CS269964B2 - Renewal direct-current component circuit - Google Patents

Description

Vynález se týká obvodu pro obnovení stejnosměrné složky obrazového signálu v systému zpracování в zobrazení obrazového signálu, jako je televizní přijímač, zahrnující obrazovku. Zvláště ae vynález týká obvodu obnovení stejnosměrné složky přidruženého к širokopásmovému řídicímu zesilovači obrazovky.

Obvyklé televizní přijímače pro zpracování vysílaných televizních signálů, například podle vysílací normy NTSC, jak je používána ve Spojených státech, jsou zamýšleny pro zpracování obrazových signálů a šířkou pásma omezenou na přibližně 4,2 MHz ve vysokofrekvenčním extrému. Odtud řídicí zesilovače obraz znázorňující obrazovky v takových systémech musí vykazovat odpovídající Širokopásmovou schopnost. Také v takových systémech je stejnosměrné předpětí pro elektrody řízení intenzity obrazovky často nastaveno změnou pracovního bodu a výstupních podmínek stejnosměrného předpětí řídicích zesilovačů obrazovky. Toto nastavuje úroveň proudu černé obrazovky stejně jako požadovanou úroveň jasu pro obraz reprodukovaný obrazovkou, šizeni jasu ae typicky dosahuje v souladu s nastavením ručního, pozorovatelem ovládaného řízení jasu, což způsobuje, že se stejnoměrná úroveň výstupních signálů řídicího zesilovače obrazovky mění.

V nedávné době ae objevil trend к zobrazovacím systémům obrazových signálu o vysokém rozlišení se značně zvýšenou schopností rozlišení obrazu. Tyto zahrnují televizní přijímače o vysokém rozlišení a monitory teletextu a displeje dat. Tyto systémy diktuje potřeba systému zpracování obrazového signálu s nároky na značně širší šířku pásma signálu ve srovnání a konvenčními systémy a zvláště potřeba stupňů řídicích zesilovačů obrazovky o velké, šířce pásma. Mnoho Širokopásmových řídicích zesilovačů obrazovky vykazuje menší výstupní impedence a větší výstupní úrovně proudu ve srovnání s budicími zesilovači používanými v konvenčních pásmových systémech. V širokopásmovém budicím zesilovači je žádoucí udržet v podstatě pevné stejnosměrné předpětí pro vyhnutí se několika problémům, jak bude zřejmé z následujícího..

Kolísání předpětí, jak se vytváří v odezvu na proměnné nastavení ovladače jasu a další nastavení, vyžaduje napájecí nepětí budicího zesilovače dostatečně veliké, aby zahrnoval posuvy stejnosměrné úrovně výstupu spojené s takovými nastaveními. Taková veliká napájecí napětí jsou v širokopásmovém budicím zesilovači obrazovky nežádoucí vzhledem к výsledné zvýšené spotřebě elektrické energie a jejímu rozptylu, který by byl následkem takového širokopásmového budicího zesilovače, Již pracujícího na zvýšených úrovních stejnosměrného proudu. Navíc širokopásmové budicí tranzistory někdy vykazují nízkou napěťovou zatížitelnost, což nedovoluje použití vyšších napájecích napětí požadovaných pro umožnění stejnosměrných posuvů výstupního napětí. Kolísání předpětí také ovlivňuje kapacitní parametry tranzistorů budicího zesilovače a způsobuje nežádoucí kolísání pracovního pásma в posuvy stejnosměrného předpětí tranzistoru. Pracovní šířka pásma tranzistoru budicího zesilovače se také mění s proudovým ziskem tranzistoru, který je funkci proudu předpětí tranzistoru.

Aby bylo lze se vyhnout problémům spojeným s kolísáním stejnosměrného předpětí, jak bylo zmíněno výše, některé širokopásmové systémy zobrazování obrazového signálu používají kapacitní vazby -mezi výstupem budicího zesilovače a obrazovkou a obvod obnovení stejnosměrné složky, připojený к výstupnímu spojovacímu kondenzát ořu.

