhou spínací polohou, t.j. otevřenou polohou. Je výhodné, jestliže jsou kontakty supořádány na pružinách na soklové části, které pak zařízení pro otvírá kontaktů drží v určité výchozí poloze.

Spojovacími prostředky na soklovém prvku a na prvku pro odlehčení tahu lez spojit libovolný počet staveních skupin do svazku stavebních skupin, takže konektor je vytvořen libovoln^f^^ičemž výhodně stavební skupiny a jednotlivé části jsou vytvořeny identicky, takže kompltní konektor může být vytvořen s minimálním počtem různých komponentů.

Přehled. obrázků na výkrese.

Vynález bude v dalším textu blíže vysvětlen na příkladu provedení, znázorněném na výkrese.

Na obr. 1 je znázorněn v perspketivním pohledu přední díl soklové části vysokovýkonového konektoru s vysokou hustotou spínání.

Na obr. 2 je znázorněn je znázorněn v perspektivním pohledu přední díl prvku pro odlehčení tahu vysokovýkonnového konektoru s vysokou hustotou spínání.

Na obr. 3 je znázorněn pohled ze předu na odlehčovací prvek v tahu konektoru.

Na obr. 4 je znázorněn příčný řez prvku pro odlehčení v tahu podél přímky 4-4 v obr. 3.

Na obr. 5 je znázorněna v perspektivním pohledu zadní strana prvku pro odlehčení v tahu.

Na obr. 6 je znázorněn persjxktivn í pohled na zadní stranu soklové část konektoru.

Na obr. 7 je znázorněn pohled ze předu na soklovou část konektoru.

Na obr. 8 je znázorněn příčný řez soklové části konektoru podél přímky 8-8 v obr. 7.

Na obr. 9 je znázorněn příčný řez soklovou částí konektoru podél přímky 9-9 v obr. 7.

Na obr. 10 je znázorněn příčný řez soklové části konektoru podél přímky 10-10 v obr. 7.

Na obr. 11 je znázorněn postraní pohled na kon 7

takt	konekt oru.
Na obr. 12	je	znázorněn
konekt oru.
	Na obr. 13	je	znáz orněn
konekt ořu.
	Na obr. 14	j e	znáz orněn
takt	konekt ořu.

pohled ze shora na kontakt pohled ze předu na kontakt perspektivní pohledná konNa obr. 15a je znázorněna v perspektivním phledu ovládací strana horního zařízení pro otevírání kontkatů.

Na obr. 15b je znázorněna v perspektivním pohledu kontaktní strana°Sa£^Sení pro otevírání kontaktů podle obr. l6a.

Na obr. l6a je znázorněna v perspektivním pohledu ovládací strana horního zařízení pro otevírání kontaktů.

Na obr. l6b je znázorněna v perspektivním pohledu kontaktní strana horního zařízení pro otevírání kontaktů podle obr. 17.

Na obr. 18 je znázorněn pohled ze shora na kontakt spojený se zařízením pro otevírání kontaktů konektoru a na další kontakt, spojený se zařízením pro otevírání kontaktu dalšího konektoru v takové poloze kontaktů,kdy se oba kontakty navzájem dotýkají.

Na obr. 19 je znázorněno v perspektivním pohledu horní zařízení pro otvírání kontaktů a dva kontakty jed noho konektoru a zařízení pro otvírání kontaktů a dva kontakty dalšího konektoru a uspořádání obou konektorů a poloha kontaktů.

V obr. 20 je v perspektivním pohledu znázorněna značková část s kontakty a s horním a dolním zařízením pro otvírání kontaktů.

Na obr. 21 je znázorněn pohled ze strany na spojení zařízení pro otvírání kontaktů se soklovou částí.

‘'‘a obr. 22 je znázorněna v rozebraném soklová část podle obr. 22 s prvkem pro odlehčení tahu, přičemž je znázorněni spojení prvku pro odlehčení tahu se soklo vou částí a prvek pro odlehčení tahu je částečně odříznut.

Na obr. 23 je znázorněn v perspektivním pohledu odváděči prostředek.

Na obr. 24 je znázorněn odváděči prostřede^v po hledu ze shorarf.

