CS47192A3 - Keto acids with a quinoline radical and pharmaceuticals based thereon - Google Patents

Description

Ketokyseliny s chinolinovým zbytkem a farmaceutické přípravkyna jejich bázi . . I r f > Oí i o

cc

Oblast techniky oc !

Vynález se týká ketokyselin s c h ino1i novým - zEyťRem· kterépůsobí jako antagonisty leukotrienu. Dále se vynález týká farma-ceutických přípravků na bázi těchto sloučenin.

Dosavadní stav techniky

Leukotrieny představují skupinu lokálně působících hormo-nů, které v živých systémech vznikají z arachidonové kyseliny.

Hlavními leukotrieny jsou leukotrien (LTB^} , LTC4, LTD^ a? LTE^. Biosyntézu těchto leukotrienů zahajuje působení enzymu: 5-lipoxygenasy na arachidonovou kyselinu. Tím vzniká epoxidznámý jako leukotrien A4 (LTA4) , který se převádí na jiné leu-kotrieny v následujících enzymatických stupních. Další podrob-nosti vztahující se k biosyntéze a k metabolismu leukotrienůje mošno nalézt v publikaci Leukotrienes and Lipoxygenases, _ red. J. Rokách, Elsevier, Amsterodam (1939) . V této Rokachově__ „ _^kni2e^se_také pojednává^o^působeníJleukotrienů._v^žiyvchJ5vs.té-.^.· . ..... - mech a o jejich příspěvku k různým chorobným stavům. V Evropských patentových přihláškách č. 318 093 (31. května1989) a 399 818 (28. listopadu 1990) jsou popsány obecné struktu- f> ry, které se poněkud podobají sloučeninám podle tohoto vynálezu, přestože neobsahují žádné skupiny alifatických ketonů. V Evropských - patentových přihláškách č. 349 062 (3. ledna 1990) a 399 291 (28. listopadu 1990, Bayer) jsou popsány'inhibitory biosyntézy leukotri- enu obsahující chinolinové zbytky, které se liší od sloučenin podle vynálezu nejvýrazněji tím, že chinolinový zbytek je v nich připojen ke zbytku molekuly etherovou vazbou a nikoliv vinylovou 2

RT R1 skupinou. Strukturu sloučenin obsažených ve shora uvedených patentových přihláškách je možno znázornit následujícími obecnýmivzorci:

EP 31 8, 093 /XX’)t-CCRj)lirZ^CCS’H*)|>-Q’ Merck ,^(X3)r. -CCR^rt-z’ -CCR’R4)r.-Q’ 3 R3 < 8’ S’

J χ2)Γ-(αφ „-z^-ccr3^) ρ-ς'É^Cx’5r· -<εφ·«-ζ* -CCR3R<)p. -tf EP 399, 81 SMarek E\ 3 EP 349,062

MEPCK

O

EP 399,291BAYER ,' V"**.'..«v — tl.1'·. 1 3^·'

Podstata vynálezu Předmětem vynálezu jsou ketokyseliny s chinolinovým zbytkemvykazující účinnost antagonistů leukotrienu, způsoby jejich pří-pravy, farmaceutické přípravky na jejich bázi, které se hodí proléčení savců, zejména lidí a způsoby výroby těchto farmaceutickýchpřípravků. Díky své účinnosti antagonistů leukotrienu jsou sloučeninypodle vynálezu užitečné jako činidla proti asthma, alergiím, zá-nětům a jako cytoprotektivní činidla. Jsou také užitečné při lé-čení anginy, cerebrálního spasma, glomerulární nephritis, hepati- ——t-is-,—endotoxem-ie-,—uve-i-t-i-s—a^odm-í-tání-a-l-lotransp-lantátŮT-"— --—

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mají strukturu odpovídajícíobecnému vzorci I 4

kde 12 . v v R a R nezávisle představuje vždy atom vodíku nebo nižší alkyl-skupinu nebo 1 2 R a R , společně s atomem uhlíku, k němuž jsou připojeny, před-stavují kruh obsahující 3 až 6 atomů uhlíku; R^ představuje alkylskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku; R^ představuje atom chloru nebo atom bromu; r^ představuje atom vodíku, atom chloru nebo atom bromu; X představuje atom'vodíku nebo atom chloru a n představuje číslo s hodnotou od.l do.4,

Do rozsahu vynálezu také spadají farmaceuticky vhodné soli slou-čenin obecného vzorce I. _Přednostními sloučeninami podle vynálezu, které spadají do rozsahu obecného vzorce I, jsou sloučeniny obecného vzorce-I'a

12 3 kde R , R , R a n mají shora uvedený význam.. 5 V dalším popisu se používá následujících zkratek:

Ac n-Bu t-Bu

Et

Me

Ph

Tz rac.

THF

Ms

LDA

DMF

Et3N

DMSO

NSAID acetyl normální butyl terciární butyl ethyl methyl fenyl 1H (nebo 2H)-tetrazol-5-yl racemický tetrahydrofuran methansulfonát = mesylát lithiumdiisopropylamid ,··*> N,N-dimethylformamid triethylamin dimethylsulfoxid nesteroidní protizánětlivé léčivo

Pod označením "nižší alkylskupina" se rozumějí alkylové; sku-piny obsahující- 1 až 7 atomů uhlíku. Jako příklady nižších alkyl- skupin je možno uvést methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl,_ sek. a térc.butyl, pentyl, hexyl, heptyl apod. Některé z popisovaných sloučenin obsahují jedno nebo vícecenter asymetrie, což vyvolává vznik diastereoisomerů a optickýchisomerů. Do rozsahu tohoto vynálezu spadají jak možné diastereome-ry, tak jejich racemické formy a štěpením vzniklé enantiomerickyčisté formy a dále farmaceuticky vhodné soli všech těchto forem.

Sloučeniny podle vynálezu také obsahují olefinické dvojnévazby a pokud není uvedeno jinak, spadají do rozsahu vynálezujak E, tak Z geometrické isomery. 6

Farmaceutické přípravky podle tohoto vynálezu obsahujíjako účinnou složku sloučeninu obecného vzorce I bud ve volnéformě nebo ve formě farmaceuticky vhodné soli. Tyto přípravkymohou také obsahovat farmaceuticky vhodný nosič a případné jinéterapeuticky vhodné přísady.

Pod označením "farmaceuticky vhodné soli” se rozumějí solipřipravené z farmaceuticky vhodných netoxických bází, kterézahrnují jak. anorganické bá2e, tak organické báze. Jako soliodvozené od anorganických bází je možno uvést soli hliníku,amonia, vápníku, mědi, trojmocného železa, dvojmocného železa,lithia, hořčíku, trojmocného manganu, dvojmocného manganu, dras-líku, sodíku, zinku apod. Obzvláštní přednost se dává solímamonia, vápníku, hořčíku, „draslíku a sodíku. Soli odvozené odfarmaceuticky vhodných organických netoxických bázi zahrnujísoli primárních, sekundárních a terciárních aminů. .Může se jednato substituované aminy, včetně substituovaných aminů vyskytují-cích se v přírodě, cyklických aminů a bázických ionexových prys-kyřic;. Jako příklady takových látek,je možno uvést arginin,betain,. kofein, cholin, Ν,.Ν'-dibenzylethylendiamin, diethyl-amin, 2-diethylaminoethanol, 2-dimethylaminoethanol, ethanol-amin, ethylendiamin, N-ethylmorfolin, N-ethylpiperidin, gluka-min, glukosamin, histidin, hydrabamin, isopropylamin, lysin,methylglukamin, morfolin, piperazin, piperidin, polyaminovépryskyřice, prokain,· puriny, theobromin, triethylamin, trimethyl-amin, tr ipr opy 1 amin, tromethamřn—apod-;-----

Pokud je sloučenina podle vynálezu bázická, je možno jejísoli připravovat za použití farmaceuticky vhodných netoxickýchkyselin, včetně anorganických a organických kyselin. Jako tako-vé kyseliny je možno uvést kyselinu octovou, benzensulfonovou, . 8 8) migrény nebo opakujících se náhlých a intenzivních jednostran-ných bolestí hlavy; 9) chorob oka, jako je uveitis; 10) hepatitis vyvolané chemickými, imunologickými nebo infekčnímistimuly; 11) trauma nebo šokových stavů, jako jsou popáleniny, endotoxe- mie apod.; 12) odmítání allotransplantátů; 13) prevence vedlejších účinků spojených s terapeutickým podává-ním cytokinů, jako interleukinu II a nádorového nekrotickéhofaktoru; 14) chronických plicních chorob, jako je cystická. fibróza, ,bron- -fu.. chitida a jiné choroby velkých, i malých cest dýchacích ‘a 15) cholecystitis. .1' ' ' íá.

Sloučenin podle tohoto vynálezu je také možno používat • ‘"t, pro prevenci a léčení chorobných stavů savců a zejména lidí,jako je erosivní gastritis,* erosivní esophagitis; diarrhea, ce-rebrální spasma; předčasná práce k porodu; spontánní potrat; i

dysmennorhea; ischemie; poškození nebo nekroza hepatické, pan-kreatické, renální nebo myokardiální tkáně, které je způsobenoškodlivinami; jaterní parenchymální poškození způsobené hepato-xickými činidly, jako je tetrachlormethan a D-galaktosamin; I

ischemické renální selhání; poškození jater způsobené chorobou; I

poškození slinivky břišní nebo žaludku Způsobené solí žlučové I

kyseliny; poškození buněk způsobené úrazem nebo stresem’a re-' I

nální selhání vyvolané glycerolem. Sloučeniny podle vynálezu I

mohou také vykazovat cytoprotektivní účinek. I

Cytoprotektivní účinnost sloučenin podle vynálezu je možno I

pozorovat jak u zvířat, tak u lidi na základě zvýšené odolnosti I 8) migrény nebo opakujících se náhlých a intenzivních jednostranných bolestí hlavy; 9} chorob oka, jako je uveitis; 10) hepatitis vyvolané chemickými, imunologickými nebo infekčnímistimuly? 11) trauma nebo šokových stavu, jako jsou popáleniny, endotoxe-mie apod.? 12) odmítání allotransplantátů; 13) prevence vedlejších účinků spojených s terapeutickým podává-ním cytokinů, jako interleukinu II a nádorového nekrotickéhofaktoru; 14) . chronických plicních chorob, jako je cystická fibrÓ2a, bron- chitida a jiné choroby velkých i malých cest dýchacích.a 15) cholecystitis.

Sloučenin podle tohoto vynálezu je také možno používatpro prevenci a léčení chorobných 'stavů savců a zejména lidí,,jako je erosivní gastritis; erosivní esophagitis; diarrhea, ce-rebrální spasma; předčasná práce k porodu; spontánní potrat;dysmennorhea; ischemie; poškození nebo nekróza hepatické, pan- —k-rea-tické-._ .renální nebo myokardiální tkáně, které je způsobenoškodlivinami; jaterní parenchymální poškození“způsobené—hepa-to--xickými činidly, jako je tetrachlormethan a D-galaktosamin;ischemické.renální selhání; poškození jater způsobené chorobou;poškození slinivky břišní nebo žaludku způsobené solí žlučovékyseliny; poškození buněk způsobené úrazem nebo stresenra re-'nální selhání vyvolané glycerolem. Sloučeniny podle vynálezumohou také vykazovat cytoprotektivní účinek.

