CS268060B1 - Řešeni se týká ochranného spínače snižujícího nebezpečí zaplavení prostorů vodou především pro automatické pračky. Ovládací mechanismus spínače je spojen spojkou se snímačem. - Google Patents

Abstract

Samobazifikující směs k činění usní obsahuje sole trojmocného chrómu a hliníku v poměru oxidu chromitého ku oxidu hlinitému 1 : 0,2 až 1 : 8 a sušený hydroxid chromitý v množství 2 až 15 % hmot. a/nebo pelety oxidu hořečnatého ze spalování sulfitových výluhů obsahujících hořečnaté sole jako látky postupně vážící aciditu, v množství 1 až 10 % hmot., počítáno na hmotnost výsledné směsi. Ve směsi mohou být dále látky schopné tvořit se solemi hliníku a chrómu komplexy, jako jsou sole kyseliny mravenčí, octové, oxalové nebo citrónové v množství max. 20 % hmot. počítáno na hmotnost výsledné směsi.

Description

Vynález se týká samobazifikujícf směsi k Sinání usní na bázi solí hliníku a chrómu.

Dosud připravované směsi, používané k činění usní a obsahující sole hliníku a chrómu, jsou roztoky solí hliníku a chrómu bazifikované pomocí alkálií nebo reakční produkty vzniklé > ' .. redukcí solí šestimocného chrómu za přítomnosti kyseliny sírové a solí hliníku. Protože tyto roztoky krystalují a jsou potíže s dopravou, je nutno je sušit, nejlépe v rozprašovací sušárnč, což je energeticky náročné. >

Při aplikaci těchto směsí při činění usní se během tohoto procesu uvolňuje kyselina a k její neutralizaci i zvýšení alkality celého systému se používá bul látek reagujících o• kamžitě, jako’jsou například uhličitan nebo hydrouhličitan sodný, které se přidávají po skončení operace činění, nebo látky s postupným účinkem jako jsou uhličitan či oxid horečnatý a vápenatý, které bývají ve směsi s minerálním podílem nerozpustným v kyselinách. i’ýhodou látek postupná vážících alkalitu je možnost jejich dávkování do lázně současně s činícími solemi, nevýhodou látek obsahujících nerozpustný podíl jsou.potíže, které vznikají při následném opracování vyrobené usně s otupováním ostří řezných· ploch použitých zařízení. Oxid hořečnatý nebo uhličitan hořečnatý mají poměrně velkou reakční rychlost, takže při jejich aplikaci dochází někdy k tvorbě skvrn sraženého hydroxidu chromiiého, které snižují užitné vlastnosti usní.

Při přepravě činících směsí se používají též látky, tvořící se solemi hliníku a chrómu komplexy. Tyto látky se přidávají do roztoků činících solí hliníku a chrómu před bazifikací a sušením. Jejich množství musí být takové, aby při následné bazifikaci nedocházelo k vysrážení hydroxidu chromitého nebo hlinitého.

Některé nevýhody dosud používaných výrobků odstraňuje samobazifikující směs na bázi solí trojmocného hliníku a chrómu s hmotnostním poměrem oxidu chromitého a oxidu hlinitého v poměru'V: 8. Jako látku postupně vážící aciditu obsahuje sušený hydroxid chromitý v množství 2 až 15 % hmot, a/nebo pelety ze spalování sulfitových výluhů obsahujících hořečnaté soli. Tyto pelety obsahují 85 až 95 hmot, ’oxidu horečnatého a 2 až 12 £ hmot, oxidu vápenatého a při svém vzniku ve spalovacím procesu jsou dlouhodobě vystaveny teplotám přes 1 000 °C. Množství použitých pelet se pohybuje v rozmezí 1 »í 10 hmot., počítáno na hmotnost výsledné směsi.

Směs může dále obsahovat látky, které tvoří se solemi hliníku a chrómu komplexy, jako jsou například sole kyseliny mravenčí, octové, oxalové, citrónové a celé řady dalších látek, v množství maximálně 20 hmot., počítáno na hmotnost solí hliníku a chrómu.

‘ Výhodou hydroxidu chromitého i pelet oxidu horečnatého je to, že váží aciditu činící lázně pomaleji než dosud používaný oxid hořečnatý nebo uhličitan hořečnatý, takže nedochází k tvorbě skvrn sraženého hydroxidu chromitého v usni a dají se přimíchat do suchých směsi solí hliníku a chrómu, které pak není nutno rozpouštět a znovu sušit. Použitý hydroxid chromitý i pelety oxidu hořečnatého neobsahují nerozpustné látky, které zůstávají v usni a kom• plikují další zpracování. Takto připravená směs může obsahovat látky tvořící se solemi hliníku a chrómu komplexy v takrém množství, jak je vhodné pro vlastnosti činěných usní.