Na obr. 25 je znázorněn příčný řez zavedeným odváděcím prostředkem.

Na obr. 26 je znázorněn v perspektivním pohledu svazek stavebních skupin.

Na obr. 27 js°^názorněn^v perspektivním pohledu svazky stavebních skupin přiřazených k nábytku, ve smoíovaném stavu se zasunutým odváděcím prostředkem, přičemž vedení byla z důvodu lepší přehlednosti vypustená.

Na obr. 28 je v perspektivním pohledu znázorněna část stavební skupiny.

Příklady provedení vynálezu.

S poukazem na výkresy obsahuje konemtor podle vy9 nálezu dvě poloviny, vytvořené ze spojených stavebních skupin Je výhodné, jestliže jsou obě poloviny konektoru stejné a jsou přiřazeny nábytku, např. stěnové desce.

Každá skupina konektoru obsahuje soklový prvek 2, jak je znázorněno v obr. 1 a prvek 4 pro odlehčení tahu, jak je znázorněno v obr. 2.Soklový pr vek 2 obsahuje soklovou část 20 a čepy 22, které slouží k seřízení soklového prvk 2 s prvkem 4 pro odlehčení tahu. Otvory 24 slouží pro zavěšení a upevnění na stěnovou desku, nebo podobné vybavení místnosti. Drážky 26 jsou uspořádány pro uložení kontaktů 30. Výhodný tvar soklové části 20 obsahuje osm dvojic drážek 26, pro uložení osmy dvojic jednotlivých kontaktů pro spojení s osmy dvojicemi ne znázorněnými dvojicemi neznázorněných komunikačních žil. Spojovací část 2D je vybavena spojovacími konci 32 vstupních žil a kontaktovými oblastmi 34.Kontakty 30 obsahují protáhlou kontaktovou oblast 34. Kontakty 30 dále obsahují spojovací prostředek 70 (obr. 13) žil na spojovacím konci 32 žil pro vytvoření pro vytvoření elektrického spojení mezi ko munikační žílou a přiřazeným kontaktem 30. Spojovací prostředek 70 žil je výhodně ; i vytvo řen jako kontakt ve tvaru břitové svorky.

Když se komunikační žíly spojí se soklovým prvkem 2, umíátí se na komunikační žíly prvek 4 pro odlehčení, tahu. To vyvolá odlehčení působení tahu na žíly. Soklový prvek 2 spojený s prvkem 4 pro odlehčení tahu (viz obr. 22) tvoří stavební skupinu 80 (obr. 26).Stavební skupina 80 se potom spojí s podobnou, výhodně identickou stavební skupinou 80. Na každé spojovací straně se může spojit více stavebních skupin §0 nebo naskládat navzájem na sebe, aby se tak vytvořil svazek 82 stavebních skupin.Odváděči prostředek 16 může se uspořádat mezi smontovanými stavebními skupinami 80, o němž bude ještě blíže pojenáno v dalším textu.

V obr. 2 je v perspektivním pohledu znázorněn pr vek 4 pro odlehčení thhu. Prvek 4 pro odlehčení tahu obsahuje více spojovacích čepů 36. Tyto spoj o jovací čepy dovolují vytvořit svazek více stavebních skupin.Prvek 4 pro odlehčení tahu obsahuje dále otvory 38^teré lícují s otvory 24 soklového prvku 2, jestliže je prvek 4 pro odlehčení tahu spojen se sokévým prvkem 2.Prvek 4 pro odlehčení tahu obsahuje dále zjištovací prvek se zajištovacím otvorem 40 pro uložení zajištovacího orvku 42soklového prvku 2.

Jak vyplývá z obr. 3 a 5 obsahuje prvek 4 pro odlehčení tahu více spojovacích a svorkových prvků 41 žil. Tyto prvky 41 tlačí žíly dolů a slouží pro jejich upevnění. Spojovací a svorkové prvky 41 tvoří část spojovacího a svorkového prostředku žil stavební skupiny 80.

Jak lze nejlépe seznat z obr. 4, jsou spojovací čepy 36 výhodně v podstatě ve tvaru válce. Tyto spojovací čepy mají sešikmené nebo ^: kónické hroty 44, prostřednictvím kterých mohou spojovací čepy 36 vklouznout do štěrbinových otvorů 46 soklového prvku 2, viz obr. ž.

