CS273191B2 - Method of water's biological quality treatment - Google Patents

Method of water's biological quality treatment Download PDF

Info

Publication number
CS273191B2
CS273191B2 CS695388A CS695388A CS273191B2 CS 273191 B2 CS273191 B2 CS 273191B2 CS 695388 A CS695388 A CS 695388A CS 695388 A CS695388 A CS 695388A CS 273191 B2 CS273191 B2 CS 273191B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
algae
water
pond
colonies
zooplankton
Prior art date
Application number
CS695388A
Other languages
English (en)
Other versions
CS695388A2 (en
Inventor
Vince Dr Ing Ordog
Istvan Ing Nemeth
Denes Mathe
Istvan Petri
Istvan Dr Ing Gebhardt
Erik Ing Bogsh
Bela Dr Stefko
Marianna Dr Balogh
Original Assignee
Richter Gedeon Vegyeszet
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Richter Gedeon Vegyeszet filed Critical Richter Gedeon Vegyeszet
Priority to CS695388A priority Critical patent/CS273191B2/cs
Publication of CS695388A2 publication Critical patent/CS695388A2/cs
Publication of CS273191B2 publication Critical patent/CS273191B2/cs

Links

Landscapes

  • Agricultural Chemicals And Associated Chemicals (AREA)

