CS274200B1 - Method of felt textile fabrics production - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby plstěného plošného útvaru.

Známý spůsob výroby plstěných plošných útvarů zahrnuje tyto operace: lůžkování vlákenného materiálu, čechrání vlákennáho materiálu, mykání vlákenného materiálu, plstění rouna, moření plsti, valchování plsti, lisování ve vyhřívaném plotnovém lisu a formátování plsti řezáním. Příprava k plstění rouna je taková, že nábaly nezpevněného rouna se ručně odvíjejí na přiváděči běhoun plstícího stroje a vrství se do požadované plošné hmotnosti rouna. Následuje propařování vlókenné vrstvy, která je potom pomocí přítlaku a krouživého horizontálního pohybu horní desky zhutňováno plstěním. Zplstěný materiál se formátuje řezáním, moří se v mořicí lázni, přířezy se navíjejí ručně na válečky, tyto náviny se potom zpracovávají v kladivové valše. Valchování probíhá vesměs ve dvou fázích: předvalchování, následuje ruční převinutí přířezu, nakonec probíhá valchování. Valchovaná plst je potom lisována ve vyhřívaném plotnovém lisu a adjustována.

Známý je způsob výroby plsti sestávající z textilních vláken a z vláken z kůže, výrobní zařízení k provádění tohoto způsobu, získaný výrobek a jeho použití, který řeší francouzský patent č. 2 551 773· První rouno se vyrobí z textilních vláken, na ně se položí druhé rouno z vláken z kůže nebo raději ze směsi vláken z kůže a textilních vláken a vlákna se navzájem provážou alespoň jedním vpichováním. Získaná plst dobře saje.

Z patentového spisu čs. autorského osvědčení č. 185 269 je známý způsob výroby vpichované metrové plsti. Zahrnuje přípravu, vrstvení a vpichování vlákenných roun, jakož i úpravu vpichované plsti, vyznačující se tím, že se nejprve připraví první vlákenné rouno převážně s podélnou orientací střížových vláken a navine se do štůčky, potom se připraví druhé rouno tak, že pavučina s převážně podélnou orientací střížových vláken se klikatě, tj. cik-cak ukládá pres sebe na postupující pás a po předzpevnění vpichováním, například 56 vpichy/cm , se navine do štůčky, potom se alespoň na jednu stranu odvíjeného pásu prvního rouna klade odvíjený pás předzpevněného rouna druhého a takto navrstvený útvar se oboustranně vpichuje 200 až 600 vpichy/cm .

Patentový spis čs. autorské osvědčení č. 193 371 se zabývá tvarovanými plstmi a měkkými deskami z anorganických vláken. Připravují se odvodňováním, formováním a vysoušením vodné suspenze složek, vyznačující se tím, že sestávají ze 78 až 99 % hmot. anorganických vláken, 0,5 až 15 % hmot. celulózových vláken, 0,5 až 7 % hmot. anionaktivniho latexu, vztaženo na sušinu, sráženého síranem hlinitým a popřípadě z 0,1 až 5>0 % hmot. jemně disperzních látek, například úletu z výroby krystalického křemíku, kaolinu nebo bentonitu a 0,0001 až 0,01 % hmot. polyakrylamidu.

Neméně známý je způsob výroby vpichované plsti, který řeší také náš československý patent čs. autorské osvědčení č. 233 079. Sestává ze vpichované vlákenné vrstvy s příčně nebo podélně nebo podélně a příčně orientovanými vlákny a jejího následujícího valchování, vyznačující se tím, že se kontinuálně přiváděná vlákenné vrstva, obsahující 20 až 100 % o vláken živočišného původu, se vpichováním zpevní ve 100 až 200 vazných bodech na cm a vpichováním zpevněný vlákenný útvar se podrobí střídavému trojosému mechanickému namáhání v kyselém prostředí o pH 3 až 5 nebo alkalickém prostředí o pH 8 až 10 při teplotách 40 až 70 °C na objemovou hmot. 0,25 až 0,50 g/cm² v závislosti na podílu vláken živočišného původu.

Britský patent č. 1 574 365 se zabývá vysráženou tvarovanou plstí. Plst má sráživost povrchu méně než 5 % po praní ve vodném médiu a sušení bez napínání, povrch je tvarovaný. Vyrábí se s výhodou ze směsi alespoň 20 % vlněných vláken a z umělých vláken, vlákna se mykají, mísí a vytvářejí rouno, které se valchuje, takto vyrobená plst se vlhčí a suší se v bubnové sušičce při 100 °C. Rozdílnou sráživostí vlněných vláken a syntetických vláken, například kadeřených viskozových vláken vzniká zvlněný povrch.