Obr. 6 ukazuje zadní stranu soklového prvku 2. Soklová část 20 je výhodně vytvořena v jednom celku vstřikovým litím. Soklová část 20 je vytvořena se štěrbinovit.ými otvory 46, 4θ. Do štěrbinovit.vch otvorů 46 se zasouvají spojovací čepy prvku 4 pdo odlehčení v tahu další stavební skupiny 80, čímž se může spojit více stavebních skupin 80, pro vytvoření svazku 82 sta vebních skupin 80.Do štěrbinovitých otvorůý^a druhé straně se zasunou spojovací prvky 50 další stavební skupiny 82, Spojovací prvky 50 jsou opatřeny konickým hrotem 52 a spojovací třmenovou částí 54, která spojuje spojovací prvek 50 se zbytkem soklové části 20, viz např. obr. 10.Štěrbina 56 šterbinovitého otvoru 48 (štěrbinovitý otvor 46 je vytvořen stejně,dovoluje, aby spojovací prvek 50 se mohl spojit se svou přiřazenou spklovou částí 20 prostřednictvím třmenu. Tňneny procházejí štěrbinou 56, když spojovací prvek, např. 5£ vklouzne do šterbinovitého otvoru 48.

Obr. 7 ukazuje soklový prvek 2 bez kontaktů 30 v pohledu ze shora. Obr. 8,9 a 10 ukazují různé příčné řezy soklovým prvkem 2 podél přímek 878, 9^9 a 10-10 v obr. 7. Každý příčný řez podle obr. 8, 9 a 10 ukazuje štěrbinovété otvory 4§. Obr. 8 a 9 ukazují štěrbinu 56.

Obr. 11 ukazuje pohled ze strany na výhodné pro vedení kontaktu 30. Kontakt 30 má přípojný konec, t.j. spojovací prostředek 70 žil, který je uspořá dán vedle spojovacího konce 32 žil soklového prvku 2. Kontakt 30 má dále kontaktní plochu 71, která je uspořádaná u kontaktní oblasti 34 soklového prvku 2. Jak bude seznáno z obr. 13 má každý přípojný konec 70 žil opačně uspořádané kontakty 70 vs tvaru svorek s břity. Kontakty 74 tvořené svorkami s břity jsou vý hodně umístěny na nosiči 76 tvaru písmena U. Nosič tvaru písmena U vytváří oro kontakty 74 ve tvaru břitových svorek určitou přídavnou pružnost a potřebný tlak pro udržení spojení mezi jádrem žíly a kontaktem 74 ve tvaru svorky s břity. Tato konstrukce dovoluje, že se žíla může sevřít mezi kontaktem 74 ve tvaru svorky s břitem a nosičem 76 tvaru psímena U, dodávajícího pružnost. Kontakty 74 ve tvaru svorky s bři tem proříznou izolaci žíly a vytvoří dotek s jádrem žíly, aby se tak umožnilo elektrické spojení s kontaktem 30.Kontakt 74 ve tvaru svorky s břitem je vytvo řen ze stejného kusu kovu jako kontakt 74 ve tvaru svorky s břitem a může se vyrazit, repp. vystřihnout, a ohnout v určitém úhlu k žíle, uspořádané uvnitř nosiče 76 ve tvaru úhlu.

Kontakt 30 obsahuje kontaktní rameno 78, které má kontaktní plochu 71 (viz obr. 14), jakož i ovládací konec 72, který bude ještě později vysvětlen. Kontaktní rameno 78 je výhodně vytvořeno pružně,čímž se kontaktní plocha 71 může relativě pohybovat vzhledem dem k soklovému prvku 2, totiž může se tlačit k soklové části 20, nikoliv však do kontaktní polohy. Tento pohyb rozultuje do pohybu kontaktní plochy 71 do drážky 26 nebo k této drážce 26.

Vynález vytváří mechanismus pro pohybování kontak tni plochy 71 každého kontaktu 30 mezi kontaktní po lohou a mezi klidovou polohou. Toho se dosáhne tím,že se vytvoří více zařízeních 84, 92 pro otvírání kontaktů, které tlačí kontakt 30 do otevřené polohy,nebo dovolují, aby kontakt 30 v sepnuté poloze.zůstal.

