CS276667B6 - Staarinová frakce modifikovaného tvrdého tuku - Google Patents
Staarinová frakce modifikovaného tvrdého tuku Download PDFInfo
- Publication number
- CS276667B6 CS276667B6 CS897497A CS749789A CS276667B6 CS 276667 B6 CS276667 B6 CS 276667B6 CS 897497 A CS897497 A CS 897497A CS 749789 A CS749789 A CS 749789A CS 276667 B6 CS276667 B6 CS 276667B6
- Authority
- CS
- Czechoslovakia
- Prior art keywords
- stearin fraction
- content
- fat
- modified hard
- hard fat
- Prior art date
Links
Landscapes
- Fats And Perfumes (AREA)
- Edible Oils And Fats (AREA)
Abstract
Staarinová frakce modifikovaného tvrdého tuku jako vyktystalované pevné podíly vysoce hydrogenované směsi řepkového oleje a palmového oleje a/nebo palmoleinu, získaná oddělením od kapalné fáze řízenou krystalizaci při teplotách v rozmezí SO až 30 °C. Stoarinová frakce podle vynálezu má definovaný obsah mastných kyselin v triacylglycerolech, obsah transizomerů a jódové číslo. Hlavním účinkem je vedle výhodného dilatomctrickáho profilu pro aplikaci do speciálních tukových výrobků podstatné zvýšení užitné hodnoty výrobku ve srovnání se vstupní surovinou, při využití oleje řepky odrůdy O nebo OO.
Description
Předmětem vynálezu je stearinová frakce’ modifikovaného tvrdého tuku na bázi rostlinných olejů, určená pro speciální účely v potravinářském a ostatním průmyslu.
V potravinářském průmyslu jsou při výrobě speciálních smažících, emulgovaných tuků, sorteaingů a při výrobě mýdel, stearinů, mono- a diglyceridů používány tvrdé tuky, charakteristické tím, že jejich teplota tání se pohybuje v rozmezí 45 až 58 °C a jejich dilatoraetrický profil dosahuje obsah pevných podílů 82 až 27 hmot. % při 10 °C, 50 až 05 hmot. % při 30 °C a 12 až 67 při 40 °C. Tyto tvrdé tuky tají v širokém tepelném rozpětí, mají, lojovitou, viskozitovou chuť a vykazují vysokou tepelnou stabilitu.
ivraé tuky o teplotě tání 45 až 58 °C je možno přepravit hydroganací živočišných a rybích tuků, jako je lůj, sádlo, rybí trán, popřípadě.’, hydroganací rostlinných olejů, ať již samotných nebo ve směsích. Nevýhodou je zvyšování spotřeby katalyzátoru při hydrogenaci uvedených tuků nad teplotu tání 45 °C, prodlužování doby hydrogenace, což je spojeno se zvyšováním energetické náročnosti a nákladovosti celkem. Z modifikovaných rostlinných tuků se blíží uvedeným kritériím palmstearin, který se získá z palmového oleje jako pevná fáze z druhého stupně frakcionace v množství pouze 55 až 60 hmot. % a pro daný účel musí být v řadě případů ještě hydrogenován.
Nyní bylo zjištěno, že uvedené nedostatky odstraňuje stearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku na bázi řepky odrůdy O nebo OO podle vynálezu, ktorá spočívá v tom, že je tvořena vykrystalovanými pevnými.podíly vysoce hydrogenovanó směsi 40 až 80 hmot, dílů řepJPýéhg. oleje, obsahujícího 0,4 až 5,0 hmot, ΐ kyseliny erukové, a 20 až GO hmot, dílů celkem palmového oleje o jódovém čísle 48 až 55 a/nebo palmoleinu o jódovém čísle 53 až 50, získanými oddělením od kapalná fáze řízenou, krystalizaci při teplotách v rozmezí 20 až 30 °C, obsahující v molekulách triacylglycerolů zejména
12,0 až 45,0 hmot.
6,0 až 40,0 hi.wt.
35,0 až 55,0 hmot.
0,1 až 6,0 hmot.