Japonský patentový spis č. 8 004 862 obsahuje neméně známý způsob výroby plsti s vysokou pevností pojení. Taveninové adhezivum z kopolymerů tvořeného 60 až 97 hmot. % vinylchloridu, (met)akrylového esteru a/nebo vinylidenchloridu se rozmělní na prášek o střední velikosti částic 1 až 50 mikronů a aplikuje se v množství 1 až 50 hmot. % na plst z příCS 274 200 Bl rodních nebo syntetických vláken. Následně se materiál zpracuje za teploty 50 až 250 °C.

Známá řešení mají řadu nevýhod. Po plstění chlupového rouna je nutno plst kvůli zlepšení valchovací schopnosti mořit některým ze široké škály mořicích prostředků, z nichž mnohé mají negativní vIíy na pracovní prostředí vlivem odpařování lázně. Valchování plsti v kladivové valše, které následuje po moření, je málo produktivní operací, manipulace s těžkými přířezy naklocovanými valchovací lázní, například vodou, navíjení a odvíjení z válečků jsou úkony fyzicky namáhavé. Po valchování je nutno přířezy lisovat ve vyhřívaném lise a dosušovat, s čímž je spojena další ruční manipulace.

Nevýhody známých řešení odstraňuje způsob výroby plstěného plošného útvaru převážně z živočišných chlupů nebo jiných vláken schopných plstění s podílem termoplastických střížových vláken, zahrnující operace lůžkování, čechrání, mykání a plstění, podle vynálezu, při kterém plstí zhotovenou plstěním rouna prochází vzduch o teplotě vyšší než je teplota tání vláknotvorného polymeru, ze kterého je vyrobena pojivá stříž.

Místo moření a valchování použitého v původní technologii se zařazuje termické pojení, k čemuž slouží podíl termoplastických vláken v chlupové vrstvě. Je prováděno tak, že plstí je prosáván nebo profukován horký vzduch o teplotě vyšší než je teplota tání vláknotvorného polymeru podílu syntetických vláken. Přitom teplota vzduchu je omezena shora bodem, při kterém je degradace chlupové složky plsti již neúnosná. To závisí jak na druhu chlupového materiálu, tak na použití finálního výrobku.

Výhodou řešení podle vynálezu je to, že oproti známému stavu odpadají tyto operace: moření plsti, valchování plsti, lisování plsti za tepla a dosušování. Vzhledem k tomu, že se v popisované technologii nevyužívá princip mechanicko chemického působení na chlupovou složku vrstvy, tedy valchování, není třeba zvyšovat valchovací schopnost živočišných chlupů mořením, jehož negativní působení na pracovní prostředí závisí na druhu použitého mořicího prostředku, kdy dochází k odpařování mořicí lázně a na složení valchovací lázně, Hálo produktivní a fyzicky namáhavá operace valchování na kladivové valše je nahrazena termickým pojením, které využívá jiného principu zpevnění, a sice principu adheze a koheze termoplastického pojivá. Při správném řežimu pojení a obsahu termoplastické stříže není třeba po termopojení plst lisovat, jak je tomu u známé technologie. Vzhledem k tomu, že v průběhu výroby je materiál suchý, vyjma propařování rouna při plstění, není třeba hotovou plst dosušovat. Oproti valchování na kladivové valše je termopojení proveditelné kontinuální formou s malými prostoji. Použití plsti jako vstupního materiálu pro termopojení, oproti například vpichované netkané textilii, je zdůvodněno značnou stejnoměrností tloušťky a objemové hmotnosti zplstěného rouna, dále potom snadnou regulací a vysokou hodnotou objemové hmotnosti plsti.

Konkrétní příklad provedení:

Při výrobě plstěného plošného útvaru se zhotoví známým způsobem plst sestávající hmotnostně z:

% hovězích chlupů mongolských % vlny mongolské % kozích chlupů 8 % kovitátoru % polypropylenové stříže o jemnosti 3,9 dtex a délce střihu 60 mm.

Následně se plstí profukuje vzduch o teplotě 190 °C po dobu 1 minuty.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU.

   Způsob výroby plstěného plošného útvaru, převážně z živočišných chlupů nebo jiných vláken schopných plstěni s podílem termoplastických střížových vláken, zahrnující operace lůž3

   CS 274 200 Bl kování, čechrání, mykání a plstění, vyznačující se tím, Ze plstí vyrobenou plstěním rouna prochází vzduch o teplotě vyšší, než je teplota tání vláknotvornélio polymeru, ze kterého je vyrobena pojivá stříZ, s výhodou při teplotě 190 °C po dobu 1 min.