Description

Vynález ee týká způsobu úpravy biologické kvality vody v závislosti na účelu využití, zejména vody v rybnících. Postupem podle vynálezu může být pozměňován druh a množství živých organismů ve vodách - řasy, zooplankton, vodní rostliny vyššího řádu, ryby - v prvé řadě v případě rybných a rybářských rybníků, kde je voda eutrofizovaná.
Pro eutrofizované vodní toky je charakteristické příliš velké pomnožení modrých řas. Z těchto modrých řas například druhy Microcystis brání pomnožení'· užitečných druhů řas, sloužících jako potrava pro zooplankton. To je také příčinou menšího množství zooplanktonu sloužícího jako potrava pro ryby. Důležitým úkolem je tedy potlačit nepříznivé pochody probíhající ve vodě, například příliš silné zamoření řasami.
laboratorní pokusy vedoucí ke zničení řas příliš pomnožených následkem eutrofie a k ničení řas jako takových nemají žádný praktický význam. Má to dva důvody. Na jedné straně je známo asi 40 000 druhů řas, jen pro Maňarsko bylo dosud popsáno asi 3 000 druhů. Testování všech těchto druhů v laboratorních podmínkách by bylo příliš nákladné. Kromě toho se také mění vlastnosti řas izolovaných z živých vod, když v laboratoři vytvoří čistou kulturu. Konečně řaBy žijící v povrchových vodách vykazují tak komplikované vzájemné působení, jak s jinými přítomnými řasami, tak s dalšími příslušníky společenství živých vodních organismů - zooplankton, vodní rostliny, ryby - že jsou zcela nepoužitelné pro záměrnou úpravu biologické kvality vody v laboratorních teetech.
Je znám ničící účinek 4,5-diaminouracylsulfátu na řasy, popsaný v US patentovém spise 3 753 362. Podle popisu je agarová deska zaočkována různými druhy řas, pokryta filtračním papírem impregnovaným 4,5-diaminouraoylsulfátem a potom inkubována při 25 až 27 °C. Míra inhibice je charakterizována průměrem vztaženým na kontrolní pokus.
Z této jediné číselné hodnoty byl vyvozen závěr o ničícím účinku na všechny řasy.
V japonské zveřejněné přihlášce vynálezu č. 50-100237 je hodnocen vizuálním pozorováním vliv 3-sekundár. butyl-5-brom-6-methylueraoylu, známého jako herbicid, na řasy Euglena sp. a Spirogira sp.
Japonská zveřejněná přihláška vynálezu č. 53-73122 se zabývá působením
3-cyklohexyl-5,6-trimethyluraoylu, také známého jako herbicid, vždy na dvojici z těchto řas: modrých, zelených a Plagellata. Pokusy byly prováděny za axenickýoh podmínek. Podle popisu bylo dosaženo 100 % usmrcení řas aktivní substancí o koncentraci 1 000 až 2 000 /og/1, jako kontrola byl použit 2-(ethylamin)-4-izopropylamino-6-methylthio-S-triazin. Jako důkaz pokroku se udává, že k dosažení stejného účinku je nutno použít 1 500 až 3 000 /xg/l posledně uvedené sloučeniny.
Kromě uvedených patentových spisů jsou známy ještě četné další, pro které je všeobecně charakteristické, že z pokusů za axenickýoh podmínek, kterým byly podrobeny některé druhy řas, byly vyvozovány závěry o potlačujícím účinku na řasy, ačkoli je možno považovat je pouze za první vyřazovací zkoušky.'Dále je nutno namítnout, že účinek na ostatní vodní organismy nebyl zkoumán.
Z odborné a patentové literatury je možno uvést, že ze sloučenin inhibujících fotosyntézu jsou v prvé řadě toxické pro laboratorně používané kmeny řas triazinové a karbamidové deriváty. Pro fytoplankton - flóru řas - jezer ovšem nemohou být vyvozovány žádné jednoznačné závěry, oož má kromě již uvedených i další důvody:
a) V citlivosti existuje významný rozdíl mezi testovacími řasami používanými v laboratoři a přirozenou flórou řas. Flóra řas se skládá z druhů s různou citlivostí. Když je některý citlivější druh potlačen·, pomnoží se víoe odolnější druhy řas. Při nezměněném počtu jedinců, se tedy změní složení řas, přičemž tato změna může být v závislosti na účelu využití vody jak výhodná, tak nevýhodná. Eloranta a HalttunenCS 273191 B2
Keyrilainen (Eloranta V., Halttunen-Keyrilainen 1., 1983; The comparieon of the Selenaatrum bottle test and the natural phytoplankton aesay in algal toxicity teets - rukopis, str. 1 až 16) proto poukázali na to, že údaje získané v laboratoři pomocí tzv. single species test, tj. jednodruhového testu, znamenají pouze nejnižší stupeň toxikologických výzkumů.
b) Potravinový řetězec ve vodě se - velmi zjednodušeně - skládá z nejméně tří hlavních členů: řas, zooplanktonu a ryb. Protože tyto organismy spolu vytvářejí pyramidálně vystavěný výživový systém, je nutno pro použití určitýoh sloučenin ve vodě určit, jak na sebe působí tyto tři druhy organismů. Toto lze sice přibližně určit testováním těohto tři skupin jednotlivě, ovšem pro proměnnost vzájemného působení v celém společenství, je nutno také zkoumat toto společenství jako oelek.