Cytoprotektivní účinnost sloučenin podle vynálezu je možnopozorovat jak u zvířat, tak u lidí na základě zvýšené odolnosti 9 gastrointestinální sliznice vůči Škodlivým účinkům silných dráž-didel, jako například ulcerogennímu účinku aspirinu nebo indo-methacinu. Sloučeniny podle vynálezu nejen snižují účinek neste-roidních protizánětlivých léčiv na gastrointestinální trakt,nýbrž i zabraňují poškození žaludku způsobenému orálním podánímsilných kyselin, silných bází, ethanolu, hypertonických roztokůsolí apod. (tyto cytoprotektivní účinky sloučeniny podle vynálezubyly potvrzeny zkouškami na zvířatech).

Pro měření cytoprotektivní schopnosti se může použítdvou testů, t j. a) testu s poškozením vyvolaným ethanolem a’ b) testu s vyvoláním vředů pomocí indomethacinu. Tyto testyjsou popsány v EP 140 684.

Velikost profylaktické nebo terapeutické dávky sloučeninyobecného vzorce I bude samozřejmě záviset na povaze a prudkostionemocnění, které má být. léčeno a na konkrétně zvolené sloučeniněobecného vzorce I a způsobu jejího podávání. Velikost dávkybude také záviset na věku, hmostnosti a odpovědi individuálníhopacienta. V případě antiasthmatického, antialergického neboantiinflammatorního použití a obecně v případě jiného použitínež cytoprotektivního použití, bude obvykle denní dávka ležetv rozmezí od asi 0,001 do asi 100 mg na kg tělesné hmotnosti,savce. Přednostní dávka bude činit 0,01 až asi 10, s výhodou0,1 až 1 mg/kg tělesné hmotnosti. Denní dávku je možno podávatnajednou nebo ve formě několika dílčích dávek. V některých pří-padech však může být nutné používat dávkování ležícího vně sho-ra uvedených hranic. V případe, že se sloučenina podle vynálezu podává ve forměintravenózního přípravku, leží vhodná dávka v případě antiasthma-tického, antiinflammatorního nebo antialergického použití vrozmezí od asi 0,0.01 do asi 25, přednostně od 0,01 do asi1 mg/kg tělesné hmotnosti za den. V případě intravenózního- po-dávání k cytoprotektivním účelům se sloučenina obecného vzorce Xpodává v denní dávce v rozmezí od asi 0,1 do asi 100, přednostnědo asi 1 do asi 100 a nejvýhodněji od asi 1 do asi 10 mg/kgtělesné hmotnosti. 10 V případě orálních přípravků leží vhodná' denní dávka slou-čeniny obecného vzorce I pří antias.thmatickém, antiinflammator-ním nebo antialergickém použití v rozmezí od asi 0,01 do asi100, přednostně od asi 0,1 do asi 10 mg/kg. Podává-li se slou-čenina obecného vzorce I orálně k cytoprotektivním účelům,., ležíjejí vhodná denní dávka v rozmezí od 0,1 do asi 100, přednostněod asi 1 do asi 100 a nejvýhodněji od asi 10 do asi 100 mg/kgtělesné hmotnosti.

Pro léčení očních chorob se používá ophtalmických příprav-ků pro okulární podávání tvořených roztoky nebo suspenzemi slou-čenin obecného vzorce I ve vhodném ophtalmickém vehikulu o kon-centraci 0,001 až 1 % hmostnostní. Přesné množství sloučeniny obecného vzorce I pro použitíjako cytoprotektívního činidla bude m j, záviset, na tom, zdase tato sloučenina podává za účelem zahojení poškozených buněknebo za účelem zabránění příštímu poškození. Dále je. toto množ-ství závislé na druhu poškozených buněk (například gastrointes-tinální ulcerace vs. nefrotická nekrÓ2a). a na .druhu kausativníhočinidla. Jako příklad použití sloučeniny obecného vzorce I prozabránění možnému budoucímu poškození buněk je možno uvést spo-lečné podávání sloučeniny obecného vzorce I s nesteroidnímprotizánětlivým činidlem, které by jinak mohlo takové poškozenízpůsobit (například indomethacin} . Při takovém použití se slou- __cenina obecného vzorce I podává v časovém rozmezí od 30 minut před do 30 minut po podání protizánětTiVéhh>~nesteroiún-í-ho—i-éči=_va. Přednostně se sloučenina obecného vzorce I podává před podá-ním takového léčiva nebo současně s ním, například ve forměkombinované dávkovači formy. Účinnou dávku sloučeniny podle vynálezu je možno savcům,zejména lidem, podávat jakýmkoliv vhodným způsobem podávání.

Je například možné použití orálního, rektálního, topického,parenterálního, okulárního, pulmoňárního, nasálního podáváníapoď. Jako vhodné dávkovači formy je možno uvést tablety,. 11 pastilky, disperze, suspenze, roztoky, kapsle, krémy, masti,aerosoly apod.

Farmaceutické přípravky podle tohoto vynálezu obsahujíjako účinnou přísadu sloučeninu obecného vzorce I nebo jejífarmaceuticky vhodnou sůl. Kromě toho mohou tyto přípravky ob-sahovat farmaceuticky vhodný nosič a popřípadě jiné terapeu-ticky účinné přísady. Pod pojmem "farmaceuticky vhodné soli"se rozumějí soli připravené za použití farmaceuticky vhod-ných netoxických bází nebo kyselin, jako jsou anorganické bázenebo kyseliny a organické báze nebo kyseliny. Přípravky zahrnují přípravky vhodné pro orální, rektální,topické, parenterální podávání (včetně subkutánního, intramus-kulárního a intravenózního podávádní) , okulární podávání .;·(ophtalmické podávání) , pulmonární podávání (nasální nebo .bu-kální inhalace) nebo nasální podávání. Nejvhodnější způsob; po-dávání bude v každém' konkrétním případě záviset na druhu a prud-kosti léčeného onemocnění, a na druhu účinné přísady. Přípravkypodle vynálezu mohou být zpracovány na jednotkovou dávkovačiformu. Při přípravě těchto přípravků a forem se může používatmetod, které jsou ve farmaceutickém oboru obvyk 1 é. Při podávání formou inhalací se sloučeniny podle vynálezudodávají ve formě aerosolových sprejů uvolňovaných z tlakovýchbalení nebo rozprašovačů. Sloučeniny podle vynálezu, je v tomtopřípadě také možno dodávat v práškovité formě. Práškovité pří-pravky- se inhalují za použití zařízení pro inhalaci insuflad-ních prášků. Přednostním dodávkovým systémem pro inhalaci jeaerosol dodávaný ve formě odměřených dávek. Takový aerosol můžemít povahu suspenze nebo roztoku sloučeniny obecného vzorce Ive vhodném hnacím plynu (propelentu) , jako je fluorovaný uhlo-vodík nebo uhlovodík.·

Vhodné topické přípravky na bázi sloučenin obecného vzor-ce I zahrnují transdermální systémy, aerosoly, krémy, masti, 11 pastilky, disperze, suspenze, roztoky, kapsle, krémy, masti,aerosoly apod.

Farmaceutícké přípravky podle tohoto vynálezu obsahujíjako účinnou přísadu sloučeninu obecného vzorce I nebo jejífarmaceuticky vhodnou sůl. Kromě toho mohou tyto přípravky ob-sahovat farmaceuticky vhodný nosič a popřípadě jiné terapeu-ticky účinné přísady. Pod pojmem "farmaceuticky vhodné soli"se rozumějí soli připravené za použití farmaceuticky vhod-ných netoxických bází nebo.kyselin, jako jsou anorganické bázenebo kyseliny a organické báze nebo kyseliny. Přípravky zahrnují přípravky vhodné pro orální, rektální,topické, parenterální podávání (včetně subkutánního, intramus-kulárního a intravenózního podávádni), okulárni podávání(ophtalmické podávání) , pulmonární. podávání (nasální. nebo bu-kální inhalace) nebo nasální podávání. Nejvhodnější způsob po-dávání bude v každém konkrétním případě záviset na druhu a prud-kosti léčeného onemocnění a na druhu účinné přísady. Přípravkypodle vynálezu mohou být zpracovány na jednotkovou dávkovačiformu. Při přípravě těchto přípravků a forem se může používat.metod, které jsou ve farmaceutickém oboru obvyklé. Při podávání formou inhalací se sloučeniny podle vynálezudodávají ve formě aerosolových sprejů uvolňovaných z tlakovýchbaleni nebo rozpraš ovačů-^—S-l-oučeniny__podle vynálezu je v tomtopřípadě také možno dodávat v práškovité formě. Práškovité pří-pravky se inhalují za použití, zařízení pro inhalaci insuflač-ních prásků. Přednostním dodávkovým systémem pro inhalaci jeaerosol dodávaný ve formě odměřených dávek. Takový aerosol můžemít povahu suspenze nebo roztoku sloučeniny obecného vzorce Γve vhodném hnacím plynu (propelentu) , jako je fluorovaný uhlo-vodík nebo uhlovodík.

Vhodné topické přípravky na bá2i sloučenin obecného vzor-ce I zahrnují transdermální systémy, aerosoly, krémy, masti, 12 lotiony, pudry apod. Při výrobě farmaceutických přípravků se sloučeniny obec-ného vzorce I mohou mísit na homogenní směsi s farmaceutickyvhodnými nosiči. Míšeni účinných přísad s těmito nosiči se mů-že provádět obvyklými mísícími technikami, kterých se běžněpoužívá ve farmaceutickém oboru. Nosič může mít řadu různýchforem v závislosti na druhu přípravku požadovaného pro to kte-ré podávání, například orální nebo parenterální podávání (včet-ně intravenozního'podávání) . Při výrobě farmaceutických příprav-ků vhodných pro orální podávání se může používat jakýchkolivobvyklých farmaceuticky vhodných nosičů, jako je například voda,glykoly, oleje, alkoholy, příchutě, konzervační činidla, barvicí látky apod., pokud se mají. získat orální kapalné přípravky, Λ ir; :¾ jako například suspenze, elixíry a roztoky. Dále se také může používat jako nosičů škrobů, cukrů, mikrokrystalické celulózy,

.... I ředidel, granulačních Činidel, mazadel, pojiv, disintegračníchČinidel apod., pokud se mají získat orální pevné přípravky,jako jsou například prášky, kapsle a tablety. Pevným orálním £< přípravkům se. dává přednost před kapalnými. S ohledem na snad-nost podávání se za nej výhodnější orální dávkovači formy pova- žují tablety a kapsle a v tomto případě se—přirozeně—používá- pevných farmaceutických nosičů,. Tablety je možno popřípadě po-tahovat standardními povlaky nanášenými z vodného nebo nevod-ného prostředí.

