CZ131293A3 - Těsnící pouzdro pro jednocestný ventil - Google Patents

Abstract

Těsnicí pouzdro (34) tlačí kryt (28) z elastomerního materiálu proti tělesu (14) ventilu (12) za vzniku utěsnění krytem (28) a tělesem (14). Mimoto může být pouzdro (34) opatřeno u výstupního konce (18) tělesa (14) krycí částí, chránící těleso (14) před znečištěním nebo stykem se znečištěnými povrchy

Description

Vynález se týká těsnicího pouzdra pro jednocestný ventil, částečně tvořeného pružnou membránou pro omezení rozsahu pohybu této membrány a pro utěsnění prostoru mezi krytem a tělesem ventilu.

Dosavadní stav techniky

V US patentovém spisu č. 4 846 810 (Gerber) se uvádí sestava ventilu, kde na obr. 4 je znázorněno válcové pouzdro pro omezení radiálních pohybů pružného krytu směrem ven. Uvedený patentový spis neuvádí způsob, jímž je pouzdro na jednocestném ventilu upevněno nebo způsob, jímž je upevněno na zásobník s ventilem.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří těsnicí pouzdro pro jednocestný ventil, tvořený axiálně uloženým tělesem ventilu se vstupním koncem a výstupním koncem v axiálním směru, přičemž vstupní konec je spojen se zdrojem kapaliny, těleso ventilu je opatřeno prvním průchodem, zasahujícím do vstupního konce ke zdroji kapaliny a druhým průchodem, který je výstupní a zasahuje do výstupního konce tělesa ventilu, přičemž první a druhý průchod jsou od sebe oddáleny a přímo nesouvisí, těleso ventilu má zevní povrch, s nímž je ve styku elastomerní kryt, těleso ventilu obklopující, první a druhý průchod se otevírá do vnitřního prostoru krytu a axiální pouzdro laterálně a radiálně zevně obklopuje tento kryt v alespoň té oblasti, v níž ústí první a druhý průchod do vnitřního prostoru krytu, pouzdro je rovněž opatřeno prostředky pro utěsnění krytu k tělesu ventilu v místech, uložených na opačných koncích ve vzdálenosti od míst, v níž ss první a druhý průchod otevírají do vnitřního prostoru krytu, tyto prostředky jsou alespoň z části tvořeny pouzdrem, mezi pouzdrem a krytem je vytvořen prstencový prostor, uzavřený v axiálním směru prostředky pro utěsnění krytu k tělesu ventilu, pouzdro mimoto obsahuje prostředky pro odvzdusnění prostoru mezi krytem a pouzdrem.

Podstatu vynálezu tedy tvoří pouzdro, které obklopuje jednocestný ventil stejně jako v Cerberově patentovém spisu, avšak současně slouží toto pouzdro pro utěsnění krytu a tělesa ventilu a pro ochranu ventilu.

Podle vynálezu může být pouzdro použito k přitlačení těsnicích prstenců, které jsou ve styku s krytem jednocestného ventilu.

V dalším provedení může být pouzdro užito k nahrazení prstenců tím, že je opatřeno dovnitř směřujícími prstencovými výstupky pro přítlační krytu do těsného styku s povrchem tělesa ventilu.

Ve výhodném provedení je pouzdro opatřeno otvorem pro odvzdusnění prostoru mezi krytem a pouzdrem v oblasti, v níž je membrána přitlačena k tělesu ventilu.

V dalším výhodném provedení nahrazuje pouzdro prstence a přitlačuje kryt k tělesu ventilu ve dvou od sebe oddálených místech. Mimoto pouzdro přidržuje kryt v místě otvoru zásobníku, do nějž je jednocestný ventil zasazen.

Pro udržení integrity jednocestného ventilu a omezení jeho styku se znečištěninami, zejména u výstupu z ventilu může konec pouzdra vytvářet uzávěr v místě výstupu ventilu. Tato krycí část může být opatřena otvorem pro výstup kapaliny z ventilu. Tento otvor může mít takový tvar a rozměr, aby jeho uspořádáním bylo možno řídit způsob výstupu kapaliny z ventilu, například ve formě postřiku, rozprašování nebo jiným požadovaným způsobem.

Různé znaky pouzdra podle vynálezu budou dále podrobněji osvětleny formou příkladů v souvislosti s přiloženými výkresy, na nichž jsou znázorněna některá výhodná provedení pouzdra podle vynálezu.