Cílem vynálezu bylo vypracování způsobu, jímž je možno ničit, popřípadě potlačovat škodlivé řasy ve volně tekoucíoh vodáoh tak, aby zůstaly zachovány užitečné řasy a vyšší vodní živočichové a aby nebyly ohroženy ani ryby a zooplankton.
Cíle bylo dosaženo a nevýhody známých způsobů byly odstraněny způsobem úpravy biologické kvality vody vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že vody jsou ošetřeny alespoň jednou ročně 3-oyklohexyl-5,6-trimethyluraoylem nebo tero. 3-butyl-5-chlor-6-methyluraoylem v množství 20 až 500 /ig/1, přednostně ve formě některého známého přípravku, obsahujícího tyto látky.
Účinky lenaoilu na kultury škodlivých řas Miorooystis a na kultury užitečných řas udává obrázek 1. Účinky Terbaoilu udává obrázek 2. Na obrázku 1 udává křivka 1 závislost počtu individuí užitečných řas v 1 litru vody na množství lenaoilu v mg/1, křivka 2 udává závislost počtu individuí škodlivých řas Miorooystis v 1 litru vody na množství Lenaoilu v mg/1. Na obrázku 2 udává křivka 3 závislost počtu individuí užitečných řas v 1 litru vody na množství Terbaoilu v mg/1, křivka 4 potom závislost počtu individuí škodlivých řas Miorooystis v 1 litru vody na množství Terbaoilu v mg/1.
Některými pokusy bylo potvrzeno, že přídavek 3-cyklohexyl-5,6-trimethyluraoylu (Lenacil) nebo tero. 3-butyl-5-ohlor-6-methyluracylu (Terbaoil) o koncentraci 10 až 500 ,ug/l ničí velkou část řas škodlivých pro výživovou pyramidu, zatímco proti očekávání úhyn řas užitečných pro výživovou pyramidu přejde při dávoe 10/ig/l do klidového stavu, potom počet těohto řas začne rychle stoupat a při hodnotě okolo 100 >ig/l účinné látky dosáhne konstantní hodnoty, jak je zřejmé z obrázků 1 a 2. Způsobem podle vynálezu je proto možno selektivně modifikovat složení řas oo do množství i druhu tak, aby bylo výhodné pro přirozenou výživovou pyramidu.' Přirozený ekosystém vodstev bude znovu obnoven, aniž by docházelo k poškozování zooplanktonu nebo ryb.
Způsob podle vynálezu je blíže objasněn na příkladech v mírných klimatických podmínkách, je ovšem vhodný i pro teplejší nebo chladnější klimatické poměry. Přizpůsobení určitým klimatickým podmínkám nevyžaduje žádnou vynálezeckou činnost, protože je pro odborníka rutinní záležitostí.
Podle vynálezu byly z faktorů biologické kvality vody zkoumány trofita a toxicita podle následujících metod:
- vizuální pozorování (barvy, tvar, seooi - průhlednost, poměr organizovaných vodních rostlin a ryb)
- určení počtu řas mikroskopem
- určení chlorofylu
- určení účinné látky ve vodě a v rybách metodou plynové chromatografie.
Podle Příručky pesticidů (Ch. R.Worthing, S. B. Walker, Pesticide Manual, The British Crop Protection Counoil) je toxicita Lenaoilu, určená hodnotou LC5Q (96 hodin) pro kapra 10 mg/1, toxicita Terbacilu pro okouny z čeledi Centrarchidae určená hodnotou LCjq (48 hodin) je 86 mg/1, pro kraby z rodu Uca je (48 hodin) větší než
000 mg/1.
Ve smyslu vynálezu se tedy v mírném klimatu přidává do vody pro dosažení výhodných změn kvalitativního i kvantitativního složení fotoplanktonu Lenaoil nebo Terbacil, přednostně ve formě některého známého přípravku, obsahujícího tyto látky (například TO).
První ošetření proti škodlivým řaeám je prováděno většinou při teplotě vody 4 až 8 °C, přičemž je prostředek přidáván takovým způsobem, aby se nad odstraňovanými řasami vytvořila vyšší koncentrace. Potom je fytoplankton zkoumán mikroskopioky a následně je vodě ustavena rovnoměrná koncentrace v celém objemu. Při teplotě vody nad 10 °C je po následném vizuálním zhodnocení provedeno účelné ošetření vody uvedeným prostředkem, který bul plave na hladině vody, nebo jek dispozici už rozpuštěný ve vodě. Po každém ošetření by měl být několikráte zkoumán zooplankton i fytoplankton, stejně jako obsah kyslíku, rozpuštěného ve vodě, protože při nepříznivém stavu těchto hodnot pro zamýšlený účel využití by bylo nutno provést novou aplikaci prostředků.
Pro každé jednotlivé ošetření je nutná koncentrace účinné látky 10 až 500 /ig/1, přednostně 10 až 300 ^g/1, což odpovídá množství 0,01 až 0,5 g/m^, přednostně 0,01 až 0,3 g/m^. Při průměrné hloubce vody 1 m to odpovídá množství 0,1 až 5,0 kg/ha.
Počet ošetření, používané dávky a prostředek, je určován stávajícími podmínkami, přesný předpis není možno udat. Je úkolem odborníka, aby na základě parametrů vody určil způsob ošetření a parametry kontroloval.
Účinné látky Lenacil, popřípadě Terbacil, mohou být používány jak samy o sobě, tak ve formě roztoků, suspenzí, emulzí, pevných prášků nebo granulí. Také volba prostředku závisí na místních podmínkách.