Kromě obvyklých dávkovačích formem uvedených shora jesloučeniny obecného vzorce I také možno podávat ve formě pří-pravků s regulovaným uvolňováním a/nebo pomocí dávkovačích sys-témů, které jsou například popsány v US patentech č. 3 845 770,

3 916 399, 3 536 809, 3 593 123, 3 630 200 a 4 008 719. Tyto I citace jsou zde uvedeny náhradou na přenesení celého jejichtextu do popisu tohoto vynálezu.

Farmaceutické přípravky podle tohoto vynálezu, které se hodí pro orální podávání, mohou mít podobu oddělených jednotek, .

jako jsou kapsle, oplatky nebo tablety, z nichž každá osahuje I 13 předem určené množství účinné přísady ve formě prášku, granulátu,roztoku nebo suspenze ve vodné kapalině, nevodné kapalině, emul-zi typu olej ve vodě nebo emulzi typu voda v oleji. Takové pří-pravky je možno vyrábět jakýmikoliv obvyklými farmaceutickýmipostupy, které vsak vždy zahrnují stupeň, při němž se účinnápřísada uvádí do styku s nosičem tvořeným jednou nebo více po-třebnými složkami. Obvykle se farmaceutické přípravky připravujítak, že se účinná přísada mísí s kapalnými nosiči nebo jemněrozdělenými pevnými nosiči nebo oběma druhy těchto nosičů takdlouho, dokud nevznikne homogenní směs, a potom se vzniklý pro-dukt popřípadě tváří do požadované podoby. Tak například table-ty se mohou vyrábět-lisováním nebo tvářením, popřípadě za spolu-použití jedné nebo více přídavných přísad. Lisované tabletyse mohou vyrábět lisováním ve vhodném stroji z účinné přísady'v sypké formě, jako ve formě prášku nebo granulátu, k níž sepopřípadě přimísí pojivo, mazadlo, inertní ředidlo a povrchověaktivní látka nebo dispergátor. Tvářené tablety se mohou vy-rábět tvářením ve vhodném stroji ze směsi práškovité sloučeninyzvlhčené inertním kapalným ředidlem. Každá tableta účelně obsa-huje asi 2,5 až asi 500 mg účinné přísady a každá oplatka nebokapsle asi 2,5 až asi 500 mg účinné přísady. Dále je uvedeno několik příkladů reprezentativních farma-ceutických dávkovačích forem pro sloučeniny obecného vzorce I. .Injekční suspenze (I.M.) mg/ml sloučenina obecného vzorce I : 10 methylcelulóza 5,0

Tween 80 0,5 benzylalkohol 9,0 benzalkoniumchlorid 1,0 voda pro injekce do celkového objemu 1 ml 14

Tableta mq/tábleta sloučenina obecného vzorce Iraikrokrystalická celulózaProvidone předželatinovaný škrobstearan horečnatý 25 415 .14,043,52,5

Celkem 500

Kapsle sloučenina obecného vzorce Ipráškovitá laktózastearan hořecnatý mg/kapsle 25 573,5 1/5

Celkem 600 nr k.

Aerosol na jedno balení sloučenina obecného vzorce I 24 mg lecithin, NF kapalný koncentrát 1,2 mg trichlorfluormethan, NF 470'2'5~g dichlordifluormethan, NF .12,15 g

Kromě sloučenin obecného vzorce I mohou farmaceutické pří-pravky podle tohoto vynálezu také obsahovat jiné účinné přísady,jako inhibitory cyklooxygenasy, nesteroidní protizánetlivá lé-čiva (NSAID) , periferní analgetická Činidla, jako zomepiracdiflunisal apod.. Hmotnostní poměr sloučeniny obecného vzorce Ike druhé účinné přísadě se může měnit a bude záviset na účin-né dávce každé z těchto přísad. Obvykle se každé účinné přísadypoužívá v účinné množství. Tak například, když se sloučeninaobecného vzorce I kombinuje s NSAID, bude hmotnostní poměrsloučeniny obecného vzorce I k NSAID obecně ležet v rozmezípřibližně od 1 000 : 1 do 1 : 1 000, přednostně od asi 200 : 1 15 do asi 1 : 200 . Kombinace sloučenin obecného vzorce I s jinýmiúčinnými přísadami bude obvykle také ležet ve shora uvedenémrozmezí. V každém případě však platí, že by se mělo používatúčinných dávek všech použitých účinných přísad. NSAID je možno obecně klasifikovat do pěti skupin. (1) deriváty kyseliny propionové; (2) deriváty kyseliny octové; (3) deriváty fenamové kyseliny; (4) oxikamyí a (5) deriváty bifenylkarboxylové kyseliny a jejich farmaceuticky vhodné soli. . Z derivátů kyseliny propionové, kterých je v této souvis- .losti možno použít., je možno uvést: alminoprofen, benzoxaprofen,kyselinu bucloxovou, carprofen, fenbufen, fenoprofen, fluprofen,f lurbipro.fen, ibuprofen, indoprofen, ketoprofen,' mitoprofen,naproxen, oxaprozin, pyrprofen, prano-profen, suprofen, kyseli-nu tiaprofenovou a tioxaprofen. Do této skupiny patří i struk-turně příbuzné deriváty kyseliny propionové, které mají podobnéanalgetické a protizánětlivé vlastnosti.

Pod pojmem "deriváty kyseliny propionové", jak se ho použí-vá v. tomto popisu se tedy rozumějí nenarkotická analgetika a.nesteroidní proti2ánětlivá léčiva, která obsahují volnou skupinuvzorce -CHtCH^JCOOH nebo -CHjCH^COOH (která-může—být-pepří-pade—ve formě skupiny farmaceuticky vhodné soli, například ve forměskupiny vzorce -CHťCH^JCOO Na+ nebo -CE^CSjCOO Na+) . Tato skupi-na je obvykle připojena přímo nebo prostřednictvím karbonylovéfunkční skupiny ke kruhovému systému, přednostně aromatickému 'kruhovému systému. Z derivátů kyseliny octové, kterých je v této souvislostimožno* použít, je mošno uvést:, indomethacin, což je přednostnílátka typu NSAID, acemetacin, alclofenac, clidanac, diclofenac, 16 fenclofenac, kyselinu fenclozovou, fentiazac', furofenac, ibu-fenac, isoxepac, oxpinac, sulindac, tiopinac, tolmetin, zido-metacin a zomepirac. Do této skupiny spadají také strukturněpříbuzné deriváty kyseliny octové, které mají podobné analgetic-ké a protizánětlivé vlastnosti.

Pod pojmem "deriváty kyseliny octové", jak se.ho používáv tomto popisu,se tedy rozumějí nenarkotická analgetika a-ne-steroidní protizánětlivé léčiva obsahující volnou skupinu vzor-ce -CH-COOH (která může být popřípadě ve formě skupiny farmaceu-ticky vhodné soli, například -CH^COO Na ). Tato skupina je ob-vykle připojena přímo ke kruhovému systému, přednostně aromatic-kému nebo heteroaromatickému kruhovému systému. Z derivátů kyseliny fenamové, kterých je v této souvislostimožno použít je možno uvést: kyselinu flufenamovou, kyselinumeclofenamovou, kyselinu mefenamovou, kyselinu niflumovou a.kyselinu tolfenamovou.. Do této skupiny spadají také strukturněpříbuzné deriváty kyseliny fenamové,. které mají podobné analge-tické á protizánětlivé vlastnosti. _Pod po jmem "deriváty kyseliny fenamové", jak se ho používá v tomto popisu se tedy rozumějí nenarkotická analgetika a ne-steroidní protizánětlivé léčiva, která obsahují základní struk-turu vzorce

která může nést různé substituenty. Volná karboxyskupina můžebýt v této struktuře přítomna ve formě skupiny farmaceutickyvhodné soli, například ve formě skupiny -C00 Na . Z derivátů bifenylkarboxylové kyseliny, kterých je v této ' f souvislosti možno použít, je možno uvést diflunisal a flufenisal. 17

Do této skupiny také spadají strukturně příbuzné deriváty bifenyl- karboxylové kyseliny, které mají’podobné analgetické a protizánět- livé vlastnosti.

Pod pojmem "deriváty bifenylkarboxylové kyseliny", jak seho používá v tomto popisu, se tedy rozumějí nenarkotická anal-getika a nesteroidní protizánětlivá léčiva obsahující základnístrukturu vzorce

' COOH která může nést různé substituenty. Karboxylová skupina obsa-žená v této struktuře může být ve volné formě nebo ve forměskupiny farmaceuticky vhodné soli, například ve formě skupiny-COO~Na+- Z oxikamů, kterých je možno v této souvislosti použít,je možno uvést isoxicam, piroxicam,.sudoxicam a tenoxican.

Do této skupiny také. patří strukturně příbuzné oxikamy, kterémají podobné- analgetické a.protizánětlivá vlastnosti.

Pod pojmem "oxikamy", jak se ho používá v tomto popisu,se tedy rozumějí nenarkotická analgetika a nesteroidní proti-zánětlivá léčiva, jejichž struktura odpovídá obecnému vzorci

(0)2 kde R představuje arylový nebo heteroarylový kruhový systém.

1 J Může se také použít následujících látek typu NSAID-: amfe-nac natrium, aminoprofen, anitraza.fen, antrafenine, auranofin,bendazac. lysinát, benzydanine, beprozin, broperamole, bufezolac,cinmetacin, ciproquazone, cloximate, dazidaroine, déboxamet,delmetacin, detomidine, dexindoprofen, diacerein, di-fisalamine,. 18 difenpyramide, emorfa2one, kyselina enfenamóvá, enolicam, epiri-zole,. etersalate, etodolac, etofenamate, fanetizole mesylát,fenclorac, fendosal, fenflumizole, feprazone, floctafenine,flunixin, flunoxaprofen, fluproquazone, fopirtoline, fosfosal,furcloprofen, glucametacin, quaimesal, ibuproxam, isofezolac,isonixin, isoprofen, isoxicam, lefetamine hydrochlorid, leflu-nomide, lofemizole, lonazozac kalcium, lotifazole, loxoprofen,lysin clonixinate, meclofenamate natrium, meseclasone, nabume-tone, nictindole, nimesulide, orpanoxin, oxametacin, oxapadol,perisoxal citrát, pimeprofen, pimetacin,. piproxen, pirazolac,pirfenidone, proglume.tacin maleát, proquazone, pyridoxiprofen,sudoxicam, talmetacin, talniflumate, tenoxicam, thiazolinobuta-zone, thielavin B, tiaramide hydrochlorid, tiflamizole, timega-dine, tolpadol, tryptamid a ufenamate.

