CS268145B1 - Polymeračni způsob zpracováni odpadu vznikajícího při eplikecl nenasycených polyesterových pryskyřic - Google Patents

Abstract

Řešeni spočívá v tom, že se k odpadu po případném přídavku polymeračnich iniciátorů a urychlovačů přidají při teplotě 10 až 100° C organické výševroucí kapaliny, nemísitelné nebo omezené mísitelné e vodou, pak se oddestilují při teplotě 40 až 130° C organická rozpouštědla, přičemž polymerace echopné podíly přejdou v pevný polymer, načež se ze vzniklé suspenze tohoto polymeru odstřeni organická výševrouci kapaliny sedimentaci či filtraci a následnou destilací β vodni parou a zbylá fáze polymeru ee usuší a zlikviduje známými postupy nebo se vráti zpět do výrobního procesu.

Description

Vynález ee týká polymeračního způsobu zpracování odpadu, vznikajícího při aplikaci nenasycených polyesterových pryskyřic.

Při zpracování nenasycených polyesterových pryskyřic na sklolamináty nebo při Jejich aplikaci jako nátěrové, zalévaci apod. hmoty Je nutno po ukončení výrobního cyklu zba_T vit výrobní zařízení zbytků polyesterové pryskyřice, obsahující kromě iniciátorů a urychlovačů polymerace často i pigmenty, plniva apod. Toto čiáťění ae .provádí dvojím způsobem. U prvního způsobu jde o odstraňování zbytků pryskyřice pomocí rozpouštědel. Používá se přitom jen samotného acetonu, mothylenchlorIdu apod, nebo směsí rozpouštědel, sestávajících např. z alkoholů, ketonů, esterů, eventuálně i aromatických uhlovodíků. Druhým způsobem je oplach zařízení vodným roztokem. ,bydroxidu sodného nebo vodnými roztoky saponátů s daláími přídavky. Druhý způsob je používán zřídka, protože představuje použití bu3 žíravých vodných roztoků nebo roztoků velmi drahých aditiv, nehledě na obtížné dodatečné sušení zařízení od zbytků vlhkosti. Při prvním způsobu čištění rezultují značné objemy odpadu, obsahujícího především znehodnocená rozpouětědla, Jejich podíl v odpadu bývá až 90 % hmot. Tento odpad se bu3 spaluje přímo, což je krajně neekonomické řešení, nebo se z něho rozpouštědle zčásti bu3 volně odpaří nebo regenerují a zahuštěný materiál postupuje bu3 na skládku pevného odpadu nebo se znovu zpracovává s komerční nenasycenou polyesterovou pryskyřicí na produkt jen podřadnější kvality, přičemž se opět ztrácí rozpouštědla zbylá v zahuštěném odpadu. V některých případech se odpadní materiál vloží do pytle z umělé hmoty, při vyšší teplotě se z něho odpaří větší část rozpouštědel a gelovitý zbytek se značným obsahem rozpouštědel postupuje na skládku pevného odpadu.

Náročnější ekonomická kritéria a zpřísněné ekologické předpisy na ochranu ovzduší, vodních zdrojů a půdního fondu se vyžadují, aby docházelo Jednak ke vzniku minimálního kvanta finálních odpadů, Jednak aby byla zajištěna maximální regenerace cenných rozpouštědel.

Výše uvedené nevýhody odstraňuje předložený vynález, jehož předmětem Je polymerační způsob zpracování odpadu, vznikajícího při aplikaci nenasycených polyesterových pryskyřic a obsahujícího organická rozpouštědla, iniciátory a urychlovače polymerace, nenasycenou zčásti napolymerovanou polyesterovou pryokyřlcl, připadni 1 pigmenty, plniva a drobné nečistoty. Podstata uvedeného vynálezu spočívá v tom, že se nejprve k odpadu, po případném přídavku polymeračních iniciátorů a urychlovačů v množství až 1 % hmotnostní, vztaženo na hmotnost odpadu, přidají při teplotě 10 až 100 °C organické výševrouci kapaliny s teplotou varu 140 až 210 °C, zejména alifatické uhlovodíky, nemísitelné nebo omezeně mísitelné s vodou a v množství jež odpovídá pětině až dvojnásobku hmotnosti odpadu. Pak se při teplotě 40 až 130 °C oddestilují přítomná organická rozpouštědla, přičemž polymerace schopnné podíly v odpadu přejdou v pevný polymer, načež se ze vzniklé suspenze tohoto polymeru, případně obsahujícího pigmenty a plniva, odstraní sedimentaci či filtraci a následnou dostllsci s vodni parou organické výševrouci kapaliny a nakonec se zbylá fáze pevného polymeru usuší a zlikviduje známými postupy nebo se po úpravě vrací zpět do výrobního procesu.