Jsou známy obvody pro obnovení stejnosměrné složky výstupu, které zahrnují diodový svorkovací obvod, vykazují však několik nevýhod. V průběhu intervalů aktivní obrazové informace obrazového signálu je dioda na obráceném předpětí a vykazuje kapacitu, která v závislosti na typu diody a velikosti zpětného napětí předpětí na diodě muže nevýhodně ovlivnit frekvenční odezvu výstupního obvodu video zvláště v případě širokopásmového systému. Diodové svorkovací obvody Jsou také náchylné к zavádění svorkovacích chyb způsobených diodovým proudem v průběhu svorkovacího intervalu. Tento proud způsobuje napěCS 269 964 D2

Eový pokles na výstupní impedanci přidruženého budicího zesilovače obrazovky, což muže vést к chybám závěrného napětí elektronových trysek obrazovky. V barevném televizním přijímači mohou chyby závěrného napětí vytvářet nežádoucí zabarvení v tmavě Šedých oblas-. těch reprodukovaného obrazu, pokud průměrné proudy paprsku, odpovídající vícebarevným signálům přivedeným к elektronovým tryskám obrazovky, se sobě nerovnají. V mnoha návrzích Širokopásmového budiče obrazovky není výstupní impedance budicího zesilovače dostatečně malá, aby tak svorkovací chyba byla zanedbatelná. Navíc použití diodového svorkovacího obvodu může mít za následek určitou velikost změny úrovně Černé na každém horizontálním obrazovém řádku vzhledem к nabití spojovacího kondenzátoru proudem paprsku obrazovky, to jest katodovým proudem, v průběhu obrazových intervalů horizontálního řádku. Tento účinek je zvláště nežádoucí v širokopásmových systémech o vysokém rozlišení.

Jiný známý budič obrazovky a přidružený obvod obnovení stejnosměrné složky používá vysokonapělový vysokofrekvenční tranzistor emitorového sledovače, který přijímá kapacitně střídavě vázané obrazové signály z předcházejícího výkonového stupně výstupního napětí obrazového signálu. Tranzistor emitorového sledovače je připojen к zpětnovazebnímu obvodu obnovení stejnosměrné složky a přivádí výstupní obrazový signál s obnovenou stejnosměrnou složkou к obrazovce. Ačkoliv tento obvod nemá některé z problémů spojených s diodovými svorkovacími obvody, vykazuje určitá omezení. V určitých situacích použití takového vazebního tranzistoru emitorového sledovače nemusí snížit kapacitní zátěž předcházejícího výstupního obrazového zesilovače dostatečně к tomu, aby to ospravedlňovalo použití přídavného vysokonapěEového vazebního tranzistoru emitorového sledovače. To je zvláště skutečností, když se vysokofrekvenční mez systému přibližuje kmitočtu součinu zisku a šířky pásma (ffc) tranzistoru. Navíc celková spotřeba energie se zvýší, pokud se vyžaduje malý emitorový odpor v kritických širokopásmových aplikacích pro zajištění symetrického náběhu a doběhu obrazového signálu.

V každém případě je v širokopásmových budicích systémech obrazovky nežádoucí vkládat za účelem řízení jasu do obrazového signálu před budicí stupeň proměnnou, jas řídicí stejnosměrnou úroveň, například proměnnou zatemňovací úroveň. Taková proměnná, jas řídicí úroveň vyžaduje, aby řídicí zesilovač obrazovky vykazoval přídavný dynamický rozsah s příslušným zvýšením napájecího napětí zesilovače a spotřeby energie.