Také se může použít následujících látek typu NSAID, kteréjsou označeny kódovacím číslem společnosti (viz napříkladPharmaprojects): 48G1S6S, AA861, AD1590, AFP802, AFP860, AI77B, AP504, AU8001, BPPC, BW540C, CHINOIN 127, CN100, EB382, EL508, | F1044, GV3658, ITF182, KCNTEI6090, KME4, LA2851, MR714, MR897, . MY309, ONO3144, PR823, PV102, PV108, R830, RS2131, ŠCR152,, SH440, SIR133, SPAS510, SQ27239.ST281,SY6001, TA6d, TAI-901_ (4-benzoyl-l-indankarboxylová kyselina), TVX2706, U60257, UR2301 a WY417.70.

Použitelné látky typu NSAID také zahrnují salicyláty, kon-krétně kyselinu acetylsalicylovou a fenylbutazony a jejich far-maceuticky vhodné soli.

Kromě indometacinu jsou dalšími přednostními látkami typuNSAID kyselina acetylsalicylová, diclofenac, fenbufen, fenopro-fen, flurbiprofen, ibuprofen, ketoprofen, naproxen, fenylbuta-zone, piroxicam, sulindac a-tolmetin.

Farmaceutické přípravky obsahující sloučeniny obecnéhovzorce· I mohou také obsahovat inhibitory biosyntézy leukotrienů, 19 jako jsou například látky zveřejněné v EP 138 481 (24. dubna1985) , EP 115 394 (S. srpna 1984), EP 136 893 (10. dubna 1985)a EP 140 709 (8. května 1985). Výše uvedené citace jsou zdeuvedeny náhradou za přenesení jejich.celého textu do popisutohoto vynálezu.

Sloučenin obecného vzorce I je také možno používat v kombi-naci s antagonisty leukotrienu, jako například látkami zveřej-něnými v EP 106 565 (25. dubna 1984) a EP 104 885 (4. dubna 1984)a jinými látkami, které jsou známé v tomto oboru a které jsounapříklad zveřejněny v. přihláškách EP č. 56 172 (21. července1982) a 61 800 (10. června-1982) a v GB 2 058 785 (15. dubna1981).

Farmaceutické přípravky obsahující sloučeniny obecnéhovzorce I mohou jako druhou účinnou přísadu obsahovat také anta-gonisty prostaglandinu, jako jsou například látky zveřejněnév EP 11 067 (28. května 1980) nebo'antagonisty thromboxanu,jako jsou například látky popsané v US 4 237 160. Tyto pří-pravky mohou také obsahovat inhibitory histidindekarboxylasy,jako a-fluormethylhistidin,. popsaný v US 4 325 961. ‘Sloučeninyobecného vzorce I je také s výhodou možno kombinovat s antago-nisty nebo ^-receptorů, jako je například acetamazole, ami-nothiadiazoly zveřejněné v EP 40 696 (2. prosince 1981), bena-dryl> cimetidine, famotidine, framamine, histadyl, phenergan,-ra-n-i.tidine-,_ jierfenadine a podobné sloučeniny, jako například sloučeniny popsané v US 4 283 408,. 4 362 736 a 4 394 508T~Tyto+ + farmaceutické přípravky mohou také obsahovat inhibitor K /HATPasy, jako je omeprazole, který je zveřejněn v US 4 255 431 ,j. apod. Sloučeniny obecného vzorce I je také možno s užitkem kom-binovat s většinou stabilizačních Činidel pro buňky, jako jěnapříklad 1,3-bis (2-karboxychromon-5-yloxy) -2-hydroxypropana podobné sloučeniny,* které jsou popsány v GB 1 144 905 a1 144 906. Jiné užitečné farmaceutické, přípravky obsahují slou-čeniny obecného vzorce I v kombinaci s antagonisty serotoninu,.jako je methysergide, antagonisty serotoninu popsanými v Nátu-ře, sv. 316, str. 126 až 131, 1985 apod. 20

Jiné výhodné farmaceutické přípravky obsahují, sloučeninyobecného vzorce I v kombinaci s anti-cholinergiky, jako je ipra-tropium bromid, bronchodilátory, jako je beta agonista salbuta-mol, metaproterenol, tarbutaline, fenotarol apod. a antiasthma-tickými léčivy, jako je theophylline, cholin theophyllináta enprofylline, antagonisty vápníku nifedipine, diltiazem, nitren-dipine, verapamil, nimodipine, felodipine atd. a kortikosteroidy,jako je hydrokortison, methylprednisolon, betamethasone, dexa-methasone, beclométhasone apod.

Sloučeniny podle vynálezu je možno připravovat způsoby zná-zorněnými v následujících schématech I až IV.

Schéma I ,fc ;* ’$

Aldehyd obecného vzorce II (viz US patent, č. 4 851 409, .'r příklad. 24, stupeň 1) se nechá reagovat s vinylmagnesiumbromidemve vhodném rozpouštědle, jako je toluen, tetrahydrofuran, ether {4 nebo jejich směs. Získaný allylkarbinol obecného vzorce III.se .&amp; 5' .1 kondenzuje s aromatickým halogenidem obecného vzorce IV za po- užiti octanu palladia, jako katalytického systému. V získaném_ ketoesteru obecného vzorce V se ketonová skupina redukuje pomo-cí komplexu vzorce VI (J. Am. Chem. Soc., 104, str. 5 551 až 5 553,1987) a boranu v tetrahydrofuranu. Tak se získá diastereoisomerobecného vzorce VII.

Esterovou skupinu ve sloučenině obecného vzorce VII je možno I

přímo převést na ketoskupinu za vzniku ketonu obecného vzorce I

IX, působením dvou ekvivalentů methanolu a poté 8 ekvivalentů I

alkylsubstituovaného Grignardova činidla. Za použití malého množ- I

ství methanolu se při této reakci dosáhne lepších výtěžků. Alteř- I

nativně, je možno nechat sloučeninu obecného vzorce VII reagovat I s Ν,Ο-dimethylhydroxylaminem za vzniku N-methyl-N-methoxyamidu |

obecného vzorce VIII, z něhož se působením alkylsubstituovaného I

Grignadrova činidla získá keton obecného vzorce IX. Ketoalkohol I 21 obecného vzorce IX se potom převede na sloučeninu obecného vzorce XI (I) standardním souborem reakcí, který zahrnuje vytvoření methan-

sulfonátu alkoholu a jeho vytěsnění thiolem obecného vzorce X za bázických podmínek.

Odborníkům v tomto oboru je zřejmé, že sloučeninu obecnéhovzorce XI s opačnou stereochemií na atomu síry nesoucím benzvlo-vý atom uhlíku, je možno získat' za použití opačného stereoisomeruredukčního katalyzátoru obecného vzorce VI nebo inversí stereocentrave sloučenině obecného vzorce VII nebo IX Mitsunobuho reakcí (Synthesis, 1 až 28, 1981).

Schéma II Při alternativním syntetickém postupu zaměřeném.na získánísloučeniny obecného vzorce XI se do sloučeniny obecného vzorceVII před konversí esterové skupiny na ketoskupinu zavádí postran- 'ní kyselinový řetězec obsahující síru. Tak se za použití podob-ných postupů, jako jsou postupy popsané ve schématu I, získajímeziprodukty obecného vzorce XII a XIII.

Schéma III

Ve schématu III je popsána metoda přípravy reprezentativníchopticky aktivních prekursorů postranního kyselinového řetězceobsahujícího siru. Obchodně dostupný alkohol obecného vzorceXIV se převede na meziprodukt obecného vzorce XV půšobeníinndireťhyl·--azodikarboxylátu (DEAD) , trifenylfosfinu (Ph.jP) a kyseliny thiol-octové (HSAc).

Diastereoselektivní methylace sloučeniny obecného vzorceXIV se provádí tak, že se vytvoří dianion s LDA a provede se ná-sledující reakce s methyljodidem. výsledný methylovaný alkoholse převede na sloučeninu obecného vzorce XVI, která se standardní-mi postupy demethylace a hydrolýzy převede na thiol obecného vzor-ce XVII. .. 22

Odborníkům v tomto oboru je zřejmé, že když se jako výchozílátky použije 'alkoholu s opačnou stereochemií, než má sloučeninaobecného vzorce XIV, mohou se získat opačné isomery sloučeninobecného vzorce XV a XVII.

Schéma IV

Mesylát obecného vzorce XVIII alkoholu obecného vzorce IXse nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce XV a hydrazinemve vhodném rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran, methanol, terc.-butanol nebo jejich směs, za vzniku meziproduktu obecného vzorceXIX. Meziprodukt obecného vzorce XIX se může za standardních pod-mínek hydrolyzovat za vzniku produktu obecného vzorce XX (I).

Odborníkům v tomto oboru je zřejmé, že je při tomto postupu takémožno použít thiolu odpovídajícího sloučenině obecného vzorce ! v XV. , | £ % 23

Schéma I

13*bONHMa ·ϊ£ΐ2)Et^Br

1) M90H 2) R3MgSr

IČMjBr

1)KjCl/EtjN

2 ) B3C CR* R1 2) „COjHC X) /NaH

24

Schéma II 1)M3Cl/Et3NVII ---- Qup

2)X/NhH SCCťR^nCOjH:o3h

XII 1 ) NfeONH^fe »HC12)ECř^Br rc <I)

Schéma III

OH

DEAD

Ph3P HSAc SAc Ϊ x^sx-COjMa

XIV

XV

1) LDA

2) MaI 3) DEAD/Ph3P/HSAc

SAc 1)LiI/DMF/Δ SH '•'Y0’1* ' A^o;h

XVI XVII (X) 25

Schéma IV

IX

M3Cl/Et3N

XV/NHjNHj

V tabulce I jsou ilustrovány reprezentativní sloučeninypodle tohoto vynálezu.

Tabulka

26 • 1

Př.č. R4 R5 ' (crV ) n Stereo-isomer RJ Poloha ketonu X 1 Cl B CB2(5)CH(CB3) (j) ca3 2- B 2 Cl B CB2(5)CH<C33) (5) CB2CB3 2- B 3 Cl H CH2<5)CH(CH3) (j> ch3 3- E 4 Cl B z ac-CB(CH3)CB2 (30 CB3 2- H 5 Cl H CB2<5)CH(CH3) (j) ch3 2- 4-C1 6 Cl H CH2C5)CH(CB2CB3) (J) ’ ch3 2- B 7 Cl H (5)CH(CH3)CH2 (Φ ch3 2- H 8 Cl B <jOCH(CB3)CH2 (30 CB3 2- B 9 Cl B ch2c<cb3)2ch2 (Φ cb3 2- H 10 Cl B <J)CB<CB3)CH2CH2 (X) cb3 2- B 11 Cl B CB2(5)CB(CB3) <5) CB3 4- H .12 Cl B <5)CH(CB2CH3)CH2 (Φ ch3 2- B 13 Cl B <jOCH(CB2CB3)CE2 <30 ch3 2- B 14 Br B CB2(J)CH(CB3) (j) ch3 2- H 15 Cl H (5)CB(CH3)(J)CB<CB3) (30 CB3 2- B 16 . Cl Cl CH2(5)CH(CH3) ω ca3 2- H 17 Cl B CB2CCCB2CH2)CB2 (30 CB3 2- ! B

Zkoušení biologické účinnosti

Zkoušení sloučenin obecného vzorce I, pokud se týče jejichschopnosti působení jako antagonistů leukotrienu a jejich schop-nosti inhibovat biosyntézu leukotrienů, se může provádět násle-dujícími způsoby. Při hodnocení vlastností sloučenin podle vynálezu jakožtoantagonistů leukotrienu se použije následujících zkoušek. 27

Studie vazby LTD4 receptor na plicních membránách morčete, natrachee morčete a studie in vivo na anestetizovaných morčatech

Oplný popis těchto tří, zkoušek je uveden v T. R. Jonesa další, Can. J. Physiol. Pharmacol., 67, str. 17 až 28 (1989).

