CZ115498A3 - Integrované zařízení pro kultivaci půdy - Google Patents

Description

Vynález se týká integrovaného zařízení pro kultivaci půdy, které je určeno k připojení k zádi zemědělského traktoru nebo jiného hnacího vozidla a provádění mnoha různých operací zpracování půdy při přípravě osivového lože.

Dosavadní stav techniky

Je známo používání bran pro rozrušení předtím zorané půdy. Na branách upevněné bránové hroty jsou taženy zoranou půdou a vykonávají pracovní operaci. Pracovní operací je rozvolnění struktury půdy a rovněž rozrušení hrud do menších částí.

Je známo rovněž zařízení pro úpravu půdy, označované jako packer, které se skládá z množství disků nebo prstenců, které jsou volně otočné okolo obecně vodorovné osy. V této přihlášce je proto pro tento „packer“ používáno označení „talířové brány“. Talířové brány se používají po orbě, kdy bývají vlečeny traktorem. Prstence se vlivem styku se zemí otáčejí a vykonávají mocnou pracovní operaci, kdy zoranou půdu rozrušují a vytváří osivové lože. Talířové brány mohou být traktorem vlečeny v samostatné operaci, po ukončení orby, nebo mohou být integrovány s pluhem, takže se provádí orba i operace zpracování půdy zároveň.

Brány mohou být pro zpracování půdy osazeny rozmanitými typy hrotů, včetně takzvaných S-hrotů a prstových hrotů. Tvar a uspořádání hrotů lze zvolit podle konkrétních požadavků.

Dále je známo kombinované nářadí (půdní kultivátor), které spojuje hroty bran s dalšími kultivačními nástroji, jako jsou srovnávací desky, drolicí válce a kolíkové válce. Tyto typy kultivačních nástrojů jsou odborníkům dobře známy a netřeba je detailněji popisovat.

• · • ·

Příkladem kombinovaného kultivátoru je Kverneland Combinator II, který se připojuje k zadnímu závěsu traktoru a může mít až šest pracovních oblastí, jmenovitě v oblasti 1 srovnávací desku, kterou proces tvoření osivového lože začíná a jejímž úkolem je půdu urovnat, v oblasti 2 dvé řady pevných S-hrotů, které půdu do požadované hloubky rozvolňují a jejichž pracovní úhel lze nastavit dle charakteru půdy, a v oblasti 3 těžký drolicí válec, který rozdrobí případné hroudy vzniklé působením hrotů oblasti 2. Válec zároveň půdu pěchuje a urovnává pro nástroje následujících oblastí. Oblast 4 zahrnuje další dvě řady Stvarovaných hrotů, které dokončují kultivační operaci, jejímž výsledkem je dobře připravené a srovnané osivové lože. Oblast 5, a volitelně i oblast 6, může obsahovat kombinaci kolíkových válců a/nebo bran s prstovými hroty, které rozmačkají všechny zbývající povrchové hrudky a mírně půdu upěchují.

Mezi dalšími příklady kombinovaných kultivátorů lze uvést vlečený kultivátor osivového lože Kverneland TTA a nesený kultivátor Kverneland TLA.

Kombinované typy půdních kultivátorů obecně pracují uspokojivě. Je k dispozici množství různých kultivačních nástrojů, jejichž uspořádání v rámu nářadí lze volit podle požadavků, které závisí převážně na charakteru kultivované půdy.

Přesto, že se kombinované typy půdních kultivátorů ve skutečném provozu osvědčily, tlak na další zlepšování přípravy osivového lože nepolevuje. Vynález byl vypracován se zřetelem k tomuto tlaku.

Při přípravě dobrého osivového lože, tj. takového, které umožní rovnoměrné vyklíčení osiva a zdravý růst, je vysoce žádoucí dosáhnout následujících cílů:

(a) přesné dodržení pracovní hloubky půdu zpracujících nástrojů, které zaručí správnou hloubky setí; nerovnoměrná hloubka setí má za následek různé rychlosti klíčení a v určitých případech k vyklíčení osiva vůbec nemusí dojít;

(b) nahromadění nebo vytvoření hrubých částic půdy na povrchu, které zajistí přístup kyslíku, brání vypařování vody z půdy a chrání rostlinky před poškozením deštěm;

(c) vznik vrstvy jemných částic pod povrchem, která tvoří základ osivového lože a zajišťuje dobrý styk mezi půdou a jednotlivými semeny; a (d) pouze mírné zhutnění osivového lože, které umožní obnovení kapilárního vzlínání vody v půdě a dovolí osivu absorbovat z hloubky nerozrušené půdy pod osivovým ložem vlhkost, která je nezbytná pro zahájení klíčení.

Podstata vynálezu

Uvedených cílů se dosahuje integrovaným zařízením podle vynálezu, jehož podstata je uvedena v připojených patentových nárocích 1 až 13.