Uvedené nevýhody současného stavu do značné míry odstraňuje obvod pro obnovení stejnosměrné složky obrazového signálu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že jeho vstupní obvod má referenční vstup připojený к bodu 8 referenčním potenciálem a signálový výstup připojený zpětnovazební drahou к svému signálovému vstupu, připojenému к obvodu řízení jasu, a jeho výstup je přes první a druhý rezistor, zapojené v jeho zpětnobazební dráze, připojen к dráze budicího signálu, v níž leží první a druhý vazební prvek, oba zapojené mezi střídavým vazebním členem a elektrodou řízení intenzity členu pro reprodukci obrazu, přičemž střídavý vazební člen je připojen na výstupu budiče к výstupní zatěžovací impedanci, tvořené a výhodou pátým a Šestým rezistorem v sérii, a vstup budiče je připojen ke zdroji obrazového signálu. Výhodné přitom je, jestliže ve zpětnovazební dráze vstupního obvodu je zapojeno několik rezietoru, přičemž případně ve zpětnovazební dráze vstupního obvodu je v sérii 8 prvním a druhým rezistorem zapojen třetí a čtvrtý rezistor. Výhodné rovněž je, jestliže obvodem řízení Jasu je zdroj proměnného napětí, nebo jestliže člen pro reprodukci obrazu je tvořen obrazovkou, elektroda řízení intenzity je tvořena její katodou a její mřížka je připojena ke zdroji zatemňovacích impulsů, nebo jestliže vstupní obvod je tvořen zesilovačem s diferenčními vstupy, к jehož výstupu je připojen člen pro akumulování náboje a vstup prvního převáděče signálu a mezi výstupem prvního převáděče signálu a vstupem vstupního obvodu jsou zapojeny první, druhý, třetí a čtvrtý rezistor a dráha budicího signálu je připojena к zpětnovazební dráze vstupního obvodu mezi prvním, druhým, třetím nebo čtvrtým rezistorem.

CS 269 964 B2

Vynález bude dále podrobněji popsán podle přiložených výkresů, kde obr. 1 znázorňuje část televizního přijímače zahrnujícího střídavě připojený budicí zesilovač obrazovky a přidružený obvod obnovení stejnosměrné složky obrazového signálu podle vynálezu a obr. 2 znázorňuje formou blokového schématu zapojení obvodu obnovení etejnoaměrné složky do barevného televizního přijímače, který přivádí možné barevné signály к příslušným vstupním elektrodám signálu barevné obrazovky.

’ Na obr. 1 jsou obrazové signály ze zdroje 10 obrazového signálu přivedeny к širokopásmovému výstupnímu budiči 12 obrazovky, který dává výstupní obrazové signály na vysoké úrovni, vhodné pro řízení katody obraz reprodukující obrazovky. Výstupní obrazové signály Jsou vedeny přes střídavý vazební člen 14, například kondenzátor, první vazební prvek 22.’ například korekční cívku, a druhý vazební člen 16, například proud omezující registr, к elektrodě 17 řízení intenzity členu 18 pro reprodukci obrazu v daném příkladném provedení obrazovky. Řídicí mřížka 21 Je přidružena к elektrodě 17 řízení intenzity, což Je katoda obrazovky, a vytváří s ní elektronovou trysku obrazovky. Zatemňování paprsku obrazovky v průběhu intervalu zatemňování paprsků ae dosehuje v odeZvu na negativní zatemňovací impuls přiváděný к mřížce 19.

Budič 12 obrazovky zahrnuje nízkonapěťový vstupní tranzistor 20 zesilovače se společným emitorem, uspořádaný v kaskádové zesilovací konfiguraci 8 v уsokonapěťovým výstupním tranzistorem 21 zesilovače se společnou bází, který zajišťuje výstupní obrazové signály ze svého kolektorového obvodu. Výstupní kolektorový obvod výstupního tranzistoru 21 zahrnuje sériové zapojení pátého zatěžovacího rezistoru 22 a šestého zatěžovacího rezistoru 23 a korekční cívku 24. Bylo zjištěno, že použití několika zatěžovacích rezistorů spíše než Jednoho zatěžovacího rezistoru v kolektorovém obvodu výstupního tranzistoru 21 přispívá ke snížení účinků parazitních kapacit na požadovanou širokopásmovost budiče 21· V tomto případě parazitní kapaci.ta Je řádu 25 MHz pro výstupní videosignál o amplitudě 40 V špička-špička. Výstupní tranzistor 21 Je relativně vyeokonapěťový. Vazební obvod 28 vstupního signálu zahrnuje rezistor e proměnným odporem pro nastavení zisku signálu budiče 12 v průběhu ladění systému.