Zkouška na asthmatických krysách

Použije se krys z inbrední.linie asthmatických krys, a tojak samic (190 až 250 g) , tak samců (260 až 400 g) .

Potřebný vaječný albumin (EA) , jakosti "grade V" v překry-stalóvaném a lyofilizováném stavu: se získá od firmy Sigma Chemi-cal Company, St. Louis, USA. Hydroxid hlinitý pochází od firmyRegis Chemical Company, Chicago, USA. Bimaleát methysergidupochází od firmy Sando.z, Ltd., Basilej, švýcarsko.'

Provokace a následující sledování dýchání se. provádí vnádobách z čirého plastu o.vnitřních rozměrech 254 x 152 xx 102 mm. Víko nádoby je odnímatelné·. Při použití je upevněnoke zbytku komory 4 svorkami a mezi víkem a vlastní nádobou jeumístěno ploché těsnění z měkké gumy. V prostřední části kaž-.dého_z konců komory ústi do komory rozmlžovací zařízení Devil-biss (č. 40), které je ve stěně utěsněno proti vzduchu. Každýkonec komory obsahuje také vývod. Do jednoho konce komory jevložen pneumotachograf Fleisch č. 0000, který je spojen s volu-metrickým měničem tlaku (PT5-A), který je připojen prostřed-nictvím vhodných spojovacích členů k zařízení Beckman Type RDynograph. V průběhu vytváření aerosolů antigenu jsou vývodyotevřeny a pneumotachograf je izolován od komory. V průběhu záznamu respiračního profilu jsou vývody ‘uzavřeny a pneumo-tachograf je propojen s komorou. Za účelem provokace se umístí 28 do každého rozmlžovacího zařízení 2 ml 3¾ roztoku antigenu vefyziologickém roztoku a aerosol se generuje působením vzduchuza použití malého membránového Čerpadla Potter, které pracujeza tlaku 69 kPa s průtokem 8 litrů za minutu.

Krysy se sensitizují injekčním podáním {subkutánně) 1 mlsuspenze obsahující 1 mg EA a 200 mg hydroxidu hlinitého vefyziologickém roztoku. Krys se používá v rozmezí od 12. do 24.dne po sensitizaci. Aby se eliminovala serotoninová složka od-povědi, krysy se předběžně ošetří 5 minut před provokací aero-solem intravenózním podáním 3,0 mg/kg methysergidu. Potom sekrysy exponují aerosolu 3% EA ve fyziologickém solném roztokupo dobu přesně 1 minuty a jejich respirační profil se zazname-nává po dobu následujících 30 minut. Ze záznamu dýchání se zjis-tí doba trvání kontinuálních dýchacích poruch.

Sloučeniny se obvykle podávají bud orálně 1 až 4 hodinypřed provokací nebo intravenózně 2 minuty před provokací. Jsoubud rozpuštěny ve fyziologickém roztoku soli nebo v 1% roztokumethocelu nebo suspendovány v 1% roztoku methocelu. Podávanýobjem je v případě intravenózní injekce 1 ml/kg a v případěorálního podávání 10 ml/kg. Před orálním podáváním se krysynechají přes noc hladovět. Účinnost sloučenin se stanovuje ja-kožto jejich schopnost snižovat dobu trvání symptomů dýchacíchporuch ve srovnání se skupinou kontrolních krys, které bylyošetřeny pouze vehikulem. Obvykle se sloučenina, hodnotí prostřed-nictvím série dávek a vypočítá se hodnota Εϋ-^θ. Tato hodnota jedefinována jako dávka v mg/kg inhibující dobu trvání symptomů

___ .. — __ Í A _Q. . - r,w, . _ ... v.F

Pulmonární mechanika u trénovaných opic Saimiri sciureus (kotulveverkovitý) při vědomí Při pokusu se trénované opice umístí na židle v komorách,v-nichž se exponují aerosolu. Pro kontrolní účely se po dobu asi30 minut u každé opice měří respirační parametry pomocí pulmo- ' 29 nární mechaniky, aby se stanovily normální kontrolní hodnotypro tento den. Pro orální podávání se sloučeniny rozpustí nebosuspendují v 1% roztoku methocelu (methylcelulóza, 65HG, 400 mPa.s) a podávají v objemu 1 ml/kg tělesné hmotnosti. Propodávání sloučenin ve formě aerosolu se používá ultrazvukovéhorozprašovací zařízení DeVilbiss. Doba předběžného ošetřováníopic před provokací podáním dávky aerosolu bud leukotrienu D^'(LTD^) nebo Ascaris antigenu činí 5 minut až 4 hodiny.

Po provokaci se pomocí počítače každou minutu vypočítáváprocentická změna každého z respiračních parametrů od kontrol-ní hodnoty. Jako respiračních parametrů se používá rezistence dýchacích cest (R^) a dynamické poddajnosti (Cd^n). Pro každouzkoušenou sloučeninu se potom pořizují výsledky nejméně po dobu60 minut po provokaci a tyto výsledky se porovnávají s kontrol-ními hodnotami tvořícími historickou základní linii pro každouopici. Kromě toho se veškeré hodnoty za 60 minut od provokacepro každou opici zprůměrují (jak hodnoty základní linie odpoví-dající historii,.tak zkušební hodnoty) a vypočtených hodnotse použije pro výpočet celkového procenta inhibice odpovědina LTD^ nebo Ascaris antigen, dosaženého zkoušenou sloučeninou.Pro statistickou analýzu se použije párového t-testu.. CitacerMcFarlane, C. S. a další, Prostaglandins, 28, 173 - 182 (1984)a McFarlane, C. S. a další, Agents Actions 22, 63 - 68 (1987). -Prevence—indukovaná .bronchokonstrikce u alergických ovcí A. Objasnění principu Některé alergické ovce se známou senzitivitou vůči speci-fickému antigenu (Ascaris. suum) odpovídají na inhalační provo-kaci akutní a zpožděnou bronchiální odezvou, časový průběh jakakutní, tak zpožděné bronchiální odpovědi se přibližně shodujes časovým průběhem pozorovaným u asthmatiků a farmakologickámodifikace obou těchto odpovědí se podobá modifikaci, kterélze dosáhnout u člověka. Účinky antigenu,,u těchto ovcí jsou 30 pozorovány zejména ve velkých dýchacích cestách a účelně sesledují jako změny plicní resíštence nebo jako specifická plic-ní resistence. B. Metody Příprava zvířat

Použije se dospělých ovcí o střední hmotnosti 35 kg (v roz-mezí od 18 do 50 kg). Všechna použitá zvířata splňují 2 kritéria: a) vykazují přirozenou kutánní reakci na extrakt z Ascaris suumo zředění 1 : 1 000 nebo 1 : 10 000 (Greer Diagnostics Lenois, NC, OSA) a b) již dříve respondovaly na provokaci inhalací Asca-ris suum jak akutní bronchokonstrikcí, tak zpožděnou bronchiál-ní obstrukcí (Abraham, W, M., Delehunt, J. C., Yerger, L. aMarchette, B., Am. Rev.Resp. Dis., 128, 839 - 44 (1983))., Měření mechaniky dýchacích cest

Ovce bez vlivu sedativ se umístí do vozíku v poloze vležese znehybněnými hlavami. Po topické anesthesii nozder 2% rozto-kem lidocainu se zvířatům jednou nosní dírkou zavede do dolníčásti jícnu balónkový katetr. Zvířatům se potom druhou nosní dírkou zavede ěndotracheální rourka opatřená manžetou za použití » bronchoskopu s ohebným optickým vláknem jako vodičem. PÍeurálnítlak se odhadne oesophageáliiím balónkovým katetrem (naplněným1 ml vzduchu), který je umístěn tak, že nádech vytvoří v důsled-ku podtlaku průhyb, s jasně rozeznatelnými kardiogenními oscila-cemi. Laterální tlak v trachee se měří katetrem v bočním otvoru(o vnitřním rozměru 2,5 mm) procházejícím skrze nasotračheálnírourku a umístěným distálně od jejího konce. Transpulmonárnítlak, tj. rozdíl mezi tracheálním tlakem a pleurálním tlakemse měří pomocí diferenciálního měniče tlaku (DP45; Validyne

Corp. , Northridge, CA, USA). Zkouškou systému zahrnujícího mě-* nič tlaku a katetr se zjistí, že nedochází k Žádnému fázovémuposunu mezi tlakem a tokem až k frekvenci 9 Hz. Pro měření pul- ·monární resistence (R^) se nejvzdálenější konec nasotračheální 31 rourky připojí k pneumotachografu (Fleisch, Dyna Sciences, BlueBell, PA, USA). Signály toku a tranpulmonárního tlaku se zazna-menávají na osciloskopu (Model DR-12; Electronics for Medicine,Whíte Plains, NY, USA), který je připojen k digitálnímu počítačiPpP-11 (Digital Eqipment Corp., Maynard, MA, USA) za účelemon line výpočtu R^ z transpulmonárního tlaku a respiračníhoobjemu získaného integrací a toku. Pro stanovení R^ se použijeanalýzy 10 až 15 dechů. Objem hrudního tlaku (V ) se měří pomo-cí pletysmografie. Specifická pulmonární rezistence se zjistívýpočtem podle vzorce SI^ = R^ x V .

Systém dodávky aerosolu

Aerosoly extraktu Ascaris suum (1 : 20) se vytvoří pomocí(R) přenosného lékařského rozmlžovaČe (nebulizátoru) (RaindropPuritán Bennett), který vytváří aerosol s hmotnostním střednímaerodynamickým průměrem 6,2 yiM (geometrická standardní odchylka2,1) , na základě zjištění pomocí analyzátoru elektrické velikosti(electric size) (Model 3030.; Thermal Systems, St. Paul, MN, USA) .Výstup z nebulizátoru je nasměrován do plastového T-kusu, jehožjeden konec ,je. připojen k nasotracheální rource a druhý koneck nádechové části Harvardova respirátoru. Aerosol se dopravujepři objemu nádechu 500 ml a frekvenci 20 min Tím se zajistí,že každá ovce obdrží ekvivalentní antigenu, a to jak při pokusechs placebo, tak při pokusech s léčivem.