Na obr.l je znázorněn axiální řez jednocestným ventilem podle Gerberova patentového spisu.

Na obr. 2 je znázorněn axiální řez ventilu s pouzdrem podle vynálezu pro upevnění prstenců, znázorněných na obr. 1, k tělesu ventilu.

Na obr. 2a je znázorněn obdobný řez jako na obr. 2, na povrchu těla ventilu však nejsou provedeny cirkulární žlábky pro uložení prstenců.

Na obr. 3 je znázorněn axiální řez, obdobný řezu na obr. 2 a 2a, v tomto případě však pouzdro nahrazuje funkci prstenců.

Na obr. 4 je znázorněn axiální řez, obdobný řezům na obr. 2 a 3, v tomto případě pouzdro přidržuje kryt v místě spojení se zásobníkem kapaliny.

Na obr. 5 je znázorněn řez, obdobný řezu na obr. 4, avšak uspořádání pouzdra a ventilu, upevněného na zásobník kapaliny je odlišný.

Na obr. 5 je znázorněn axiální řez jiným provedením pouzdra podle vynálezu.

Ha obr. 6A je znázorněn částečný axiální řez, obdobný řezu z obr. 6, znázorněno je další provedení krycí části pouzdra.

Na obr. 6B je znázorněn částečný axiální řez, obdobný řezu z obr. 5A, znázorněno je další možné provedení krycí části pouzdra.

Na obr. 7 je znázorněn perspektivní pohled na pouzdro s jednocestným ventilem, upevněným na výstupní část zásobníku s kapalinou.

Na obr. 1 je znázorněn jednocestný ventil 12.» tvořený tělesem 14 ventilu, prodlouženého tvaru v axiálním směru, opatřeným vstupním koncem 16 na jedné straně a výstupním koncem 18 na druhé straně. V případě, že je těleso 14 ventilu upevněno na zásobník 10 s kapalinou, je vstupní konec 16 spojen s vnitřním prostorem zásobníku 10, obsahujícím kapalinu.

Od vstupního konce 16 zasahuje první kanál 20 axiálně do části délky tělesa 14. Jak je zřejmé z obr. 1, zasahuje tento první kanál 20 přibližně do jedné třetiny dálky, může však mít délku podstatně odlišnou od té, která je na obr. 1 znázorněna. Na svém konci, vzdáleném od vstupního konce 16 se první kanál 20 otevírá do jednoho nebo většího počtu prvních kanálků 22, odstupujících v určitém úhlu a zasahujících vně na zevní povrch 14a tělesa 14. Na obr. 1 je znázorněn pouze jeden první kanálek 22.

Od zevního povrchu 14a blíže k výstupnímu konci 18 tělesa 14 zasahuje na povrch tělesa 14 kanálek 24, který směřuje dovnitř v určitém úhlu vzhledem k ose a je ukončen ve výstupním kanálu 26. Je možno užít větší počet kanálků

24. Jak je znázorněno, jsou ústí prvních kanálků 22 a kanál5 ků 24 od sebe v axiálním směru oddáleny. Podstatné je, že první kanál 20 a výstupní kanál 26 nejsou v průtokovém spojení uvnitř tělesa 14.

Zevní povrch 14a tělesa 14 je obklopen krytem 28 z elastomerního materiálu. Tento kryt 28 zasahuje od vstupního konce 16 až k výstupnímu konci 18 tělesa 14. Je důležité, že kryt 28 překrývá první kanálek 22 a kanálek 24.

Na každém svém konci je kryt 23 utěsněn proti zevnímu povrchu 14a tělesa 14 pomocí prstencového členu 30.· Tím vzniká těsný uzávěr ústí prvního kanálku 22 a kanálku 24. Prstencové členy 30 přitlačují kryt 28 do žlábků 32 na zevním povrchu 14a tělesa 21» takže je vytvořen pevný uzávěr mezi krytem 28 a tělesem 14.

Jak je uvedeno v Gerberově patentovém spisu, může být kryt 28 upevněn k tělesu 14 také působením tepla nebo chemickým způsobem nebo s použitím lepidla.

Na obr. 4 v Gerberově patentovém spisu je znázorněno pouzdro 34, obklopující kryt 28 na tělese 14, avšak toto pouzdro 34 neposkytuje žádné zesílení prostředků, přidržujících kryt 28 v těsném styku s tělesem 14.