Obr. 15a ukazuje ovládací stranu 88 zařízení 84 pro otvírání kontaktů. Zařízení 84 pro otvírání kontaktů má šikmou horní hranu 86. Obr. 15a ukazuje horní zařízení 84 pro otvírání kontaktů s více zásuvnými spojovacími čepy 90. Zásuvné spojovací čepy 90 spojují horní zařízení 84 pro otvírání kontaktů s horní částí soklového prvku 2 s ovládacím koncem 72 kontaktu 30, který je uspořádán mezi zařízením 84 pro otvírání kontaktů a soklovým prvkem 2. Jak lze seznat z obr. 15b má kontaktní strana 87 horního zařízení 84 pro otvírání kontaktů více kontaktních ploch 89, které tlačí kontakt 30 do otevřené po lohy. Zásuvné spojovací čepy 90 mohou být uspořá dány tak, že procházejí kontaktem 30 a potom se u pevní na soklové části 20. Ve výhodném provedení vynálezu sedí nyní každý kontakt 30 v odpovídající drážce 26. Zásuvné spojovací čepy 90 jsou potom uspořádány vedle kontaktů 30 a probíhají v oblasti mezi kontaktními skupinami (viz obr. 17), výhodně nad kontakty 30. Výhodně zasahuje každý zásuvný spojovací Čep 90 do otvoru 120 uspořádaného v soklové části 20. Zásuvný spojovací čep 90 může být opatřen zajišiovacím prvkem, který zabraňuje, aby se zařízení 84 pro otvírání kontaktů uvolnilo od soklové část 20. Vzdálenost mezi zajištujícím prvkem a kon taktní plochou 89 zařízení 84 pro otvírání kon taktů je nastavena tak, že zařízení 84 pro otvírání kontaktů se může pohybovat relativně k soklové části 20, jak bude dále ještě popsáno.

Výhodné provedení elektrického konektoru obsahuje dále dolní zařízení 92 pro otvírání kontaktů,kte^Γθ má šikmou dolní hranu 94.Obr. 16a ukazuje ovlá dací stranu 96. Obr. l6b ukazuje kontaktní stranu 95· Jak lze seznat z obr. 16b je uspořádáno více zásuvných spojovacích čepů 92_ pro spojení dolního zařízení 92 pro otvírání kontaktů s dolní částí soklového prvku 2.Kontaktní strana 95 má více kontaktních ploch 97. Tyto odpovídají počtu kontaktů 30. Tyto kontaktní plochy 97 jsou uspořádány pro to,aby tlakem na ovládací konec 72 kontaktu 30 se sada kon taktů 30 pohnula z kontaktní polohy do klidové polohy.Zásuvné spojovací čepy 98 jsou vždy spojeny s od povídajícím otvorem 120 v soklové části 20,jak bylo již vpředu popsáno ve spojení se zásuvnými spojovacími čepy 90. Opět přidržuje konec zásovného spoj o vacího čepu 9θ zařízení 92 pro otvírání kontaktů ve spojení se soklovou částí 20, dovoluje však při tom nepatrný pohyb směrem k soklové části 20 a opět od ní, jak bude v dalším blíže popsáno.

Každé z horních zařízení 84 pro otvírání kontakdů a z dolních zařízení 92 pro otvírání kontaktů má více vaček 130. Tyto vačky 120 jsou vytvořeny ve tvaru předstávajících částí. Vačky 130 jsou uspořádány od plochy ovládací strany 88 horního zařízení 84 pro otvírání kontaktů a stejným způsobem jsou uspořádány od plochy ovládací strany 96 zařízení 92 pro otvírání kontaktů.