£ mastné kyseliny C 16 : O, 3 mastné kyseliny C 13 : 0, % mastné kyseliny C 18 : 1 a % mastné kyseliny C 13 : 2, při celkovém obsahu transizomerů 30,0 až 55,0 hmot. δ, vyjádřeno jako kyselina elaidová a jódovém čísle 35 až 65.
Stearinovou frakci modifikovaného tvrdého tuku podle vynálezu lze připravit například postu£>em hydrogenace, selektivní hydrogenace a/nebo selektivní hydrogenační izomorace, který probíhá při teplotách 170 až 210 °C, tlaku vodíku 0,04 až 0,5 MPa a přítomnosti 0,5 až 5,0 hmot. % heterogenního katalyzátoru s obsahem 10,0 až 30,0 hmot, δ Hi, tak, že se směs předmětných rostlinných tuků ztužená na teplotu tání 39 až 46 °C podrobí řízené krystalizaci a oddělení kapalné fáze od vykrystalovaných pevných podílů (PP) stearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku.
Stearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku podle vynálezu má teplotu tání 45 až 58 °C, jódová číslo 40 až 55 a vykazuje charakteristický dilatometrický profil:
°C 10 20 30 35 40 , 5 ?? 32 až 97 71 až 24 50 až 85 30 až 78 12 až 67
CS 276657 Ee který zaručuje její požadovanou pevnost v celém teplotním rozsahu 10 až 40 °C. Má vysoký obsah nasycených mastných kyselin, převážně C 15:0 a C 13:0, což spolu s ostatními fyzikálními vlastnostmi zaručuje její vhodnost jako komponenty při aplikaci do speciálních tukových výrobků a jako základní suroviny pro výrobu mono- a diglyceridů, stoarinů, mýdel a krémů.
Dalžím účinkem stearinové frakce modifikovaného tvrdého tuku podle vynálezu jc podstatné zvýšení užitné hodnoty jedné z frakcí modifikovaného tvrdého tuku v porovnání se vstupní surovinou a význačné je i využití pro daný účel řepkového oleje odrůdy o nebo 00. Dosažení neočekávaného efektu, značného zvýšení pevnosti v čelem teplotním rozsahu 10 až 40 °C, zvýšení užitných vlastností stearinové frakce modifikovaného tvrdého tuku podle vynálezu je možno demonstrovat v následujících příkladech provodění a charakterizujících tabulkách 1 až 3. ·
Příklad 1 ’ Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 30 hmot. % řepkového oleje s obsahom kyseliny erukové (KE) 2,2 hmot. % a 20,0 hmot. 5 palmového oleje o jódovém čísle 54, byla podrobena hydrogenaci při teplotě 195 °C, tlaku vodíku 0,05 MPa, za přítomnosti 1,5 hmot. % katalyzátoru, počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 15,0 hmot.% Ni. Hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 45 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 60,0 , obsah transizomerů 47,7 hmot. %.
Potom byl ztužený tuk o teplotě tání 45 °C ohřát na 85 °C a podroben řízené krystalizaci. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 39 °C a prodlevě 3 h bylo provedeno oddělení.kapalné fáze od vykrystalovaných pevných podílů stearinové frakce vakuovou filtrací. Byla získána stearir.ová frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 21,9 hmot. %. Stearinové frakce byla vhodná pro přípravu stearinu.
Příklad 2
Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 60 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 0,8 hmot. $ a 40 hmot. % palmoleinu o jódovém čísle 57, byla podrobena hydrogenaci při teplotě 200 °C, tlaku vodíku 0,1 MPa, za přítomnosti 1,3 hmot. 5 katalyzátoru, počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 14,5 hmot. % Ni. Hydrogenace byla ukončena ρο dosažení teploty tání 44,5 UC a ztužený tuk měl jódové číslo 55,4, obsah transizomerů 47,0 hmot. %.
Potom byl ztužený tuk ó teplotě tání 44,5 °C ohřát na 90 °C a podroben řízené krystalizaci. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 33 C a prodlevě 3,5 h bylo provedeno oddálení kapalné fáze od vykrystalovaných pevných podílů stearinové frakce vakuovou filtrací. Byla získána stearinové frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 30,9 hmot. δ. stearinová frakce byla úspěšně použita pro přípravu monoglycaridů.