Přehled obrázků

Výhodná provedení vícenástrojového typu půdního kultivátoru podle vynálezu budou dále podrobněji popsána na příkladech, s odkazy na výkresy, které znázorňují:

Na obr. 1 je schématický pohled na první provedení vlečeného kultivátoru osivového lože podle vynálezu, na kterém jsou upevněny nejméně dva různé typy kultivačních nástrojů;

Na obr. laje pohled na první provedení dle obr. 1 s výhodným rozšířením;

• ·

• · · · • · · · * · · · • · · · ·

NO-S..·

Na obr. 2 je půdorys zařízení dle obr. 1;

Na obr. 3 je pohled zezadu na část zařízení dle obr. 1 a 2;

Na obr. 4 je bokorys bránového hrotu prstového typu určeného pro upevnění do rámu zařízení dle obr. 1 až 3;

Na obr. 5 je nárys hrotu dle obr. 4;

Na obr. 6 je bokorys stávající konstrukce krojidla, jehož část lze využít v poslední řadě hrotů kultivátoru;

Na obr. 7 je bokorys bránového hrotu integrovaného do krojidla distribuce osiva a/nebo hnojivá; a

Na obr. 8 je schématický pohled na druhé provedení zařízení podle vynálezu, které lze upevnit na obvyklý tříbodový zvedací mechanismus traktoru.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 až 3 je názornými ilustracemi zobrazeno provedení vlečeného integrovaného, či kombinovaného, zařízení pro kultivaci půdy podle vynálezu. Jako celek je zařízení označeno 20. Je určeno k připojení k zádi traktoru nebo jiného hnacího vozidla 21 a provádění mnoha různých půdu zpracujících operací při dopředném pohybu zařízení působením vozidla 21.

Zařízení 20 se skládá z hlavního rámu 1, který má obvykle délku okolo 3 m takovou, aby na něj bylo možné upevnit požadované množství řad kultivačních nástrojů ve vzájemných podélných rozestupech, tj. ve vzájemných rozestupech vzhledem ke směru dopředného pohybu zařízení. V přední části rámu 1 se nachází připojovací sestava pro připojení k zádi vozidla 21 V zobrazeném provedení je znázorněna schématicky tyčí 2.

• ·

Šířku zařízení 20 v pracovním režimu lze zvolit podle požadované plochy zorané půdy, která se má kultivovat při každém průjezdu zařízení. Obvykle se pohybuje (měřeno ve směru kolmém ke směru dopředného pohybu) v rozmezí 3 až 9 m, typicky okolo 7 m. Protože je však poněkud nepraktické dopravovat zařízení o šířce 7 m (v pracovním režimu), je ke stranám středové části rámu 1 otočně připojeno nejméně jedno, s výhodou však pár, složitelných křídel, která se mohou otáčet mezi v podstatě vodorovnou pracovní polohou, jak je ukázáno na obr. 2, a přepravní polohou, ve které složená křídla míří vzhůru s mírným sklonem ke středové ose zařízení. Celková šířka zařízení 20 se tak pro přepravu výrazně sníží a zařízení může projet brankou nebo jiným vstupem na pole nebo může být taženo po veřejných komunikacích.

U celkově menších verzí zařízení, která mohou mít pracovní šířku okolo 3 m, však skládání do přepravní polohy nemusí být nutné.

Při přepravě zařízení 20 je přední konec zařízení nesen tyčí 2 a jejím připojením k zadnímu závěsu vozidla 21, zadní část rámu 1. nese pár svisle přestavitelných přepravních kol 3. Kola 3 lze svisle přestavovat hydraulickým válcem 22, jiným zdrojem energie nebo ručním stavěcím zařízením. Rozumí se, že kola 3 jsou potřebná pouze pro přepravu zařízení 20 po vlastní ose, v průběhu operací kultivace půdy jsou kola 3 zvednuta tak, aby se země nedotýkala. Kola 3 jsou tedy jedinými koly, která zařízení nesou, a to pouze při přepravě. Zařízení neobsahuje žádná další kola, tedy ani kola určená pro řízení pracovní hloubky při operacích kultivace půdy.

Jak bude podrobněji popsáno níže, řízení hloubky zajišťuje jedna nebo více řad talířových bran (které se skládají, jak je odborníkům dobře známo, z řady pěchovacích disků nebo prstenců).

Hlavní rám J zařízení se tedy při spuštění kol 3 na zem vzhledem k úrovni země zvedne do přepravní polohy a při zvednutí kol ze země se sníží do polohy • · pracovní. Aby se rám při pohybu nahoru a dolů z obecně vodorovné polohy vůči zemi nenatáčel, je zařízení osazeno automatickým stavěcím mechanismem 4. Mechanismus 4 zahrnuje na koncích otočně uložená táhla, která jsou spojena s rámem 1 a jejichž úkolem je udržovat víceméně vodorovnou polohu rámu při změnách výšky. Mechanismus 4 je zobrazen pouze schématicky, konkrétním provedením může být například stavěči mechanismus podle EPA 9410000.9.