Obr. 17 ukazuje v rozebraném stavu kontakty 30, horní zařízení 84 pro otvírání kontaktů a soklovou část 20.Drážky 26 jsou vytvořeny pro uložení )kon taktů 30. Zásuvné spojovací čepy 90 horního zařízení 84 pro otvírání kontaktů se zasunou do otvorů 120 a jsou tam přidržovány koncem zásuvného spojová15 vacího čepu 90. Délka zásuvného spojovacího čepu 90 je vzhledem k šířce soklové části 20 stanovena tak, aby zařízení 84 pro otvírání kontaktů se mohlo pohy bovat k soklové části 20 a opět od ní. Tento stupeň pohybu dovoluje zařízení 84 pro otvírání kontaktů tlačit ovládací konec kontaktů 30 tak, že kontakt 30 se pohybuje do klidové, t.j. otevřené polohy. Kon taktní plocha 71 se pohybuje směrem k soklové části 20 , takže se nenachází ve fyziskcém doteku s protější kontaktní plochou 71 protějšího zásuvného spojovacího čepu. Pružné vytvoření kontaktů 30 zejména kontaktního ramena 78 odtlačuje zařízení 84 pro otvírání kontaktů v normálním stavu od soklové části 20.

Obr. 18 ukazuje polohu zařízení 84 pro otvírákontaktů a kontaktů 30 u dvou různých stavebních skupin. Kontakty 30 jsou v sepnuté poloze, t.j. kontaktní plocha 71 každého kontaktu 30 je ve fyzickém doteku s kontaktní plochou 71 protějšího kontaktu. Jak lze z tohoto pohledu seznat, je vý sledk^S^^dnoho nebo obou zařízení 84 pro otvírání kontaktů ve směru k přiřazené! soklové části 20 přiřazených stavebních skupin_?vyvolání pohybu kontaktu 30 ze sepnuté polohy.

Obr. 19 znázorňuje v perspektivním pohledu vztah z

mezi kontakty 30 a příslušnými zařízeními 84 pro otevírání kontaktů. Obr. 19 ukazuje také šikmou horní hranu 86 , která usnadňuje zavedení odváděcího prostředku 16 do prostoru mezi kontakty 30.

Obr. 20 ukazuje stavební skupinu 80 se soklovou částí 20 soklového prvku 2, s kontakty 30 a s horním zařízením 84 pro otevírání kontaktů a s dolním zařízením 92 pro otevírání kontaktů. Horní za řízení 84 pro otevírání kontaktů a dolní zařízení 92 pro otevírání kontaktů jsou prostřednictvím zásuvných spojovacích čepů _90 příp. 9§ upevněny na sokové části 20. Prvek 4 pro odlehčení tahu je spojen se soklovou částí 20 , se žílami 12 (uvnitř svazku žil) a s kontakty 30.

Spojení zařízení 84 pro otvírání kontaktů se soklovou částí 20 je nejlépe seznatelné v obr. 21. Soklová část 20 je vytvořena s úložným prostorem 99, přičemž každý úložný prostor 99 slouží pro zasunutí zásuvného spojovacího čepu 90, který je ve své dolní části rozšířen.

Výhodné provedení stavební skupiny 80 je ukázáno v rozebraném stavu v obr.22. Dolní část prvku 4 pro odlehčení tahu je odříznuta. Přesto se může z tohoto rozebraného stavu seznat, že prvek 4 pro odlehčení tahu podle výhodného provedení zaskakuje svým zajištujícím prvkem 42 do zajištujícího otvoru 40. Se žílou, spojenou vždy s každým z kontaktů 30 je spojen soklový prvek 2 s prvkem 4 pro odlehčení tahu za tlačením spojovacíhh a svorkových prvků 41 do přiřazených zajištovacích otvorů.

Podle výhodného provedení je šoková část 20 spo jena s osmi dvojicemi žil 12. Kontakty 30 jsou po dvojicích ve dvou uspořádány ve dvojicích drážek 26. Přípojný konec 70 každého kontaktu 30 je spojen se žílou. Dolní polovina soklového prvku 2 obsahuje rovněž osm kontaktů, totiž čtyři dvojice kontaktů.Při tomto uspořádání může se spojit osm dvojí žil se sok17 lovou částí 20, která potom tvoří stavební skupinu 80 s prvkem 4 pro odlehčení tahu. Odváděči prostředek 16 je vytvořen pro spojení komunikačních žil 12 prostřednictvím soklového prvku 2 s koncovým uživatelem v pracovní stanici. Odváděči prostředek 16 má uživatelovo rozhraní 60. Uživatelovo rozhraní 16 obsahuje více kontaktů 62 ve tvaru svorky s břity. Tento kontakt 62 ve tvaru svorky s břity vytvořen s kovovým prvkem 64, který spolupracuje s neznázorněným prvkem pro ód lehčení tahu. Žíly k uživateli na pracovní stanici mohou být napojeny na svorkovnici nebo na uživatelovo rozhraní 60, přičemž každá žíla, napojená na kontakt 62 ve tvaru svorky s břitem je spojena s komunikační žílou 12, viz obr. 23.