V souladu s vynálezem Je obvod 30 obnovení stejnosměrné složky zapojen ke střídavému vazebnímu členu 14 v uzlu £ v dráze připojení eignálu katody obrazovky. Obvod 30 obnovení stejnosměrné složky obsahuje klíčovaný zpětnovazební obvod, který také vykazuje schopnost řízení Jasu obrazu v odezvu na proměnné napětí řízení Jaeu, zajištěné v uzlu В z obvodu 35 řízení jasu. Obvod 30 obnovení Stejnosměrné složky zahrnujo vstupní obvod 40, což je v příkladném provedení zesilovač, člen 46 pro akumulování náboje, což Je v příkladném provedení paměťový kondenzátor, první a druhý převaděč 48 a 50 signálu, představovaný vazebními tranzistory a soustavu zpětnovazebních rezistoru 41 a 44 o relativně vysoké hodnotě, například rezistory a kovovou vrstvou.

. Spojení druhého a třetího zpětnovazebního rezistoru 42 a 43 Je připojeno ke střídavému vazebnímu členu 14 v dráze katodového signálu v uzlu který odpovídá terminálu s Jediným rozhraním, Jímž Je obvod 30 obnovení stejnosměrné aložky připojen ke dráze katodového signálu. Obvod 35 řízení Jasu zahrnuje nastavitelný potenciometr 22» který odpovídá manuálnímu, pozorovatelem ovládanému ovladači Jasu. Proměnné řídicí napětí Jasu, zajištěné z Jezdce potenciometru 22» J® připojené přes stupeň 39 sledovače napětí к uzlu I0. První a druhý nastavitelný rezistor 37 а 3B jsou přednastaveny pro ustavení minimální a maximální meze rozsahu řízení Jasu.

Vstupní obvod 40 v obvodu 30 obnovení stejnosměrné složky je.klíčovaný operační transkonduktanční zesilovač s diferenciálním vstupem. Neinvertující signálový vstup tohoto zesilovače Je bod sčítající proud virtuální nuly a je připojen к výstupu obvodu 22 řízení jasu přes uzel 2· Invertující vstup tohoto zesilovače je připojen к referenčnímu

CS 269 964 B2 potenciálu, to jest к zemi, přes sedmý rezistor 45. Vysokoimpedanční proudový výstup vstupního obvodu 40 je připojen ke členu 46 pro akumulování náboje. Vstupní obvod 40 je klíčován tak, aby vedl v odezvu na klíčovací impuls v průběhu tak zvaného intervalu zadní prodlevy každého intervalu zatemnění horizontálního řádku obrazového signálu, kdy je obvod 30 obnovení stejnosměrné složky oživen pro snímání napětí a řídicí účely.

Napětí na členu 46 pro akumulování náboje představuje rozdíl mezi úrovní napčtí ns neinvertujícím vstupu vstupního obvodu 40 vzhledem к úrovni referenčního napětí na invertujícím vstupu a přivádí ae ke vstupní řídicí elektrodě (G) převaděče 48 signálu, jímž je vysokonapěťový, polem řízený tranzistor o vysoké vstupní impedanci s kolektorovou výstupní elektrodou (0) a uzemněnou emitorovou elektrodou (S). Výstupní obvod prvního převaděče 48 signálu zahrnuje osmý rezistor 49, na němž se vytváří zesílená verze napětí představujícího napětí na členu 46 pro akumulování náboje, druhý převaděč í>0 signálu emitorového sledovače s nízkou výstupní impedancí, který připojuje napětí na osném rezistoru 49 к prvnímu a druhému rezistoru 41 a 42. Tyto rezistory vytvářejí napětový dělič s třetím a čtvrtým rezistorem 43, 44 pro udržení obnovené stejnosměrné úrovně na střídavém vazebním členu 14 v uzlu Д v souladu s úrovní napětí na neinvertujícím vstupu vstupního obvodu 40, například v souladu в nastavením potenciometru 36 pro ovládání jasu, jak bude dále popsáno.

Úroveň napětí na neinvertujícím vstupu vstupního obvodu 40 je také ovlivněna nastavením třetího a čtvrtého nastavitelného rezistoru 60 a 62. Třetí nastavitelný rezistor 60 je ovladač úrovně uzavření obrazovky, který je přednastaven například v průběhu výrobních nastavení systému pro ustavení úrovně uzavření obrazovky pro dané nastavení potenciometru 36 pro ovládání jasu. Čtvrtý nastavitelný rezistor 62 je přednastavený ovladač sledování jasu, který je nastaven v průběhu slaňování systému v souladu s nastavením vazebního obvodu 28 pro ovládání zisku budiče. Nastavení čtvrtého nastavitelného rezistoru 62 vytváří požadovanou charakteristiku jasu obrazu v souladu s nastavením zisku budiče a zvláště se požaduje v systémech rozmítání barevného obrazu, jak je znázorněno na obr. 2, pro zajištění správných budicích poměrů obrazovky a rovnováhy bílého obrazu pro všechny úrovně jasu.