Zařízení 20 je primárně vícenástrojovým zařízením pro kultivaci půdy. Zvláště výhodným rysem se však jeví možnost opatřit zařízení integrovaným systémem distribuce osiva, který může rozdělovat osivo v požadované secí hloubce přímo do osivového lože připraveného zařízením. Systém distribuce osiva není na výkrese podrobně zobrazen, ale skládá se ze zásobníku, pneumatického distribučního systému, který odebírá osivo ze zásobníku a rozvádí jej rozvodným potrubím k na zádi umístěným krojidlům, která osivo ukládají do požadované hloubky do osivového lože vytvořeného předchozími kultivačními nástroji.

Jak je výše uvedeno, není systém distribuce osiva na výkrese podrobně vyobrazen, schématicky je naznačen pouze zásobník 23. Zásobník 23 je upevněn ke střední části rámu 1 a je dlouhý a relativně úzký, aby nepřekážel při skládání páru bočních rámů (křídel) 24. které se při skládání do přepravní polohy otáčejí směrem vzhůru okolo podélných čepů 25 na hlavní středové části rámu L

Vraťme se nyní k popisu kultivačních nástrojů, které se upevní k rámu zařízení. Na rámu se nachází více navzájem oddělených řad bránových hrotů. Jsou jimi zvláště první řada 8 srovnávacích hrotů (které budou podrobněji popsány níže), střední dvojice řad 26 a 27 hrotů a zadní dvojice řad 28 a 29 hrotů, které mají na svých spodních koncích krojidla, kterými se osivo distribuuje do požadované secí hloubky. Před hroty přední řady 8 se s výhodou nachází, jak je ukázáno na obr. 1 a 2, rozvolňovače 7.

• · « ·

Navíc k řadám hrotů jsou na k rámu 1 zařízení 20 upevněny za první řadou 8 hrotů talířové brány 9, které zahrnují množství pěchovacích disků nebo prstenců ve vzájemných rozestupech, a talířové brány 11, které se rovněž skládají z množství pěchovacích disků a nachází se mezi řadami 27 a 28 hrotů.

Na obr. 2 je půdorys rozložení kultivačních nástrojů zařízení, na obr. 1 je bokorys. Jak je zřejmé zvláště z obr. 1, hroty řad 8, 26, 27 a 28 mají shodnou konstrukci, která je na příkladu hrotu 10 podrobně zobrazena na obr. 4 a 5. V podstatě mají hroty kruhový průřez a jsou podobné prstovým hrotům používaným na branách.

Přední řada 8 hrotů zahrnuje hydraulicky nastavitelné srovnávací hroty, jejichž hloubku záběru lze nastavit a které vykonávají předběžnou půdu zpracující operaci. Tuto operaci normálně zajišťuje vpředu upevněná srovnávací deska. Používání takzvaných srovnávacích desek je odborníkům dobře známo, jejich úkolem je urovnat půdu a rozbít hroudy. Srovnávací desky se široce používají a obecně pracují uspokojivě, přesto, jak ukazují praktické zkušenosti, za jistých podmínek mohou kameny a hroudy určité velikosti pod srovnávací deskou projít. Při průchodu pod srovnávací deskou na ni kameny a hroudy působí silou, která se snaží zařízení nadzvednout. Je zřejmé, že takový svislý pohyb zařízení je nežádoucí, neboť se nadzvednou i za deskou následující další kultivační nástroje, jejichž pracovní hloubka se zmenší a tedy se v oné určité oblasti, kde došlo k nadzvednutí srovnávací desky, nedosáhne požadované hloubky osivového lože. Po nahrazení srovnávací desky takzvanými srovnávacími hroty, což je jedinečný a nový rys zařízení pro kultivaci půdy, se zjistilo, že hroty dokážou půdu rozrušovat a jsou rovněž schopny hrnout před sebou patřičné množství půdy, takže povrch pole do určité míry srovnávají. Hroty lze v řadě 8 rozmístit v požadovaných rozestupech. Vhodným svislým nastavením lze dosáhnout požadované kultivace půdy i takového stupně srovnání jejího povrchu, který je srovnatelný s tím, jaký lze získat známými vpředu upevněnými srovnávacími deskami, ovšem bez toho, že by kameny nebo hroudy mohly na rám působit vzhůru mířící silou.

Činnost hrotů při jejich pohybu již zpracovanou půdou je do jisté míry podobná pohybu hřebenu jemným pískem. Pokud jsou rozestupy mezi jednotlivými zuby hřebenu velké, každý zub pracuje nezávisle a před každým zubem se vytváří pouze malá hromádka písku. Písek ležící proti mezeře mezi jednotlivými zuby jeví snahu mezerou procházet, aniž by byl hromádkami před jednotlivými zuby příliš ovlivňován. Na druhou stranu, pokud jsou zuby uspořádány těsněji, je každý zub ovlivňován svými sousedy, vznikne vlna a tedy v zásadě spojitá hromada písku (ve vlně) před celým hřebenem, ne jen malé hromádky před každým zubem.