Na obr. 2 jsou prstencové členy 30 uloženy do žlábků 32, rovněž prstencového tvaru, vytvořených na zevním povrchu 14a tělesa 14. Pouzdro 34 přitlačuje prstencové členy 30 do žlábků 14b zevního povrchu 14a tělesa 14. Materiál, z nějž jsou prstencové členy 30 vyrobeny, dovoluje utěsnění krytu 28 proti zevnímu povrchu 14a a pouzdro 34 tyto prstencové členy 30 ještě i s krytem 28 přitlačuje proti tělesu 14 jednocestného ventilu.

V případě, že se užije jednocestného ventilu v uspořádání, znázorněné na obr. 2, prochází kapalina ze zásobníku prvním kanálem 20 a prvním kanálkem 22 do prostoru mezi zevním povrchem 14a tělesa 14 a vnitřním povrchem krytu 28. Tlak, vykonávaný na kapalinu tlačí kryt 28 z elastomerního materiálu směrem od zevního povrchu 14a a kapalina tedy protéká v tomto prostoru až ke kanálku 24. Prostor mezi prvním kanálkem 22 a kanálkem 24 je utěsněn kombinací pouzdra 34, prstencových členů 30 a krytu 28. Kapalina pak protéká kanálkem 24 do výstupního kanálu 26 až do výstupního konce 18 tělesa 14. Jakmile se kapalina dostane z výstupního konce 18 tělesa 14, dochází k návratu krytu 28 do polohy, v níž těsně obklopuje těleso 14 a brání tak jakémukoliv zpětnému průtoku výstupním kanálem 26 a kanálkem 24 do prostoru mezi krytem 23 a tělesam 14.· Prstencové členy 30 v kombinaci s pouzdrem 34 zajiš£ují těsné uložení krytu 28 na tělese 14, takže nemůže dojít ke kontaminaci, zejména k průniku vzduchu nebo jiných nečistot do prostoru mezi krytem 23 a tělesem 14 do prvních kanálků 22 a prvního kanálu 20 a konečně do zásob niku 10. Podstatné je, že tímto způsobem je možno udržet těs né uložení krytu 28 na tělese 14 a zabránit tak jakémukoliv zpětnému průtoku.

Na obr. 2a je uspořádání podobné uspořádání na obr. 2, avšak na zevním povrchu 14a tělesa 14 nejsou provedeny žádné žlábky pro uložení prstencových členů 22.' které jsou tlačeny radiálně směrem dovnitř pouzdrem 34 proti zevnímu povrchu krytu 22' který je tak tlačen proti zevnímu povrchu 14a tělesa 14. Vnitřní povrch pouzdra 34 může být opatřen neznázorněnými prstencovými žlábky pro uložení a přidržení prstencových členů 30.

V provedení, které je znázorněno na obr. 3, jsou místo prstencovýcři členů 30 vytvořeny na vnitřním povrchu pouzdra 34 prstencové výstupky 22' které jsou ve styku se zevním povrchem 28a krytu 22· Tyto prstencové výstupky 36 přitlačují kryt 28 radiálně dovnitř proti tělesu 14.

Na obr. 3 není zevní povrch 14a tělesa 14 opatřen žlábkem pro vtlačení krytu 28, avšak zevní povrch tělesa 14 může být opatřen žlábkem pro vtlačení krytu pomocí prstencových výstupků 36.

Výstupní konec 18 tělesa 14 má zaoblený tvar, může však mít také pložší tvar, takže prstencové výstupky 36 mohou být přiblíženy na menší vzdálenost od konců pouzdra 34. Ve srovnání s uspořádáním na obr. 2 a 2a, kde jsou v kombinaci s pouzdrem 34 užity prstencové členy 30., dovoluje uspořádání pouzdra 34 a prstencových výstupků 36 na obr. 3 jednodušší utěsnění krytu 28 a tělesa 14.

Na obr. 4 je znázorněna zátka 40 pro vsunutí ventilu 12 do zásobníku 10. Neznázorněný zásobník může být různého typu, s výhodou jde o skládací zásobník, tak jak je znázorněn na obr. 7.