Napětí úrovně černé na střídavém vazebním členu 14, jak se vytvoří v průběhu zatemňovacích intervalů obrazu, je rozdílem mezi napětím úrovně černé na kolektoru výstupního tranzistoru 21 a napětím úrovně černé na katodě obrazovky v uzlu A^, které se udržuje Činností obvodu 30 obnovení stejnosměrné složky. Napětí úrovně černé je rovné závěrnému napětí obrazovky plus složce napětí představující jas obrazu s velikostí úměrnou nastavení potenciometru 36 jasu pozorovatelem. Napětí úrovně černé katody je vztaženo к proudu tekoucímu v emitorovém obvodě druhého převaděče 50 signálu přes sériovou kombinaci prvního až čtvrtého rezistoru 41 až 44 к neinvertujícímu vstupu vstupního obvodu 40.

Když je vstupní obvod 40 klíčován, aby vedl v průběhu zadní prodlevy řídicího intervalu úrovně Černé každého zatemňovacího intervalu horizontálního řádku, vytváří se zpětnovazební dráha obsahující první a druhý převaděč 48 a 50 signálu a první až čtvrtý rezistor 41 až 44 z výstupu neinvertujícího vstupu vstupního obvodu 40. V této době výstup vstupního obvodu 40 nabíjí nebo vybíjí paměťový kondenzátor, tvořící člen 46 pro akumulování náboje, jako funkce jakékoli napěťové nerovnováhy, která existuje mezi neinvertujícím vstupem a invertujícím vstupem vstupního obvodu 40. Vstupní obvod 40 bude dodávat proud do tohoto paměťového kondenzátoru nebo snižovat proud z tohoto paměťového kondenzátoru podle požadavků pro dosažení nulového rozdílu napětí mezi vstupy vstupního obvodu 40 odpovídajícímu požadovanému stavu úrovně černé. Když je tohoto stavu dosaženo, výstupní proud ze vstupního obvodu 40 je nulový, neboť vstupy zesilovače, tvořícího vstupní obvod 40, Jsou vyváženy*

CS 269 964 B2

Odtud napětí vytvořené na uzlu Д, Jak ae odvozuje ze zpětnovazební smyčky ne společném bodě druhého a třetího reziatoru 42 a 43 děliče napětí, vytváří náboj na střídavém vazebním Clenu 14 takový, že předpětí katody obrazovky odpovídá požadovanému předpětí úrovně černé· V tomto ohledu napětí uchovávané na Členu 46 pro akumulování náboje se řídí převaděčem 48 a 50 signálu tak, Že ae na katodě ustaví požadované napětí úrovně černé před uzlem Д prostřednictvím proudu vedeného prvním a druhým rezistorem 41 a 42. Kladné proudy vedené prvním a druhým rezistorem 41 a 42 tečou od emitoru druhého převaděče 50 signálu, zatímco záporné proudy vedené prvním e druhým rezistorem 41, A 2 tečou přes diodu 52 e první převaděč 48 signálu к zemi.

Předpětí úrovně černé a tím jae reprodukoveného obrazu mohou být modifikovány zněnou napětí přiloženého к napětí vstupu vstupního obvodu 40 přes potenciometr 36 jasu. Nastavení potenciomctru 36 jasu způsobuje změnu ve zpětnovazebním proudu tekoucím v prvním až čtvrtém reziatoru 41 až 44 v průběhu řídicího intervalu úrovně černé tak, že vztažená změna v napětí úrovně černé na bodě A se dostaví, když se zpětnovazební smyčka vrátí do stavu rovnovážného vstupu· Nové napětí úrovně černé se pak objevuje v bodě Д v souladu 8 nastavením potenciometru 36 jasu.