Hroty v první řadě 8 jsou uspořádány tak, aby se chovaly stejně jako výše popsaný hřeben s těsně uspořádanými zuby při pohybu pískem, uspořádání se určí pokusně pro jednotlivé půdní podmínky tak, aby se před hroty první řady 8 materiál hromadil požadovaným způsobem. Při správném, půdním podmínkám odpovídajícím nastavení pracovní hloubky hrotů a jejich příčné rozteče se před hroty první řady 8 vytvoří vlna zeminy. Pokud hroty narazí na vyvýšené hrby, odříznou je a jejich hmotu vlna absorbuje, naopak může tento materiál vyplnit případné prohlubně, které se v povrchu půdy mohou vyskytnout. Formace materiálu ve tvaru vlny před hroty 8 v jedinečném uspořádání plní funkci srovnávání povrchu půdy, hroty řady 8 tedy pracují jako srovnávací hroty a nahrazují účinek dosud známých srovnávacích desek.

Jak bylo naznačeno výše, hroty řad 8, 26, 27, 28 a 29 mají s výhodou všechny stejnou konstrukci, která je zobrazena na obr. 4 a 5, tedy jsou kruhového průřezu a zahrnují v podstatě svislé prsty, které zasahují do předem zorané půdy. Tato konstrukce hrotů je výhodná zvláště v porovnání se známými provedeními hrotů s obdélníkovým průřezem, které jsou relativně pružné ve směru pracovním, ale mnohem tužší ve směru příčném. Nevýhodou hrotů obdélníkového průřezu je skutečnost, že pokud je půda tvrdá nebo kamenitá, pohybují se hroty pružně dopředu a dozadu a nelze tedy udržovat stálou pracovní hloubku hrotů. Dále, hroty obdélníkového průřezu mají tendenci vynášet vzhůru podpovrchové kameny ·

« ·

a tvrdá půda potom jeví snahu vylamovat se ve velkých kusech, které je následujícími kultivačními nástroji obtížné rozdrobit. Navíc, protože hroty obdélníkového průřezu jsou v příčném směru relativně tuhé, musí být mezi sousedními hroty dostatečné vzdálenosti takové, aby většina kamenů mohla mezi hroty volně procházet. To znamená, že mezi hroty zůstává značná část půdy nezpracována.

Na rozdíl od dosud známých hrotů obdélníkového průřezu mají hroty kruhového průřezu konstrukce dle obr. 4 a 5 mnoho technických předností. Především mají značnou tloušťku, tj. velký průměr, takže jsou dostatečně tuhé a pracují tedy lépe než hroty obdélníkového průřezu nebo rovněž známé Stvarované hroty. Dále mají hroty konstrukce dle obr. 4 a 5 s výhodou vykované špičky, takže je možné k ním upevnit buď výměnné opotřebitelné části nebo jiné části, jakými jsou například krojidlové jednotky (viz poslední řady 28 a 29). Nová konstrukce hrotů dle obr. 4 a 5 se vyznačuje zvláště následujícími výhodami:

1. Protože hroty míří víceméně kolmo dolů, pohybuje se špička každého hrotu obecně ve vodorovné rovině a je méně náchylná k odchýlení vzhůru, než je tomu u známých hrotů. Spodní úroveň vrstvy rozvolňované půdy je tedy rovinnější.

2. Protože v klidu hrot míří dolů a rovněž mírně dozadu, má snahu prohnout se vlivem působení sil při pohybu půdou do určité míry dozadu. Je tak méně náchylný k vynášení kamenů a větších kusů půdu k povrchu, spíše je zatlačuje do větší hloubky, navíc na kusy půdy tlačí shora, takže se snáze rozrušují.

3. Protože jsou nové hroty stejně pružné ve všech směrech, a to mnohem pružnější než hroty známé (hroty obdélníkového průřezu) v bočním směru, mohou se rozmístit v menších rozestupech. I v případě střetu s většími kameny díky příčné pružnosti hrotů kameny mezi sousedními hroty snadno • ·

projdou. K tomu může ve skutečnosti dojít tehdy, když hroty nedokáží kameny pod úrovní povrchu země zatlačit hlouběji do půdy.

Tedy, zjistilo se, že namísto stávajících bran, které mívají pět řad hrotů jiných konstrukcí, může půdní kultivátor pracovat stejně dobře se třemi řadami nových hrotů. Pro uspokojivé provedení kultivace postačují dokonce pouhé dvě řady hrotů nové konstrukce, u zobrazeného provedení s pěti řadami hrotů plní tři rady jiné funkce než je kultivace půdy. Oproti stávajícím konstrukcím tak může být celková délka zařízení rozumná i při zachování přijatelné úrovně zpracování půdy.