. /
CS 276667 S6 ,
Příklad 3
Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 80,0 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 0,9 hmot» δ a 20,0 hmot, δ palmoleinu o jódovém čísle 58, byla podrobena selektivní hydrogonaci při teplotě 205 °C, tlaku vodíku 0,05 MPa za přítomnosti 0,5 hmot. % selektivního katalyzátoru, počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 20,0 hmot. Ki. Ilydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 44,0 °C a ztužený tuk měl jódová číslo 55,4, obsah transizomerů 46,G hmot. %. Potom byl selektivně ztužený tuk o teplotě táaí 44 °C ohřát na 90 °C a podroben řízené křystalizaci. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 38 °C a prodlevě 3 h bylo provedeno oddělení kapalné fáze od vykrystalovaných pevných podílů stearinové frakce tlakovou filtrací. Byla získána stearinové frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 27, G hmot. %· Staarinová frakce byla použita pro přípravu mono- a diglyceridů.
Příklad 4
Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 60 hmot. S řepkového oleje s obsahem KE 0,3 hmot. £ a 40,0 hmot, ΐ palmového oleje o jódovém čísle 54, byla podrobena selektivní hydrogonaci při teplotě 200 °C, tlaku vodíku 0,07 MPa za přítomnosti 0,7 hmot.5 selektivního katalyzátoru počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval. 20,0 hmot.δ Hi. Ilydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 43,2 °C a ztužený tuk mši jódové číslo 55,7, obsah transizomerů 44,0 hmot. %. Póitom byl selektivně ztužený tuk o teplotě tání 43,2 °C ohřát na 85 °C a podroben řízené křystalizaci. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 37 °C a prodlevě 2 h bylo provedeno oddělení kapalné fáze od vykryrtalovaných pevných podílů stearinové· frakce tlakovou filtrací. Byla získána stearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 30,G hmot. δ. Stearinová frakce byla vhodná jako přísada do šorteningu na smažení.
Příklad . 5
Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 40 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 1,1 hmot. 5 a 60 hmot. % palmoleinu o jódovém čísle 59, byla podrobena selektivní hydrogonaci při 210 °C, tlaku vodíku 0,0G MPa, za přítomnosti 0,5 hmot, δ selektivního katalyzátoru, počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 20 hmot. 5 Ni. Ilydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 43,4 °C, ztužený tuk měl jódové číslo 60,9 a obsah transizomerů byl 52,0 hmot. 1. Potom byl selektivně ztužený tuk o teplotě tání 43,4 °C ohřát na 80 °C a podroben řízené křystalizaci. Po dosažení konečnó teploty krystalizace, která byla 34 °C a prodlevě 4 h bylo provedeno oddělení kapalné fáze od vykrystalovaných pevných podílů stearinové frakce tlakovou filtrací. Byla získána staarinová frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 33,4 hmot. 1. Stearinová frakce byla úspěšně použita pro výrobu tuku na předsmašení mražených výrobků.
Příklad 6
Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala GO hmot, δ řepkového oleje s obsahem KB 1,3 hmot. % a 40 hmot. % palmoleinu o jódovém čísle 59, byla podrobena selektivní izomerační hydrogenaci při teplota 200 °C, tlaku vodíku 0,12 MPa, za přítomnosti 1,2 hmot, δ selektivního izomeračního katalyzátoru počítáno na hmotnost olejů, který obsahoval 20 hmot, δ Ni a 7,0 hmot, δ síry počítáno na hmotnost Ni. Selektivní izomo?rační hydrogenaco byla ukončena po dosažení teploty tání 41,3 °C a ztužený tuk měl jóCS 276657 Γ,6 dové číslo 63,7, obsah transizomerů 50,5 hmot. %. Potom by], ztužený tuk získaný selektivní izomerační katalýzou o teplotě tání 41,3 °C ohřát na 85 °C a podroben řízené krystalizaci. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 37 °C a prodlevě 4 h bylo provedeno oddálení kapalná fáze od vykrystalizovaných pevných podílů stearinové frakce z vodná disperze působením odstředivé síly. Byla získána stearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 23,4 hmot. %. Stearinová frakce byla použita vhodně jako komponenta v množství 5 až 20 hmot. % do šorteníngu na smažení.