Způsob podle vynálezu bude dále blíže objasněn pomocí příkladů, ale není jimi ohraničen. V příkladech jou použity účinné látky nebo z nich vyrobené prostředky, přičemž v posledním případě je způsob formulace WSCP, TO vždy etejný. Pro označení sloučenin slouží mezinárodní obecně užívané názvy. Podle nich Lenaoil a Terbacil znamenají účinné látky, Lenacil 80 TO a Terbacil 80 TO mají 80 % prášku obsahujícího účinné látky.
Přiklad 1
Toxicita tří prostředků ničících řasy a Lenacilu a Terbacilu na kultury řas.
Účinné látky určené k ovlivňování flóry řas volně tekoucích vod byly zkoumány z hlediska jejioh toxioity ještě před jejioh použitím v laboratoři při testeoh na řasách. Jako zkušební metoda byl použit postup vyvinutý Úřadem pro ochranu životního prostředí v USA - Jíiller et al·: The Selenastrum capricomut Printz algal assay bottle test, Envirometal Protection Agenoy, Envirometal Research Laboratory Corvallis, Oregon, str. 1 až 126, 1978, který byl dále modifikován Crdógem podle Ordog V.: Int. Revue ges. Hydrobiol. 67, str. 127 a 136 (1982).
Použita byla užitečná řasa Selenastrum oaprioornutum Printz (Starr str.). Erlenmayerova banka o objemu 500 ml byla naplněna 250 ml živného roztoku SABIí (Synthetic Algal Nutrient Medium). Kultury v baňce byly probublávány pomocí vzduohovací trubice 20 1 vzduchu a 0,2 1 COg v hodině. Délka osvětlení byla 14 hodin denně a svítivost 3 500 í 350 lux. Teplota místnosti činila 25^2 °C.
S každým preparátem byly provedeny nejméně dva pokusy. Každá koncetraoe byla testována ve třech paralelních pokusech. Po čtyřech dnech kultivace bylo určováno pomnožení kultur zákalovou metodou při vlnové délce 750 nm. Údaje byly vyhodnoceny grafickou metodou zkušební analýzy podle Ordog V.: Acta hydroohim. hydrobiol. 9,
607 až 612 (1981). Toxicita je vyjadřována hodnotou ΕΟ^θ, tj. takovou koncentrací, která způsobí 50 % inhibici růstu vztaženo na kontrolní pokus.
Bylo zjištěno, že podle výsledků prvních testů Lenacil a Terbacil působí na testované řasy silně toxicky. V tabulce 1 jsou porovnávány údaje o toxicitě tří komerčně dostupných přípravků hubících řasy s roxicitou Terbacili a Lenacilu.
Tabulka 1
Vliv tří přípravků hubících řasy, lenacilu a Terbaoilu na zelenou řasu Selenastrum capricornutum Printz (Starr str.)
Obecné jméno použitého přípravku ec50 /Jug/1/
Algizid WSCP (1) 315
Alginex (2) 608
L-lox (3) 933
lenacil 6
Terbacil 22
Účinné látky:
(1) : poly/N-oxyethylen-N,Ií-dimethyl-N'-ethylen-N', N,-dimethyl)-ethylendiaminochlorid (2) : 2-diohloracetylamin)-3-chloraaftochinon (3) : komplex měď-triethanolamin
Z údajů v tabulce 1 vyplývá, že lenacil je pro testovanou řasu 52krát toxičtější než nejeilnější z komerčně dostupných přípravků hubících řasy, Algizid WSOP. První zkoumání proto ukázala, že lenacil a Terbacil vykazují výborné ničící účinky vůči řasám.
Příklad 2
Test na dafniích.
Po úspěšném pokusu se zelenými řasami je nutno zkoumat přípravky a také jeden komerčně dostupný přípravek k hubení řas s ohledem na jeho účinky vůči zooplanktonu. Jako zástupci zooplanktonu byly použity dafnie - vodní blechy, protože představují důležitý článek potravinového řetězce. Pokus byl proveden podle maďarské normy MSZ-22902/6-81L 09. Hodnoty LC10, LO^q a ΙΟ^θ určené zkouškovou analýzou jsou sestaveny do tabulky 2.
Tabulka 2
Výsledky testu na dafniích.
M10 M50 IO90 ^ig/1/
Lenacil 80 WP 1 000 3 160 9 540
Terbacil 80 WP 2 630 19 950 144 000
Algizid WSCP 36,3 95,49 263
ar·:·
Z tabulky lze vidět, že hodnoty pro Lenacil 80 WP a Terbaoil 80 WP jsou mimořádně nízké a v koncentracích, ve kterých tyto prostředky už vykazují příznivý vliv na kvalitu vody, tj. 10 až 300 /ig/1 ještě dafnie, které reprezentují zooplankton, nejsou ohroženy. Naproti tomu komerčně dostupný přípravek Algizid WSCP jev dávce, kterou vyžaduje hubení řas, toxický i pro dafnie.
Příklad 3
Vliv tří prostředků hubících řasy, lenacilu a Terbacilu na ryby.
Ještě před vlastními hydrobiologickými pokusy byly provedeny zkoušky toxicity na rybách s cílem srovnat toxické působení lenacilu, Terbacilu a některých komerčně dostupných přípravků. Pokusy byly prováděny ve formě statických rybích testů. Jako testovaná ryba byl používán převážně kapr (Cyprinus carpio), ale účinek Lenacilu a Terbacilu byl presto kontrolován i na malých rybách Albumus alburnus, Rhodeus serviceus amatus a Rutilus rutilus. Pokusy byly prováděny podle maSarské normy 1EZ 22902/3-77. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 3.
Tabulka 3
Vliv různých přípravků hubících řasy na kapry (Cyprianus carpio)
Používaný přípravek (obecný název) Hodnota LC^q /Jug/1/ 96 hodin
Algizid WSCP 5 200
Alginex 750
L-lox 17 400
Lenacil 80 WP 183 000
Terbacil 80 WP 69 700