Na obr. 4 je v blízkosti výstupního konce 18 tělesa 14 proveden prstencový výstupek 36, a to proti zevnímu povrchu 28a krytu 23 k utěsnění krytu 28 proti zevnímu povrchu 14a tělesa 14.. Avšak na vstupním konci 15 tělesa 14 není použito žádného výstupku a pouzdro 34 je prodlouženo do zátky 40 z pružného materiálu, takže ji je možno těsně vsadit do výstupního otvoru zásobníku, obsahujícího příslušný materiál. Mimoto zátka 40 upevňuje konec krytu 28 při vstupním konci 16 tělesa 14, takže v tomto místě je kryt 28 v těsném styku s tělesem 14. V důsledku toho je kryt 28 udržován v těsném spojení se zevním povrchem 14a tělesa 14, takže vzduch ani žádná další znečišťující materiály se nemohou dostat do prostoru mezi tělesem 14 a krytem 28 v průběhu používání jednocestného ventilu 12. Tímto způsobem je také prostor, nacházející se mezi zevním povrchem 14a tělesa 14 a vnitřním povrchem 23b krytu 23 utěsněn v oblasti ústí prvních kanálků a kanálků 24, takže materiál ze zásobníku může protékat telesem 14 a výstupním kanálem 26, avšak zpětný tok výstupním kanálem 26 do prostoru mezi tělesem 14 a krytem 28 je znemožněn těsnicím účinkem pouzdra 34 proti zevnímu povrchu 14a tělesa 14.

Na obr. 5 je znázorněno další možné provedení, podobné provedení z obr. 4, v němž prstencově výstupky 36 na vnitřním povrchu pouzdra 34 přitlačují kryt 28 proti zevnímu povrchu 14a tělesa 14. Prstencový výstupek 36 je uložen v blízkosti výstupního konce 13 tělesa 14 nebo mezi výstupním koncem 18 a kanálkem 24.

Na vstupním konci 16 tělesa 14 je kolem konce tělesa 14 vytvořena zátka 40 pro zasazení do neznázorněného zásobníku. V blízkosti zátky 40 je kryt 28 opatřen přírubou 28c prstencového tvaru, směřující vně. Příruba 23c je přitlačena proti radiálně vně směřujícímu povrchu zátky 40. Konec 34a pouzdra 34 směřuje ve tvaru příruby směrem dovnitř, takže příruba 28c krytu 28 je těsně přidržována mezi koncem 34a pouzdra 34 a povrchem zátky 40. Prostor mezi krytem 28 a zev ním povrchem 14a tělesa 14 je tak utěsněn proti jakémukoliv přístupu znečišťujících materiálů. V důsledku toho se znečiš tující látky nemohou dostat přes jednocestný ventil 12 mezi krytem 23 a zevním povrchem 14a tělesa 14 nebo přes výstupní kanál 26 do prostoru mezi krytem 28 a zevním povrchem 14a tělesa 14.

Na každém za svrchu uvedených obr. 2, 2a, 3, 4 a 5 je pouzdro 34 opatřeno otvorem 50, který spojuje zevní prostor s utěsněným prostorem mezi krytem 28 a tělesem 14 mezi prstencovými členy 30 nebo prstencovými výstupky 36 nebo jinými prostředky, použitými pro utěsnění tohoto prostoru. V důsledku tohoto uspořádání v případě, že je kryt 28 v určitém místě vychýlen radiálně směrem ven do styku s vnitřním povrchem pouzdra 34, je tímto způsobem umožněno uvést pouzdro 34 znovu do polohy, v níž je v těsném styku se zevním povrchem 14a tělesa 14.

Ma obr. 6 je pouzdro 134 opatřeno krycí částí 134b v podstatě destičkového tvaru na svém konci, přiléhající k výstupnímu konci 18 tělesa 14. Pouzdro 134 je znázorněno tak, že těsně přidržuje kryt 28 z pružného materiálu proti zevnímu povrchu 14a tělesa 14.. Prstencové výstupky 134a přitlačují kryt 28 proti tělesu 14, je vsak možno užít jakéhokoliv uspořádání pouzdra 34, tak jak bylo popsáno svrchu, k těsnému přitlačení krytu 28 proti tělesu 14. Krycí část 134b chrání výstupní konec 18 tělesa 14 před stykem se znečisťujícími látkami nebo se znečištěnými povrchy.

