CS272151B1 - Způsob výroby catgutu - Google Patents

Abstract

Řešení se týká způsobu výroby catgutu. Dosud technologicky nevyužitelné vrstvy podslizničné hovězích střev nebo serosní vrstvy skopových střev se opracují ve formě proužků, samostatně nebo ve směsi s technologicky používanými proužky serosní vrstvy hovězích střev nebo’podslizničné vrstvy skopových střev. Jejich pevnost v· mokrém i suchém stavu se zvýší na technologickou použitelnost vytvořením příčných vazeb kolagenu, jeho zesítěním i smrštěním působením roztoků organických látek aldehydů nebo dialdehydů nebo ketoaldehydů nebo oxyaldehydů nebo acetálů a anorganických látek dusičnanů nebo chloridů nebo síranů. Mimo uvedené hlavnj znaky obsahuje řešení další varianty. Řešení lze využít ve zdravotnictví a spotřebním Drůmyslu.

Description

Vynález se týká způsobu výroby catgutu.

Dosud známé postupy výroby catgutu normální vstřebáteInosti i ohromovaného catgutu se zpožděnou vstřebatelností vycházejí ze serosní vrstvy hovězích střev a podslizničné vrstvy skopových střev jako technologicky použitelných. Při výrobě odpadají podslizničná vrstva hovězích střev a serosní vrstva skopových střev z důvodu nízké pevnosti v mokrém stavu a v případě podslizničné vrstvy hovězích střev i pro její kolísavou tloušťku, a proto nebyly dosud používány k výrobě.

Uvedené nedostatky jsou podstatně odstraněny podle vynálezu způsobu výroby catgutu, jehož podstata spočívá v tom, že dosud technologicky nevyužitelné vrstvy podslizničné hovězích nebo serosní vrstvy skopových střev se opracují ve formě proužků, samostatně nebo ve směsi s technologicky běžně používanými proužky serosní vrstvy hovězích střev nebo podslizničné vrstvy skopových střev. Jejich pevnost v mokrém i suchém stavu se zvýší na technologickou použitelnost vytvořením příčných vazeb kolagenu, jeho zesítěním i smrštěním. To se docílí působením roztoků organických látek aldehydů nebo dialdehydů nebo ketoaldehydů nebo oxyaldehydů nebo acetálů a anorganických látek dusičnanů nebo chloridů nebo síranů. Vodné roztoky obsahují organické látky koncentrace 0,05 až 3 %. Jsou to například acetaldehyd, glutaraldehyd, glyoxal, methylglyoxal, diacetyl, formaldehyd - dimethylacetal, glykolaldehyd. Vodné roztoky obsahují anorganické látky v množství 0,05 až 5 %. Jsou to například dusičnan draselný, síran hlinitý, sodný, hořečnatý, manganatý, amonný, chlorid hořečnatý. Roztoky anorganických látek jsou bučí samostatné, nebo jsou přidány do roztoků látek organických.

Způsob výroby catgutu podle vynálezu umožňuje zpracovat podslizniČnou vrstvu hovězích střev nebo serosní vrstvu skopových střev, ze kterých nebyl dosud vyráběn. Tyto vrstvy nebyly dosud využívány a jako biologický odpad byly likvidovány v asanačních zařízeních. Jejich zpracováním ve směsích s běžně používanými vrstvami se zvyšuje jejich pevnost v mokrém stavu a snižují se kalibrační ztráty v důsledku původní kolísavé tloušťky podslizničné vrstvy hovězích střev. Působením roztoků organických látek podle vynálezu se dociluje vytvoření příčných vazeb kolagenu a jeho zesítění, což se příznivě projevuje zvýšenou pevností v mokrém i suchém stavu. Doplněním roztoky anorganických solí podle vynálezu se zvyšují účinky předchozích organických látek a způsobuje se částečné smrštění buněk, což se projevuje dalším zvýšením pevnosti v mokrém stavu. Zvýšením pevnosti v mokrém stavu se umožňuje vůbec tyto vrstvy zpracovat, jelikož by jinak v případě jejich zkracování ve vlákna i při napínání na sušáky většinou popraskala. Při zpracování samotných serosních vrstev hovězích střev a podslizničné vrstvy skopových střev, které jsou předmětem běžného zpracování, se dociluje zlepšení jakosti catgutu a snížení výrobních ztrát použitím způsobu výroby catgutu podle vynálezu. Příklad 1