Příklad 7 .
Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 80 hmot. £ řepkového oleje s obsahem KE· 0,8 hmot. 4 a 20 hmot. % palmového oleje o jódovém číslo 54, byla podrobena selektivní izomerační hydrogenaci při teplotě 205 °C, tlaku vodíku 0,08 MPa za přítomnosti 2,0 hmot. % selektivního izomeračního katalyzátoru počítáno na hmotnost olejů, který obsahoval 20 hmot. % Ni a 4,0 hmot. % síry počítáno na hmotnost Ni. Selektivní izoraerační hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 42 °c a ztužený tuk měl jódové číslo 63,5, obsah transizomerů 64,0 hmot. %. Potom byl ztužený tuk získaný selektivní izoraerační katalýzou o teplotě tání 42 °C ohřát na 75 °C a podroben řízené krystalizaci. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 33 °C a prodlevě 4 h bylo provedeno oddělení kapalné fáze od vykryStalovaných pevných podílů stearinová frakce z vodné disperse působením odstředivé síly. Byla získána stearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 40,0 hmot. %. Stearinová frakce byla vhodná pro výrobu tuku na předsmažení mražených výrobků.
Příklad 8
Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 60 hmot. S řepkového oleje s obsahem KE 1,4 hmot. % a 40,0 hmot. 5 palmového oleje o jódovém čísle1 52, byla podrobena selektivní . izomerační hydrogenaci při teplotě 200 °C, tlaku vodíku 0,08 MPa, za přítomnosti 3,5 hmot. % selektivního izomeračního katalyzátoru počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 20 hmot. % Ni a 10 hmot. % síry počítáno na hmotnost Ni.
Selektivní izomerační hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 40,2 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 66,7, obsah transizomerů 54,6 hmot. 5. Potom byl tuk získaný selektivní izomerační katalýzou o teplotě tání 40,2 °C ohřát na 75 °C a podroben řízené krystalizaci. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 36 ''C a prodlevě 4 h bylo provedeno oddělení kapalné fáze od vykrystalovaných pevných podílů stearinová frakce z vodná disperze působením odstředivé síly. Byla získána stearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 19,1 hmot. 6. Stearinová frakce byla vhodná jako přísada v množství až 25 % do šorteningů.
Příklad 9 ' '
Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala <0 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 0,6 hmot. % a 60 hmot. % palmoleinu o jedovéra čísle 59, byla podrobena selektivní izomerační hydrogenaci při teplotě 195 °C, tlaku vodíku 0,0G MPa, za přítomnosti 1,5 hmot. % selektivního izomeračního katalyzátoru počítáno na hmotnost směsi olejů/ který obsahoval 20 hmot. 6 Ni a 5 hmot. % síry počítáno na hmotnost Ni. Selektivn.í ízomerační hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 39,8 °C a ztužený tuk nčl jódové číslo 61,1 obsah transizomerů 50,2 hmot.%· Potom byl tuk získaný selektivní i?o merační katalýzou o teplotě tání 39,8 °C ohřát na 35 °C a podroben řízené krystal!žací. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 35 °C a prodlevo bylo provedeno oddělení kapalné fáze od vykrystalovaných pevných podílů stearinové frakce tlakovou filtrací. Byla získána stearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 20,5 hiaot. % . Stearinová frakce byla vhodná jako součást násady pro výrobu toaletních mýdel a krémů·
Příklad 10
Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 60 hmot. % řepkového oleje s obsahem 0,7 hmot. % KB a 40 hmot, 3 palmoleinu o jódovém čísle 59, byla podrobena selektivní izomerační hydrogenaci při teplotě 200 °C, tlaku vodíku 0,1 MPa, za přítomnosti 2,0 hmot. % selektivního izomeračního katalyzátoru počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsah0'®1· 20 hmot, δ Ni a 7 hmot. 3 síry počítáno na hmotnost Ni. Selektivní izomerační hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 40,2 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 66,5, obsah transizomerů 50,3 hmot. 3. Potom byl tuk získaný selektivní izomerační .katalýzou o teplotě tání 40,2 °C ohřát na 85 °C a podroben řízené krystalizaci. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 34,5 °C a prodlevě 1 h bylo provedeno oddělení kapalné fáze od vykrystalovaných pevných podílů stearinové frakce z vodné disperze, působením odstředivé síly. Dyla získána stearinová frakce modifikovaného tvrdého buku s výtěžností 20,1 hmot. 3. Stearinová frakce byla vhodná jako jedna z komponent násady po výrobu žorteningů.
Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 70 hmot. 3 řepkového oleje s obsahem 1,2 hmot. 3 a 30 hmot. 3 palmového oleje o jódovém číslo 51, byla podrobena selektivní izomerační hydrogenaci při teplotě 210 °C, tlaku vodíku 0,08 MPa, za přítomnosti 2,5 hmot. 3 selektivního izomeračního katalyzátoru, počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 20 hmot. 3 Ki a 7,0 hmot. 3 síry počítáno na hmotnost Ui. Selektivní izomerační hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 39,0 °C a ztužený tu): měl jódové číslo 70,2, obsah transizomerů 56,9 hmot. 3. Potom byl tuk získaný selektivní izomerační katalýzou, o teplotě tání 39,0 °C ohřát na 85 °C a podroben řízené krystalizaci. Po dosažení, konečné teploty krystalizace, která byla 33,0 °C a prodlevě 1,5 h bylo provedeno oddělaní kapalné fáze od vykrystalovaných pevných podílů stearinové frakce tlakovou filtrací. Byla získána stearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku s výtěžností 29,5 hmot. 3. Stearinová frakce byla vhodná pro přípravu šorteningů na smažení.
CS 276657 B6
Složení stearinově frakce modifikovaného tvrdého tuku podle příkladů provedení
Tabulka č. 1
| )bsah mastných kyselin v triacylglycerolech | P ř 2 | í k 3 v | .1. a d I | |||
| A hmot. % | 5 | c | | ||||
| C 14 0 | 0,2 | 0,5 | 0,3 | . 0,5 | 0,2 | 8 0,4 S |
| C IG : 0 | 15,0 | 19,7 | 14,0 | 22,9 | 10,3 | 25,1 1 J |
| C 13 : 0 | 39,8 | 32,0 | 35,3 | 23,9 | 2.8,2 | 14,4 ( |
| C 2.0 : 0 | 1 λ | 0,9 | 1,1 | 0,9 | .1,2 | 0,7 । í |
| C 22 : 0 i | 1,1 | 0,4 | 0,9 | 0,5 | 0,6 | 0,3 i 5 |
| • C 16 : 1 : | 1,1 | 0,1 | 0,3 | 0,3 | 0,3 | - i |
| c is í i ; | 37,7 | 42,2 | 43,3 | 45,3 | 53,5 | 51,0 i |
| C 20 : 1 । ! í j C 22 : 1 [ | .1,1 | 0,8 | 1,0 | 1,2 | 1,5 | 1,0 1 |
| 1,5 | 0,5 | 1,1 | 0,7 | 1,0 | 1,2 í | |
| a í C 18 : 2 : 1 i Obsah transizomerů i . I | 2,1 | 1,5 | 2,1 | 3,9 | 3,0 | 1 4,6 |
| 34,7 | 37,5 | 38,1 | •SQ 7 ·' - r ~ | 44,8 | ύ 9,2 | |
| Teplota tání °C ! | 57,4 | 61,8 | 52,9 | 4 0,8 | 48,5 | 47,0 |
| Jódové číslo | 38,1 | 40,5 | 43,1 | 48,3 | 53,4 | |
| Výtěžnost v % ! | 21,9 | 30,9 | 27,5 | 30,6 | 33,4 | T) fi U f · > |
Složení stearinové frakce modifikovaného tvrdého tuku podlá příkladu p.rovedaní
| Obsah mastných kyselin v triacylglycerolech | Příklad 789 10 11 |
| v hmot. % |
| C 14 | • | 0,3 | 0,5 | 0,7 | 0,5 | 0,3 | |
| C 15 | 0 | 13,3 | 24,5 | 27,9 | 18,4 | 22,0 | |
| C 18 | • | 0 | 17,2 | 14,5 | 14,0 | .10,5 | 8,0 |
| C 20 | 0 | 0,9 | 0,8 | 0,7 | 0,3 | 0,7 | |
| C 22 | 0 | 0,5 | 0,4 | 0,6 | 0,3 | 0,3 | |
| C 15 | 1 | - | 0,3 | 0,1 | 0,3 | 0,3 | |
| C 18 | 1 . | 59,5 | 51,0 | 49,4 | 50,9 | 61 ř 3 | |
