CS269424B1

CS269424B1 - Způsob výroby ohebných ploSných útvarů

Info

Publication number: CS269424B1
Application number: CS886435A
Authority: CS
Inventors: Jiri Horsky; Jiri Ing Zajdlik; Rostislav Mikosek; Petr Ing Guryca; Jaroslav Mikeska
Original assignee: Jiri Horsky; Jiri Ing Zajdlik; Rostislav Mikosek; Petr Ing Guryca; Jaroslav Mikeska
Priority date: 1988-09-29
Filing date: 1988-09-29
Publication date: 1990-04-11
Also published as: CS643588A1

Abstract

Způsob výroby ohebných plošných útvarů typu koženek s elektrickou vodivostí pro speciální účely použiti zabudováním podílu elektricky vodivých sazí, který je nezbytný k dosaženi hodnoty elektrického odporu pod 10° Ohm.cm tak, že se na textilní podložku ohebného plošného útvaru natíráním nanáSí plastisol s obsahem, vztaženým na hmotnost plastiaolu, 1 až 4 % elektricky vodivých sazí a 55 až 80 % chlorovaného uhlovodíku, zejména trichloretylenu nebo perchloretylenu, na textilní podložku β uloženým nánosem se náy sledně působí teplotou rozmezí 160 až“ 220 °C postupně v odstupňovaných fázích od 160 do 180 °C, od 200 do 220 °C a od 190 do 200 °C, potom se povrch nánosu plastiaolu opraoovává ploSným hlazením za tlakového působení v rozmezí od 3 do 4 MPa a nakonec se celý ohebný plošný útvar ochlazuje na 55 až 65 °C.

Description

Vynález se týká způsobu výroby ohebných plošných útvarů, vykazujících hodnotu elektrického odporu pod 10$ Ohm.cm, nanášením elektricky vodivého plaetisolu na textilní podložku.

Pod pojmem ohebného plošného útvaru je zdo třeba rozumšt materiálům typu systetických usní, které mají za základ textilní podložku opatřenou nánosem plastisolu, tedy polyvinylchloridové pasty. Ohebné plošné útvary tohoto typu jsou hojnš rozšířeny a používá se jich tr.adičně v odšvnictví, v obuvnictví, v galanterii a v některých případech pronikají i do nekonvenčních průmyslových oblastí, jako je tomu například u výroby prostorových těles k dopravě vzdušniny v dolech.

Výrobní poetup těchto ohebných plošných útvarů spočívá v nanesení plastisolu na textilní podložku s následným tepelným zpracováním nánosu, při němž dochází k jeho želatinaci a přechodu do plastického stavu, po němž nános při následném ochlazení na teplotu okolí nabývá svých finálních fyzikálně-mechanických vlastností. Pro aplikaci v důlních provozech je navíc nutno, aby ohebné plošné útvary vykazovaly elektrickou vodivost, nebol u výrobků z nich zhotovených jde o nasazení do vysoce náročných, až havarijních prostředí. Elektrická vodivost nánosu plastisolu na ohebných plošných útvarech, vyjadřovaná jako hodnota elektrického odporu, se zajišťuje přídavkem elektricky vodivých sazí (DB 2 340 695), což v případě jejich vysokého podílu způsobuje značné problémy nejen ee samotnou přípravou past, ale zejména s nanášením past na textilní podložku a a homogenizací nánosu, takže konvenční způsoby výroby ohebných plošných útvarů popisovaného typu již nadále nevyhovují a vyvstalé problémy je nutno řešit technickými prostředky, odpovídajícími změněným technickým podmínkám při výrobě.

Pro daný účel byl pro výrobu ohebných plošných útvarů s příznivou hodnotou elektrického odporu, při níž se na textilní podložku nanáší elektricky vodivý plastisol, vypracován způsob podle vynálezu, jehož podstata je následující: na textilní podložku se natíráním nanáší plastisol s obsahem, vztaženým na hmotnost plastisolu, 1 až 4 hmotnostních procent elektricky vodivých sazí a 55 až 80 hmotnostních procent chlorovaného uhlovodíku, zejména trichloretylenu nebo perchloretylenu, na textilní podložku s uloženým nánosem se následně působí teplotou v rozmezí 160 až 220 °C, a to postupně v odstupňovaných fázích od 160 do 180 °C, od 200 do 220 °C a od 190 do 200 °C, potom se povrch nánosu plastisolu opracovává plošným hlazením za tlakového působení v rozmezí od 3 do 4 MPa a nakonec se celý ohebný plošný útvar ochlazuje na 55 až 65 °C.