Z údajů uvedených v tabulce je zřejmé, že Lenacil 80 WP působí na ryby škodlivě až v koncentraci o 1 až 2 řády vyšší, než běžně dostupné prostředky k hubení řas. Naproti tomu Lenacil 80 WP v koncetraci, která již zlepšuje kvalitu vody, tj. 10 až 300 (ug/l, rybám ještě vůbec neškodí.
Příklad 4
Vliv Lenacilu 80 WP na životní společenstva fytoplanktonu a zooplanktonu v rybnících.
Pokusy byly prováděny ve skleněných akváriích objemu 100 litrů. Akvária byla naplněna vodou z rybníku č. 1, popsaného v příkladu 6 a osvětlena osvětlovacími trubicemi typu Lúmoflor, vyrobenými v NDR, přičemž svítivost byla 3 5OOÍ35O lux. Teplota okolí byla udržována na 25^2 °C. Čtvrtého dne po aplikaci byl zjišíován počet jedinců fytoplanktonu a zooplanktonu. Mezi jednotlivými aplikacemi přípravků nebylo možno pouhým okem pozorovat žádný rozdíl. Voda byla silně zarostlá řasami a měla žlutohnědou barvu. Při mikroskopickém zkoumání byly pozorovány řasy Euglena a Phacus o velikosti asi 100 μα, po ošetření Lenacilem v množství 100 /ig/1 nebylo možno dokázat už žádné kolonie Mycrocystis. Podrobné výsledky pokusu vyplývají z tabulky 4.
Tabulka 4
Vliv Lenaoilu a Terbacilu na složení fytoplanktonu a zooplanktonu
Dávka v (Ug/l Počet jedinců
Mycrocystis Užitečné řasy Zooplankton (x) celkem (x) (xx)
neošetřená ryb-
niční voda 80,3 23 1 257
10 61,07 14 2 000
20 29,95 15 2 000
50 10,03 20 1 857
100 - 33 1 500
200 * 32 1 428
(x) : miliony jedinců v 1 litru (xx) : počet jedinců v jednom litru
Z výsledků vyplývají následující závěry?
- Při zvýšení koncentrace lenaoilu 80 WP klesá množství fytoplanktonu, což je způsobeno mizením kolonií řas Miorocystis a změnou druhového zastoupení řas.
- Dávka 100 ,ug/l lenaoilu 80 WP byla pro zkoumanou kvalitu vody dostačující pro usmrcení všech kolonií Miorocystis.
- Počet jedinců zooplanktonu ubývá i při konoetracíoh 100 až 200/ig/1 účinné látky jen nepodstatně.
Příklad 5
Vliv Terbaoilu na životní společenstva fytoplanktonu a zooplanktonu v rybníoíoh.
Pokus probíhal stejným způsobem, jaký byl popsán v příkladu 4, ale místo Lenaoilu byl použit Terbacil 80 WP. Výsledky jsou uspořádány v tabuloe 5·
Tabulka 5
Vliv Terbacilu 80 WP na zastoupení fytoplanktonu a zooplanktonu v rybnících
Dávka (^g/l Počet jedinců
Miorocystis Užitečné řasy Zooplankton (x) celkem (x) celkem (xx) neošetřená ryb-
niční voda 80,31 21 1 357
10 72,23 13 1 000
20 41,80 15 1 857
50 25,42 20 857
100 - 33 1 500
500 - 32 1 500
Příklad. 6
Pokusy s lenacilem 80 WP v chovných rybnících.
Pokusy byly prováděny v ohovných rybnících, které vznikly zakládáním přehrad a kterými protéká potok. Z obou zkoumaných rybníků jeden sloužil jako kontrolní. Do obou rybníků byl uměle nasazen směsný rybí potěr jako násada. Rybníky byly známé tím, že byly každoročně zamořeny řasami Miorooystis. Rozměry obou rybníků činily:
Povrch Průměrná hloubka
Rybník ě. 1 1,3 ha 0,80 až 0,85 m
Rybník č. 2 1,5 ha 0,70 až 0,90 m
(kontrolní)
Cílem obou pokueů bylo určit vliv lenaoilu 80 WP na kvalitativní a kvantitativní složení fytoplanktonu a zooplanktonu a parametry důležité pro chov ryb v průběhu celého reprodukčního roku.
Z uvedených rybníků bylo v období od 15. května do 15..října odebráno oelkem 13 vzorků vody. Obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě byl měřen přímo na místě přístrojem AQUACHECE-3, stejně jako hodnota pH a teplota. Průhlednost vody byla určována Secci-sklíčkem. Pro laboratorní zkoušky byly odebírány preparáty fixovanými lugolovým roztokem. E určení množství zooplanktonu bylo z každého rybníku odebráno 20 1 vody a prolito přes planktonovou síí s velikostí oček 60 /im. Vzorky byly vyhodnocovány pod otáčivým mikroskopem podle Uthermohlovy metody.
Podrobné výsledky jsou shrnuty v tabulkách 6 až 9.
V případě ošetřeného rybníka je udáváno kromě množství aplikovaného prostředku také datum ošetření. Hodnocení, týkající se počtu kolonií Miorooystis, provedená přímo na místě a další vizuální pozorování jsou uvedena v dodatku k tabulkám.
Tabulka 6
Kvalitní a kvantitativní složení planktonu v ošetřeném rybníku (fytoplankton v milionech jedinců v litru, zooplankton v jedincích v litru)
Datum pokusu
15.5. 6.6. 28.6. 2.7. 19.7.
Fytoplankton
Hormogonales 13,65 7,51 39,24 13,65 6,82
Chroccocoales - 0,68 -
Centrales 43,68 10,92 58,01 7,51 40,95
Pennales 4,09 3,41 42,65 7,51 348,04
Volvocales - 2,09 - 0,68
Chlorococoales 79,16 40,26 87,01 12,97 13,65
Desmidiales - - . - 3,41
Cryptomonadales 1,36 13,74 20,47 - 20,47
Zygnematales «· - - w
Jiné řasy - 2,05 - 1,36
Řasy celkem 141,95 86,46 246,38 43,68 433,35
Pokračování tabulky 6
Datum pokusu
15.5. 6.6. 28.6. 2.7. 19.7,
Zooplankton
Rotatoria 1 769 588 380 450 242
Cladocera - - 207 242 242
Copepoda - 34 311 519 277