Lamely, tj. proužky podslizničné vrstvy hovězích střev a lamely serosní vrstvy hovězích střev, opracované podle autorského osvědčení č. 248 353, způsob úpravy živočišného pojivá a zařízení k provádění tohoto způsobu, byly společně navázány na poutka v poměru 1:1a navěšeny v nádobách lázní. Byly na ně napuštěny roztoky síranu sodného bezvodého 1 %, chloridu sodného 1 %. Po 1 hodině pohybu materiálu byl roztok vypuštěn a nahrazen 1% roztokem acetaldehydu, po 1 hodině pohybu v roztoku byl roztok vypuštěn a nahrazen 2% roztokem dusičnanu draselného, po 2 hodinách pohybu byl roztok vypuštěn a nahrazen deionisovanou vodou, po 1 hodině pohybu byla vypuštěna a nahrazena čerstvou deionisovanou vodou, po 16 hodinách pohybu materiálu byl materiál vyjmut. Lamely byly zkrouceny ve vlákna, která byla navěšena a sušena na rámech podle autorského osvědčení č, 243 602, rám pro sušení catgutu a jiných vláken nebo podélných tvarů, další zpraco vání bylo podle běžného výrobního postupu.

CS 272151 Bl 2

Příklad 2

Opracované lamely pouze podslizničné vrstvy hovězích střev byly po dvou navazovány na poutka a navěšeny v nádobách lázní. Byl na ně napuštěn 0,5%· roztok methyl glyoxalu, po 1 hodině pohybu materiálu byl roztok- vypuštěn a nahrazen 0,5% roztokem tetraboritanu sodného, po 3 hodinách pohybu materiálu byl roztok vypuštěn a nahrazen 2% chloridem horečnatým, po 1 hodině pohybu materiálu byl roztok vypuštěn a nahrazen deíonispvánou vodou, po 1 hodině' pohybu materiálu byla vypuštěna a nahrazena čerstvou deionisovanou vodou, po 16 hodinách pohybu materiálu byl materiál vyjmut. 0_Dracování lamel,· zkrucování a sušení, jakož i další postup byly stejné jako v příkladu 1.

Příklad 3 * ’ '

Opracované.lamely pouze serosní vrstvy skopových střev byly po dvou navazovány na poutka a navěšeny v nádobách lázní. Byl na ně napuštěn 1,5% roztok glykolaldehydu s přísadou 0,75% roztoku síranu amonného, po 2 hodinách pohybu materiálu byl roztok vypuštěn a nahrazen 1,5% roztokem tetraboritanu sodného, po 1 hodině pohybu materiálu byl roztok vypuštěn a nahrazen deionisovanou vodou, po 3 hodinách pohybu materiálu byla vypuštěna a nahrazena čerstvou deionisovanou vodou, po 8 hodinách pohybu materiálu byl materiál vyjmut. Opracování lamel a jejich další zpracování bylo jako v příkladu 1.

Příklad '4 ' ' ' .

• Opracované lamely podslizničné vrstvy hovězích střev a-serosní vrstvy skopových střev byly společně navázány na poutka v poměru. 1· : 2 a navěšeny v nádobách lázní. Byl na ně napuštěn roztok glutaraldehydu 0,5%, uhličitanu draselného 0,05%. Po 3 hodinách pohybu materiálu byl roztok vypuštěn a nahrazen roztokem síranu hlinitého 0,5%. Po 1 hodině pohybu materiálu byl roztok vypuštěn a nahrazen roztokem formaldehyd-dimethylacetalu 0,05%, Po-4 hodinách pohybu materiálu .byl roztok vypuštěn a nahrazen deionisovanou vodou, po 3 hodinách pohybu materiálu byla vypuštěna a nahrazena čerstvou deionisovanou vodou, po 5 hodinách pohybu materiálu byl materiál vyjmut. Opracování lamel a jejich další zpracování bylo jako v příkladu 1. ’

Příklad 5 . _ . , . . .