Při použití postupu podle vynálezu se dosáhne minimálně stejných činících vlastností připravených směsí při jednodušším způsobu přípravy činících látek a menší energetické náročnosti při přípravě, protože odpadá nutnost rozpouštění surovin a následné sušení výsledné směsi.

Popis vynálezu ilustrují následující příklady použití, které jsou však jen několika z mnoha možných variant.

Příklad 1

V rotačním mísícím zařízení smísíme 560 kg bazického síranu chromitého o obsahu 27,5 z hmot.

-2- CS 268 060 BI

O^Oj a bazicitě 45 ^eSch, připraveného redukcí solí šestimocného chrómu řepnýro cukrem s 140 kg kamence hlinitoamonného a s 60 kg pelet, obsahujících MgO o níže uvedeném složení. Směs • použijeme jako náhradu chromitých solí při činění usní.

Složení pelet MgO 94,95 jí hmot.

. CaO 3,6 hmot.

Fe20j 0,35 % hmot.

Podíl nerozpustný v Hel 1:1 ' 1,1 % hmot.

Pelety se připraví žíháním aktivního MgO při teplotách do 1 700 °C. .

Příklad 2 .

V sile o obsahu 7 m opatřeném míchacím šnekem smícháme 1 000 kg kamence chromítodraselného s 3 000 kg krystalického síranu hlinitého, 200 kg octanu sodného a 165 kg pelet MgO z příkladu 1. Směs použijeme k činění usní.

Příklad 3

V žlabovém mísícím zařízení smísíme 720 kg krystalického síranu chromitého, 2 900 kg krystalického chloridu hlinitého a 2 000 kg hydroxidu chromitého sušeného o obsahu 33 jí hmot. CtjOj· Směs použijeme jako činivo k výrobě usní.

Příklad 4

V mísícím sile smícháme 800 kg technického sušeného hydroxidu chromitého s obsahem 33 J? Cr/OH/j a 500 kg pelet MgO z příkladu 1 a 5 680 kg kombinovaného přípravku obsahujícího hlinité a chromité sole, připraveného podle následujícího postupu: '

Rozpustíme 4 300 kg síranu hlinitého krystalického a 850 kg dvojchromanu sodného v 5 500 kg vody, přidáme 850 kg kyseliny sírové a postupní ’redukujeme 390 kg roztoku cukru o koncentraci 55 % hmot. Zredukovanou směs bazifikujeme postupným přidáváním a rozmícháváním 1 020 kg kalcinované sody a 150 kg kyseliny citrónové. Hotový produkt sušíme na rozprachové sušárně.

Výslednou směs použijeme k činění usní.

Příklad 5

Holinu připravíme dle provozních zvyklostí, odvápníme a vymočíme. Všechny další údaje jsou vztaženy na hmotnost holiny.

V činícím sudu dáme 100 % hmot, vody teplé 30 °C a za pohybu přidáme 8 £ hmot, přírodního třísliva Mimosa a po čtyřech hodinách pohybu 4 hmot, prostředku dle příkladu 2. Po čtyřech hodinách pohybu ponecháme do druhého dne v klidu, ráno protočíme, postruhujeme a dále zpracujeme dle potřeby.

Usní tímto způsobem vyrobené se vyznačují egálností vybarvení, dobrou barvitelností, jemným lícem a vyhovující plností a jsou plně srovnatelné s usněmi vyrobenými klasickým způsobem.

Vynález lze použít ve všech výrobnách činících látek a koželužnách.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Samobazifikující smis k činění usní na bázi solí trojmocného hliníku a chrómu s hmotnostním poměrem oxidu chromitého a oxidu hlinitého v poměru 1 : 0,2 až 1 : 8 vyznačující se tím, že jako látku postupně vážící aciditu obsahuje sušený hydroxid chromitý v množství 2 až 15 % hmot, a/nebo pelety ze spalování sulfitových výluhů obsahujících horečnaté soli o složení 85 až 95 % hmot, oxidu horečnatého a 2 až 12 JÍ hmot, oxidu vápenatého v množství 1 až 10 % hmot, počítáno na hmotnost výsledné směsi.
2. 2. Samobazifikující směs podle bodu 1, vyznačující se tím, že obsahuje látky schopné tvořit komplexy se solemi hliníku a chrómu v množství maximálně 20 hmot, počítáno na hmotnost těchto solí.