Obraťme nyní pozornost k talířovým branám 9 a 11. Věříme, že využití alespoň jedné řady talířových bran jako integrální části půdního kultivátoru bránového typu je zcela novým prvkem. Přední talířové brány 9 zastávají dvojí funkci. Skládají se z mnoha pružinami zatížených pěchovacích prstenců, jejichž úkolem je rozbít větší hroudy a také půdu upěchovat a jejichž pracovní hloubku lze ručně nastavit. Navíc k pěchování řídí talířové brány 9 pracovní hloubku přední části zařízení. Pěchovací disky tedy vykonávají dvojí funkci: provádí zpracování půdy (pěchování) a řídí pracovní hloubku, která je důležitým faktorem přípravy osivového lože; konkrétně půda by měla být zpracována, zkultivována a rozdrobena do takové hloubky, do které se má osivo uložit. Je důležité, pokud je to možné, udržovat pracovní hloubku kultivátoru víceméně stálou, aby se mohlo následně osivo uložit do víceméně rovnoměrné hloubky a víceméně shodných podmínek osivového lože a klíčení bylo tak rovnoměrné, jak je jen možné.

Disky nebo prstence talířových bran 9 mohou být jednoduchými disky nebo prstenci dle obr. 2, zatímco zadní talířové brány 11 se mohou skládat z příčně rozmístěných disků opatřených dodatečnými půdu zpracujícími prvky, např. přesahujícími kolíky nebo výčnělky, které napomáhají rozdrobení zbylých hrud vzniklých při operacích zpracování půdy předchozími nástroji.

Stejně jako u talířových bran 9 je pracovní hloubka talířových bran 11 ručně nastavitelná a plní tedy úlohu řízení pracovní hloubky zadní části zařízení.

« ·

Rovněž prstence talířových bran 11 jsou zatěžované pružinami a tedy napomáhají zpracování půdy.

Jak již bylo uvedeno výše, dvě poslední řady 28 a 29 se také skládají z ručně výškově nastavitelných hrotů, které jsou však na spodních koncích osazeny krojidly, jejichž úkolem je ukládat osivo do požadované secí hloubky do osivového lože. Takové uspořádání je výhodné u zařízení podle vynálezu, který však zahrnuje i možnost použít na zádi zařízení krojidlová ramena stávající konstrukce. Jsou-li však půdní podmínky obtížné, mohou být kvůli nedostatečné tuhosti ramen i jejich uložení krojidlová ramena stávající konstrukce působením zbytkových hrud nebo kamenů vytlačena vzhůru, což zvýší okamžitou hloubku setí nad požadovanou a může vést rovněž k nerovnoměrnému klíčení osiva, či dokonce k jeho nevyklíčení. Skutečně, u stávajících krojidlových ramen mohou kameny a hroudy nazdvihnout distribuční špičky krojidla nad úroveň povrchu a protože osivo je do krojidla přiváděno stlačeným vzduchem, je následkem tohoto jevu rozfukování osiva po povrchu pole, nikoliv do půdy. Naopak nová konstrukce hrotu dle obr. 4 a 5 s přidaným krojidlem na špičce je mnohem tužší než stávající krojidlové rameno, udržování požadované hloubky setí je tedy mnohem stabilnější a distribuce osiva do osivového lože vytvořeného předchozími nástroji zařízení rovnoměrnější.

Na obr. 6 je typická stávající konstrukce krojidla, které je jako celek označeno 30. Krojidlo 30 se skládá z krojidlové trubky 31. rozhmovacího dílu 32, vodicích desek 33, otočného víka 34 a hrotů 35. Osivo 36 se přivádí krojidlovou trubkou 31 a vodícími deskami 34 je usměrňováno do drážky v půdě vytvořené rozhrnovacím dílem 32. Otočné víko 34 chrání výstup osiva před ucpáním půdou. Výstup otevře víko 34 automaticky při dopředném pohybu krojidla půdou. Hroty 35 uhlazují povrch půdy a zahrnují drážku, do které bylo osivo uloženo.

Účelem výše uvedeného popisu stávající konstrukce krojidla dle obr. 6 je osvětlit pozadí způsobu, jakým lze hroty 10, zejména co se hrotů v řadách 28 a/nebo 29 týká, upravit i pro plnění funkce krojidla. Ke koncům hrotů 10 se na • · místo stávající opotřebitelné špičky upevní upravené vodicí desky 33 a pevná, vzhůru vycházející krojidlová trubka může být velmi krátká. Připojení k vhodnému rozvodu osiva je, jak je odborníkům známo, pružnou hadicí. Tedy, funkci rozhrnovacího dílu 32 stávajícího krojidla přebírá hrot 10, otočné víko 34 a hroty 35 již nejsou díky zahrnutí krojidla do konce hrotu potřeba.