| C 20 | 1 | 1,4 | 1,0 | 1,0 | 1,1 | 1,2 | |
| C 22 | 1 | 1,3 | 1,3 | 0,5 | 1,5 | 0,8 | |
| c is | • | 2 | 4,0 | 4,5 | 4,5 | 4,8 | 5,0 |
pokračování tabůlky:
| Obsah transizomerů | 51,3 | 39,6 | 45,9 | 55,3 | 56,9 |
| Teplota tání °C . | 45,0 | 45,8 | 46,9 | 47,0 | 45,0 |
| jódové číslo | 60,1 | 55,3 | 51,5 | 62,5 | 63,1 |
| Výtěžnost v 8 | 40,0 | 19,1 | 20,5 | 20,1 | 29,5 |
Dilatometrický profil stearinové frakce modifikovaného tvrdého tuku podle příkladů provedení
Tabulka č. 2
| Teplota | i 2 | 3 | 4 | 5 3 | 7 | 8 | 9 | IQ | 1.1 | |||
| % tuh | ých podílů v | hmot. | Ό | |||||||||
| 10 | 95,1 | 95,0 | 95/6 | 94,1 | 93/9 | 95,3 | 86,6 | 95,7 | 94,7 | 83,9 | 93,u | |
| 20 | 90,7 | 94,2 | 36/ 3 | 34/4 | 90,7 | 70/4 | 90,1 | 87,0 | 93,7 | 82,4 | ||
| 30 | 03,5 | 77,4 | 02,0 | 70,4 | 6ú/G | 74,9 | 52,8 | 74,7 | 67,8 | 50,0 | 56,2 | |
| 73,9 | 65 f 7 | 72,0 | □«2 / v | t | 50 2 | 32,5 | 58,5 | 45,2 | 36,0 | 35,2 | ||
| 40 | 55,7 | 51,3 | 57,4 | 37,2 | 28,5 | 37,0 | 14,4 | 33,3 | 25,7 | 16/8 | 15,0 |
Zhodnocení stearinové frakce modifikovaného tvrdého tuku podle vynálezu
Tabulka č. 3
| Používané skupiny tuků | Hovězí lůj | Phlins tear in | Stearinová frakce mod. tvr. tuku 1 podle příkladů provedení i |
| 1 ač 3 4 ač 7 8 až 11 | | |||
| ř 1 c | í Obsah pevných podílů v hmot. % 5 | ||
| 1 ;í 10 | 45 až 55 | 70 až 75 | 95,0 až 95,1 85,6 až 95,3 93,9 až 95,7 $ |
| U. ho | 35 až 45 | 55 až 50 | 90,7 až 94,2 78,4 až 90,7 82,4 až 90,1 ! |
| ’ ! 30 | 20 ač 25 | 35 až 45 | 77,4 až 83,5 52,8 až 74,9 55,2 až 74,7 | |
| i Ob 35 | 10 až .18 | 30 až 35 | 66,7 až 76,9 32,6 až 58,2 35,9 až 58,5 j |
| 5 až 10 | 20 až 30 | 51,3 .až 65,7. 14,4 až 37,2 15,0 až 33,3 1 | |
| Ϊ | Jodová číslo | 32 až 47 | 21 ač 49 | 38,1 až 43,1 48,3 až 50,1 51,5 až 62,ij |
| i > o [ ieplota tan.i. C | 40 až 50 | 44 až 56 | 51,8 až 57,4 45 až 48,8 45,0 až 47,0 i |
NÁROKY
Claims (1)
- NÁROKYStearinová frakce modifikovaného tvrdého tuku na basi oleje řepky odrůdy 0 nqbo 00 vyznačující se tím, že jc tvořena vykrystalovanými pevnými podíly vysoce hydrogcnovanc směsi 40 až 80 hmot, dílů řepkového oleje, obsahujícího 0,4 až 5,0 hmot. $ kyseliny erukové a 20 až 60 hmot, dílů celkem palmového oleje o jódovém čísle 48 až 55 a nebo palmoleinu o jódovém čísle 53 až 60, bez kapalné fáze při teplotách v rozmezí 30 až 30 °C, obsahující v molekulách triačylglycerolů zejména .12,0 až 45,0 hmot. % mastné kyseliny C 16 :0,6,0 až 40,0 hmot. % mastná kyseliny C 18 :0,35,0 až 55,0 hmot. £ mastné kyseliny C .1.8 :.1 a0,1 až 6,0 hmot. % mastné kyseliny C 18 :2, při celkovém obsahu transizonierů 30,0 až 65,0 hmot. %, vyjádřeno jako kyselina olaidová a jódovém čísle 35 až 65.