Opracované.lamely serosní vrstvy skopových střev a serosní vrstvy hovězích střev byly společně navázány na poutka v poměru l:l.a navěšeny v nádobách lázní. By] na ně napuštěn 0,2% roztok glyoxalu. Po 1 hodině pohybu materiálu byl roztok vypuštěn a nahrazen 0,7% roztokem síranu hořečnatého. Po 5 hodinách pohybu materiálu byl roztok vypuštěn a nahrazen deionisovanou vodou, po 2 hodinách pohybu materiálu byla vypuštěna a nahrazena čerstvou deionisovanou vodou, po 8 hodinách pohybu materiálu byl vyjmut. Opracování lamel a jejich další zpracování bylo jako v příkladu 1.

Příklad 6

Opracované lamely serosní vrstvy skopových střev a podslizničné vrstvy skopových střev byly společně navazovány na poutka v poměru 3:1a navěšeny v nádobách lázní. Byl na ně napuštěn roztok diacetylu 0,05%. Po 6 hodinách pohybu materiálu byl roztok vypuštěn a nahrazen 1% roztokem síranu manganatého. Po 1 hodině pohybu materiálu byl roztok vypuštěn a nahrazen deionisovanou vodou, po 4 hodinách pohybu materiálu byla vypuštěna a nahrazena čerstvou deionisovanou vodou, po 4 hodinách pohybu materiálu byl tento vyjmut. Opracování lamel a jejich další zpracování bylo ajako v příkladu 1. Při vyhodnocování všech příkladů bylo zjištěno, že nebyly vyšší ztráty při zkru.cování a navěšování na sušicí rámy než při zpracování dosavadních technologicky používaných vrstev.

Kalibrační ztráty byly u příkladu 1 8 %, u příkladu 2 20 %, u 3. příkladu 10 %, u 4. příkladu 18 %,· u 5. příkladu 6 %, u 6« příkladu 7 %. Catgut .vyráběný jen z běžné · serosní vrstvy hovězích střev vykazuje vždy rovněž ztráty kalibrační, ale v menším rozsahu. V případě konečného obrušování systémem centerless by se ve·všech uvedených příkladech kalibrační ztráty ještě snížily. Vlákna ze všech příkladů při konečném zpracování podle reglementu vyhověla ve sterilní formě normám pro catgut ve zkouškách fyzikál1 »

CS 272151 Bl nich., mikrobiologických i biologických,

Pri výrobě catgutu z podslizničné vrstvy hovězích střev a serosní vrstvy skopových střev je nutný velmi šetrný postup opracování těchto vrstev, zejména náhradou mechanického odhlenení procesem chemickým. lamely z těchto vrstev se skládají po dvou nebo více a navazují se na poutka. Mohou být navazovány samostatně, což ale u podslizničné vrstvy hovězích střev zvýší kalibrační ztráty, nebo ve směsi a lamelami serosní vrstvy hovězích střev nebo s lamelami skopových střev, což sníží tyto ztráty. Doba působení roztoků a vypírání se řídí druhem a množstvím zpracovávaného materiálu, teplotou i koncentrací roztoků, jakož i zařízením lázní.

Výše uvedené příklady a postupy vynález objasňují, ale neomezují.

Vynález lze využít pro výrobu eatgutu, hudebních i sportovních strun,

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1,

   Způsob výroby catgutu, vyznačující se tím, že dosud technologicky nevyužitelné vrstvy podslizničné hovězích nebo serosní vrstvy skopových střev se opracují ve formě proužků, samostatně nebo ve směsi s technologicky používanými proužky serosní vrstvy hovězích střev nebo podslizničné vrstvy skopových střev ve vodných roztocích, obsahujících organické nebo anorganické látky,
2. 2.

   Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že vodné roztoky obsahující organické látky jsou koncentrace 0,05 až 3 % hmot., například acetaldehydu, glutaraldehydu, glyoxalu, methylglyoxalu, diacetylu, formaldehyd-dimethylacetalu, glykolaldehydu.
3. 3. .

   Způsob podle bodu 1 a 2, vyznačující se tím, že vodné roztoky obsahují anorganické látky v množství 0,05 až 5 % hmot., například dusičnan draselný, síran hlinitý, sodný, horečnatý, manganatý, amonný, chlorid horečnatý a jsou buá samostatné, nebo přidané do roztoků látek organických.