Příklad výhodného spojení bránového hrotu s krojidlem pro distribuci osiva a/nebo hnojivá je na obr. 7. Jak bude podrobněji popsáno dále s odkazy na obr. 1a a 7, alespoň některé z řad bránových hrotů mohou být spojeny s krojidly distribuce osiva, např. dvě poslední řady 28 a 29, navíc řada 27 bezprostředně před zadními talířovými branami 11 může být spojena s krojidly distribuce hnojivá. Konstrukci krojidla dle obr. 7 lze použít pro všechna uvedená uspořádání, ačkoliv v případě distribuce hnojivá je vysoce žádoucí, aby pracovní hloubka přívodní špičky krojidla byla větší než pracovní hloubka přívodní špičky krojidel distribuce osiva. Podélná osa každého krojidla distribuce hnojivá prochází přibližně uprostřed mezi podélnými osami následujícího páru krojidel distribuce osiva.

Krojidlo dle obr. 7 je jako celek označeno 40 a zahrnuje bránový hrot 10 kruhového průřezu, jehož horní konec je maticemi 42 a třmenem 43 uchycen k upevňovací plošině 41. Dolů přesahující část hrotu 10 je udržována ve svislé poloze, může se ale odchýlit v podélném směru, tj. ve směru pohybu, proti pružnému působení závitů 44.

Pevná trubka 45 přivádí osivo (nebo hnojivo) 46 do uzavřené krabice 47, která má spodní otvor 48. Krabice 47 je svou přední částí upevněna ke špičce 49 hrotu, která je rozebíratelně šroubem 50 uchycena ke spodnímu konci hrotu 10. Pružné prsty 51 vychází z plošiny 41 směrem dolů a dozadu, jejich funkce je v podstatě stejná jako u prstů 35 standardní konstrukce krojidla dle obr. 6.

Na obr. 7 znázorněné osivo nebo pevné hnojivo 46 jsou jen příkladné. Rozumí se, že distribuční systém lze snadno, pokud je to požadováno, uzpůsobit pro vytlačování dávek kapalného hnojivá. Pružná přívodní hadice (není • ·

zobrazena) navazuje na horní konec 52 pevné trubky 45 a podle potřeby vede do jakéhokoliv vhodného zásobníku s osivem nebo hnojivém.

Žádoucí a výhodné je, aby byl zásobník osiva součástí rámu nářadí a zásobník hnojivá byl nesen traktorem.

Při normálním provozu zde popsaného zařízení pro kultivaci půdy lze provádět současně kultivaci půdy i setí. Pokud jsou však podmínky tak tvrdé a nepříznivé, že by nebylo vhodné sít již při prvním průchodu, je možné uzavřít přívod osiva ke krojidlům a provést kultivaci určitých nepříznivých částí pole i vícekrát než jednou, dokud nenastanou pro setí uspokojivé půdní podmínky a nepřipraví se uspokojivé osivové lože. Poté lze přívod osiva obnovit. Je však zřejmé, že v případě, že se ke krojidlům nepřivádí osivo, pracují hroty řad 28 a 29 jako prosté kultivační nástroje.

Jak již bylo výše uvedeno v souvislosti s krojidlem dle obr. 7, lze zařízení upravit i pro současnou distribuci osiva a hnojivá. Příklad takového uspořádání je na obr. 1a, který nyní popíšeme.

Na obr. 1a je rozšířené provedení zařízení dle obr. 1, kdy odpovídající části mají shodná označení a nebudou znovu podrobně popisovány. Řady 28 a 29 hrotů, které se nachází bezprostředně za zadními talířovými bránami 11, jsou spojeny s krojidly distribuce osiva. Bezprostředně před zadními talířovými bránami 11 se nachází řada 27 hrotů, které jsou spojeny s krojidly distribuce hnojivá. Krojidla distribuce hnojivá mohou rozvádět hnojivo buď ve formě prášku nebo granulí, případně kapalné hnojivo, pokud je to požadováno.

Obr. 1a je pouhým schematickým znázorněním zařízení, ve skutečnosti bude výhodné, aby se nejnižší bod výstupu hnojivá z krojidla distribuce hnojivá nacházel hlouběji než odpovídající bod krojidel distribuce osiva. Dále, ačkoliv to není z obrázku zřejmé, v půdorysu se každé krojidlo distribuce hnojivá nachází přibližně uprostřed mezi osami následujících krojidel distribuce osiva. Uložením • · ·

hnojivá do větší hloubky než je osivo a žádoucím rozložením hrubších a jemnějších částic půdy se dosáhne toho, že osivo může vyklíčit a do určité míry zakořenit předtím, než přijde do styku s hnojivém. To zaručuje velmi efektivní využívání hnojivá (ve skutečnosti není příliš prospěšné, aby se rostliny hnojily před vytvořením jejich kořenového systému, působení hnojivá na nevyklíčené či naklíčené osivo může být přímo škodlivé). Níže uložené hnojivo umožní osivu vyklíčit a vyrůst před tím, než přijde do styku s hnojivém, které poté využije s maximálním účinkem.

Z popisu prvního provedení dle obr. 1 až 3 je zřejmé, že jde o vlečené nářadí v tom smyslu, že jeho přední konec je spojen s tyčí 2 a zadní konec je v přepravním režimu nesen spustitelnými přepravními koly 3. V režimu kultivace půdy jsou však kola 3 zdvižena a přední konec rámu 1 zařízení nesou přední talířové brány 9 a zadní konec rámu 1 zadní talířové brány 11.