Popsaný systém vykezuje několik význačných rysů vzhledem ke způsobu, kterým jsou zařazeny řízení Jasu a obnovení stejnosměrné složky a způsobu, kterým je obvod 30, obnovení stejnosměrné složky odporově připojen ke dráze katodového signálu, jak následuje.

Popsaná technika řízení Jasu eliminuje potřebu proměnné úrovně Černé, představující proměnný Jas v obrazovém signálu zpracovaném budičem 12. Takto se nevyžaduje, aby budicí zesilovač obrazovky vykazoval přídavný dynamický rozsah a s tím spojené větší pracovní napájecí napětí a zvýšenou spotřebu 'energie. To by bylo jinak zapotřebí, aby se zvládly posuvy pracovního bodu zesilovače, které by byly výsledkem takové proměnné úrovně černé· V tomto ohledu Je třeba také poznamenat, Že zatemňování paprsku v průběhu intervalu zatemňování paprsku se dosahuje prostřednictvím zatemňovacího signálu přiloženého к obrazovce spíěe než zatemňováním obrazového signálu před budicím zesilovačem obrazovky· Takové zatemňování paprsku obrazovky také eliminuje potřebu zvládnutí posuvu pracovních bodů budičem v průběhu zatemňovacích intervalů. .

Požadovaná schopnost systému budit širokopásmový signál je zachována, poněvadž připojení obvodu 30 obnovení stejnosměrné složky к dráze katodového signálu přes vysokoimpedanční první až Čtvrtý rezistor 41 až 44 značně 8nižuje kapacitní zátěž budicího stupně obrazovky ve srovnání э alternativními technikami používajícími к připojení obvodu 30 obnovení stejnosměrné složky к dráze katodového signálu diody nebo vysokonapěťové tranzistory. Spojení vyaokoimpedančními rezistory vede ke snížení zátěže výstupu budicího stupně obrazovky a vytváří menší ztrátový výkon v prvním až Čtvrtém rezistoru 21 až 44 výstupního tranzistoru 21 a druhého převaděče 50 signálu budicího zesilovače.

Pro další snížení omezujících prvků na šířku pásma parazitních kapacit se sériové zpětnovazební rezistory používají pro každý segment zpětnovazebního napěťového děliče, to jest spíše se používají vícenásobné rezistory, to Je9t první a druhý rezistor 41 a 42 než aby se použil rezistor mající hodnotu odpovídající 8oučtu hodnot prvního a druhého rezistoru 41 a 42. Vysokoimpedanční odporové spojení o snížené kapacitě uchovává budicímu zesilovači vysokou sledovací rychlost a podstatně snižuje RC zátěž budicího zesilovače, takže je umožněn široký lineární pracovní rozsah zesilovače.

Hodnoty párů rezistorů, to Jest prvního a druhého rezistoru 41, !lí ^a třetího a čtvrtého rezistoru 43, 4A > Jsou 8 výhodou mnohem větší než hodnota zatěžovací impedance budicího zesilovače, Jak je vytvářena pátým a šestým rezistorem 22 a 23. ^Pro třetí a čtvrtý rezistor 22» ΔΑ J° žádoucí vykazovat hodnoty značně včtší než jsou hodnoty prvníCS 269 964 B2 ho a druhého reziatoru 41, 42, takže dochází к malému snížení napětí z emitoru druhého převaděče 50 signálu к uzlu A na katodě obrazovky. Také pracovní napájecí napětí pnojiprvní a druhý převaděč 48 a 50 signálu, to Jest plus 150 V, může být udržováno tak nízké, Jak Je to možné v souladu 8 potřebou zajištění dostatečného nastavovacího rozsahu úrovně černé.

činnost řízení zpětné vazby popsaného obvodu obnovení stejnosměrné složky zajištuJe přesnou obnovu stejnosměrné složky a nemá svorkovací chyby, které mohou být zaváděny diodovými svorkovacími obvody. Takové svorkovscí chyby mohou vést к chybám rozdílného uzavření elektronových trysek obrazovky v barevném televizním přijímači a Jsou zvláště nežádoucí v Širokopásmových zobrazovacích systémech o vysokém rozlišení.