Provedení pokusu Dříve než se získají hodnoty SR^ (základní linie při provoka- -ci antigenem), zahájí,se jednu hodinu před provokací infuzezkoušené sloučeniny. Měření SR^ se opakuje a potom se ovce pod-robí inhalační provokaci pomocí antigenu Ascaris suum. Naměřenéhodnoty SR^ se získají bezprostředně po provokaci antigenema 1; 2; 3; 4; -5; 6; 6,5; 7; 7,5 a 8 hodin po této provokaci.Zkoušky s placebem se oddělí od zkoušek s léčivem minimálnímobdobím 14 dnů. Při další studii se ovcím podá dávka zkoušené 32 sloučeniny ve formě bolu a potom se podává zkoušená sloučeninainfúzí po dobu 0,5 až 1 hodiny před provokací Ascaris a po dobu8 hodin po této provokaci, jak je to uvedeno výše.

Statistická analýza

Pro porovnávání akutní bezprostřední odpovědi' na antigena maximální pozdní odpovědi u kontrolních zvířat i u léčenýchzvířat se použije Kruskal-Wallisova jednosměrného ANOVAtestu.

Vynález se blíže popsán v následujících příkladech provede-ní. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsahvynálezu v žádném ohledu neomezují. Všechny teplotní údaje jsouuvedeny ve stupních Celsia. Příklady provedeni vynálezu Přiklad 1

Natrium 3-( (1{S)- (3- (2- (7-chlor-2-chinolyl)ethenyl)fenyl)-3-(2-acetylfenyl)propyl)thio-2 (S)-methylpropanoát

Stupeň 1:. 1-(3-(2-(7-chlor-2-chinolyl)ethenyl) fenyl)-2-propen-l-ol K odplyněné suspenzi 3-(2-(7-chlor-2-chinolyl)ethenyl)benz- aldehydu (US patent č. 4 851 409, příklad 24, stupeň 1) (100 g, 0,34 mol) v toluenu (700 ml) se při 0°C pomalu přidá 1,OM roztok 33 vinylmagnesiumbromidu ve směsi toluenu a tetrahydrofuranu (370 ml,0,37 mol). Směs se 1 hodinu míchá při 0°C a potom rozloží pomalýmpřidáním nasyceného roztoku chloridu amonného ,(150 ml) a potévody (500 ml) a kyseliny octové (50 ml). Produkt se extrahujeethylacetátem a vzniklý dvoufázový systém se přefiltruje přescelit, aby se odstranila nerozpustná sraženina. Vodná fáze sereextrahuje ethylacetátem (100 ml) a spojené organické extraktyse promyjí vodou a roztokem chloridu sodného. Potom se extraktvysuší síranem hořečnatým a odpaří. Získaný tmavě Žlutý zbytekse přečistí flash chromatografií (ethylacetát : hexan, 1 : 5 až1 : 3) . Z vhodných eluovaných frakcí se získá béžová pevná látka(67,6 g) , teplota tání 110 až 112°C. Filtrát se zkoncentruje apevný zbytek se překrystaluje ze směsi ethylacetát : hexan, 1:4,čímž se získá druhá frakce o hmotnosti 15, 1 g.

Stupeň 2: Methyl 2-(3-(3-(2-(7-chlor-2-chinolyl)ethenyl)fenyl)--3-oxopropyl)benzoát K odplyněné Suspenzi produktu ze stupně 1 (50,3 g, 156 mmol),tetra-n-butylamoniumchlpridu (86,0 g, 312 mmol), dihydrátu octanulithného (41,2 g,J390 mmol), chloridu lithného (6,84 g, 156 mmol),octanu palladnatého (1,00 g, 4,7 mmol) a methyl-2-jodbenzoátu(41,00 g, 156 mmol) v dimethylformamidu (300 ml) se po dobu 3hodin míchá při 90°C. Vzniklý tmavě červený roztok se ochladína teplotu místnosti a nalije do dvou litrů ledově chladné vody..Produkt _se extrahuje horkým ethylacetátem, extrakt se vysuší sí-ranem sodným, přefiltruje a zkoncentruje do sucha. Zbytek se roz-pustí v 600 ml horkého toluenu a roztok se přefiltruje přes tenkouvrstvu oxidu křemičitého (1 litr). Titulní produkt se nakonecpřekrystaluje ze směsi ethylacetát : hexan, 1 : 1 (1,2 litru).Překrystalováním produktu z matečných louhů pomocí směsi ethyl-acetát : hexan, 1 : 3 (400 ml) se získá druhá frakce titulní slou-čeniny. 1h NMR (CDC13): δ 3,40.(4H, 3), 3,92 <3H, s), 7,25 - 7,52 <6H, m), 7,63 <1H, d). 7,70 - 7,82 <3H, m), 7,95 (2H, d) 8,05 (12, b-r 3), 8,11 (1H, d), 8,29 (1H, br3). 34

Stupeň 3: Methyl 2-(3-.(3-(2-(7-chlor-2-chinolyl) ethenyl) fenyl) --3(R)-hydroxypropyl)benzoát

Roztok (S)-tetrahydro-l-methyl-3,3-difenyl-lH,3H-pyrrolo/l,2-c/-/1,3,2/oxazaborol.boranového komplexu (J. Am. Chem. Soc. 104, 5 551 až 5 553, 1987} (6,34 g, 21,8 mmol) v bezvodém tetrahydro-furanu (20 ml) se při -20°C přikape k roztoku ketonu ze stupně2 (33,1 g, 72,6 mmol) v tetrahydrofuranu (300 ml). Potom se pomalupřidá l,0M roztok tetrahydrofuranového komplexu boranu BH^.THF(108 ml) a reakční směs se v průběhu 3 az 4 hodin pomalu zahřejena -5°C. Vzniklá směs še přidá k ledově chladnému 25% roztokuoctanu amonného. Produkt se extrahuje do horkého ethylacetátu,extrakt se vysuší síranem sodným, zkoncentruje do sucha a 2x od-paří spolu s toluenem. Produkt se rozpustí v horkém toluenu a roztokse přefiltruje přes oxid křemičitý (asi 400 ml) za. použití toluenua směsi ethylacetát : toluen, 10 : 90 a 15 : 85. Produkt se nakonecnechá vykrystalovat z toluenu obsahujícího 4 ml vody ve forměhydrátu. /oč/D = +29,5° (c = 1,82, tričhlormethan)

Stupeň 4: 3-(2-acetylfenyl)-1(R)-(3-(2-(7-chlor-2-chinolyl)ethenyl)-fenyl)propanol) 1,5M roztok methylmangesiumbromidu ve směsi toluenu a tetra-hydrofuranu, 1 : 1 (130 ml, 195 mmol) se při 0°C přikape k roztokuhydroxyesteru ze stupně 3 (11,04 g, 24,1 mmol) (který byl předběž-ně vysušen v ethylacetátu a odpařen s toluenem, za účelem odstraně-ní vody) a methanolu (2,0 ml, 49,4 mmol) ve 240 ml bezvodého tetra-hydrofuranu. Reakční směs se 2,5 hodiny míchá při teplotě místnostia potom se nalije do ledově chladného 25% roztoku octanu. amonného.Produkt se extrahuje do ethylacetátu a extrakt se vysuší síranemsodným a přečistí flash chromatografií na silikagelu za použitísměsi ethylacetát : toluen, 10 : 90 a 15 : 85. jo(.f = +23,8θ (c = 1,04, tričhlormethan) - 35

Stupeň 5: 1-(2-(3(R)-(2-(7-chlor-2-chinolyl)ethenyl)fenyl)-3-. -(methylsulfonyloxy)propyl)fenyl)ethanem

Methansulfonylchlorid (1,25 ml, 16,2 mmol). a triethylamin(2,8 ml, 20 mmol) se při -40°C postupně přidá k roztoku hydroxy-ketonu ze stupně 4 (6,157 g, 13,44 mmol) ve 135 ml dichlormetha-nu a vzniklá směs se 30 minut míchá při -4u°C a potom 1 hodinupři 0°C. Potom se.ke vzniklé směsi přidá nasycený roztok hydrogen-uhličitanu sodného a titulní mesylát se extrahuje do dichlormetha-nu. Extrakt še vysuší síranem sodným, zkoncentruje a zbývajícístopy vody se odstraní společným odpařováním s.toluenem (2 x) .Mesylátu se použije ve stupni 7 bez dalšího Čištění.

Stupeň 6: 3-merkapto-2(S)-methylpropanová kyselina

Suspenze uhličitanu draselného (7,5 g, 55 mmol) v 50 ml methanolu se odplyní 15-ti minutovým probubláváním plynným, dusíkem.Potom se suspenze ochladí na -5°C a přidá se k ní natriumborhydrid(38 mg,. 1 mmol) . Po 5 minutách se ke směsi přidá 3-(acetylthio)-2-(S)-methylpropanová kyselina (4 g, 25 mmol). Chladící lázeň seodstaví a když teplota reakční směsi.dosáhne teploty místnosti,pomalu se přidá ledová kyselina octová (7,5 ml, 125 mmol). Vznikláreakční směs se nalije do směsi 10% vodné kyseliny chlorovodíkové(25 ml) a roztoku chloridu sodného (25 ml). Směs se 2x extrahujevždy 50 ml dichlormethanu a vzniklá organická fáze se promyje10% roztokem kyseliny chlorovodíkové (10 ml), roztokem chloridusodného (10 ml) a vysuší síranem sodným a odpaří. Získá se žlutýzbytek. Předestilováním tohoto zbytku v límcovce při teplotě 100°Cza tlaku 2 kPa se získá titulní sloučenina ve formě bezbarvéhooleje. NMR (CDC13): <íl,30 <3H, d) , 1,58 (1H, t) , 2.,8 (3H, m) , 10,3(1H, velmi široký s). /ο</ρ = -26,8° (c - 2,0, methanol) (Chem. Pharm. Bull,' 1982, 30,3139 uvádí hodnotu /oč/D = -27,6° (c = 2,0, methanol). 36

Stupeň 7: 3-((1(S)-(3-(2-(7-chlor-2-chinolinyl)ethenyl)fenyl)-3- -(2-acetylfenyl)propyl)thio-2(Ξ)-methylpropanová kyselina K rožtoku thiolu ze stupně 6 (2,01 g, 16,7 mmol) v 15 mlsměsi bezvodého dimethylsulfoxidu a tetrahydrofuranu, 2 : 1, sepřidá 60¾ olejová disperze natriumhydridu (1,62 g, 40,5 mmol)při 0°C a vzniklá směs se v průběhu 15 minut nechá ohřát na tep-lotu místnosti. K získané suspenzi se přidá 10 ml bezvodého tetra-hydrofuranu a potom roztok mesylátu ze stupně 5 (13,44 mmol) ve25 ml bezvodého dimethylsulfoxidu. Směs se 2 hodiny míchá a potomse nalije do ledově chladného 25% roztoku octanu amonného. Produktse extrahuje směsí ethylacetátu a tetrahydrofuranu, 1:1a extrak-ty se promyjí roztokem chloridu sodného a vysuší síranem sodným.Flash chromatografií.zbytku na silikagelu za použití směsi ethyl-acetát : toluen : kyselina octová (7,5 : 92,5 : 1 a 10 i 90. : 1)se získá titulní sloučenina ve formě oleje. 1h NMR (CD3COCD3): δ 1,12 <3H, d), 2,20 (2H, q), 2,43 (1H, dd), 2,53 (3H, s), 2,54-2,85 <3H, m), 2,94<1H, m), 4,02 (1H, t), 7,26-7,35 (2H, m>, 7,47-7,56<5H, m) 7,64 (1H, br d), 7,63-8,04 <6H, o), 8,35 Í1H, ------

Stupeň 3

Ke kyselině ze stupně 7 (4,77 g, 8,77 mmol) v ethanolu sepřidá 1N roztok hydroxidu sodného (8,8 ml). Rozpouštědla se odpařía produkt se rozpustí ve vodě a lyofilizuje. Získá se titulnísloučenina.