Nauplius 77 174 140 104 174
Zooplankton celkem 1 846 796 1 338 1 315 935
Ošetření ·
jig/1 Lenacil - - 360 - 360
80 WP
číslo vizuálního
pozorování 1 2 3 4 5
Pokračování tabulky 6 •Datum pokusu
2.8. 21.8. 27.8. 5.9. 24.9. 29.9. 6.10. 15.10
17,06 2,73 6,82 15,35 10,57 10,91 5,11 8,35
’ - - - - - - - -
6,82 6,82 2,73 - 1,36 5,45 0,34 0,17
156,96 35,49 55,96 141,61 1,36 1,02 w -
- 1,36 2,73 6,82 102,- - 0,34 0,34
3,41 20,47 8,19 10,24 5,11 2,72 1,36 0,34
- - - - - - - 0,17
- 1,36 1,36 6,82 1,02 0,68 - 0,17
- - - - - - - -
- - 1,36 - 0,34 0,34 - -
184,25 68,24 79,16 180,85 20,81 21,15 7,16 9,55
796 1 280 80 184 547 756 107
207 34 138 46 45 177 13
242 415 161 - 9 - 54 67
555 521 267 116 341 - - 55
1 800 2 250 646 346 942 177 810 242
345 - 435 - - 360 -
6 7 8 9 10 11 12 13
vBy.’ cs 273191 B2
Tabulka 7
Vodochemické údaje rybníku č. 1
Datum odebrání vzorku Teplota vody °C rozpuštěný kyslík % pH NB+ mg/1 NO mg/1 ΡθΓ mg/1 Chem.spotřeba 02 mg/1 (pomocí KMnO^)
16. května 18,6 8,2 0,124 0,781 16,00
6. června 21,7 - 8,35 1,656 0,926 - 17,00
28. června 22,0 - 8,30 0,600 1,840 - 17,60
2. července 21,7 37 8,10 1,600 0,102 0,180 20,80
20. července 21,0 260 8,30 0,385 0,564 - 21,00
2. srpna 22,0 - 8,40 1,430 17,0 2,600 16,00
21. srpna 21,8 - 8,10 0,045 0,310 - 24,00
27. srpna 23,0 61 7,90 0,028 0,300 0,080 22,80
5. září 20,2 - 8,30 3,280 0,530 0,270 20,00
24. září 16,0 73 7,90 2,500 3,500 0,080 16,00
29. září 13,0 86 7,90 0,967 0,967 0,533 11,70
6. října 13,0 95 7,90 3,063 1,088 0,330 15,00
15. října 8,0 42 7,80 3,394 1,289 0,127 11,00
Tabulka 8
Kvalitativní a kvantitativní oložení planktonu v rybníku δ. 2 (kontrolní rybník), (fytoplankton v milionech jedinců v litru, zooplankton v jedincích v litru)
Datum pokuau
15.5. 6.6. 28.6. 2.7. 19.7.
fytoplankton
Hormogonales 17,74 19,11 2,73 11,94
Chroococcales 79,97 2,73 0,68 - -
Centrales 27,30 17,74 10,92 1,36 92,13
Pennales 4,09 8,19 5,46 2,05 102,37
Volvovales 2,73 5,46 - 2,05 *
Chlorococcales - 64,15 32,07 17,06 18,77
Desmidiales 1,36 - - 0,68 3,41
Cryptomonadales 5,46 13,65 2,73 1,37 3,41
Zygnematales
Jiné řasy 5,46 1,36 - 3,41 3,41
Řasy celkem 135,12 132,39 51,87 30,71 232,03
Pokračování tabulky 8
Datum pokusu
15.5. 6.6. 28.6. 2.7. 19.7.
Zooplankton
Rotatoria 1 885 1 107 138 1 384 588
Cladocera - 34 104 . 34
Copepoda - - 35 138 207
Naupliue 104 w 278 556
Zooplankton celkem , 1 885 1 211 207 1 904 1 385
Ošetření
jig/1 Lenacil 80 WP - - - - -
Číslo vizuálního pozorování 14 15 · 16 17 18
Pokračování tabulky 8
Datum pokusu
2.8. 21.8. 27.8. 5.9. 24.9. 29.9. 6.10. 15.10
17,74 9,55 8,87 20,42 18,76 14,67 4,09 2,04
16,38 9,55 2,73 0,34 1,36 0,34 0,34
17,74 8,19 10,24 6,82 0,34 2,04 0,34 0,34
- 2,73 6,82 6,14 1,02 0,34 1,36
4,00 23,20 12,28 5.,46 6,82 3,41 w
* - - - 0,34
13,65 17,74 3,41 1,36 0,84 1,02 0,17
- - - 0,68 w
5,46 - « 1,36 1,02 0,34
75,06 70,97 44,36 42,31 28,66 23,54 4,77 4,94
558 761 69 761 368 1 592 889 121
242 207 104 253 72 242 54
242 346 242 46 125 «* 80 228
520 174 116 232 736 177 29 270
1 592 1 488 531 1 292 1 301 · 1 769 1 240 673
19 20 21 22 23 24 25 26
Tabulka 9
Vodochemické údaje rybníku č. 2
Datum odebírání vzorku Teplota vody °C RozpuStěný kyelík % PH NH+ mg/1 NO” mg/1 po;~ mg/1 chemická spotřeba kyslíku (pomocí KMnO^)
16. května 18,6 8,20 0,465 0,852 16,0
6. ěervna 21,7 - 8,35 1,656 0,926 - 16,0
28. června 22,0 - 8,00 0,800 1,940 - 14,1
2. července 21,7 52 8,00 1,900 0,110 «· 19,7
20. července 21,0 210 8,20 0,414 0,580 ar 20,0
2. srpna 22,0 - 8,10 1,100 3,590 - 16,5
21. srpen 21,8 - 8,00 0,750 0,530 - 21,7
27. srpen 23,0 71 8,00 0,810 0,510 - 20,8
5. září 20,2 - 8,25 2,800 0,400 0,190 19,0
24. září 16,0 73 7,90 2,500 3,500 0,080 16,0
29. září 13,0 88 7,90 1,863 0,967 0,533 11,7
6. října 13,0 95 7,90 3,063 1,088 0,330 15,0
15. října 8,0 42 7,80 3,390 1,289 0,127 11,0
Vizuální pozorování k Jednotlivým Sašovým údajům uvedeným v tabulce 6
1) 15. května Výskyt prvních kolonií Microcystis.
2) 6. června Ve vodě rybníku se kolonie Microcystis objevují jen v nepatrném množství.
3) 28. června Na hladině rybníku malé množství kolonií Microcystis. Po odebrání vzorku rybník ošetřen 4 kg (360 /ig/1) Lenacilu 80 WP.
4) 2. července Po ošetření kolonie Microcystis s povrchu hladiny rybníku prakticcky zmizely.
5) 19. července Na hladině rybníku pozorováno malé množství kolonií Microcystis. _ Proto byl po odebrání vzorku rybník ošetřen dne 23. července 4 kg (360 jig/l) Lenacilu 80 WP.
6) 2. srpna V rybníku jsou pozorovány pouze jednotlivé kolonie Microcystis.
7) 21. srpna V rybníku se objevuje mnoho kolonií Miorooystis, proto bylo v rybníku stejnoměrně rozptýleno 3,8 kg (345 Jig/l) Lenacilu 80 WP.