Odvádědí prostředek 16 má více kontaktů 66 na kontaktní straně 67. Spojení mezi kontakty 62 ve tvaru svorky s břity a mezi kontakty 66 může se provésti pomocí^desky s vodivými spoji umístěné na kontaktní straně 67. Podobným způsobem má odváděči prostředek 16 uspořádanou izolační stranu 68, na které nejsou uspořádány kontakty. Podobně jako od řady kontaktů 30_ jedné stavební skupiny 80 odvádí odváděči prostředek 16 signál od dvou sdružených stavebních skupin 80. Odváděči prostředek 16 přeruší naproti tomu signál k jiné stavební skupině 80 na základě izolační sta ny 68. Odváděči prostředek 16 má šikmou hranu 69, která usnadňuje zasunutí odváděcího prostředku 16 do prostoru mezi dvěma sdruženými stavebními skupinami 80_ spojeným zásuvnými spojovacími čepy. Výhodné provedení odváděcího prostředku 16 má osm kontaktů 66,které jsou spojeny s osmy nebo šestnácti kontakty 30 sta vební skupiny 80, něbo s horní sadou kontaktů 3O_xnebo s dolní sadou a sice podle toho, zdali je odváděči pr18 vek 16 zasunut ze shora nebo z dola. Při zasu nutí shora se odváděči prvek 16 spojí s horním zařízením 84 pro otvírání kontaktů a při zasunutí z dola se spojí s dolním zařízením 92 pro otvírání kontaktů.

Obr. 26 ukazuje prostor, do kterého se zasune odvíděcí prostředek 16. Otvor 100, vytvořený dvěma sdruženými stavebními skupina 80 umožruje přístup k hornímu zařízení 84 pro otvírán?· kontaktů první stavební skupiny 80 a k hornímu zařízení 84 pro otvírání kontaktů druhé stavební skupiny 80. Podobné, v podstatě identické uspořádání je vytvořené pro dolní část sdružených stavebních skupin 80. Šikmá hrana 69 odváděcího prostředku 16 usnadňuje zasunutí do otvoru 100.

Jak bylo již vpředu uvedBno má každé zařízení 84, 92 pro otvírání kontaktů vačky 130. Odváděči pro středek 16 je opatřen více úložnými prostory pro vač»· ky 130_a výhodně ve tvaru otvorů 132,viz obr. 23. Když se odváděči prostředek 16 zasune do otvoru 100 sdružených stavebních skupin 80, tlačí šikmá hrana 69 každé zařízení 84, 92 pro otvírání kontaktů smě rem ke své soklové části 20. Kontaktní strana 67 a izolační strana 68 přijdou potom do styku s vačkami 130, které zajištují pohyb různých kontaktů 30 z uzavřené polohy do rozpojené polohy, ve které jsou kon taktní plochy 71 odděleny. Jestliže je odváděči prostředek 16 zcela zasunut zasunut do jednotky, dochází ke vzájemnému lícování t.j. seřízení vaček 130 a otvorů 132. Toto doholí, že zařízení 84 pro otvírání kontaktů se pohne směrem k odváděcímu prostředku 16 a kontakty 30 se pohybují zpět do uzavřená polohy. Všechny kontakty 30 přiřazené ke kontaktní straně 67 nebo odváděcímu prostředku 16 a směrované k zařízení 84 pro otvírání kontaktů s některým z kontaktů _66_odváděcího prostředku 16. Kontaktní nlocha 71 každého tohoto kontaktu 30 pohybuje se k odpovídajícímu kontaktu 66 na kontaktní straně 67 odváděcího prvku 16 a vytváří fyzikální dotek. Kon takty 30 proti izolační straně 67 pohybují se rovněž ve směru kontaktů, nedochází však k vodivému doteku a signály nejsou přiváděny těmito k napojeným žilám 12_.