Jak přední, tak zadní talířové brány 9 a 11 tedy vykonávají dvojí funkci: zabírají plnou šířku rámu nářadí ve směru kolmém ke směru pohybu a provádí operaci zpracování půdy, tj. pěchují rozvolněnou půdu, a řídí pracovní hloubku ostatních půdu zpracujících prvků (hrotů, krojidel atd.) zařízení.

Vynález se však neomezuje na stroje pouze vlečené, nýbrž zahrnuje i alternativy polonesených a nesených nářadí.

Alternativní provedení je na obr. 8, části odpovídající již popsaným mají stejná referenční čísla a znovu popisovány nebudou. Hlavním rozdílem je vynechání předních talířových brán 9 a tedy nutnost zajistit v pracovní poloze nesení předního konce rámu 1. jiným způsobem. Přední konec 53 rámu 1. je tedy uzpůsoben k zavěšení do obvyklého tříbodového zvedacího mechanismu traktoru. Na předním konci 53 rámu 1 je proto pevně upevněn čelní nosník 54, do jehož horního konce 55 je otočně uchyceno horní táhlo 56 závěsu traktoru, zatímco dvě spodní táhla 58 závěsu se připojí na příčně navzájem vzdálené spodní čepy 57.

ΝΌ-9·*

Celé zařízení se tedy činností zvedacího mechanismu může zvednout do přepravní polohy, buď pro samotnou přepravu nebo obecně pro obraty. Při požadavku na operaci zpracování půdy se přední konec 53 rámu 1_ spustí do požadované výšky nad úroveň země a zároveň se nastaví požadovaný sklon 5 rámu 1, takže jediné talířové brány 11 tohoto provedení pomáhají (spolu se zvedacím mechanismem) určovat pracovní hloubku zařízení a zároveň provádí půdu zpracující operaci drolení nebo pěchování půdy.

Obr. 8 ukazuje rovněž přednostní provedení, které již bylo popsáno výše v souvislosti s obr. 1a, kde hroty řady 27 jsou spojeny s krojidly distribuce hnojivá. Takové uspořádání je přednostní i pro toto provedení, ačkoliv se rozumí, že hroty řady 27 mohou pracovat pouze buď jako samotné bránové hroty nebo jako krojidla.

Claims (13)

1. Integrované zařízení (20) pro kultivaci půdy, které je určeno k připojení k zádi hnacího vozidla (21) a provádění více různých půdu zpracujících operací při dopředném pohybu zařízení (20) působením vozidla (21), vyznačující se tím, že zahrnuje:

rám (1);

připojovací sestavu (2) na předním konci rámu (1), kterou se zařízení (20) připojí k zádi hnacího vozidla (21);

příčné řady bránových hrotů (8, 26, 27, 28, 29) upevněné k rámu (1);

talířové brány (9, 11) upevněné k rámu (1), které jsou obecně rovnoběžné s řadami bránových hrotů a které jsou nastavitelné vzhledem k rámu tak, že jejich stykem se zemí se řídí pracovní hloubka bránových hrotů; a příčné řady secích krojidel (28, 29) upevněné k rámu (1) za talířovými bránami (9 nebo 11).

2. Integrované zařízení (20) pro kultivaci půdy, které je určeno k připojení k zádi hnacího vozidla (21) a provádění více různých půdu zpracujících operací při dopředném pohybu zařízení (20) působením vozidla (21), vyznačující se tím, že zahrnuje:

rám (1);

připojovací sestavu (2) na předním konci rámu (1), kterou se zařízení (20) připojí k zádi hnacího vozidla (21);

první válcové půdu zpracující ústrojí (9) upevněné k rámu (1) příčně ke směru dopředného pohybu, které se může stýkat s půdou tak, že provádí operaci zpracování půdy, a které je rovněž nastavitelné vzhledem k rámu tak, že nese přední konec zařízení a tedy řídí pracovní hloubku zařízení;

nejméně jednu příčnou řadu bránových hrotů (26, 27) upevněnou k rámu za prvním půdu zpracujícím ústrojím (9); a druhé válcové půdu zpracující ústrojí (11) upevněné k rámu za řadou bránových hrotů (26, 27) příčně ke směru dopředného pohybu, které je

Νύ-9nastavitelné vzhledem k rámu tak, že svým stykem s půdou nese zadní konec rámu (1) a tedy také řídí pracovní hloubku zařízení.

3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že je vlečeným zařízením, kde spojovací sestava zahrnuje tyč (2), kterou lze připojit do zadního závěsu hnacího vozidla (21).