8) 27. srpna Kolonie Miorooystis na povrohu rybníku téměř nejsou vidět, ve vodě se vyskytuje střední množství.
9) 5. září Ve vodě je pozorováno střední množství kolonií Microcystis, proto je po odebrání vzorku provedeno ošetření 4,8 kg (435 /ig/l) Lenacilu 80 WP.
10) 24. září Na povrchu rybníku nejsou pozorovány žádné kolonie Mikrocystis, v mikroskopickém vzorku bylo jejich mizivé množství.
11) 29. září Při jednom okraji rybníku je na ploše asi 1,2 m pozorován shluk kolonií Mikrocystis.
12) 6. října Na povrohu rybníku nejsou pozorovány žádné kolonie Microcysis, pod
cs 273191 B2 mikroskopem prakticky taká žádná. Rybník byl 2 dny před tím ošetřen 4 kg (360 jxg/l) Lenaoilu 60 TO.
13) 15. října Kolonie Miorooystis se nevyskytovaly ani na hladině rybníku ani nebyly pozorovány pod mikroskopem.
Vizuální pozorováni k jednotlivým časovým údajům uvedeným v tabulce 8.
14) 15. května Výskyt prvních kolonií Microcystis
15) 6. června Ve vodě rybníka je pozorováno jen nepatrné množství kolonií Miorooystis.
16) 28. června Na povrchu ojedinělé množství kolonií Microcystis.
17) 2. července Stejné jako 28. června.
18) 29. července Na povrchu rybníku nepatrné množství kolonií Microcystis.
19) 2. srpna Množství kolonii Miorooystis vzrůstá.
20) 21, srpna Na rozdíl od pozorování 7 a 8 v ošetřeném rybníku je zde pozorováno střední množství kolonií Miorooystis.
21) 27. srpna Na povrchu rybníku téměř žádné kolonie Miorooystis, ve vodě střední množství.
22) 5. září Ve vodě mnoho kolonií Miorooystis.
23) 24· září Na povrchu rybníku žádné kolonie Microcystis, v mikroskopované vodě malé množství·
24) 29· září Na povrchu rybníku žádné kolonie Miorooystis, při mikroskopování vzorku také praktioky žádné.
25) 6. října Na povrchu žádné kolonie Miorooystis, ve vzorku určeno pod mikroskopem asi 500.
26) 15. října Kolonie Microcystis se nevyskytují ani na hladině vody, ani v mikroskopovaném vzorku.
o Vyhodnocení výsledků:
a) Počet řas ve slabě protékaném rybníku č. 1 po prvním ošetření, provedeném
28. června značně klesl, současně s tím prakticky zmizely kolonie Miorooystis. Následkem uvolnění živin z odumřelých řas (2. července obsah iontů NSj 1,6 mg/1, PO3
0,18 mg/1) stoupl počet jedinoů řas do 19. července na 400 milionů v 1 litru; hlavni součást tvořily řasy Pennales. Další ošetření se projevilo poklesem počtu řas a výskytem pouze izolovaných kolonií Miorooystis. Po prvním ošetření převažovaly až do konce sledovaného období křemičité řasy. Zkoušky na obsah rezudií prostředků k ochraně rostlin ukázaly, že Lenaoil 80 WP překvapivě nebyl téměř dokazatelný už po několika dnech.
b) Množství zooplanktonu v rybníku č. 1 z hlediska chovu ryb se vyvíjelo příznivě. Množství Cladoceres, Copepoda a Nauplius, které slouží jako potrava zmíněných ryb, bylo v období mezi 6. červnem a 21, srpnem značné, celkové množství organismů zooplanktonu vykazovalo stoupající tendenci. Tento nárůst byl nejvýraznější mezi
19, červencem a 21, sprnem, tedy přesně v době, kdy byl počet řas poměrně malý. Toto malé množství je důsledkem toho, že se silně pomnožil zooplankton, živící se těmito řasami. Tento jev proto nemá nic společného s ničíoím účinkem lenaoilu 80 TO na řasy po ošetření rybníku, Z toho také plyne, že po 21. srpnu, kdy už množství zooplanktonu kleslo, zase vzrostl počet řas, ačkoli byl rybník ošetřen Lenaoilem 80 WP,
c) Počet řas ve slabě protékaném rybníku č, 1 je možno během sledovaného období označit za nízký. 21. září se objevily při jednom okraji rybníku shluky kolonií Microoystis. Účinek ošetření 4 kg Lenacilu 80 WP dne 4. října se projevil v tom, že:
- kolonie Miorocystis prakticky z rybníku zmizely
- celkový počet řas znovu klesl
- množství kyslíku rozpuštěného ve vodě kleslo na polovinu.
Množství zooplanktonu významně stouplo 2 dny po ošetření, což ovšem nemělo žádný praktický význam, protože v říjnu, kdy je voda již značně chladná, ryby téměř nepřijímají potravu.
Souhrnně lze říci, že způsobem úpravy podle vynálezu bylo dosaženo nejdůležitějšího cíle, protože v ošetřeném rybníku silně kleslo množství kolonií Microoystis. Tím bylo umožněno pomnožení ostatních řas, v tomto případě křemičitých, což bylo nejvýraznější po prvním ošetření. Množství zooplanktonu nekleslo, ale naopak vykazovalo příznivý vývoj. Až do 5. září se čtyřmi ošetřeními Lenacilem 80 WP v množství asi 300 /ig/1 dařilo měnit počet i zastoupení zooplanktonu a fytoplanktonu pro chov ryb výhodným způsobem První ošetření proběhlo až 28. ěrvna při teplotě vody 18,6 °C. Toto pozdní datum lze vysvětlit ošetřením provedeným na podzim předešlého roku, protože lze předpokládat, že tímto ošetřením bylo způsobeno, že v bahně na dně rybníku přezimovaly pouze jednotlivé kolonie Miorocystis.