Jak je nejlépe zřejmé z obr. 25 přichází šikmá hrana 69 odváděcího prostředku 16 do styku s horní šikmou hranou 86 každého z obou zařízeních 84 pro otvírání kontaktů. Když je odváděči prostředek 16 tlačen směrem dolů, pohybují se kontakty 30 ze sepnuté polohy do rozepnuté polohy. Tím se přeruší spojení mezi levou stavební skupinou L80 a pravou stavební skupinou RSO. Když je odváděči prvek 16 zcela zasunut, vytvoří kontakty 30, které se nacházejí na kontaktní straně 67 odváděcího prostředku 16, elektrické spojení s kontakty 86 odváděcího pro středku 16.Například když se nachází kontaktní stra na 67 u znázorněného odváděcího prostředku 16 na pravé straně, takže se kontakty 30 stavební sku; piny R80 jsou v elektrickém doteku s různými kon takty 66 odváděcího prostředku 16, jestliže je zcela zasunut. Tím se signál odebírá a kontakty 30 levé stavební skupiny L80 jsou od signálů odděleny.

Obr. 26 ukazuje více navzájem na sobě naskládá 20 nvch stavebních skupin 80. ^aždý spojovací čep 36 každého prvku 4 pro odlehčení tahu, kromě nrvního, je přímo spojen se štěrbinovit.ým otvorem 46 stavební skupiny 80.Tím vznikne svazek 82 stavebních skupin 80.

V provozu se sdruží svazek 82 staveních skupin 80 s dalším v podstatě identickým svazkem 82 stavebních skupin 80. Stavební skupiny 80 sestávají ze stejných dílů. Každý prvek 4, pro odlehčení tahu, a každý soklový prvek 2 případně soklová část 20 jsou vytvořeny se stejnou geometrií. To dovoluje použití pouze dvou forem pro vstřikové lití. Stavební skupiny 80 jsou dále zdvojené. Třetí forma pro vstřikové lití se použije pro zhotovení třetích a čtvrtých dílů, totiž horního zařízení 84 pro otvírání kontaktů a dolního zařízení 92 pro otvírání kontaktů.Tak zva né přirozené zdvojení zásuvného spojení spočívá v tom, že spojovací prvek 50 je díl, který se zasouvá do štěrbinovitého otvoru 48.

Odváděči prostředek 16 může se vytvořit na kte rémkoliv libovolném místě, na kterém se má připravit spojení s pracovní stanicí uživatele. Jak ukazuje obr. 27 může se uspořádat více stěnových desek 200, u kterých se pak mohou vésti datová příp. hovorová ve dění od žil jedné stěnové desky 200, k žilám druhé stěnové desky 200. Na určitém místě se však potřebuje uspořádat odváděči prostředek 16, aby měl uživatel v pracovní stanici k disposici datové a hovorové spoj ení.

Když se odváděči prostředek 16 zasune mezi dvě spojené stavební skupiny _80, pak vy-tvoří kontakty 66 elektrický dotek s odpovídajícími kontakty 30 jedné stavební skupiny 80, čímž dostane uživatel přístup k datovém a hovorovým vedením. Na vedeních za snímanými kontakty 30 sdružených stavebních skupin 80 jsou však bez signálů, nebot izolační strana 68 odváděcího prostředku 16 žádný elektricky vodivý dotek s kontakty 30 protější nebo sdružené stavební skuoiny 80,nevytvoří.

