CS269853B1 - Konoový prvek měřioíoh ěňůr - Google Patents

Abstract

Je řeěen konoový prvek měřioíoh šňůr, který Je dvoukovový a zaručuje velmi dobrý přístup k měřeným místům elektroniokýoh zařízení a obvodů. Konoový prvek sestává z izolačního tčlesa zúženého tvaru, v němž Js vytvořena dutina. V dutině Je upevněno tělo /3/ měřící části z elektrovodného materiálu. Na Jeho jednom čele u ěirěího konce izolačního tělesa, Je vytvořen přípojný, bod. Na druhém čele těla /3/ je v izolačním tělese /1/ pevně a elektrioky vodivě, například oínovou pájkou, připojena aktivní část /2/ měříoí části z tepelně zpraoované ooeli, která prochází zúžením izolačního tělesa /1/ a Je vyvedena vně tohoto izolačního tělesa /1/, kde je vytvořena do ostrého hrotu 'jehlovitého tvaru. Konoový pivek měřících ěňůr je využitelný ve věeoh oblastech elektroniky.

Description

Vynález řeší měnitelný koncový prvek měřioíoh šňůr, používaných při zkoušení, oživování či měření různých elektrických obvodů a zařízení.

Při vývoji, opravách a oživování elektronických zařízení ee pro měření elektrických veličin používají různá měřicí přístroje, které se zapojují do měřeného obvodu pomocí měřicích šňůr, jež jsou zpravidla ukončeny měřicími hroty. Materiál a provedení hrotů pochází z doby, kdy měřicí přístroje - voltmetry měly malý vnitřní odpor, a proto byl hrot zhotovován z mosazi, která zaručovala dobrou elektrickou vodivost a provedení izolačního tělesa dovolovalo vyvodit dostateěný tlak v měřeném bodě pro zajištění minimálního přechodového odporu, na kterém vzniklý úbytek napětí způsoboval ohybu měření. S příchodem miniaturizace elektronických souěástek a jejich stísněné montáže na desky s plošnými spoji se projevil hlavní nedostatek těchto měřioíoh hrotů, kterým Je otupující se mosazný hrot, Jímž lze Jen velmi obtížně propíchnout ochrannou vrstvu laku na plošných spojíoh desek elektronických zařízení. Jeho zahrocené ukončení Je rozměrově větší, nanejvýš však srovnatelné s izolačními vzdálenostmi vodivýoh drah plošnýoh spojů a vývodů integrovaných obvodů a při měření může dojít k poškození měřeného elektronického zařízení tím, že hrot zkratuje sousední vodivé ploohy. Tělo i aktivní část měřioího hrotu byly doposud z jediného kusu. Výroba hrotu z Jiného kovu než z mosazi Je velmi náročná na opracování. K Jeho upevnění v izolačním tělese se používá různých úprav od Jednoduché drážky až po vnější závit.

Nevýhody dosud známýoh provedení konoovýoh prvků měřioíoh šňůr Jsou odstraněny konoovým prvkem měřioíoh šňůr, skládajícím se z izolačního tělesa zúženého tvaru, v němž Je vytvořena dutina. V dutině izolačního tělesa Jo umístěno tělo měřicí části z elektrovodného materiálu. Na Jeho Jednom čelo Jevytvořen přípojný bod pro připojení přívodního vodiče. Podstatou vynálezu Je, že ke druhému čelu těl* měřicí části Je v izolačním tělese pevně a elektricky vodivě připojena aktivní část měřicí části z tepelně zpracované ooeli. Aktivní část prochází zúženou částí izolačního tělesa a Je vyvedena vně tohoto izolačního tělesa, kde Je vytvořena do ostrého hrotu Jehlovitého tvaru.

Tepelně zpracovaný ocelový hrot aktivní části měřicí části * Stihlý, ale pevný tvar _t dvoukovového koncového prvku měřioíoh šňůr zaručuje velmi dobrý přístup k měřeným místům, přičemž ostrý hrot Jehlovitého tvaru usnadňuj· nejen propíchnutí ochranná izolační vrstvy plošnýoh spojů, ale i omezuje možnost jeho sesmeknutí z měřeného místa a poškození okolníoh prvků zkratem, zároveň snižuje možnost vzniku úrazu elektrickým proudem při měřeni na živých částech zařizeni. Výhodné Je barevné prováděni izolačního tělesa v barvách normalizovaných pro rozliěení polarity a záměnnost tohoto prvku na měřicí šňůře jiným koncovým prvkem, například krokodýlkem. Je výhodné použit Jako vložku zdířku, čímž se dosáhne měnitelnoeti koncového prvku, který tak není se šňůrou spojen pevně. Výhodou je snadná opracovatelnost těla měřioi části z elektrovodného kovu, např. mosazi, e přípojným bodem do potřebných tvarů tak,že vytváří zpevňující část koncového prvku v případě, že jeho izolační povlak Je pokračováním elastického materiálu přípojného vodiče. Přitom Jehlovítý tvar ostrého hrotu aktivní části Zhotovený z ušlechtilé konstrukční ooeli má nejjednodušší tvar z hlediska obrábění * má minimální spotřebu materiálu.

Příklad provedení dvoukovového koncového prvku měřioíoh šňůr podle vynálezu Je znázorněn na výkresu, kte Je osový řez.

Izolační těleso 1 z elastického materiálu překrývá měřioi část umístěnou v jeho dutině, tvořenou Jednak aktivní částí 2 a Jednak tělem Aktivní část 2 je vytvořena do ostrého hrotu Jehlioovitého tvaru a jo z .tepelně zpracované ooeli. Tělo Je z elektrovodného kovu, například z mosazi. Na Jednom čele těla J měřioi části Je vytvořen přípojný bod, v tomto případě pro přívodní vodič 4. Druhé čelo těla £ Je například navrtáno a je k němu pevně a elektricky vodivě připojena aktivní část 2 měřioi části. Tělo J ná na obvodu vytvořenou drážku £, která fixuje sestavu v izolačním tělese _£ proti axiálním silám. Elektrická vodivost obou kovových dílů Je zajištěn* s výhodou pájením cínovou pájkou.

Využiti vynálezu přichází v úvahu ve všech oblastech elektroniky.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Koncový prvek měřicích šňůr, složený z izolačního tělesa, v Jehož dutině je umístěno tělo měřicí části z elektrovodného materiálu, opatřená na Jednom Sele přípojným bodem pro připojení přívodního vodiče, vyznačující se tím, že ke druhému Selu těla /3/ měřicí části je uvnitř izolaSního tělesa /1/ pevně a elektricky vodivě připojena aktivní část /2/ měřicí Sásti, vyvedená vně izolaSního tělesa /1/, která je vytvořena z tepelně zpracovaná oceli, do ostrého hrotu Jehlicovitého tvaru.