Analýza pro Η2θ vypočteno: C, 66,62; H, 5,28; N, 2,43; nalezeno: C, 66,60; H, 5,09; N, 2,41. 37 Příklady 2 až 16

Shora uvedeným způsobem se podle schémat I až IV připravítaké sloučeniny z příkladů 2 až 6 (viz shora uvedená tabulka I).Podobným způsobem je také možno připravit sloučeniny z příkladů7 až 16. Příklad 17

Sodná sůl (R) .-1-( ( (3-(2-acetylfenyl) -1- (3-(2- (7-chlor-2-chinolyl)ethenyl) fenyl) propyl) thio) methyl) cyklopropanoctové kyseliny

Stupeň 1: 1-(3-(2-(7-chlor-2-chinolyl)ethenyl)fenyl)-2-propen-l-ol K odplyněné suspenzi 3-(2-(7-chlor-2-chinolyl) ethenyDbenz-aldehydu (US patent č. 4 851 409, příklad 24, stupeň 1) (100 g,0,34 mol) v toluenu (700 ml) se při 0°C pomalu přidá l,0M roztok vinylmagnesiumbromidu .ve směsi toluenu a.tetrahydrofuranu (370 ml,0,37 mol). Směs se 1 hodinu míchá při 0°C a potom rozloží pomalýmpřidáním’ nasyceného roztoku1 chloridu amonného (150 ml) a potévody (500 ml) a kyseliny octové (50 ml) . Produkt se extrahujeethylacetátem a vzniklý dvoufázový systém se přefiltruje přescelit, aby se odstranila nerozpustná sraženina. Vodná fáze sereextrahuj.e ethylacetátem (100 ml) a spojené organické extraktyse promyjí vodou a roztokem chloridu sodného. Potom se extrakt -vysuší— síranem—hořec na tým~a—odpařit— Z'£'skany—tmavě—žlutý“zbytek- se přečistí flash chromatografií (ethylacetát : hexan, 1 : 5 až1 : 3). Z vhodných eluovaných frakcí se získá béžová pevná látka(67,6 g) , teplota tání 110 až 112°C. Filtrát se zkoncentruje apevný zbytek se překrystaluje ze směsi ethylacetát : hexan, 1:4,čímž se získá druhá frakce o hmotnosti 15, 1 g.

Stupeň 2: Methyl 2-(3-(3-(2-(7-chlor-2-chinolyl)ethenyl)fenyl)--3-oxopropyl)benzoát 38 K odplynené suspenzi produktu ze stupně 1, 1-(3-(2-(7-chlor- 2-chinolyl)ethenyl)fenyl·)-2-propen-l-olu (50,30 g, 156 mmol),dihydrátu octanu lithného (41,2 g, 404 mmol·), chloridu lithného(6,84 g, 161 mmol), octanu palladnatého (1,00 g,. 4,45 mmol) amethyl-2-brombenzoátu (33,5 g, 156 mmol) ve 300 ml dimethylform-amidu se 4 hodiny míchá při 95°C. Vzniklá směs se ochladí na tep-lotu místnosti a přidá do 1,8 litru vody. Produkt se extrahujehorkým ethylacetátem a extrakt se vysuší síranem sodným a zkon-centruje. Zbytek se rozpustí v toluenu a roztok se přefiltrujepřes oxid křemičitý za použití toluenu. Překrystalováním produktuz 1,2 litru směsi ethylacetát : hexany, 1 : 1, se získá 65,67 gtitulní sloučeniny. Překrystalováním produktu z matečných louhůze 400 ml směsi ethylacetát : hexany, 1 : 3, se získá dalších8,30 g titulní sloučeniny (celkový výtěžek činí 86 %) .

Stupeň 3: Methyl (S)2-(3-(3-(2-(7-chlor-2-chinolyl)ethenyl)feny!)--3-hydroxypropyl)benzoát K roztoku (-)-B-chlordiisopinokamfeylboranu (72,2 g, 0,225 mol)v tetrahydrofuranu (300 ml) ochlazenému na -25°C se přikape roztok >ketonu ze stupně 2 (68,5 g, 0,15 mol) v tetrahydrofuranu (350 ml) . »Vzniklý červenooraňžový_roztok se míchá přes noc při 15°C a potomse za míchání nalije do.ledové vody. Vzniklá sraženina se oddělía promyje 2x vodou a potom ethylacetátem. Pevná složka se rozdělímezi dichlormethan (2,5 litru) a 6% roztok diethanolaminu ve vodě(1,2 litru). Organické fáze se promyjí roztokem chloridu sodnéhoa vysuší síranem sodným. Rozpouštědlo se odpaří a přidá se 700 mlmethanolu. Produkt se nechá vykrystalovat za pomalého přidávání70 ml vody a intenzivního míchání. Pevná látka se oddělí a promyjesměsí methanolu a vody 10 : 1. Získá se titulní sloučenina (44,7 g,65 %.teorie). XH NMR <CDC13) 5 2,10 (2H, m), 3,12 <3H, m), 3,90. (3H, S), 4,75 (1H, t), 7,22 to 7,55 (8H, a), 7,67 (4H, m), 7,92 <1H, d), 8,10 <2H, m). 39

Stupeň 4: (S) -N-methyl-N-methoxy-2-(3-(3-(2-(7-chlor-2-chinolyl) -ethenyl·)fenyl)-3-hydroxypropyl)benzamid K suspenzi hydroxyesteru ze stupně 3 (4,519 g, 9,5 mmol)a Ν,Ο-dimethylhydroxylaminhydrochloridu (2,777 g, 28,5 mmol) v95 ml bezvodého tetrahydrofuranu se při 0°C přikape 3M roztokethylmagnesiumbromidu v diethyletheru (22 ml, 6 6 mmol) v průběhupřibližně 40 minut. Potom se směs 30 minut míchá při 0°C a nalijedo ledově chladného nasyceného roztoku chloridu amonného. Produktse extrahuje do ethylacetátu a extrakt se vysuší síranem sodnýma zkoncentruje. Získá se titulní sloučenina.

Stupeň 5: (S)-1-(2-(1-^ (3-(2-(7-chlor-2-chinolyl) ethenyl) fenyl)--1-hydroxypropyl)fenyl)ethanon K roztoku hydroxyamidu ze stupně 4 (3,70 g, 7,60 mmol) v80 ml tetrahydrofuranu se při 0°C pomalu přidá 1,5M roztok methyl—magnesiumbromidu ve směsi tetrahydrofuran toluen, 1 : 3 (25 ml, 37 mmol) . Vzniklá směs še 30 minut míchá při 0°C a potom 4 hodinypři teplotě místnosti. Potom se směs přidá ,ke chladnému;nasycenému-roztoku,.chloridu, amonného, a produkt se. extrahuje" do. ethylacetátu..Extrakt se vysuší síranem sodným a zkoncentruje. Titulní sloučeninase získá přečištěním zbytku flash chromatografií na silikageluza použití směsi ethylacetát : toluen, 15 : 85 a .20 : 80. /o</D = -24,0° (c = 1, trichlormethan)

Stupeň 6: (S)-1-(2-(1-(3-(2-(7-chlor-2-chinolyl)ethenyl)fenyl)--1- (methansulfonyloxy)propyl)fenyl)ethanon i

Tento mesylát se připraví z alkoholu ze stupně 5 způsobempopsaným v příkladu 1, stupeň 5. 1H-NKR (CDC13): 5 8,12 (1H, d), 8,08 <1H, d) 7,75-7,25 <13H, m) 5,65 (1H, d), 3,10-2,90 <2H, a) 2,77(3H, 8),2,59 <3H, s), 2,60 (3H, s) 2,45-2,15 (2H, a). 40

Stupeň 7: 1,1-cyklopropandimethanol

Roztok lithiumaluminiumhydridu (50 g, 1,32 mol) v 1,6 litrutetrahydrofuranu se pod atmosférou dusíku ochladí na -18°C. Kroztoku se přikape roztok diethyl 1,1-cyklopropandikarboxylátu(175 g, 0,94 mol) v 1,2 litru tetrahydrofuranu v průběhu 50 minut.Přikapávání se děje takovou rychlostí, aby teplota uvnitř reakčnínádoby zůstala pod hodnotou 10°C. Potom se chladící lázeň odstavía po 15 minutách teplota dosáhne 15°C. Reakční směs se opatrněrozloží přídavkem 50 ml vody, poté 50 ml 15% hydroxidu sodnéhoa nakonec 150 ml vody. Když reakční směs zbělá, přefiltruje sepřes celit a filtrační lože se promyje 4 litry tetrahydrofuranu.Odpařením filtrátu se získá olejovitý produkt , který se předesti-luje. Získá se 81 g (0,79 mol, 84 % teorie) titulní sloučeniny...ve formě bezbarvého oleje o teplotě varu 131 až 138°C za tlaku2 kPa. . ·’> ú. NMR (CDC13) £ 0,48 (4H, s), 3,30 (2H, s) , 3,58 (4H, s).