Obr. 28 ukazuje soklový prvek 2 s kontakty 30 a zařízením 84 pro otvírání kontaktů. Přídavně je tento prvek vybaven prvkem 4 pro odlehčení tahu.řr vek 4 pro odlehčení tahu je spojen, jak je znázorněno, s jedním koncem soklového prvku 2. U tohoto us pořádání může se jednotlivý soklový prvek 2 se spojeným prvkem 4 pro odlehčení thhu sdružit s dalším sokovým prvkem 2 s připojeným prvkem 4 pro odlehčení tahu. V tomto případě je zajištovací otvor 40 prvku 4 pro odlehčení tahu spojen se zajištujícím prvkem 42 dalšího soklového prvku 2,čímž se může spojit s dalším prvkem. To je užitečné tehdy, jestliže svazek 82 stavebních skupin není nutný, a musí se propojit osm nebo více vedení. Toto uspořádání vytváří ještě stejný otvor 100, takže odváděči prostředek 16, u tohoto alternativního provedení vynálezu se může zasunout stejným způsobem jako u sdružených svazků 82 stavebních skupin 80.

Zatím co specilání provedení vynálezu byla znázor něna a detailně popsána, aby se tak objasnilo použití vynálezu, je samozřejmé, že vynález může být proveden i jinak, aniž by byl mimo rámec podstaty řešení.

Claims (10)

1, Konektor, zejména pro telekomunikační a datovou techniku, vyznačující se tím, že obsahuje nejméně dvě stavební skupiny (80) každá vždy s jedním soklovým prvkem (2) se soklovou částí (20), se spojovacím koncem (32) žil a kontaktními oblastmi (34), ^v kon takních oblastech (34) jsou uspořádány spínatelné kontakty (30), přičemž na stavebních skupinách (80) jsou uspořádány upevnHovací prostředky, tvořené spo jovacím čepem (36), spojovacím prvkem (50) a štěrbinovitovými otvory (46; 48) pro uvolnitelné spojení stavebních skupin (80) a stavební skupiny (80) ve spojeném stavu vytvářejí otvor (100), do kterého je zasunovatelný odváděči prostředek (16) pro přivádění signálů na kontaktech (30) stavební skupiny (80) uži vateli napojenému na odváděči prostředek (16).

2. Konektor podle nároku 1, vyznačující se tím,že že kontakty (30) v oblasti spojovacího konce (32) žil jsou vytvořeny jako kontakty (74) ve tvaru svorky s břity.

3. 3· Konektor podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každému soklovému prvku (2) jedné stavební skupiny (8) je přiřazen prvek (4) pro odlehčení tahu a j e s ním uvolnitelné spojen.

4. Konektor podle nároku 3, vyznačující se tím,že soklovému prvku (2) a prvku (4) pro odlehčení tahu jsou přiřazeny zajištovací prostředky, tvořené zajištovacím otvorem (40) a zajištovacím prvkem (42) pro uvolnitelné spojení.

5. Konektor podle některého z předcházejících nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že soklový prvek (2) je vytvořen se štěrbinovitými otvory (46, 48) pro spojovací prostředky, tvořenými spojovacím čepem (36) a spojovacím prvkem (50) sousedních stavebních skupin (80).

6. Konektor podle některého z nároků 3 až 5, vyznačující se tím, že prvek (4) pro odlehčení tahu je vytvořen s převážně jako válcové kolíky s kónickými hroty (44, 52) vytvořenými spojovacími prostředky pro štěrbinovité otvory (46, 48) souseních sta vebních skupin (80).

7. Konektor podle některého z předcházejících nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že každá stavební skupina (80) má nejméně jedno zařízení (84, 92) pro otvírání kontaktů.·

8. Konektor podle nároku 7, vyznačující se tím, že zařízení (84, 92) pro otvírání kontaktů má jednu ovládací stranu (88, 96) a jednu kontaktní stranu (87,

95), přičemž na ovládací straně (88, 96) jsou uspořá dány vačky (130) pro zasahov-ání do otvorů (132) od váděcího prostředku (16) a na kontaktní straně (87,95) jsou uspořádány zásuvné spojovací čepy (90) pro zasunutí do otvorů(120) soklové části (20).

9. Konektor podle některého z předcházejících nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že odváděči prostředek (16) má uživatelské rozhraní (60) a?5ÍS^^tk^^t?§ nň (67), které jsou navzájem elektricky spojeny, při čemž v zasunutém stavu jsou kontakty (66) spojeny s kontakty (30).

10. Konektor podle nároku 9, vyznačující se tím, že uživatelské rozhraní (60) je vytvořeno jako kontakt (62) ve tvaru svorky s břity.