Claims (1)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    Způsob úpravy biologické kvality vody volně tekoucích vod, vyznačující se tím, že voda je ošetřena alespoň jednou ročně 3-cyklohexyl-5,6-trimethyluracylem nebo terč. 3-butyl-5-chlor-6-methyluracylem v množství 20 až 500 /ig/1, přednostně ve formě přípravku obsahujícího tyto látky.
CS695388A 1988-10-20 1988-10-20 Method of water's biological quality treatment CS273191B2 (en)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS695388A CS273191B2 (en) 1988-10-20 1988-10-20 Method of water's biological quality treatment

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS695388A CS273191B2 (en) 1988-10-20 1988-10-20 Method of water's biological quality treatment

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CS695388A2 CS695388A2 (en) 1990-06-13
CS273191B2 true CS273191B2 (en) 1991-03-12

Family

ID=5417738

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS695388A CS273191B2 (en) 1988-10-20 1988-10-20 Method of water's biological quality treatment

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS273191B2 (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
CS695388A2 (en) 1990-06-13

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Murthy et al. A review on toxicity of pesticides in Fish
Hanazato et al. Effects of a carbamate insecticide, carbaryl, on the summer phyto-and zooplankton communities in ponds
Brock et al. Fate and effects of the insecticide Dursban® 4E in indoor Elodea-dominated and macrophyte-free freshwater model ecosystems: II. Secondary effects on community structure
Ayotunde et al. Acute and chronic toxicity of pawpaw (Carica papaya) seed powder to adult Nile tilapia (Oreochromis niloticus Linne 1757)
Bringer et al. Toxicity and risk assessment of six widely used pesticides on embryo-larval development of the Pacific oyster, Crassostrea gigas
Bodar et al. Toxicity of heavy metals to early life stages of Daphnia magna
Cagauan The impact of pesticides on ricefield vertebrates with emphasis on fish
Panigrahi et al. Pollutional impact of some selective agricultural pesticides on fish Cyprinus carpio
Avery et al. Mint plant derivatives as blackbird feeding deterrents
Mallin et al. Response of two zooptankton grazers to an ichthyotoxic estuarine dinoflagellate
Nisar et al. Toxicity and chemosterility impact of insect growth regulators baited diet on adult peach fruit fly, Bactrocera zonata (Saunders)(Diptera: Tephritidae).
DE3836332A1 (de) Verwendung von 3-(cyclohexyl)-5,6-(trimethylen)-uracil und/oder 3-(tert.-butyl)-5-(chlor)-6-(methyl)-uracil zur veraenderung der biologischen wasserqualitaet freier gewaesser
Waller et al. Safety of the molluscicide Zequanox® to nontarget macroinvertebrates Gammarus lacustris (Amphipoda: Gammaridae) and Hexagenia spp.(Ephemeroptera: Ephemeridae).
CS273191B2 (en) Method of water's biological quality treatment
Geerts et al. Effect of Ambrosia maritima on Anopheles stephensi and Aedes aegypti
Ojutiku et al. Toxicity of Parkia biglobosa pod extract on Clarias gariepinus juveniles
Zahan et al. Toxicity bioassay of chlorpyrifos on some local fish Species of Northern Bangladesh
Kolawole et al. Acute toxicity of calcium hypochlorite (65% chlorine disinfectant) on the liver, brain, and gill of Clarias gariepinus fingerlings (Burchell, 1822)
Laurat et al. Gills and Liver Histology of Clarias gariepinus (Burchell, 1822) Juveniles Exposed to Acute Datura innoxia Stem Extract
Perkins Some methods of assessment of toxic effects upon marine invertebrates
Pal et al. Study of Ecotoxicological impacts of alpha cypermethrin 10 EC on fresh water snail Bellamya bengalensis Lamark, 1822 (Gastropoda: Viviparidae) in West Bengal, India
Al-Kawaz Pathological study of experimental glyphosate toxicity in mosquito fish Gambusia affinis
Ferrando et al. Ecotoxicological studies with the freshwater rotifer Brachionus calyciflorus. Resource competition between rotifers and daphnids under toxic stress
Akin-Obasola et al. Range Finding and Definitive (Acute) Test of Caterpillar Granules on Clarias gariepinus Fingerlings. Madridge J Aquac Res Dev. 2022; 3 (1):. doi: 10.18689/mjard-1000110
Aitte Study the effect of the duration exposure for lethal and sub-lethal concentrations of organophosphorus chlorpyrifos pesticide for freshwater fish common carp (Cyprinus carpio)(linn) and Liza abu (haeckel) fishes