Technický účinek způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že umožňuje výrobu ohebných plošných útvarů, jejichž nános z polyvinylchloridu vykazuje hodnotu elektrického odporu pod 10$ Ohm.cm. K dosažení této vlaotnosti jsou do plastisolu přidávána až 4 hmotnostní procenta anorganického antistatického činidla v podobě elektricky vodivých sazí, a tato vysoká zátěž plastisolu sazemi je kompenzována vysokým přídavkem chlorovaných uhlovodíků ve funkci organických rozpouštědel. Tato rozpouštědla sice na druhé straně při tepelném zpracování nánosu odpařen narušují povrchovou fyzikální strukturu nánosu na podložce, avšak ta je následně homogenizována plošným hlazením povrchu za tlakového působení ve fázi před konečným ochlazováním nánosu. Tento průběh s dokládaným technickým účinkem bude blíže objasněn v popise a na přiloženém výkresu, který je schématickým zná zorněním průběhu jednotlivých fází pí-i výrobě ohebných plošných úlvnrů způsobem podle vynálezu.

Na přiloženém schématickém výkresu, který je rozložen do dvou, vzájemně se doplňujících celků, znázorňuje spodní celek průběh tvorby nánosu plastisolu na textilní podložce, společně se schématickým znázorněním strukturních změn, probíhajících v plastisolu v průběhu jednotlivých fází způsobu podle vynálezu. Spodní celek pak je doplněn horním celkem, který znázorňuje teplotní průběhy v jednotlivých fázích způsobu podle vynálezu. Je třeba zdůraznit, že na výkrese jde o teploty, získané měřením materiálu v průběhu těchto jednotlivých fází, takže tyto teploty se zcela logicky nesho

CS 269 424 Bl I dují e teplotami, jimiž ee na plastisol včetně textilní podložky působí v průběhu jed- ! notlivých fází způsobu podle vynálezu.

Při výrobě ohebných ploSných útvarů způsobem podle vynálezu se postupuje tak, že na textilní podložku 1, v podstatě libovolného charakteru, avšak představující například tkaninu, v níž Jsou zastoupena bavlněná, polyamidová, viskózová anebo polyesterová vlákna, popřípadě netkanou polyamidovou textilii, se nanáší plastisol χ, a to bud po jedné straně, jak je to znázorněno na přiloženém výkrese, nebo po obou stranách textilní podložky χ.'Plastisol 2 obsahuje, ve zjednodušeném schematickém pojetí, zejména částice polyvinylohloridu 22, částice sazí 23 . a mezi částicemi 22 a 23 rozptýlenou tekutou fázi 24. která je směsí změkčoradla a rozpouštědla. Při tepelném zahřívání nánosu plastisolu 2. dochází k odpařování rozpouštědla z tekuté fáze 24 plastisolu 2, znázorněnému na spodním celku výkresu sérií šipek X, směřujících nahoru. Toto odpařování je při narůstající teplotě plastisolu 2. stále intenzivnější až bouřlivé, a ve fázi želatinace plastisolu 2., ve které vzniká homogenní fáze 25 měkčeného polyvinylohloridu, dochází k narušení fyzikální struktury nánosu plastisolu 2. vytvořením povrchových kráterů X, pro něž by se možná naělo vhodnější pojmenování výrazem pórů, neboť prostupují více či méně do hloubky nánosu plastisolu 2. V homogenní fázi 25 zůstávají samozřejmě i nadále pravidelně rozptýleny funkční částice sazí XX, avšak tloušťka nánosu plastisolu X se v důsledku Jeho objemového poklesu značně zmenší.