3ak Je z popisu vynálezu patrno, tak konečnými výstupy z postupu zpracování Je jednak pevná fáze polymeru, případně směs pevného polymeru s pigmenty, plnivy apod, a rozpouštědla, použitá k oplachu zařízení. Pevná fáze je bez zápachu a neobsahuje Již žádná rozpouštědla. Při postupu podle vynálezu se dosahuje až 98 % regenerace oplachových rozpouštědel. To má význam i pro techniku oplachu; dá se používat, vzhledem k prakticky 100 % regeneraci i rozpouštědel sice dražších, ale méně těkavých než je např, aceton, jako Jsou např, estery a tím se désáhne Jednak meněich ztrát rozpouštědel, Jednak je omyti zařízení účinnější.

CS 268 145 Bl

Vynález umožňuje zpracovat především 1 odpad, který je již ve formě souvislého bloku gelu, obsahující případná i pigmenty a plniva. Liší se ovšem náročnost předúpravy odpadu; v případě gelu Je třeba provést jeho dezintegraci do formy drobnějších individuálních částic, aby se urychlil přechod rozpouštidel do výše vroucí organické kapaliny. Toto rozmělnění gelu Je možno provést Jak před jeho přidáváním do výševroucl organické kapaliny, tak spolu s touto kapalinou běžnými mechanický®i způsoby, a to bu3 mimo nebo ve vlastním destilačním zařízení.

Zpravidla není třeba přidávat do odpadu iniciátory a urychlovače polymerace, protože tyto materiály Jsou už v určitém podílu v materiálu obsaženy. 3en v případě, když odpad Je nadměrně starý, např, více než rok, urychlí jejich přídavek polymerací.

Volba organických kapalin s teplotou varu 140 až 210 °C Je dána třeni faktory. Není žádoucí, aby se páry těchto kapalin dostávaly do destilátoru regenerovaných rozpouštědel ve značnější míře. Tím by se snižovala jednak Jejich omývací účinnost, resp. by zůstávaly neodpařené na zařízení. Naproti tomu je žádoucí, aby jejich odchod při destilaci s vodní parou byl dostatečně rychlý. Těmto dvěma požadavkům nejlépe vyhovují alifatické uhlovodíky s teplotou varu 140 až 210 °C, resp, jejich směsi, což je tzv, lakový benzín. Oako výševroucl kapaliny mohou fungovat i aromatické uhlovodíky' s teplotou varu nad 150 °C, Jako Je např, diethylbenzen apod. Obě tyto skupiny splňují třetí požadavek, tJ, praktickou nerozpustnost ve vodě a naopak, což vede k rychlému dělení organické a vodné fáze při destilaci vodní parou, z hlediska ceny a toxikologické nezávadnosti představuje pak tzv, lakový benzín optimální řešení.

Z aparaturního hlediska Je výhodou to, že Jak regeneraci rozpouštědel, tak i destilaci vodní parou můžeme provádět za atmosférického tlaku na korozně nenáročném zařízení. První fázi zpracování, tj. oddestilování rozpouštědel, sůžeme provádět stupňové nebo polokontinuálně, tj, do destilačního zařízení nasadíme např, zprvu jen část odpadu s výše vroucí organickou kapalinou a po oddestilování části rozpouštědel, tj, po zmenšení náplně zařízeni přidáme další část odpadu, resp. tento odpad můžeme připouštět kontinuálně tak dlouho, dokud nevznikne suspenze o přijatelné koncentraci tuhé fáze, načež přistoupíme po dosažení teploty 120 až 130 °C k fázi zpracování odpadu přeháněním vodní parou.

Předmět vynálezu Je dále doložen následujícími příklady provedení.

