CZ129595A3 - Ochranný nátěr povrchů - Google Patents

Abstract

Použití vodné suspenze částic měkkého řídce síťovaného hydrogelu, který obsahuje v rovnováze s vodou 90 až 99 % hmotn. vody jako ochranného nátěru povrchů proti znečištění nežádoucími nápisy a kresbami.

Description

Oblast techniky

Ochranný nátěr povrchů

O w« to cn

Vynález se týká ochranného nátěru povrchů proti znečistění zejména nežádoucími nápisy a kresbami.

Dosavadní stav techniky

Veřejně přístupné stavby jsou stále rostoucí měrou poškozovány nežádoucími kresbami a nápisy. K tomu jsou používány běžně dostupné popisovači pomůcky jako jsou markéry, fixy a podobně, nebo nátěrové sprejové barvy. Odstranění těchto kreseb a nápisů je pak velmi obtížné a zpravidla se neobejde bez poškození čištěného povrchu. Jako čistící prostředek se používají anorganické látky - kyseliny, které kromě toho, že jsou velmi agresivní a nedají se použít například na vápencové povrchy jsou pro obsluhu nebezpečné a obecně ekologicky závadné. Mechanický způsob odstraňování nápisů, broušením pokresleného povrchu je velmi brutální vůči ošetřovanému povrchu a zanechává trvalé poškození.

Aby bylo dosaženo snadnějšího a šetrnějšího odstranění nežádoucích graffiti, opatřují se povrchy preventivně ochrannými nátěry, které omezují přilnavost kreseb k podkladu.

Dosud jsou známé ochranné nátěry na bázi emulzí vysokomolekulárních polymerů, které mají perfluorované postranní řetězce. Nastříkaný ochranný nátěr je pak možno po jeho pokreslení smýt pomocí rozpouštědel spolu s nežádoucími kresbami a následně na vyčištěných místech obnovit.

Tento ochranný nátěr sice ztěžuje nanášení barev na chráněný povrch, avšak případnými póry pronikají barvy pod ochrannou vrstvu a dostávají se do podkladu. Jiné nedostatky spočívají v tom, že nátěr je málo stabilní a časem se sám odloupne, a tím přestane plnit svou funkci. Pro jeho odstranění je nutno použít speciální přípravky, které obsahují látky zatěžující životní prostředí a nezanedbatelná je i vysoká cena nátěru a přípravku.

Dále je známý ochranný nátěr na bázi dvousložkové pryskyřice, jehož nedostatkem je opět vysoká cena a nutnost použití speciálního přípravku, obsahujícího škodlivé látky. Výrazným nedostatkem všech dosud známých ochranných nátěrů je to, že mění charakter a vzhled chráněných povrchů.

' Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje ochranný nátěr povrchů podle vynálezu, který se nanáší pomocí vodné suspenze částic měkkého vysoce zbobtnalého hydrogelu, který obsahuje v rovnováze s vodou 90 až 99,8% hmot. vody, přičemž jeho organická složka je tvořena řídce sírovaným trojrozměrným polymerem.

Výhoda řešení podle vynálezu spočívá v tom, že částice gelu nemohou proniknout do mikropórů stěny, takže se dají po opětovném zbobtnání mechanicky téměř kvantitativně oddělit od podkladu. Hydrogelovou vrstvu i s nápisy je možno dokonale odstranit po libovolné době mokrým textilem nebo jemným mokrým kartáčem. Ochranu silně bobtnavým hydrogelem lze použít i na některé textilní nebo plastikové potahy, jako je například čalounění ve vagonech, na jejichž čištění nelze použít organických rozpouštědel. Při nanášení ochranného nátěru není třeba dbát hygienických nebo bezpečnostních opatření, protože tyto neutrální gely nevyvolávají žádnou nežádoucí reakci ani po dlouhém styku s pokožkou, ba ani vstříknou-li se do úst nebo do oka.

Příklady provedení vynálezu

Suspenze podle vynálezu se nanese v tenké rovnoměrné vrstvě, jejíž tloušťka je v rozmezí 0,05 mm až 0,7 mm, s výhodou 0,1 , až 0,2 mm. Není-li suspenze příliš zředěna vodou, nebo ještě t

^! lépe, když neobsahuje téměř žádnou čistou vodní fázi, je natolik viskózní, že vůbec nestéká ani ze svislé hladké stěny. Za běžných atmosférických podmínek vznikne po vyschnutí polymerní vrstva, která je prakticky bezvodá a skoro skelně tvrdá. Při 100% vlhkosti prostředí, například dopadají-li na upravený povrch dešťové kapky, vzhledem k jeho naprosté nerozpustnosti ve vodě, se nesmyje a ani se neodplaví, protože i při malé pevnosti je jeho adheze k podložce postačující.