Priority Applications (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CS897497A CS276667B6 (cs) | 1989-12-28 | 1989-12-28 | Staarinová frakce modifikovaného tvrdého tuku |
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CS897497A CS276667B6 (cs) | 1989-12-28 | 1989-12-28 | Staarinová frakce modifikovaného tvrdého tuku |
Publications (2)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CS749789A3 CS749789A3 (en) | 1992-07-15 |
| CS276667B6 true CS276667B6 (cs) | 1992-07-15 |
Family
ID=5424227
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CS897497A CS276667B6 (cs) | 1989-12-28 | 1989-12-28 | Staarinová frakce modifikovaného tvrdého tuku |
Country Status (1)
| Country | Link |
|---|---|
| CS (1) | CS276667B6 (cs) |
-
1989
- 1989-12-28 CS CS897497A patent/CS276667B6/cs unknown
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| CS749789A3 (en) | 1992-07-15 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| DK3113623T3 (en) | Fat composition and fat mixture | |
| Rossell | Fractionation of lauric oils | |
| US20050276900A1 (en) | Trans free non-hydrogenated hard structural fat and non-hydrogenated hard palm oil fraction component | |
| EP0233036B1 (en) | Margarine fat | |
| RU2004131561A (ru) | Жиры с низким содержанием транс-жирных кислот для жировых композиций для кондитерских и хлебобулочных изделий | |
| RU2006101861A (ru) | Жиры с низким содержанием транс-изомеров для кондитерских жировых композиций | |
| JPH0748980B2 (ja) | マ−ガリン脂肪混和物およびその製造法 | |
| Idris et al. | Interesterified palm products as alternatives to hydrogenation | |
| DE69613272T2 (de) | An polyungesättigten Fettsäuren reiche Triglyceride | |
| DE19632088A1 (de) | Schnellkristallisierendes Fett mit niedrigem Trans-Fettsäuregehalt | |
| IT1140338B (it) | Procedimento per il frazionamento in solvente di stearine di olio di palma ed impiego dei prodotti relativi | |
| DE69302910T2 (de) | Triglyceride-zusammensetzungen gegen fettbleichen | |
| DE69613273T2 (de) | An polyungesättigten Fettsäuren reiche Triglyceride | |
| CN110312783A (zh) | 牛油树油精及其制造法 | |
| CS276667B6 (cs) | Staarinová frakce modifikovaného tvrdého tuku | |
| CA1054848A (en) | Food fat | |
| SK282133B6 (sk) | Spôsob delenia tuhého tukového materiálu z triglyceridového oleja | |
| US20050220968A1 (en) | Process for the production of micronutrient rich zero-trans shortening interesterification | |
| FI68755B (fi) | Foerfarande foer framstaellning av en naeringsfettprodukt innehaollande knappt av trans-isomerer | |
| US5393906A (en) | High-stability non-lauric triglyceride oils | |
| EP1648987B1 (de) | Verfahren zur herstellung von rohstoffen für die kerzenherstellung sowie ein thermospeichermaterial | |
| JP2017225402A (ja) | マヨネーズ様食品 | |
| JP6988671B2 (ja) | シアオレインおよびその製造法 | |
| Timms | Processing of palm kernel oil | |
| CS218042B1 (cs) | Způsob přípravy modifikovaného náplňového tuku |