Příklad 1

Výchozím odpadem byla suspenze pigmentů, plniv a částeček zgelovatělé nenasycené polyesterové pryskyřice v acetonu. Oo vařáku regenerační aparatury, opatřeného míchadlem, bylo nasazeno 2 380 hmot, dílů suspenze a za míchání se začalo s destilací, která probíhala při teplotě kapaliny ve vařáku od 56 do 114 °C. Po aidestilování prvních 405 hmot, dílů rozpouštědla se přidalo 405 hmot, dílů lakového benzinu. Po oddestilování dalších 405 hmot, dílů rozpouštědla bylo přidáno delších 405 hmot, dílů lakového benzínu a pokračovalo se v distilaci až do teploty ve vařáku 114 °C, kdy bylo oddestllováno celkem 1 728 hmot, dílů rozpouštědla. Nyní byla suspenze ochlazena na cca 40 °C, ponechána 15 min v klidu a pak bylo vakuem odsáto 615 hmot, dílů lakového benzínu a ke zbytku přidáno 1000 hmot, dílů vody a za mícháni ee začalo a oddestilováváním lakového benzínu. Teplota destilujících par stoupala nyní z cca 83 na 99 °C, kdy po oddeatilováni 205 hmot, dílů lakového benzinu byla destilace ukončena. S 205 hmot, díly lakového benzínu, resp. celkového organického deštiCS 26Θ 145 Bl létu odešlo 465 hmot, dílů vody. Po ochlazení byla z vařáku vylita suspenze pevné fáze ve vodš na filtr, odsáta a při 100 °C usušena. Získalo se celkem 510 hmot, dílů produktu pískovitého charakteru. Odsátý i oddestilovaný lakový benzín a vodný deatilát z destilace a vodní parou byly použity pro další operaci zpracování odpadu. Podíl 510 hmot, dílů pevné fáze ve 2 380 hmot, dílech odpadu odpovídal cca 21,5 % sušiny, což bylo potvrzeno i orientačním stanovením sušiny v odpadu.

Příklad 2

Do aparatury, jako v příkladu 1, bylo nasazeno 1 530 hmot, dílů suspenze gelu nenasycené polyesterové pryskyřice ve emési rozpouštědel, obsahující methylacetát, ethylacetát, methanol, aceton, isobutylacetát a pod. K této násadě bylo za míchání přidáno 810 hmot, dílů lakového benzínu a směs byla intenzívně míchána po dobu 3 h. Pak byly přidány 3 hmot, díly pasty benzoylperoxidu v dibutylftalátu a započato s destilací. Teplota destilujících par přitom stoupala z 53 na 85 °C, v této fázi odešlo cca 1 290 hmot, dílů destilátu. Směs byla nyní ochlazena na cca 40 °C a přidáno k ní dalších 1 270 hmot, dílů suspenze gelu, po dobu 2 h míchána, načež byla opět oddestilována rozpouštědla při teplotě jejich par 60 až 91 °C, kdy ustávala destilace. Získalo se v této fázi cca 1 175 hmot, dílů rozpouštědel. Po ochlazení na cca 40 °C a stání po dobu cca 15 min bylo odsáto cca 435 hmot, dílů lakového benzínu. Ke zbylé suspenzi bylo přidáno cca 1 200 hmot, dílů destilované vody a při teplotě destilujících par 92 až 99,5 °C regenerováno 345 hmot, dílů lakového benzínu. Poté byla suspenze ochlazena, pískovitý polymer odfiltrován a při 100 °C po dobu cca 2 h usušen. 3eho výtěžek byl cca 230 hmot, dílů, což odpovídá cca 9,5 % hmot, celkové násady odpadu. Regenerovaná rozpouštědla byla použita k novému oplachu, oba podíly regenerovaného lakového benzínu i vodná fáze z destilace s vodní parou byly nasazeny při nové regeneraci. Získaná pevná fáze polymeru byla rozemleta a použita jako plnivo do lisovacích hmot.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT 7 ϊ K Á L E Z U

   Polymerační způsob zpracování odpadu vznikajícího při aplikaci nenasycených polyesterových pryskyřic a obsahujícího organická rozpouštědla, polymerační iniciátory, urychlovače, nenasycenou, zčásti napolymerovanou polyesterovou pryskyřicí, případně pigmenty, plniva a drobné mechanické nečistoty, vyznačující se tím, že se nejprve k odpadu, po případném přídavku polymeračních iniciátorů a urychlovačů v množství až 1 % hmotnostftí, vztaženo na hmotnost odpadu, přidají při teplotě 10 až 100 °C organické výševroucí kapaliny s teplotou varu 140 až 210 °C, zejména alifatické uhlovodíky, nemísitelné nebo omezeně mísitelné s vodou a v množství, jež odpovídá pětině až dvojnásobku hmotnosti odpadu, pak se při teplotě 40 až 130 °C oddestilují přítomná organická rozpouštědla, přičemž polymerace schopné podily v odpadu přejdou v pevný polymer, načež se ze vzniklé suspenze tohoto polymeru, případně obsahující pigmenty a plniva, odstraní sedimentací či filtrací a následnou destilací s vodní parou organické výševroucí kapaliny a nakonec se zbylá fáze pevného polymeru usuší a zlikviduje známými postupy nebo se po úpravě vrací zpět do výrobního procesu.