Stupeň 8: 1- (hydroxymethyl) cyklopropanmethylbenzoát • :¾ K roztoku diolu ze stupně 7 (81 g, 0,79 mol) a pyridinů (96ml, 1,19 mol) v dichlormethanu. (1 litr) ochlazenému na 0°C sepomalu přidá benzoylchlorid (121 ml, 1,03 mol). Reakční směs sepřes noc zahřeje na teplotu místnosti a potom se nalije do vod-ného roztoku chloridu amonného. Produkty se extrahují do dichlor-methanu a extrakt se promyje roztokem chloridu sodného a vysušísíranem sodným a Odpaří. Olejovitý zbytek se přečistí flash chro-matografií za použití nejprve směsi hexan : ethylacetát, 2 : 1a potom směsi hexan ethylacetát, 1:2. Získá se nejprve 116 g(47 % teorie) diesteru a potom 89 g (54 % teorie) titulního alko- ; - holu. \ NMR <CDC13) δ 0,65 (4H, m), 2,20 <1H, t), 3,53<2H, d), 4,35 (2H, a), 7,45 (2H, a), 7,60 <1H, a), 8,07 <2H, a). 41

Stupeň 9: 1-(benzoyloxymethyl)cyklopropanacetonitril K roztoku alkoholu ze stupně 8 (80 g, 0,388 mol) a triethyl-aminu (162 ml, 1,16 mol) v dichlormethanu (1,5 litru) ochlazenémuna -40°C se přidá methansulfonylchlorid (75 ml, 0,504 mol). Reakčnírsměs se v průběhu 20 minut zahřeje na -10°C a potom se nalijedo vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Produkt se extra-huje dichlormethanem a organické fáze se promyjí roztokem chloridusodného, vysuší síranem sodným a odpaří. Zbývající olej se roz-pustí v dimethylsulfoxidu (1,5 litru) a ke vzniklému roztoku se.po částech přidá kyanid sodný (86 g, 1,76 mol). Reakční směs se3 dny míchá při teplotě místnosti a potom nalije do vodného roz-toku hydrogenuhličitanu sodného. Vzniklá směs se extrahuje diethyl-etherem a.organické fáze se promyjí roztokem chloridu sodnéhoa.vysuší síranem sodným. Odpařením rozpouštědla se získá titulníprodukt. 1H NMR (CDC13) ď 0,80 (4H, m) , 2,62 (2H, s), 4,27 (2H, s), 7,48(2H, m), 7,60 (1H, m) , 8,08 (2H, m).

Stupeň 10: Methyl 1-(hydroxymethyl)cyklopropanacetát

Nitril ze stupně 9 (0,388 mol) se rozpustí v ethanolu (400 ml)a k roztoku se přidá 8N roztok hydroxidu draselného (800 ml) .

Reakční směs se přes noc vaří pod zpětným chladičem. Většina etha-nolu se odpaří a ke směsi se přidá led. Potom se při teplotě 0°Cpřikape koncentrovaná kyselina chlorovodíková-(600 ml) tak, abyteplota uvnitř roztoku během přikapávání nepřestoupila 10°C, čímžse hodnota pH směsi upraví přibližně na 1. Kyselý roztok se potomextrahuje ethylacetátem (2 dávky) a organické fáze"se 2x promyjíroztokem chloridu sodného a vysuší síranem sodným. Rozpouštědlose odpaří a vzniklá pevná látka se rozpustí v tetrahydrofuranu(500 ml) . K tomuto roztoku se přidá roztok diazomethanu v diethyl-etheru (asi 1,7 litru, 0,85 mol) při teplotě 0°C. Diazomethanovýroztok se přidává tak dlouho, dokud žluté zbarvení směsi nenítrvalé a dokud se chromatografií na tenké vrstvě nepotvrdí, žekyselina již není přítomna. Rozpouštědlo se odpaří a zbávající 42 olej se přečistí flash chromatografií za použití směsi ethylace-tát : hexan, 1 : 1 až 2 1. Získá se 28,2 g (výtěžek 50 %) ti- tulní sloučeniny. ΧΗ NMR (CDC13) <5* 0,55 (4H, m) , 2,45 (2H, s,), 2,55 (1H, t) , 3,5(2H, d) , 3,70 (3H, s).

Stupeň 11: Methyl-1-(acetylthiomethyl)cyklopropanacetát K roztoku alkoholu ze stupně 10 (28,2 g, 0,20 mol) a triethylaminu (82 ml, 0,59 mol) v dichlormethanu (1 litr) ochlazenémuna -40°C se přidá methansulfonylchlorid (43,5 ml, 0,3 mol). Reakční směs se v průběhu 20 minut zahřeje na. -10°C a potom se k nípřidá vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného. Produkt se extrahujdo dichlormethanu a extrakt se promyje roztokem chloridu sodnéhoa vysuší síranem sodným, část tohoto mesylátu (0,053 mol) se potomrozpustí v dimethylformamidu (180 ml) a roztok se ochladí na 0°C.Ke vzniklému roztoku se přidá čerstvě připravený tiolacetát česný(J. Org. Chem., 51, 3664, 1986) (22 g, 0,11 mol) a vzniklá směsse přes noc míchá při teplotě místnosti. Potom se reakční směsnalije do vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a vzniklásměs se extrahujediethyletherem. Organické fáze se promyjí. roz-tokem chloridu sodného, vysuší síranem sodným a odpaří. Zbývají-cí olej se přečistí flash chromatografií za použití směsi hexan : : ethylacetát, 10 : 1. Získá se 7,5 g (70 % teorie) titulní slou-čeniny . 1H NMR (CDC13) £ 0,60 (4H, m) , 2,30 (2H, s) , 2,35 (3H, s), 3,03(2H, s), 3,70 (3H, s) .

Stupeň 12: Methyl (R)-l- ( ((3-(2-acetylfenyl)-1-(3-(2-(7-chlor-2- -chinolyl) ethenyl) fenyl) propyl) thio) methyl) cyklopropan-acetát K odplyněnému roztoku methyl 1-(acetylthiomethyl)cyklopropan- acetátu (364 mg, 1,8 mmol) (ze stupně 11) ve 4 ml acetonitrilu 43 se přidá hydrazin (90yUl, 2,8 mmol) při 0°C. Roztok se 30 minutmíchá při 0°C a potom se injekční stříkačkou převede ďo odplyněnésměsi mesyiátu (ze stupně 6) (608 mg, 1 mmol) a uhličitanu česného(1 g, 3 mmol) ve 3 ml acetonitrilu při 0°C. Směs se za mícháníohřeje na teplotu místnosti a potom se při teplotě místnosti 40minut míchá. Zpracování reakční směsi se provádí tak, že se směsnalije do chladného vodného roztoku chloridu amonného, načež seprodukt ze vzniklé směsi extrahuje ethylacetátem. Ethylacetátovýroztok se oddělí, jednou, promyje roztokem chloridu sodného a vy-suší síranem sodným. Surový produkt se přečistí flash chromato-grafií na silikagelu za použití směsi toluen : ethylacetát, 6:1.Získá se 490 mg (84 % teorie) titulní sloučeniny. (CDCI3): δ 8,05 (1H, d), 8,01 <1H, d), 7,70-7,10 <13H, a), 3,.83 (1H, t), 3,56 (3H, s), 3,0-2,68 <2H, m), 2,48 (4H, s), 2,40 <2H, s), 2,38-2,28 (2H, AB-Systém) 2,18-2,04 (2H, m), 0,47-0,30 <4H, m).

Stupeň 13: (R) -1-(((3-(2-acetylfenyl)-1-(3-(2-(7-chlor-2-chinolyl) -ethenyl)fenyl)propyl)thio)methyl)cyklopropanoctovákyselina K roztoku methylesteru (ze stupně 12) (490 mg, 0,84 mmol) -v-methano-l-u—(-1-2—ml-)—a—tetrahydrofuranu-(_4—ml·)-se—přidá-2M roztokhydroxidu sodného (2 ml) při teplotě místnosti. Reakční roztokse.6 hodin míchá při teplotě místnosti a potom se neutralizujekyselnou octovou a rozdělí mezi ethylacetát a roztok chloridusodného. Ethylacetátová vrstva se oddělí, jednou promyje roztokemchloridu sodného, vysuší síranem sodným a odpaří. Surový produktse přečistí flash chromatografií, nejprve za použití směsi hexan : : ethylacetát, 2,5 : 1, a potom za použití směsi hexan : ethylace- tát : kyselina octová, 2,5 : 1 : 0,05. Získá se 412 mg (86 %) titulní kyseliny.

Claims (5)

1. 44 J-H-HWR (CDCI3): δ 8,07 (1H, d), 8,01 (1H, d), 7,73- 7,10 (132, m), 3,90 (12, t). 3,05-2,74 (2H, a), 2,67 (12, d>, 2,61 (1H, d), 2,51 (32, s), 2,36-2,23 (22,.m), 2,11 (22, q), 0,50-0,44 (4H, a). Z kyseliny ze stupně 13 se titulní sloučenina připraví způsobem popsaným v příkladu 1, stupeň 8. Analýza pro C^H^ClNNaO^S^ ^0 vypočteno: C, 65,01; H, 5,62; N, 2,23 nalezeno: C, 65,03; H, 5,45; N,.2,19. I PATENTOVÉ NÁROKY

   kde1 2 R a R nezávisle představuje vždy atom vodíku nebo nižší alkyl-skupinu nebo 12 R a R , společně s atomem uhlíku, k němuž jsou připojeny, před-stavují kruh obsahující 3 až 6 atomů uhlíku; R3 představuje alkylskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku; 4 „ R představuje atom chloru nebo atom bromu; 5 R představuje atom vodíku, atom chloru nebo atom bromu; X ' představuje atom vodíku nebo atom chloru a n představuje číslo s hodnotou od 1 do 4 a jejich.farmaceuticky vhodné soli.
2. 2. Sloučeniny podle nároku 1 obecného vzorce Ia

   II 12 3 kde R , R , R a n mají význam uvedený u nároku 1.
3. 3. Ketokyseliny podle nároku 1, jejichž struktura odpovídáobecnému vzorci I ...

   kde jednotlivé substituenty mají následující význam: R4 R5 (CR^R^)n Stereo-isomer p3 Poloha ké.tonu 2 Cl E CH2(5)CE(CH3) r-rt—ΛτΎΖ’ττ/ΠΤ\—- (5) f ch3 2- E . tav Cl Cl n B CÍÍ2 \ W* \ kllj 7CH2(5)CH(CS3) ω wXfcO VXI3- cs3 -L— 3- Δ H Cl S rac-CH(CH3)CE2 <30 cs3 2- H Cl E CH2(J)CH(CB3) (5) Cs3 2-
4. 4-C1 Cl E CH2(5)CH<CE2CE3) <J> cs3 2- S Cl E <J)CH(CH3)CH2 00 ch3 2- E Cl 3 <3OCH<CH3)CH2 (JO ch3 2- H Cl H CH2C(CH3)2CH2 (JO ch3 2- Ξ Cl S
5. <5)CE<CE3)CH2CH2 (X) ch3 2— E Cl H CH2(5)CE(CS3) (5) ch3 4- E Cl E (j)CH(CH2CH3)CH2 (JO ch3 2- E Cl H <3OCH(CE2CH3)CH2 (JO ch3 - 2- H Br H CH2(5)CH(CH3) (J) ce3 2- E Cl H <5)CH(CH3)(J)CH(CH3) (JO ch3 2- S Cl Cl CH2(5)CH<CH3) ω ch3 2- Ξ Cl 2 ce2c(ch2ch2)ch2 00 ch3 2- E