Hydrogel se může například připravit kopolymerizací esterů kyseliny metakrylové nebo akrylové nebo solí těchto kyselin, s dvojmocnými nebo vícemocnými hydroxysloučeninami. Jako vícemocná hydroxysloučenina se výhodně používá glycerol.

Hydrogel po vyschnutí tvoří bezbarvý, průhledný a tvrdý povlak, který je ve vodě nerozpustný, avšak ve styku s vodou zbotná a přemění se na hydrogel, jenž při vysokém, desíti až stonásobném obsahu vody v poměru ke své původní hmotnosti za sucha má velmi malou pevnost. Také jeho adheze k podkladu je natolik snížena, že jej lze bez velkého násilí od podložky mechanicky oddělit například mokrým textilem nebo kartáčem, přičemž se spolu s ním oddělí i všechna nečistota, která byla předtím na suchý povlak nanesena nebo na něm ulpěla, včetně se všemi kresbami a nápisy.

Při výrobě ochranného nátěru povrchů podle vynálezu bylo ve 1000 g glycerolu rozpuštěno 62 g kyseliny metakrylové, jež byla krystalizací zbavena stabilizátoru, načež k roztoku bylo přidáno a rozmícháno 60 g koncentrované kyseliny sírové. Teplota směsi byla potom půl hodiny udržována v rozmezí 30°C až 40°C, pak byla teplota zvýšena na 70°C až 75°C. Přitom viskozita směsi silně stoupala. Po asi jedné hodině vznikl již řídký gel a polymerizace byla prakticky ukončena po dalších dvou hodinách při výše uvedené teplotě. Po ochlazení bylo možno z reakční nádoby přenést elastický, na kusy roztrhaný gel do několikanásobně větší nádoby s pěti litry vody. Při pětihodinovém míchání rychloběžným míchadlem se vodou zbobtnalé kusy, které měly jen nepatrnou mechanickou soudržnost, rozdrobily na jemnou suspenzi, z jejíchž částic se vodou extrahoval převážný podíl glycerolu a kyseliny sírové. Částečky gelu po zastavení míchadla snadno sedimentují a vytvoří na dně nádoby souvislý koláč, od kterého se dá vodná fáze oddělit a po neutralizaci kyseliny použít k regeneraci glycerolu destilací. Koláč o hmotnosti 900 g se potom znovu rozmíchal po dobu 5ti hodin v dalších pěti litrech vody a po následné sedimentaci se získal hydrogel, jehož hmotnost byla koncentrace kyseliny. Hydrogel se vody a za stálého míchání se neutralizoval dvacetiprocentním vodným hydroxidem sodným až na pH 7 až 9. Přitom gel tak silně zbobtnal, že vyplnil celý objem nádoby. K tomu, aby se neutrální hydrogel dostal do úplné rovnováhy s vodou bylo by nutno dodat ještě další cca í litr vody. Dokud však voda není nad gelovými částicemi v nadbytku, získá se silně viskózní homogenní průhledná hmota, která se zvláště hodí k nanášení ochranných nátěrů. Viskozitu lze ovšem podle potřeby snižovat postupným přidáváním další vody. Je-li již hydrogel úplně zbobtnán se pozná tak, že bublinky rozptýlené míchadlem, jen velmi pomalu stoupají k povrchu. Dalším přidáním vody vznikne řídce tekutá suspenze, ve které se gelové částice poměrně volně vznášejí.

Suspenze hydrogelu byla rozetřena na mramorové desce tlusté cca 0,2 mm. Potom se nanesený hydrogel nechal zaschnout, čímž vznikla bezvodá téměř skelně tvrdá průhledná a neviditelná vrstva. Na této vrstvě byly provedeny různé nápisy fixy a sprejovými barvami. Potom byla hydrogelová vrstva i s nápisy snadno odstraněna mokrým textilem, jemným měkkým mokrým kartáčem nebo ostrým proudem vody.

již prakticky úplně vymytý 970 g, vzhledem ke snížení potom rozmíchal s devíti litry

Průmyslová využitelnost

Ochranný nátěr povrchů podle vynálezu je možno použít k ochraně stěn rozličných staveb, textilií, plastikových potahů aj..

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   Použití vodné suspenze částic měkkého řídce síťovaného hydrogelu, který obsahuje v rovnováze s vodou 90 až 99,8% hmoty vody jako ochranného nátěru povrchů proti znečištění nežádoucími nápisy a kresbami.

   1Λ13 U-SyiA 0H3AC · ,.WQ^ad ' avan r^-' H ^{s 6} ' ⁶¹ i

   OlSOQ |