Kryt 23 zasahuje až k ústí výstupního kanálu 26. Kryt 28. se opírá o vnitřní povrch krycí části 134b a o zevní část tělesa 14, čímž dochází k utěsnění, bránícímu jakémukoliv průtoku kapaliny mezi pouzdrem 134 a krytem 23 a také mezi krytem 28 a tělesem 14.

V krycí části 134b je proveden otvor 134 tak, aby mohla protékat kapalina z jednocestného ventilu 12 krycí částí 134b. Tvar otvoru 134c se volí tak, aby bylo možno řídit průtok vytékající kapaliny. Tato kapalina může vytékat ve formě .mlhoviny, postřiku, proudu nebo v jakékoliv jiné požadované formě. Axiálně zasahující povrchy, které tvoří otvor 134c mohou být vzájemně v divergentním vztahu, v konvergentním vztahu, tak jak jsou znázorněny na obr. 6A nebo mohou být vytvořeny axiálně rovnoběžně. Mimoto je možno užít větší počet otvorů 134c, tak jak je znázorněno na obr. 6B. Mimoto je pouzdro 134 opatřeno také odvzdušňovacím otvorem 150.

Na obr. 7 je znázorněna kombinace pouzdra 134 jednocestneho ventilu 12 podle vynálezu, tyto prvky jsou upevněny ve výstupní části skládacího zásobníku 10. X tomuto účelu je možno užít celou řadu skládacích zásobníků.

Vynález byl popsán v souvislosti s celou řadou provedení, umožňujících těsné spojení mezi krytem 28 a tělesem

14. Je však zřejmé, že k dosažení tohoto účinku by bylo mož no použít i jiných prostředků.

Vynález byl popsán na základě specifických provedení, je však zřejmé, že by bylo možno navrhnout ještě řadu dalších změn a modifikací, které by rovněž spadaly do rozsahu vynálezu.

Claims (18)

1. Těsnicí pouzdro pro jednocestný ventil, vyznačující se t í in , že ventil (12) je tvořen axiálně uloženým tělesem (14) se vstupním koncem (16) a výstupním koncem (18) v axiálním směru, vstupní konec (15) je spojen se zdrojem kapaliny, těleso (14) je opatřeno prvním průchodem, zasahujícím do vstupního konce (16) ke zdroji kapaliny a druhým průchodem, který je výstupní a zasahuje do výstupního konce (18) tělesa (14), přičemž první a druhý průchod jsou od sebe oddáleny a nejsou spolu průtokově spojeny, těleso (14) má zevní povrch (14a), s nímž je ve styku elastomerní kryt (28), který těleso (14) obklopuje, první a druhý průchod se otevírají do vnitřního prostoru krytu (28) a axiální pouzdro (34) laterálně a radiálně zevně tento kryt (28) obklopuje alespoň v té oblasti, v níž do vnitřního prostoru krytu (28) ústí první a druhý průchod, pouzdro (34) je rovněž opatřeno prostředky pro těsné přitlačení krytu (28) k tělesu (14) ventilu (12) v místech, uložených na opačných koncích ve vzdálenosti od míst, v nichž ústí první a druhý průchod do vnitřního prostoru krytu (23), přičemž tyto prostředky jsou alespoň z části tvořeny pouzdrem (34), mezi pouzdrem (34) a krytem (28) je vytvořen prstencový prostor, uzavřený v axiálním směru prostředky pro těsné přitlačení krytu (28) k tělesu (14) ventilu (12), pouzdro (34) je mimoto opatřeno prostředky pro odvzdusněné prostoru mezi krytem (23) a pouzdrem (34).

2. Těsnící pouzdro podle nároku 1, vyznačující se tím, že prostředky, použitými pro přitlačení krytu (28) k tělesu (14) jsou prstencové členy (30), které jsou pouzdrem (34) tlačeny radiálně dovnitř za vzniku těsného spojení krytu (23) a tělesa (14) ventilu (12).

3. Těsnicí pouzdro podle nároku 2, vyznačují c í se t í m , že zevní povrch (14a) tělesa (14) je opatřen žlábky (32), vytvořenými kolmo na axiální směr pro uložení krytu (23), tlačeného směrem dovnitř prstencovými členy (30).