Nevíc připojení obrezového signálu s obnovenou stejnosměrnou složkou ke katodě obrazovky aktivními obvQdy, Jako Je přes Širokopásmový vysokonapělový tranzistorový stupeň emitorového aledovsče, nejsou s výhodou vyžadovány.

Obr. 2 znázorňuje čáat barevného televizního přijímače zahrnujícího soustavu obvodů obnovení stejnosměrné složky typu popsaného v souvislosti s obr. 1.

Zdroj 10 obrazového signálu zajišťuje skupinu barevných obrazových signálů, červené (R), zelené (G) a modré (В) к příslušným budicím zesilovačům 12a, 12b a 12c obrazovky. Signály barvy o vysoké úrovni z každého z budicího stupňů jsou připojeny střídavou vazbou přes příslušné kondenzátory 14a, 14b a 14c ke katodám 17a, 17b a 17c členu 18 pro reprodukci obrazu, Jehož řídicí mřížka 19 je opatřena společným předpětím vůči každé z katod. V tomto zobrazení Je člen 18 pro reprodukci obrazu obrazovka typu se samokonvergující tryskou in-line se skupinou elektronových trysek příslušně vytvořených oddělenými katodami v kombinaci 8 obvyklým způsobem předpětím opatřenou mřížkou 19.

Skupina obvodů 30a, 30b a 30c řízení jasu a obnovení stejnosměrné složky je příslušně sdružena s oddělenými drahami signálu katody a připojena ke kor.denzátorům 14a, 1,4b a 14c. Napětí řízení jasu a klíčovací impuls zatemňovacího intervalu jsou přivedeny společně ke každému z obvodů obnovení stejnosměrné slovky.

Claims (6)

1. Obvod pro obnovení stejnosměrné složky obrazového signálu, vyznačující se tím, že Jeho vstupní obvod (40) má referenční vstup připojený к bodu s referenčním potenciálem a signálový výstup připojený zpětnovazební drahou к svému signálovému vstupu, připojenému к obvodu (35) řízení jasu, a Jeho výstup je přes první a druhý rezistor (41, 42), zapojené v Jeho zpětnovazební dráze, připojen к výstupu budiče (12) а к prvnímu a druhému vazebnímu prvku (15, 16), které jsou zapojené mezi střídavým vazebním členem (1á) a elektrodou (17) řízení intenzity členu (18) pro reprodukci obrazu, přičemž střídavý vazební člen (14) je připojen na výstupu budiče (12) к výstupní zatěžovací impedanci, tvořené pátým a šestým rezistorem (22, 23) v sérii, a vstup budiče (12) je připojen ke zdroji (10) obrazového signálu.

2. Obvod podle bodu 1, vyznačující se tím, že ve zpětnovazební dráze vstupního obvodu (40) Jsou zapojeny alespoň dva rezlstory (41, 42, 43, 44).

3. Obvod podle bodu 2, vyznačující se tím, že ve zpětnobazební dráze vstupního obvodu (40) Jo v sérii в prvním o druhým rezistorem (41, 42) znpojnn třetí n čtvrtý rezistar (43, 44).

4. Obvod podle bodu Г, vyznačující se tím, žr obvod (35) řízení jasu je tvořen zdroje* proměnného napětí.

CS 269 964 82

5. Obvod podle bodu 1, vyznačující ae tím, Že Člen (18) pro reprodukci obrazu je tvořen obrazovkou, elektroda (17) řízení jeho Intenzity je tvořena její katodou a její mřížka (19) je připojena ke zdroji zatemňovacích impulsů.

6. Obvod podle bodu 1, vyznačující ae tím, že vstupní obvod (40) Je tvořen zesilovačem в diferenčními vstupy, к jehož výstupu Je připojen člen (46) pro akumulování náboje a vstupu prvního převáděče (48) signálu a mezi výstupem prvního převáděče (48) signálu a vstupem vstupního obvodu (40) Jsou zapojeny první, druhý, třetí a čtvrtý reziator (41, 42, 43, 44), přičemž budič (12) je připojen к zpětnovazební dráze vstupního obvodu (40) mezi prvním, druhým, třetím nebo Čtvrtým rezistorem (41 , 42, 43, 44).