Ohebné plošné útvary s takto narušenou fyzikální strukturou, a zejména s nehomogenním povrchem, nejsou přes svoji elektrickou vodivost, schopny vykazovat požadovaný technický účinek, zejména v případě použití na lutny pro přepravu vzdušniny v důlních provozech. Proto se ve fázi tepelného působení na plastisol 2., kdy dochází k Jeho tavení, působí na fyzikálně narušený povrch nánosu plastisolu 2. tlakovým účinkem hladicího homogenizačního válce u něhož se nevylučují případné doplňkové dezénující účinky. Struktura nánosu plastisolu X se ještě více zhušťuje a ohebný plošný útvar vyrobený způsobem- podle vynálezu pak nabývá finální tloušťku s 'homogenním povrchem 6, pod nímž se nachází homogenní fáze 25 změkčeného polyvinylohloridu s rovnoměrně rozptýlenými částicemi sazí XX, zakotvená v textilní podložce 1.

Způsob podle vynálezu se uskutečňuje tepelným působením v rozsahu od 160 do 220 °C, přičemž jednotlivé odstupňované fáze tepelného působení tvoří postupně rozsahy od 160 do 180 °C, od 200 do 220 °C a od 190 do 200 °C, s finálním ochlazováním na teplotu 55 až 65 °C. Tlakové působení hladícího homogenizačního válce í je v rozmezí od 3 do 4 MPa. Teplotní rozmezí, naměřená v průběhu jednotlivých fází způsobu podle vynálezu, a vztažená k těmto jednotlivým fázím, jsou znázorněna na horním celku výkresu grafickou linkou 2,. Zde rozmezí od 40 do 50 °C znázorňuje stav nanášení a plastisolu X na textilní podložku 1, rozmezí od 130 do 150 °C znázorňuje vzájemně se do jisté míry překrývající stavy odparu rozpouštědla b a želatinace c, rozmezí následujícího poklesu teploty na 140 °C .s opětovným nárůstem až na 160 °C znázorňuje doznívající želatinaci c a tavení d, stav mezi 160 až 90 °C homogenizaci c a konečný pokles od 110 do 90 °C a dále pak znázorňuje konečné chlazení f výrobku zhotoveného způsobem podle vynálezu.

Způsob podle vynálezu se provádí na konvenčních výrobních zařízeních, která zahrnují natírací zařízení, želatinační zařízení a válcovací zařízení. V alternativních provedeních způsobu podle vynálezu předchází nánosu plastisolu X s obsahem čántic sazí nános konvenční polyvinylchloridové pasty.

Hmotnostní množství plastisolu X na textilní podložku 1 se pohybuje v rozmezí od 500 do 1200 gramů na čtvereční metr, přičemž odpařováním rozpouštědel ztrácí tento plastisol X v průběhu tepelného působení zplsobem podle vynálezu 65 až 70 procent své hmotnosti. Toto množství plastisolu 2 může být nanášeno na textilní podložku χ popřípadě ve dvou následně opakovaných operacích. Případný nános konvenční polyvinylchloridové pasty činí 50 až 150 gramů na čtvereční metr.

CS 269 424 Bl

Pro způsob podle vynálezu se nejlépe osvědčil plastisol 2., obsahující v hmotnostních procentech 7,5 až 15 pastotvorného vinylchloridového polymeru, 5 až 10 změkčovadla ftalátovúho typu, 5 až 15 změkčovadla fosfátového typu, 1 až 3 organického antistatického činidla, 1 až 4 anorganického antistatického činidla v podobě elektricky vodivých sazí a 55 až 80 chlorovaného uhlovodíku, zejména trichloretylenu nebo perchloretylenu, ačkoliv způsob podle vynálezu není v žádném případě vázán výlučně na jeho použití. Z konvenčních polyvinylchloridových past, jichž bylo ve způsobu podle vynálezu použito, vyhbvuje například pasta o složení, vyjádřeném opět v hmotnostních procentech 21,3 polyvinylchloridu EP 702, 21,3 polyvinylchloridu EP 6602 S, 0,8 butanolu, 15 fosfátového změčovadla Pliabrac, 19,2 směsí změkčovadel č. 168 a 22,5 plniv.

Pro bližěí objasnění způsobu podle vyn. lezu jsou k popisu přiloženy ještě příklady konkrétního provedení, jimiž však tento způsob podle vynálezu není nikterak limitován, s ohledem na jejich ilustrativní charakter.