4. Těsnicí pouzdro podle nároku 1, vyznačující se tím, že pouzdro je na svém vnitřním povrchu (23b), přivráceném ke krytu (23) opatřeno párem axiálně od sebe vzdálených prstencových výstupků (36), které jsou ve styku s krytem (28) pro jeho těsné přitlačení na těleso (14)

5. Těsnicí pouzdro podle nároku 4, vyznačující se tím, že zevní povrch (14a) tělesa (14) je opatřen žlábxy (32), vytvořenými kolmo na axiálně směr pro uložení krytu (28), tlačeného směrem dovnitř prstencovými výstupky (36).

6. Těsnicí pouzdro podle nároku 1, vyznačující se t í m, že pouzdro (34) má konec (34a), uložený u vstupního konce (16) tělesa (14) a druhý konec, uložený u výstupního konce (18) tělesa (14) a na vnitřním povrchu pouzdra (34) jsou vytvořeny prstencové výstupky (36) u druhého konce pouzdra (34) pro přitlačení pouzdra (23) do těsného styku s tělesem (14), přičemž na vstupním konci (16) tělesa (14) je upevněna zátka (40), tlačící kryt (28) proti tělesu (14).

7. Těsnicí prstenec podle nároku 6,vyznačují c í se t í m, že konec (34a) pouzdra (34) je pod tlakem ve styku s přiléhajícím povrchem zátky (40).

3. Těsnicí prstenec podle nároku 1, vyznačující se tím, že pouzdro (34) má konec (34a), uložený u vstupního konce (16) tělesa (14) a druhý konec, ulo13 zený u výstupního konce (18) tělesa (14), přičemž těsnicí prostředky jsou tvořeny prstencovými výstupky (36), uloženými na vnitřním povrchu pouzdra (34) u jeho druhého konce ve styku s krytem (28) pro přitlačení krytu (28) proti zevnímu povrchu (14a) tělesa (14), přičemž vstupní konec (16) tělesa (14) je obklopen zátkou (40) pro upevnění tělesa (14) v zásobníku (10), zátka (40) zasahuje radiálně vně za pouzdro (34) a na krytu (28) je u vstupního konce (16) tělesa (14) vytvořena radiálně vně příruba (23c), která je ve styku s radiálním vne vyčnívajícím povrchem zátky (40) a konec (34a) pouzdra (34) je vytvořen jako radiální příruba, která je pod tlakem ve styku s přírubou (23c) krytu (28) a vně vyčnívající plochou zátky (40).

9. Těsnicí pouzdro podle nároku 1, vyznačující se tím, že pouzdro (34) je opatřeno uzavřeným koncem, překrývající výstupní konec (18) tělesa (14), přičemž tento uzavřený konec je opatřen prostředky pro výstup kapaliny z výstupního konce (18) tělesa (14).

10. Těsnicí pouzdro pro jednocestný ventil, vyznačující se t í m, že ventil je tvořen axiálně uspořádaným tělesem (14) ve spojení se zdrojem kapaliny, těleso (14) je v axiálním směru ukončeno vstupním koncem (16) a výstupním koncem (13) a je opatřeno průchody pro příjem kapaliny ze zdroje na vstupním konci (16) a pro výstup kapaliny na výstupním konci (13) tělesa (14), dále je ventil opatřen prostředky pro průtok kapaliny průchody směrem ven a pro zábranu průtoku kapaliny zpět do zdroje kapaliny, tyto prostředky jsou tvořeny pouzdrem (34), obklopujícím těleso (14) a opatřeným uzavřeným koncem u výstupního konce (18) tělesa (14) za vzniku krycí části (134b) u výstupního konce (18) a prostředkem pro výstup kapaliny z výstupního konce (13) tělesa (14), přičemž prostředky pro průtok jsou tvořeny krytem (28), který je v těsném styku se zevním povrchem (14a) tělesa (14), prstencovým prostorem, uloženým mezi pouzdrem (34) a krytem (28) a otvorem (50) v pouzdru (34) pro odvzdusnění prostoru mezi pouzdrem (34) a krytem (23).

11. Těsnicí pouzdro podle nároku 10, vyznačující se tím, že prostředky pro utěsnění v kombinaci s tělesem (14) jsou tvořeny těsnicími prostředky, obklopujícími kryt (28) a uloženými mezi vstupním koncem (16) a výstupním koncem (13) tělesa (14), přičemž pouzdro (34) tlačí tyto těsnicí prostředky radiálně směrem dovnitř do styku s krytem (23) za vzniku těsného styku mezi krytem (28) a tělesem (14).