4. Integrované zařízení (20) pro kultivaci půdy, které je určeno k připojení k zádi hnacího vozidla (21) a provádění více různých půdu zpracujících operací při dopředném pohybu zařízení (20) působením vozidla (21), vyznačující se tím, že zahrnuje:

rám (1);

připojovací sestavu na předním konci rámu (1), kterou se zařízení (20) připojí k zádi hnacího vozidla (21) tak, že je zařízení plně neseno, a která nese přední konec rámu (1) a tedy řídí pracovní hloubku zařízení;

řadu bránových hrotů (26, 27) upevněnou k rámu (1) příčně ke směru dopředného pohybu; a talířové brány (11) upevněné k rámu (1), které jsou obecně rovnoběžné s řadou bránových hrotů (26, 27) a které jsou nastavitelné vzhledem k rámu tak, že při styku se zemí řídí výšku zadní části rámu (1) nad zemí a také tedy řídí pracovní hloubku zařízení.

5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že zahrnuje příčnou řadu secích krojidel (28, 29) upevněnou k rámu (1) za talířovými bránami (11).

6. Integrované zařízení (20) pro kultivaci půdy, které je určeno k připojení k zádi hnacího vozidla (21) a provádění více různých půdu zpracujících operací při dopředném pohybu zařízení (20) působením vozidla (21), vyznačující se tím, že zahrnuje:

rám (1);

připojovací sestavu (2) na předním konci rámu (1), kterou se zařízení (20) připojí k zádi hnacího vozidla (21);

• · • ♦· t«· • · · · ·· • ··· · ·· · · · · * τ· · ·

18 ......

-¹- ····· · · · příčnou řadu bránových hrotů (8, 26, 27) upevněnou k rámu (1);

spustitelná přepravní kola (3) upevněná k rámu (1), která lze spustit tak, aby se stýkala se zemí a rám (1) se nazdvihl a umožnila se tak přepravu rámu, kola se ze země zdvihnou, jsou-li požadovány půdu zpracující operace; a talířové brány (9, 11) upevněné k rámu (1) příčně ke směru dopředného pohybu, které se mohou stýkat s půdou tak, že provádí půdu zpracující operaci, a které jsou nastavitelné vzhledem k rámu tak, že při styku se zemí a s přepravními koly ve zdvižené poloze nesou rám (1) a řídí pracovní hloubku bránových hrotů.

7. Integrované zařízení (20) pro kultivaci půdy, které je určeno k připojení k zádi hnacího vozidla (21) a provádění více různých půdu zpracujících operací při dopředném pohybu zařízení (20) působením vozidla (21), vyznačující se tím, že zahrnuje:

rám (1);

připojovací sestavu (2) na předním konci rámu (1), kterou se zařízení (20) připojí k zádi hnacího vozidla (21);

příčné řady bránových hrotů (8, 26, 27, 28, 29) upevněné k rámu (1), které jsou navzájem vzdáleny ve směru dopředného pohybu; a válcové půdu zpracující ústrojí (9 nebo 11), které je upevněné k rámu (1);

kde jedna z řad (8) je k rámu upevněna před půdu zpracujícím ústrojím (9 nebo 11) a zahrnuje výškově nastavitelné srovnávací hroty, které provádí předběžnou půdu zpracující operaci a nahrazují činnost normálně zajišťovanou známými, vpředu upevněnými srovnávacími deskami.

8. Integrované zařízení (20) pro kultivaci půdy, které je určeno k připojení k zádi hnacího vozidla (21) a provádění více různých půdu zpracujících operací při dopředném pohybu zařízení (20) působením vozidla (21), vyznačující se tím, že zahrnuje:

hlavní rám (1) s pomocným rámem (24), který lze vzhledem k hlavnímu rámu nastavit buď do pracovní polohy nebo do přepravní polohy, ve které složený míří vzhůru;

• * · · připojovací sestavu (2) na předním konci rámu (1), kterou se zařízení (20) připojí k zádi hnacího vozidla (21);

bránové hroty (10) upevněné k rámu;

systém distribuce osiva upevněný k zařízení a uzpůsobený k přivádění

5 osiva ke krojidlům, která jsou upevněna na zádi zařízení a uzpůsobena k distribuci osiva do požadované hloubky do osivového lože vytvořeného půdu zpracujícími nástroji zařízení; a zásobník osiva (23) upevněný k rámu (1), který má takový tvar a uspořádání, že umožňuje složení pomocného rámu (24) do přepravní polohy.

9. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že alespoň některé z hrotů mají obecně kruhový průřez a zahrnují dolů přesahující půdu zpracující prsty.

15

10. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že půdu zpracující nástroje zařízení zahrnují:

vpředu upevněné srovnávací hroty (8); jedny nebo více talířových bran (9, 11); nejméně jednu řadu (28, 29) hrotů upevněných na zádi rámu (1).

11. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že poslední řada (28, 29) hrotů je spojena s příslušnými krojidly (30) distribuce osiva.

12. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že zahrnuje

25 řadu krojidel distributorů hnojivá, která je k rámu upevněna před příslušnými talířovými branami (11), a krojidla distribuce osiva, která jsou k rámu upevněna za talířovými branami (11).

13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že krojidla distribuce hnojivá

30 zasahují do půdy hlouběji než následná krojidla distribuce osiva.