Příklad 1

Podle zásad popsaných v popisu přihlášky vynálezu byl vyroben materiál, jehož textilní podložku tvořila tkanina o ěložení: v osnově PESh, v útku NR, PESh, FM, s hmoto noetí 240 g/m . Nános na tuto textilní podložku byl proveden po obou stranách, vždy na 2 jednu stranu nános základní pasty v množství 120 g/m v mokrém stavu a potom nános elek2 tričky vodivé pasty v množství 780 g/m v mokrém stavu. Nános vodivé pasty na textilní podložce byl tepelně opracováván v horkovzdušném želatinačním tunelu, rozděleném do tří sekcí, v nichž byla samostatně naregulována teplota na 160 °C, 200 °C a 190 °C. Po tomto tepelném opracování činil nános elektricky vodivé pasty 260 g/m . Jeho fyzikálně naruěený povrch byl vyhlazen tlakovým působením hladkého válce při hodnotě 3,2 MPa. Finální produkt byl ochlazen na teplotu 55 °C a potom navinut do role pro expedici.

Příklad 2

Byl opakován výrobní postup podle příkladu 1 s nálsedujícími obměnami. Textilní podložka: tkanina sestávající v osnově z 65PESs/35VSs a v útku z bavlny, hmotnost 150 g/m . Nános na textilní podložku byl prováděn po jedné straně, a sice nejdříve ná2 ’ 2 nos základní pasty v množství 120 g/m , po němž následoval nános 810 g/m mokré elektricky vodivé pasty. Po vysušení tepelným opracováním za teplot 170 °C, 210 °C a 195 °C v odstupňovaných fázích měl výsledný materiál na m . 270 g elektricky vodivé pasty. Povrch nánosu byl vyhlazen za tlaku 3,5 MPa a finální produkt ochlazen na 58 °C.

Příklad 3

Při obměně postupu podle příkladu 1 bylo použito textilní podložky ve tvaru dutého útvaru s osnovou PESs a útkem NR, PESh, PM o hmotnosti 150 g/m z jedné strany. Nános pasty byl prováděn oboustranně, celkově na každou stranu speciální elektrovodivou pastou v množství 1050 g/m v mokrém stavu (350 g/m v sušině), nánoe byl prováděn na dvou strojních předlohách, a sice na první předloze 300 g/m² a na druhé předloze 750 g/m², obě hodnoty uvedeny v mokrém stavu. Nánosy byly tepelně zpracovány za teplot 180 °C, 220 °C, 200 °C a povrchové krátery vznikající odpařováním rozpouštědla vyhlazovány tlakovým působením hladkého otáčejícího se válce za tlaku 4 MPa. Finální ochlazení na 65 °C.

Příklad 4

Textilní podložka: tkanina o lOOprocentním složení z bavlny, hmotnost 120 g/m . Jednostranný nános elektricky vodivé pasty, 990 g/m²v mokrém stavu, po tepelném zpracování za teplot 175 °C, 215 °C, 195 °C, 330 g/m² sušiny pasty. Ostatní podmínky zpracování, tj. tlak při vyhlazování 3,7 MPa a finální ochlazení na 60 °C, jakož i technické parametry jsou shodný s předchozími příklady provedení.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU J

Způsob výroby ohebných plošných útvarů, vykazujících hodnotu elektrického odporu pod 10$ Ohm.cm, nanášením elektricky vodivého plastiaolu na textilní podložku, vyznačující ee tím, že se na tuto textilní podložku natíráním nanáší plastisol a obsahem, vztaženým na hmotnost plastiaolu, 1 až 4 % elektricky vodivých sazí a 55 ač 80 % chlorovaného uhlovodíku, zejména trichloretylenu, nebo perchlore tylenu, na textilní podložku s uloženým nánosem ee následně působí teplotou v rozmezí 160 do 220 °C, a to postupně v odstupňovaných fázích od 160 do 180 °C, od 200 do 220 °C a od 190 do 200 °C, potom ss povrch nánosu plastiaolu opracovává plošným hlazením za tlakového působení v rozmezí od 3 do 4 MPa a nakonec se celý ohebný plošný útvar ochlazuje na 55 až 65 °C. ;