12. Těsnicí pouzdro podle nároku 10, vyznačující se tím, že zevní povrch (14a) tělesa (14) je opatřen žlábky (32) pro vtlačení krytu (28) působením těsnicích prostředků.

13. Těsnicí pouzdro podle nároku 10, vyznačující se tím, že prostředky pro utěsnění v kombinaci s tělesem (14) jsou tvořeny krytem (23), obklopujícím těleso (14) mezi jeho vstupním koncem(16) a výstupním koncem (18), přičemž vnitřní povrch pouzdra (34) je na straně, přivrácené ke krytu (28) opatřen dvojicí prstencových výstupků (36) ve vzdálenosti od sebe mezi vstupním koncem (16) a výstupním koncem (18) ve styku s krytem (28) pro přitlačení krytu (23) proti tělesu (14).

14. Těsnicí pouzdro pro jednocestný ventil, vy z n ačující se tím, že ventil je tvořen axiálně uloženým tělesem (14) se vstupním koncem (16) a výstupním koncem (13) v axiálním směru, těleso (14) je určeno pro připojení na zdroj kapaliny a je opatřeno u vstupního konce (15) průchodem pro přívod kapaliny ze zdroje a na výstupním kon15 ci (18) druhým průchodem pro výstup kapaliny z tělesa (14) po průchodu prvním průchodem, první a druhý průchod jsou od sebe oddáleny a jsou bez přímého průtojového styku, zevní povrch (14a) tělesa (14) je obklopen těsně přiléhajícím krytem (28) z elastomerního materiálu, první a druhý průchod ústí do vnitřního prostoru krytu (23) a kryt (28) je obklopen axiálně uloženým pouzdrem (134) alespoň v oblasti, v níž ústí první a druhý průchod do vnitřního prostoru krytu (23), přičemž pouzdro (134) obklopuje rovněž výstupní konec (13) tělesa (14) jako krycí část (134b) tělesa (14), opatřená prostředky pro průtok kapaliny, vystupující z výstupního konce (18) tělesa (14) přes krycí část (134b), přičemž pouzdro (134) obsahuje ještě prostředky pro utěsnění vzhledem k zevnímu povrchu (14a) tělesa (14) v axiálním směru na opačných stranách od místa vyústění prvního a druhého průchodu do vnitř ního prostoru krytu (28) a prostředku pro odvzdušnění prstencového prostoru, tvořeného krytem (28) a krycí částí (134b) mezi prostředky pro utěsnění krytu (28).

15. Těsnicí pouzdro podle nároku 14,vyznačující se tím, že prostředky pro výstup kapaliny z výstupního konce (18) tělesa (14) jsou tvořeny alespoň jedním otvorem (134c) v krycí části (134b).

15. Těsnicí pouzdro podle nároku 15, vyznačující se tím, že otvor (134c) v krycí části (134b) je vymezen axiálně rovnoběžnými povrchy.

17. Těsnicí pouzdro podle nároku 15, vyznačující se t í m , že krycí část (134b) je tvořena první částí, spojenou s výstupním koncem (13) tělesa (14) a druhou částí, vzdálenější od výstupního konce (13) tělesa (14), přičemž otvor (134c) mezi oběma částmi je vytvořen divergentním uložením první a druhé části.

13. Těsnicí pouzdro podle nároku 15, vyzná jící se t í a, ža krycí část je tvořena první u výstupního konce (13) tělesa (14) a druhou částí, nější od výstupního konce (13), přičemž otvor (134c) tvořen na základě konvergentního vztahu mezi první a částí otvoru (134c).

č u částí vzdáleje vydruhou

19. Těsnicí pouzdro podle nároku 15, vyznačující se tím, že krycí část (134b) je opatřena větším počtem otvorů (134c) pro průtok kapaliny z výstupního konce (13) tělesa (14).

20. Těsnicí prstenec podle nároku 14# vyznaču jící se tím, že kryt (28) zasahuje až k výstupnímu konci (18) tělesa (14) ve styku s krycí částí (134b) k zábraně průtoku kapaliny z výstupního konce (18) mezi pouzdro (134) a kryt (28).

21. Těsnicí prstenec podle nároku 14, vyznačující se tím, že těsnicí prostředky jsou tvořeny prstencovými výstupky (134a) na vnitřní ploše pouzdra (134) pro přitlačení krytu (28) proti zevnímu povrchu (14a) tělesa (14).